iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Exprezident Klaus: Primátor Prahy Hřib hloupý, nemocný

Václav Klaus odmítá vyzdvihování jen amerického přínosu při osvobozování ČSR. Zdůraznil, že Američanů padlo na československém území mnohonásobně méně, než Sovětů. Pražský primátor Zdeněk Hřib je podle něj hloupý a nemocný člověk, když říká, že Sověti nenesli hlavní zásluhu na osvobození Prahy. „Já jsem si myslel, že přepisování dějin už nezažiju,“ řekl.

Odmítá i myšlenku, že by se měl v České republice pohybovat ruský agent s ricinem, který by mohl představovat hrozbu pro tři české komunální politiky. „To nemůže nikdo rozumně přemýšlející myslet vážně,“ řekl Klaus. Jde podle něj o „dětinství, které nemá obdoby“.

Klaus: Nebezpečnější než pandemie je snadnost mediální manipulace

Bývalý prezident Václav Klaus a lidé z jeho institutu tvrdí, že onemocnění covid-19 není zdravotními důsledky tak rizikové, jak je popisováno. Zároveň se domnívají, že na postupném pomíjení pandemie nemají vliv jenom restriktivní opatření vlády, ale také samotný charakter nemoci.

Nový koronavirus považují autoři prohlášení pouze za prvotního hybatele, který radikálně změnil obvyklý způsob života lidské společnosti. Vlády mnoha zemí světa podle nich omezily svobody občanů a paralyzovaly život na celém světě
„Ze společenského hlediska je daleko vážnější reakce států téměř celého světa na tuto zdravotní hrozbu, na kterou u nás do konce dubna zemřelo 0,0022 procenta našich spoluobčanů,“ tvrdí Klaus a jeho lidé v prohlášení.

Podle autorů prohlášení neprobíhá nemoc covid-19 jako jiné velké pandemie z minulosti, odchází prý bez jasných příčin. „Nedomníváme se, že lze přijmout argument, že jsou toho jedinou příčinou prováděná restriktivní opatření. Nemalý vliv má i sám charakter nemoci,“ podotkli.

Reakce na šíření nákazy prý ukázala sílu dnešního státu i nebezpečnou snadnost mediální manipulace. „Obojí považujeme pro budoucnost za nebezpečnější než samotnou pandemii. Podařilo se vyvolat strach a ten je velkým pomocníkem států v ovládání občanů,“ uvedli autoři.

Udržovat restrikce déle už podle nich není možné kvůli ekonomickým ztrátám, deficitům v rozpočtu i frustrace lidí. „Tak vysoká cena za snadno vyhlásitelné plošné karantény není přijatelná,“ stojí v prohlášení. Klaus a jeho institut se obávají obtížné obnovy ekonomiky. Za nejnebezpečnější důsledky pandemie považují její dopady na lidskou společnost.

Budeme Čína na druhou, bojí se Klaus

V úterý večer se Klaus v rádiu Frekvence 1 vyjádřil ještě tvrději. „O tom, že koronavirus SARS-CoV-2 je, není pochyb. Že se dostane do lidského těla a že je tam identifikovaný, také ne,“ řekl Klaus. Pochybuje ovšem nad existencí jedné standardní, definovatelné nemoci covid-19. Poukázal přitom na široké spektrum příznaků a naznačil, že koronavirus způsobuje více nemocí.

„Kdybych byl předsedou vlády nebo prezidentem, také bych nějaké karantény vyhlásil,“ připustil Klaus. Nyní však nevidí, že by vláda přišla s koncepčním řešením, jak nerozvrátit ekonomiku a státní finance.

Bojí se také, že některá zavedená opatření by mohla zůstat. „Zůstane totální sledování lidstva pomocí digitálních technologií, budeme Čína na druhou,“ míní Klaus. Vadí mu přitom takzvaná chytrá karanténa.

Vláda by nyní podle něj měla provádět škrty v rozpočtu. „Zrušme všechny green dealy, zrušme podpory všem politickým neziskovkám,“ míní Klaus. Dále by zrušil i některé úřady, které by to ale byly, neuvedl. Například kulturu by v současné krizi nijak finančně nepodporoval.

ZEMAN: RUSKO REAGUJE PŘEMRŠTĚNĚ NA HLOUPOST POLITIKŮ ČR

Podle prezidenta Miloše Zemana byla reakce Ruské federace na odstranění sochy maršála Koněva na Praze 6 přehnaná. Vyvolala ji však podle něj hloupost, kterou udělali jinak „bezvýznamní politici.“ Praha by se podle prezidenta měla starat o své osídlení a celostátní politikou se nezabývat, řekl v rozhovoru pro Radiožurnál.

„Přál bych si, aby nám nikdo nemluvil do naších vnitřních záležitostí,“ řekl Zeman s tím, že je jedno o jakou zemi se jedná. „S těmito vějšími tlaky musíme zacházet padni komu padni,“ dodal. „Pokud nevyjedou do Ruska, tak se jim nic nestane,“ řekl Miloš Zeman k situaci kolem potenciálního rizika pro tři české komunální politiky. „Já to pokládám za přemrštěnou reakci, ale je to reakce na hloupost, kterou udělali naši jinak bezvýznamní politici. Když je politik bezvýznamný, tak se snaží něčím upoutat,“ řekl Zeman.

„Já si myslím, že se Praha má starat o své osídlení a politiku, která je celostátní, ponechat na politicích,“ dodal.
Na druhou stranu zkritizoval vměšování cizích mocností do vnitřních záležitostí státu. „Přál bych si, aby nám nikdo nemluvil do naších vnitřních záležitostí,“ řekl Zeman s tím, že je jedno o jakou zemi se jedná. „S těmito vnějšími tlaky musíme zacházet padni komu padni,“ řekl prezident.

„Kdyby k tomu opravdu došlo, tak by to musely naše zpravodajské služby potvrdit, což se zatím nestalo,“ řekl prezident. Zeman neví o žádném důvodu, proč by měli být tři komunální politici pod policejní ochranou.
Evropská unie je důležitá, aby nebyla válka

Miloš Zeman se vyjádřil také k Evropské unii, jejíž vznik je podle něj důvodem tak dlouhého období bez války. „Evropskou unii můžeme kritizovat za celou řadu věcí, ale myslím si, že to, že vznik tohoto společenství je jedním z velmi důležitých faktorů toho, že zde nebyla válka,“ řekl v rozhovoru.

Zeman také znovu řekl, že je podle něj možné, aby se Rusko stalo během dalších dvaceti let součástí Evropské unie.
„Z kulturního hlediska je nepochybně Rusko součástí evropské kulturní tradice,“ tvrdí Zeman. „Pokud některé země kritizujete za to, že je tam autoritativní režim, tak ten je sice v Rusku také, ale berte v úvahu, že se tam konají volby a je tam několik politických stran. To už není symptom autoritativního režimu,“ myslí si prezident.

Otevření hranic by situaci zhoršilo

V rozhovoru se dostalo také na téma pandemie koronaviru. Evropská unie podle Zemana nebyla schopna celou akci koordinovat. „Není třeba být epidemiologem, abychom věděli, že v situaci vrcholící pandemie by otevření hranic tuto pandemii ještě zhoršilo,“ řekl na adresu předsedkyně Evropské komise, která vyzývala k otevření hranic.
Možnost vycestovat do sousedních států na začátku července je podle něj riskantní, ale míra rizika není tak dramatická, aby to bylo nepřijatelné. Podle Zemana však proti vycestování stojí dva argumenty.

Jedním je riziko druhé vlna koronaviru v ČR. Dalším argumentem proti vycestování je podle něj potřeba nastartovat ekonomiku. K tomu by podle prezidenta mohl posloužit domácí cestovní ruch, který by mohl na chvíli nahradit cestování do zahraničí.

Vláda podle Zemana zvládla pandemii dobře. „Vláda vyvedla bez předchozích zkušeností tuto zemi z největší krize, když nepočítám dobu poválečnou, v moderní historii, a za to jí třeba poděkovat,“ řekl prezident.„Selhala naproti tomu opozice, selhala média, obojí se omezilo pouze na poštěkávání, obviňování z chaotičnosti,“ dodal Zeman.

