iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babišova vláda nešetří mil. ČR, nižší platy, zničené domy

Ministryně financí Schillerová si stále láme hlavu, kde vezme miliony a miliardy pro chod a rozvoj státu, ale když se naskytne příležitost, kde ušetřit miliony, tak se o to vláda nestará. Ve Sněmovně tento týden padl jednoho poslance návrh, jak bylo vidět v televizi, aby se snížily platy státních úředníků o 10 %. I když má Babišova vláda ve Sněmovně většinu, návrh neprošel.

Poslanec Klaus mladší navrhl ve Sněmovně, aby poslanci půl roku byli bez platů, odborář Dufek navrhl vládě, aby se zrušil zbytečný Senát, protože ani v SR není a ušetří se ,mnoho milionů. Vláda se tím nezabývá.

Na severu Čech, v Litvínově i jinde jsou zdevastované domy a byty, které se teď na státní útraty likvidují. Vláda k tomu mlčí, místo toho, aby škody uhradili viníci, trestně se stíhali a nic se jim stále neodpouštělo. Co dělají politici v okresech, městech, policisté, žalobci a celý aparát státu? Všichni od toho dávají ruce pryč a zavítají nad tím oči.

Babiš už dříve prohlásil, že chce ČR řídit jako firmu. Ale k tomu má daleko, když s aparátem, který má k dispozici, přehlíží velké nedostatky v ČR, kde státu utíkají miliony. Babiš má zřejmě neschopné poradce a lidi kolem sebe, včetně šéfa legislativní rady Kněžínka a dalších právníků a jiných odborníků. Bez změny, nových schopnějších lidí, právníků a dalších odborníků se škody nenapraví. Nebrat lidi ze známosti, ale skutečného umění a znalostí. Ostřílené a nebojácné pracovníky.

EET ODLOŽENO

Poslanci odložili EET do konce roku, kývli na kompenzační bonus pro eseróčka: Kvůli epidemii koronaviru se vláda na čas vzdá EET, projektu, který vnímá jako klíčový pro snížení daňových úniků. Sněmovna kývla na odklad celé EET do konce letošního roku. Potvrdit to ještě musí Senát. Neprošly návrhy opozice odložit EET ještě déle, když přitom Pirát Mikuláš Ferjenčík navrhoval odklad až do stých narozenin premiéra Andreje Babiše v roce 2054.

Poslanci začali jednat o návrhu vlády odložit celou elektronickou evidenci tržeb do konce roku už v úterý. „Povinnost evidovat tržby a povinnost umístit informační oznámení tedy začne platit od 1. ledna 2021 s tím, že poplatníci budou mít před tímto datem tři měsíce na přípravu zahájení či opětovné zahájení plnění evidenční povinnosti,“ řekla ministryně financí za ANO Alena Schillerová.

„Já bych chtěl ocenit, že tady máme konečně návrh na delší odklad EET. Ale co považuji v té debatě a ve vyjádření paní ministryně k tomuto zákonu za velmi cenné, tak je to takové nepřímé přiznání, že EET je zátěží pro podnikání, a že vlastně ekonomiku dusí,“ uvedl poslanec za ODS Vojtěch Munzar.

„My se uživíme sami. Chceme, aby nám stát co nejméně házel klacky pod nohy, co nejmenší buzeraci,“ řekl Tomio Okamura při projednání vládního návrhu zákona.

Prohlásil, že je jako OSVČ ve střetu zájmů a navrhl odložit EET až do června 2021. Neuspěl on ani místopředsedkyně STAN Věra Kovářová, která chtěla odklad EET až na konec roku 2021. Všechny opoziční politiky ale svým návrhem časového odkladu EET trumfl Pirát Mikuláš Ferjenčík, který ji navrhl odložit na 2. září 2054, na den stých narozenin Andreje Babiše. Zvažoval i variantu 25. února 2048. S návrhem neuspěl.

Kompenzační bonus i pro eseróčka

Poslanci kývli i na to, že malé společnosti s ručením omezeným mají mít podle vlády také nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Stejně jako osoby samostatně výdělečně činné za dobu od 12. března do 8. června, budou tedy maximálně moci žádat o 44 500 korun při podání žádosti za každý den z daného období. Žádat budou moci společníci v jedno či dvoučlenných s.r.o., anebo vícečlenných, jde-li o rodinné firmy.

Pirát Mikuláš Ferjenčík prosadil, že na kompenzační bonus budou mít nárok i pěstouni a dobrovolní pečovatelé v sociálních službách, kteří jsou OSVČ. Jen těsně mu neprošlo, aby na bonus měli i lidé pracující na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Sociální demokraté to nakonec v dostatečném počtu nepodpořili, ač mu to slíbili.
Valachová neprosadila prodloužení ošetřovného

Poslanci schváliii i návrh, který má ochránit zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele. Poslankyně Kateřina Valachová neprosadila prodloužení ošetřovného až do konce června. Rodiče na něj měli mít podle Valachové nárok, i kdyby své děti neposlali do mateřské školy či školy, když už budou otevřené.

Poslanci schválili vládní návrh zákona o zmírnění dopadů epidemie koronaviru na sport. Předpokládá, že Národní sportovní agentura bude letos rozdělovat mimořádné dotace sportovním organizacím. Na náhrady majitelům a provozovatelům zavřených sportovišť by mohla dostat z rozpočtové rezervy miliardu korun.

HISTORIK STEHLÍK: VLASOVCI PRAHU NEOSVOBODILI

Historika, spisovatele a ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka překvapují diskuse, které politici vedou o odkazu Pražského povstání a druhé světové války. V rozhovoru po Skypu dal za pravdu pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi, podle kterého dorazila Rudá armáda do svobodného města, i když připustil, že stále ještě musela bojovat s fanatickými nacisty. „Nesmyslem by ale bylo, kdyby někdo říkal, že vlasovci osvobodili Prahu,“ doplnil Stehlík.

