iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babišova vláda neschopné právníky, za miliony advokáty

Muzikářova Skils prohrála státu klíčový spor, zastupuje ho za zvláštních okolností: Prohraný soud, který zrušil nařízení ministerstva zdravotnictví, Babišova vláda delegovala na advokátní kancelář Karla Muzikáře. Za postupem vlády, která zásadní restrikce v době nouzového stavu vydávala jako opatření ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, stojí podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) šéf legislativní rady vlády a exministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Hamáček v rozhovoru pro MF DNES také uvedl, že „kolegové z hnutí ANO na radu svých právních odborníků preferovali řešení použitím zákona o ochraně veřejného zdraví“.

Otázku, zda oním právním odborníkem byl Karel Muzikář, vedoucí partner advokátní kanceláře Skils, ponechal Úřad vlády i přes urgence České justice doposud bez odpovědi. Muzikář to popírá. Faktem ale je, že jeho advokátní kancelář zastupovala stát i u prohraného sporu u Městského soudu v Praze, kdy se rozhodovalo o právní kličce, ke které vláda zřejmě přistoupila kvůli nižší šanci na odškodnění fyzických i právnických osob v souvislosti s koronavirovými opatřeními. „Skils s.r.o., advokátní kancelář (dále jen AK Skils) poskytuje své právní služby v některých sporech souvisejících s opatřeními proti šíření epidemie koronaviru.

Tyto služby AK Skils poskytuje státu zcela bezplatně, tedy zadarmo,“ uvedl mediální zástupce firmy Stanislav Švarc. Muzikářova advokátní kancelář je také podepsána pod námitkou podjatosti celého senátu Městského soudu v Praze. Ta byla podle AK Skils spatřována v tom, že soud umožnil žalobcům reagovat na ono vládní „přepnutí“ a změnit žalobní důvod. Nejvyšší správní soud však námitku zamítl. Na to, že šlo o bezplatné služby formou tzv. „pro bono“, upozornil již Deník N. Stát ovšem standardně nemůže jen tak přistoupit na to, nechat se u soudů zastupovat zadarmo. Právní služba poskytnutá pro bono je stále odbornou službou a vztahují se na ni předpisy upravující výkon advokacie, včetně povinnosti mlčenlivosti i odpovědnosti za případnou škodu.

Služby by také v každém případě měly být dodány na základě platně sjednané smlouvy s příslušným státním orgánem. „Na pro bono právním zastupování státu v této věci strávili naši vysoce kvalifikovaní právníci stovky hodin času. Naši advokáti a koncipienti se touto agendou zabývali nad rámec svých pracovních povinností ve svém volném čase, z velké části po nocích a o víkendech, a na úkor času, který by jinak mohli věnovat svým rodinám. Činili tak ve snaze pomoci státu v tíživé situaci, kdy interní pracovníci vlády a Ministerstva zdravotnictví jsou doslova zavaleni mimořádnou agendou ke zvládnutí katastrofální epidemie,“ uvedl dále zástupce advokátní kanceláře Karla Muzikáře. Bylo tak pro stát opravdu výhodné, aby v zásadním sporu právní zástupci připravovali podklady vedle své práce o víkendech?

Samostatnou otázkou pak je, zda orgán může takové služby, které jsou ve své podstatě darem, vůbec přijmout. Úřad vlády na tyto otázky České justici neodpověděl. Deník N k tomu již dříve uvedl, že „Vyjádření k žalobě už měli připravené právníci státu – dělat to měli odborníci z vlády a některých resortů. Nakonec ale dostali přetlumočenou zprávu od premiéra, že se dohodl s Muzikářem a Skils budou stát zastupovat zdarma,“ popsal situaci Deníku N vysoce postavený zdroj z vlády.

U služby AK Skils vládě také nelze hovořit ani o plnění bez jakékoli protihodnoty. Poskytnutí služby v takto významném případu je pro advokátní kancelář samo o sobě hodnotnou referencí použitelnou například v budoucích výběrových řízeních. A je proto také namístě aby vláda zveřejnila, zda také další advokátní kanceláře neměly zájem o poskytnutí takové služby. Česká justice nedávno informovala o tom, že advokátní kancelář Skils byla v roce 2018 jako jediná z 10 největších ve ztrátě a zaplatila pouhých 116 tisíc korun na dani z příjmu v České republice. Výnosy v tomto roce měla přes 400 milionů. Státu a veřejným rozpočtům přitom fakturovala v průběhu let stovky milionů korun. Některé zdroje České justice přirovnávají zastupování státu ve volném čase zdarma o víkendech a po nocích k hackatonu na informační systémy k dálničním známkám, který skončil neslavně.

Muzikářovo zastupování zdarma vyvolalo také ohlas na sociálních sítích, kde právníci diskutovali mimo jiné o tom, zda by se tímto druhem zastupování neměla zabývat Česká advokátní komora.

Rozhodnutí Městského soudu v Praze minulý týden potvrdilo, že vláda musí při vydávání mimořádných opatření, která závažně omezují lidská práva, využívat nástroje, které jí dává krizový zákon. Soud zrušil opatření ministerstva z 26. března a 17. dubna, která se týkají omezení maloobchodního prodeje, a opatření z 23. března a 15. dubna, jež omezují volný pohyb osob. Podle pravomocného rozsudku jsou nezákonná. Soud nehodnotil přiměřenost či účelnost daných opatření, ale pouze jejich právní formu, ceskajustice.cz

ŘÍZENÍ ZA PŘESTUPKY ZA ZRUŠENÁ OPATŘENÍ SE ZASTAVÍ

Správní orgány budou podle názoru právníků ministerstva vnitra muset zastavit řízení proti lidem, kteří se dopustili přestupků proti opatřením kvůli šíření nákazy novým koronavirem, jež později zrušil soud. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Delikty spáchané v době od 23. března do 27. dubna nebude podle něj možné trestat.
Pražský městský soud zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Byla vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle soudu je měla vydávat vláda podle krizového zákona jako na začátku koronavirové epidemie, což kabinet po verdiktu znovu učinil.

„Podle stanoviska právníků ministerstva vnitra to je tak, že správní řízení bude muset být zastaveno vzhledem k tomu, že to příslušné nařízení bylo zrušeno jako nezákonné,“ uvedl Hamáček. Za delikt proti nezákonnému opatření totiž není možné uložit pokutu. Ministerstvo podle něj ale nemůže nařizovat správním orgánům, jak mají postupovat.

Ministerstvo zdravotnictví nechtělo další osud správních řízení komentovat. Nevyjádřilo se ani k dotazu, zda bude ohledně případného zastavování řízení vydávat sjednocující pokyn hygienickým stanicím. „Vzhledem k tomu, že ministerstvo zdravotnictví podá proti rozhodnutí Městského soudu v Praze kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, je nyní nejprve na místě počkat na jeho rozhodnutí,“ sdělil dnes na dotaz David Šíma z tiskového oddělení úřadu.