Prezident na závěr odmítl spekulace o tom, že by koronavirus mohl pocházet z čínské laboratoře. „Světová zdravotnická organizace jasně konstatovala, že ten virus nepochází z laboratoře, tedy není umělý, ale pochází z netopýrů,“ řekl v rozhovoru prezident.

Miloš Zeman se dnes zároveň zúčastnil mše ve svatovítské katedrále. Liturgii za mír u příležitosti 75. výročí konce druhé světové války a za oběti covidu-19 odsloužil kardinál Duka v uzavřené katedrále bez účasti veřejnosti. Mše se mohlo díky výjimce zúčastnit 60 pozvaných hostů.

Duka při vzpomínce na konec druhé světové války připomněl statečnost vojáků, miliony civilních obětí, oběti holokaustu a pronásledování Romů, vězně koncentračních táborů, zajateckých táborů i sovětských gulagů. Modlitby věnoval také zdravotníkům, kteří se starají o nemocné s covidem-19.

Pražské arcibiskupství původně plánovalo velkolepou bohoslužbu za účasti velvyslanců z více než 40 zemí, válečných veteránů či třeba vnuků legendárních generálů George Pattona a Charlese de Gaulla. Kvůli pandemii se ale mohla zúčastnit jen část z nich. Mezi hosty nechyběli ani přímí účastníci druhé světové války.

ČR POSÍLÍ AMBASÁDU V MOSKVĚ

Ministerstvo zahraničí od 1. června navýší počet administrativně-technických pracovníků na velvyslanectví v Moskvě o čtyři. Návrh v pondělí schválila vláda, vyplývá z usnesení na jejím webu. Důvodem je podle předkládací zprávy dlouhodobá absence některých procedur a opatření na zastupitelském úřadě v ruském hlavním městě.

„Zastupitelský úřad Moskva dlouhodobě pociťuje nedostatek pracovníků administrativně-technického personálu. Z tohoto důvodu se navrhuje navýšení počtu systemizovaných míst v ministerstvu zahraničních věcí o tři pracovní místa v deváté platové třídě a jedno pracovní místo v 11. platové třídě na zastupitelském úřadě v Moskvě s účinností od 1. června 2020,“ uvedl resort v předkládací zprávě.

Rozpočtové výdaje pro letošní rok činí 10,1 milionu korun, pro rok 2021 pak 16,6 milionu korun.

Češi ztratili hlavu. Politikům nehrozí vražda, ale únos, píší v Rusku

Mezi Českem a Ruskem jsou v současnosti napjaté vztahy. Pod policejní ochranou jsou pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a také starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS).
Ztrestejte Koláře jako Heydricha, vyzval ruský profesor. Starosta má ochranu

Rusko a jeho přívrženci kritizují Koláře kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva, Hřiba kvůli rozhodnutí magistrátu přejmenovat náměstí Pod Kaštany, kde sídlí ruská ambasáda, na náměstí Borise Němcova po zavražděném ruském opozičním politikovi.

Novotný je terčem kvůli památní desce protisovětským vlasovcům, kteří se podíleli na konci druhé světové války na osvobození Prahy. Ruští činitelé pohrozili těmto politikům trestním stíháním.

Odstranění Koněvovy sochy vyvolalo v Rusku protesty. Před českým generálním konzulátem v Petrohradu demonstrovali aktivisté z nezaregistrované nacionalistické strany Jiné Rusko, přičemž zapálili dýmovnici a vyvěsili transparent s vulgárním heslem. Aktivisté Jiného Ruska demonstrovali dříve i před českou ambasádou v Moskvě. Tehdy skupina lidí v maskách vyvěsila na plot velvyslanectví nápis Stop fašismu a hodila do areálu ambasády několik dýmovnic, policie proti nim nezasáhla.

Podle týdeníku Respekt do Česka přijel s diplomatickým pasem pracovník ruských tajných služeb vybavený jedem ricin. Moskva to dementovala jako novinářskou kachnu. Diplomatův příjezd potvrdil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Zda měl muž jed, nechtěl komentovat.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) v neděli v České televizi uvedl, že ruské výhrůžky pražským politikům jsou nepřijatelné, vláda ale odvetné kroky včetně případného vyhoštění některých diplomatů podnikne až po potvrzení informací bezpečnostními složkami.

ČR CHCE JEDNAT S RUSKEM O KONĚVOVI, MINISTR PETŘÍČEK PROSÍ O TRPĚLIVOST

Česká republika požádala Rusko o jednání podle vzájemné smlouvy o spolupráci, aby si obě země vyjasnily mimo jiné spory o pražskou sochu sovětského maršála Ivana Koněva. Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček to řekl v úterý ve Sněmovně, zároveň opozici požádal o čas a prostor na diplomacii.

„Politizace těchto témat může být kontraproduktivní. Prosím, dejte prostor diplomacii,“ požádal poslance ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něj je třeba využít standardního mechanismu. Žádost ve formě nóty o zahájení konzultací byla podle Petříčka předložena ruské straně vůbec poprvé od přijetí smlouvy.

Ministr rovněž připomenul, že proti ruskému vměšování do záležitostí českého státu se v uplynulých dnech ohradil nejen on, ale také premiér Andrej Babiš (ANO). Reagoval tak na tvrzení předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, podle níž se vláda k ruské diplomatické a zpravodajské agresi zatím nevyjádřila. „Je na místě vyhoštění ruských zpravodajců působících pod diplomatickým krytím,“ uvedla šéfka TOP 09.

Pekarová Adamová také poukázala na proruskou dezinformační kampaň, na kybernetické útoky na české ministerstvo zahraničí a nemocnice a také na útoky proti českým lokálním politikům. Pod policejní ochranou jsou pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a také starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS).
Stíhejte bořitele pomníků, vyzval ruský ministr po odstranění Koněva

Rusko kritizuje Koláře kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva, Hřiba kvůli rozhodnutí magistrátu přejmenovat náměstí Pod Kaštany, kde sídlí ruská ambasáda, na náměstí Borise Němcova po zavražděném ruském opozičním politikovi. Novotný je terčem kvůli pamětní desce protisovětským vlasovcům, kteří se na konci druhé světové války podíleli na osvobození Prahy. Ruští činitelé pohrozili těmto politikům trestním stíháním.

Opozice chce v souvislosti s tím také iniciovat odvolání předsedy českých komunistů Vojtěcha Filipa z funkce místopředsedy Sněmovny. Potřebuje k tomu shromáždit 40 poslaneckých podpisů. Svého asi opozice nedosáhne vzhledem k tomu že vládní ANO a ČSSD se o podporu komunistů opírají.

Filip se v nedělních Otázkách Václava Moravce připojil k ruské kritice českých komunálních politiků. „Oni jsou ti, kteří tady oslavují fašismus. Postavit památník vlasovcům je jako postavit pomník fašismu,“ uvedl.

TŘI LÉKAŘI RUSKA VYPADLI Z OKNA, NEDOSTATEK POMŮCEK

Lékař z nemocnice v ruské voroněžské oblasti vypadl o víkendu z okna jen několik dní poté, co na internetu oznámil, že ho nadřízení nutí pracovat, přestože onemocněl koronavirem. Během posledních dvou týdnů jde už o třetího lékaře, jenž za nejasných okolností spadl z nemocničního okna. Všichni poukazovali na nedostatek ochranných pomůcek. Dva z nich jsou po smrti.

Lékař Alexandr Šulepov v sobotu vypadl z druhého patra nemocnice v ruském městě Novaja Usmaň a v současnosti se nachází na jednotce intenzivní péče s rozbitou lebkou. Šulepov v nemocnici pracoval na pohotovosti a v posledních dnech v nemocnici podstupoval léčbu proti koronaviru.

Šulepova kvůli nemoci covid-19 hospitalizovali 22. dubna. Téhož dne společně se svým kolegou Alexandrem Kosjakinem zveřejnili na internetu video, ve kterém upozornili na to, že nadřízení nutili Šulepova nadále pracovat po boku ostatních lékařů, přestože měl na koronavirus pozitivní test.

Kosjakin už v předchozích dnech na sociálních sítích kritizoval vedení nemocnice za nedostatek ochranného vybavení. Proto ho následně vyslýchala policie a obvinila ho, že na internetu šíří dezinformace. Šulepov je v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče. Naposledy jsem s ním mluvil 30. dubna. Cítil se dobře, připravoval se na propuštění z nemocnice do domácí péče a najednou se to stalo. Není jasné, proč vypadl z okna. Mám spoustu otázek, na které neznám odpověď,“ popsal Kosjakin pro CNN.

