iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kdo chce zavraždit v ČR diplomata Ruska? Co bude dál?

Diplomat, který měl přijet s ricinem, čelí výhrůžkám. Rusové chtějí ochranu: Ruské velvyslanectví v Praze požádalo české ministerstvo zahraničních věcí o policejní ochranu pro svého diplomata, který čelí výhrůžkám poté, co byl podle Rusů křivě obviněn z přípravy útoku na pražské politiky. Ruská ambasáda to v pondělí uvedla ve vyjádření, které zveřejnila na Facebooku.

V souladu s článkem 29 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961 se velvyslanectví obrátilo na MZV ČR se žádostí o učinění všech vhodných opatření k zabránění každého útoku proti osobě, svobodě a důstojnosti svého zaměstnance,“ uvedlo v prohlášení velvyslanectví.

Ruský diplomat kvůli „osobní štvanici“, kterou podle ambasády spustila česká média, čelí výhrůžkám. Velvyslanectví se proto bylo nuceno obrátit na českou stranu kvůli poskytnutí policejní ochrany, uvádí se v prohlášení. Podle Respektu do Česka koncem dubna přijel s diplomatickým pasem pracovník ruských tajných služeb vybavený ricinem. Moskva to dementovala jako novinářskou kachnu. Rusův příjezd potvrdil ministr zahraničí Tomáš Petříček. Zda měl muž jed, nechtěl komentovat.

Pražský primátor Zdeněk Hřib, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář a starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný kvůli tomu dostali policejní ochranu.

Bezpečnostní informační služba (BIS) podala podle serveru Lidovky.cz kvůli úniku utajovaných informací o pracovníkovi ruských tajných služeb trestní oznámení. Možným příjezdem pracovníka ruských tajných služeb s jedem se minulý týden zabýval i sněmovní bezpečnostní výbor. Shodl se na tom, že považuje reakci bezpečnostních složek za adekvátní. Zároveň vyjádřil podporu BIS proti působení cizích zpravodajských služeb.

Pozvu si ruského velvyslance, vztahy prochází těžkým obdobím, říká Petříček

Prezident Miloš Zeman už dříve označil výhrůžky ruských činitelů trestním stíháním pražských politiků za přemrštěnou reakci, která je ale odpovědí na hloupost, kterou udělali „naši jinak bezvýznamní politici“.

Česko-ruské vztahy jsou v poslední době napjaté kvůli tomu, že Praha 6 nechala odstranit pomník sovětského maršála Koněva z náměstí Interbrigády a starosta Řeporyjí Pavel Novotný slavnostně odhalil památník vlasovců. Rusko kvůli odstranění sochy Koněva v dubnu zahájilo trestní stíhání. Vedení Praha 6 tím podle Moskvy porušilo závazky vyplývající z dvoustranných dohod mezi Ruskou federací a Českou republikou. To však opakovaně odmítlo české ministerstvo zahraničních věcí.

POLOVINA CK ZABIJE KORONAVIRUS? VINA I ŠÉFOVÉ EU LEYENOVÉ Z NĚMECKA?

Cestovní ruch a kanceláře poskytující zájezdy do zahraničí zažívají krušné časy. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže nemusí velká část poboček krizi ustát. Hlavními strašáky jsou především nejistota a nedostatečná podpora vlády. Papež kritizoval i kroky EU v době koronavirové krize.

„Pokud by současná pandemická situace trvala další dva, tři měsíce, dostane cestovní ruch takovou ránu, že ji dvě třetiny cestovních kanceláří nemusí přežít,“ řekl televizi CNN Prima News místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Kancelářím se podle něj dosud nedostalo od vlády žádné základní pomoci k tomu, aby mohly přežít.

Papež věří, že od července se bude dát do několika zemí cestovat. „Jsme nuceni poslouchat odborníky, ale nechceme, aby opatření trvala déle, než je nutné,“ uvedl. V Rakousku a Slovensku, se kterými se vedou dvojstranná jednání o podmínkách uvolnění cestování, je podle něj epidemiologická situace podobná. „S názory EU nejsem z hlediska koronaviru komfortní. V podstatě úplně zaspala. Pro mě není nyní Unie autoritou, autoritou je pro mě ministerstvo zahraničí,“ dodal.

Místopředseda Asociace cestovních kanceláří již dříve uvedl, že vláda by měla cestovnímu ruchu nyní pomoci vyjednáním dvoustranných dohod se zeměmi s nízkým rizikem nákazy. Měla by docílit toho, aby Češi mohli cestovat bez povinnosti karantény a pro cizince byla stanovena jasná pravidla, jak se v ČR mají chovat a pohybovat.

V první vlně dvoustranných dohod by mohlo být Chorvatsko, Slovensko, Bulharsko, Slovinsko a Maďarsko, kam by mohli lidé vyrazit za příznivé situace třeba už začátkem července. Vyjádřil naději, že by se dohody mohlo podařit uzavřít také s Řeckem a třeba Kanárskými ostrovy.

Cestovní kanceláře mohou podle nové legislativy místo hotovosti za zaplacené zálohy za zrušené zájezdy kvůli koronaviru s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna klientům vystavovat na příslušné částky poukazy. Na odložení platby by měla do 31. srpna příštího roku platit tzv. ochranná doba. Klienti, kteří do tohoto data poukaz nevyužijí, budou mít nárok na vrácení uhrazených záloh.

V cestovním ruchu je zaměstnáno na čtvrt milionu lidí. Odvětví každý rok do veřejných rozpočtů odvádí více než 125 miliard korun. Cestovní ruch podle státní agentury CzechTourism tvoří tři procenta z hrubého domácího produktu ČR. Letošní propad kvůli koronaviru se odhaduje na 45 procent.

V Německu by mohl o práci přijít až milion lidí

V podobné situaci se nachází i německý turistický sektor. Tam by se do poloviny června mohl kvůli dopadům koronaviru až milion lidí ocitnout bez práce. V režimu kurzarbeit, kdy jim mzdu dorovnává stát, už nyní pracuje sedmdesát procent zaměstnanců odvětví, které v zemi tvoří tři miliony pracovních míst.

Do poloviny příštího měsíce by turistické odvětví v zemi mohlo přijít na tržbách o téměř 11 miliard eur (300 miliard Kč), píše s odkazem na německý svaz cestovního ruchu (BTW) list Der Spiegel. Konkrétnější čísla zatím nejsou k dispozici, protože se posunul termín nahlašování insolvencí, řekl nedělníku Welt am Sonntag prezident BTW Michael Frenzel.
„Provedli jsme anketu mezi téměř jedenácti tisíci cestovními kancelářemi a více než dvěma tisíci pořadatelů zájezdů. Podle ní se dvě třetiny z nich obávají v krátkodobém či střednědobém horizontu insolvence,“ uvedl Frenzel.
Slabá koruna může zdražit zájezdy, říká zástupce cestovek

Kromě ztráty tržeb se na situaci turistického odvětví negativně odrazí i požadavky zákazníků na vrácení peněz. Ty by ji měly přijít na další tři až čtyři miliardy eur, sdělil prezident BTW. Turistický průmysl se na hrubém domácím produktu (HDP) Německa podílí čtyřmi procenty. „Co do důležitosti jsme na stejné úrovni jako automobilový průmysl a výrobci strojů,“ zdůraznil šéf svazu.

SOUDCI ÚS SE BOJÍ SOUDIT STÍŽNOSTI NA KORONAVIRUS?

