iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

ÚS odmítl kontrolu, Nouzový stav „aktem vládnutí“ v ČR

Ústavní soud odmítl stížnost směřující proti usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu a proti omezení pohybu v Česku. Věcně se jí nezabýval. Neuspěla ani stížnost proti rozhodnutí, které omezilo konání zastupitelstev. V souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru obdržel soud celkem 11 podnětů, jeden vzal pisatel zpět, dva jsou po dnešku odmítnuté, zbývá ještě osm.

Pisatelka jedné z odmítnutých stížností tvrdila, že vyhlášení nouzového stavu spolu s dalšími opatřeními zasáhlo do jejího práva na svobodný pohyb a pobyt. Opatření byla podle ní vydávána chaoticky, bez respektování správných procedur a řádného odůvodnění.

Ústavní soud stížnost rozčlenil a odmítl ji z různých důvodů. Částečně proto, že k jejímu projednání není věcně příslušný, dílem proto, že je podaná někým zjevně neoprávněným, částečně pro nepřípustnost a dílem proto, že mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví již byla zrušena.
Z usnesení plyne, že vyhlášení nouzového stavu vládou je primárně „aktem vládnutí“, který nepodléhá kontrole ÚS.

Vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně.

ÚS stížnost rozčlenil a odmítl ji z různých důvodů. Částečně proto, že k jejímu projednání není věcně příslušný, dílem proto, že je podaná někým zjevně neoprávněným, částečně pro nepřípustnost a dílem proto, že některá opatření ministerstva zdravotnictví již byla zrušena.

Dílčí opatření by podle ÚS měly řešit obecné soudy, tak jako to již učinil Městský soud v Praze. Z usnesení dále plyne, že samotné vyhlášení nouzového stavu vládou je primárně „aktem vládnutí“, který nepodléhá kontrole ÚS. Vláda se zodpovídá Sněmovně. „ÚS dospěl k závěru, že samotný akt vyhlášení nouzového stavu nepodléhá přezkumu ÚS, zejména v situaci, kdy neobsahuje žádná konkrétnější omezení a je pouze konstatováno, že se vyhlašuje nouzový stav,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Zároveň ÚS uvedl, že za jiných okolností by vyhlášení nouzového stavu přezkoumat mohl, například pokud by rozhodnutí zároveň obsahovalo konkrétní krizová opatření a normativní pravidla chování nebo kdyby se na soud obrátila politická menšina. Vyhlášení nouzového stavu by ÚS mohl i zrušit, pokud by bylo v rozporu se základními principy demokratického právního státu a znamenalo by změnu jeho podstatných náležitostí.

Soud dále konstatoval, že vláda měla při vyhlášení nouzového stavu hledat více způsobů, jak dostat informace k veřejnosti. Tisková konference v televizi nestačí, podle Jirsy mohlo „viset na každém nároží oznámení“, vláda mohla využít i možnosti další publicity v rádiu a jiných médiích. „Nemůžeme si představovat, že každý náš občan visí na televizi a sleduje nepřetržitě tiskové zprávy nebo si něco přečte na internetu,“ řekl Jirsa.

K výroku usnesení zaujali společné odlišné stanovisko soudkyně Kateřina Šimáčková a soudci Vojtěch Šimíček a David Uhlíř.

K odůvodnění usnesení zaujali odlišná stanoviska soudci Jan Filip, Vladimír Sládeček, Radovan Suchánek a soudkyně Milada Tomková. „Za ÚS mohu vzkázat, že zřekl-li se svých pravomocí a rezignoval na možnost přezkumu vyhlášení nouzového stavu, pak se právě úspěšně ‚imunizoval‘,“ stojí v odlišném stanovisku Tomkové.

ÚS odmítl také návrh člena zastupitelstva městské části Praha 4 Viktora Derky (Piráti) směřující proti usnesení vlády z 23. března. Vláda po dobu trvání nouzového stavu uložila samosprávám, aby zastupitelstva svolávaly jen v nezbytných případech a formou videokonference. Návrh na zrušení takzvaného jiného právního předpisu ale mohou samostatně podat pouze určité subjekty, kterým oprávnění přiznává zákon, tedy například skupina nejméně 25 poslanců či deseti senátorů. ÚS proto podnět zastupitele odmítl jako podaný osobou zjevně neoprávněnou, uvedl soudce zpravodaj Pavel Šámal.

Jednání zastupitelstev sice byla omezena, ale vláda nabídla k jeho konáním a kontrole alternativy, například zveřejnění zvukového záznamu. „Ústavní soud s ohledem na vážnost situace, jakou bezpochyby je nouzový stav a s ním spojená možnost vlády krizovými opatřeními významně zasáhnout do ústavně zaručených práv a svobod, považuje za potřebné uvést, že z důvodu krátkého trvání napadeného aktu (14 dní) a skutečnosti, že ve svém důsledku nijak zasedání zastupitelstva, jehož je navrhovatel členem, neovlivnilo, napadený akt nijak do práva navrhovatele na nerušený výkon funkce zasáhnout nemohl,“ uvedli jeho zástupci.

K odůvodnění usnesení uplatnili odlišné stanovisko soudce Jan Filip, soudce Pavel Šámal, soudkyně Kateřina Šimáčková a soudce Vladimír Sládeček. „Lze naopak připustit, že napadený akt ve svém důsledku činnost územní samosprávy byl schopný omezit, a to výhradně z důvodu omezení pohybu a pobytu; omezení práva na samosprávu však krizový zákon nepředpokládá. Aniž by se Ústavní soud zabýval přiměřeností takového potenciálního zásahu, neboť návrh v nyní posuzované věci byl podán osobou zjevně neoprávněnou, zdůrazňuje, že výčet ústavně zaručených práv obsažený v § 5 krizového zákona je nutné považovat za zákonné stanovení jejich mezí, je taxativní a při jeho používání musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu (čl. 4 odst. 4 Listiny). Ústavní soud tedy považuje za naprosto nepřípustné, aby vláda, byť vedená těmi nejlepšími úmysly, pro příště svým krizovým opatřením upravila otázky, které ve svém důsledku mohly zasáhnout do práv

v tomto výčtu neuvedených, a to včetně práva na samosprávu. K tomu zjevně oprávněna
není, je-li možné stanovit meze základních práv a svobod výhradně zákonem,“ stojí mimo jiné v disentu Šimáčkové s Šámalem s tím, že tento text byl původně v konceptu rozhodnutí.

Zároveň ale soud uvedl, že za jiných, výjimečných okolností, by vyhlášení nouzového stavu přezkoumat mohl, například pokud by rozhodnutí zároveň obsahovalo konkrétní krizová opatření a normativní pravidla chování nebo kdyby se na soud obrátila politická menšina. Vyhlášení nouzového stavu by ÚS mohl i zrušit, pokud by bylo v rozporu se základními principy demokratického právního státu a znamenalo by změnu jeho podstatných náležitostí, plyne z usnesení, ceskajustice.cz

ÚSTAVNÍ SOUD: STÁT JE BABIŠ

Dnešního dne jsme se jako právní zástupci stěžovatelky z médií dověděli o tom, že Ústavní soud již odmítl její stížnosti proti vyhlášení nouzového stavu, krizovému opatření vlády a opatřením ministerstva zdravotnictví omezujícím pohyb osob. Pro ESLP bude nekompetentnost Ústavního soudu lahůdkou.

Ústavní soud tragicky selhal v době, kdy jsou vládou bezohledně pošlapávány ústavní principy. V tak zásadní věci jako je vyhlášení nouzového stavu, které zasáhlo do našich práv jako žádný jiný akt exekutivy, soudci řekli, že jde o pouhopouhé nezajímavé politické rozhodnutí bez dopadů do práv a svobod jednotlivců. Soudci dali jasně najevo, že se na ně nikdo nemůže spoléhat, jestliže jde skutečně do tuhého. Pravdu měl Stanislav Křeček: lidská pravá jsou jen do hezkého slunečného počasí.