Nemocnice uvedla, že Šulepova z práce odvolala, jakmile se dozvěděla o jeho nemoci a obratem ho hospitalizovala. Šulepov tři dny po nahrání prvního videa zveřejnil další, na němž odvolal svá předchozí prohlášení o nezodpovědnosti nemocnice s tím, že se nechal ovládnout emocemi.

Šulepov a Kosjakin upozornili na nedostatek ochranných pomůcek:

Na druhém videu se společně s ním objevil také vedoucí lékař nemocnice Igor Potanin, podle kterého mají zdravotníci ochranných pomůcek dostatek. „Nenechal bych na pohotovosti nebo s nemocnými pracovat nikoho bez ochranných prostředků. Šel bych sám, ale nikoho bych nenutil,“ řekl Potanin.

Dvě lékařky po pádu z okna zemřely

Šulepov je už třetím zdravotníkem, jež v posledních dvou týdnech vypadl z okna. Vedoucí lékařka z nemocnice v sibiřském Krasnojarsku Elena Nepomňaščajová zemřela 1. května po týdnu na jednotce intenzivní péče.
Lékařka podle lokálních médií údajně vypadla z okna během jednání s regionálními úředníky, se kterými probírala možnou přeměnu nemocnice na zařízení určené pouze pro léčbu pacientů s koronavirem. Nepomňaščajová tuto možnost údajně odmítla právě kvůli nedostatku ochranného vybavení.

Ruské ministerstvo zdravotnictví nicméně obvinění popřelo s tím, že zaměstnanci nemocnice v Krasnojarsku jsou správně vyškolení a vybavení. Zařízení podle ministerstva zatím neslouží výhradně k léčbě nakažených.

Po pádu z okna zemřela 24. dubna také Natalia Lebedevová, vedoucí lékařka nemocnice ve Hvězdném městečku, které je trénovací základnou ruských kosmonautů. Lékařka se podle nemocnice nakazila koronavirem a záležitost označila za tragickou nehodu. „Byla opravdovou profesionálkou,“ dodala.
Ruská lékařka Elena Nepomňaščajová zemřela po pádu z okna:

Lékaři musí pracovat, přestože jsou nemocní

Na akutní nedostatek ochranných pomůcek proti koronaviru v posledních týdnech upozornila řada ruských lékařů. Někteří z nich uvedli, že jsou nuceni pracovat i přesto, že jsou sami nemocní. Rusko dosud zaregistrovalo 155 370 případů infekce, která tu podle oficiálních dat připravila o život 1 451 lidí.

Nechávají umřít vlastní lidi a zásobují jiné. Ruští lékaři už nechtějí mlčet

Země má celkem 285 ohnisek koronaviru, z čehož 64 procent představují podle ruského epidemiologa Alexandera Gorelova právě nemocnice. Rusko nicméně dosud neuvedlo, kolik zdravotníků se koronavirem přesně nakazilo.
Například Institut traumatologie a ortopedie R. R. Vredena v Petrohradu skončil v dubnu v celkové karanténě poté, co se tu nemocí covid-19 nakazilo nejméně tři sta lidí – zdravotníků i pacientů. Primář místní chirurgie Dmitrij Ptačnikov uvedl, že na jeho oddělení se koronavirem nakazili úplně všichni lékaři.

Dva zaměstnanci institutu pro CNN pod podmínkou anonymity uvedli, že nedostali žádné ochranné vybavení. Podle nich sice lékaři podstoupili test na koronavirus, ale nedostali žádné výsledky. „Všichni moji přátele jsou nemocní, 80 procent mých kolegů. Přesto musí dál pečovat o pacienty,“ popsal jeden z nich.

Ruské sanitky kvůli covidu-19 nemá kdo obsluhovat

Záchranářka z města Možajsk v Moskevské oblasti Ruzanna Kirakosjanová si nedávno uvědomila, že má vysokou horečku. Proto se rozhodla, že je čas zůstat doma. Předtím o tomto kroku nemohla rozhodnout, protože nikdo z její stanice záchranné služby nebyl ani jednou na covid -19 testován.

Při plném počtu zaměstnanců má její stanice sedm záchranářských brigád. Na konci minulého týdne ale měli jen dvě a půl brigády. „Máme řidiče sanitek, ale nezbyli žádní záchranáři, kteří by v nich mohli jezdit,“ dodala Kirakosjanová.
Během uplynulého týdne se posádky sanitek objevovaly opakovaně v ruských médiích, které je líčí jako „stoické hrdiny bojující proti pandemii“. Poděkování se dočkali také od prezidenta Vladimira Putina. „Potřebujeme jen trochu trpělivosti a všechno bude zase v pořádku,“ prohlásil jeden záchranář.

Ovšem záchranáři a zdravotníci z posádek sanitek z Moskevské oblasti popisovali pro list The Moscow Times sílící malomyslnost a pocit bezmoci ve svých řadách. Podle neoficiálních lékařských údajů už na koronavirus zemřelo v Rusku devět zaměstnanců záchranné služby.

Bojíme se o život, říkají záchranáři

„Hrozně se bojím,“ přiznal devětačtyřicetiletý řidič sanitky Dimitrij z města Krasnogorsk, který si nepřál uvést své příjmení. „Zrovna dneska ráno museli připojit na plicní ventilátor jednoho z našich řidičů.“

Záchranáři si také stěžují, že je oficiální činitelé nechali na holičkách navzdory slibům, že jim pomohou. Minulý měsíc Putin slíbil deset miliard rublů (asi 3,3 miliardy korun) v podobě měsíčních bonusů pro zdravotníky. Valná většina těch, s nimiž mluvil list The Moscow Times, ale neviděla ani rubl.

Nikdo nemá představu o ničem. Ruská novinářka popsala svůj boj s virem

„Nikdo se o nás nestará,“ řekla Kirakosjanová. „Upřímně řečeno, nečekáme na peníze. Naslibovali nám toho spoustu včetně toho, že budeme jednou týdně všichni testováni na koronavirus.“ Zaměstnanci zdravotní záchranné služby v Moskevské oblasti uvádějí, že nedostatek ochranných prostředků může za to, že se spousta z nich nakazila. Většina z nich dodává, že si sami koupili ochranné obleky pro stavební dělníky, které po směně dezinfikují bělidlem a suší.

Státní televizní stanice Moskva 24 ovšem nabízí úplně jiný obrázek. V jejím vysílání se minulý týden objevili tři záchranáři v dokonalém ochranném obleku. „Problém je, že takových máme jen pár v celé oblasti,“ řekla Jevgenija Bogatyrjová, třiatřicetiletá záchranářka z města Koroljov v Moskevské oblasti, která se na natáčení podílela. „Řekla jsem jim to, ale samozřejmě to vystřihli,“ dodala.

„Ještě ani nejsme na vrcholu a každá brigáda řeší v nejlepším případě 25 případů za 24 hodin. Jestli nás nezabije virus, zabije nás vyčerpání,“ řekla.

DOHADY O KIMOVI, NEMOCEN, ZDRÁV?

Věřili jsme, že je Kim po smrti. Zběhové z KLDR si sypou popel na hlavu: Přeběhlíci z KLDR žijící v Jižní Koreji se omluvili, že spekulovali nad zdravotním stavem severokorejského vůdce Kim Čong-una. Jeden z nich v dubnu prohlásil, že diktátor je téměř na sto procent mrtev a zpráva o jeho skonu dorazí každou chvíli. Ačkoli víkendové fotografie dokázaly, že je Kim naživu, média dále spekulují nad operací srdce, kterou má dokládat znaménko na zápěstí.

Kimova dlouhá nepřítomnost na veřejné akci vyvolala řadu dohadů o jeho zdravotním stavu i případných nástupcích. Zběhové z KLDR proto spekulovali nad tím, že diktátor trpí závažnou nemocí nebo je dokonce mrtev.
Severokorejská oficiální média v sobotu zveřejnila snímky, na kterých usmívající se Kim přestřihává pásku při otevření nové továrny na hnojiva. Agentury ale podotýkají, že jejich autenticitu se nepodařilo ověřit. Na záběrech státní televize Kimovy nohy působily ztuhle a pohyboval jimi trhavě.