ÚS odmítl další čtyři stížnosti na koronavirová opatření, NSS přijal kasační stížnost. Ústavní soud (ÚS) odmítl další čtyři stížnosti na opatření vlády a ministerstva zdravotnictví přijatá na ochranu proti šíření nového typu koronaviru. Byl mezi nimi zákaz cestování přes hranice, zákaz osobní účasti žáků a studentů na výuce ve školách a také omezení zasedání zastupitelstev. Usnesení jsou dostupná na webu soudu. Dnes také Nejvyšší správní soud obdržel kasační stížnost Ministerstva zdravotnictví proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým soud zrušil čtyři opatření týkající se omezení volného pohybu, maloobchodního prodeje a služeb.

Dle rozvrhu práce věc projedná a rozhodne 6. senát pod sp. zn. 6 As 114/2020 – tedy senát Tomáše Langáška doplněn Filipem Dienstbierem a novou soudkyní Sylvou Šiškeovou.

Důvody odmítnutí Ústavním soudem jsou ve všech čtyřech případech procesní. Některé návrhy soud vyhodnotil jako podané neoprávněnou osobou, jiné jako nepřípustné, případně konstatoval, že nemá kompetenci je projednat. Část napadených opatření již pozbyla platnost, případně byla nahrazena mírnějšími.

Zákazem vycestování z Česka se jako soudce zpravodaj zabýval předseda ÚS Pavel Rychetský. Dospěl s kolegy k závěru, že sporná rozhodnutí vlády mají povahu právního předpisu, a proto se jimi nemohl zabývat na základě obecného podnětu od fyzické osoby.

Soud ale zároveň včlenil do stručného odmítavého usnesení větu k interpretaci krizového zákona. Vláda je podle sporné pasáže krizového zákona oprávněná v nouzovém stavu například omezit svobodu pohybu a nařídit zákaz vstupu, pobytu a pohybu lidí na vymezeném území. Podle ÚS lze daný předpis s ohledem na smysl zákona stanovit jen ve vztahu k území Česka, nikoliv ve vztahu k zahraničí.

Konkrétně v usnesení stojí, že „je zjevné, že tento zákaz může být s ohledem na účel tohoto ustanovení, jímž je řešení krizové situace na území ČR, stanoven jen ve vztahu k území ČR, a nikoli ve vztahu k zahraničí“.
Soud dostal také stížnost na uzavření škol. Sporné mimořádné opatření ale v mezičase přestalo platit, proto soud stížnost odmítl. Zároveň konstatoval, že není oprávněn posuzovat efektivnost koordinace a řízení veřejné správy v boji s epidemií nemoci covid-19.

Výrazným omezením zasedání zastupitelstev na začátku koronavirové pandemie se soud zabýval z podnětu zastupitelstva Prahy 7, které podle usnesení nemá kompetenci podat návrh na zrušení takzvaného jiného právního předpisu. Zároveň soud uvedl, že sporné opatření trvalo jen 14 dní, případný zásah do práva na samosprávu tedy platil krátce. Poté se podmínky pro konání zastupitelstev výrazně liberalizovaly.

V souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru obdržel ÚS podle informací celkem 14 podnětů. Jeden vzal pisatel zpět, dva soud odmítl už na konci dubna, zbývá tedy ještě sedm neskončených řízení. Žádnou ze stížností se soud zatím věcně nezabýval.

Na rozhodnutí čeká například také podnět 11 senátorů za Starosty. Napadli vládní opatření, které se týká přeshraničních pracovníků, takzvaných pendlerů. Soud by měl rozhodnout, zda je opatření řádně zdůvodněné a zda není diskriminační.

ZEMAN: FIRMY MAJÍ ZÁJEM O RUSKO A ČINU I PŘES HYSTERII V ČR

Prezident Miloš Zeman preferuje v zahraniční politice ekonomickou diplomacii. V Česku podle něj panuje protiruská a protičínská hysterie, ale podnikatelé mají zájem o kontakty i obchody v obou těchto zemích. Podle něj druhou světovou válku nelze vnímat pouze z pohledu května 1945, ale je třeba si uvědomovat i dění, které konfliktu předcházelo.

„Preferuji ekonomickou diplomacii a ekonomickou zahraniční politiku. Je zajímavé, že když jsem jel naposledy do Ruska, tak mě dobrovolně doprovázela největší podnikatelská delegace svých dob, čili podnikatelé o tyto kontakty a kontrakty zřejmě mají zájem, i když je tady protiruská i protičínská hysterie,“ řekl Zeman.

Podotkl také, že do Ruska a do Číny jezdí obchodovat řada jiných států. „Někdy mám dokonce obavu, že tato protičínská a protiruská hysterie vede k tomu, že nás vytlačuje z potenciálních trhů ve prospěch zemí, kde ta hysterie neexistuje,“ řekl.

Prezident se také vrátil k současným sporům mezi Českem a Ruskem o výklad některých historických událostí, které se projevily například konfliktem kvůli památníku vojáků Ruské osvobozenecké armády (ROA), takzvaných vlasovců, který v pražských Řeporyjích připomíná jejich příspěvek k osvobození Prahy na konci druhé světové války.

„Jestliže se omezíme na to, že se budeme bavit například jen o květnu 1945, tak je to málo. Já bych doporučoval, i když je to myšlenkově těžší, podívat se na řetěz událostí, které druhou světovou válku vyvolaly,“ řekl Zeman. Začátek dění vidí ve vstupu německých vojsk do demilitarizovaného Porýní v roce 1936, proti kterému Francie ani Británie nezasáhly.
Zeman: Ustupování zlu se nevyplácí

„Tam začal jev, kterému se tehdy říkalo appeasement neboli usmiřování, ale já bych tomuto jevu říkal zbabělost. Ta zbabělost pokračovala mnichovskou dohodou, teprve po ní byl známý pakt Molotov-Ribbentrop,“ řekl Zeman. Jmenovaný pakt byl smlouvou o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, jehož tajný dodatek obsahoval rozdělení sfér vlivu v Evropě. „Ustupování zlu se nevyplácí, protože vedou jen k většímu a většímu zlu,“ řekl prezident.
Odstranění Koněva je hloupé, ale Rusko se nemá vměšovat, řekl Zeman

Česko a Rusko se opakovaně střetly i kvůli pohledu na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. „V roce 1968 to byla evidentní okupace, a tedy mezinárodní zločin, tento názor jsem vždy zastával,“ zopakoval dnes Zeman svůj dlouhodobý postoj.

Aktuálně se obě země přou i kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z pražského náměstí Interbrigády. Koněv velel sovětským jednotkám, které osvobodily velkou část Československa, v roce 1956 ale velel také vojákům, kteří násilně potlačili snahu Maďarska o reformu socialistického zřízení. Zeman dnes řekl, že odstranění Koněvovy sochy je pokus komunálních politiků plést se do zahraniční politiky, které nerozumějí a pro kterou nemají kompetence.

BRITOVÉ PRCHAJÍ Z BRITÁNIE PŘES LA MANCHE

Migrace přes La Manche sílí, Britové od pátku zadrželi přes 210 uprchlíků: Britská pobřežní stráž v průlivu La Manche zadržela v pátek přes 140 migrantů, kteří se snažili dostat na pevninu. Během soboty pak dalších 70. Operace britských úřadů stále pokračuje, uvádí web Sky News, podle kterého byl páteční počet zadržených migrantů v letošním roce rekordní. Počty uprchlíků, kteří se snaží kanál La Manche překonat, v posledních měsících nadále rostou.