Pražské povstání je podle Eduarda Stehlíka významnou událostí novodobých českých dějin. Bez něj by Praha byla osvobozena později a vypadala by úplně jinak, než jak ji známe dnes. „V Praze a středních Čechách tehdy operovala velmi dobře vyzbrojená armáda německého maršála Ferdinanda Schörnera. Ta počítala s tím, že střed Čech bude tvrdě bránit a Praha měla být jedním z opěrných bodů.“

„Možné boje s touto armádou by si vyžádaly obrovské ztráty na lidských životech, ale i škody materiální,“ upozorňuje historik. „Podívejme se na to, jak vypadala okolní hlavní města v roce 1945: Varšava byla prakticky srovnána se zemí, o Berlíně ani nemluvě. Škody utrpěla Budapešť, Vídeň.“

„To, že máme Prahu uchovanou, je právě zásluhou pražských povstalců, kteří zabránili pouličním bojům, nasazení těžké techniky i letectva. Takže i záchrana Prahy jako velikého kulturního dědictví je záležitostí, kterou můžeme povstalcům přičíst k dobru.“

Historik: Vlasovci Prahu neosvobodili, to je nesmysl. Ale podíl na povstání mají

„Ještě před několika měsíci by mě nenapadlo, že budou 75 let od konce války probíhat podobné diskuse,“ odpověděl Stehlík na otázku, co říká na slova primátora Zdeňka Hřiba o tom, že Sověti nenesli hlavní zásluhu na osvobození české metropole. „A je úplně jedno, zda se jedná o české nebo zahraniční politiky.“

„Pan primátor má vlastně pravdu, protože 8. května v odpoledních hodinách Česká národní rada podepsala kapitulaci nacistických jednotek na území Prahy. Jednotky se začaly z hlavního města stahovat. Je zdokumentované na fotografiích, že lidé jim otevírali průchody v barikádách.“

Sověti nenesli hlavní zásluhu na osvobození Prahy, řekl primátor Hřib

„Jednotky Rudé armády tak nad ránem 9. května 1945 dorazily do města, které už skutečně bylo z větší části nacistickou armádou opuštěno,“ doplňuje Eduard Stehlík. „A tomu odpovídají i ztráty. I ruští historikové přiznávají, že přímo při osvobozování Prahy padlo přibližně 25 až 30 vojáků Rudé armády. V případě, že by probíhaly nějaké intenzivní boje, bylo by to číslo o několik nul vyšší.“

„Odpor Rudé armádě kladly spíše nějaké fanatické jednotky, zákeřní střelci, kteří byli poschováváni po vikýřích, v bytech. Ti ostřelovali jak obyvatele Prahy, kteří vítali přijíždějící jednotky, tak přímo sovětské vojáky.“

Vlasovci Prahu neosvobodili, ale pomohli

„Že by ten, kdo se zmíní při popisu událostí Pražského povstání o vlasovcích, přepisoval dějiny? Opak je pravdou,“ uvažuje historik nad rolí vlasovců. „Celá léta jsme o této kapitole nemohli hovořit, přitom sám jsem se přesvědčil o tom, že v samotném Rusku vyšla o Ruské osvobozenecké armádě (ROA) celá kolekce dokumentů. I o generálu Vlasovovi nebo o procesu s ním.“

„To znamená, že Rusové se otevírání těchto otázek nebrání. Proto mi přijde zvláštní, že se ocitáme v situaci, jako bychom o tom hovořit nemohli,“ diví se ředitel Památníku Lidice.

„Nesmyslem by bylo, kdyby někdo říkal, že vlasovci osvobodili Prahu. To neodpovídá skutečnosti. Na druhé straně sehráli důležitou roli na straně povstalců. Generál Karel Kutlvašr, velitel Pražského povstání, to vystihl slovy, že vlasovci Praze výrazně ulehčili.“

Vlasovci podle Stehlíka zastavili postup elitních jednotek SS z Benešova na Pankrácké pláni. „Kdyby tyto jednotky dorazily do centra Prahy, způsobilo by to obrovské krveprolití. Klíčové je rovněž nasazení jednotek vlasovců při obsazení ruzyňského letiště, čímž se zastavily nálety na Prahu. Důležité byly také jejich boje v oblasti Zličína i na jiných místech Prahy.“

Rusko reaguje přemrštěně, ale na hloupost našich politiků, míní Zeman

„Na rozdíl od povstalců měli vlasovci k dispozici dělostřelectvo, tanky i obrněné automobily a představovali nezpochybnitelnou vojenskou sílu,“ myslí si historik. „Pomohli hlavně psychologicky. Povstalci cítili, že je najednou někdo na jejich straně.“

Otázka postavení pomníku je podle Stehlíka legitimní. „Při osvobozování Prahy padlo přibližně třicet vojáků Rudé armády a mají tady okázalé pohřebiště na Olšanech. Příslušníků Ruské osvobozenecké armády padlo přibližně 300 až 400, což je desetinásobek.“

„Navíc téměř bez povšimnutí vlasovci pomník už dávno měli. V areálu Olšanských hřbitovů je památník ROA, dokonce s jejich znakem. Je na místě, kde jsou pohřbeni někteří příslušníci vlasovců, mezi nimi i ti, kteří byli později v Praze postříleni vojáky Rudé armády jako zrádci.“

„Účast vlasovců na povstání je historický fakt, který je zdokumentovaný tisíci fotografií,“ vysvětluje historik. „Reálně se odráží v dějinách, ale dějiny jsou někdy nesmírně složité.“

Vlasov s pomocí Praze nesouhlasil

„Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že generál Andrej Andrejevič Vlasov byl kategoricky proti tomu, aby se jeho jednotky zapojily do pomoci povstalcům. Pokyn dal až velitel první divize Sergej Buňačenko. A přestože někdo padlým vlasovcům postaví pomník, tak nesmíme zapomínat ani na to, že řada příslušníků Ruské osvobozenecké armády měla za sebou velice temnou minulost.“

Řeporyje mají památník vlasovcům, doplňuje ho ruský tank s německou přilbou

Podle Eduarda Stehlíka se podíleli na válečných zločinech. „Máme zdokumentováno i to, že vojáci ROA, kteří bojovali na straně Pražského povstání proti Němcům, se o rok dříve podíleli na potlačování Varšavského povstání.“
„Dějiny nejsou černobílé. My si od nich musíme držet odstup, hodnotit je na základě faktů a nevnášet do toho emoce, které se navíc opírají o špatně vykládané prameny.“

Podíl Rudé armády na osvobození je enormní

„Kdo ale tvrdí, že Rudá armáda neosvobodila Československo nebo že zásadním způsobem nepřispěla k osvobození, tak lže,“ pokračuje Stehlík. „Podíl Rudé armády je enormní, stejně jako podíl po jejím boku bojujícího 1. československého armádního sboru v SSSR.“

„Samozřejmě že velkou tíhu bojů nesl i domácí odboj, na který se často zapomíná, dále partyzáni a nesmíme zapomínat ani na západní spojence, kteří ať už dodávkami zbraní, i když nebyly v takovém rozsahu, vysíláním paravýsadků, ale i vlastní armádou připravovali půdu pro povstání. Nesmíme z toho nikoho vyčleňovat. Bylo by to nejen nesprávné, ale i neuctivé vůči těm, kteří za naši svobodu zaplatili vlastními životy.“

Historik Eduard Stehlík hovořil po Skypu i o samotném průběhu Pražského povstání, o roli Československého rozhlasu i o pouličních bojích a stavění barikád. Krátce se zmínil i o odstranění sochy maršála Koněva a o tom, jak se v současnosti Česká republika stará o pomníky padlých hrdinů 2. světové války.

S PUTINEM SE POČÍTÁ AŽ DO ROKU 2036?

Vladimir Putin se vždy prezentoval jako muž činu. Uprostřed pandemie koronaviru to však vypadá, že mu došel elán. Jeho popularita klesla na rekordně nízkou úroveň. Současná krize sice podle odborníků nevyžene Rusy do ulic, ale značně podlamuje legitimitu režimu.

Měl to být Putinův triumf. Velkolepá oslava jeho geopolitických úspěchů, díky nimž se Rusko během dvaceti let jeho vlády vrátilo mezi světové velmoci. Jenže vojenská přehlídka k 75. výročí vítězství nad nacistickým Německem (větší, než kdy předtím) se kvůli koronaviru nekoná.

Odkládá se i referendum o ústavních reformách, které 67letému Putinovi mají zajistit možnost setrvat ve funkci až do roku 2036. Od začátku května je zřejmé, že Rusko se stává novým epicentrem pandemie. Denně přibývá přes deset tisíc nových případů, nakazil se i nedávno jmenovaný premiér Michail Misuštin.

Na obzoru se rýsuje těžká hospodářská krize umocněná kolapsem cen ropy. Experti věští propad ekonomiky o devět až deset procent. Očekává se největší recese od pádu SSSR. „Takovou krizi nepamatuji,“ prohlásil minulý týden ve státní televizi ministr financí Anton Siluanov.

Kde je Putin?

Dalo by se očekávat, že šéf Kremlu se v takové chvíli pevně ujme otěží vlády. Ostatně – vždy se prezentoval jako muž činu. Ať už drtil islamisty na Kavkazu, anektoval Krym, otáčel vývoj syrské války, potápěl se v batyskafu pro amfory či cválal svlečený do půl těla Sibiří, vždy to byl neohrožený vůdce národa.

Světová média i znalci ruské politiky si nicméně všímají, že uprostřed koronavirové krize zůstává nezvykle pasivní. Na jejím začátku se moc neukazoval a jeho mluvčí dokonce musel vyvracet zvěsti, že se ukrývá v podzemním bunkru.
Prezident nepopulární rozhodnutí přenechal vládě, gubernátorům a především Sergeji Sobjaninovi, starostovi Moskvy, která je hlavním epicentrem nákazy.

Později vyšlo najevo, že úřaduje ze své rezidence Novo Ogarjovo západně od Moskvy. Uchýlil se tam poté, co navlečen v žlutém ochranném obleku navštívil novou nemocnici pečující o pacienty s covidem-19. Ukázalo se totiž, že lékař, s kterým si na televizních záběrech dlouze třásl rukou, se sám nakazil.

V posledních dnech se Putin opět ukazuje v televizi. Na záběrech z videokonferencí s gubernátory však podle expertů působí nezúčastněným dojmem. „Vypadá unaveně, znudeně,“ řekl listu The New York Times ruská komentátorka Jekatěrina Šulmanová.

Geopolitické úspěchy teď Rusy nezajímají

Pandemie jen potvrdila, že Putina příliš nezajímají sociální a ekonomické problémy obyčejných Rusů jako jsou zanedbané nemocnice a přetrvávající chudoba. „Od koronavirové krize si drží odstup. Z politického hlediska ho to nezajímá. Zajímá ho zahraniční politika, strategická rozhodnutí, ústavní reforma“ řekla stanici RFI politoložka Taťána Stanovaja.
Jenže Rusové nyní o zahraniční politiku rychle ztrácejí zájem a jsou čím dál méně ochotni vidět za domácími neduhy rejdy Západu. Nespokojenost roste především mezi drobnými a středními podnikateli, kterým vláda zatím nenabídla žádnou větší pomoc.

„Veřejná nálada je nevyzpytatelná. Lidé se bojí viru, bojí se o ekonomiku. A Putin se na tuto náladu nedokáže naladit,“ říká Šulmanová.

Podle sondy nezávislého centra Levada z konce dubna hodnotí Putinovu práci kladně 59 procent Rusů. Pro západního politika slušná čísla, pro ruského prezidenta nejhorší skóre od nástupu k moci v roce 2000. V sondě státní agentury VCIOM jmenovalo Putina jako politika, kterému věří, jen 28 procent respondentů.

Kreml dal najevo, že poslednímu průzkumu Putinovy popularity přílši nevěří. „Existují jiné sondy veřejného mínění, a ty nabízejí jiný obrázek,“ uvedl podle The Moscow Times prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov.

Ztráta legitimity

Přesunutí odpovědnosti na vládu a gubernátory je podle znalců Ruska součástí Putinovy strategie jak minimalizovat politické škody.

„Putin chápe, že v tuto chvíli je nejlepší se držet stranou,“ říká politolog Gleb Pavlovskij. Až bude mít Rusko nejhorší za sebou, může šéf Kremlu obětovat pár ministrů či gubernátorů a začít rozdávat peníze z rezervního fondu, v němž je 550 miliard dolarů.

Politickému systému, který dvacet let budoval, však koronavirus zasadil značnou ránu. „Souběh covidu-19 a pádu cen ropy mohl představovat příležitost, jak demonstrovat výhody shora řízené, patriarchální správy země. Místo toho odhalil vyprázdněnost administrativní struktury,“ píše ve svém komentáři agentura Bloomberg.

„Instituce erodovaly, roste apatie. Klesá důvěra v úřad prezidenta i vládu. Ekonomický kolaps zasáhne i elity,“ předpovídá komentátorka Clara Ferreira Marquesová. Šance, že nespokojení Rusové vyjdou do ulic, není velká. Výsledkem bude spíše další úpadek legitimity režimu. „Putin vytvořil hyperprezidentský systém, v němž se veškerá důležitá rozhodnutí dělají v Kremlu. Ale Putin se nyní čím dál méně chová jako prezident,“ komentuje Putinovu pasivitu analytik Mark Galeotti z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.

KORONAVIR: VOLBY PREZIDENTA SE V POLSKU V NEDĚLI NEUSKUTEČNÍ

Prezidentské volby v Polsku, které se měly podle původních plánů konat tuto neděli, se kvůli obavám z šíření koronaviru odkládají na pozdější termín. Ve středu večer se na tom dohodl dohodl předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński se šéfem menšího koaličního uskupení Dohoda Jaroslawem Gowinem.

Oba političtí lídři se domluvili na tom, že hlasování se uskuteční korespondenčně. Ve volbách se o další funkční období uchází současný prezident Andrzej Duda, důležitý spojenec národně-konzervativního Práva a spravedlnosti.

ŘEKOVĚ VYHÁNĚJÍ UPRCHLÍKY ZPĚT DO VOD TURECKA, EU NIC NEŘEŠÍ

Na řecký ostrov Lesbos se po více než měsíci dostaly desítky migrantů. Zostřené kontroly řecké pobřežní stráže překonalo 51 lidí, informoval ve středu řecký rozhlas. Nově příchozí migranti, včetně mnoha dětí, údajně pocházejí ze Sýrie a různých afrických států. Stovky migrantů od neděle připluly také na italský ostrov Lampedusa, uvedla agentura APA.

Řecká pobřežní stráž v Egejském moři přešla 1. dubna na novou taktiku, která měla zamezit přeplouvání migrantů z Turecka na tamní řecké ostrovy, a tím také do Evropské unie. Řecké hlídkové lodě vytlačují čluny s migranty systematicky zpátky do tureckých výsostných vod. Podle listu Kathimerini je postup označován jako „ofenzivní odvracení“.
Od začátku dubna tak bylo na cestě do Řecka díky novému přístupu, který ale kritizují humanitární organizace, zastaveno na 700 migrantů, poznamenala agentura DPA. Přesto se nyní desítkám lidí podařilo řecké hlídky obejít.

Ještě větší počty migrantů ovšem dál připlouvají na italský ostrov Lampedusa. Od neděle jich bylo podle agentury APA už 422. Jenom v noci na dnešek italská pobřežní stráž dostala do bezpečí 156 lidí. Protože je však centrum pro registraci migrantů na ostrově přeplněné, musely zhruba dvě stovky lidí přenocovat ve stanech v přístavu. Kromě toho je v centru nyní 116 migrantů v karanténě kvůli koronavirové epidemii.

Starosta středomořské Lampedusy Salvatore Martello varoval před dalšími příchody migrantů v důsledku hezkého počasí.

„Nevíme, kde máme ty lidi ubytovávat,“ řekl Martello. Starosta rovněž požaduje zřízení karanténní lodě pro migranty, kteří se na Lampedusu dostanou na vlastní pěst. Loď by podle něj měla kotvit mezi Lampedusou a Sicílií. U sicilského Palerma už nyní kotví loď Rubattino italské společnosti Tirrenia se zhruba 200 migranty, kteří jsou ve dvoutýdenní karanténě a následně mají být přerozděleni mezi další unijní země. Itálie v zásadě migranty kvůli pandemii nevpouští na pevninu, protože jim údajně nemůže poskytnout zdravotní péči.

Děti z řeckých táborů dorazily do Německa, na některé už čekají rodiny

Aktuálně napjatá je situace na německé obchodní lodi MV Marina, která o víkendu při plavbě z Tuniska na Maltu zachránila na moři 79 migrantů a nyní u Lampedusy marně čeká na povolení zakotvit v některém z blízkých přístavů nebo převzetí lidí jinou lodí. Italské ani maltské úřady však zatím pomoc nenaznačily.„Pokud se brzy nenajde řešení, začnou lidi na palubě umírat,“ řekl agentuře DPA Thies Klingenberg, majitel rejdařské společnosti Klingenberg, které loď patří.

ŠKODA AUTO ZATÍM NAPLNO AUTA NEVYRÁBÍ

První týden výroby v rouškách má za sebou Škoda Auto. Přestože automobilce chybí část zahraničních zaměstnanců a obtížně se rozjíždějí i dodávky komponentů, rozhodnutí obnovit produkci po koronavirové přestávce nelituje.

Na druhou stranu je už teď jasné, že šestitýdenní výpadek do konce roku nepůjde nahradit. Odstávka se tak určitě projeví na hospodářském výkonu automobilky, tvrdí Michael Oeljeklaus, člen představenstva odpovědný za výrobu a logistiku.
Máte za sebou první dny náběhu výroby. Potvrdily se obavy odborů, že přeskládáním pracovních týmů vznikne chaos?
Chaos u nás nikdy nepanoval, měli jsme šest týdnů na to, abychom se připravili. Naši pracovníci byli svými nadřízenými instruováni a ukázalo se, že při spuštění výroby byli velice disciplinovaní. Nejprve jsme rozjížděli výrobu ve svařovně a lakovně, to bylo v pondělí v ranní a odpolední směně. Noční směny zatím nemáme. Od úterý nabíhala výroba na montážních linkách v Boleslavi.

K zajištění výroby a logistiky jsme společně s naším oddělením zdravotních služeb, personalistikou a odbory Kovo vypracovali na ochranu našich zaměstnanců podrobnou koncepci s více než osmi desítkami opatření. K nim patří mimo jiné zajištění dostatečného množství zákonem předepsaných ochranných masek a dezinfekčních prostředků, jakož i namátkové měření teploty na branách závodu. Naši zaměstnanci byli před opětovným rozběhem poučeni, opatření jsou disciplinovaně zaváděna a bezpečnostní odstupy lidé ochotně dodržují.

Jakým způsobem jste se na spuštění výroby připravovali?

Ve čtvrtek před spuštěním výroby jsme uspořádali dvě intenzivní online konference se všemi mistry z výroby. To bylo zhruba 730 lidí, které jsme během streamovaných videokonferencí informovali o průběhu procesů, pracovněprávních tématech a bezpečnostních opatřeních k ochraně zdraví. Tyto konference zabraly prakticky celý den.

Spolupracovali jste i se zástupci odborů?

S naším sociálním partnerem, odbory Kovo, jsme probrali více než osmdesát bezpečnostních opatření. Ohledně bezpečnosti pracovníků jsme nezanechali nezodpovězenou jedinou jejich otázku. Během uzavření továren si nepamatuji jediný den, kdy by předseda odborů Jaroslav Povšík nebyl ve fabrice a nejednal s námi o konkrétních opatřeních.

Řekl jste, že výroba nabíhala postupně. Je už teď možné říct, že nejprodávanější model Škoda Octavia již vyrábíte od prvního šroubku až do konečného nalakování?

Tuto odpověď bych chtěl rozdělit na dvě oblasti. Tou první je problematika zabezpečení dodávek součástek od našich partnerů a tou druhou výroba v našich závodech. Během přerušení výroby jsme sledovali situaci u všech čtrnácti set dodavatelů. Nejde přitom jen o dodavatele z České republiky, jsou mezi nimi i firmy z Itálie, ze Španělska a v neposlední řadě z Číny, tedy z oblastí silně zasažených koronavirem.