Jeden z přeběhlíků, někdejší velvyslanec KLDR v Británii Thae Yong-ho, jež nyní působí jako poslanec za jihokorejskou opoziční Spojenou stranu budoucnosti, se za své spekulace o diktátorově stavu v pondělí omluvil.
„Jsem si vědom toho, že mnozí z vás pro mě hlasovali, protože očekávali přesnou analýzu v otázkách severokorejské oblasti,“ uvedl Thae. „Cítím vinu a odpovědnost. Omlouvám se,“ dodal podle listu The Guardian.

Další zběh a poslanec za Korejskou stranu budoucnosti Ji Seong-ho v dubnovém rozhovoru uvedl, že si je na devětadevadesát procent jistý, že Kim zemřel po operaci srdce a oznámení o jeho skonu přijde každou chvíli. Také on se však po zveřejnění nových Kimových fotografií kál.

Kimova sestra má v KLDR rostoucí vliv, stává se alter egem svého bratra

„Už několik dní o sobě přemýšlím a cítím tíhu situace, ve které se nacházím. Jako veřejná osobnost se budu chovat opatrněji,“ uvedl Ji v pondělí s tím, že informaci o Kimově smrti obdržel o zdroje, jehož jméno nemůže prozradit.
Vládnoucí demokratická strana prezidenta Mun Če-ina oba poslance obvinila z nedbalosti. Jeden její člen dokonce navrhl, aby byli vyloučeni ze zpravodajských a obranných výborů, další je označil za neschopné. Opozice uznala chybu a obvinila demokratickou stranu z podněcování k nenávisti.

Spekulace o Kimově zdravotním stavu dokazují, jak obtížné je získat spolehlivé informace o dění v Severní Koreji. Zemi se daří mít už několik desetiletí absolutní kontrolu nad zprávami o zdraví a pobytu vůdce a jeho příbuzných. Podrobností ví jen hrstka nejdůvěryhodnějších spolupracovníků.

Znaménko na Kimově zápěstí nasvědčuje operaci

Jihokorejská vláda, která shromažďuje informace z různých zdrojů od začátku Kimova zmizení, vyzývala k opatrnosti ohledně spekulací a tvrdila, že o zhoršení jeho zdraví nic neví.

Nástupcem Kima by se mohl stát jeho strýc, který byl velvyslancem v Česku

„Kvůli tomu, že se určitým způsobem změnil styl jeho chůze, se objevily spekulativní zprávy, že podstoupil operaci,“ citovala v neděli nejmenovaného činitele z jihokorejského prezidentského paláce zpravodajská agentura Jonhap.

„Máme důvody se domnívat, že žádnou operaci neměl, ale podrobnosti k tomu nemůžeme zveřejnit,“ dodal. Webový portál Daily NK v dubnu odkazem na své zdroje napsal, že se Kim zotavuje po „kardiovaskulárním chirurgickém zákroku“.
Problémům se srdcem podle NK Daily nahrávají právě nové fotografie, na nichž má Kim na předloktí znaménko, které 11. dubna na setkání politbyra neměl. Lékaři se podle listu domnívají, že flíček vypadá jako pozůstatek katetrizační intervence, která se používá pro přístup ke koronárním tepnám.

V INDII POLICIE ROZHÁNÍ DAVY

Po celém světě zemřelo podle Univerzity Johnse Hopkinse s onemocněním covid-19 už přes čtvrt milionu lidí a koronavirová nákaza se potvrdila u více než 3,5 milionu pacientů. Rekordních 3 900 nových případů hlásí za posledních čtyřiadvacet hodin Indie. Země postupně uvolňuje některé restrikce, davy však rozhání policisté.

Počet nakažených od začátku epidemie v Indii vzrostl na 46 433. Více než 12 tisíc pacientů se vyléčilo, 1 568 jich s nemocí covid-19 zemřelo, informovala stanice BBC s odvoláním na indické ministerstvo zdravotnictví.

Nárůst počtu infikovaných by mohl být důsledkem intenzivnějšího testování. V pondělí bylo v Indii, která má 1,3 miliardy obyvatel, na koronavirus otestováno více než 80 tisíc lidí. Zdravotnické úřady uvedly, že v brzké době chtějí dosáhnout 100 tisíc testů za den.

Indická vláda vyhlásila 25. března zákaz vycházení s cílem zabránit šíření koronaviru. V posledních týdnech opatření postupně uvolňuje. V pondělí byly opět otevřeny samostatně stojící obchody. V metropoli Dillí se před obchody s alkoholickými nápoji vzápětí shromáždily davy lidí, které policisté rozháněli obušky. Úřady v Dillí pak v reakci na vzniklý chaos uvalily zvláštní sedmdesátiprocentní daň na maloobchodní prodej alkoholu, aby lidi od nákupů alkoholických nápojů odradily.

Ve čtvrtek 7. května začne Indie přepravovat do vlasti první ze statisíců indických občanů, kteří kvůli pandemii nemoci covid-19 uvázli v různých zemích světa. Do operace budou nasazeny lodě indického vojenského námořnictva a letadla, napsala agentura AFP.

Indie koncem března zakázala všechny přílety ze zahraničí, takže množství indických dělníků a studentů nemělo možnost vydat se na cestu domů. Mluvčí indického ministerstva obrany v úterý sdělil, že jedno z armádních plavidel míří na Maledivy a druhé do Spojených arabských emirátů, kde žije 3,3 milionu Indů, kteří tvoří asi 30 procent obyvatel tohoto státu v Perském zálivu. Konzulát v Dubaji uvedl, že obdržel 200 tisíc žádostí o návrat indických občanů.

Bohaté státy Perského zálivu spoléhají na levnou pracovní sílu milionů zahraničních dělníků, převážně z Indie, Pákistánu, Nepálu a Srí Lanky. Opatření přijatá ve světě ve snaze zastavit šíření koronaviru měla ale ničivé ekonomické dopady, takže řada migračních dělníků se ocitla bez práce a snaží se dostat domů, píše agentura AFP.

Celkový počet nakažených v Asii už přesáhl hranici čtvrt milionu, informovala agentura Reuters s tím, že právě Indie společně se Singapurem a Pákistánem nyní přispívají největší měrou ke zvyšujícímu se počtu případů covidu-19. V celosvětovém měřítku má nyní Asie jen 7 procent případů, 40 procent připadá na Evropu a 34 procent na Severní Ameriku.

NEJVÍCE OBĚTÍ V EVROPĚ V BRITÁNII

Oficiální bilance epidemie covidu-19 ve Velké Británii se stala tou nejvyšší ze všech zemí Evropy poté, co ministr zahraničí Dominic Raab ohlásil 693 nových úmrtí za posledních 24 hodin. Celkem vláda eviduje 29 427 obětí, zatímco v Itálii počet úmrtí oficiálně připisovaný nemoci z koronaviru stoupl na 29 315.

Počet nově nahlášených zemřelých je v Británii vyšší než v předešlých dvou dnech. V neděli jich přibylo 315 a v pondělí 288. Vláda už do své bilance nezapočítává jen úmrtí pacientů s koronavirem v nemocnicích, i tak je ale její součet zřejmě výrazně nižší než skutečný počet úmrtí. Britský statistický úřad ONS v úterý oznámil, že ještě před koncem dubna v zemi nastalo přes 32 tisíc úmrtí, u nichž je toto onemocnění uvedené jako pravděpodobná příčina.

Agentura Reuters ale upozornila, že Itálie do své statistiky zahrnuje jen potvrzené případy. V této zemi za poslední den zaznamenali 236 úmrtí, což je zhruba o čtyři desítky více než v pondělí. Pozitivní test na nemoc covid-19 mělo 1 075 lidí, což je nejméně za dva měsíce. Informoval o tom v úterý úřad civilní ochrany.

Celkem v jihoevropské zemi od února zemřelo na komplikace infekce 29 315 lidí, což je nejvíce na světě po Spojených státech a Británii. Nakazilo se přes 213 tisíc lidí, více než 85 tisíc z nich už se uzdravilo. IItalské statistiky se vyvíjejí příznivě, mimo jiné setrvale klesá počet hospitalizovaných a pacientů ve vážném stavu na jednotkách intenzivní péče. Snižuje se také počet aktuálně infikovaných, kterých je nyní přes 98 tisíc.