Pobřežní stráž v pátek převezla přes 140 zadržených migrantů na pevninu do anglického Doveru. V sobotu stejným směrem putovalo dalších 70 uprchlíků, kteří se do Británie snažili dostat na celkem pěti lodích. V únoru bylo za jeden den v průlivu zastaveno 102 migrantů, včetně sedmi dětí, což byl doposud letošní rekord. V uplynulých měsících britská a francouzská pobřežní stráž zadržely řadu lodí s migranty z Afriky a Asie, kteří se snažili dostat do Spojeného království. Oba státy se dohodly na posílení kontroly průlivu.

Tento týden počet migrantů, kteří se pokusili letos dostat k britským břehům, překročil 1200. Podle informací Sky News od zavedení karanténních opatření ve Spojeném království 23. března bylo v britských vodách a na jižních plážích Spojeného království zadrženo 700 migrantů – mužů, žen i dětí.

Migrace přes La Manche sílí

Loni do Spojeného království na malých lodích podle Sky News připlulo 1900 migrantů. Britská vláda opakovaně vyzvala běžence, aby se na nebezpečnou plavbu nevydávali. Loni při dvou incidentech dva migranti utonuli.
Migranti obrátili, z Evropy prchají před virem. A platí za to víc

Počty migrantů, kteří se snaží kanál La Manche překonat s pomocí sofistikované pašerácké sítě, nadále rostou, a to navzdory tomu, že desítky pašeráků byly v různých evropských státech zadrženy. „Tito lidé prchají před hrůzostrašnými okolnostmi v jedněch z nejnebezpečnějších koutů světa. Míří do Spojeného království, protože chtějí být v bezpečí,“ uvedla Clare Moseleyová z nadace Care4Calais.
Kanál La Manche patří k nejvytíženějším námořním trasám na světě, každý den jím proplouvá 500 až 600 lodí.

STÁTNÍM TAJEMNÍKEM NA SPRAVEDLNOSTI ZŮSTANE LIŠÁK?

Ve funkci státního tajemníka na ministerstvu spravedlnosti zřejmě bude dalších pět let pokračovat Jan Lišák. Jako jediný se přihlásil do výběrového řízení a ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) navrhla vládě, aby ho na služební místo jmenovala.

Benešová navrhla jmenování podle zákona o státní službě ke dni 27. května, kdy Lišákovi vyprší předchozí pětileté funkční období. Vládu minulý týden požádala, aby věc zařadila na své nejbližší jednání. Lišák podle ministryně uspěl v ústním pohovoru před výběrovou komisí.

Sedmačtyřicetiletý Lišák vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy andragogiku se specializací na personální řízení. Na ministerstvu spravedlnosti působí od roku 2000, pozici státního tajemníka začal zastávat o 15 let později.
Zájemci o místo tajemníka se mohli do výběrového řízení hlásit do konce března. K žádosti měli vedle profesního životopisu předložit i písemnou práci na téma „koncepce správy služebních vztahů v ministerstvu spravedlnosti v období následujících tří let“.

Státní tajemník má podle zákona o státní službě postavení náměstka pro řízení sekce. Na starosti má mimo jiné organizační záležitosti, stará se o služební a pracovněprávní vztahy či odměňování zaměstnanců. Vláda se bude zabývat také jmenováním státního tajemníka na ministerstvu školství, kterým by měl zůstat Jindřich Fryč. Také on se stejně jako Lišák přihlásil do výběrového řízení sám. Kabinet už letos jmenoval pětici tajemníků, jimž skončilo funkční období. Vedle ministerstva školství a spravedlnosti ještě zbývá přeobsadit pozici na ministerstvu životního prostředí.

NOŠENÍ ROUŠEK VENKU SKONČÍ 25. KVĚTNA

Lidé budou moci od 25. května chodit venku bez roušky, ale budou muset udržovat odstup dva metry a víc, pokud nepůjdou společně s lidmi, s nimiž žijí ve společné domácnosti. Rozhodla o tom vláda, oznámil na tiskové konferenci po jednání ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Povinnost nosit roušku zůstane v hromadné dopravě a v uzavřených prostorách.„Rozhodli jsme se pro termín 25. května po konzultaci s epidemiology,“ řekl Vojtěch. Právě 25. května končí poslední velká fáze rozvolňování vládních opatření proti šíření koronaviru.

Lidé budou moci chodit už i do vnitřních prostor restaurací, do bazénů či do vnitřních pavilónů zoologických zahrad. Otevřou se i vnitřní prostory v zoologických a botanických zahradách a na hradech a zámcích.„Uvidíme, jaký to bude mít dopad,“ řekl Vojtěch. I když pak dojde k dalšímu rozvolnění povinnosti nosit roušky, povinnost nosit je v obchodech a v MHD nějaký čas vydrží.

„Ještě nějaký čas to s nimi budeme muset ve vnitřních prostorech vydržet,“ uvedl jeho náměstek a epidemiolog Roman Prymula. Když klesne šíření viru k nulu, logicky budeme moci roušky i vevnitř zcela zahodit.

Už od úterý bude platit výjimka z nošení roušek u státních a přijímacích zkoušek, ale v místnosti bude muset být maximálně patnáct lidí. Vláda podle něj také rozhodla, že po skončení nouzového stavu 17. května budou zbývající omezení regulována opatřeními ministra zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Zmírnění povinnosti nosit roušky avizovali již v neděli premiér Andrej Babiš i ministr vnitra Jan Hamáček. Možnost částečného rozvolnění při zachování povinnosti nosit roušky jen v uzavřených prostorách zmínil před tím minulý týden ve Sněmovně Vojtěch. To ovšem ještě hovořil o rozvolnění v průběhu června, než Babiš a Hamáček podpořili rychlejší tempo sundávání roušek pod širým nebem.

Ministryně financí Alena Schillerová, že vláda jednomyslně kývla na to, že posune přípravu státního rozpočtu na příští rok. Přijala totiž návrh zákona, podle kterého konečný návrh o státním rozpočtu na rok 2021 bude vládě ke schválení předložen koncem září a Poslanecké sněmovně do konce října.

Nákupní hodiny pro seniory od 8 do 10 vydržely

Vláda se rozhodla zachovat pravidlo, které mezi osmou a desátou hodinou ranní nákup v obchodech nad 500 metrů čtverečních vyhrazuje pro seniory nad 65 let.

„Psali mi lidi z Moravy, že pro ně je to trošku problém, že vlastně můžou jenom nakupovat od 10 hodin a že potom nestačí vařit oběd a tak dále, takže to jsou všechno témata z praxe, o kterých musíme mluvit. Já jsem taky viděl, že v 10 se tam nahrne strašně moc lidí,“ řekl v neděli Babiš.

„To, co vnímám jako chybu, a co bylo zvenku bráno jako naprostý chaos, byla otevírací doba obchodů pro důchodce. Protože tady se tím neustálým posouváním reagovalo na požadavky zvenku. Napřed řetězce. Pak přišla vlna od důchodců: „Jsme zvyklí na slevové akce, všechno nám vykoupí.“ Tak se to zase posunulo. No a následně přišla třetí vlna od lidí, co chodí z nočních, že si ráno nemůžou koupit rohlík. Tohle se nám prostě úplně nepovedlo,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Od pondělí 11. května už neplatí některá dosavadní vládní opatření. Otevírají se velká nákupní centra, kina, galerie a muzea. Do škol se vracejí studenti posledních ročníků středních škol a žáci posledních ročníků základních škol, otevírají kadeřnictví a také venkovní zahrádky restaurací.