HLAVNÍ NÁDRAŽÍ PRAHA U SOUDU, DRÁHY ZAPLATIT 1.25 MILIARDY

Společnost Grandi Stazioni požadovala po Českých drahách zaplacení 1, 25 miliardy neoprávněně: Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, kterým byla zamítnuta žaloba společnosti Grandi Stazioni Česká republika proti Českým drahám o zaplacení částky přesahující 1,25 miliardy. Mělo jít o náhradu údajné škody vzniklé neprodloužením nájmu Hlavního nádraží v Praze.

Společnost Grandi Stazioni podala žalobu v srpnu 2017, a to vůči Českým drahám, Správě železnic a České republice. Škoda měla Grandi Stazioni vzniknout tím, že jí ČD odmítly poskytnout další dva roky na dokončení revitalizace Hlavního nádraží. Žalobu opírala o tvrzení, že prodloužení nájemní smlouvy důvodně očekávala a ČD jej odmítly, aniž by k tomu měly spravedlivý důvod. Největší část požadované částky představoval potenciální zisk, který mohla společnost údajně získat, pokud by k prodloužení nájemního vztahu o 30 let skutečně došlo.

„Celý ten složitý spor lze shrnout do jednoduché otázky – zda České dráhy jednaly s Grandi Stazioni poctivě či nikoliv. Dnešní pravomocné rozhodnutí jednoznačně potvrzuje, že České dráhy jednaly poctivě,“ uvádí Jiří Pour, advokát advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný, který České dráhy před soudem zastupoval.

Grandi Stazioni spravovala pražské hlavní nádraží od roku 2003. Podle smlouvy měla do podzimu 2016 dokončit rekonstrukci nádraží včetně historické Fantovy budovy. Pokud by rekonstrukci zvládla dodělat, získala by právo na pronájem nádražních prostor na dalších 30 let. Za 13 let ale opravila jen část budovy a odbavovací halu nádraží, což vedlo k vypovězení smlouvy a přerušení rekonstrukce.

Italská společnost podala v souvislosti s pražským hlavním nádraží čtyři žaloby. Žalobu na určení vlastnictví historické části nádraží Fantovy budovy zamítl loni v říjnu odvolací soud. Vedle tohoto Grandi Stazioni napadla také převod nové odbavovací haly na správu železnic. Další žaloba se týká náhrady více než 770 milionů za investované peníze při rekonstrukci nádraží. Z této sumy SŽDC firmě loni vyplatila 565 milionů korun jako uznatelné náklady na částečnou rekonstrukci nádraží. Společnost pak snížila požadovanou sumu na zhruba 210 milionů korun. Tuto žalobu bude znovu projednávat prvoinstanční soud, jeho původní rozhodnutí totiž loni v prosinci zrušil odvolací soud. Čtvrtým sporem je právě žaloba o ušlý zisk.

„Již ve třetím ze čtyř sporů, vyvolaných společností Grandi Stazioni Česká republika, soudy pravomocně potvrdily, že právo stojí na straně Českých drah. Nešlo o jednoduché případy a jsme proto velmi rádi, že naše práce pomohla nejen chránit zájmy klienta, ale i dosáhnout obecné spravedlnosti,“ dodává Jaromír Císař, společník advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný.

MS V PRAZE ZNOVU O JANOUŠKOVI

„Hypotetické či zjevně pochybné“ důkazy? Plénum ÚS se odchýlilo od argumentů z nálezu v Janouškově kauze: Většina soudců Ústavního soudu (ÚS) se v novém stanovisku pléna vymezila proti základním argumentům nálezu, díky kterému loni dostal lobbista Roman Janoušek šanci na obnovu řízení. Za nové skutečnosti vyžadující revizi procesu nelze podle nich považovat hypotézy nebo zjevně sporné důkazy. Stanovisko je pro justici závazné a bude mít dopad na posuzování žádostí o obnovu, nejspíš včetně Janouškovy kauzy. Lobbista dostal nepodmíněný trest za sražení ženy automobilem.

Městský soud v Praze bude o případné obnově řízení znovu rozhodovat 20. května, původně žádost zamítl. Třetí senát ÚS v říjnu konstatoval porušení práva na soudní ochranu. Obhajoba předkládala například znalecké posudky, údajně prokazující Janouškovu závislost na alkoholu a dalších návykových látkách. „Tato skutečnost je svou povahou v řízení nová,“ řekl loni ústavní soudce Radovan Suchánek. Obhajoba poukazovala také na údajnou poruchu zorného pole a možnost, že Janouškovy rozeznávací schopnosti mohl ovlivnit hematom v mozku.

Druhý senát ÚS se později kvůli odlišnému názoru v jiném řízení obrátil na plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Výsledkem je dnes publikované stanovisko, což je nástroj, jehož prostřednictvím může plénum překlenout rozpory v judikatuře nebo překonat právní názor některého ze tříčlenných senátů.

Hlavním bodem stanoviska je to, že „skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé“ podle trestního řádu má soud hodnotit už v řízení o povolení obnovy, tedy nikoliv až po obnově, a zjišťovat jejich význam pro pravomocně skončené trestní řízení. „Nemůže se tak jednat o skutečnosti nebo důkazy hypotetické či zjevně pochybné, nýbrž musí skýtat vysoký stupeň pravděpodobnosti (resp. plně odůvodněný předpoklad) o tom, že na jejich základě by skutečně mohlo dojít ke změně původního pravomocného rozhodnutí,“ stojí ve stanovisku.

Soud se může už v řízení o povolení obnovy zabývat rovněž důvody, pro které nebyly důkazy uplatněny dříve. O porušení práva na soudní ochranu jde pouze v situaci, kdy ÚS zjistí extrémní nesoulad mezi výsledky provedeného dokazování a právními závěry, „nikoliv v případě pouhé potenciálně odlišné interpretace skutkového děje“.

Se stanoviskem nejsou spokojení dva soudci, kteří se podíleli na překonaném nálezu, konkrétně Suchánek a Josef Fiala. Ke stanovisku proto sepsali disent – tedy odlišné stanovisko. Plenární většina podle nich hrubě selhala a přehlédla některé „důležité detaily“. „Výsledek vypadá jako po tanci příslovečného ‚slona v porcelánu‘,“ stojí v disentu.
Vydávání stanovisek pléna není příliš časté. Za posledních deset let jich ÚS ve své databázi eviduje 16.

Opilý Janoušek srazil ženu v roce 2012 v Praze-Michli. Po předchozí kolizi se jej snažila na křižovatce zastavit. Původně čelil Janoušek obžalobě z pokusu o vraždu, nakonec byl odsouzen za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. Trest 4,5 roku vězení nastoupil Janoušek v listopadu 2014. Nyní má výkon trestu dlouhodobě přerušený kvůli zdraví.