Epidemiologové však očekávají, že čísla mohou opět o něco narůst poté, co v Itálii v pondělí skončila téměř dvouměsíční celostátní karanténa. Italská vláda vyhlásila omezení pohybu v celé zemi jako první v Evropě 10. března. Po více než 50 dnech nyní Italové mohou sportovat, navštívit příbuzné nebo cestovat v rámci domovského regionu.

Situace se zlepšuje i v nejhůře zasažené Lombardii. Zástupce guvernéra Fabrizio Sala v úterý oznámil, že reprodukční číslo, které udává rychlost šíření nákazy, je tady poprvé nižší než celoitalský průměr. Zatímco v rámci celé Itálie má reprodukční číslo hodnotu 0,8, v Lombardii je to 0,75.

SENÁTOR ANTL SE OPŘEL DO HEJTMANA ŠTĚPÁNA

Senátor a zastupitel Královéhradeckého kraje Miroslav Antl je znovu ve sporu s hejtmanem Jiřím Štěpánem. Vytkl mu, že si v regionálních novinách objednal rozhovor o boji proti koronaviru, a to zřejmě za krajské peníze. Hejtman mu přislíbil písemnou odpověď. Za sporem může být zájem o senátní post na Rychnovsku.

Roztržka mezi politiky se odehrála na pondělním krajském zastupitelstvu. Bývalý krajský státní zástupce a nynější zastupitel Miroslav Antl (nestr.) se hejtmana Jiřího Štěpána (ČSSD) přímo dotazoval, kdo za inzertní stranu v polovině dubna platil. Odpovědi se mu však nedostalo.

„Když jste bilancoval svoji činnost, proč jste to zadal do rubriky inzerce, která se platí? Mě by zajímalo, kolik stál ten článek a kdo to platí. To jsou jasné otázky,“ dotázal se Antl v závěru zasedání zastupitelů a upozornil, že podle něj jde o „jasnou sebeprezentaci pana hejtmana“.

„Dostanete písemnou odpověď,“ odvětil Štěpán, který odmítl, že šlo o jeho osobní propagaci. „Ano, text byl zveřejněn v Deníku, v rámci prostoru, který byl pro tyto účely vyhrazen a objednán. Prezentace jako taková nebyla pouze prezentace osoby hejtmana,“ uvedl.

Slova o osobní propagaci odmítá i Dan Lechmann z tiskového oddělení kraje, které obsah článku pro inzerci připravovalo: „Pan hejtman tam zmiňoval různé aktivity kraje v době koronavirové krize, padlo tam například jméno náměstkyně pro školství Martiny Berdychové.“

Velmi stručná hejtmanova odpověď zcela vykresluje, jaký vztah mezi sebou nyní oba politici mají. Kdysi kolegové z krajské kandidátky ČSSD nyní stojí na opačných stranách barikády. Miroslav Antl se chystá na Rychnovsku obhajovat post senátora, Jiří Štěpán stále zvažuje, zda se proti silnému soupeři ve stejném regionu postaví. Kromě toho by měl stranu vést i do krajských voleb. Definitivně rozhodnuto není, nominační konferenci odložila koronavirová omezení.

Odpověď Jiřího Štěpána by byla pochopitelná, kdyby šlo ze strany Miroslava Antla o náhlý výpad. Jenže nešlo. Antl už v předvečer zastupitelstva rozeslal svůj komentář včetně dotazů na hejtmana a kopie inzerátu na pracovní e-maily všech zastupitelů kraje. Na placenou inzerci ho prý upozornil občan kraje již v den vydání.

„My jsme informovali občany kraje o dění v souvislosti s koronavirem s tím, že tato nabídka šla dalším šesti krajům a městům. My jsme tuto nabídku využili, informovali jsme občany, co dělá kraj v oblasti zdravotnické, sociální, v oblasti výroby štítů a dalších, které se řešily a řeší. Za inzerci Královéhradecký kraj zaplatil 25 tisíc korun,“ upřesnil na dotaz MF DNES Jiří Štěpán.

Nejde o první střet obou politiků. Antl hejtmana už dříve nařkl, že si dělá za peníze kraje předvolební kampaň. Vzájemně si dokonce vyhrožovali trestními oznámeními, a to kvůli údajnému „vymazávání“ Antla z akcí, na nichž byl společně s hejtmanem.

Na fotkách mě nikdy neukážou, stěžuje si senátor

Senátor tvrdí, že ho tiskové oddělení ve výstupech záměrně nezmiňuje a fotografie údajně pracovníci komponují tak, aby na nich nebyl vidět. Zastupitelům rozeslal i vlastní fotografie z akcí, z nichž je patrné, že mnohdy stál přímo vedle hejtmana. Jako příklad uvedl třeba jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) ohledně dostavby rychnovské nemocnice

„Nejenže na fotografiích chybím, ale moje aktivní přítomnost na pracovním jednání není v textu zmíněna vůbec. Z fotografií je vždy zcela evidentní, že jsem tam byl, na pozvání premiéra Babiše, když hejtman mi toto zcela zásadní jednání o rychnovské nemocnici zatajil,“ napsal v komentáři k fotografiím Antl.

Na zastupitelstvu vznesl i dotaz, komu slouží tiskové oddělení. „Zda k propagaci hejtmana a radních, či zda si zaslouží pozornost i návštěvy členů zastupitelstva?“ podotkl. Jeho kritiku odmítl hejtman i pracovníci tiskového oddělení kraje, kteří připravují podklady pro redakční radu zpravodaje U nás v kraji.

„Za posledních 12 čísel měl 11 příspěvků s fotografií. Teď se stalo to, že redakční rada projednala zveřejnění příspěvku na straně 9, kterou si nově odsouhlasila jako stránku pro opozici, a zamítli ho z toho důvodu, že není v opozici,“ vysvětlil Dan Lechmann už v únoru, když se Antl proti nezveřejnění příspěvku poprvé ohradil.

Členem koalice se necítí, pro úředníky není v opozici

Problém je, že Miroslav Antl na protest proti krokům hejtmana v minulosti vystoupil ze zastupitelského klubu ČSSD. Sám se proto nepovažuje za člena krajské koalice, jenže úředníci i další zastupitelé to vidí jinak.

„Prostor opozičním stranám a hnutím dává strana 9, ale tam, pane senátore, zatím nepatříte, neboť jste koaliční partner. Můžete využít stranu 11 pro názory zastupitelů, kde máte k dispozici 1 200 znaků s portrétem, nikoliv však s jakoukoliv jinou fotografií. Pravidla jsou stanovena,“ upozornila předsedkyně redakční rady a opoziční zastupitelka Ivana Hantschová (ANO).

„Neumím vystoupit z koalice jako jednotlivec. Když se podíváte na koaliční smlouvu, tu může vypovědět pouze politický subjekt, což nejsem,“ odvětil na to Antl.

Podle hejtmana chybí oficiální dokument, v němž by se Miroslav Antl vzdal svého podpisu pod koaliční smlouvou: „Pochopitelně ji uzavřely jednotlivé koaliční strany, ale zároveň jednotliví zastupitelé ji stvrdili svým vlastnoručním podpisem. Já jsem od vás nezaznamenal, že byste svůj podpis jakýmkoliv způsobem zpochybnil.“

ODBORY: VŠE JE NA BEDRECH ŘEDITELŮ, OTEVÍRÁNÍ ŠKOL NEMÁ PRAVIDLA

Ministerstvo školství, zdravotnictví i práce a sociálních věcí. Tři resorty pracují na pravidlech pro postupné uvolňování opatření ve školách, které se mají z části otevřít 11. května. Výsledkem je ovšem podle školských odborů nucená improvizace ředitelů škol, kteří se musí zařídit podle svých možností a nést odpovědnost. Ministerstvo oponuje tím, že ředitel zná školu nejlépe, proto mají volnější ruku.