Každý občan, byť je právním laikem, a dokonce i každé chytřejší dítě vidí, že vyhlášení nouzového stavu drasticky navýšilo pravomoci exekutivy, omezuje naše svobody a přímo se dotýká našich práv (příkladmo lze zmínit zásadní navýšení trestních sazeb za trestné činy spáchané v době nouzového stavu). Tento počin soudců Ústavního soudu je nutno označit za kardinální zbabělost.

Ústavní soud také selhal z hlediska snad všech myslitelných standardů spravedlivého procesu. Nezaslal stěžovatelce vyjádření ministerstva zdravotnictví a nedal jí možnost se k němu vyjádřit. To je podle konstantní judikatury samotného Ústavního soudu porušení zásad kontradiktornosti a rovnosti zbraní. Je to snad nový standard pro výkon spravedlnosti v době pokoronavirové? Takto si máme představovat tu zásadní změnu společnosti, která už nikdy nebude taková, jako bývala? Městský soud v Praze naštěstí ukázal, jak odvážní mohou soudci být. Statečnost se ale na Ústavním soudu zjevně nenosí. Nebo byla udušena rouškami.

Vážným způsobem byla porušena zásada veřejnosti řízení. Nález se musí vyhlašovat vždy veřejně, což říká zákon o Ústavním soudu. Ústavní soud po vyhlášení nouzového stavu nejprve sám bez jakéhokoli zákonného podkladu přestal své nálezy vyhlašovat veřejně za účasti stěžovatelů. Soudci se z obav před virem a občany schovali za monitory svých počítačů. Alespoň ale soud předem oznámil, že nález bude vyhlašován na svých stránkách a k vyhlášení došlo přímo zveřejněním na webových stránkách. Pokud ovšem jde o nouzový stav, tak ještě včera večer nebyla o tom, že bude nález vyhlašován zveřejněna žádná informace. Stěžovatelka neměla možnost se vyhlášení zúčastnit a v době, kdy média již o výsledku psala, nebyl na stránkách Ústavního soudu jeho text zveřejněn. Proč v tomto případě Ústavní soud postupoval jinak, než ohledně „běžných“ vyhlašovaných nálezů?

Ještě před podáním první ústavní stížnosti jsme se na některé soudce Ústavního soudu obrátili s žádostí, aby nemlčeli a vyjádřili se k tomu, jak exekutiva nerespektuje stanovená pravidla a bezostyšně omezuje práva a svobody občanů. To jsme se ale spletli, pokud jsme doufali, že na Ústavním soudu existuje cit pro ochranu lidských práv. Ukázalo se, že soudci se totiž umí předvádět s poučkami ohledně demokracie a právního státu jen v době, kdy o nic nejde. Za odměnu nás totiž soudce Fenyk napráskal ministryni spravedlnosti. Staré dobré praktiky člena KSČ se holt nedají zapomenout.
Ostatní soudci ukázali pevné charaktery a vzájemnou loajálnost, když se dohodli, že Fenyk není v případě stěžovatelky zastoupené advokátem, na kterého si stěžoval u ministryně, podjatý. Sice žádal pro kritika exekutivy kárný postih, ale jinak rozhoduje nezaujatě, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a s pomocí bohyně Justicie spravedlivě.

Jak je vidět, mladí soudci Městského soudu v Praze mají mnohem více odvahy řídit se právem i v době krize a pojmenovat věci pravými jmény, než soudci nejvyšší ústavní instance. Ti si své výroky o nutnosti ochrany základních práv schovávají na dobu, až sami nebudou riskovat, že by se znelíbili těm, kteří dnes svými dekrety řídí každý aspekt našeho života. In dubio pro klid a nohy v teple. Ať se občanům děje cokoli.