Sestavili jsme proto v logistice tým, který naplnil sklady díly tak, abychom prvních čtrnáct dní mohli vyrábět ze skladových dílů. Máme tedy určitou jistotu a dva týdny jsme schopni vyrábět kompletní auta i v případě, že by se dodávky přerušily.
Druhá část odpovědi se týká postupného zprovozňování výroby a důvodů, proč jsme se rozhodli jít právě touto cestou. Odstávka dlouhá 39 kalendářních dní byla pro nás něčím absolutně novým, podobně jako nutnost celé výrobní kapacity kompletně dezinfikovat. Po běžné celozávodní dovolené nastupujeme ihned do standardního tempa výroby, to ale nyní nepřichází v úvahu. Schválně jsme se proto rozhodli, že budeme nabíhat pomaleji. První dva týdny tak neplánujeme žádnou noční směnu, vyrábíme pomalejším tempem méně aut. Zároveň provádíme více přestávek pro dezinfekci pracovního prostředí i hygienu našich zaměstnanců.

Jinak první dokončené auto sjelo z našich výrobních linek minulé pondělí odpoledne v Kvasinách. Během prvního týdne výroby bylo celkem postaveno v našich tuzemských závodech na čtyři tisíce nových aut.

Michael Oeljeklaus (56)

• Vystudoval strojírenství se zaměřením na automatizační techniku v Osnabrücku.

• V roce 1988 nastoupil do koncernu Volkswagen, v roce 1990 se stal vedoucím oddělení vstřikování plastů ve výrobě plastových dílů ve Wolfsburgu. Následně zastával různé vedoucí funkce v oblasti výroby.

• Roku 2005 byl jmenován výkonným technickým ředitelem společnosti Shanghai Volkswagen Automotive, kde zodpovídal za produktový management, technický vývoj či plánování výroby ve všech závodech společnosti v Číně.

• Od 1. srpna 2010 je členem představenstva Škody Auto za oblast výroby a logistiky.

Kolínská továrna TPCA nedávno oznámila další odklad opětovného zahájení výroby. Jste si jisti, že jste udělali rozumné rozhodnutí se spuštěním výroby už před týdnem?

Detaily ohledně situace v TPCA mi nejsou známy. Za nás ale mohu říct, že máme zakázky, máme zajištěné díly a máme zaměstnance, kteří chtějí pracovat. Proto jsem přesvědčen, že naše rozhodnutí začít opět vyrábět bylo správné. Navíc když jsem minulý týden procházel výrobními linkami a potkával naše zaměstnance, tak i přes nasazené roušky bylo zřejmé, že je návrat do práce potěšil.

Dalším důvodem je skutečnost, že v Česku a v Evropě se otevírají prodejní pobočky. To nás pochopitelně naplňuje optimismem, protože nejen výroba, ale i odbyt jsou pro nás důležité. Ještě zpracováváme stávající zákaznické objednávky, ale už nyní k nám prostřednictvím našich obchodníků chodí nové. Ostatně hospodářské oživení je rovněž extrémně důležité pro naše importéry a obchodníky, kteří silně trpí omezeními spojenými s pandemií covid-19.
Automobilka TPCA opět prodloužila odstávku výroby, nyní do 18. května

Dá se říct, na kolik procent nyní vaše závody aktuálně vyrábějí?

V tomto týdnu budeme vyrábět zhruba na 40 až 50 procent běžné kapacity. Třetina kapacity nám uniká tím, že nevyrábíme přes noc. Mnoho dodavatelů stojí v současné situaci před stejnými výzvami jako my. Dodávají díly v režimu Just-in-Time, tedy na čas, a i jim musíme umožnit, aby mohli postupně nastartovat výrobu.

Ani kdybychom chtěli, tak bychom nyní nebyli schopni rozjet výrobu na sto procent. To se týká především našeho závodu v Kvasinách, který se nachází blízko polských hranic a pracuje v něm řada zaměstnanců z Polska. Dokud zhruba 2 500 našich polských kolegů nebude moci přes hranice dojíždět do práce, můžeme v tomto závodu dosáhnout maximálně 60procentní výrobní kapacity. Z tohoto důvodu je pro nás velice důležité, aby jak polská, tak česká strana našly řešení, jak situaci dostat opět do normálních kolejí.

Závod v Mladé Boleslavi není zdaleka tolik závislý na pracovní síle z řad takzvaných pendlerů. Můžeme tak počítat s osmdesáti- až devadesátiprocentním vytížením naší výrobní kapacity.

Co bude po těch dvou týdnech, až se vyčerpají skladové zásoby? Podaří se během této doby nastartovat režim pravidelných dodávek Just-in-Time?

Jsem velký optimista. Dodavatelé v režimu Just-in-Time mají jen velmi úzké časové okno pro dodání. Od objednání dílu po jeho dodání jsou to dvě až tři hodiny. Naštěstí všichni naši dodavatelé, kteří v tomto režimu pracují, už fungují.
Skladové zásoby z určitých zemí, konkrétně z Číny a Velké Británie, máme za delší dobu než je těch zmíněných čtrnáct dní. Na druhou stranu od českých dodavatelů není potřeba dělat tak velké zásoby, protože oni mají v Česku vlastní sklady a jsou schopni nám potřebný materiál dodávat včas.

Naše logistika nyní odvádí výbornou práci, je v neustálém kontaktu s dodavateli. Zároveň je ale nutné říct, že dodavatelský řetězec funguje bezproblémově také kvůli tomu, že nenajíždíme na výrobu hned od začátku v plné síle.

Budou si muset nyní zákazníci na dodání objednaného vozu počkat déle?

K prodloužení délky dodávek v současnosti nevidím důvod. Rozhodující ale bude následující období tří až čtyř týdnů a to, zda se nám podaří přiblížit se k plné kapacitě výroby. Zároveň také uvidíme, kolik objednávek budeme dostávat od našich obchodníků.

Dokážete už nyní odhadnout, jak z pohledu počtu vyrobených vozů dopadne pro Škodovku celý letošní rok?

Jak se projeví pandemie koronaviru v následujících měsících na celkovém odbytu automobilů, to dnes nikdo nedokáže seriózně odhadnout. Jasné je, že v uplynulých šesti týdnech jsme nevyráběli a kvůli odstávce jsme ve firmě Škoda Auto nemohli vyrobit více než 100 tisíc vozů. Přesto bojujeme o každé auto a máme stále velký počet objednávek. Škoda má velmi dobrou strategii, vychází z kvalitních základů a nabízí atraktivní, moderní modelové portfolio. Proto se držíme našich střednědobých a dlouhodobých plánů.Zatím jsme řešili výhradně výrobu. Ovlivní epidemie nějak rovněž vývoj, respektive zpozdí například představení nových modelů?

Technický vývoj během odstávky nezůstal stát. Na rozdíl od výroby se většina práce vývojářů odehrává na počítači, proto zůstali pracovat z domova na home office a komunikovali spolu přes online konference. Práce s online konferencemi je velmi efektivní a jsme rádi, že v dnešní době můžeme využívat tyto technické vymoženosti.

VLÁDNÍ PORADCE BRITŮ REZIGNOVAL, PORUŠIL OPATŘENÍ

Vědec, který radil britské vládě ohledně postupu v řešení koronavirové krize, v úterý z poradního orgánu rezignoval. Stalo se tak poté, co list The Telegraph přinesl informaci, že se navzdory omezení pohybu stýkal se svou vdanou milenkou. Vědec se za své chování omluvil a dodal, že ke zvládnutí pandemie je sociální izolaci nutné dodržovat.

Epidemiolog a profesor na Královské univerzitě v Londýně Neil Ferguson uvedl, že odstupuje z poradního sboru SAGE, který se významnou měrou podílí na vládní strategii boje s koronavirem. Podle listu The Telegraph se Ferguson nejméně dvakrát setkal s 38letou ženou, čímž porušil nařízení, podle nichž smí občané Spojeného království opustit domov pouze za účelem nákupu potravin, ze zdravotních důvodů, kvůli cvičení či cestám do práce, pokud ji nemohou vykonávat z domova.

Vědcova milenka Antonia Staatsová totiž podle listu žije s manželem a dětmi v jiném domě, ale navštívila vědce u něj doma.„Uznávám, že jsem měl chybný úsudek a učinil špatný krok,“ uvedl Ferguson v prohlášení s tím, že už nebude zapojen do SAGE.

Fergusonův akademický tým vytvořil modely šíření nákazy koronaviru, které opakovaně citovali vládní ministři a které byly klíčové pro britský obrat v postupu proti koronaviru. V nejhorším případě by podle jednoho z modelů mohlo ve Spojeném království zemřít až 500 tisíc lidí s koronavirem.

Děsivý odhad podle Reuters následně přispěl k rozhodnutí britské vlády nařídit nejpřísnější omezení volného pohybu v době míru v dějinách Spojeného království s cílem zpomalit další šíření nákazy.

Čínské ventilátory mohou pacienty zabít, varovali britští lékaři

„Jednal jsem v domnění, že jsem imunní poté, co jsem měl pozitivní test na koronavirus a izoloval se skoro dva týdny po nástupu příznaků,“ uvedl Ferguson v prohlášení. „Hluboce lituji jakéhokoliv podkopávání jasného sdělení vlády, že je nutné nadále dodržovat sociální distancování, abychom tuto devastující epidemii dostali pod kontrolu. Vládní pokyny jsou jednoznačné a mají nás všechny chránit,“ doplnil.

I V ČR VĚDCI VYVÍJEJÍ VAKCÍNU NA KORONAVIR?

Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) si myslí, že vakcína na koronavirus spatří světlo světa až v roce 2021. „Pokud se objeví v polovině nebo na konci příštího roku, bude veliký úspěch,“ říká Irena Storová v rozhovoru po Skypu. Obrovským úspěchem by podle ní bylo, kdyby na tom měli zásluhu čeští vědci. Storová zároveň odmítá názor WHO, že ibuprofen může zhoršovat průběh infekce.

Státní ústav pro kontrolu léčiv podle jeho ředitelky pozorně sleduje vývoj vakcíny na koronavirus. „Přijde mi to jako celosvětový závod o první místo. Ještě před pár dny bylo nějakých čtyřicet kandidátních vakcín a dnes už jsme někde přes stovku.“

Proces vývoje vakcíny bude ještě dlouhý

„Ale počet vakcín, kde probíhají klinická hodnocení, je v řádu jednotek. Požadavky na vakcíny jsou mnohem větší než na léky, protože se podávají zdravým pacientům. Běžně se vyvíjí několik let.“„Jindy jsem optimistka,“ uvádí Storová. „Ale v tomto ohledu zůstávám nohama na zemi. Myslím si, že pokud se vakcína na covid objeví v polovině nebo na konci příštího roku, tak to bude veliký úspěch.“

„Navíc, pokud někdo řekne v polovině příštího roku: Hurá, máme vakcínu, funguje, jak potřebujeme, tak ji také někdo musí vyrobit. Sice na ni čeká celý svět, ale výroba takové látky zabere nějakou dobu. To nefunguje tak, že někdo spustí výrobní linku a za týden budeme mít miliony balení.“„Proces výroby tak může trvat měsíce,“ upozorňuje ředitelka SÚKL. „Takže v prognóze, kdy budeme mít k dispozici vakcínu pro každého, kdo bude chtít očkování, bych byla opatrná. Tam uplyne ještě hodně času.“

Šéfka SÚKL: Česká vakcína na covid by byla úžasná, ibuprofen bych nerozmlouvala

„V českých podmínkách probíhá zatím první laboratorní fáze vývoje vakcíny. Nás to bude zajímat až ve chvíli, kdy se objeví nějaké klinické hodnocení na lidských subjektech. Takže zatím budeme vyčkávat, kam se to posune. Ale moc přeji všem, kteří se toho účastní, aby se jim to podařilo. Protože to by byla úžasná věc pro Českou republiku.“
Dostatek léků není nikdy

„Zpětná vazba od zákazníků i lékárníků nám ukazuje, že dostatek léků není nikdy,“ konstatuje Storová. „V souvislosti s covidem je to hodně navázané na mediální zprávy. Takže když zazní veřejně, že nějaký lék by na tuto infekci mohl fungovat a jde o volně dostupný přípravek, tak je okamžitě vyprodán.“

Koronavirus byl ve Francii už v prosinci, tvrdí lékaři. WHO to nepřekvapilo

Podle Storové postihl podobný výpadek na začátku pandemie léky s obsahem paracetamolu. Tehdy to ovlivnily informace lékařů, podle kterých tato léčiva snižují teplotu nebo mírní bolest hlavy a kloubů. Podobně byly vyprodané také léky s ibuprofenem.

„Během týdne byla tehdy vyprodaná měsíční zásoba. Prodalo se až 300 tisíc balení léků s obsahem paracetamolu. Ale my jsme okamžitě zahájili jednání s dodavateli a v tuto chvíli je těchto léků dostatek.“
Spor kolem ibuprofenu s WHO

V polovině března se na veřejnost dostala informace o tom, že užívání ibuprofenu může být zhoršujícím faktorem pro průběh koronavirové infekce. Spekulace posílil francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran, který na svém Twitteru tuto spekulaci potvrdil. Stejné stanovisko měla i Světová zdravotnická organizace (WHO). „Pokud je pacient nakažený koronavirem a má horečku, doporučujeme, aby se vyhnul ibuprofenu a dal přednost paracetamolu,“ uvedl tehdy mluvčí WHO Christian Lindmeier.

Irena Storová je opačného názoru a pacientům s koronavirem by ibuprofen nerozmlouvala. „Troufám si říct, že to nebylo vědecky potvrzeno. Jednalo se jen o domněnku.“

Vláda chystá zákon, aby udržela omezení i po konci nouzového stavu

„Domněnek teď ve veřejném prostoru běhá hodně a lidé se toho okamžitě chytají. Stačí, když proběhnou nějaké testy ve zkumavce, a hned se z toho vyvozují veliké závěry. Žádné vědecké důkazy o tom, že by ibuprofen zhoršoval průběh onemocnění, se nepotvrdily.“

„Kdybych byla pacientka a rozmýšlela bych se, jaký lék si vezmu, tak bych se řídila jasnými doporučeními. Paracetamol například není vhodný pro pacienty, kteří mají poškození jater, a ibuprofen zase není vhodný pro ty, kteří mají problémy se žaludkem,“ radí ředitelka SÚKL.

Pohled na WHO

Irena Storová se během rozhovoru odmítla pustit do plošné kritiky Světové zdravotnické organizace během pandemie. Přitom opačný názor než české úřady měla WHO na začátku pandemie i na používání roušek.I když organizace později své stanovisko upravila, ještě na konci března koordinátor krizové pomoci WHO Michael Ryan tvrdil, že nic nenaznačuje to, že by roušky něčemu pomohly.

„WHO je pro celý svět takovým zlatým standardem. Určitě se všichni díváme na to, co doporučuje. Ale na druhou stranu je potřeba zohlednit nějaká národní specifika, nebo jak se v dané zemi pandemie vyvíjí. Takže osobně bych v tom volila jakousi zlatou střední cestu.“

Těší mě, že se pacient s remdesivirem uzdravil

V úterý byl z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze propuštěn pražský taxikář, kterému byl jako prvnímu v Česku podán lék remdesivir. Státní ústav pro kontrolu léčiv doporučil povolit jeho užívání hned na začátku pandemie, 17. března, a to přesto, že jde o experimentální léčebný přípravek.

Taxikáře propustila nemocnice do domácí léčby. Boj ještě neskončil, míní

„Určité obavy jsou během experimentální léčby na místě vždy. Nebylo by možné, kdybychom si řekli, že všechno je v pořádku a nebyli ostražití. I u léků v poregistrační fázi probíhá sledování poměru risk – benefit. I léčivo, které se používá roky v praxi, nás může překvapit.“

„U remdesiviru, ale i u dalšího experimentálního léku favipiraviru, je třeba mít na paměti, že jde o prostředky, které ještě nebyly registrovány,“ upozorňuje šéfka SÚKL. „Remdesivir v tom má náskok, protože jeho bezpečnost byla hodnocena už během epidemie eboly. Tehdy se uskutečnila řada studií. Ale u favipiraviru se to ještě nestihlo. Právě proto musíme být pozorní.“

„Když jsme připravovali odborné stanovisko pro ministerstvo zdravotnictví, aby umožnilo používání těchto léků v praxi, tak jsme si od výrobců vyžádali všechny možné dokumenty, celosvětové studie i výzkumy. A celou dobu jsme si vědomi, že musíme sledovat zejména profit pacienta, který tento experimentální lék dostane.“

„Z toho vyplývají i naše doporučení, kterým pacientům a s jakými problémy by tento lék neměl být podán. Musí existovat jasná vyřazovací kritéria. Ale to nehlídáme pouze my, ale také dodavatelé, protože i oni mají zájem na tom, aby lék při zavádění do praxe nejen že fungoval, ale hlavně aby byl bezpečný,“ dodává Irena Storová.„Ale jinak jsme velmi rádi, že se pacient z VFN vyléčil. Sledovala jsem tiskovou konferenci, kde vystoupil. A určitě i on je rád, že se může vrátit domů k rodině,“ uzavírá v rozhovoru po Skypu Irena Storová.

VOJÁCI V CHEBU TESTUJÍ ZDRAVOTNÍKY

Tři vojenské týmy začaly odpoledne v chebské nemocnici testovat zaměstnance i jejich rodinné příslušníky na koronavirus. Zařízení se totiž potýká s nárůstem počtu nakažených. Pacienty zdravotníci stěhují do jiných nemocnic.
Podle Vladislava Podrackého, mluvčího Karlovarské krajské nemocnice (KKN), pod níž spadá i ta chebská, se bude prověrka týkat přibližně tisícovky lidí. „Zaměstnanci se testují podle toho, jak přicházejí na směny do práce. Testování tak potrvá i ve čtvrtek a možná až do soboty,“ upřesnil mluvčí.„Dva týmy vojáků testují přímo ve stanu v areálu nemocnice, třetí je mobilní,“ upřesnila Jana Pavlíková, mluvčí krajského úřadu.

V chebské nemocnici bylo v úterý, kdy se nakazilo dalších devět zaměstnanců a tři pacienti, na devět desítek pacientů. „Stěhování se týká asi třetiny až poloviny lidí. Větší část z nich už jsme přemístili do jiných zdravotnických zařízení. Postupně přestěhujeme další pacienty, podle toho jak se bude vyvíjet jejich zdravotní stav a jaké budou podmínky pro jejich transport,“ upřesnil Vladislav Podracký.

Jak se nákaza do nemocnice dostala a proč se tak rychle rozšířila, není jasné. „V tuto chvíli nelze zodpovědně říci, co bylo hlavní příčinou rozšíření infekce. Některé věci nám mohou osvětlit výsledky plošného testování, ale chceme počkat i na výsledky expertního posouzení epidemiologa,“ řekl Podracký.

Ředitel nemocnice Martin Krušina se domnívá, že za vysokým nárůstem počtu nakažených zdravotníků v posledních dnech je nákaza od konkrétní pacientky. Uvedl, že vychází z toho, že náhle onemocnělo více zdravotníků z jednoho týmu, který se o pacientku staral.

O stěhování pacientů podle mluvčího nemocnice průběžně rozhodují ošetřující lékaři. Primárně přesouvají pacienty do nemocnice v Karlových Varech, k dispozici je ale i ta sokolovská. „Kapacity obou zdravotnických zařízení jsou dostatečné,“ ubezpečil mluvčí KKN.

Zbývající pacienti, kteří podstupují léčbu v chebské nemocnici, byli částečně propuštěni domů, částečně zůstanou dále hospitalizováni přímo v Chebu. „Vždy záleží na aktuálním zdravotním stavu,“ podotkl Podracký. Stěhování se podle něj nedotkne pacientů onkologického oddělení. V provozu zůstávají pro akutní případy i specializované ambulance.„Bez řečí kraji pomůžeme,“ reagovala na stěhování pacientů z Chebu Markéta Singerová, mluvčí sokolovské a ostrovské nemocnice, které spadají do sítě Penta Hospitals.

Slib začali v Sokolově naplňovat už v úterý. „Přijali jsme čtyři interní pacienty, ve středu pak další dva na rehabilitační oddělení,“ potvrdila Singerová. Podle ní se ve středu na kraji jednalo i o rozmístění dalších více než dvaceti pacientů z chebské interny a ARO.

I nemocnice v Ostrově a Sokolově se v poslední době potýkaly s případy pacientů pozitivních na koronavirus. „V jeden moment jich bylo maximálně sedm,“ potvrdila mluvčí s tím, že první pozitivní pacient byl na oddělení následné péče. „Dokonce jsme odrodili dvě stoprocentně pozitivní rodičky,“ doplnila Markéta Singerová.

Hasiči nemocnici důkladně vydezinfikují

Až skončí stěhování pacientů, které dostalo přídomek akce Kulový blesk, zvažuje kraj dezinfikování chebské nemocnice. O to by se měli postarat hasiči.„Naším úkolem je připravit dezinfekci objektu chebské nemocnice,“ potvrdil Martin Kasal, mluvčí Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje.

Hasiči podle něj ve středu přímo na místě zjišťovali, co by bylo nutné dezinfikovat. „Zároveň zasedal štáb, který řešil možnosti způsobu provedení. Částečně vycházíme ze zkušeností kolegů z Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Ti už něco podobného v rámci koronavirové pandemie dělali, jejich zkušenosti je ale potřeba uzpůsobit místním podmínkám,“ doplnil Kasal.

Podle reálného předpokladu by mohly práce na dezinfekci chebské nemocnice začít v pátek. „Ale ještě stále je spousta nevyřešených otázek,“ dodal mluvčí krajských hasičů. V Karlovarském kraji je podle údajů hygieniků z úterního večera nakaženo 406 lidí, z toho 268 je na Chebsku, 79 na Karlovarsku a 59 na Sokolovsku. Jen v chebské nemocnici je 87 potvrzených případů, jde o pacienty i zaměstnance. Samotný Cheb hlásí 138 nakažených na 100 tisíc obyvatel.

NOVÝ STAROSTA V MORAVSKÉ TŘEBOVÉ, VRACÍ SE PO 18 LETECH

Zastupitelé Moravské Třebové sice v polovině února odvolali starostu Tomáše Kolkopa, ale uprázdněné křeslo chtěli obsadit v březnu, protože nebyli dohodnuti na jeho nástupci. Provizorium na radnici se ale kvůli koronavirové pandemii nečekaně protáhlo. Politici se sešli na tamním zámku a dali hlasy dosavadnímu místostarostovi Miloši Mičkovi, který byl starostou města už v letech 1998 až 2002.

Změnu v čele města provázely neobvyklé okolnosti, neboť o odchod starosty usilovalo i jeho vlastní sdružení Srdcem Třebováci, které vyhrálo komunální volby v roce 2018 a Kolkop navíc nasbíral nejvíce preferenčních hlasů. Lidé ze sdružení to vysvětlují tím, že se s ním obtížně pracovalo. „Byl to krok velice nepříjemný, bolestivý, ale nevyhnutelný. Bylo potřeba pracovat jako tým, což se nám za doby bývalého starosty nedařilo,“ uvedla místostarostka Daniela Maixnerová ze sdružení Srdcem Třebováci.

Kolkop kritiku odmítá a už oznámil, že bude znovu kandidovat v příštích komunálních volbách v Moravské Třebové. Zatímco Mička se posunul z pozice místostarosty na křeslo starosty, novým místostarostou se stal Petr Frajvald (Srdcem Třebováci).

Volba proběhla v mrazivé atmosféře kvůli povinným rouškám a dvoumetrovým rozestupům, nicméně bez velkých debat. Jen jedna z přihlížejících zastupitelům řekla, aby se styděli, že nerespektují vůli občanů, kteří dali Kolkopovi ve volbách nejvíce preferenčních hlasů.

Složení koalice se nezměnilo

Koalice v Moravské Třebové zůstává stejná a svým způsobem stejně křehká. Kromě sdružení Srdcem Třebováci a Změna pro Třebovou v ní jsou zástupci ODS, KDU-ČSL a Svobodní a také Piráti. Stejně jako po volbách disponuje těsnou většinou jedenácti zastupitelů z jedenadvaceti. Po odchodu Kolkopa do opozice nahradil jeho hlas Libor Truhlář, který původně kandidoval za ANO.

V Moravské Třebové byla dlouho silná sociální demokracie. Už od dob, kdy v devadesátých letech řídil město Radko Martínek, pozdější poslanec, hejtman i senátor a dnešní moravskotřebovský zastupitel.

Sociální demokraté ale ve volbách v roce 2018 utrpěli porážku právě od sdružení Srdcem Třebováci. Příchod zcela nového vedení města s Kolkopem v čele odstartoval mimo jiné velké personální změny. Odešel dlouholetý tajemník, vedoucí kanceláře starosty, šéfka kulturních služeb, ředitelka technických služeb i někteří úředníci. A nakonec letos v únoru ve funkci skončil i samotný starosta. Zastupitel ČSSD Radko Martínek říká, že odchod starosty měl ozdravit ovzduší ve městě, což se podle něj ale moc nedaří.

„Nevidím příliš velké změny, se starostou odešly i věci veskrze pozitivní,“ uvedl Martínek. Maixnerová je přesvědčena, že na druhý pokus už bude koalice fungovat. Mimo jiné i proto, že bude otevřenější a bude vstřícnější k opozici.
„Snažíme se projednávat všechna témata a řešit problematiku tak, aby nic nemuselo být prohlasováno silou jedenácti hlasů,“ řekla.

Po svém zvolení totéž zastupitelům slíbil i Miloš Mička. „Budeme se snažit, aby strategická rozhodnutí, která budou přesahovat naše volební období, byla přijata většinově,“ uvedl Mička. Pravdou je, že koalice po volbě starosty přijala námitky opozice proti prodeji budovy v Josefovské ulici, s nímž si město už desítky let neví rady, a schválení smlouvy o smlouvě budoucí zastupitelé odložili.