Při otevírání škol má hlavní slovo ministerstvo zdravotnictví, které je také v březnu rozhodlo zavřít. Resort školství pak musí splnit zadané pokyny, aby se třídy opět otevřely žákům a studentům. Ministerstvo pod vedením Roberta Plagy proto během víkendu rozesílalo školám manuál, co mají dělat. Ten je však podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka postavený až příliš na doporučeních než jasných pokynech. „Všechno bude ležet na bedrech ředitelů škol a jejich improvizaci, při které ale nesmí nic podcenit.“

František Dobšíkšéf školských odborů

„Všechno bude ležet na bedrech ředitelů škol a jejich improvizaci, při které ale nesmí nic podcenit. Manuál, který ministerstvo školství připravilo, je jen jakýmsi ‚nezávazným návodem’ i v tak důležitých bodech, jako je dezinfekce učeben,“ říká o pokynech z ministerstva Dobšík.

Ministerstvo školství podle mluvčí Anety Lednové při tvorbě manuálů úzce spolupracovalo s epidemiologickým týmem ministerstva zdravotnictví v čele s Rastislavem Maďarem a primární byla proveditelnost na českých školách.

„Přihlédli jsme také na manuály ze zahraničí, například Rakouska či Německa, které jsou ve srovnání s těmi našimi dokonce ještě stručnější. Jsme toho názoru, že vznikl rozumný kompromis a každý ředitel tak má možnost instrukce z manuálu na své škole realizovat a přizpůsobit je na míru svému zařízení,“ řekla Lednová s tím, že ředitel zná svou školu nejlépe a české školství je natolik různorodé, že by striktní pokyny by byly kontraproduktivní.

Ministerstvo školství až na třetím místě

Odboráři považují za jeden z největších problémů fakt, že manuál nepamatuje na bezpečnost a ochranu zaměstnanců škol a neplacené volno pro učitele.

„Ředitel bude muset například rozhodnout, v jakém režimu u nich bude nošení roušek či štítů. Otázkou je, kolik pedagogických i nepedagogických pracovníků bude v režimu rizikových skupin, pokud nebudou moci z důvodů nemoci nebo věku nastoupit do školy. Manuál uvádí, že jim žádná odměna nenáleží a budou donuceni si vzít neplacené volno. To je pro nás naprosto nepřijatelné,“ dodal. Ze zákona ale není možné, aby zaměstnavatel neplacené volno nařídil. Řešení formou neplaceného volna je navíc agendou ministerstva práce a sociálních věcí.

Rizikovou skupinu musí učitelům potvrdit lékař, takže by v určitých případech mohli mít nárok na nemocenskou. „Ohledně nemocenské čekáme na vyjádření k aplikaci zákoníku práce pro rizikové skupiny z gesčně příslušného MPSV. Jedná se o pracovně právní problematiku,“ řekla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Učitelé, kteří spadají do rizikové skupiny a mají například imunosupresivní léčbu, jsou po transplantaci nebo jsou straší 65 let, mají mít od ředitele primárně zadanou práci a například pokračovat v distanční výuce. Ministerstvo školství je v této situaci však paradoxně až třetí resort v řadě, který problematiku řeší.

Poté, co se 11. března kvůli šíření nového typu koronaviru školy uzavřely, se pro některé žáky znovu otevřou přesně o dva měsíce později. Od 11. května se mohou vrátit žáci devátých tříd, aby se mohli připravovat na přijímací zkoušky. Od 25. května se do lavic vrátí také první stupeň. Rozhodnutí je ale až do konce školního roku v rukou ředitele školy.

MATKA LÁDI HRUŠKY: JSEM NA SYNA PYŠNÁ, VAŘIL UŽ V 7 LETECH

Ladislav Hruška (42) a jeho maminka Marie (69) spolu výborně vycházejí. Na známého kutila prozradila paní Hrušková ve společném rozhovoru pro Magazín DNES například to, kdo z nich doma častěji vaří, a jaké to je mít slavného syna. Na Primě už několik let běží jeho pořad Vychytávky Ládi Hrušky. V pořadu Top Star měl rubriku Nouzovky, v níž s nadsázkou seznamuje s tipy pro boj s koronavirem. Než se proslavil jako televizní kulinářský experimentátor, učil chemii a biologii. Vydal několik kuchařek a knihu pro děti. Kvůli práci žije v Praze, v Městci Králové rekonstruuje dům.

Jak sám říká, diváky jednoznačně nejvíce ohromil recept, v němž hrají hlavní roli kuřecí kůžičky. „Po zveřejnění kuchařské reportáže u nás dokonce načas nebyly k sehnání. Řezníci mi za to děkovali. Kamarádi mi kůžičky dodnes vozí z Dubaje, kde se na každém rohu prodávají jako delikatesa podávaná s octovou omáčkou,“ směje se Láďa Hruška.

Kuchařské vlohy projevoval podle jeho maminky svým způsobem odmalička. „Rád mi pomáhal v kuchyni. Od babiček a maminky se obecně nejlíp učí. Pamatuji si, jak mě překvapil, když mu bylo asi sedm nebo osm. Zrovna jsme se vrátili z výletu a Láďa udělal boží milosti. Žasla jsem. Dodnes cítím tu vůni a vidím před sebou ty dokonalé tvary cukroví. Uvařil nám k němu i čaj a kávu,“ vzpomíná Marie Hrušková.

Práce učitele prý Hruškovi nechybí. „Svým způsobem jsem učitelem pořád, i když v televizi. To, co prezentuji, předávám dál divákům. Rozdíl vidím jenom v tom, že ve školní třídě jsem míval kolem třiceti žáků, před obrazovkou statisíce,“ říká kutil, který tráví volné chvíle nejraději vyjížďkami na kole a odpočinkem.

„Nejsem úplně cestovatelský typ. Mám dojem, že jsem ještě nestihl poznat všechny krásy Čech a Moravy. Když mám volno, rád vyrazím na kolo, pravidelně jezdím i na vodu. Když už se ale vydám do zahraničí, tak se rozhodně nepovažuji za turistu, který potřebuje oblítat všechny aktivity a výlety. Vyhovuje mi naložit se do bazénu, mít po ruce all inclusive bar a prostě relaxovat,“ popisuje.

Pro jeho maminku Marii byla nejhezčí dovolená ve Španělsku. „Tehdy se nám totiž podařilo vycestovat s celou rodinou společně, což už se nám jindy nepovedlo. Manžel míval kvůli práci dovolenou v létě omezenou. Vzpomínám ráda na večerní procházky u moře,“ říká.

Láďa Hruška přiznává, že jeho rodiče ho odmalička vedli ke spořivosti. „Rozhodně nejsem rozhazovačný typ. S penězi se snažím nakládat prakticky a efektivně. Nejlépe tak, že někomu udělám radost. Zdraví si za peníze nekoupíme, ale právě radost díky nim udělat můžeme. A teď si ji děláme tím, že rekonstruujeme bydlení,“ vysvětluje.

Jeho maminka dodává: „Až pominou vládní opatření, chystáme se na kolaudaci našeho domu, který opravujeme. Předpokládám, že se to protáhne na několik dní. Nestihli jsme totiž dosud oslavit narozeniny některých členů rodiny, tak takhle uspořádáme všechno najednou.“

V rozhovoru pro Magazín DNES Ladislav Hruška prozradil, že se v posledních letech snaží chovat zodpovědněji ke svému tělu. „I můj organismus stárne. I když jsem lenoch a sport moc v lásce nemám, každý den po probuzení dělám čtyřicet kliků. Pravidelně piji panáčka jablečného octa, abych podpořil obranyschopnost. Do jídelníčku jsem zařadil ještě jednu lidovou vychytávku. Jím lžičku skořice denně. Přidávám si ji do kávy nebo jogurtu. Skořice totiž kromě jiného nakopává imunitu, a dokonce se po ní i hubne,“ dodává.

Doma v Městci Králové prý vaří hlavně maminka, Láďa občas přiloží ruku k dílu. „Ovšem když ho navštívím u něj v Praze, do kuchyně mě vůbec nepustí. To je takové naše nepsané pravidlo,“ říká Marie Hrušková, která je na svého syna pyšná. „Která maminka by nebyla pyšná na své dítě, které se vypracuje vlastní pílí do médií. Prožívala jsem to ale spíš uvnitř sebe, navenek jsem to nedávala moc znát. Ani před kamarádkami, které se mě na Láďu vyptávaly,“ popisuje.
Její syn jí dělá radost každý den tím, že jí zavolá. „To spolu máme domluvené, jeden druhého slyšíme moc rádi. Za to jsem vděčná, každou mámu těší pozornost jejích dětí. Ujišťuje mě to v tom, že jsem Láďu vychovala dobře,“ dodává Marie Hrušková.