Jak předpověděl advokát Václav Vlk, soudci Ústavního soudu se zapsali do historie. Nikdo na ně ale nebude vzpomínat jako na hrdiny. Vendula Zahumenská, David Zahumenský, ceskajustice.cz

NOUZOVÝ STAV DO 17. KVĚTNA

Nouzový stav v zemi bude trvat do 17. května. Pro prodloužení hlasovalo 54 ze 101 přítomných, pro byli přítomní poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Rozhodl postoj komunistických poslanců, kteří odmítli podpořit nouzový stav do 25. května, jak je k tomu vyzvalo vedení strany. „Zvládli jsme pandemii,“ řekl poslancům premiér Andrej Babiš.

Poslanecký klub KSČM se dohodl, že bude hlasovat pro 17. květen. Verdikt poslanců přitom neoznámil nikdo z vedení, ale řadový poslanec Zdeněk Ondráček. Výkonný výbor KSČM přitom v pondělí doporučil komunistickým poslancům žádost vlády o 25 dnů delšího nouzového stavu podpořit.

„Nouzový stav nemůže být v České republice na věčné časy, pokud nechceme zemi a ekonomiku zničit. Proto jsme navrhovali, aby byl prodloužen o týden, a pak vláda buď požádala o jeho další prodloužení, nebo byl ukončen. Bohužel neúspěšně, znovu se ukázalo, kdo drží vládu fakticky u moci, KSČM,“ reagoval na výsledek hlasování předseda ODS Petr Fiala.

Vracíme se k normálnímu životu, řekl Babiš

„Jako jedna z prvních zemí se vracíme k normálnímu životu,“ prohlásil ve Sněmovně Babiš. Žádost poslala jeho vláda poslancům po rozhodnutí Městského soudu v Praze, který zrušil omezující opatření ministerstva zdravotnictví v oblasti svobody pohybu, obchodu a služeb.

DĚTI BRITŮ OHROŽUJE NOVÁ NEMOC, OPĚT KORONAVIRUS?

Britští lékaři zkoumají možnou souvislost mezi novou vzácnou zánětlivou chorobou, která postihuje děti, a nemocí covid-19. Na tiskové konferenci to v úterý podle Reuters prohlásil ministr zdravotnictví Matt Hancock. Podle něj se jedná o „znepokojivé“ zprávy. Je však brzy na to činit jasné závěry, dodal.

Hancock prohlásil, že jej velice znepokojují zprávy o dětech v těžkém stavu kvůli onemocnění, které by mohlo mít návaznost na covid-19. Podle odborníků se nákaza podobá syndromu toxického šoku či Kawasakiho nemoci, což je onemocnění, které způsobuje u dětí do pěti let záněty cév a srdce.

Experti však zdůrazňují, že se onemocnění v Británii objevilo zatím u asi 20 dětí, přičemž koronavirus se prokázal jen u některých z nich. O podobných případech však podle serveru BBC informovaly i italští či španělští lékaři.
Mladší lidé, a děti především, se přitom s nákazou koronavirem obecně potýkají lépe než starší osoby.

Vzácná nemoc má příznaky, které se často objevují u pacientů, jejichž zachvácený imunitní systém se snaží bojovat s infekcí. Patří mezi ně vysoká horečka, nízký krevní tlak, vyrážky a dušnost. Syndrom se může projevovat rovněž bolestmi břicha, zvracením nebo průjmem.

Komplikace při léčbě koronaviru

Američtí lékaři si též všimli, že u u poměrně značného počtu pacientů s koronavirem se vytváří krevní sraženiny, a to navzdory tomu, že jsou jim podávány léky snižující srážlivost krve. Washington Post píše, že je mělo až čtyřicet procent případů. Při pitvě lékaři v plicích obětí čekali příznaky zápalu plic, ale nacházeli tam spoustu sraženin.