STÍŽNOST PRAHY 7 ÚS KVŮLI KORONAVIRU

Praha 7 ústavní stížnost kvůli koronavirovým opatřením nestáhne. „Jde nám o judikát do budoucna,“ tvrdí starosta i
právníci: Praha 7 nestáhla svou stížnost, kterou podala k Ústavnímu soudu kvůli usnesení vlády, kterým na konci března omezila okruh bodů, o kterých mohou zastupitelstva v nouzovém stavu jednat. Starosta Jan Čižinský i právníci, kteří problém řeší, České justici sdělili, že judikát Ústavního soudu může pomoci vyřešit obdobnou situaci, kdyby stát přijímal v budoucnu další tvrdá opatření v boji s pandemií koronaviru či jinou závažnou chorobou.

Přestože tvrdá opatření kvůli boji s koronavirovou nákazou postupně polevují, Praha 7 nehodlá stáhnout ústavní stížnost, kterou podala na základě restrikce vlády. Radní Prahy 7 schválili 5. dubna na svém pátečním mimořádném jednání podání ústavní stížnosti proti usnesení Vlády ČR z 23. března, kterým kabinet vedený premiérem Andrejem Babišem omezil okruh bodů, o kterých mohou zastupitelstva v nouzovém stavu jednat. Stížnost na Ústavní soud byla podána 7. dubna a napadla soudci zpravodaji Jiřímu Zemánkovi.

Vláda od 24. března 2020 od půlnoci po dobu trvání nouzového stavu uložila územním samosprávným celkům z důvodu omezení svobody pohybu na území České republiky konat zasedání zastupitelstev „pouze pokud je to nezbytné k přijetí opatření souvisejících s řešením nouzového stavu nebo ke schválení právních jednání nezbytných k dodržení termínů nebo zabránění bezprostředně hrozícím škodám (např. nezbytná rozpočtová opatření, změny pravidel rozpočtového provizoria, zajištění pomoci obyvatelstvu, nezbytná volba orgánů územních samosprávných celků), a to prostředky komunikace na dálku umožňujícími účast členů zastupitelstva na zasedání zastupitelstva v reálném čase bez jejich osobní přítomnosti; účast veřejnosti spočívající v její osobní přítomnosti je tímto vyloučena“. Vláda také doporučila územním samosprávným celkům, aby průběh zasedání zastupitelstev konaných podle prvního bodu usnesení nejvyšší možnou měrou zpřístupnily veřejnosti pomocí prostředků komunikace na dálku, a to přinejmenším pořízením a zveřejněním zvukového záznamu. O zákazu jednání Česká justice informovala.

Napadené opatření vláda 6. dubna zrušila a nahradila jiným, které podle ústavní stížnosti Prahy 7 duplicitně ukládá členům zastupitelstev i veřejnosti to, co pro ně již vyplývá z jiných krizových opatření (vydaných Ministerstvem zdravotnictví), a územním samosprávným celkům rovněž duplicitně ukládá povinnosti, které pro ně vyplývají z jiných krizových opatření a ze zákona. „Jediným skutečným přínosem a významem usnesení Vlády ČR č. 388 tak je zrušení napadeného opatření v bodě V., ostatní body jsou redundantní. Usnesení Vlády ČR č. 388 opět neobsahuje žádné odůvodnění, tj. ani se blíže nevyrovnává mimo jiné s tím, zda postavení zastupitelů je ve vztahu k opatřením na ochranu zdraví srovnatelné se zaměstnanci na pracovišti, podnikateli, poslanci a senátory v jednacích sálech apod. Pokud ano, měla by být stejná omezení uplatňována v rámci ČR plošně,“ stojí v ústavní stížnosti, kterou má Česká justice k dispozici.
Stížnost městské části si můžete stáhnout zde.

V rozporu s Ústavou

„Kloníme se k tomu, aby bylo do budoucna nastaveno nějaké pravidlo, které by podobné situace zákonně upravovalo,“ sdělil České justici starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Obdobnou optikou to vidí i šéfka právního odboru radnice Prahy 7 Tereza Jedličková. „O stažení zatím neuvažujeme. My jsme tu stížnost podávali den poté, co vláda to opatření zrušila. Domáháme se jí vyslovení, že to vládní opatření bylo v rozporu s Ústavou,“ řekla České justici Jedličková. A podotkla: „Všimli jsme si, že pan soudce zpravodaj Jirsa v jiné věci shledal, že by to mohl být právní předpis. V tom případě bychom nebyli legitimováni aktivně tu stížnost podat. Při podávání té stížnosti bylo těžko říct, co to vlastně je. Jestli je to právní předpis nebo opatření obecné povahy, nebo co to vlastně je. V té jiné věci zatím rozhodnuto nebylo, proto o stažení neuvažujeme.“ Jedličková proto následně odkázala na advokáta, který věc u Ústavního soudu řeší.

Ústavní stížnost za Prahu 7 podával právník Ludvík Novotný z advokátní kanceláře Arrows. „Směřuje to k vydání judikátu. Shodou okolností byla ta stížnost podána až po zrušení opatření, kdy zastupitelstvo rozhodlo několik hodin po tom. Shodli jsme se na tom, že ta otázka je tak palčivá, že i kdyby nemělo být té stížnosti vyhověno, stojí za to se aspoň pokusit o nějaký akademický výkon. Nebo aspoň nějaké obiter dictum,“ oznámil České justici Ludvík Novotný. Obiter dictum (lat. „řečeno na okraj“) je ta část rozhodnutí, která shrnuje další argumenty a která není autoritativní. Je uváděna pouze pro dokreslení a může mít v případě, že je součástí zrušovacího rozhodnutí, význam jako vodítko pro další rozhodování soudu nižší instance. „Aby Ústavní soud do budoucna vymezil mantinely pro podobná opatření, aby bylo jasné, že si to vláda dovolovat nemá,“ uzavřel Novotný.

Podle sedmé městské části šlo o nepřiměřený zásah do ústavně garantovaného práva na samosprávu, který za předpokladu, že je občanům umožněna vzdálená účast na diskuzi k projednávaným bodům, nemá žádné opodstatnění. „Dodržujeme veškerá opatření proti šíření koronaviru a dáváme občanům možnost na dálku se účastnit diskuze o projednávaných bodech. Nedává smysl, proč by zastupitelstvo nemohlo projednat záležitosti, které chce či potřebuje. Bezdůvodné omezení ústavně garantovaného práva místních samospráv považujeme za velmi nebezpečný precedens. Chceme, aby se tím zabýval Ústavní soud a jednou provždy nastavil mantinely, co si vláda i v době nouzového stavu může dovolit,“ postavil se proti vládnímu výnosu starosta Prahy 7 Jan Čižinský.
Minimální šance

Šance Prahy 7 na případný úspěch se svou ústavní stížností se ovšem bohužel limitně velmi blíží nule. Podobně laděnou stížnost totiž Ústavní soud zamítl na plenárním zasedání, přestože se proti rozhodnutí postavili čtyři ústavní soudci Pavel Šámal, Kateřina Šimáčková, Vladimír Sládeček a Jan Filip.