STAROSTOVÉ ZE TŘÍ ZEMÍ SLAVII NA HRANICÍCH

Na polské straně ozbrojení vojáci, na české povinné roušky a na německé ani roušky, ani vojsko. Tak vypadalo setkání starostů Hrádku, Žitavy a Bogatyně na Trojmezí. V místě, kde se všechny tři země stýkají, si připomněli symbolicky vstup Česka a Polska do Evropské unie před 16 lety.

Na Trojzemí se o víkendu sešli nejen starostové Hrádku nad Nisou, Žitavy a Bogatyně. | foto: Jana Pavlíčková, MF DNES
Dali také najevo, že opatření, která uzavřela hranice, se jim nelíbí. Už proto, že každá země má jiná a na Trojmezí se vše mísí.

„Tady to vypadá, že Polsko nám vyhlásilo válku. Myslím, že tamní opatření jsou přehnaná. To, že nás tu hlídá armáda se samopalem, mi přijde ulítlé. Ale je to jejich opatření, s tím nic nenaděláme,“ okomentoval starosta Hrádku Josef Horinka.

Sám si šel s německými kolegy přiťuknout do řeky Nisy, jejímž středem prochází státní hranice. Polákům to vojáci nedovolili. „Je neuvěřitelné, že ve společné Evropě si spolu povídáme přes zavřené hranice. Chápu, že Evropa je pandemií koronaviru nějak zasažena, ale že to přinese taková omezení, by mě nenapadlo. Je třeba dodržovat hygienická nařízení, ale neseparujme se od sebe navzájem jako země, jako sousedé,“ řekl starosta Bogatyně Wojciech Błasiak.
Hraniční přechody v Hrádku jsou stále zavřené. I když se uvolnila pravidla pro cestování do Německa, přes pěší přechod v Hartavě nikdo neprojde. Přechod v Hrádku do Polska by se měl teoreticky zprovoznit v červenci, ale není vyloučen i dřívější termín.

„Brali jsme otevřené hranice automaticky, jezdili jsme za přáteli na kafe, na nákupy do Žitavy, Bogatyně. Nakupování chybí, ale mnohem víc tu postrádáme osobní kontakt. Jsou to naši přátelé,“ řekla hrádecká farářka Hedvika Zimmermannová.

„Hrádek je na turistickém ruchu závislý. Bojím se, že až se tu otevřou restaurace, kadeřnictví a další služby, tak řada z nich na tom stejně nebude dobře, protože jsou závislí na německé a polské klientele. Na druhou stranu čekáme, že v létě bude praskat ve švech nádrž Kristýna, protože Češi budou na letní dovolené jezdit hlavně po naší vlasti,“ dodal Horinka.

SVĚTOVÝ DEN TISKU TŘEBA STÁLE PŘIPOMÍNAT

Na 3. května připadá každým rokem Světový den svobody tisku, významný den vyhlášený Organizací spojených národů. Světový den svobody tisku připomíná potřebu trvalého boje za svobodu a nezávislost médií a žurnalistiky od nátlaku ze stran států, zejména autoritativních režimů a diktatur i působení různých nátlakových a zájmových skupin. Důležité je také upozornit na odkaz novinářů, kteří při své práci položili život. V roce 2019 to bylo celkem 47 žurnalistů a od začátku letošního roku dalších 17. U příležitosti tohoto významného dne také světová veřejnost apeluje na ukončení věznění nebo jiného pronásledování novinářů, které se v současné době týká stovek mediálních profesionálů na celém světě.

Letos připadá 3. květen do období, kdy je jeho význam ještě větší, než jindy. Probíhající světová pandemie koronaviru Covid-19 ukazuje význam svobodného, nezávislého, profesionálního a důvěryhodného tisku pro informování obyvatel v těžkých podmínkách i za normální situace. Řada výzkumů potvrzuje, že lidé nejvíce důvěřují právě informacím, které se jim dostávají prostřednictvím tiskových profesionálně tvořených médií. Tyto informace jim pomáhají nejen v tom, aby se ve složité situaci orientovali, ale také je vedou k odpovědnému a správnému chování za situace, která výrazně zasáhla do jejich životních podmínek.

Je třeba při příležitosti Světového dne svobody tisku poděkovat všem novinářům, kteří pravidelně přináší informace o aktuálním vývoji situace, neboť řada z nich tak činí i s nasazením vlastního zdraví přímo v oblastech nejsilnějšího výskytu pandemie.

Na druhou stranu vzniklá situace představuje ohrožení tiskových médií zvláště po ekonomické stránce. Krize způsobila významný a zároveň náhlý globální pokles inzertních příjmů. Pokračuje přesun konzumace obsahu prostřednictvím digitálních komunikačních kanálů, a to vše zásadním způsobem omezuje finanční prostředky na tvorbu kvalitní žurnalistiky. Řešením je především rychlé povzbuzení reklamního trhu po odeznění první fáze epidemie a odvolání regulačních opatření omezujících běžný hospodářský život.

Dále je třeba zajistit na základě respektování autorských práv vydavatelů jejich spravedlivý podíl na ohromných příjmech globálních digitálních platforem, které dosud bezplatně využívají vydavateli vytvořený obsah pro své komerční aktivity. K tomu je třeba, aby směřovala implementace evropské autorskoprávní směrnice v jednotlivých zemích Evropské unie. Ani v České republice se příprava národní implementace nezastavila. Není to tak dávno, co jsme si mimo jiná výročí, připomněli také 26. duben jako Světový den autorských práv. Autorská práva vydavatelů digitální platformy celosvětově nerespektují a aktuální situace v zahraničí tento neutěšený stav jenom dokládá. 2

Časy, které prožíváme, nám ukazují, že musíme trvale bránit svobodu slova i z jiných příčin. Svoboda tisku a informací je opakovaně napadána a musí být bráněna i v demokratických zemích. Jako příklad mohou sloužit nedávné výpady ruské diplomacie proti některým českým titulům. Jejich ultimativní požadavky na předložení důkazů pro zveřejněná tvrzení jsou v zásadním rozporu s principy svobodné a nezávislé žurnalistiky. Tyto snahy jsou výrazem hlubokého nepochopení principů svobody tisku, a proto všichni, komu je tento klíčový princip demokracie vlastní, musí tyto útoky na média důrazně odmítnout.

Profesní asociace vydavatelů tisku v České republice – Unie vydavatelů - se v letošním roce připojila ke Světovému dni svobody tisku zejména prostřednictvím projektu Čtení ti sluší. Ten probíhá společně s projektem Kniha ti sluší pořádaným Svazem českých knihkupců a nakladatelů. Cílem projektu je u příležitosti třech významných událostí – Světového dne knihy (23. 4.), Světového dne autorských práv (26. 4.) a Světového dne svobody tisku (3. 5.) upozornit na společenský význam novin, časopisů a knih pod heslem Čteme s důvěrou. S cílem zpřístupnit tato média dalším zájemcům z řad široké veřejnosti mají čtenáři v období od 23. dubna do 3. května 2020 možnost získat zvýhodněné předplatné 75 titulů novin a časopisů.

Děkujeme zároveň všem členům i nečlenům Unie vydavatelů, kteří se do podpory projektu aktivně zapojili spolu s distribučními společnostmi SEND předplatné a Mailstep. Přístup k předplatnému všech těchto titulů naleznete online na adrese www.ctenitislusi.cz.

S glosou ambasadora projektu Čtení ti sluší/Kniha ti sluší, herce Jana Potměšila, se můžete seznámit na Facebooku Unie vydavatelů.

