iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Senátor Růžička: Šéf KSČM Filip sprostý lhář a svině

Rozpory kolem sochy maršála Koněva a památníku vlasovcům dál budí vášně. V neděli předseda KSČM Vojtěch Filip výstavbu pomníku v pražských Řeporyjích označil za oslavu fašismu. Pobouřil tím místopředsedu Senátu Jiřího Růžičku, který Filipa označil za „sprostého lháře“, i další politiky. Řeporyjský starosta Pavel Novotný byl ve svém výrazivu mnohem tvrdší.

První místopředseda horní komory Parlamentu ČR za TOP 09 si ulevil na Twitteru po Filipově vystoupení v České televizi. „Je to sprostý lhář, prohlašuji s celou zodpovědností a naprosto jednoznačně jeho slova odmítám!,“ napsal následně Růžička.

Rusko nám nevyhrožuje, památník vlasovců je oslava fašismu, tvrdí Filip

Předseda komunistů kritizoval památník vlasovců v pražských Řeporyjí, který ve čtvrtek slavnostně odhalil tamní starosta Pavel Novotný. „Oni jsou ti, kteří tady oslavují fašismus. Postavit památník vlasovcům je jako postavit pomník fašismu,“ rozhořčil se v debatě na adresu pražských politiků Filip. Událost v Řeporyjích kritizovala v pondělí i ruská ambasáda v Praze.

S Růžičkou na sociálních sítích souzněl stranický kolega a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Jeho výrok označil za „smutnou pravdu“. „Ještě smutnější je fakt, že pro setrvání ve své funkci má “sprostý lhář” plnou podporu výrazné většiny sněmovny,“ dodal.

1. místopředseda Senátu PČR říká otevřeně smutnou pravdu o 1. místopředsedovi Poslanecké sněmovny PČR. Ještě smutnější je fakt, že pro setrvání ve své funkci má “sprostý lhář” plnou podporu výrazné většiny sněmovny.

Na Filipovu adresu si přisadil také starosta Pavel Novotný či senátor za Prahu 5 Václav Láska, podle nějž je „vybraného slovníku kolegy Růžičky na komunistu Filipa škoda.“ „Tady už je prostě na místě slovník starosty Pavla Novotného,“ uvedl s odkazem na politika z ODS, který si často nebere servítky.

Znovu to dokázal, když reagoval na další Filipovy nedělní výroky. Tentokrát o krocích ruských úřadů a politiků kvůli odstranění sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva z Prahy 6. Filip je nepovažuje za vyhrožování, přitom primátor Prahy Zdeněk Hřib, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář a starosta Řeporyjí Novotný dostali policejní ochranu.

Předseda KSČM zpochybnil informaci, že do Česka dorazil ruský agent s diplomatickým krytím, který pro politiky představuje riziko. Policejní ochranu nechápe. „Je to jejich problém a jestli se bojí, ať nedělají politiku,“ prohlásil.
Novotný na Twitteru Filipa označil za „svini“ a později napsal, že „ještě jednou řekne, že jsem si „požádal o ochranu“ a normálně pojedu na ty Kafky a rozbiju tomu zm*dovi hubu.“

K informaci o ruském agentovi Filip řekl, že bezpečnostní experti jako někdejší šéf vojenské rozvědky Andor Šándor to odmítli, prý „takovou blbost ještě nečetli“. „Tohle snad nemohla vymyslet ani Bezpečnostní informační služba,“ dodal.
Komunálních politiků se zastal místopředseda vlády a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček. „Jako stát musíme zabránit tomu, aby našim občanům někdo vyhrožoval za politické názory,“ prohlásil Havlíček. Informace o příjezdu agenta ruských tajných služeb s jedem ricinem do Prahy se podle Havlíčka musí ještě ověřit. „Pokud se to potvrdí, musí být odpověď velmi tvrdá,“ řekl.

PUTIN ODMÍTL POCTU NA CHRÁMU

Ruský prezident Vladimir Putin se distancoval od instalace mozaiky s vlastní podobiznou na chrámu Kristova vzkříšení, jenž coby hlavní svatyně ruských ozbrojených sil vyrostl ve městě Kubinka nedaleko Moskvy. Monumentální stavba vznikla na počest vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce.

Oslavy výročí 75 let od konce druhé světové války měly být stejně pompézní jako nový chrám ruských ozbrojených sil. Otevření třetího největšího pravoslavného monumentu v Rusku však zhatila pandemie koronaviru.

Na veřejnost se místo toho dostaly fotografie ozdobné mozaiky zobrazující současné nejvyšší představitele státu. Kromě prezidenta Vladimira Putina je mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu. Na další mozaice je pak podle deníku The Guardian zobrazená také anexe Krymu, na které ženy třímají nápis „Krym je náš“.

Vláda se od díla posléze distancovala a její umístění v katedrále odmítla. Když se podle mluvčích Kremlu o mozaice dozvěděl sám Putin, jen se usmál a prohlásil: „Jednou naši potomci ocení naše dědictví, ale teď je na to příliš brzy.“
Představený katedrály biskup Stefan vysvětlil, že fotografie pochází z uměleckého workshopu a mozaika nikdy neměla být v kostele umístěna. Na otázku, zda si církev dílo schová, dodal, že „není důvod proč schovávat něco, co nemá žádný účel“, a odkázal na autory díla, kteří podle něj s mozaikou mohou naložit podle sebe.

V katedrále se zřejmě objeví mozaika zobrazující lidi oslavující Stalina na vítězné přehlídce v roce 1945 a pravděpodobně i krymská anexe. Pravoslavná církev to vysvětluje tradicí zachycovat na zdech chrámů historické scény.

Mamutí stavba se schody údajně vyrobenými z německé nacistické výstroje stojí ve středu parku Patriotů ve městě Kubinka poblíž Moskvy. Park tvoří rozsáhlý komplex věnovaný vlastenectví, armádě a vojenství a nacházejí se v něm nejrůznější válečné exponáty. Součástí je mimo jiné „Cesta vzpomínek“ dlouhá 1 418 kroků s odkazem na počet dnů Velké vlastenecké války.

STŘEDULA: VLÁDA CHYSTÁ OPATŘENÍ PRO OŽIVENÍ EKONOMIKY BEZ ODBORŮ

O stavu české ekonomiky a opatřeních k jejímu oživení jednalo v pondělí předsednictvo tripartity. Konkrétní návrhy však neschvalovalo. Debatovalo například o kurzarbeitu, situaci pendlerů či hygienických pravidlech pro firmy, které obnovují provoz, řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

„Témata jsme dnes (v pondělí) spíš identifikovali. Nikdo neměl konkrétní podklady. Materiály se chystají bezprostředně pro jednání vlády. Není prostor pro projednávání problematických věcí. Proto se opatření často mění,“ uvedl Středula.
Půjčky i náhrady firmám. Stát ladí pomoc ekonomice zasažené koronavirem

Odboráři a zaměstnavatelé požadují například návrh další podpory kurzarbeitu. Nynější kurzarbeitový program Antivirus obsahuje zatím dva druhy příspěvků na náhrady mezd ve firmách, na které dopadla nařízená omezení kvůli koronaviru. K těmto režimu A a B by mohl přibýt i model C.

Jeho podoba ale zatím jasná není. Podle dřívějších vyjádření vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) měl přitom začít fungovat od května. „Návrh režimu C nedostal nikdo ze sociálních partnerů (odbory a zaměstnavatelé). Máme ho přislíbený,“ řekl předák ČMKOS.

Antivirus pokrývá období od vyhlášení nouzového stavu do konce května. Zaměstnavatelé žádají prodloužení do konce srpna. Podle oborů by úřady měly z programu poskytovat firmám zálohy, ne až dodatečně příspěvek na vyplacené náhrady mezd.

Debata se v pondělí podle Středuly dotkla i hromadného propouštění na pražském letišti, vydání hygienických doporučení pro firmy či situace přeshraničních pracovníků. Takzvané pendlery například z Polska má i řada českých firem. Shoda nepanuje na případném odkladu sociálních odvodů zaměstnavatelů.

Obešli nás, namítají odbory

Naposledy se předsednictvo tripartity sešlo v polovině března. Celá rada hospodářské a sociální dohody, kterou tvoří členové vlády, odboráři a zaměstnavatelé, nezasedala od poloviny loňského listopadu. Sejít se měla 2. března. Kvůli potvrzení koronavirové nákazy v Česku se ale jednání přesunulo na polovinu března. Nakonec se zrušilo.