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Šámal) návrh člena zastupitelstva městské části Praha 4 směřující proti usnesení vlády o přijetí krizového opatření odmítlo jako podaný osobou zjevně neoprávněnou. Jednání zastupitelstev sice byla omezena, ale vláda nabídla k jeho konáním a kontrole alternativy, například zveřejnění zvukového záznamu. „Ústavní soud s ohledem na vážnost situace, jakou bezpochyby je nouzový stav a s ním spojená možnost vlády krizovými opatřeními významně zasáhnout do ústavně zaručených práv a svobod, považuje za potřebné uvést, že z důvodu krátkého trvání napadeného aktu (14 dní) a skutečnosti, že ve svém důsledku nijak zasedání zastupitelstva, jehož je navrhovatel členem, neovlivnilo, napadený akt nijak do práva navrhovatele na nerušený výkon funkce zasáhnout nemohl,“ uvedli zástupci soudu.

Soud ale také uvedl, že za jiných, výjimečných okolností, by vyhlášení nouzového stavu přezkoumat mohl, například pokud by rozhodnutí zároveň obsahovalo konkrétní krizová opatření a normativní pravidla chování nebo kdyby se na soud obrátila politická menšina. Vyhlášení nouzového stavu by ÚS mohl i zrušit, pokud by bylo v rozporu se základními principy demokratického právního státu a znamenalo by změnu jeho podstatných náležitostí, plyne z usnesení.

SENÁTOŘI ODS CHTĚJÍ DÁT POSOUDIT ÚS MORATORIUM NA NÁJMY

Senátoři ODS chtějí, aby Ústavní soud posoudil zákonnost nastavení horního limitu nájmů, jak ho formou nařízení přijala minulý týden vláda kvůli epidemii koronaviru. Senátor Zdeněk Nytra (ODS) před dnešním zasedáním horní komory uvedl, že pro návrh na zrušení opatření zatím sebral 24 podpisů. Je přesvědčen o tom, že nařízení je neústavní, protože je vztaženo na dobu opatření proti epidemii, což může trvat roky. Senátoři podle něj chystají i podání kvůli odkladům nájemného, kde návrh Senátu přehlasovala Sněmovna.

Podle usnesení vlády z minulého týdne po dobu trvání mimořádných opatření v souvislosti s pandemií koronaviru nebude možné zvyšovat nájemné bytů. Cenové moratorium bude automaticky ukončeno ke dni, kdy budou zrušena mimořádná opatření. Vláda jej případně může ukončit i dříve, pokud to uzná za vhodné.

Opatření kabinet přijal v návaznosti na zákon, podle kterého nájemníci bez příjmů nebudou moci dostat výpověď kvůli tomu, že v důsledku epidemie koronaviru nebudou schopni nejdéle do konce července platit nájemné. Dlužné nájemné ale budou muset splatit do konce letošního roku. Zákon již schválila Sněmovna přes názor Senátu, který podal návrh, aby stát ručil pronajímatelům za 80 procent dlužného nájmu firem.

Poslanci za vládní sociální demokracii Milan Štěch a Jiří Dienstbier uvedli, že se k návrhu ODS nepřipojí. Místopředseda komory Štěch míní, že je třeba při posuzování normy vzít v úvahu mimořádnost situace. Dienstbier si nemyslí, že by byla zatím přijata nějaká drasticky omezující pravidla ve vztahu k pronajímatelům. „V krizi se musí náklady nějak rozdělit, aby je všichni pokud možno unesli,“ uvedl. K stížnosti se nepřipojí ani senátor Jan Láska z Klubu pro liberální demokracii – SENÁTOR 21. I když rozumí autorům podání, myslí si, že by případné zrušení soudem mohlo zanést do chaosu vládou přijímaných opatření přinést další zmatky.

Krize podle někdejšího ministra pro lidská práva Dienstbiera ukázala, že lze překonat různá tabu v regulaci nájemního bydlení. „Uvolnily se jen v Praze tisíce bytů proto, že nelze provozovat nájmy přes různé online platformy,“ uvedl. Vyslovil se pro intenzivnější debatu, jak krátkodobé pronajímání bytů regulovat. „Aby šíleným způsobem nerostly ceny bydlení, protože bydlení je jedním ze základních práv a regulace je spíš dlouhodobě nedostatečná,“ dodal.

Láska novinářům řekl, že souhlasí s argumentaci autorů podání. Samotné zákony přijímané vládou podle něj ale přinesou chaos, kdyby pak žádosti o zrušení soud vyhověl, vyvolalo by to další vlnu zmatků a nejasností, vysvětlil, proč se k signatářům nepřipojí. Jeho kolega Tomáš Goláň se k stížnosti podle svých slov přidá, protože považuje kroky vlády v případě nájemného za systémově špatné.

MOSKVA: AŤ ČR PŘINESE DŮKAZY O ATENTÁTU

Moskva si nepřeje vyostřovat vztahy s Českem, prohlásila ve středu v moskevském rozhlase mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Učinila tak při komentování posledních událostí, včetně obvinění ruských diplomatů z přípravy atentátu na pražské politiky. V takovém případě by česká strana měla podle ruské mluvčí předložit konkrétní důkazy.

„Velice bychom si to nepřáli, děláme vše, aby tomu tak nebylo,“ odpověděla Zacharovová v rozhlasové stanici Echo Moskvy na otázku, zda lze nyní vztahy mezi Moskvou a Prahou pokládat za napjaté. Údiv podle ní budí počínání českých médiích i řady českých politiků. V daném případě se podle mluvčí jedná o jakési nekonečné a uměle vytvářené problémy. Příslušné složky a úřady by podle ní měly předložit důkazy, nebo popřít některá tvrzení.

„To jsou už chorobné fantazie. Kritizovat je nebo popisovat, nějakým způsobem je charakterizovat prostě nejde,“ řekla podle agentury TASS rovněž Zacharovová na toto téma novinářům.„Je to další hrubá provokace hraničící s chorobným deliriem těch sil v Česku, které chtějí za každou cenu poškodit rusko-české vztahy. Vycházíme z toho, že v Praze si musejí plně uvědomovat závažnost důsledků používání takových metod a manipulací,“ prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí.

Agent s ricinem pobouřil diplomacii. Radikální kroky nejsou třeba, říká Babiš

Týdeník Respekt v aktuálním čísle s odvoláním na neupřesněné zdroje napsal, že pracovník ruských tajných služeb údajně vybavený jedem ricin přicestoval před třemi týdny s diplomatickým pasem a na letišti ho vyzvedlo auto ruské ambasády.