DOKTORKA RUSKA MALYŠEVOVÁ: PORAZILI JSME FAŠISTY, PORAZÍME I VIRUS

Jejími radami se řídí miliony lidí. Jelena Malyševová je zřejmě nejslavnější lékařkou v Rusku a už déle než dvě dekády ve své televizní show radí divákům ohledně zdraví a zdravého životního stylu. Mnoho jejích fanoušků se nyní ptá, proč zlehčovala vážnost současné pandemie.

Polovina března. Celá Itálie je v karanténě, koronavirus se masově šíří ve Španělsku. V Česku je vyhlášen nouzový stav. První případy hlásí i Rusko.

Jelena Malyševová ale diváky svého populárního pořadu Žijte zdravě! přesvědčuje, že nikomu nic nehrozí. „Vše nasvědčuje tomu, že běžná chřipka je daleko horší,“ vysvětluje. V předchozích dílech ještě Rusy ujišťovala, že nemoc covid-19 do Ruska vůbec nedorazí. „Žádná pandemie není! V Rusku žádný koronavirus není, nic se tu nešíří.“ V další televizní show dokonce usedla za piano a zazpívala:

Příteli, nekýchej vitamíny užívej, koronaviru vědět dej, že my nejsme Číňani. Příteli, nekýchej, neposlouchej, co říkají
porazili, jsme fašisty, virus porazíme taky.

Dnes je situace podstatně jiná. Počet nakažených v Rusku se blíží ke dvou stům tisícům. Zanedbávané a podfinancované nemocnice nestíhají, lékaři a sestry si stěžují na kritický nedostatek ochranných pomůcek. Pracovat musejí, i když se sami nakazí (více zde: Nechávají umřít vlastní lidi a zásobují jiné. Ruští lékaři už nechtějí mlčet).

Medicína jako showbyznys

Jelena Malyševová radí Rusům ohledně zdraví z obrazovky už více než dvacet let. V jejím pořadu na nejsledovanější televizní stanici První kanál je medicína jedna velká show, v níž defilují herci v kostýmech tělesných orgánů. Není bez zajímavosti, že jednoho ze svých synů obsadila do role varlete.

Show pokračovala, i když v moskevských a petrohradských nemocnicích začali umírat první lidé. „Nakonec se ukáže, že koronavirus je jen obyčejnou sezónní infekcí. Je kolem toho velké haló, ale není to žádná supersmrtící infekce nebo nový mor,“ smála se lékařka z obrazovky.

Uživatelé na jejím instagramovém profilu (má přes milion followerů) se začali ptát, proč nákazu zlehčuje.
„Pořád si myslím, že ten virus je asi kouzelný. Děti do dvaceti let na něj neumírají, nenakazí se, nejsou hospitalizovány. Jenom lidé, kterým je sedmdesát, osmdesát, devadesát let,“ odpověděla jim Malyševová.

Jak upozorňuje novinářka Anna Nemtsova, nejznámější ruská lékařka se při informování o vývoji pandemie držela linie nastavené Kremlem: Situace je klidná, naše země to zvládne. Jedním z motivů mohl být enormní zájem režimu na konání referenda o ústavních reformách, které mají Vladimiru Putinovi zajistit možnost setrvat čele země další dvě funkční období.

Šíření viru nakonec plebiscit překazilo. A přidělalo vrásky i lékařce, která od Putina před patnácti lety obdržela Řád přátelství. Svůj pořad dnes musí natáčet bez diváků, jeden z jejích spolumoderátorů uvázl v karanténě v Izraeli.
A aby toho nebylo málo, Fond boje proti korupci Alexeje Navalného zjistil, že Malyševová vlastní v New Yorku luxusní nemovitosti v ceně jedenácti milionů dolarů. Navalnyj přiznává, že se na ni zaměřil kvůli jejímu „důmyslnému a vytrvalému zlehčování nebezpečnosti koronaviru“.

Kde na to vzala, není jasné. Malyševová na podobné otázky odmítá odpovídat. „Vůbec nevím, co vám na to mám říci. Právě teď jsme uprostřed epidemie koronaviru, copak jste si toho nevšimli?“ odbyla koncem dubna reportéry portálu MBK Media.

IZRAELCI UNESLI PŘED 60 LETY EICHMANNA, VZDALI SE MENGELEHO

Patnáct let po skončení druhé světové války, 11. května 1960, agenti Mossadu v Argentině vypátrali a tajně unesli do Izraele důstojníka Adolfa Eichmanna, který byl v nacistickém režimu za druhé světové války pověřen tzv. konečným řešením židovské otázky. Tehdy čtyřiapadesátiletý Eichmann žil v této jihoamerické zemi spokojeně i se svou ženou, která pocházela z jižních Čech, již deset let.

V Izraeli byl poté Eichmann v prosinci 1961 odsouzen k trestu smrti mimo jiné za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Po odvolání a zamítnutí žádosti o milost byl 31. května 1962 oběšen ve věznici Ramla. Eichmann napsal ve vězení paměti, které byly zveřejněny v roce 2000. Deník nepřinesl nic nového: Eichmann se cítil nevinen a pouze plnil rozkazy.

Jak se vlastně rodáku ze Solingenu v Porýní (narozen 19. března 1906) a původně obchodnímu cestujícímu Eichmannovi, jenž se v rámci SS „židovskou otázkou“ zabýval již od roku 1934, podařilo uprchnout z Evropy?

Eichmann se v květnu 1945 ocitl po odjezdu z Prahy, kde žil ve vile na Ořechovce, pod cizím jménem v americkém zajateckém táboře, odkud uprchl. S manželkou Veronikou, kterou si vzal v roce 1935 a která pocházela z obce Mladé (nyní čtvrť Českých Budějovic), a syny se ukryl na rakouském venkově.

S pomocí organizace bývalých členů SS ODESSA a s pasem, který mu na falešné jméno Ricardo Klement vystavil Červený kříž v italském Janově (novou totožnost mu pomáhal obstarat i rakouský biskup Alois Hudal, který v Římě „umetal“ cestu nacistům do zámoří), odjel v roce 1950 lodí do Argentiny, která bývala v té době „bezpečným rájem“ pro mnoho nacistů.

Eichmann vystupoval jako Ricardo Klement

Fiktivní Ricardo Klement, jenž se podle pasu narodil v severoitalském Bolzanu a profesí byl mechanik, žil na předměstí Buenos Aires a pracoval v Argentině v dodavatelské firmě pro automobilku Mercedes, později vlastnil farmu na chov králíků.

Milenci z Osvětimi se setkali po 72 letech, holokaust přežili díky lásce

Manželka s třemi syny za ním přijela v roce 1952 a dětem ho přestavila jako bratrance jejich zemřelého otce. V roce 1953 se jim narodil ještě další syn Ricardo. Veronika zemřela v roce 1997. První zmínka o tom, že Eichmann, o kterém jeho žena tvrdila, že zemřel v roce 1945 v Praze, žije v Argentině, je z roku 1954. Tehdy dostal šéf dokumentačního střediska Simon Wiesenthal z Argentiny pohlednici s textem v němčině: „Viděl jsem to špinavé prase Eichmanna. Žije v Buenos Aires“.