Podrobné informace o Světovém dni svobody tisku a dalších mezinárodních akcích pořádaných v souvislosti se Světovým dnem svobody tisku 2020 lze najít na webové stránce UNESCO, kde najdete i související materiály na podporu komunikace o projektu. Světový den svobody tisku podporují mezinárodní vydavatelské a novinářské organizace. Na webové stránce Světové asociace vydavatelů novin a zpravodajství WAN-IFRA se můžete seznámit s článkem jejího ředitele pro svobodu tisku Andrew Heslopa „Journalism without Fear or Favour“. Ing. Václav Mach, výkonný ředitel, Unie vydavatelů

CÍRKEVNÍ SVATBY LONI A LETOS, ZÁVOJ NAHRADILY ROUŠKY

Počet svateb v roce 2019 opět mírně narostl a navázal tak na trendy sňatečnosti z posledních let. Církevních svateb bylo v uplynulém roce 5.274, což představuje 14,5 % ze sňatků svobodných. Počty církevních svateb v posledních letech
kopírují demografický vývoj o něco výrazněji než počty svateb celkem. Více církevních svateb se vloni tradičně konalo na Moravě, nejvíc v letních měsících. Letos řada snoubenců kvůli aktuálním omezením svatbu odkládá nebo pořádá v improvizovaných, komorních podmínkách.

Celkový počet svateb v roce 2019 (počet sňatků svobodných i opakovaných sňatků) opět meziročně mírně narostl a počty dosahují nejvyšších hodnot od roku 2007 a i ten ve srovnání s okolními roky sňatkově vyčníval. V posledních třech letech počty sňatků odpovídají číslům obvyklým kolem roku 2000, kdy se braly silné ročníky „husákových dětí“, a to jak celkově tak i při přepočtu sňatků na 1.000 obyvatel. Nárůst kopíruje silnou populační křivku, je ale zřejmé, že nezávisle na ní zájem o sňatek v populaci svobodných stoupá. Pokles porodnosti ve 2. polovině 90tých let se totiž zásadně na svatebním trhu neprojevuje. Průměrný věk ženicha v roce 2018 byl 32,2 let a nevěsty 29,8 let.

U církevních sňatků zaznamenáváme v posledních třech letech mírný pokles (3,5 p.b. oproti roku 2018), přesto jsou jejich počty stále vyšší než před 5-6 lety. Na rozdíl od sňatků civilních je zde patrný vliv poklesu porodnosti a souvisejících nižších počtů pokřtěných ve 2. polovině 90tých let. Církevní sňatky totiž více odrážejí demografickou situaci a méně podléhají společenským a ekonomickým vlivům, neboť pro křesťany není svatba jen potvrzením již konzumovaného soužití, ale představuje začátek nového života. Podíl církevních svateb tvoří aktuálně téměř 10 % z celkového počtu svateb v roce 2019 a 14,4 % ze sňatků svobodných.

Jak se snoubenci připravující se na církevní svatbu vyrovnávají s aktuální situací?

Měsíc květen v minulosti býval nejslabším sňatkovým měsícem v roce, v posledních desetiletích zůstává alespoň nejméně svatebně početným od dubna do října. Nouzový stav vyhlášený pro omezení šíření koronavirové epidemie zkřížil však řadě snoubenců plány. Některé dubnové svatby neproběhly vůbec a následné povolení deseti účastníků svatby nenaplňuje u většiny snoubenců představu o jejich vstupu do manželství. Prosté „posunutí“ termínu svatby o měsíc obdobně, jako to udělala katolická církev u tradičního Velikonočního křtu dospělých, často není tak jednoduché.

„Křtiny se tradičně odehrávají v užším rodinném kruhu a i následná oslava bývá spíše komorní,“ vysvětluje P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. „Církevní svatba představuje pro snoubence začátek nového života, slib na celý život, který si snoubenci většinou skládají před celou farností a širokou rodinou. I proto patří svatby v kostelích mezi nejpočetnější události. Posunout termín svatby se stovkou pozvaných hostů jen tak o pár týdnů tedy opravdu není jednoduché.“Poměrně časté řešení mezi snoubenci je posunutí svatby na příští rok, někteří snoubenci ale čekat nechtějí.

Církevní svatbě předchází několikaměsíční příprava, která od března také probíhá v improvizovaných podmínkách přes sociální sítě. „Letos připravuji na svatbu několik desítek mladých párů. Když začala omezení, probíhají přípravy na dálku. Každý se s tím vyrovnává po svém,“ popisuje P. Josef Prokeš, farář z poutního kostela Lomec v Jižních Čechách, kde se každoročně koná nejvíc svateb v Českobudějovické diecézi. „Jeden pár svatbu úplně zrušil, další snoubenci se rozhodli odsunout svatbu na příští rok. Ale pro některé je svatba důležitá natolik, že se rozhodli podstoupit obřad i v omezených podmínkách – v nejbližších víkendech mám několik svateb, které se odehrají v omezeném počtu 10ti lidí.“

Význam svatby jako slibu na celý život

Pro katolíky je sňatek začátkem společného života (resp. Vstup do něj), zatímco u civilního sňatku se nezřídka jedná spíš o potvrzení již probíhajícího soužití. Proto křesťané obvykle neodkládají sňatek až po vyzkoušení dlouhodobého společného soužití, zařízení společné domácnosti či dokonce po narození dětí. Průměrný věk snoubenců bývá u církevních sňatků nižší, než uvádí statistiky obyvatelstva u celkové populace. P. Josef Prokeš z Lomce vysvětluje „Pro pevnější manželství potřebujeme znamení lásky, která nás povzbuzují. A s tím také souvisí pořádné svatby, které „nakazí“ a povzbudí v lásce všechny přítomné. Proto jsem vždycky moc vděčný za každou „hezkou“ svatbu. A tím „hezkou“ zde nemyslím věci fyzické, ale spíše, když přes to fyzické prosvítává nejvyšší pravda, láska, krása a síla, které jsou za tím.“

V současné situaci chápe rozhodnutí snoubenců, kteří se rozhodli svatbu odložit, i těch, kteří nechtějí čekat a svátost manželství si udělují v improvizovaných podmínkách. „Svatba je svátost velké důležitosti a pro ty, kteří jsou na vstup do společného života opravdu připraveni, nemá cenu odkládat. Na druhé straně je to rituál, který má mnoho vrstev. Netýká se jen snoubenců, ale i rodičů, kterým tak mohou poděkovat za výchovu. Pro dědečky a babičky je to radost v jejich stárnutí a povzbudí nezřídka i další lidi ze širšího společenství.“ PhDr. Kateřina Pulkrábková a Mgr. Daniel Chytil

V NEMOCNICI V CHEBU ŘEŠÍ DALŠÍ NAKAŽENÍ PACIENTŮ A PRACOVNÍKŮ

U dalších zaměstnanců a pacientů chebské nemocnice se prokázala nákaza koronavirem. Nemocnice okamžitě přijala potřebná opatření Dalších 9 zaměstnanců a 3 pacienti Nemocnice Cheb se nakazili nemocí COVID-19. Z toho důvodu vedení Karlovarské krajské nemocnice (KKN) obratem přijalo opatření, která souvisejí s ochranou dalších pacientů a zaměstnanců i jejich rodin.

„V současnosti připravujeme převoz pacientů, kteří nemají nákazu koronavirem, z chebské nemocnice do jiných zdravotnických zařízení v našem kraji (Karlovy Vary, Sokolov). V chebské nemocnici zůstanou izolováni nemocní COVID-19, kteří budou mít veškerou potřebnou péči. Onkologické oddělení v Chebu je umístěno v odděleném pavilonu a je i nadále v provozu pro již probíhající léčbu na lůžku a ambulantní chemoterapie. Novou léčbu nezahajujeme,“ uvedla předsedkyně představenstva KKN Jitka Samáková.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis se také domluvil s šéfem týmu Chytré karantény pro ČR Romanem Prymulou na tom, že by se provedly testy všech zaměstnanců. „Ve spolupráci s panem profesorem Prymulou jsme se dohodli na tom, že zítra přijedou dva týmy a proběhne plošné testování téměř 500 zaměstnanců nemocnice plus jejich rodinných příslušníků. Chceme mít jistotu, že se nákaza nebude dále šířit, a ochránit i rodiny zdravotníků a veřejnost,“ vysvětlil hejtman a dodal: „Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje také provede v následujících dnech kompletní dezinfekci budov chebské nemocnice.“

Karlovarský kraj chce také nechat prověřit situaci v nemocnici nezávislým odborníkem. „Chceme vyslat do chebské nemocnice nezávislého epidemiologa, který by posoudil stav v nemocnici a případně nastavil takové postupy, které povedou k návratu zdravotnického zařízení do normálu.“ zdůraznil krajský radní Jan Bureš. O dění v chebské nemocnici jsou průběžně informováni zdravotníci, pacienti a samozřejmě starosta města Chebu. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí