iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ambasador Malty Tabona: Merkelová dokončí Hitlerův sen

Reuters: Angela Merkelová plní sen Adolfa Hitlera, napsal k příležitosti výročí konce druhé světové války na Facebook maltský velvyslanec ve Finsku Michael Zammit Tabona. O příspěvku se záhy dozvěděl ministr zahraničí, který diplomatovi nařídil komentář smazat. Poté potvrdil, že přijal jeho rezignaci. Malta se podle něj Německu za výrok omluví.

„Před 75 lety jsme zastavili Hitlera. Kdo teď zastaví Angelu Merkelovou? Splnila Hitlerův sen ovládnout Evropu,“ napsal na výročí konce druhé světové války maltský diplomat Michael Zambit Tabona. Maltský ministr zahraničí Evarist Bartolo serveru Times of Malta o den později řekl, že diplomata kontaktoval „okamžitě, jak se o tom dozvěděl“ a požádal ho, aby příspěvek odstranil.

Bartolo také potvrdil, že Tabona odstoupil. Malta se podle něj Německu kvůli necitlivému příspěvku omluví. „Tabonův komentář o německé kancléřce nereprezentuje vzájemné přátelství a respekt mezi Maltou a Německem,“ zdůraznil Bartolo. Všichni maltští diplomaté podle něj dostanou upozornění, aby sociální média používali zodpovědně.

Další nejmenované zdroje z maltského ministerstva zahraničí se pak podle deníku nechali slyšet, že Tabonův příspěvek je „pro Maltu zahanbující“ a diplomatické kruhy pobouřil.

Na příspěvek upozornil maltský zákonodárce David Thake:

Opoziční lídr Adrian Delia upozornil, že německá kancléřka znamená pro Evropu stabilitu a je šampionkou demokracie, která se v žádném případě neztotožňuje s myšlenkami extremistické pravice. Dodal, že by se Malta měla omluvit co nejdřív. Tabota svůj příspěvek ani rezignaci zatím nijak nekomentoval. Podle médií jím pravděpodobně narážel na vzrůstající úlohu Německa v Evropské unii, kterou posílil také odchod Velké Británie.

HAMÁČEK U ZEMANA, VYŘEŠÍ SPOR S RUSKEM PREZIDENT ZEMAN?

Ministr vnitra Jan Hamáček jednal s prezidentem Milošem Zemanem o tom, proč policie musí hlídat tři pražské komunální politiky - primátora Zdeňka Hřiba z Pirátské strany, starostu Prahy 6 za TOP 09 Ondřeje Koláře a starostu Řeporyjí Pavla Novotného z ODS. „Fakt, že policie přidělila ochranu politikům, není standardní,“ řekl po schůzce se Zemanem Hamáček.

Ochranku všichni tři pražští komunální politici dostali poté, co do České republiky podle zjištění českých tajných služeb dorazil pro všechny tři potenciálně nebezpečný agent jedné z ruských tajných služeb, podle týdeníku Respekt s jedem ricin. Zprávu o jedu nikdo nepotvrdil, Rusové to popřeli a prezident Zeman zprávu bagatelizoval slovy, že zná ricin jen jako projímadlo.

„Dostal od našich služeb kompletní informace,“ řekl po schůzce s prezidentem Hamáček. „Pokud byly nějaké pochybnosti, z mého pohledu jsme si ty věci vyjasnili,“ prohlásil ministr vnitra Hamáček. Zeman se podle něj osobně sejde s Markem Šimandlem, ředitelem české rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace. I Šimandl by měl podle Hamáčka prezidentovi pomoci rozptýlit některé jeho pochybnosti.

Hřib má u Rusů „vroubek“ kvůli tomu, že město přejmenovalo náměstí, na němž sídlí ruská ambasáda v Praze, na náměstí Borise Němcova, podle ruského opozičního politika zavražděného nedaleko Kremlu.

Kolář se jako starosta Prahy 6 zasadil o odstranění sochy maršála Ivana Koněva z pražského náměstí Interbrigády a Novotný jako starosta Řeporyjí naopak nechal instalovat pamětní desku a památník připomínající podíl vlasovců na osvobození Prahy v roce 1945. Vlasovce vnímají Rusové jako vlastizrádce, protože během války přešli na stranu Německa. V roce 1945 se ale snažili zachránit tím, že se dostanou do zajetí Američanů. Ti je ale vydali Sovětům a vlasovci byli popraveni.

Zeman a Hamáček v přátelském objetí

Momentální vztah Zemana a Hamáčka vyjadřuje, že prezident Hamáčka přátelsky objal kolem ramenou. Oba na jednání dorazili v červených svetrech. Hamáček v něm vzbudil pozornost na tiskové konferenci vlády v době nouzového stavu a Zeman si ho později vzal na počest Hamáčka.

„Mám na sobě červený pulovr, který jsem měl i včera, a to je můj výraz sympatií k prvnímu místopředsedovi vlády Janu Hamáčkovi. Myslím, že jeho názory jsou racionální a v dobrém slova smyslu opatrné,“ řekl Zeman už začátkem dubna v rozhovoru pro Blesk.

Podle Hamáčka se v Lánech bavili o tom, jak co nejrychleji zajistit návrat k normálu po nouzovém stavu, který skončí 17. května. „Zajímala ho práce ministrů za sociální demokracii. Pan prezident mi řekl, že je přesvědčen, že sociální demokracie je tu od toho, aby hájila ty, kteří jsou nejvíce ohroženi,“ řekl Hamáček.

Hamáček byl jedním z architektů dovozu roušek a respirátorů z Číny a prezident je přitom v Česku jedním z hlavních propagátorů užší spolupráce s touto zemí. Šéf ČSSD také nedávno prosadil na post volebního manažera strany Zemanova blízkého spojence Michala Haška.

Prezident očekává, že vládní strany posílí

„Jsem spokojen s tempem uvolňování,“ řekl Zeman v pondělí v rozhovoru pro ČTK. „Roušky jsou jedním z faktorů, který vedl k tomu, že jsme ve srovnání s jinými zeměmi tu epidemii přestáli relativně dobře,“ prohlásil.

„Předpokládám, že vládním stranám, protože se chovaly dobře a zodpovědně, to prospěje, takže očekávám, že jak hnutí ANO, tak sociální demokracie posílí,“ řekl také v rozhovoru s agenturou Zeman. Vláda v pondělí rozhodla, že lidé budou moci od 25. května chodit venku bez roušky, ale budou muset udržovat odstup dva metry a víc, pokud nepůjdou společně s lidmi, s nimiž žijí ve společné domácnosti. Povinnost nosit roušku zůstane v hromadné dopravě a v uzavřených prostorách.