Důležitou stopu šéfovi Mossadu Isseru Harelovi, jenž celou operaci později vylíčil v knize Dům v Garibaldiho ulici, předal v roce 1957 německý státní zástupce z Hesenska Fritz Bauer.

Ten podle pozdějších zjištění jednal v koordinaci s hesenským premiérem Georgem Augustem Zinnem (ačkoli tehdy neexistovaly diplomatické vztahy mezi Izraelem a Německem). Bauer potvrdil, že Eichmann žije v Argentině pod jménem Ricardo Klement.

Adolf Eichmann poslouchá rozsudek izraelského soudu:

Komando si pro Eichmanna přišlo k němu domů

Mossad tuto tajnou akci po schválení premiérem Davidem ben Gurionem i právníky zahájil v dubnu 1960, kdy přijeli první agenti do Argentiny. Únos Eichmanna byl proveden 11. května 1960 večer a časově se shodoval s oficiální návštěvou izraelské delegace v Argentině Ta tehdy slavila 150. výročí nezávislosti. Eichmann byl komandem zadržen u svého bydliště na předměstí Buenos Aires, když se podle vysledovaného obvyklého scénáře vracel domů ze zaměstnání.

Anděl z Budapešti. Španělský diplomat zachránil tisíce Židů před smrtí

Zadržel jej agent Peter Malkin se slovy: „Na okamžik, pane!“, jedinými třemi slovy, která ve španělštině znal. Pak se na něj vrhl a s dalšími agenty jej nacpal do připraveného auta. Dalších deset dní byl Eichmann, jenž se ke své totožnosti přiznal, držen v konspirační vile.

„Museli tohoto člověka holit, koupat a vodit na záchod. A přitom museli zapomenout na své otce a matky, bratry a sestry, která vězňova zkázonosná mašinérie proměnila v hromádku kostí a popela,“ napsal později Harel. Eichmann byl po půlnoci na 21. května 1960 v uniformě stevarda izraelské letecké společnosti El Al a pod vlivem sedativ propašován na palubu letounu typu Britania a s mezipřistáním v Dakaru odvezen do Izraele.

V Tel Avivu letadlo dosedlo 22. května v 8:00 hodin a o den později oznámil premiér ben Gurion členům izraelského parlamentu neuvěřitelnou zvěst: „Adolf Eichmann je ve vazbě v Izraeli a zanedlouho stane před soudem!“
Argentina poté podala u OSN oficiální protest proti narušení své územní integrity. Izrael se za čin omluvil, Eichmanna však odmítl vrátit. Mossad se k akci oficiálně přiznal až v roce 2005.

Eichmann řešil jen sako, vzpomíná žalobce nacisty:

Kvůli Eichmanna se Izrael vzdal Mengeleho

Velitel operačního týmu Mossadu a bývalý ministr pro důchodce Rafi Ejtan v roce 2008 řekl, že se Mossad v roce 1960 vzdal možnosti dopadnout v Argentině dalšího nacistického zločince Josefa Mengeleho, aby neohrozil zadržení Eichmanna.

Zpívali hymnu, smrti navzdory. Hana Adlerová v Osvětimi o vlásek unikla smrti

Mengele, přezdívaný kvůli krutým experimentům s vězni v Osvětimi „anděl smrti“, tehdy také žil v Buenos Aires, když se pro něj po několika týdnech agenti Mossadu vrátili, Mengeleho stopa ale už vychladla. Izraelci pak po něm bezvýsledně pátrali v Brazílii a Paraguayi.

Zajímavou informaci přinesl v roce 1992 bývalý komunistický ministr vnitra Rudolf Barák (ve funkci 1953-1961), který uvedl, že českoslovenští agenti unesli na příkaz KGB v roce 1955 z Argentiny do Prahy bývalého šéfa gestapa Heinricha Müllera (v baru mu vhodili do pití uspávací prostředek a nákladním letadlem ho přepravili do Prahy, kde ho předali KGB).
Barákovo tvrzení o únosu Müllera popřela ale řada politiků i historiků, v knize Nedotknutelný to ale v roce 2005 zopakoval francouzský historik Pierre de Villemarest. Müllerův únos se měl stát modelem pro únos Eichmanna.

CHEBSKÁ NEMOCNICE SE VRACÍ DO PROVOZU

Chebská nemocnice se postupně vrací do běžného provozního režimu. Od dnešního dne začala opět přijímat pacienty a obnovila chod většiny oddělení. Ta zbývající obnoví provoz už počátkem nadcházejícího týdne.

“Od dnešního dne bude zdravotnická záchranná služba opět směřovat pacienty do Chebu,” potvrdila Jitka Samáková, předsedkyně představenstva Karlovarské krajské nemocnice, pod kterou Cheb spadá s tím, že výjimkou budou zatím tvořit pacienti vyžadující intenzivní péči. Ti by měli zatím mířit do nemocnic v Karlových Varech nebo Sokolově.

“Snažili jsme se nemocnici znovu otevřít v co nejkratším čase, ale v některých ohledech jsme limitování technicky. Poté, co se provedla dezinfekce všech objektů je totiž nutné nejen zajistit úklid jednotlivých oddělení, ale také postupně vyzkoušet veškeré přístrojové vybavení, zda je plně funkční,” řekla Samáková.

Od dnešního dne tak je obnoven kompletní ambulantní provoz – interní, chirurgická, gynekologická a pediatrická ambulance. V plném provozu je lůžková péče na onkologii, v omezeném rozsahu zatím i lůžka na chirurgickém a interním oddělení. Předpokládáme, že do pondělí by pak mělo zahájit činnost i lůžkové gynekologické a dětské oddělení.

Dobrou zprávou je, že nemocnice bude schopna personálně zajistit jejich provoz i bez pomoci z venčí. Plošné testování totiž nijak zásadně neoslabilo personální stavy. Z celkového počtu otestovaných 470 zaměstnanců nemocnice bylo pozitivních na Covid-19 pouze sedm osob.

“Všichni zaměstnanci kteří nastupují do práce zpět mají negativní test. Zároveň budeme stále testovat i všechny pacienty, kteří budou do nemocnice přijímáni. Do doby, než bude potvrzena jejich negativita, budou umístěni na samostatných pokojích a znovu budou přetestováni po pěti dnech hospitalizace,” potvrdil ředitel chebské nemocnice Martin Krušina.

Chebská nemocnice byla dočasně uzavřena poté, co zde hygienici minulý týden zaznamenali skokově zvýšený výskyt koronaviru. Ten byl prokázán u několika zaměstnanců i pacientů. Veškerá pracoviště nemocnice byla následně plošně dezinfikována specialisty Hasičského záchranného sboru ČR a personál byl plošně podroben testování. Příčina infekce a okolnosti jejího rozšíření jsou v současné době v šetření.

Zásah, při kterém se musela řešit i další péče o téměř devět desítek pacientů, a převoz části z nich do okolních zdravotnických zařízení byl, ocenil i krajský hejtman Petr Kubis. V novodobé historii kraje se totiž ještě nikdy nestalo, že by bylo nutné v tak krátké době uzavřít celou nemocnici a následně ji stejně rychle uvést znovu do provozu.

“Zaměstnanci chebské nemocnice v tomto ohledu ukázali naprosto profesionální přístup a odvedli vynikající práci. Díky pomoci ostatních se jim situaci, se kterou jsme v regionu dosud neměli zkušenost, povedlo zvládnout. A všichni kdo k tomu přispěli si zaslouží velký obdiv,” dodal hejtman Kubis, který tak ocenil i činnost krajské koordinátorky intenzivní péče o pacienty s Covid–19 Dagmar Märzové, nebo podporu ze strany Armády ČR, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje, Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje, Krajské hygienické stanice, nebo nemocnic v Karlových Varech, Sokolově a Ostrově i pomoc okolních krajů, které nabídly své kapacity pro hospitalizaci pacientů z Karlovarského kraje. Vladislav Podracký, tiskový mluvčí

STANOVISKO PŘEDSEDY PIONÝRA K LETNÍM TÁBORŮM 2020

Letní tábory jsou v posledních týdnech velké téma. Budou letos vůbec? Jak budou vypadat? „Pro spolek s desítkami let táborové tradice, jako je Pionýr, to není jednoduchá situace. Snažíme se být připraveni na různé varianty.“ říká Martin Bělohlávek, předseda Pionýra, jehož stanovisko k aktuální situaci vám přinášíme.

Tábory nejsou samozřejmost

Proč jsou tábory náhle tak horké téma? Varianta, že by letní prázdniny proběhly bez nich, vyvedla mnoho lidí z míry a zřetelně tak poukázala na to, jak významnou společenskou službu tábory představují. Jsou důležité nejen pro děti, které se na ně těší, mohou se na nich naučit řadu užitečných věcí a mají příležitost v přírodě prožívat dobrodružství s kamarády. Jsou důležité také pro ekonomiku, protože jsou jedním z řešení péče a bezpečného programu pro děti, když rodiče pracují – což asi bude obzvlášť letos hodně potřeba.

Připravujeme se

I když letos je konání letních táborů prozatím velká neznámá (poslední zprávy přinášejí naději, že i letos bude snad léto táborové), my v Pionýru nezahálíme.

Již od počátku nouzového stavu chystáme možné scénáře a k nim náležitá opatření.

- Pořadatelé pionýrských táborů jsou seznámeni s různými modelovými situacemi, včetně eventuality nekonání letní činnosti (viz dále v textu).

- Díky širokému zázemí kvalifikovaných vedoucích a instruktorů nevznikl v Pionýru tlak na zajištění vzdělávacích akcí. Přesto máme připraveno i náhradní řešení.

Připravujeme táborové vedoucí na události, které mohou nastat, jako například zásah chytré karantény – „vytrasování“ některého účastníka jako potenciálně nakaženého.

- Máme sestaven – a průběžně aktualizujeme – přehled organizačních a hygienických opatření pro zajištění bezpečného průběhu letní činnosti.

Připouštíme i možnost, že léto bude bez táborů, byť je to pro nás představa značně trudná. Pionýrské tábory totiž nejsou podnikatelskými aktivitami, na kterých bychom existenčně záviseli. Většinu práce navíc odvádějí dobrovolníci bez nároků na finanční odměnu.

Tábory jsou pro nás důležitou součástí celoroční činnosti s významnou, mnohdy i šedesátiletou, tradicí, ale bezpečnost a zdraví dětí a dalších lidí je pro nás přednější. Stále pro nás platí Osmero dobrého tábora a jeden z jeho bodů „Tábor je bezpečný“.

Kde můžete získat další informace?

Letní tábory letos určitě nebudou stejné, ale my v Pionýru uděláme vše pro to, aby v případě, že je bude možné uskutečnit, ty pořádané pionýrskými skupinami byly i o těchto prázdninách „Opravdu dobré“. Dostupné informace pro rodiče i pořadatele táborů v přehledné a průběžně aktualizované podobě najdete na adrese www.dobrytabor.cz. Jakub Kořínek

NOVELA ZÁKONA O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH

V souvislosti s výskytem koronaviru mění novela zákona o spotřebních daních některá původní ustanovení u piva, tabáku a zelené nafty. Ustanovení ze zákona nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, tj. 7. května 2020.

Ustanovení § 89 odst. 4 zákona o SPD nově umožní provozovateli daňového skladu vrátit pivo uvedené do volného daňového oběhu zpět do režimu podmíněného osvobození od daně. Provozovateli daňového skladu vznikne dnem opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.

Podmínky vrácení piva do režimu podmíněného osvobození od daně jsou

a) jedná se o odůvodněný případ,
b) účelem vrácení je likvidace nebo přepracování,
c) pivo bude vráceno do režimu podmíněného osvobození od daně provozovatelem daňového skladu, který uvedl pivo do volného daňového oběhu a
d)správce daně vrácení povolil.

Pro uplatnění vrácení spotřební daně podle § 89 odst. 4 zákona o SPD bude pro uvedení k daňovému přiznání ke spotřební dani vytvořen k uvedení ve sl. 8 kód „26“, s významem „§ 89 odst. 4 zákona o SPD“. Odpovídajícím způsobem bude upraven systém VSD, elektronický formulář ve formátu ZFO a pokyny k daňovému přiznání ke spotřební dani.
Ustanovení § 89 odst. 4 zákona o SPD se ruší dnem 1. ledna 2021.

Tabákové výrobky

O jeden měsíc se prodlužuje lhůta uvedená v § 118c odst. 2 zákona o SPD pro skladování a prodej jednotkových balení cigaret označených tabákovou nálepkou, odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně.
Pro obchodníky s tabákovými výrobky to znamená, že mohou prodávat nebo skladovat jednotkové balení cigaret s tabákovou nálepkou se sazbou daně označenou písmenem „V“ až do 30. června 2020.

Lhůta uvedená v § 118c odst. 2 zákona o SPD pro skladování a prodej, která byla novelou prodloužena o jeden měsíc, se dnem 1. října 2020 zkracuje na původní délku, tj. od tohoto dne tato lhůta končí uplynutím posledního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.

O jeden měsíc se prodlužují lhůty uvedené v § 122a odst. 1 písm. b), § 122a odst. 1 písm. d) a § 122a odst. 2 zákona o SPD, u nároku na vrácení hodnoty tabákové nálepky v případě tabákové nálepky odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně nalepené na jednotkovém balení cigaret určeném k přímé spotřebě, které odběratel tabákové nálepky vyrobil, dovezl nebo dopravil z jiného členského státu.

Pro odběratele tabákových nálepek to znamená, že u jednotkových balení cigaret s tabákovou nálepkou se sazbou daně označenou písmenem „V“, u kterých hodlají žádat o vrácení spotřební daně, mohou úkony podle § 122a odst. 1 písm. b) provést až do 30. června 2020 a jejich zničení zajistit do 31. srpna 2020. Do 31. srpna 2020 lze tato jednotková balení cigaret, u nichž jsou splněny podmínky podle § 122a odst. 1 zákona o SPD, rovněž skladovat.

Lhůta uvedená v § 122a odst. 1 písm. b) zákona o SPD, která byla novelou prodloužena o jeden měsíc, se dnem 1. října 2020 zkracuje na původní délku, tj. od tohoto dne je tato lhůta do posledního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.

Lhůty uvedené v § 122a odst. 1 písm. d) a § 122a odst. 2 zákona o SPD, které byly novelou prodlouženy o jeden měsíc, se dnem 1. října 2020 zkracují na původní délku, tj. od tohoto dne jsou tyto lhůty do posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.

Zelená nafta

Osoby, které ve lhůtě do 31. března 2020 neuplatnily nárok na vrácení daně v daňovém přiznání podle § 57 odst. 19 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely tak mohou učinit od 1. dubna 2020 do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti novely. Pokud správce daně před nabytím účinnosti novely rozhodl o zastavení řízení z důvodu uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, stává se takové rozhodnutí dnem nabytí účinnosti novely neúčinným. Toto platí jen pro nároky, u nichž lhůta pro podání daňového přiznání uplynula dnem 31. března 2020.

To znamená, že pro osoby žádající o vratku na tzv. zelenou naftu, které neuplatnily nárok za poslední čtvrtletí roku 2019 (osoby prokazující spotřebu evidencí skutečné spotřeby) nebo za celý rok 2019 (osoby prokazující spotřebu evidencí využití půdy nebo evidencí hospodářských zvířat) do 31. března 2020, mají novou lhůtu, kdy tento nárok mohly nebo mohou uplatnit, a to kdykoliv od 1. dubna 2020 do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti novely.

Pokud bylo před nabytím účinnosti novely zastaveno řízení z důvodu uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, správce daně řízení dokončí, jako by rozhodnutí o zastavení vydáno nebylo, a současně v řízení zohlední zavedení nové lhůty pro uplatnění nároku. Plk. Ing. Martina Kaňková, tisková mluvčí, Generální ředitelství cel

HISTORICKÁ BUDOVA BÍLOVECKÉHO GYMNÁZIA MÁ NOVOU FASÁDU

Gymnázium Mikuláše Koperníka v Bílovci sídlí v budově z roku 1902. Budova si po rekonstrukci fasády ponechala svůj neorenesanční vzhled. Fasáda má nyní hnědý odstín odpovídající vzniku budovy v začátku minulého století. Náklady na rekonstrukci ve výši 9,8 milionu korun pokryl ze svého rozpočtu Moravskoslezský kraj, který gymnázium zřizuje.

„Fasáda bíloveckého gymnázia už obnovu nutně potřebovala. Naposledy se na ní pracovalo před čtyřmi desítkami let. Rekonstrukce byla projektována tak, aby se zachoval historický neorenesanční charakter budovy. Šlo tedy o poměrně náročnou stavební akci, která se ve velké míře realizovala za plného provozu školy. Práce začaly v září minulého roku, hotovo je tedy po sedmi měsících,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro finance, investice a majetek Jaroslav Kania. Dodal, že se na rekonstrukci fasády pracovalo non stop, kromě jednoho měsíce technologických přestávek způsobených nevhodnými klimatickými podmínkami. Rekonstrukce si vyžádala náklady 9,8 milionu korun.

„Konečný vzhled budovy mohli ovlivnit i rodiče žáků a pedagogové školy. V anketě rozhodovali o nové barvě, kterou fasáda bude mít. S přihlédnutím k názoru odborníků z Národního památkového ústavu byl nakonec vybrán konzervativnější hnědý odstín. Budova gymnázia sice není památkově chráněna, ale je určitě na místě, aby byla co nejvěrnější své podobě před více než sto lety,“ vysvětlil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny.

Dokončením fasády se uzavřelo dvanáctileté období rekonstrukce exteriéru všech budov školy. Bylo zaměřeno zejména na energetizaci provozu. Byla vyměněna všechna okna, dveře, zateplena fasáda i střechy. „A máme další plány. Chceme realizovat rekuperaci tepla v budovách B přístavby a také vystavět solární elektrárnu, která by měla částečně sanovat provoz školy. Nepočítáme s bateriovým úložištěm ani s dodávkou do sítě, ale v 90 procentech chceme vyrobenou energii použít na chod školy. A po vnějších opravách se zaměříme na další rekonstrukce vnitřních prostor – máme už připravenu projektovou dokumentaci na rekonstrukci zbývajících sociálních zařízení. První etapa v hodnotě zhruba jeden a půl milionu korun by mohla být realizována v průběhu července a srpna z finančních prostředků školy,“ doplnil ředitel gymnázia Pavel Mrva.

Rekonstrukci fasády budovy školy zajišťovala ostravská firma Bystroň Group. „Po oklepání nesoudržných částí omítek jsme plochy očistili kvůli lepšímu uchycení nového souvrství. Fasádu zdobí mnoho okrasných ornamentů, které bylo třeba buď opravit, nebo vytvořit nové šablony pro jejich odlití. Po provedení těchto prací následovaly štuková vrstva a nátěr,“ řekl vrchní stavbyvedoucí firmy Bystroň Group Tomáš Goceliak a doplnil, že odhadovaná životnost použitých nátěrových hmot je při dodržení pravidelné údržby zhruba 20 let.

Budova školy Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci byla postavena v roce 1902 za 230 tisíc rakouských korun jako německá obecní a měšťanská chlapecká škola. Ta zde sídlila až do roku 1945. Po válce čeští občané usilovali o českou školu, proto zde bylo v roce 1946 otevřeno Spolkové reálné gymnasium Matice opavské s pozdější změnou názvu na Gymnasium v Bílovci. Od roku 1953 zde pak byla jedenáctiletá střední škola a poté Střední všeobecně vzdělávací škola. Od roku 1978 nese škola název Gymnázium Mikuláše Koperníka. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

KRAJ 109 MILIONŮ NA STEZKY NA PLZEŇSKU

V období 2017 až 2019 investoval Plzeňský kraj na svém území do cyklistické infrastruktury celkem 109 milionů korun. Vzniklo téměř 57 km dílčích úseků cyklostezek a cyklotras, 27 km přírodně blízkých stezek pro cyklisty, 3 pumptrackové dráhy a 2 Skills lajny pro nácvik jízdy na horském kole. Dále byla postavena a uvedena do provozu lávka pro cyklisty přes vodní nádrž Hracholusky.

V roce 2017 podpořil Plzeňský kraj dotacemi celkem 6 projektů částkou 11,9 mil. Kč. Podporu 4,2 mil. Kč získala například cyklostezka Plzeň-Koterov – Starý Plzenec.

V roce 2018 byl k dotacím do cyklistické infrastruktury vyhlášen program Podpora výstavby cyklostezek a cyklotras v Plzeňském kraji pro rok 2018, který byl alokován do výše 20 mil. Kč. Celkem bylo v daném roce podpořeno 13 projektů částkou 39,3 mil. Kč. Významnými projekty byly Výstavba nadregionální cyklotrasy Plzeň – Brdy, úsek Spálené Poříčí - Hořice - 1. etapa s dotací ve výši 3,5 mil. Kč, Berounka trails Mikroregionu Radnicko s dotací 10 mil. Kč nebo Prodloužení cyklotrasy RT 3 — Rokycany s dotací ve výši 4,3 mil. Kč. Dalším projektem v rámci podpory cyklistické infrastruktury byla lávka pro cyklisty přes vodní nádrž Hracholusky, jejíž náklady dosáhly 12,8 mil. Kč, přičemž více než 10 mil. Kč obdržel kraj spolufinancováním z fondu SFDI. Kompletní investice v oblasti cyklistické infrastruktury v roce 2018 dosáhly částky 52,2 mil. Kč.

V roce 2019 byl vyhlášen dotační program Podpora výstavby cyklostezek, cyklotras a specializované doprovodné cyklistické infrastruktury v Plzeňském kraji pro rok 2019 s alokací 20 mil. Kč. S ostatními projekty bylo pak celkem podpořeno částkou 44,8 mil. Kč celkem 14 projektů. Významnými projekty byly například II. etapa výstavby Cykloresort Radnicko s dotací ve výši 8,66 mil. Kč, Výstavba nadregionální cyklotrasy Plzeň – Brdy, úsek Hořehledy - Číčov , I. etapa s dotací ve výši 6,8 mil. Kč nebo Vejprnice – cyklostezka do Skvrňan s dotací ve výši 6,46 mil. Kč.

„Začínali jsme v podstatě na zelené louce, kdy cyklisté byli nekoncepčně vedeni mnohdy silnicemi třetí nebo druhé třídy. Cílem koncepce cykloturistiky a cyklodopravy je tedy vytvořit základní síť propojením cyklotras s mezinárodními cyklostezkami, nadregionálními i regionálními trasami,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Pavel Čížek. Podle něj by pak na zmíněné trasy měly navazovat jednotlivé obce svými projekty. „Plzeňský kraj je i nadále připraven podporovat budování a rozvoj cyklotras na území kraje,“ doplnil. Bc. Eva Mertlová, oddělení mediální komunikace a marketingu

V ŽENEVĚ 1,5 KM DLOUHÁ FRONTA CHUDÝCH PRO JÍDLO

Více než tisíc lidí čekalo ve švýcarské Ženevě ve frontě dlouhé půl druhého kilometru na potravinové balíčky. Ty lidem, kteří se v době pandemie koronaviru ocitli v nouzi, rozdávala charitativní organizace ve spolupráci s Lékaři bez hranic. Výdej však začal se čtyřhodinovým zpožděním, čímž odhalil jinak neviditelné chudé, kteří žijí v druhém nejdražším městě světa.

Distribuce jídla se konala v prázdném hokejovém stadionu Vernets a začala se zpožděním čtyř hodin. Za tu dobu se před vchodem nashromáždili lidé, kteří s povinnými rozestupy vytvořili frontu dlouhou takřka 1,5 kilometru.
Mnoho z těch, kteří si pro potravinový balíček přišli, se do fronty postavili již v pět hodin ráno. Situace tak v prudkém poledním slunci odhalila jinak neviditelné chudé obyvatele země, jež je jinak známá vysokými platy, cenami i luxusem.
„Kdybych nedostala tuhle pomoc, na konci měsíce bych na účtě neměla vůbec nic. Technicky jsem vlastně nezaměstnaná, takže je těžké vyjít s penězi od výplaty k výplatě,“ svěřila se agentuře Reuters Ingrid Berala, čekající žena původem z Nikaragui, která v zemi legálně pracovala na dohodu.

Výdej jídla pořádala organizace Caravane de Solidarite, která podobných akcí předtím organizovala již pět. Ředitelka Silvana Mastromatteová pro agenturu AFP uvedla, že s každým dalším výdejem se objevilo víc lidí.
Dobrovolníci připravili kolem 1 500 balíčků s trvanlivými potravinami, jako je například rýže, těstoviny, cereálie či instantní káva. „Pokud jídlo dojde, budeme rozdávat 20frankové kupony,“ uvedl Patrick Wieland z organice Lékařů bez hranic, která akci spolupořádala.

Mastromatteová dodala, že dobrovolníci nepožadovali po příchozích žádné potvrzení, že balíček skutečně potřebují. „Není lehké se sem postavit a říct si o pomoc,“ uvedla.

„Virus všechno zastavil. Není žádná práce. Vůbec žádná,“ lamentoval sedmadvacetiletý Miguel Martinez z Kolumbie, který se bez oficiálních dokumentů živil jako pracovník v restauraci. Přiznal, že je pro něj frustrující žádat o pomoc, ale nemá žádnou jinou možnost. „Vláda pomohla restauracím, ale nemohla pomoci mně. Nemám co jíst,“ dodal mladý muž.
Přestože je průměrný příjem obyvatel v porovnání s ostatními zeměmi nadprůměrný, chudobou jsou ohroženi samoživitelé, pracovníci bez dokumentů či lidé s nízkým vzděláním.

V roce 2018 uvedla charitativní organizace Caritas, že se v zemi s 8,6milionovou populací nachází 10 procent lidí za hranicí chudoby. Švýcarská banka UBS pak Ženevu označila za druhé nejdražší město na světě.
Průzkum, který udělali dobrovolníci mezi 550 zájemci o pomoc z předchozího týdne, ukázal, že více než polovina z nich neměla dokumenty. Třetina však držela povolení k pobytu a čtyři procenta byli samotní Švýcaři, informoval server Barrons. „Chudoba v Ženevě je, ale zůstává velmi dobře skrytá. A pandemie koronaviru ji vytáhla na světlo,“ dodal Wieland.

„Nejen já, ale každý, kdo sem přišel, má účty, pojištění a další věci k zaplacení,“ dodala Berala. „Distribuce potravin je skvělá, protože nám zaručí jídlo na týden. A to je týdenní úleva. Ale nevím, co bude ten další.“

V CHICAGU SÍŤ PROSTITUTEK, NECHYBĚJÍ ANI HOLKY Z ČR

Odhalenou síť provozovali dva polští nelegální imigranti. Podle federálních vyšetřovatelů pro ně pracovaly i dívky z České republiky, Polska, Ruska nebo Ukrajiny. Policejní odposlechy zaznamenaly, jak si muži stěžují na pandemii koronaviru, která zasáhla i jejich byznys a oni tak přicházejí o desítky tisíc dolarů, popsal list Chicago Sun-Times.

Jeden z Poláků jménem Marcin Ciborowski byl federálními agenty zadržen 14. února na mezinárodním letišti O’Hare v Chicagu. Ve stejný den imigrační úředníci zadrželi a odmítl povolit vstup do USA dvěma ženám, které na letiště přiletěly, měly pro muže pracovat a podle všeho je měl vyzvednout právě Ciborowski. Ten je nyní ve vězení.

Agenti zadrženému Polákovi povolili hovor s „obchodním partnerem“ Mariuszem Danilukem. Vyšetřovatelé, kteří vše odposlouchávali, se tak dozvěděli podrobnosti o jejich síti prostitutek. Jeden z telefonátů se odehrál 12. března, v době, kdy Spojené státy i Chicago už začala zasahovat pandemie koronaviru.

Jak vyplynulo ze soudních záznamů, Daniluk tehdy svému společníkovi řekl, že pro něj nemá dobré zprávy, protože jim ubývá klientů. „Včera bylo šest, čtyři a pět klientů. Dneska ale nic,“ měl uvést Daniluk v polštině na jedné z nahrávek. Poté se dohadují, zda to je počasím, a Ciborowski nakonec říká, že by za tím nejspíš mohl stát koronavirus, o kterém nyní všichni mluví.

Japonské prostitutky nemusí přežít pandemii. O pomoc se bojí požádat

Jejich konverzace, plná sprostých slov a přeložená z polštiny je součástí téměř stostránkového spisu v případu, ve kterém byli nyní oba muži obviněni ze spiknutí s cílem přivážet do USA ženy za účelem prostituce.
Ciborowski a Daniluk ženy, které pro ně pracovaly, nazývali přezdívkami „Ruska“, „Češka“ či „Ukrajinka“. Když si spolu telefonovali 14. března, Daniluk svému partnerovi oznamoval, že jedna z dívek, „Češka“, je nemocná. Měla prý horečku a kašel. „Doufám, že to není to, co si myslím,“ měl mu na to říct Ciborowski v narážce na koronavirus. „Jestliže onemocní jedna, mohou onemocnět i ostatní,“ dodal tehdy.