České bezpečnostní složky podle Respektu vyhodnotily přítomnost muže jako bezpečnostní riziko pro pražského primátora Zdeňka Hřiba a starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře. Hřib je podle RIA Novosti spjat s přejmenováním náměstí před ruským velvyslanectvím podle zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova a Kolář s odstraněním pomníku sovětského maršála Ivana Koněva.

Rusko obvinění označilo za útok

Ruské velvyslanectví se v pondělní nótě určené českému ministerstvu zahraničí ohradilo proti nepřípustným útokům na Rusko a jeho diplomatické zastoupení v Praze. České ministerstvo v úterý označilo ruskou nótu za nepatřičnou snahu o narušování svobody tisku.

Moskva verbuje agenty i mezi řemeslníky a mládeží, varuje Estonsko

„Je faktem, že zhruba před třemi týdny se ze služební cesty vrátil do Prahy řádně akreditovaný ruský diplomat, kterého jeho kolegové skutečně vyzvedli na letišti. K detailům se ministerstvo zahraničí vyjadřovat nebude, to je otázka na tajné služby,“ citovala ruská agentura vyjádření mluvčí české diplomacie.

Ruské velvyslanectví naproti tomu tvrdí, že od poloviny března ani jeden z diplomatů nepřicestoval na pražské letiště.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl tvrzení českých médií jako „novinářskou kachnu“ a šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov uvedl, že nikdo nepředložil důkazy, že se Rusko snažilo někoho v Česku otrávit.

REMDESIVIR ZABÍRÁ PO PĚTI DNECH

Experimentální lék remdesivir americké společnosti Gilead úspěšně prošel testem a může být účinný už po pěti dnech podávání. Remdesivir byl pokusně použit při léčbě pacientů s covidem-19 v řadě zemí včetně Česka. Studie, kterou zaštítil americký vládní Národní ústav pro alergii a infekční nemoci (NIAID), přinesla podle výrobce „pozitivní data“.

Podrobnosti ústav oznámí později.

Lék, který zabraňuje množení viru, vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře. Jako první v Česku ho dostával třiapadesátiletý pacient v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, a to na přelomu března a dubna.
Tento týden nemocnice oznámila, že pacient je v dobrém stavu a byl přeložen na standardní oddělení.

Podle serveru Politico může být studie sponzorovaná NIAID mezníkem v závodě o nalezení léku na covid-19. A to přesto, že některé jiné informace o léčbě remdesivirem vyvolaly smíšené reakce.

Zprávu o pozitivních výsledcích testu remdesiviru ve středu v Bílém domě přivítal prezident Donald Trump. Podle hlavního amerického epidemiologa Anthonyho Fauciho data z testu ukazují, že lék by proti koronaviru mohl být účinný. Fauci nicméně upozornil, že získané poznatky je třeba dál analyzovat. Podle jiné, vlastní studie firmy Gilead, se pacienti s těžkým průběhem nemoci po pěti dnech léčby nacházeli ve stejně dobrém stavu, jako ti, kdo užívali remdesivir deset dnů.

Víc než polovina lidí z obou skupin opustila nemocnici dva týdny po začátku experimentální léčby. V případě brzkého podání léku byl účinek silnější. Cihlář, který byl u vzniku léku Remdesivir, bude navržen na vyznamenání

V první skupině zemřelo osm procent nemocných, ve druhé jedenáct procent. Ve skupině s delším podáváním léků muselo deset lidí kvůli vážným vedlejším účinkům experiment opustit. Kolik pacientů v kontrolních skupinách bylo, Politico neuvádí.

Interní experiment firmy Gilead byl netradiční, napsal server, protože výsledky nebyly srovnány se skupinou pacientů, jimž bylo podáváno placebo, tedy neúčinná látka. Studie NIAID, o jejíchž výsledcích budou informace později, už takový postup dodržela.

TRAGÉDIE EKONOMIKY ŘECKA, BEZ TURISTŮ NA DNĚ

Koronavirus ukončil více než dekádu řeckého ekonomického zotavování. Hospodářství země závislé na turistech se letos propadne o desetinu a více než pětina Řeků bude bez práce, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Navzdory tomu, že v samotném boji s nákazou patří Řecko mezi evropské premianty.

Ještě začátkem roku to vypadalo, že se Řecko konečně dokázalo vzpamatovat z následků finanční krize z roku 2008, která v zemi následně přerostla do krize dluhové. S tou se Řecko potýkalo až do roku 2018, kdy mohlo ukončit přísná úsporná opatření spojená s celkem třemi záchrannými programy, které měly odvrátit řecký bankrot.
Argentina míří k devátému bankrotu, věřitele žádá o tříleté odložení splátek

V roce 2019 stoupla tržní hodnota firem obchodovaných na burze v Aténách o 47 procent, což byl nejprudší nárůst na celém světě. Index podnikatelské důvěry BCI (Business Confidence Index) v Řecku ještě v březnu lámal rekordy. Z dat OECD vyplývá, že stoupl na téměř 101,5 bodu, což je nejvíc od listopadu 2011. Jenže udeřil koronavirus.

Řecko nyní čelí zřejmě nejtvrdší krizi ze všech ekonomik eurozóny, řekl týdeníku Economist Jakob Suwalski z ratingové agentury Scope, která vyčísluje letošní propad řecké ekonomiky na sedm až 18 procent. Žádná jiná ze zemí eurozóny, možná s výjimkou Kypru, totiž není natolik závislá na cestovním ruchu, který s nástupem opatření proti šíření nákazy covid-19 prakticky přestal existovat.

Turismus se na řeckém hrubém domácím produktu podílí více než 20 procenty, vytváří příjmy v hodnotě téměř 40 miliard eur ročně a dává práci zhruba čtvrtině Řeků. Když tamní vláda 19. března nařídila uzavření hotelů, bylo jasné, že ekonomické následky koronavirové krize budou dalekosáhlé.

Kde vzít peníze na uzdravení EU: Polsko chce zdanit cizí síly na trhu

A to přesto, že Řecko bylo jednou z prvních evropských zemí, která zavedla přísná opatření proti šíření viru. Vláda začala se zákazy hromadných akcí už koncem února, kdy byly v Řecku potvrzené pouze jednotky případů nákazy novým typem koronaviru. Nyní má země 2,5 tisíce potvrzených nakažených, přibližně 140 obětí a téměř 600 vyléčených pacientů. Navzdory tomu, že řecká populace patří k nejstarším v Evropě a tamní zdravotní systém poznamenalo desetiletí úsporných opatření.

Pětina Řeků bez práce

Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje pro letošní rok rekordní propad řecké ekonomiky o deset procent. V příštím roce by se měla vzpamatovat a stoupnout o 5,1 procenta. Míra nezaměstnanosti v zemi podle odhadů MMF stoupne z nynějších zhruba 16 procent na 22,3 procenta, přičemž v příštím roce se bude pohybovat kolem 19 procent. Kalkulace jsou však nutně poznamenané vysokou mírou nejistoty, která panuje kolem dalšího šíření koronaviru.

Řecká vláda proto pracuje na opatřeních, které by jí umožnily aspoň částečně otevřít zemi turistům během letošní letní sezóny a kompenzovat ztráty v řádu miliard eur. Studie zpracovaná pro německou stanici Deutsche Welle totiž ukázala, že až 65 procentům řeckých hotelů hrozí bankrot.

Potíže se však z oblasti cestovního ruchu přelévají i do dalších sektorů řecké ekonomiky. Zásadním problémem země zůstávají „prašivé“ dluhy. Řecko se jich po vzoru Itálie začalo zbavovat za pomoci speciálního státního programu.
Koronavirus ve světě

Tamní parlament v prosinci schválil záruční program s názvem Herkules, na nějž řecké banky spoléhaly při chystané restrukturalizaci problémových půjček v hodnotě 30 miliard eur. S pomocí Herkula měl podíl problematických úvěrů poskytnutých řeckými bankami do konce roku 2021 klesnout pod 20 procent (průměr v eurozóně je 3,2 procenta).
Svět naruby: firmy z těžkého průmyslu žádají dodržování klimatických cílů

Odprodej rizikových pohledávek však poznamenala koronavirové bouře na světových finančních trzích, nedostatek likvidity a propad ceny řady aktiv, uvedla agentura Reuters. Podle jejich zainteresovaných zdrojů se termíny nyní posouvají o šest až devět měsíců.

Otázkou také zůstává výše celkového účtu za vládní podpůrná opatření. Letošní deficit řeckého rozpočtu dosáhne podle nejnovějších odhadů zhruba 6,5 procenta HDP. Z hlediska poměru celkové výše státního dluhu k hrubému domácímu produktu zůstává Řecko nejzadluženější zemí v Evropě. Jak vyplývá z posledních dat Eurostatu, řecký dluh tvořil v roce 2019 176,6 procenta tamního HDP, na druhém místě se pak v pomyslném žebříčku umístila Itálie se 134,8 procenta.

ADVOKÁT SOKOL: STŘÍZLIVÝ POSLANEC POSÍLENÍ MOCI ZDRAVOTNICTVÍ NEODMÁVNE

Podle právníka a bývalého ministra vnitra Tomáš Sokola je novela zákona o ochraně veřejného zdraví vystrkováním zadku na parlament. Právní úprava by měla rozšířit kompetence ministerstva zdravotnictví. I ústavní právník Jan Kysela si myslí, že se resort bez rozšiřování svých pravomocí obejde.

Nová právní úprava by tak měla zachovat některá restriktivní opatření kvůli koronaviru i po skončení nouzového stavu.
Na otázku, zda se tento krok vlády nedá vnímat jako krytí zad s ohledem na přijímaná opatření a legislativu, reagoval právník Tomáš Sokol poněkud ostřeji.

„Já si krytí zad představuji jinak. Já mám pocit, že tohle by se dalo považovat za vystrkování zadku na Parlament České republiky,“ reagoval. „Včera (v úterý) je vyhodili s tím, že nouzový stav nebude do 25. května, ale jen do 17. května. A v ten samý den, kdy jim řekli, že neprodlouží nouzová opatření, tak pan premiér řekne: ‚No tak dobře, my si vymyslíme zákon, dle kterého vás už na další prodlužování nebudeme potřebovat‘,“ dodal.

Osobně si nedokáže představit, že by takovou novelu poslanci schválili za střízliva. „Je samozřejmě možné, že do Sněmovny hodlají navalit sudy s pivem a lahve s kořalkou, ale jinak s nedokážu představit, že by střízliví poslanci odmávli ten zákon a už by se do toho nemontovali.“

Podle něj totiž rozhodnutí pražského městského soudu z minulého týdne mluví jasně.

„Tam se poměrně složitém rozboru dozvíme, že ta omezení jsou na základě nouzového zákona, což je ústavní zákon, od toho se odvozuje krizový zákon, v jeho rámci se vydávají opatření, která zasahují do ústavních práv občanů, právnických a fyzických osob. Následně ten soud říká, že toto může dělat pouze vláda, ne ministerstvo,“ uvedl Sokol. Sám si dokáže představit, že pokud by se vydalo nějaké nařízení podle takového zákona, mohlo by to skončit až u Ústavního soudu.

Nový zákon ministerstvu dát možnost „zakázat nebo omezit činnost obchodních center, obchodních a výrobních provozoven, bazénů, wellness zařízení, veřejné dopravy, všech druhů zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb a nařídit jim používání hygienických opatření. Dále povinnost používat osobní ochranné prostředky a dezinfekční prostředky. Regulovat hromadné akce, omezit jejich rozsah.“

„Je to tak 50 na 50, že by to Ústavní soud zboural,“ popsal s tím, že podle něj měla vláda počkat na názor Nejvyššího správního soudu.

Upřesnění kompetencí?

Na něj by se ministerstvo zdravotnictví mohlo obrátit kvůli rozhodnutí pražského městského soudu. „Za situace, kdy jasně jeden jediný soud, který se tím doposud zabýval, řekl, že tudy cesta nevede, to ministerstvo není takto kompetentní, aby takto razantně zasahovalo do občanských práv, tak ani ne týden poté přijít s tímto nápadem, to mi připadá hodně divoké,“ dodal.

Podle ústavního právníka Jana Kysely by se však ministerstvo zdravotnictví obešlo i bez rozšiřování práv. „Mně se nezdá nezbytně nutné, aby se do toho zákona sahalo, k němu se soud nijak nevyjadřoval. Pokud se do toho zákona zasáhne a něco se tam vyjasní a zpřesní, tak to a priori odmítat nemohu,“ upozornil nicméně.

„Dokud je nouzový stav, tak má pravomoc dělat takové zásadní zásahy do základních práv vláda. Takže ve chvíli, kdy už nebudeme mít nouzový stav, tedy nyní po tom 17. květnu, tak je otázkou, co všechno by bránilo ministerstvu zdravotnictví ve svých mimořádných opatřeních upravovat to, co už upravovalo předtím,“ popsal.

Uvedl, že o konci nouzového stavu nemluvil ani ve svém rozhodnutí městský soud minulý týden. „Soud neříká, že by ministerstvo zdravotnictví nemělo dělat nic, jen poukázal na to, že dokud je nouzový stav, má to dělat vláda.“ Pokud má podle něj novela vyjasnit určité části zákona a zpřesnit kompetence ministerstva, tak proti tomu nic osobně nenamítá.
„V případě, že se vládě podaří změnit zákon o veřejném zdraví tak, aby rozšiřoval pravomoci ministerstva zdravotnictví a tato změna projde řádným legislativním procesem, pak vláda nebude potřebovat nouzový stav k tomu, aby mohla tato opatření dále pod MZ vydávat,“ uvedla pro iDNES.cz Jana Sedláková z AK Sedlakova Legal.

Podle ní ovšem záleží na konkrétní podobě a zda budou k zákonu nastaveny i nějaké kontrolní mechanismy.
„Tento krok vlády by totiž bez nich mohl být vnímán jako snaha obejít nastavené principy a očekáváme jeho napadení u Ústavního soudu. Pokud by totiž opatření byla vydávána na základě zákonného podkladu, již nepůjde napadnout tato opatření u Městského soudu, ale bude se muset napadnout celé nové znění zákona u soudu Ústavního,“ dodala.
Sněmovna v úterý rozhodla o prodloužení nouzového stavu do 17. května. Vláda přitom žádala o 25. květen. Právě k tomuto datu by podle stávajícího harmonogramu mělo dojít k poslední vlně rozvolňování opatření.
Komunisté jsou pro posílení moci zdravotnictví, ČSSD si počká, co a jak

Premiér Andrej Babiš následně večer avizoval, že by se situace mohla vyřešit rozšířením kompetencí ministerstva zdravotnictví. Novelu zákona o ochraně veřejného zdraví podle něj vláda projedná příští pondělí. Sněmovna by se normou mohla zabývat následující den.

Poslanci koaličních sociálních demokratů zatím nejsou rozhodnuti, jestli by podpořili novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která by rozšířila kompetence ministerstva zdravotnictví. Komunisté, kteří koaliční vládu podporují, by však pro změnu hlasovali. Proti je opozice.

ČÁST EU CHCE ZMÍRNIT PRAVIDLA VRÁCENÍ PENĚZ ZA LETY LETADLEM

Část členských zemí Evropské unie včetně Česka podpořila návrh, aby letecké společnosti mohly místo vracení peněz za zrušené lety cestující kompenzovat pomocí voucherů. Unijní ministři dopravy se během středeční videokonference shodli na tom, že členské země by měly postupovat při obnovování provozu pozemní i letecké dopravy koordinovaně.

Většina zemí podporuje další vstřícné kroky na pomoc dopravcům stižených výpadkem provozu. Tucet unijních států včetně Česka ve středu předal Evropské komisi návrh na uvolnění pravidla, podle něhož musí aerolinky za zrušené lety zákazníkům vrátit peníze. Doprava je jedním z nejpostiženějších sektorů a podle ministrů by měla společná unijní pomoc ekonomikám rovněž počítat s provozovateli letecké, kamionové či lodní dopravy.

„Víme, že sektor se hned nevrátí na předkrizovou úroveň, ale pracujeme na postupném obnovení provozu,“ uvedl chorvatský ministr Oleg Butković. Koordinované uvolňování restrikcí by podle něj mělo vycházet z míry zdravotního rizika, být vyvážené a nikoho nediskriminovat.

Eurokomisařka pro dopravu Adina Valeanová představila ministrům balíček dalších opatření, jimiž chce Brusel ulevit dopravcům. Aerolinkám mají například usnadnit licenční podmínky ve chvíli, kdy se dostanou do finančních potíží.
V případě lodních dopravců budou zase moci úřady odpouštět poplatky spojené s využitím přístavů. Pro všechny dopravce by se pak měla prodloužit doba platnosti některých licencí, aby jim v náročné době ubyla administrativní zátěž.
Velké letecké znárodňování. Země chtějí zestátňovat krachující aerolinky

Většina aerolinek provozuje kvůli uzavření hranic či obavám cestujících v současnosti jen minimum letů. Jejich manažeři vyjednávají s vládami o možnostech záchranných investic či úvěrů a netrpělivě vyhlížejí konec omezení.
Letecká lobby se také snaží přesvědčit komisi o uvolnění pravidel, která aerolinkám nařizují vrátit peníze zákazníkům za zrušené lety, pokud klienti nechtějí využít jiný termín.

Letecké společnosti by rády vzhledem k výjimečným okolnostem a obavám z pomalého návratu k normálu chtěly místo vracení peněz nabídnout cestujícím možnost letět jindy. Tím by mohly získat část hotovosti potřebnou k pokrývání propastných ztrát.

Při nevyužití voucheru vrácení peněz

Tento záměr podpořilo 12 unijních ministrů dopravy například z Francie, Polska či Česka. Brusel by podle nich měl dočasně a za přesně stanovených podmínek umožnit kompenzaci pomocí voucherů s dlouhou platností.

Pokud by je do konce termínu cestující nevyužili, teprve pak by podle návrhu mohli žádat vrácení peněz. Zpátky by je dostali i v případě krachu aerolinek. Valeanová v dosavadních prohlášeních trvala na původních pravidlech. Aerolinkám podle ní už Brusel v březnu vyšel vstříc zrušením povinnosti využívat většinu odletových a příletových časů na letištích.

JOHNSON MÁ SYNA S PARTNERKOU

„Premiér i paní Symondsová s radostí oznamují, že se jim dnes ráno v londýnské nemocnici narodil zdravý chlapec. Oba by chtěli velmi poděkovat fantastickému zdravotnickému personálu,“ citoval zpravodajský web BBC z prohlášení mluvčí.
Těhotná snoubenka britského premiéra Borise Johnsona měla počátkem dubna příznaky nemoci covid-19. „Poslední týden jsem strávila v posteli s hlavními příznaky koronaviru. Test jsem nepotřebovala a po sedmidenním odpočinku se už cítím silnější a uzdravuji se,“ uvedla v polovině dubna na Twitteru Symondsová. Ostatním těhotným ženám tehdy vzkázala, aby si v případě nákazy nastudovaly aktuální instrukce, co mají dělat.

Koronavirem se nakazil také její partner Boris Johnson. Ten se do svého londýnského úřadu po rekonvalescenci vrátil po třítýdenní absenci způsobené nemocí covid-19. Johnson vstoupil do vztahu se Symondsovou poté, co se po pětadvaceti letech rozpadlo jeho manželství s Marinou Wheelerovou. Symondsová se stane Johnsonovou třetí manželkou. Z druhého manželství s Marinou Wheelerovou má britský premiér čtyři děti, všechny jsou již dospělé. V roce 2010 se mu narodil nemanželský potomek, jehož zplodil s uměleckou poradkyní Helen Macintyreovou.

O těhotenství Symondsové pár oficiálně informoval na konci února, přičemž narození potomka se čekalo na začátku léta. Zároveň bylo tehdy oznámeno, že premiér a jeho partnerka se zasnoubili. I když Symondsová není zatím plnohodnotnou první dámou Velké Británie, žije s premiérem od července minulého roku na Downing Street, v níž se nachází sídlo britských ministerských předsedů.

Zatím posledním britským premiérem, kterému se narodilo dítě v době, kdy byl ve funkci, byl David Cameron. Jeho manželka Samantha porodila dceru Florence Rose Endellion v srpnu 2010.