MINISTR PETŘÍČEK: PŘEDALI JSME POLICII ŽÁDOST RUSŮ O OCHRANU DIPLOMATA

Výhrůžky mířené zaměstnanci ruské ambasády v Česku řeší policie. Ministerstvo zahraničních věcí předalo věc k vyšetřování poté, co se na něj ruské velvyslanectví v Praze obrátilo kvůli ochraně svého diplomata. Informaci v úterý České televizi potvrdil ministr Tomáš Petříček. Ambasáda v prohlášení na svém facebooku v pondělí uvedla, že její zaměstnanec kvůli lživému a nepodloženému obvinění z útoku na pražské politiky čelí výhrůžkám.

„Postupovali jsme standardně. Tuto žádost jsme předali, je to na vyhodnocení policie, jaké bezpečnostní hrozby zde jsou,“ řekl Petříček. Nechtěl komentovat, zda jde o pracovníka ruských tajných služeb, který podle týdeníku Respekt do Prahy přicestoval před několika týdny vybavený jedem ricinem. „Informace k případu jsou v utajeném režimu, nechci se k nim vyjadřovat,“ dodal.

Nepředpokládá ale, že by nyní v Česku bylo nějaké konkrétní riziko, policejní ochrana tří komunálních politiků - pražského primátora Zdeňka Hřiba, starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře a starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného - je podle něj otázka prevence.

Obě země se o víkendu domluvily, že spolu povedou jednání podle vzájemné smlouvy z roku 1993. Petříček v úterý v ČT řekl, že vzájemný dialog je nyní neexistující, což má dopad i na ekonomickou spolupráci. Nechtěl předjímat výsledek konzultací, s ruskou stranou si chce vytyčit témata a rámec.

„Nechci vzkazovat nic ruské straně přes média. Očekávám, že bychom mohli zahájit konzultace na úrovni ministrů zahraničních věcí, ale v tuto chvíli je to otázka výměny vzájemných nót a kontaktů mezi našimi ambasádami a ministerstvy,“ uvedl.

Debata o tom, jakou politiku chce Česko vést vůči Rusku, by se podle Petříčka měla vést také napříč tuzemským politickým spektrem.

Diplomat, který měl přijet s ricinem, čelí výhrůžkám. Rusové chtějí ochranu

Česko-ruské vztahy jsou v poslední době napjaté kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí v Praze 6. Ruské protesty vyvolalo také zřízení památníku v pražských Řeporyjích protisovětským vlasovcům, kteří se na konci druhé světové války podíleli na osvobození Prahy. Nevoli vzbudilo rovněž rozhodnutí pražského magistrátu pojmenovat náměstí, kde sídlí ruská ambasáda, po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi.

RICINOVÝ AGENT ŠÉFUJE KULTURNÍMU STŘEDISKU V PRAZE?

Kauza kolem agenta ruských tajných služeb, který měl podle některých médií v polovině března dorazit do Prahy s jedem ricinem a o němž se mluví v souvislosti s policejní ochranou některých politiků, přináší nové skutečnosti. Podle několika zdrojů je agentem ředitel Ruského střediska vědy a kultury v Praze Andrej Končakov. Ruská ambasáda to ale popírá.

Týdeník Respekt v jednom ze svých dubnových čísel uvedl, že do Prahy v polovině března přicestoval ruský agent, který měl být rizikem pro starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, pražského primátora Zdeňka Hřiba a starostu Řeporyjí Pavla Novotného. Ti jsou nyní pod policejní ochranou, zda je však důvodem onen potenciální agent, stále není jasné.

Kreml i ruská ambasáda informace o agentovi popřely. Nyní však dostává konkrétnější obrysy zpráva Lidových novin, podle které v březnu do Česka přicestoval vysoce postavený důstojník ruské tajné služby FSB, nepřijel poprvé a dokonce zde delší dobu žije.

Web Seznam Zprávy nyní přišel s informací, že agentem ruské FSB by mohl být ředitel Ruského střediska vědy a kultury v Praze Andrej Končakov. Podle Seznamu se o toto jméno už dva měsíce zajímá česká kontrarozvědka BIS.
Končakova zmiňuje i Česká televize, podle ní ho uvádí více nejmenovaných zdrojů několika novinářů, tvrdí to i šéfredaktor ruského investigativního webu The Insider Roman Dobrochotov, který se podílel na odhalení ruských špionů, kteří chtěli otrávit agenta Sergeje Skripala.

Propagace ruské kultury

„Končakov vedl organizaci Rossotrudničestvo v České republice. Je to organizace pod kontrolou ruského ministerstva zahraničí a oficiálním cílem je udržovat kontakt s ruskou menšinou, propagovat ruskou kulturu a vědu. Ale je známo, že tuto organizaci hojně využívá ruská zpravodajská služba,“ uvedl Dobrochotov. Končakov sám na tvrzení ČT o tom, že agentem má být právě on, nereagoval. Místo něj odpověděla ruská ambasáda, ta však informaci popírá.

Agent „s ricinem“ je stále v Praze. BIS podala kvůli úniku trestní oznámení

„Doporučujeme Vám adresovat Vaše dotazy těm, kdo zásobuje česká média podobnými lživými a nepodloženými údaji a klame novináře ve snaze manipulovat veřejným míněním,“ napsalo velvyslanectví České televizi.

Andrej Končakov je ředitelem kulturně-vědecké organizace, která spadá pod ruské diplomatické zastoupení v ČR. „Když se podíváme do historie, můžeme vidět, že tato instituce například podporuje české extremisty, kteří vyhrožují trojici českých politiků, kteří jsou nyní pod policejní ochranou,“ tvrdí Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost.

Hřib, Kolář i Novotný čelí kritice ze strany Ruska kvůli několika krokům. Pražský primátor schválil přejmenování náměstí Pod Kaštany, na kterém sídlí ruské velvyslanectví v Praze, na náměstí Borise Němcova, bývalého ruského vicepremiéra. Němcov kritizoval režim prezidenta Vladimira Putina, v roce 2015 byl zavražděn.

Kolář vyvolal kritiku přesunutím sochy maršála Koněva z náměstí Interbrigády do depozitáře, starosta Řeporyjí zase nechal do své městské části nainstalovat pomník připomínající roli Ruské osvobozenecké armády během pražského povstání.

ZEMAN SE KVŮLI DOPISU ČÍNY SEJDE S VYSKOČILEM, ŠÉFEM SENÁTU

Prezident Miloš Zeman se kvůli čínskému dopisu bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi setká s jeho nástupcem Milošem Vystrčilem z občanské demokracie. Záležitost kolem dokumentu považuje za nafouknutou bublinu. Vystrčil dokument v minulosti kritizoval, označil ho za výhrůžný a od Zemana požadoval vysvětlení jeho vzniku. Schůzka obou politiků by se měla uskutečnit na počátku příštího týdne. Zeman řekl, že Vystrčil požádal o setkání a on mu rád vyhoví. „Nicméně tady není co vysvětlovat,“ dodal prezident.