Svaz průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a ČMKOS v dubnu žádaly dopisem premiéra, aby znovu svolal tripartitní jednání. Stěžovaly si na to, že s nimi vláda nejedná o opatřeních k obnově české ekonomiky, na nichž by se chtěly podílet. Žádají návrhy předem. Další jednání by se mělo konat 25. května.

Předsednictvo tripartity tvoří premiér Andrej Babiš (ANO), ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), předák ČMKOS Středula a šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Na jednání nechybí sekretář rady. Bývají na něm i čtyři stálí hosté – dva za odbory a dva za zaměstnavatele. Dnešního jednání se účastnili také ministři průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a vnitra Jan Hamáček (ČSSD), ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a epidemiolog Roman Prymula.

EXPERTI SE DĚSÍ NOVÉ POHROMY Z ASIE, VRAŽEDNÉ SRŠNĚ OHROŽUJÍ VČELY USA

Ve Spojených státech a Kanadě vůbec poprvé zaznamenali výskyt sršní mandarínských. Invazivní druh pocházející z Japonska je největším na Zemi a pokud se rozšíří, bude představovat obrovské ohrožení pro už tak oslabená americká včelstva. Právě na jejich roje totiž sršně útočí, když hledají potravu. Jak kdyby toho v roce 2020 nebylo málo, píší americká média.

„Prostě utečte,“ radí američtí entomologové lidem, kteří novou pohromu z Asie uvidí. Jedním dechem ovšem občany nabádají, aby každý výskyt okamžitě hlásili, třeba přes tuto aplikaci. „Musíme je zničit, dokud máme ještě šanci,“ říká Todd Murray z Washingtonské státní univerzity.

Sršeň mandarínská

Žije v jižní, jihovýchodní a hlavně ve východní Asii. Je to největší druh sršně na Zemi. Dělnice dosahují délky minimálně 3 cm a královny mohou měřit až okolo 5,5 cm s rozpětím křídel i více než 7,6 cm. Tento druh má tmavě žlutou až oranžovou hlavu a dlouhé žihadlo s velkým množstvím silného jedu. Sršně mandarínské často napadají kolonie jiného sociálního hmyzu, například včel, vos nebo jiných sršní včetně svého vlastního druhu.

Vůbec poprvé na americké p ůdě se sršně mandarínské (vespa mandarinia) zřejmě objevily v prosinci, a to právě ve státě Washington. Experti tam potvrdili čtyři případy výskytu.

Dvakrát hmyz přezdívaný „vražedné sršně“ pak zaznamenali také v Kanadě. Jak se invazivní druh z Japonska do Severní Ameriky dostal, není jasné. Jednou z variant je, že přijel jako nechtěný bonus na nákladních lodích. Ohrožením je nyní především pro domácí včelstva, která jsou přitom už teď na seznamu ohrožených tvorů. „Napadají včelí úly, zabíjejí dospělé včely a požírají larvy a kukly. Obsazenou kolonii také agresivně brání,“ vysvětluje mluvčí zmíněné univerzity Seth Truscott pro CNN.

Hromadu včelích hlav bez těl a těl bez hlav objevil u svých úlů například washingtonský včelař Ted McFall. Další tisíce bezhlavých včel pak byly uvnitř. Muž říká, že za celý svůj život nic takového neviděl. Útok se podle listu The New York Times stal už v listopadu, není tedy jisté, že za ním stojí mandarínská monstra.

Ale přesně toto podle expertů japonské sršně dělají. Na jaře se královny probouzejí ze zimního spánku a začínají stavět hnízda, nejčastěji v zemi. Vybraný roj hmyz zdecimuje za pár hodin a včelími trupy pak nakrmí své mladé. Nejaktivnější jsou sršně na konci léta a na podzim, kdy hledají výživu pro nové královny.

Sršně mandarínské jsou největší svého druhu:

Na člověka primárně neútočí, i tak ovšem není radno přijít s nimi do styku. V Japonsku na sršní bodnutí každý rok zemře v průměru padesát lidí. A kvůli jejich dlouhým žihadlům už američtí vědci objednali speciální včelařské kombinézy, které jsou hrubší. Těmi běžně používanými totiž žihadla projedou jakoby nic. „Jako když vám horké železo projede do kůže,“ přirovnávají někteří prožitá bodnutí.

Menším, ale o to agresivnějším druhem pak je sršeň asijská (vespa velutina), která bývá s mandarínskou příbuznou často zaměňována. Tento hmyz už se objevil i v několika evropských zemích. V minulých letech jej zaznamenali ve Francii, Španělsku, Velké Británii či Německu.

MÉDIA RUSKA: ČEŠI ZTRATILI HLAVU, POLITIKŮM NEHROZÍ VRAŽDA, ALE ÚNOS

Ne vražda pomocí ricinu, ale únos po vzoru izraelské tajné služby Mossad. Tak zní poslední pohrůžka z ruské strany ke třem pražským politikům, kteří jsou již pod policejní ochranou. Napjatou situaci způsobila rozepře po odstranění sochy maršála Ivana Koněva v Praze 6 a vybudování památníku takzvaným vlasovcům v Řeporyjích.

Vedení pražských Řeporyjí v čele se starostou Pavlem Novotným z ODS nechalo na řeporyjském náměstí instalovat

Ruská státní agentura RIA Novosti v komentáři napsala, že pravým důvodem, proč dostali primátor Prahy Zdeněk Hřib, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář a starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ochranu, není agent s ricinem. Je to podle ní „možnost únosu podezřelých a jejich vyvezení ze země před soud dle vzoru izraelského Mossadu, který celá léta pronásledoval nacisty ve světě“.

Agentura v této souvislosti připomíná, že vyšetřovací výbor Ruské federace zahájil trestní řízení kvůli demolici Koněvova pomníku, a zároveň uznává, že „viníkům“ nehrozí vydání do Ruska. Dodává nicméně, že to se může brzy změnit, protože údajně stále více zemí chová sympatie k Rusku.

„Média z tohoto povyku vytloukají zisk, když vydělávají na šťavnatých článcích o nájemných zabijácích Kremlu volně působících po celém světě,“ napsala ruská agentura s tím, že jde o další projev „rusofobie“.

„Češi jednoduše ztratili hlavu,“ pokračuje. Zároveň poukazuje na reakci českého ministra zahraniční Tomáše Petříčka, který za českou diplomacii vměšování státních orgánů Ruské federace do vnitřních záležitostí České republiky odsoudil. Oznámil také, že si pozval ruského velvyslance.

RIA Novosti

Je státní tisková agentura Ruské federace; je součástí Federálního státního unitárního podniku Mezinárodní informační agentura Rusko dnes. Kauzu kolem údajného příjezdu ruského agenta do Prahy, který měl usilovat o život třem českým politikům, RIA přirovnává k „haldě nesmyslů“ kolem Skripala, který si podle agentury vymýšlel Londýn. „Češi, kteří se vydali v jeho šlépějích, už sklidili jenom hanbu,“ dodává.

Reakce kolem pomníku vlasovců a maršála Koněva pak agentura označila za důsledek oslabení USA a transatlantické jednoty, na niž Češi spoléhají.

Revize výsledků druhé světové války

Odstranění sochy maršála Ivana Koněva v Praze 6 a vybudování památníku takzvaným vlasovcům v Řeporyjích jsou ústupkem těm, kdo se snaží o revizi výsledků druhé světové války. V prohlášení to v pondělí uvedlo ruské velvyslanectví v Praze. Podle ambasády tyto kroky ukazují, na čí straně jsou sympatie některých českých politických sil.
Řeporyje mají památník vlasovcům s ruským tankem a německou přilbou

„Budování jakýchkoliv pomníků je samozřejmě vnitřní záležitostí státu, jehož občané si vybírají své hrdiny sami. O tom, na čí straně jsou sympatie některých politických sil v současné České republice, názorně svědčí odstranění pomníku osvoboditele Prahy a jejího čestného občana, maršála I. S. Koněva, a instalace pamětní desky kompliců válečných zločinců v předvečer 75. výročí osvobození Československa od nacismu,“ uvedlo velvyslanectví.
„Je to jasný ústupek těm, kdo se snaží o revizi výsledků druhé světové války a ignoruje Chartu OSN a jiné mezinárodně právní a morální imperativy,“ napsalo v prohlášení.