SOUD UMOŽNIL, ŽE PACHATELÉ PŘESTUPKŮ Z NOUZOVÉHO STAVU UNIKNOU

Ministr vnitra Jan Hamáček ve středu oznámil, že správní orgány budou muset zastavit řízení proti lidem, kteří se od 23. března do 27. dubna dopustili přestupků proti vládním opatřením. Reagoval na nedávné rozhodnutí soudu, který zrušil opatření zavedená ministerstvem zdravotnictví.

Delikty kvůli rozhodnutí soudu nebude podle Hamáčka možné trestat. Pražský městský soud zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Byla vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle soudu je měla vydávat vláda podle krizového zákona jako na začátku koronavirové epidemie, což kabinet po verdiktu znovu učinil.

„Podle stanoviska právníků ministerstva vnitra to je tak, že správní řízení bude muset být zastaveno vzhledem k tomu, že to příslušné nařízení bylo zrušeno jako nezákonné,“ uvedl Hamáček. Za delikt proti nezákonnému opatření totiž není možné uložit pokutu. Ministerstvo podle něj ale nemůže nařizovat správním orgánům, jak mají postupovat.
Ministerstvo zdravotnictví nechtělo další osud správních řízení komentovat. Nevyjádřilo se ani k dotazu, zda bude ohledně případného zastavování řízení vydávat sjednocující pokyn hygienickým stanicím.

„Vzhledem k tomu, že ministerstvo zdravotnictví podá proti rozhodnutí Městského soudu v Praze kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, je nyní nejprve na místě počkat na jeho rozhodnutí,“ sdělil dnes na dotaz David Šíma z tiskového oddělení úřadu

KSČM PRO POSÍLENÍ MOCI ZDRAVOTNICTVÍ, ČSSD SI POČKÁ, CO BUDE DÁL

Poslanci koaličních sociálních demokratů zatím nejsou rozhodnuti, jestli by podpořili novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která by rozšířila kompetence ministerstva zdravotnictví. Počkají na přesné znění návrhu. Komunisté, kteří koaliční vládu podporují, by však pro změnu hlasovali.

„KSČM k novele zákona o ochraně veřejného zdraví vyzvala, navrhla příslušné doprovodné ustanovení a to bylo přijato,“ uvedl předseda komunistické strany Vojtěch Filip. Poslancům strany by proto doporučil případně hlasovat pro schválení novely. Předseda koaličních sociálních demokratů Jan Hamáček ve středu řekl, že zákon posilující ministerstvo zdravotnictví může být cestou ke kontrole epidemie bez nouzového stavu. Nesmí ale obcházet soud a ústavu.

“Jakmile bude na stole, podrobíme ho testu ústavnosti,” uvedl s tím, že autoři předlohy a později politici při jeho schvalování budou muset na lékárnických vahách hlídat rozsah pravomocí, které by mělo ministerstvo získat. Pro dobu, než bude nalezena vakcína proti novému typu koronaviru a kterou označil za čas života s tygrem v kleci, bude ale podle Hamáčka nutné nějakou formou způsoby rozhodování ošetřit. Řadoví poslanci ČSSD se k návrhu zatím nechtějí vyjadřovat. To odůvodňují faktem, že zatím neznají přesnou podobu novely.

Opozice je proti

Opoziční strany se k návrhu staví převážně odmítavě. „Vláda pokračuje v právním chaosu a připravuje si další legislativní kličku. Zásadně odmítáme, aby o tak závažných věcech, jako je omezování svobody občanů, rozhodoval pouze jeden ministr,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.

„Vytvářet zákony, tak abychom zákony mohli trochu porušovat, není správné,“ řekl šéf nejsilnějšího senátního klubu Starostové a nezávislí Petr Holeček.Podle poslance Miroslava Kalouska z TOP 09 má však myšlenka svoji logiku. „Samozřejmě záleží na přesném znění toho zákona. Jednoznačně se budeme moci vyjádřit, až uvidíme, co tam je napsané. Na podzim může přijít druhá vlna, být na to připraven lepší legislativou má svou logiku, kterou nelze odmítat,“ řekl.

S novelou však nesouhlasí předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. „Účelovou změnou zákona, kterou avizoval premiér Babiš, chce zakrýt zásadní věc. Vláda nebyla schopná svou žádost o prodloužení nouzového stavu dostatečně vyargumentovat a podložit daty,“ míní. Rychlé ohýbání zákona odmítá.

Průzkum mezi onkologickými pacienty

Jak dostupná byla onkologická léčba během koronavirové krize a co pacienti nejvíce potřebovali, zjišťuje organizace Hlas onkologických pacientů. Své odpovědi můžete poskytnout zde.

Odmítavě se k návrhu staví i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „Nemohu souhlasit s tím, aby se kompetence a možnost plošně zasáhnout do omezení svobod a pohybu lidi dala jen do rukou ministra zdravotnictví. To je již výrazný zásah do ústavních práv a svobod a zde má tato kompetence být v rukou vlády a kontrolována sněmovnou,“ uvedl. Se změnou by podle něj Sněmovna neměla souhlasit.

„Představa, že by například následující dva roky nemohlo proběhnout žádné shromáždění proti vládní politice na základě výnosu ministra zdravotnictví, je pro nás zcela nepřijatelná,“ souhlasí i předseda Pirátů Ivan Bartoš. Vhodnější by podle něj bylo zavést stav pandemické pohotovosti, který by schvalovala vláda a mohla by ho zrušit Poslanecká sněmovna.

Naopak šéf SPD Tomio Okamura návrh schvaluje. „Včera ve Sněmovně jsem ve svém projevu navrhoval vládě, aby přišla s potřebnou úpravou legislativy tak, aby bylo možné ukončit nouzový stav a řešit pokračování ochrany zdraví lidí podle jiného zákona. Je dobře, že po našich výzvách vláda konečně pochopila, jak věc správně řešit a jak efektivně pokračovat v opatřeních proti šíření nákazy, aniž by bylo nutné neustále prodlužovat nouzový stav,“ řekl.

Návrh si však po předložení ještě podrobně prostuduje a posoudí, jestli se jedná o „racionální návrh, který zefektivní státní správu, aniž by bezhlavě zvyšoval úřadům pravomoci k omezování našich svobod, a zároveň chránil zdraví a životy občanů“.

DALŠÍ KROK

NA ZAČÁTEK

Sněmovna v úterý rozhodla o prodloužení nouzového stavu do 17. května. Vláda přitom žádala o 25. květen. Právě k tomuto datu by podle stávajícího harmonogramu mělo dojít k poslední vlně rozvolňování opatření.
Premiér Andrej Babiš následně večer avizoval, že by se situace mohla vyřešit rozšířením kompetencí ministerstva zdravotnictví. Novelu zákona o ochraně veřejného zdraví podle něj vláda projedná příští pondělí. Sněmovna by se normou mohla zabývat následující den