Dopis je podle Vystrčila mrazivý a zavání vyhrožováním.

Čínské velvyslanectví podle dřívějších informací Aktuálně.cz předalo v lednu Hradu dopis, kde hrozilo trestem Kuberovi i českým firmám v Číně, pokud se uskuteční jeho plánovaná návštěva Tchaj-wanu. Podle informací Deníku N požádal o vypracování dopisu čínské velvyslanectví prezidentův kancléř Vratislav Mynář s cílem zjistit, jak bude Čína reagovat. Mynář informaci Deníku N již dříve popřel. Dokument z čínského velvyslanectví byl nalezen v Kuberově pozůstalosti.

Poprvé za 52 let byl nervózní, popsala Kuberová poslední dny svého manžela

Česká republika oficiálně uznává politiku jedné Číny. Tchaj-wan má autonomní demokratickou vládu, Peking však jeho samostatnost neuznává a považuje ho za svou součást.

MAĎAR: EPIDEMII V KRAJÍCH OHODNOTÍME NA DESETIBODOVÉ ŠKÁLE

Stav koronavirové epidemie se v jednotlivých regionech bude moci hodnotit podle nové desetibodové škály. Ta by podle epidemiologa Rastislava Maďara měla usnadnit srozumitelnost přijímaných či uvolňovaných opatření vůči veřejnosti. Podrobnosti představí Ústav zdravotnických informací a statistiky a ministerstvo zdravotnictví, sdělil v ČT.

Minulý týden zástupci ministerstva zdravotnictví informovali, že pokračování boje s epidemií bude založené zejména na lokálních zásazích. Díky chytré karanténě, která má celý systém dohledávání kontaktů nakažených více propojit a elektronizovat, by mělo být možné odhalit zdroj každého nového ohniska. Podle Maďara by to mělo být možné nejen na úroveň obce, ale třeba i konkrétního provozu.

„Škála bude představená veřejnosti, aby pochopila logiku našeho uvažování. Půjde o hodnocení od jedné do deseti a podle toho, kam se bude region nebo i celá ČR dostávat, zavedeme další opatření,“ vysvětlil Maďar. Podrobnosti podle něj představí Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a ministerstvo v dohledné době.

Zhoršení stavu epidemie, které by se projevilo i zvýšením takzvaného reprodukčního čísla, tedy průměrného počtu lidí, které nakazí každý nemocný s covidem-19, by podle nedělního vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly mohlo znamenat i odložení poslední vlny zmírňování opatření.

Ta je naplánovaná na 25. května a obsahuje mimo jiné otevření restaurací včetně vnitřních prostor nebo nošení roušek venku. Už od Velikonoc je reprodukční číslo menší než jedna. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí po jednání vlády uvedl, že se zvažuje navýšení počtu lidí na jedné akci ze současných 100 na 500. „Naše skupina nenavrhovala číslo 500, ale nižší. Na těch 500 bychom to navýšili někdy v červnu,“ řekl Maďar. Vláda bude podle něj návrh posuzovat ve čtvrtek.

DR. MAĎAR: KORONAVIRUS SE UŽ NEŠÍŘÍ V MHD A OBCHODECH, O BAVORSKO MÁM STAROST

Epidemiolog Rastislav Maďar je garantem pracovní skupiny na ministerstvu zdravotnictví pro zmírňování opatření zavedených kvůli covidu-19. V rozhovoru po Skypu vysvětlil, proč ustoupil ve věci nošení roušek na veřejných místech. Zároveň potvrdil, že se infekce jen minimálně přenáší v MHD, obchodech a na pracovištích. Podle něj se zřejmě nejdříve otevřou hranice se Slovenskem, naopak situace se komplikuje v Bavorsku.

Rastislav Maďar je prozatím spokojený s tím, jak se vyvíjí epidemiologická situace v České republice. Myslí si, že bude důležité, jak země zvládne další dva týdny. To by se naplno měly projevit důsledky zatím nejvýraznějšího rozvolnění zavedených opatření, včetně otevření nákupních center nebo venkovních částí restaurací.

Další dva týdny rozhodnou

Podle epidemiologa pochází velká část nových případů ze známých ložisek nákazy. „Proto si myslíme, že nám žádná dramatická situace nehrozí. To, kde jsme teď, nám vytváří poměrně slušnou komfortní zónu, že se nám do pár dnů nezahltí jednotky intenzivní péče.“

Epidemiologická situace je podle Maďara příznivá. „Čekají nás klíčové dva týdny, kdy se ukáže, co ta největší vlna uvolnění způsobí. I proto chceme apelovat na to, aby se lidé chovali zodpovědně vůči sobě i svým rodinám.“

Maďar: Koronavirus už se nešíří v MHD a obchodech, Bavorsko nám dělá starosti

„Když teď udělají chybu, projeví se to na jejich nejbližších. Někdo se může nakazit, někdo může být bezpříznakový. Ale právě od něj se to může přenést na někoho, koho má rád, kdo je jeho blízký přítel nebo rodinný příslušník, a pak mohou být následky fatální.“

Bavorsko nám dělá starosti

Přenosy infekce v MHD, obchodech nebo na pracovišti jsou v tuto chvíli podle Rastislava Maďara minimální. „Zatím nemáme pocit, že bychom nad tím ztratili kontrolu. Ale teď se díváme s velkou pozorností na naše západní hranice, protože v některých částech Bavorska se epidemiologická situace zhoršila.“

„Navíc oni k tomu nepřistupují jako my, tedy plošnou implementací karanténních opatření a neuzavírají konkrétní oblasti. Takže my si teď musíme hlídat, aby nám pendleři, kteří přecházejí hranice do těchto oblastí, dramaticky nezhoršili naši situaci.“

„Samozřejmě neustále sledujeme nejzranitelnější skupiny populace,“ pokračuje docent epidemiologie. „Tedy zejména ústavy, kde žijí starší lidé nebo chronicky nemocní pacienti. A ty musíme ochránit. Protože by nám jinak stoupla úmrtnost, což by po tom všem, co jsme jako celá společnost obětovali, byla obrovská škoda.“

„Když jsou ale nízká čísla nakažených, daří se dobře dohledávat kontakty těchto lidí. Klasické epidemiologické šetření je pak vysoce úspěšné. To by se však změnilo ve chvíli, kdyby se rozjel nějaký regionální protest proti opatřením, který by vedl k prudkému nárůstu kontaktů nakažených osob. Pak by dohledávání bylo obtížné.“

Ohrožené cestování do Německa?