Pamětní desku připomínající podíl vlasovců na osvobození Prahy nechalo minulý týden v Řeporyjích instalovat vedení této městské části v čele se starostou Pavlem Novotným. Na desce je vyryt citát z knihy Souostroví gulag od Alexandra Solženicyna: „Zdali všichni Češi pak pochopili, kteří Rusové zachránili jejich město?“ Další krátký text pak připomíná Pražské povstání a 300 vlasovců, kteří při něm padli.

Starostové pražských městských částí Novotný a Kolář s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem jsou pod policejní ochranou. Týdeník Respekt minulý týden uvedl, že ji dostali v souvislosti s tím, že do Prahy dorazil s diplomatickým pasem pracovník ruských tajných služeb vybavený jedem ricin. Moskva tvrzení o agentovi s jedem označila za novinářskou kachnu. Ruské velvyslanectví také Česku zaslalo nótu, ve které článek v Respektu označilo lživé pomluvy.

ČR HLEDÁ VAKCÍNU PROTI KORONAVIRU, BUDE ALE AŽ ZA VÍCE MĚSÍCŮ

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se Česká republika připojila k několika málo zemím světa, které se pokoušejí o vývoj vakcíny proti covid-19. Na vývoji vhodných protilátek proti novému koronaviru nyní pracuje po celém světě zhruba stovka týmů, z nichž se asi desítka dostala do stadia testů na lidech.

Na společném projektu se podílejí ministerstvo zdravotnictví, Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfúze a Institut klinické a experimentální medicíny.„Pracují na tom pod vedením prof. (Věry) Adámkové odborníci SZÚ, ÚHKT a IKEM,“ uvedl Vojtěch. Výzkum je nyní podle něj v první, laboratorní fázi.

„Ministerstvo zdravotnictví je připraveno se podílet na nákladech spojených s vývojem vakcíny,“ řekl Vojtěch. „Vývoj nemoci může být takový, že nás čeká druhá, třetí vlna,“ dodal. Cílem podle něj je zajistit co nejrychleji ochranu občanů, důležitá je i soběstačnost České republiky.

„Nový typ koronaviru zkoumáme už nějaký čas".

Tým povede lékařka a poslankyně ANO Věra Adámková. Ta je zároveň nositelkou anticeny Bludný balvan za svůj výrok o homeopatii. „Začali jsme pracovat na tomto projektu od konce února, nejprve na základě rešeršních znalostí. Proběhla studie proveditelnosti a já říkám rovnou, že je všichni zapojení prováděli ve svém volném čase a zdarma,“ řekla přednostka kardiologie v IKEM Adámková.

Podle Adámkové nelze slíbit, že bude snaha úspěšná. Upozornila, že dosud neexistuje vakcína ani na jiné typy koronaviru, jako je SARS a MERS. Ví se toho tedy málo a je podle ní potřeba „hledat vlastní cestu“. Adámková dodala, že na vakcínu z jiné země se nelze spoléhat.

Kdyby však byla dříve k dispozici vakcína ze zahraničí, tým by byl schopný přejít na její výrobu. Nelze však na to spoléhat, protože poptávka po vakcíně je nyní obrovská a potřeby České republiky by pro zahraniční firmu nebyly prioritou.

Nyní se daří koronavirus pěstovat

„Vše se dělá v laboratoři, která je speciálně zabezpečená. Tam se vyšetřoval MERS, tam se vyšetřují život ohrožující látky,“ popsal situaci ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský. Odborníci podle něj postupují po několika buněčných liniích. Nyní se jim daří koronavirus úspěšně pěstovat a vytvářet zásoby pro další zkoumání.

Ve Státním zdravotním ústavu se věnuje novému typu koronaviru od začátku Národní referenční laboratoř pro chřipku. „Podařilo se nám vytvořit snímek koronaviru u jednoho z prvních pacientů, který se dostal do České republiky. Měří 200 nanometrů,“ uvedl. SZÚ také vytvořil jednu ze 30 dosud známých sekvencí genu, kterou zapsal do knihy genomu tohoto koronaviru při Světové zdravotnické organizací.

„IKEM se zapojí ve dvou oblastech. První je logistická podpora testování buněčných kultur,“ řekl jeho ředitel Michal Stiborek. Druhá fáze je experimentální, kde se výzkumníci budou zabývat testováním vakcíny na hlodavcích. Testy budou probíhat na potkanech a myších. Ujistil, že vše bude v souladu s etickými zásadami testování na zvířatech.

Na nákladech se bude podílet ministerstvo zdravotnictví. „Zatím se pohybujeme v odhadu několika málo desítek milionů,“ řekla Adámková. Vakcína by podle ní mohla být dostupná „v řádu více měsíců“. Zpráva o současné fázi studie bude k dispozici za dva měsíce. Podle expertů hrozí bez vakcíny návrat nákazy v dalších vlnách. Ministr vnitra Jan Hamáček zase označil dobu před vyvinutím vakcíny za čas „života s tygrem v kleci“.

Jak si vedou v zahraničí?

Účinnost svých preparátů zkouší vědci v Číně, ve Spojených státech, v Británii a jejich němečtí kolegové. Podle expertů by ale v běžné praxi klinické testy zaručující bezpečnost a účinnost vakcíny měly trvat 12 až 18 měsíců.
Podle odborníků hrozí, že dokud nebude vakcína proti koronaviru, bude svět čelit dalším vlnám covidu-19. Varoval před tím například šéf regionální pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge.
Italský premiér Giuseppe Conte dokonce avizoval, že dokud nebude dostupná vakcína, zůstane v zemi v platnosti řada omezení zejména v oblasti společenského života.

V České republice je aktuálně 3 940 nakažených. Od počátku pandemie se nakazilo již 7 781 lidí, z nich 3 592 se již vyléčilo. S nákazou zemřelo 249 pacientů.

Nejméně rok čekání?

Světová zdravotnická organizace (WHO) letos v únoru prohlásila, že vakcína nebude dostupná dříve než za 18 měsíců. Podle dubnového prohlášení CEPI, přední světové organizace ve výzkumu a vývoji vakcín, by vakcína k pohotovostnímu použití mohla být dostupná za 12 měsíců nebo na začátku roku 2021. Tato organizace už na začátku března ohlásila projekt globální spolupráce mezi veřejnými, soukromými a občanskými subjekty na urychlení vývoje vakcíny, financovaný částkou dvou miliard dolarů.

Spojené státy, které jsou nemocí covid-19 nejvíce postiženy, nyní chtějí podle prezidenta Donalda Trumpa vývoj vakcíny co nejvíce urychlit. Do projektu, který má kódové označení Operace rychlost světla, se podle americké agentury Bloomberg zapojí privátní farmaceutické firmy, vládní agentury a armáda. Doba potřebná k vývoji vakcíny by se mohla zkrátit až o osm měsíců. „Doufám, že budeme mít vakcínu a půjde to tak rychle, jak to svět ještě neviděl,“ uvedl Trump na konci dubna. Bílý dům chce mít do konce roku připraveno 100 milionů dávek vakcíny. Podle expertů je ale třeba klinického testování v délce 12 až 18 měsíců.

V Británii začali vědci z Oxfordské univerzity testovat vakcínu proti koronaviru na lidech koncem dubna. Doufají, že by látka mohla být dostupná veřejnosti letos na podzim. Podle týmu profesorky Sarah Filbertové je 80procentní šance, že bude vakcína fungovat. Pokud se ukáže, že skutečně proti koronaviru zabírá, chtěli by vědci vyrobit do září milion dávek a od podzimu zajistit její všeobecnou dostupnost.

Britská vláda kromě látky vyvíjené vědci z Oxfordské univerzity podporuje snahy vědců z univerzity Imperial College, jejichž vakcína, založená na jiném principu než u kolegů z Oxfordu, by měla do testovací fáze na lidech vstoupit v červnu.
Dávek vakcíny proti covid-19 budou příští rok miliony, říká český vědec

V Číně podle agentury AFP vyvíjejí vakcínu v laboratoři Sinovac Biotech v Pekingu. Po testech na opicích nyní testují látku na 144 dobrovolnících. Nedokážou ale určit datum, kdy by mohla být jejich vakcína dostupná na trhu. První výsledky, zaručující, že tato látka není člověku nebezpečná, by mohli mít na konci června.

WHO zahájila 24. dubna globální iniciativu, která má urychlit vývoj, výrobu a spravedlivou distribuci vakcín a léků pro zvládnutí pandemie koronaviru. Plán podporují Německo a Francie, naopak USA se jej zúčastnit nehodlají. Do společného fondu pro výzkum vhodných léků proti koronaviru mají podle agentury DPA finančně přispívat vlády, nadace i soukromé firmy.

Vyvinutí vakcíny proti covidu-19 je podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese jedinou cestou na návrat do normálního života. Před pandemií se dá jinak bránit jen společenskými omezeními, která však silně narušují ekonomický život.

NA SEX NEMÁM CHUŤ..., JAK ODMÍTNOUT, ABY TO NEBOLELO, RADÍ STUDIE

Únava po práci, starosti s dětmi, stres jsou spolehliví zabijáci libida a setká se s nimi každý z partnerů. A každý má právo sex odmítnout. Ono „ne“ pak může bolet. Dá se však říci hned čtyřmi způsoby, a to i tak, aby se nezájem toho druhého nedotkl, líčí aktuální studie.

Každý z páru má své potřeby a touhy, a ty se nemusejí vždy potkávat. A protože se zároveň svazky řídí monogamním režimem, následkem je tenze, jak shrnuje na serveru Psychology Today velmi výmluvně profesor psychologie David Ludden: V případě zamítnutí sexuálních návrhů dlouhodobým protějškem nemůže dotyčný uspokojit svou sexuální potřebu, zároveň však nemůže, aniž by napáchal škody, hledat její naplnění mimo vztah.

A to může vést k frustraci, zejména dochází-li k odmítnutí častěji. Do hlavy se mohou vkrádat zneklidňující otázky: Znamená to snad, že nejsem dost dobrý? Že se něco děje, že se mezi námi něco mění? Mám začít být podezřívavý?
Naznačuje to, že chce vztah ukončit, jen neví jak?

Čtyři verze, jak říci „ne“

Studie vydaná v magazínu Personality and Social Psychology Bulletin se proto zajímala o to, jak v partnerství dochází k odmítnutí sexu. A seznala, že máme celkem čtyři způsoby. Tím nejkonfliktnějším je jednoduše veskrze nepřátelská reakce, při níž se nezastírá frustrace z představy sexu s partnerem a navrch se „vysvětlí“ kritikou jiných aspektů vztahu.
Ke swingers party patří i odmítnutí, říká jejich účastnice

Všem přítelkyním se svým koníčkem nechlubí, ale některým ano. Swingers party ostatně nepovažuje za nic nemístného. „Je to jako porno naživo. A kdo z nás se na porno nedívá?“ říká 25letá Radka. Swingers party absolvovala už několikrát. A upozorňuje, že k nim patří i odmítnutí a že „ne“ znamená opravdu „ne“

Podobně necitlivé je uhýbavé odmítnutí, nemusí mít přitom rovnou podobu předstírání spánku, dotyčný se prostě tváří, že žádný návrh na sex vůbec nezaznamenal. Třetí reakce je asertivní, je otevřenější, vstřícnější a otevírá prostor komunikaci, absence zájmu o sex se při ní vysvětlí zpříma, jasně a bez zaujetí taktiky „obrana útokem“.

Jakkoli je třetí verze očividně přijatelnější než předchozí dvě, nejlepší cestou, jak sex zamítnout bez toho, že by onen verdikt zanechal ve vztahu trauma, je podle studie čtvrtá reakce. Autorský tým pod vedením Amy Muisové a Jamese J Kima ji nazývá jako uklidňující odmítnutí. Sex takové „ne“ sice odmítne, ovšem za zdůraznění citu, žádostivosti, která jinak „funguje“, a možná i při jiné formě tělesného kontaktu, jako je například líbání.

Doporučení vědeckého kolektivu vycházejí z výzkumu, jehož se účastnilo osmadevadesát párů po osmadvacet dní. Nepřátelské odmítnutí podle analýzy výsledků pokusu přirozeně snížilo pocit spokojenosti ve vztahu. Uklidňující odmítnutí však nejenže nezanechalo žádné šrámy, pocit vztahové spokojenosti dokonce zvýšilo. Uhýbavé a asertivní odmítnutí se projevilo neutrálně, vztah podle vnímání partnerů ani nepoškodilo, ani neupevnilo.

Zjištění jsou podle autorů výzkumu užitečným signálem pro partnerskou praxi. Vědci tak kladou ujišťující, uklidňující odmítnutí jako funkční a důstojnou alternativu praxe, kdy žena nebo muž se sexem souhlasí navzdory tomu, že na něj nemá chuť, jen aby se vyhnuli konfliktu nebo aby druhému neublížili.

V Psychology Today David Ludden dodává, že čtyři varianty odmítnutí odrážejí komunikační vzorce, které věda zkoumá po čtvrt století, zdůrazňuje však, že žádný z nich není k zatracení. Každému jen přísluší jiná situace. Záleží na kontextu.
Pišme si o ženském zlu. Specifické mužské chaty podněcují nenávist

Žijí v temných zákoutích internetu a spojuje je obviňování žen. Z nadvlády, z manipulace, z toho, že mužům odpírají sex, ale i naopak z promiskuity. Internetové komunity nepřátelské k ženám sahají až k nenávisti, dokonce k propagaci násilí. A síly se v nich přeskupují směrem k těm toxičtějším subkulturám, tvrdí aktuální studie.

V případě menších nesouladů, konfliktů nižší intenzity je opravdu nejúčinnější uklidňující odmítnutí. Pokud však pár postihnou větší problémy, jako je nevěra nebo závislost, bývá nejpřípadnější asertivní zamítnutí. A to neublíží ani v případě nechuti k sexu, však svazek na rozdíl od uklidňujícího odmítnutí neposílí.

Nevěřte, že sex je spontánní

Server Big Think dává v souvislosti s výzkumem slovo respektované belgické terapeutce Esther Perelové, která otázku sexu v dlouhodobém vztahu vidí skrze vlastně docela protichůdné momenty, skrze naši potřebu jistoty na jedné straně, a potřebu nečekaného, vzrušujícího na druhé. Stálý monogamní vztah by měl zahrnovat závislosti i vášeň, jistotu i dobrodružství, bezpečí i tajemství.

Jak onen rozpor usmířit? Standardní poučka nás nabádá k tomu udržovat ve vztahu „novost“, vyvarovat se stereotypu. Onou „novostí“ se však obvykle rozumí nová erotická hračka, netradiční sexuální pozice, vzrušující spodní prádlo. „Ona novost však neznamená nové polohy. Nejsou to nové techniky. Novost je: jakou část sebe mi nabídneš? Sex je prostor uvnitř vás, do něhož vstupujete spolu s tím druhým,“ říká ve svém vystoupení v TED Talk.

A sdělněji poté vysvětluje, že páry, jimž se v dlouhodobém svazku prvek závislosti a svádění daří usmířit, si navzájem poskytují dost sexuálního soukromí, a erotická předehra pro ně není několik minut bezprostředně před pohlavním stykem, ale průběžná, vlastně celodenní aktivita. Chápou též, že vášeň není lineární, ale přichází a odchází, a nevěří mýtu, že sex je spontánní, který hlásá porno. Sex je podle Perelové předem uvážená činnost. „Je úmyslný. Záměrný. Soustředěný a přítomný,“ soudí.

ODKLAD EET AŽ DO KONCE ROKU

Pokud jde o odklad EET, zatím Sněmovna schválila pozastavení celé elektronické evidence tržeb na dobu nouzového stavu a následující tři měsíce. „Musíme pružně reagovat na závažnost krize a nechat ekonomiku pořádně nadechnout. V tuto chvíli je důležité, aby podniky vůbec fungovaly. Na priority řádného výběru daní a zajištění rovných podmínek pro byznys určitě nerezignujeme, ale s ohledem na vývoj situace považuji za rozumné s nimi několik měsíců počkat,“ uvedla v pondělí ministryně financí Alena Schillerová.

Odklad EET až do konce roku musí schválit parlament. Vláda s tím ale nebude mít žádný problém, protože opoziční strany proti elektronické evidenci tržeb, která je „vlajkovou lodí“ vládní koalice, bojují od samého začátku.
„Asi už i vládě konečně došlo, že to opravdu není to klíčové, co stát potřebuje. Možná by bylo lepší odložit celé EET do propadliště dějin,“ napsal na Twitteru předseda ODS Petr Fiala.

Vláda odložila do konce roku EET. Po 1,5 měsíci, kdy to navrhovala opozice, ale vládní většina to odmítla. Asi už i vládě konečně došlo, že to opravdu není to klíčové, co stát potřebuje. Možná by bylo lepší odložit celé EET do propadliště dějin.
4. května 2020 v 15:52, příspěvek archivován: 4. května 2020 v 15:58

„Před časem jsem psal, že na čase krize je dobré, že vláda si osvojuje hodně našich návrhů. EET bude odložené až do konce roku, což jsme navrhli ve zrychleném procesu už na začátku krize. Hlasovalo se to i jako pozměňovací návrhy k odložení o 3 měsíce, vláda byla proti, teď to navrhuje,“ komentoval rozhodnutí vlády o odkladu EET Pirát Mikuláš Ferjenčík.

Žáci nebudou muset během výuky nosit roušku

Kabinet kývl také na další dvě výjimky v nošení roušek. Ochranu obličeje nebudou muset mít školáci během výuky ve třídě. V ostatních prostorech školy ano. Nově nebude rouška nutná ani během focení portrétů.

Vláda také prodloužila ochranu vnitřních hranic do 13. června. To znamená, že je bude možné překračovat jen na povolených přechodech. Od 11. května začnou pro všechny fungovat přechody, které zatím slouží pendlerům a kamionů.
Kabinet kývl i na to, že se od 11. května obnoví mezinárodní vlaková i autobusová doprava. Její zákaz platil od 14. března. Cestování ale budou nadále ovlivňovat opatření sousedních států proti koronaviru. Slovensko a Polsko nepouštějí cizince na své území.

Příspěvek pro malá eseróčka

Malé společnosti s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Stejně jako osoby samostatně výdělečně činné, pro něž byl již dříve schválen kompenzační bonus do 8. června.

„Žádat budou moci společníci v jedno či dvoučlenných s.r.o., anebo vícečlenných, jde-li o rodinné firmy. Podpora bude ve výši 500 Kč denně od 12. března do 8. června, tedy maximálně 44 500 Kč,“ uvedla Schillerová.
Posílení pravomocí Vojtěcha odloženo

Ministři naopak odložili schválení návrhu, který by posílil pravomoci ministra zdravotnictví po skončení nouzového stavu 17. května. Změna zákona má umožnit, aby některá restriktivní opatření kvůli riziku šíření koronaviru mohla platit také po skončení nouzového stavu, který Sněmovna schválila jen do 17. května. Vláda si přitom uvolňování těchto opatření naplánovala do 25. května.

„Vnitro připraví do čtvrtka návrh dalšího postupu formou novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček. Projednávání novely zákona o ochraně veř. zdraví bylo na vládě přerušeno, @vnitro připraví do čtvrtka návrh dalšího postupu formou novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR.

Schillerová ale nevyloučila, že vláda ve čtvrtek návrh na posílení pravomocí ministra zdravotnictví ještě schválí. Premiér Andrej Babiš přitom věřil, že již v úterý půjde vláda do Sněmovny s tím, že bude chtít, aby ministerstvo zdravotnictví mělo větší kompetence, aby mohlo svými rozhodnutími prosadit zachování některých restrikcí do 25. května, tedy i několik dnů po skončení nouzového stavu.

Ministr zdravotnictví měl podle zatím odloženého návrhu dostat možnost zakázat či omezit činnosti například v případě bazénů, wellness zařízení, veřejné dopravy všech druhů, zdravotnických zařízení, veřejných sociálních služeb a nařídit jim používání hygienických opatření. Měl dostat také možnost nařídit používat osobní ochranné prostředky a dezinfekční prostředky, regulovat hromadné akce a omezit jejich rozsah.

Úskalím návrhu ovšem je, že Městský soud v Praze zrušil vládní omezení jen opatřeními ministerstva zdravotnictví.
Vojtěch připustil, že kdyby se ministři neshodli na cestě k udržení opatření, která plánují do 25. května, mohla by skončit už o týden dříve, tedy 18. května, den po skončení nouzového stavu. Vláda také podle Vojtěcha s účinností od 11. května zrušila pracovní povinnost, kterou měli uloženou studenti posledních ročníků zdravotnických oborů.

Ošetřovné pro OSVČ 500 korun na den

Ministři podpořili i na návrh, aby se ošetřovné pro osoby samostatně výdělečné činné s dětmi do třinácti let kvůli uzavřeným školám či zařízením sociálních služeb zvýšilo ze 424 na 500 korun na den. Vyšší částka by se vyplácela už za duben.

Minulý týden schválil Senát zvýšení ošetřovného pro zaměstnance, rodiče dětí do 13 let na 80 procent denního vyměřovacího základu místo dosavadních 60 procent, se zpětnou účinností od 1. dubna. Vyplácet ho stát má až do začátku prázdnin. Na ošetřovné mají mít nárok i lidé pracující na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Na ošetřovné mají rodiče nárok po celou dobu, kdy budou uzavřeny školy.

ŠVÝCARSKO, KARANTÉNA, ZVÝŠIL SE POČET UDÁNÍ

Někteří Švýcaři, kteří se kvůli karanténním opatřením ocitli uzavřeni doma, se vzájemně špiclují a stále častěji se obracejí na detektivní kanceláře s nevšedními požadavky. Jedna matka například kvůli svému astmatickému dítěti požádala o prověření sexuálního života bývalého manžela. Jinou ženu zase vyvádí z míry rodina z nižšího podlaží pořádající pro děti setkání ke společnému hraní.

Tyto případy dostala za posledních šest týdnů, kdy karanténní opatření ve Švýcarsku platí, k vyřešení ženevská detektivní kancelář Seeclop. Její zakladatel Christian Sideris řekl, že podobné nestandardní požadavky dostává dvakrát až čtyřikrát ročně, ale v době pandemie covid-19 jejich počet výrazně narostl.

Všechny případy s výjimkou jednoho Sideris odmítl a zákazníky vyzval, aby našli jiné řešení problému. „Těchto případů máme plno, protože lidé jsou uzavřeni doma, kde jsou všichni pospolu,“ řekl. Některé zájemce o své služby označil Sideris za zoufalé a řekl, že jejich požadavky jen dokládají, jak lidé těsné a dlouhodobé sousedské soužití bez možnosti úniku zvládají.

Sideris nakonec přijal případ astmatického dítěte. Po týdnu sledování otce zjistil, že muž má řadu přítelkyň a i přes karanténní omezení přijímá řadu návštěv. Toto zjištění může být velmi důležité v soudním sporu o péči o dítě.
„V normálních dobách by se nenašel soudce, který by se ptal na to, kolik má milenek a zda ve frontě v obchodech udržuje dostatečný odstup. V normálních časech ale nyní nežijeme,“ dodal Sideris, který je v Ženevě jedním z 468 registrovaných soukromých oček.

Po deváté večer si v Ženevě vanu nenapustíte

Švýcaři jsou všeobecně známí tím, že si na hlasité sousedy stěžují. V zemi navíc platí řada předpisů a vyhlášek proti hlučnému chování. Mimořádně přísně se na klid dohlíží právě v Ženevě, kde reformátor poloviny 16. století Jan Kalvín jako někdejší vládce města zakázal hrát na hudební nástroje.

Virus dobyl Švýcarsko. Podle odborníků jsou na vině váhaví politici

Dnes muzicírování a také hlučné kutilské práce omezuje na určité hodiny zákon, který počítá s pokutou až deset tisíc franků. Po deváté hodině večer je ve městě rovněž kvůli hlučnosti zakázáno napouštět si vanu. Se stížnostem na hluk má v době pandemie plné ruce práce i ženevská policie. Za duben přijala 1 233 oznámení, což je více než dvojnásobek stavu za běžné situace.

Lidé se například na policisty obraceli kvůli dětem, kteří doma jezdí na koloběžkách, nebo na sousedy, kteří se pozdě večer rozhodli vylepšit si své bydlení. Jeden obyvatel si stěžoval i na pěvecké vystoupení, jehož smyslem bylo obyvatele povzbudit.

LÉKAŘI BRITŮ: ČÍNSKÉ VENTILÁTORY MOHOU PACIENTŮM ZPŮSOBIT SMRT

Britští lékaři vyjádřili obavu ohledně několika set ventilátorů, které země na začátku dubna zakoupila od čínské společnosti. Pokud se tyto přístroje dostanou do britských nemocnic, hrozí pacientům podle odborníků vážné poškození zdraví včetně smrti. Británie je tak po Nizozemsku, Finsku či Španělsku dalším státem, který se ohradil proti kvalitě čínského zdravotnického vybavení.

Podle magazínu Newsweek zakoupila Británie 250 ventilátorů typu Shangrila 510, které sestavil jeden z hlavních výrobců těchto zařízení v Číně – společnost Beijing Aeonmed. Ta však záležitost odmítla komentovat. Birminghamští lékaři a manažeři nemocnic v dopise adresovaném čelním představitelům britského zdravotnického systému NHS napsali, že mají vážné obavy týkající se kvality těchto ventilátorů. Přívod kyslíků je podle nich u přístrojů nespolehlivý. Manuál k jejich obsluze navíc matoucí a zavádějící.

Odborníci také upozornili, že přístroje se britským lékařům obtížně ovládají a jsou určené spíše k ambulantním účelům než pro použití v nemocnicích. „Těšíme se na stažení a výměnu těchto ventilátorů za přístroje, které jsou schopny poskytnout ventilaci našim pacientům na jednotkách intenzivní péče,“ uvedli.

Britské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že několik set ventilátorů Shangrila 510 má pouze jako rezervu a v současné době se v nemocnicích nepoužívají. „Ventilátory musí před dodáním do nemocnic projít podrobnými regulačními testy, abychom zajistili, že odpovídají standardům,“ uvedl mluvčí ministerstva.

Podle stanice NBC News odeslali lékaři své varování v polovině dubna jen několik dní poté, co britští ministři nákup ventilátorů a dalšího čínského vybavení veřejně opěvovali. „Chtěl bych poděkovat čínské vládě za podporu při zajišťování této kapacity,“ prohlásil například člen kabinetu Michael Gove.

Existoval plán pro případ, že zemřu na koronavirus, přiznal Johnson

Británie není jedinou zemí, která čelí problémům se zdravotnickým vybavením z Číny. Nizozemsko muselo koncem března stáhnout ze svých nemocnic statisíce vadných respirátorů dodaných Čínou. Ochranné pomůcky totiž nesplňovaly požadavky na kvalitu. Podle provedených testů netěsnily a měly nefunkční filtry. Kvalitu čínského zdravotnického materiálu zpochybnilo také Finsko nebo Španělsko.

Čína během pandemie koronaviru pomohla svým zbožím vyplnit mezeru mnoha státům, které neměly ochranných prostředků dostatek. Čínské ministerstvo obchodu před týdnem uvedlo, že smlouvy na čínské zdravotnické vybavení podepsalo už 74 zemí a šest mezinárodních organizací. Čínská vláda na stížnosti o nízké kvalitě materiálu v polovině dubna zareagovala slibem, že společnosti, které takové zboží prodávají, potrestá.

ČÁST EVROPY UVOLNILA OPATŘENÍ, STÁTY NĚMECKA JEDNAJÍ NA VLASTNÍ PĚST

Část evropských zemí v pondělí díky zvolňujícímu se šíření nákazy uvolnila některá opatření zavedená při boji s koronavirem. Po devíti týdnech v domácí izolaci mohli vyrazit ven Italové, řadu podniků otevřelo Španělsko nebo Island. Tlak na uvolňování opatření sílí také v Německu, kde některé státy už nechtějí déle čekat.

V relativním klidu se v pondělí po více než dvou měsících v domácí izolaci vydaly do práce miliony Italů. Ode pondělka mohou obyvatelé jihoevropského státu v rámci stejného regionu navštívit své příbuzné, jít na procházku či si zaběhat do znovuotevřených parků.

Vzhledem k příznivým statistikám se ve Španělsku od pondělka otevřela část obchodů a rozšířil provoz restaurací. Podniky však musí dodržovat přísná hygienická opatření. Při cestách veřejnou dopravou musí Španělé nově nosit roušky či si jinak zakrývat ústa a nos. V počtu do patnácti lidí jsou také v zemi povoleny pohřby. V uzavřených veřejných prostorech však musí lidé nosit roušky.

Němci chtějí rozvolnění opatření

Ruku v ruce se zpomalujícím se šířením koronaviru sílí tlak na uvolňování opatření přijatých v boji proti nákaze, a to jak ze strany občanů, tak ze strany byznysu i části spolkových zemí v Německu. Některé z nich se už rozhodly dále nečekat a opatření uvolňují samostatně, a to v době, kdy je nově nakažených denně kolem osmi set, zatímco ještě v první třetině dubna jich bylo i přes šest tisíc.

Nakažených v Německu ubývá. Epidemie je znovu zvladatelná, tvrdí tamní ministr

Kancléřka Angela Merkelová se jednotlivé kroky s ministerskými předsedy šestnácti spolkových zemí snaží koordinovat, ne vždy se to ale daří.

Ukazuje to aktuální vývoj, kdy se ve čtvrtek se zemskými premiéry dohodla na prodloužení hlavních opatření omezujících volný pohyb, východoněmecké Sasko-Anhaltsko ale už v sobotu oznámilo, že je od pondělí mění. Zatímco v ostatních spolkových zemích je nadále nutné dodržovat pravidlo, že na veřejných místech se nesmějí scházet více než dva lidé, kteří nejsou členy jedné domácnosti, v Sasku-Anhaltsku se hranice zvýšila na pět lidí. Spolková země se 2,2 milionu obyvatel navíc na rozdíl od řady jiných otevírá všechny obchody bez ohledu na jejich velikost a také třeba masážní studia.

Dolní Sasko umožní otevřít všem restauracím

Ministerský předseda Saska-Anhaltska Reiner Haseloff tyto kroky zdůvodňuje tím, že jeho země je koronavirem jen málo postižena. Na 100 tisíc obyvatel má podle něj pětkrát méně nakažených než Bavorsko, a je proto logické, že může postupovat jinak.

Rychlejší uvolňování opatření požadují ale i některé výrazně zasaženější země, jako je nejlidnatější Severní Porýní-Vestfálsko, které chce co nejdříve otevřít školky. Pokud se na tom ve středu Merkelová nedohodne se zemskými premiéry, je země připravena krok učinit sama.

Zpráva z jihu Německa: virus nás odsekl ze tří stran a vrátil totalitu

Dolní Sasko šlo v pondělí ještě dál, když rovnou oznámilo, že za týden umožní otevřít všem restauracím, hospodám a kavárnám. Využívat sice budou moci jen polovinu svých míst, ale i tak je to dalekosáhlejší krok, než o jakém jakákoliv jiná spolková země dosud byť jen mluvila. Hotely v Dolním Sasku se pro turisty budou moci otevírat od 25. května.
Trpělivost s omezeními dochází i řadovým občanům. Zatímco v březnu jich zákaz shromažďování více než dvou lidí na veřejnosti podporovalo 95 procent, na konci dubna jich bylo o 19 procentních bodů méně. Změna je vidět i v každodenním životě.

Třeba v Berlíně se stále častěji objevují lidé, kteří nařízení ignorují, scházejí se ve větších skupinách nebo hrají kontaktní sporty jako fotbal a basketbal. V zemi se také stále častěji objevují protesty. Odborníci v této souvislosti hovoří o paradoxu, kdy rázná opatření vedou k výraznému zpomalení šíření nákazy, a lidé se pak ptají, proč byla vůbec potřeba, když infekce nemá tak dramatické dopady, jak se čekalo.

Island otevře řadu podniků, koronavirus zvládl

Na Islandu se v pondělí po šesti týdnech znovu otvírají vysoké školy, kadeřnictví, zubní ordinace a další podniky. Islandské úřady nenařídily plošný zákaz vycházení jako mnoho dalších evropských zemí, epidemii se jim podařilo zvládnout především díky rozsáhlému testování populace a dohledávání a izolaci infikovaných lidí.

Ostrov, kde žije 360 tisíc lidí, zaregistroval od začátku epidemie 1 799 případů nákazy, pouze deset lidí s koronavirem zemřelo. Počet nově zaznamenaných případů za den klesl ze 106 na vrcholu epidemie na jednociferné hodnoty.
Během měsíce a půl podstoupilo na Islandu testy na koronavirus téměř 50 tisíc lidí, což je 13 procent populace. Testy se přitom netýkaly pouze lidí nemocných či v karanténě, kteří byli testováni v nemocnicích, ale také výběrového vzorku populace.

Vláda se nám směje do tváře. Italové nemají z pomalého uvolňování radost

Vedle testování vytvořily islandské úřady hned na počátku epidemie tým složený mimo jiné z policistů a univerzitních studentů, jehož úkolem bylo pátrat po lidech, kteří přišli do kontaktu s nakaženými. Členové týmu dotyčným telefonovali či je vyhledávali přímo v místě bydliště. Později byla spuštěna také mobilní aplikace. Na Islandu jsou opět také povolena shromáždění do 50 lidí. Mimo provoz zůstávají naopak nadále bary, tělocvičny či bazény. Dál platí i nařízení, podle něhož lidé, kteří na Island přilétají z ciziny, musejí absolvovat čtrnáctidenní karanténu. Toto omezení prakticky brání fungování turistického průmyslu, který je velmi důležitý pro ekonomiku země.

DOLNÍ SASKO UMOŽNÍ OTEVŘÍT VŠEM RESTAURACE

Ministerský předseda Saska-Anhaltska Reiner Haseloff tyto kroky zdůvodňuje tím, že jeho země je koronavirem jen málo postižena. Na 100 tisíc obyvatel má podle něj pětkrát méně nakažených než Bavorsko, a je proto logické, že může postupovat jinak.

Rychlejší uvolňování opatření požadují ale i některé výrazně zasaženější země, jako je nejlidnatější Severní Porýní-Vestfálsko, které chce co nejdříve otevřít školky. Pokud se na tom ve středu Merkelová nedohodne se zemskými premiéry, je země připravena krok učinit sama.

Zpráva z jihu Německa: virus nás odsekl ze tří stran a vrátil totalitu

Dolní Sasko šlo v pondělí ještě dál, když rovnou oznámilo, že za týden umožní otevřít všem restauracím, hospodám a kavárnám.

Využívat sice budou moci jen polovinu svých míst, ale i tak je to dalekosáhlejší krok, než o jakém jakákoliv jiná spolková země dosud byť jen mluvila. Hotely v Dolním Sasku se pro turisty budou moci otevírat od 25. května.
Trpělivost s omezeními dochází i řadovým občanům. Zatímco v březnu jich zákaz shromažďování více než dvou lidí na veřejnosti podporovalo 95 procent, na konci dubna jich bylo o 19 procentních bodů méně. Změna je vidět i v každodenním životě.

Třeba v Berlíně se stále častěji objevují lidé, kteří nařízení ignorují, scházejí se ve větších skupinách nebo hrají kontaktní sporty jako fotbal a basketbal. V zemi se také stále častěji objevují protesty. Odborníci v této souvislosti hovoří o paradoxu, kdy rázná opatření vedou k výraznému zpomalení šíření nákazy, a lidé se pak ptají, proč byla vůbec potřeba, když infekce nemá tak dramatické dopady, jak se čekalo.

Island otevře řadu podniků, koronavirus zvládl

Na Islandu se v pondělí po šesti týdnech znovu otvírají vysoké školy, kadeřnictví, zubní ordinace a další podniky. Islandské úřady nenařídily plošný zákaz vycházení jako mnoho dalších evropských zemí, epidemii se jim podařilo zvládnout především díky rozsáhlému testování populace a dohledávání a izolaci infikovaných lidí.

Ostrov, kde žije 360 tisíc lidí, zaregistroval od začátku epidemie 1 799 případů nákazy, pouze deset lidí s koronavirem zemřelo. Počet nově zaznamenaných případů za den klesl ze 106 na vrcholu epidemie na jednociferné hodnoty.
Během měsíce a půl podstoupilo na Islandu testy na koronavirus téměř 50 tisíc lidí, což je 13 procent populace. Testy se přitom netýkaly pouze lidí nemocných či v karanténě, kteří byli testováni v nemocnicích, ale také výběrového vzorku populace.

Vláda se nám směje do tváře. Italové nemají z pomalého uvolňování radost

Vedle testování vytvořily islandské úřady hned na počátku epidemie tým složený mimo jiné z policistů a univerzitních studentů, jehož úkolem bylo pátrat po lidech, kteří přišli do kontaktu s nakaženými. Členové týmu dotyčným telefonovali či je vyhledávali přímo v místě bydliště. Později byla spuštěna také mobilní aplikace.

Na Islandu jsou opět také povolena shromáždění do 50 lidí. Mimo provoz zůstávají naopak nadále bary, tělocvičny či bazény. Dál platí i nařízení, podle něhož lidé, kteří na Island přilétají z ciziny, musejí absolvovat čtrnáctidenní karanténu. Toto omezení prakticky brání fungování turistického průmyslu, který je velmi důležitý pro ekonomiku země.

EXPŘEDSEDA MUSLIMŮ STÍHÁN ZA ŠÍŘENÍ SALAFISMU

Soud v pondělí začal projednávat žalobu někdejšího předsedy pražské muslimské obce Vladimíra Sáňky, jež byl stíhaný kvůli šíření překladu knihy „Základy tauhídu - Islámský koncept boha“ a hrozilo mu až desetileté vězení. Sáňka se nyní po státu domáhá přes 9,9 milionu korun za nemajetkovou újmu.

Sáňka čelil obvinění z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, svou vinu od počátku odmítal. Obžaloba mu kladla za vinu, že zajistil překlad, vydání a distribuci textu od Bilala Philipse. Kniha je v některých státech zakázána. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva vnitra propaguje salafijský směr islámu, jenž hlásá netoleranci a nenávist k jiným náboženstvím.

Pravomocný zprošťující verdikt si muž vyslechl v květnu 2018, loni osvobození potvrdil ještě Nejvyšší soud. Sáňka pak požádal ministerstvo spravedlnosti o omluvu, deset milionů korun za nemajetkovou újmu způsobenou stíháním a 293 tisíc korun jako náhradu nákladů vynaložených na obhájce. Úřad mu přiznal omluvu, 233 tisíc na obhajobu a dalších 147 tisíc korun za nemajetkovou újmu.

Zbytek peněz nyní Sáňka vymáhá u Obvodního soudu pro Prahu 2. K jednání se dostavil, hovořit ale nechal svého právníka Pavla Kohúta. Ten uvedl, že částka poskytnutá za nemajetkovou újmu nereflektuje povahu věci, konkrétně masivní medializaci případu a přístup orgánů činných v trestním řízení k Sáňkovi.

Právník v pondělí vyčetl policii nepřiměřenou razii, dvanáctihodinovou domovní prohlídku a to, že Sáňkovo jméno uniklo do médií už v přípravném řízení. Muž pak údajně čelil výhružným telefonátům.

Novinářům právník vytkl to, že porušili presumpci neviny, když o jeho klientovi informovali jako o šiřiteli nenávisti. „Stíhání poškodilo jeho dobré jméno nejen u jeho partnerů a spolupracovníků, ale i u široké veřejnosti, která ho bude nadále vnímat jako islámského extremistu, ne-li jako teroristu,“ řekl Kohút.

Česko Sáňkovi další peníze platit nechce. Kateřina Tomášková z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podotkla, že stát podle ustálené judikatury odpovídá jen za excesy orgánů činných v trestním řízení. Nikoliv za to, co o konkrétním případu publikují novináři. „Pakliže s tím měl (Sáňka) problém, měl žalovat příslušná média. Stejně tak stát nemůže odpovídat za to, že mu (Sáňkovi) někdo vyhrožoval nebo za urážlivé či hrubé vyjadřování občanů v diskusních fórech,“ uvedla.

Pražská policie zasáhla u muslimů kvůli rasistické knize, desítka zadržených

Případ souvisí s razií v pražských muslimských centrech z roku 2014. Policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu tehdy vnikl do objektů Ústředí muslimských obcí, Muslimské obce Praha a Islámské nadace nedaleko Václavského náměstí a na Černém Mostě. Na zásah, který se odehrál při páteční modlitbě, si stěžovala řada jejích účastníků včetně zahraničních diplomatů. Vnitro konstatovalo, že postup byl v pořádku.

Soudy pak řešily, zda je salafistické učení hnutím. Dospěly k závěru, že nikoliv, a že tedy Sáňka nemohl spáchat trestný čin propagace hnutí. Podle znalců je salafismus spíše teologickým směrem konzervativního islámu.

V PŘÍŠTÍCH DVOU LETECH MÉNĚ VOJÁKŮ ČR DO CIZINY

V letech 2021 a 2022 by měla mít armáda na misích méně vojáků než teď, schválila v pondělí vláda. Nejvíce jich bude podle návrhu, který ještě musí posoudit Parlament, působit opět v Afghánistánu, Mali, Pobaltí či Iráku. Aktuální mandát trvá do konce roku. Informaci sdělil ministr obrany Lubomír Metnar prostřednictvím Twitteru.

V roce 2021 by mohlo být do misí vysláno až 851 vojáků, o rok později téměř o 100 více. Nyní může mít armáda v zahraničních misích až 1 096 vojáků, reálně jich je nasazeno méně. V plánovaných počtech není započítáno nasazení až šesti desítek příslušníků speciálních sil v Mali, o kterém bude Parlament rozhodovat zvlášť.

Podle Metnara se země, ve kterých bude armáda působit, nemění. Částečně se ale sníží celkové počty vysílaných vojáků. „Chceme působit tam, kde dosud, jen v o něco nižších počtech. ČR to chrání před terorismem a nelegální migrací,“ uvedl na twitteru. Návrh podle něj nijak neomezí schopnost armády pomáhat v krizi doma.

Vláda schválila mandát pro nasazení vojáků v misích v letech 2021-22, materiál jde do parlamentu. Chceme působit tam kde dosud, jen v o něco nižších počtech. ČR to chrání před terorismem a nelegální migrací. Návrh nijak neomezí schopnost armády pomáhat v krizi doma.

ČR by se podle návrhu měla zapojit do misí NATO, Evropské unie i OSN. Přesná podoba působení českých vojáků se může výrazně měnit zejména v Afghánistánu, kde na konci února podepsaly Spojené státy příměří s Tálibánem.
Do Afghánistánu nyní může armáda poslat až 390 vojáků, nový mandát počítá s nasazením 205 příslušníků českého vojska. Rozsah působení v zemi se mění už nyní. Na konci března armáda po dohodě se spojenci stáhla strážní rotu, která střežila spojeneckou základnu Bagrám.

Nyní se chce více soustředit na výcvik afghánských speciálních sil, do Kábulu se také vrátil polní chirurgický tým. Do Afghánistánu by také podle aktuálních potřeb českých jednotek mohla být vysílána jednotka s letounem CASA. V Kábulu by zároveň měla působit v počtu do 20 osob i nadále jednotka Vojenské policie, která má na starosti ochranu české ambasády.

V Iráku se počet vojáků ze současných 110 sníží na 80

Česko se v něm v zaměřuje na výcvik policistů a proti zbraním hromadného ničení, v minulosti také iráckým letcům radilo s používáním českých bitevníků L-159. S podobným zapojením na pomoc Iráku počítá armáda i do budoucna. Čeští vojáci, kteří v zemi působili, byli ale z Iráku v dubnu po zhoršení bezpečnostní situace dočasně staženi.

Další významnou misí zůstane Mali, kam by mohlo odjet až 135 vojáků oproti současným 150. Účastnit se budou mise OSN MINUSMA a výcvikové mise EU, která má za cíl pomoci malijským silám bojujícím proti islámským radikálům. Česko se plánuje vysláním speciálních sil zapojit i do protiteroristické operace, kterou povede Francie. Tuto misi vláda Parlamentu předložila odděleně.

V Pobaltí, kam NATO vyslalo více svých vojáků kvůli obavě pobaltských členů z Ruska, zůstane mandát zachován na současných 290 lidech. V zemi má česká armáda jednotku elektronického boje a minometnou četu. Do Pobaltí by se zároveň měla v roce 2022 vrátit jednotka s letouny Gripen, aby hlídala tamní vzdušný prostor.
Česká armáda ukončila střežení afghánské základny Bagrám, mise pokračuje

Na Sinajském poloostrově i nadále v pozorovatelské misi MFO zůstane letecká jednotka se strojem CASA, která má na starosti například přepravu materiálu a členů mise. Počet vyslaných vojáků by se měl snížit z 25 na 20. Vojáci se budou účastnit i menších operací NATO, EU a OSN v Kosovu, Bosně a Hercegovině, na Golanech a v operaci EUNAVFOR MED ve Středozemním moři.

Na vyžádání NATO bude stejně jako dosud připravena k maximálně půlročnímu vyslání do některé z operací jednotka s tzv. nasaditelným spojovacím modulem, která zajišťuje spojení a komunikaci mezi nasazenými jednotkami a aliančním velením. Sloužit v ní může až 56 vojáků.

Ministerstvo už dříve oznámilo, že letos plánuje v létě ukončit českou účast v misi unie ATALANTA, která bojuje proti pirátům v Adenském zálivu, Arabském moři a západní části Indického oceánu. Česká armáda má v misi od roku 2009 tři důstojníky.

Vyslání vojáků do zahraničí bude ministerstvo obrany podle předpokladů v příštím roce stát 1,73 miliardy korun a v roce 2022 zhruba 1,8 miliardy korun. Na roky 2019 a 2020 bylo plánováno 2,4 miliardy, respektive 2,34 miliardy korun.

FIRMY DARUJÍ MILIONY PROTI KORONAVIRU

Finanční pomoc a zdravotnický materiál v celkové hodnotě 200 milionů korun nakoupila a darovala investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Podobně přispěly na boj proti koronaviru i další velké firmy. Například antivirová společnost Avast daruje 25 milionů dolarů, z toho pětina z této částky je určena pro Česko.

Kromě České republiky, kam od investiční skupiny přišla pomoc za více než 100 milionů korun, dostaly zdravotnický materiál od PPF i USA, Indie, Indonésie, Kazachstán, Vietnam, Filipíny, Černá hora a Bulharsko. Podobně na boj proti koronaviru přispěly i další velké firmy. Například antivirová společnost Avast daruje 25 milionů dolarů (asi 620 milionů korun) na výzkumné iniciativy bojující s nákazou. Z toho pětina z této částky je určena pro Česko. Podobně Amazon v Česku rozdělil mezi humanitární organizace 14 milionů korun.

Několik desítek tun materiálu PPF nakoupila nejen v Číně a v dalších asijských zemích, ale také v Evropě. Celkem PPF věnovala 6,9 milionu respirátorů a chirurgických roušek, 30 tisíc testovacích tamponů, 570 tisíc párů lékařských rukavic a tisíce lékařských brýlí a teploměrů.

Kromě zdravotnického materiálu skupina podpořila částkou deset milionů korun výrobu ventilátorů CoroVent, vyráběných českou firmou MICo na základě vývoje z Českého vysokého učení technické v Praze ve spolupráci s platformou COVID19CZ.

Investiční společnost pomohla i českému ministerstvu vnitra, kterému poskytla přes 25 milionů na nákup ventilátorů. V Srbsku PPF pomohla vládě s nákupem respirátorů v roli zprostředkovatele. Nejčastěji byla příjemcem pomoci ministerstva zdravotnictví, či příslušné státní instituce, které koordinaci pomoci v daných zemích mají v gesci, případně i místní nemocnice.

„Pomohli jsme ve všech zemích, kde podnikáme a naše pomoc byla potřeba. Děkuji všem našim zaměstnancům, kteří věnovali svůj čas pomoci lidem a komunitám, jichž jsme součástí. Často to byla neuvěřitelná logistická bitva. Hodně jsme se naučili,“ uvedl zakladatel a majoritní akcionář PPF Petr Kellner.

Skupina PPF investuje do řady odvětví od finančních služeb přes telekomunikace, biotechnologie, nemovitosti až po strojírenství. Působí v Evropě, Asii a Severní Americe. Investiční skupina PPF ke konci loňského června zaměstnávala celosvětově téměř 160 tisíc lidí, z toho zhruba 15 tisíc v Česku. V loňském prvním pololetí stoupl skupině meziročně čistý zisk o 160 procent na 14,6 miliardy korun, když ve stejném období o rok dříve firma vydělala 5,6 miliardy korun. Celková aktiva skupiny se zvýšila o pět procent na 1,2 bilionu korun.