„Situaci v Bavorsku musíme sledovat. Tam se to liší okres od okresu. I v tomhle ohledu se snažíme co nejvíce monitorovat stav na lokální nebo regionální úrovni. Takže pokud by se vše ještě zhoršovalo, tak to budeme nějakým jasně ohraničeným způsobem řešit.“

„Na druhou stranu při pohledu na východ můžeme sledovat velmi příznivou situaci na Slovensku,“ říká Maďar. „Proto bychom byli rádi, aby se tato hranice co nejdříve otevřela. Existují tam totiž rodinné vazby, smíšená manželství, u nás studuje obrovské množství studentů ze Slovenska. Pokud se oni nebudou bát nás, tak my bychom se jich bát neměli.“
„Bohužel ale upozorňuji, že cestování do ciziny může přinést to, čeho jsme byli svědky na začátku zavedených opatření, tedy stigmatizaci lidí, kteří vyjedou do zahraničí. Navíc kdyby byl zájem o cesty do zahraničí příliš veliký, tak rozhodně ne každý se dostane k testům.“

Kdyby podle epidemiologa vyjely desítky tisíc lidí během jediného dne, bude ohrožena stávající testovací kapacita. „A to i kdyby to byla komerční služba za vlastní peníze turistů. Jedinou možností pak bude skončit v karanténě. A to si asi každý rozmyslí, protože pokud půjde o dobrovolnou cestu, nebude stát těmto lidem platit nemocenskou nebo ošetřovné.“

Nejdříve se otevřou hranice se sousedy

Co se cest Čechů do zahraničí týče, nejpravděpodobnější je podle Rastislava Maďara otevírání hranic právě se Slovenskem a také s Rakouskem. Následovat by mělo Německo a Polsko. „Nejdále jsou jednání se sousedními státy. Zájem je i o možnost cestování do Chorvatska.“

„Co se Chorvatska týče, je tam problematická situace v tranzitních zemích, tedy nejen v Rakousku, ale také ve Slovinsku a Maďarsku. Mimochodem i hlavní chorvatský epidemiolog má obavy z davů zahraničních turistů, kteří by v zemi mohli zhoršit situaci.“

„Skutečně každý bude při cestě do zahraničí riskovat, že pokud těsně před odjezdem, na místě nebo u nás do tří dnů nesežene test, bude muset skončit v karanténě,“ doplňuje docent epidemiologie.

Kdy přijedou zahraniční turisté?

Cestování zahraničních turistů do Česka bude podle Rastislava Maďara možné pouze tehdy, když cizinec z ne příliš rizikové země bude mít v pořádku PCR test. „Tím bude na našem území moci po nějakou dobu pobývat.“

„Pokud ho nebude mít k dispozici, třeba když se bude jednat o člena nějakého zahraničního filmového štábu, tak musí zůstat po příjezdu v hotelu, v určité formě samoizolace, a do tří dnů si musí test zařídit. Ale to všechno se musí dělat bilaterálně, protože pak zůstává otázkou, co bude následovat ve chvíli, až se tento občan vrátí zpátky do své země.“
To, kdy tenhle systém bude možný, se podle epidemiologa ukáže až po následujících dvou týdnech. „Budeme čekat na výsledky největší vlny rozvolnění z tohoto pondělí. Protože pokud se u nás situace zdramatizuje, rozhodně nebudeme chtít, aby nám to zahraniční návštěvníci ještě zhoršili.“

Roušky sundáme za dva týdny

„Samozřejmě se snažíme vnímat různé faktory, ale na prvním místě je pro nás zdraví občanů. Chtěli jsme původně pro jistotu udržet roušky nějaké dva nebo tři týdny po vlně, která je plánována na 25. května. Ale v neděli odpoledne jsme o tom v naší epidemiologické skupině ještě debatovali a připustili změnu.“

„V pondělí byla na programu největší vlna uvolnění opatření a tím pádem i ta nejrizikovější. A pokud nám epidemiologická data vydrží v této příznivé úrovni ještě dva týdny, tak 25. května ve vnějších prostorách, dál od lidí, pokud jsme s naší rodinou, tak roušku nebudeme muset mít. Ale když se k někomu přiblížíme na dva metry, tak bychom si ji měli vzít,“ uvádí Maďar.„V této formě jsou to epidemiologové schopni akceptovat. Ve vnitřních prostorách ale roušky ještě nějakou delší dobu zůstanou.“

V Rakousku roušky nejsou plošné

V sousedním Rakousku však mají velmi srovnatelná čísla nárůstu nakažených. Počet aktivních případů v poslední době extrémně klesl a situace je srovnatelná s Českem. A přitom tam plošné nošení roušek povinné nebylo.
„Chápu, že bychom všichni nepochybně roušky rádi odložili. Na druhou stranu Česko uvolňuje opatření velmi rychle. Rakousko sice také, ale ani oni nemají jistotu, že si tím neroztočí spirálu, která by se jim obtížně brzdila a zvýšila by úmrtnost populace.“

„Každá země musí postupovat sama o sobě,“ vysvětluje epidemiolog. „My to vnímáme tak, že uvolňujeme opatření nejrychleji, jak jsme schopni z hlediska ochrany zdraví celé populace akceptovat. Říkám tomu, že jsme na epidemiologické hraně toho, pod co se ještě podepíšeme.“

„Zároveň ale chceme, aby nás během uvolňování, nebo alespoň během té nejdůležitější části, provázela základní tři pravidla. Tedy: dostatečná vzdálenost, hygiena rukou a roušky. A během rozvolňování nechceme ani jeden z těchto tří pilířů pustit. Pak by se nám totiž obtížně vyhodnocovalo, co může za možným nárůstem případů stát.“

Zhoršení dat podle Rastislava Maďara epidemiologové během rozvolňování opatření očekávají. „Ale ne v nějaké významné míře. Proto bychom chtěli roušky ještě dva další týdny po této velké pondělní uvolňovací vlně udržet. Když se to teď povede, tak máme velkou pravděpodobnost, že další vlna, tedy 25. května, nějaké zásadní zhoršení nepřinese.“

Nechceme už brzdit plošně

Kritici z řad opozice vládě vytýkají, že nemá stanovena kritéria, podle kterých by za zhoršené situace znovu zavedla omezení. To ale epidemiologové popírají. Podle Rastislava Maďara mají kritéria jasně určena.

„Máme daný strop. Tím je nárůst několik dní po sobě v řádu stovek případů s ohledem na množství provedených testů. Nesmí to ale být jen dílčí výkyvy. Současně musíme sledovat, jaká je struktura případů. Tedy zda nové případy budou vycházet z již známého ohniska nákazy, tedy zda třeba nejde o nárůst v nějakém domově pro seniory nebo v ústavech sociální péče.“

„Musejí to být nové případy, které jsou rozptýlené v populaci,“ objasňuje Maďar. „Tedy pokud by se opravdu jednalo o případy nového ohniska nákazy. Do toho velmi pečlivě sledujeme obsazenost jednotek intenzivní péče, sledujeme i to, jakou strukturou populace se virus pohybuje, tedy pokud se nebude jednat o rizikové skupiny, jak se to dělo v Itálii, a proto tam měli takový problém se smrtností a úmrtností.“

„Existuje opravdu řada jasně daných faktorů. Přesto předpokládáme, že už nebude potřeba brzdit plošně. Díky chytré karanténě, e-roušce i dalším důležitým systémům vyhledávání kontaktů bychom to rádi dotáhli co nejvíce na lokální úroveň.“

„Tedy když se ukáže, že nějaká provozovna nebo restaurace, třeba kvůli ignoraci opatření ze strany majitelů, bude centrem nové nákazy, bude se opatření týkat opravdu pouze této provozovny, aby restrikce nedopadly na celou Českou republiku, ale ani na kraj nebo město.“

„Plošné opatření jsme museli udělat v březnu,“ vzpomíná Maďar. „Ale jen proto, že jsme nevěděli, v jaké jsme situaci, kde se virus vyskytuje. Potřebovali jsme zabrzdit a zmapovat situaci, abychom následně mohli postupovat cíleně. A to se povedlo.“

Systém varování

Epidemiologové chystají v těchto dnech několikastupňové varování. „Je to něco jako semafor. Takže zelená nám ukáže, že jdeme správným směrem, můžeme to akceptovat, žlutá nám sdělí: pozor, něco se děje, na něco se musíme zaměřit, a červená upozorní, že děláme něco špatně a musíme začít brzdit.“

Žlutá by podle docenta epidemiologie mohla znamenat, že další vlna uvolnění karanténních opatření nepůjde jako celek, ale že bude rozdělena na méně a více rizikové části. „A že tedy ty méně rizikové části pustíme dříve a více rizikové později, nebo celou vlnu odložíme na později.“

„A to platí hlavně do budoucna. Jedná se třeba o pendlery, o cestování do ciziny, ale i o hromadné akce, na které teď bude velký tlak, protože jde o důležitý segment hospodářství, který přináší zisky a při kterém se baví společnost, ať už v kultuře nebo sportu. Proto tento systém varování potřebujeme, abychom na situaci dokázali včas reagovat.“
Přes milion nakažených lidí?

Rastislav Maďar se v závěru rozhovoru po Skypu vyjádřil i ke slovům profesora epidemiologie Jiřího Berana. Podle něj je v Česku 1,4 milionu lidí, kteří se s koronavirem setkali. Nevykazují však jakékoliv měřitelné příznaky, protože jejich buněčná imunita nemoc zastavila. Podle Berana je tak studie promořenosti populace nepřesná. To, že se nemoc projevuje skrytě, podle něj naznačuje, že covid-19 je lehká forma onemocnění.

„Je to hypotéza stojící na hypotéze. Jde o akademickou debatu, která bude na místě až s odstupem času. Pokud by ale tato hypotéza byla správná, rozhodně to nebude znamenat, že by to mělo změnit hodnocení dosavadního postupu. Způsob, který se u nás aplikoval, byl správný a efektivní,“ uzavírá v rozhovoru po Skypu Rastislav Maďar.

VĚDCI: ZAVŘENÍ OBCHODŮ NEMĚLO NA ZASTAVENÍ VIRU VLIV

Největší vliv na zpomalení šíření nákazy koronavirem v Německu mělo podle dvojice vědců z univerzity v Norimberku uzavření škol a školek a restrikce vycházení. Naopak zavření restaurací a obchodů podle nich prakticky nic nepřineslo.
Pracovníci Ústavu pro výzkum pracovního trhu (IAB) to tvrdí ve zveřejněné studii.

Uzavření škol a školek podle dvojice vedlo ke zpomalení růstu potvrzených infekcí o 7,9 procentního bodu, omezení vycházení o pět procentních bodů a zákaz sportovních klání o 3,4 procentního bodu. „Tyto dopady jsou statisticky vysoce signifikantní,“ píší Enzo Weber a Tobias Hartl z IAB.

Žádný podobný efekt naopak nenašli v případě uzavření restaurací, obchodů, kadeřnictví a dalších podobných zařízení. Jejich postupné otevírání, k němuž nyní přistupují všechny spolkové země, by tak podle výzkumníků nemělo vést k významnému zhoršení situace.

Protože německé spolkové země přijímaly různá opatření v různou dobu, umožnilo to Weberovi a Hartlovi porovnat jejich dopad.Nevýznamný efekt dvojice přisuzuje také uzavření německých hranic, přes které nyní do země mohou jen lidé, kteří k tomu mají „pádný“ důvod, jímž může být například práce.

Na otevírání hranic v posledních dnech tlačí v Německu čím dál tím více politiků. Objevují se také hlasy, aby Německo zrušilo povinnou dvoutýdenní karanténu pro všechny, kdo do země po delším pobytu v zahraničí přijedou.

PROTI SUCHU, POVINNOST ZADRŽOVAT DEŠŤOVOU VODU U NOVOSTAVEB

Ministerstvo životního prostředí chce zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu, nebo ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021. Oznámil to v úterý ministr životního prostředí Richard Brabec. V úterý se po roce sešla takzvaná Národní koalice pro boj se suchem.

Brabec zrazoval v úterý od případného optimismu vyvolaného nynějšími dešti. Sucho, které v těchto letech Česko zažívá, je bezprecedentní a srážky v tom pomohou leda jen krátkodobě, varoval. „Pomohlo by, kdyby jako včera pršelo lidově řečeno měsíc v kuse,“ dodal s tím, že deficit vody v půdě nyní činí 1000 litrů na metr čtvereční.

Ministr dále prozradil budoucí plány, chce se věnovat zejména novele vodního zákona o zadržování dešťové vody. „Od příštího roku bychom rádi zpřísnili podmínky pro hospodaření s dešťovou vodou pro nové stavby,“ řekl a odkázal na nové areály, haly či obchodní domy.

Podle Brabce budou muset investoři u nových objektů budovat retenční nádrže či vodu vsakovat a uvolňovat pozvolně například prostřednictvím jezírek, možností bude také využívání spadlé dešťové vody na podporu zalévání nebo na zelenou střechu.

„Cílem je nenechat odtéct dešťovou vodu, která na naše území padá v miliardách kubíků ročně. Jsou v tom obrovské rezervy, stejně jako v opakovaném používání šedé vody, tedy vody z koupelen a podobně,“ vysvětlil Brabec. Nezbytnou součástí ministerských plánů je i podpora využívání srážkové vody ve městech, obcích i krajích, jejich objektech a na jejich pozemcích.

Ministr zemědělství Miroslav Toman souhlasil, že deštivé dny současnou situaci nezmění, a zůstane hluboko pod normálem. „Patříme mezi evropské státy nejohroženější nedostatkem vody, řekl. Sdělil, že v současnosti je v Česku 49 míst s omezením používání vody z vodovodů či jiných vodních zdrojů. Ministerstvo zemědělství bude letos chtít navýšit rozpočet až o 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy, uvedl Toman.

Zhruba 700 milionů korun by mělo jít na propojování vodárenských soustav a 1,2 miliardy korun na asi 300 menších projektů, jako jsou vodovody a obecní rybníky. Sto milionů korun pak na urychlení výkupu pozemků pro menší vodní nádrže Senomaty, Šanov a Kryry.

V Česku je od roku 2015 extrémní sucho, nynější epizoda je nejhorší za 500 let

Ministerstvo životního prostředí loni podpořilo 4 606 projektů s náklady přes dvě miliardy korun. Aktuálně jsou otevřeny výzvy za 2,5 miliardy korun, což by mohlo znamenat dalších 3 000 projektů. Celkem na opatření proti suchu od roku 2014 padlo přes 12 miliard korun v podobě více než 15 tisíc projektů.

Koalici tvoří odborníci na problematiku sucha v krajině i politici. Na programu měli jednání o krizových scénářích nebo o připravenosti obcí na zásobování pitnou vodou.

Zemědělské sucho trápí zemi již několik let. Situace není lepší ani letos, v neděli jím trpělo 98 procent území. Srážky, které meteorologové na tento týden předpovídají, dosytí podle odborníků na normální úroveň půdu do 40 centimetrů především v Čechách, na Moravě však zůstane situace špatná.

Experti z portálu Intersucho, který situaci monitoruje, označili současný stav za nejhorší sucho na území republiky za posledních 500 let. Ministr zemědělství Miroslav Toman v pondělí představil 31 lokalit, kde by mohly vzniknout nové vodní nádrže. Polovina leží v povodí Moravy, dalších sedm v povodí Vltavy. Již nyní se stát zabývá stavbou šesti přehrad - Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále pak Nových Heřminov na Bruntálsku, Skaličky na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji.

Již dříve Toman uvedl, že ministerstvo zemědělství na boj se suchem loni vydalo 13,7 miliardy korun. Do letošního roku podle něj vstupuje země v horší kondici než do několika posledních let, které byly následně označeny za velmi suché. Očekává proto pokles úrody o 20 až 40 procent.

HODNĚ NAKAŽENÝCH, MÁLO MRTVÝCH, RUSKO POČÍTÁ PO SVÉM

Přestože Rusko má už přes dvě stě tisíc nakažených novým koronavirem, počet obětí zůstává velmi nízký. Někdo spekuluje o manipulaci se statistikami, podle portálu The Moscow Times je vysvětlení jednoduché: odlišná metoda sčítání než v ostatních zemích.

Rusko v pondělí evidovalo přes 220 tisíc nakažených, čímž překonalo Itálii a Velkou Británii a dostalo se na třetí místo v žebříčku nejhůře zasažených států. Počet úmrtí přesto zůstává relativně nízký, v pondělí úřady evidovaly 2 009 obětí. To je přibližně čtrnáct mrtvých na milion obyvatel, příčemž světový průměr je 36. Rusko to přičítá vysokému počtu provedených testů, neváhá to však použít i jako důkaz, že pandemii dobře zvládá.

Čím dál častěji se však ozývají hlasy, že Rusové manipulují data. Těmto spekulacím nahrávají i poslední statistiky z Moskvy, podle nichž za duben zemřelo v hlavním městě téměř 12 tisíc lidí. To je o dvacet procent více než byla průměrná úmrtnost ve městě v posledních deseti letech.

„Skutečná čísla se zřejmě nikdy nedozvíme. Nebo, jak jeden můj kolega žertoval, možná za třicet let, až to zfilmuje HBO,“ řekl investigativnímu portálu proekt.media s odkazem na populární seriál Černobyl moskevský chirurg Alexandr Vaňukov.
My počítáme dobře, jiní statistiky nadhodnocují

Podle The Moscow Times se statisické rozpory dají vysvětlit ruskou metodou klasifikace obětí covidu-19. Lékaři mezi ně totiž nepočítají všechny zemřelé, u nichž byla prokázána nákaza. Počítají se jen ti, u nichž byl covid-19 nezpochybnitelně hlavní příčinou úmrtí.

Ilustrativní je případ Čeljabinské oblasti, která jako jediná z ruských regionů zveřejnila dvě statistiky. Podle té první zde na covid-19 zemřeli tři lidé. Druhá uvádí dalších sedm mrtvých, kteří také byli nakaženi, ale jako příčina smrti se uvádí něco jiného. Pokud by se úřady řídily druhou statistikou, vyskočil by počet obětí v regionu o 233 procent.

Experti ministerstva zdravotnictví tento způsob klasifikace obětí nového koronaviru hájí. „Jsem přesvědčen, že Rusko je ve sčítání obětí přesnější a statistiky zemí jako Belgie, Itálie nebo Spojené státy jsou nadhodnocené,“ řekl portálu pneumolog Andrej Čerňajev.

Světová zdravotnická organizace sice zveřejnila metodologii jak určovat oběti covidu-19, řada zemí je však počítá podle svého. Například Belgie zvolila zřejmě nejliberálnější metodu: počítá i ty, u nichž bylo jen podezření na nákazu. Není divu, že dnes má oficiálně nejvyšší míru smrtnosti.

Naopak Rusko zvolilo velmi konzervativní metodu. Jak se praví v metodickém pokynu ministerstva zdravotnictví: „v případě absence klinických projevů a patologických změn, především na plicích“ nemůže být covid-19 uváděn jako oficiální příčina úmrtí. Portál The Moscow Times v této souvislosti připomíná, že v Rusku se pitva tradičně provádí až u sedmdesáti procent zemřelých.

„Nemůžeme všechno připisovat koronaviru, protože to bychom si nepočínali korektně. Čísla musejí být objektivní. Covid je často příčinou smrti, ale ne ve všech případech,“ hájil v rádiu Echo Moskvy ruskou metodu patolog Georgij Frank.

EPIDEMIOLOG: V USA POČET OBĚTÍ KORONAVIRU VYŠŠÍ, NEŽ SE UVÁDÍ

Ve Spojených státech kvůli covidu-19 zemřelo „téměř určitě“ více lidí, než uvádějí statistiky. V úterý to při jednání ve výboru pro zdraví, vzdělání, práci a důchody amerického Senátu řekl epidemiolog a poradce vlády Anthony Fauci. Zároveň varoval před předčasným rozvolňováním restriktivních opatření.

Fauci uvedl, že zejména vzhledem k situaci v New Yorku, kde zdravotní systém byl kvůli velkému počtu nemocných s koronavirem přetížený, mohli infikovaní lidé umírat doma. Ve statistikách úmrtí spojených s covidem-19 nefigurují, protože nebyli převezeni do nemocnice.

Podle informací americké Univerzity Johnse Hopkinse zemřelo ve Spojených státech na komplikace související s koronavirovou infekcí 80 900 lidí. Nakazilo se 1,35 milionu lidí. Fauci v úterý varoval před předčasným uvolňováním opatření zavedených kvůli šíření koronaviru. „Existuje nebezpečí, že nemoc propukne tak, že ji nebudete schopni zvládnout,“ řekl epidemiolog. Agentura DPA připomíná, že epidemie covidu-19 není v mnoha částech Spojených států pod kontrolou.

Prezident Donald Trump se i přes nepříznivou situaci vyslovuje pro to, aby opatření byla nadále rozvolňována. V těch státech, jež restrikce podle jeho názoru nezmírňují dostatečně rychle, podporuje lidi, kteří proti tomu protestují.
Fauci se členy senátního výboru mluvil prostřednictvím videokonference, protože je v preventivní domácí izolaci kvůli tomu, že přišel do kontaktu s lidmi, u nichž se prokázala infekce.

JOHNSON, TRUDEAU, MERKELOVÁ, KOMU Z POLITIKY PŘIHRÁLA EPIDEMIE BODY?

Koronavirová pandemie navzdory všem důsledkům pomáhá některým politickým lídrům zvýšit jejich popularitu mezi voliči. Nejvíce krize posílila australského premiéra Scotta Morrisona. Ze situace vytěžil i kanadský premiér Justin Trudeau či Angela Merkelová. Britský premiér Johnson preference voličů získal, když s nemocí sám skončil v nemocnici.

Podle průzkumu společnosti Morning Consult, o němž informoval týdeník The Economist, vzrostla desítce světových politiků popularita v průměru o devět procent. Stalo se tak od chvíle, kdy Světová zdravotnická organizace nákazu koronavirem začátkem března označila za pandemii.

The Economist v této souvislosti připomíná jev, který politologové nazývají anglickým termínem „rally round the flag“ (semknutí kolem vlajky) a který popisuje situaci, kdy se občané během mezinárodních krizí postaví za své současné vůdce.

Tento fenomén se projevil například po útocích z 11. září 2001, během války o Falklandy v roce 1982 nebo během krize kolem amerických rukojmích v Teheránu v roce 1979. Ve všech těchto případech se kvůli vzedmuté vlně vlastenectví a méně slyšitelným hlasům opozice popularita tehdejších lídrů zvedla o desítky procent.

Existují ovšem i případy, kdy voliči získají dojem, že politik v čele země kritickou situaci nezvládá, a pak jeho preference naopak citelně klesají. Stalo se to například americkému prezidentovi Georgi Bushovi po úderu hurikánu Katrina v roce 2005, britskému premiérovi Tonymu Blairovi po teroristických útocích v Londýně v témže roce nebo francouzskému prezidentovi Françoisu Hollandeovi po útocích v Paříži v roce 2015.
Johnsonovi během vlastní nemoci stoupla podpora

Existoval plán pro případ, že zemřu na koronavirus, přiznal Johnson

Pandemie covidu-19 podle průzkumu takto negativně ovlivnila popularitu dvou z deseti sledovaných politiků – zhruba desetiprocentní pokles zaznamenal brazilský prezident Jair Bolsonaro, příznivci ubyli i japonskému premiérovi Šinzó Abemu. Jen velmi nepatrně se popularita zvýšila mexickému prezidentovi Andrési Manuelu Lópezovi Obradorovi a americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Velké skoky pak zažil britský premiér Boris Johnson, kterému popularita stoupala jen do chvíle, než v zemi vyhlásil celostátní karanténu. Poté jeho podpora opět o něco klesla a zase se zvýšila v období, kdy kvůli nákaze koronavirem sám skončil v nemocnici.

WU-CHAN CHCE OTESTOVAT VŠECH 11 MILIONŮ OBYVATEL

Reuters: Čínské město Wu-chan, odkud se do světa rozšířila nemoc covid-19, chce otestovat na koronavirus všech 11 milionů svých obyvatel. Mírný pokles nových případů podle posledních statistik zaznamenalo Rusko. I tak se řadí již na druhou příčku z hlediska počtu nakažených na světě. Počet nově nakažených pak stoupl v Itálii a ve Španělsku se uzdravila 113letá žena.

V Itálii za uplynulý den v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo dalších 172 lidí. V pondělí úřady evidovaly 179 úmrtí. Celkový počet obětí v zemi, která má celosvětově jednu z nejvyšších bilancí zemřelých, nyní činí 30 911.
Potvrzených případů nákazy za úterý přibylo 1 402, což je téměř dvojnásobek oproti pondělí. Země již eviduje 221 216 nemocných, což je šestý nejvyšší počet na světě.

Ve Velké Británii v úterý zemřelo dalších 627 lidí. Denní přírůstek počtu zemřelých tak oproti předchozím třem dnům výrazně vzrostl. V pondělí hlásilo ministerstvo zdravotnictví jen 210 nových mrtvých. Celkem s covidem-19 v Británii zemřelo již 32 692 lidí.

Země celkem eviduje již 226 463 potvrzených případů infekce. Nově přibylo přes 3 400 nakažených. To je zhruba o pět stovek méně nových infikovaných, než kolik jich ministerstvo hlásilo v pondělí.

Slovensko je v případě pokračování příznivého vývoje pandemie připraveno otevřít mateřské školy a obnovit vyučování na prvním stupni základních škol, účast dětí ale nebude povinná. Po schůzce s epidemiology to novinářům řekl premiér Igor Matovič.

Země s více než pěti miliony obyvatel dosud potvrdilo 1 465 nakažených, z nichž se 983 pacientů již vyléčilo a 27 lidí s koronavirem zemřelo. Počet nových případů infikovaných v zemi je v posledních více než dvou týdnech nízký.

Wu-chan chce otestovat všechny obyvatele

Ve Wu-chanu se koronavirem od začátku epidemie nakazilo více než 50 tisíc lidí a téměř 4 tisíce pacientů s covidem-19 zemřelo. Kvůli rychle se šířící nákaze čínské úřady Wu-chan na konci ledna uzavřely a obyvatelé nesměli dlouhé týdny opouštět své domovy. Znovu se město začalo otevírat 8. dubna a na chvíli se zdálo, že se život vrací k normálu – provoz obnovila veřejná doprava, žáci se vrátili do škol a lidé do práce. Nyní je tento optimistický vývoj ohrožen.

Plán testování celé wuchanské populace přichází poté, co bylo v tomto ostře sledovaném městě o víkendu zjištěno šest nových případů nákazy koronavirem. Všichni nově infikovaní žijí ve stejném obytném bloku. Předtím se ve městě měsíc neobjevil žádný nový případ.

Někteří vysocí zdravotničtí představitelé, citovaní čínským listem Global Times, nicméně uvedli, že plán testování všech obyvatel Wu-chanu je příliš drahý a neproveditelný. Pcheng Č’-jung, šéf jednotky intenzivní péče wuchanské nemocnice Čung-nan, prohlásil, že testování se pravděpodobně zaměří na pracovníky ve zdravotnictví, zranitelné lidi a ty, kteří se dostali do kontaktu s nakaženými.

Jiný vysoký představitel wuchanské nemocnice připomněl, že velká část obyvatel Wu-chanu, asi tři až pět milionů lidí, už testy podstoupila. Podle něj jsou wuchanské úřady schopné zbývajících šest až osm milionů lidí během desetidenního období otestovat. BBC v této souvislosti připomíná, že podle Bílého domu Spojené státy provádějí kolem 300 tisíc testů denně a otestovaly již téměř devět milionů lidí.

Za pondělí ohlásila Čína pouze jeden nový případ nákazy koronavirem, oproti 17 případům o den dříve, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na národní zdravotnickou komisi, plnící roli ministerstva zdravotnictví. Nový případ představuje takzvanou dovezenou infekci – nákaza tedy postihla člověka, který do Číny přicestoval z ciziny. O den dříve pevninská Čína, nezahrnující Hongkong a Macao, hlásila sedm takových „importovaných“ případů.

Nakažených bez příznaků nemoci ohlásily úřady 15. O den dříve jich bylo dvanáct. Čína tyto lidi nezahrnuje do svých celkových statistik. Celkový počet potvrzených případů v nejlidnatější zemi světa s 1,4 miliardy obyvatel, kde epidemie koncem loňského roku propukla, dosáhl 82 919. Počet úmrtí zůstal nezměněn na 4 633.

Počet nově nakažených v Rusku mírně klesl

V Rusku za poslední den přibylo 10 899 případů nákazy koronaviru. Je to mírný pokles oproti pondělí, kdy země hlásila rekordní nárůst o 11 656 případů. Celkem již Rusko eviduje 232 243 případů koronavirové infekce, což jej podle agentury Interfax řadí na druhou příčku z hlediska počtu nakažených na světě.

Putinův recept na koronavirus: rušit omezení i přes rekordní nárůst nakažených

V počtu infikovaných v úterý Rusko překonalo dosud druhé Španělsko a třetí Británii, které v pondělí oznámily 227 436 respektive 223 060 případů. Server Worldometer nicméně zásluhou jiné metodiky přičítá Španělsku přes 268 tisíc nakažených. S 1,35 milionu infikovaných žebříček nejvíce zasažených zemí jednoznačně vedou Spojené státy.

Oproti západním zemím, které díky příznivému vývoji nákazy v posledních dnech a týdnech postupně rozvolňují restriktivní opatření, je pandemie koronaviru v Rusku stále na vzestupu. Od 3. května pokaždé přesáhl počet nově nakažených hranici 10 tisíc. Počty mrtvých v souvislosti s covidem-19 jsou v Rusku v porovnání s nejvíce postiženými země relativně nízké. Podle oficiálních údajů za posledních 24 hodin vzrostl počet takových úmrtí o 107, čímž celková bilance dosáhla 2 116.

Trojnásobný nárůst oproti neděli v Německu

Německo v pondělí registrovalo 933 dalších případů nákazy koronavirem. Téměř trojnásobný nárůst oproti neděli, kdy země zaznamenala bezmála 360 infikovaných, je ale do značné míry způsoben zpožděním při hlášení některých případů, uvedl v úterý Institut Roberta Kocha (RKI). Mrtvých bylo za pondělí ohlášeno 116.

Celkem v Německu počet dosud zaznamenaných nákaz dosáhl 170 508, přičemž 7 533 lidí s nemocí covid-19 zemřelo. Uzdravilo se odhadem 147 200 osob, z toho 1 600 za pondělí. Za pondělní nárůst počtu registrovaných infekcí podle RKI může mimo jiné to, že severoněmecký Hamburk po kontrole nově započetl 180 případů, mezi nimiž je řada staršího data. Jeden z okresů v jihoněmeckém Bádensku-Württembersku navíc až v pondělí nahlásil 148 případů, o nichž měl informovat už v neděli.

Takzvané reprodukční číslo, tedy údaj o tom, kolik jeden infikovaný v průměru nakazí dalších osob, se po třech dnech opět vrátilo pod kritickou hodnotu jedna, a je nyní 0,94, uvedl v úterý večer RKI. V pondělí dosáhlo číslo hodnoty 1,07, a bylo tak už třetí den po sobě vyšší než jedna.

Z nemoci covid-19, která je nejnebezpečnější pro seniory a lidi s podlomeným zdravím, se vyléčila i nejstarší Španělka. Ve svých 113 letech, které oslavila 4. března, překonala María Branyasová nákazu koronavirem, jež se u ní potvrdila minulý měsíc.

„Když ji izolovali od ostatních, byla rozmrzelá, ale často jsme si volaly, tak to zvládla, je to silná a pozitivní žena,“ uvedla její šestasedmdesátiletá dcera Rosa Moretová. Celá rodina, která čítá i 11 vnoučat a 13 pravnoučat, už se těší, až opatření proti šíření koronaviru skončí a budou babičku moci navštívit.

Ve Španělsku za úterý zemřelo 176 pacientů s koronavirem. Je to o pět desítek více než v pondělí, kdy však byl denní nárůst úmrtí nejnižší od 18. března. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Za posledních 24 hodin se v zemi také mírně zvýšil denní přírůstek nově nakažených, když přibylo 426 nově potvrzených případů, což je také o pět desítek více než o den dříve.

Počet úmrtí mezi lidmi nakaženými koronavirem byl v úterý už čtvrtý den v řadě nižší než 200. Celkem v zemi zemřelo 26 920 osob s chorobu covid-19. Počet potvrzených případů nákazy se ve Španělsku od začátku epidemie vyšplhal na 228 030, z toho téměř 139 000 lidí se už vyléčilo.

Španělská vláda ale uvádí už několik týdnů pouze případy nákazy potvrzené testem PCR, podle serveru Worldometer se ve Španělsku potvrdilo zhruba o 40 tisíc případů více.

Francie přesáhla Španělsko v počtu obětí

Ve Francii zemřelo s covidem-19 dalších 348 lidí. Celková bilance mrtvých od počátku epidemie tak vzrostla na 26 991, informovalo v úterý místní ministerstvo zdravotnictví. Francie tím překonala celkovou bilanci Španělska, které k dnešku eviduje 26 920 mrtvých, a stala se po USA, Británii a Itálii čtvrtou zemí s nejvyšším počtem obětí.

Úterní denní přírůstek zemřelých s covidem-19 je ve Francii nejvyšší od 29. dubna, kdy ministerstvo zdravotnictví evidovalo 427 nových mrtvých. Úterní data jsou nicméně často vyšší, neboť zahrnují později nahlášená úmrtí z víkendu. V sobotu hlásila Francie jen 80 a v neděli 70 úmrtí s covidem-19.