Kvůli trombóze (ucpání cév) museli lékaři hvězdnému broadwayskému herci a tanečníkovi Nickovi Corderymu (41 let) amputovat ¬nohu. Jedna nizozemská studie uvádí, že 38 procentům ze 184 pacientů s covidem-19 se abnormálně srážela krev. Jedná se údajně o velmi zdrženlivý odhad. V Číně něco podobného zaznamenali až u sedmdesáti procent.
Vědci nevědí, proč se tak děje. Krevní sraženiny se vytváří i u jiných pacientů, kteří dlouho leží na jednotce intenzivní péče. Jejich míra u pacientů s koronavirem je však mnohem větší, než by se čekalo, poukazuje server South China Morning Post.

Další vysvětlení je, že koronavirus postihuje především ty jedince, kteří už mají předchozí zdravotní problémy, jako jsou onemocnění srdce nebo plic. Tyto potíže jsou samy o sobě spojeny s vyšší mírou srážlivosti. Jasné vysvětlení zatím ale nikdo nemá.

NOVÝ ZÁKON DÁ PRAVOMOC MINISTERSTVU?

Ministerstvo zdravotnictví bude prosazovat novelu zákona o ochraně veřejného zdraví. Díky ní by totiž posílilo své kompetence a mohlo zachovat restriktivní opatření kvůli koronaviru i po skončení nouzového stavu. Sněmovna v úterý rozhodla o jeho prodloužení do 17. května, přestože vláda žádala o 25. květen.

Novelu zákona vláda projedná příští pondělí. Sněmovna by se normou mohla zabývat následující den, řekl v úterý premiér Andrej Babiš. Babiš po úterní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že rozhodnutí Sněmovny o délce trvání nouzového stavu bere na vědomí.

Pokud by vláda na situaci nereagovala, podle něj by hrozilo, že po 17. květnu nebudou respektovány restrikce, které chce vláda zachovat ještě další týden kvůli obavě z šíření koronaviru.

Novela umožní zachovat restrikce

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch podle Babiše má na pondělní jednání vlády předložit novelu zdravotního zákona, která umožní restriktivní opatření zachovat na základě rozhodnutí ministerstva, tedy i bez nouzového stavu.
Podle premiéra má nový zákon ministerstvu dát možnost „zakázat nebo omezit činnost obchodních center, obchodních a výrobních provozoven, bazénů, wellness zařízení, veřejné dopravy, všech druhů zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb a nařídit jim používání hygienických opatření. Dále povinnost používat osobní ochranné prostředky a dezinfekční prostředky. Regulovat hromadné akce, omezit jejich rozsah.“

Nouzový stav Sněmovna prodloužila jen do 17. května, rozhodl postoj komunistů

Vláda předloží novelu poslancům příští týden v úterý a bude ji chtít schválit ve stavu legislativní nouze, aby díky tomu ministerstvo zdravotnictví rychle získalo nové pravomoce.

Podle něj má zákon zajistit nejen dodržení současného plánu rozvolňování restrikcí, ale i připravit Česko na případná nová opatření, pokud by zemi zasáhla druhá vlna epidemie koronaviru. „To, že to vypadá zatím skvěle, že zvládáme epidemii, je jedna věc. Ale rozvolňováním (restrikcí) se může stát, že přijde druhá vlna. Musíme se na to připravit,“ řekl Babiš.

ÚS ODMÍTL STÍŽNOST SOUDCE KOZÁKA

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého brněnského soudce Jana Kozáka. Dostal podmíněný trest za snahu zasáhnout do insolvenčního řízení. Pravomocný rozsudek pro něj znamenal konec v justici. Ústavní soudci rozhodovali bez veřejného jednání, usnesení je dostupné v databázi soudu.

Kozák vinu od počátku popíral, také v ústavní stížnosti poukazoval na porušení zásady presumpce neviny. Justice prý neobjasnila motiv činu, omezila se pouze na nepodložené spekulace. Ústavní soudci stížnost označili za neopodstatněnou.

„Soudy z ústavněprávních hledisek řádně vyložily, jaké závěry z jednotlivých důkazů učinily, a podrobně se zabývaly i obhajobou stěžovatele, přičemž vysvětlily, z jakých důvodů jí neuvěřily,“ stojí v usnesení.
Městský soud v Brně vyměřil Kozákovi za zneužití pravomoci úřední osoby 15 měsíců vězení s podmínečným odkladem na tři roky. Odvolací Krajský soud v Ostravě zkrátil zkušební dobu na dva roky.

Podle obžaloby se Kozák snažil zařadit do insolvenčního řízení vedeného jiným soudcem pohledávku fyzické osoby na 450.000 korun. Termín pro přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení končil 31. srpna 2016, soudce se podle obžaloby spornou pohledávku snažil 7. září na podatelně soudu zařadit do běžného procesu.
Předstíral, že ji našel ve svém spisu, do kterého byla vložena omylem, a chtěl ji datovat k 31. srpnu. Podatelna to odmítla. O totéž se podle obžaloby snažil ještě 13. září v soudní kanceláři, úřednice ale pohledávku přinesla do podatelny, kde jí požadované datum znovu nedali.

Kozák podle pravomocného rozsudku jednal na popud právníka Martina Zvoníčka, jenž za účastenství ve formě návodu dostal podmínku a zákaz činnosti. Také on podal ústavní stížnost. Oba muži už dříve popřeli, že by jednali nezákonně. Kozák se hájil tím, že pochybila podatelna. Soud ale tomuto tvrzení neuvěřil.

SOUDCE ELISCHER NEPROSADIL KÁRNÉ ŘÍZENÍ S ŽALOBCEM PAZOURKEM, SOUDKYNÍ CUKEROVOU

Elischer neuspěl s návrhem na kárné řízení se soudkyní a žalobcem: Obžalovaný soudce pražského vrchního soudu Ivan Elischer neuspěl s návrhem, aby ministryně spravedlnosti podala kárné žaloby na soudkyni a státního zástupce, kteří mají na starosti jeho korupční kauzu. Na dotaz to uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Hlavní líčení s Elischerem mělo pokračovat tento týden, pražský městský soud však musel naplánované termíny už poněkolikáté zrušit. Tentokrát se nedostavila Elischerova advokátka.

Elischerův podnět se týkal Vladimíra Pazourka z Městského státního zastupitelství v Praze a předsedkyně senátu pražského městského soudu Veroniky Cukerové. „Dne 1. dubna 2020 paní ministryně podepsala dopis informující JUDr. Elischera o tom, že kárná žaloba podána nebude,“ uvedlo ministerstvo.

Elischer se už dříve snažil iniciovat kárné řízení také proti pražské vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové a její podřízené Lence Šimkové. Vyčítal jim nepřiměřené průtahy při posuzování jeho stížnosti proti zahájení trestního stíhání. Na ministerstvu ovšem rovněž neuspěl.

Soudce je obžalovaný mimo jiné z toho, že ovlivňoval rozhodování svého senátu ve prospěch některých stíhaných Vietnamců, kteří mu za to platili. Za zneužití pravomoci a přijímání úplatků mu hrozí až 12 let vězení a také trest propadnutí majetku.

Soudkyně Cukerová obžalobu projednává od srpna 2019, proces je aktuálně ve fázi výslechů svědků. Termíny hlavního líčení Cukerová opakovaně rušila. Mimo jiné i proto, že Elischer jí vzkázal, že je v pracovní neschopnosti a v karanténě. Soud měl pokračovat tento týden, jednání se ale opět nekoná. Jak již Česká justice informovala,sSoudkyně musela hlavní líčení odročit na červen.

Elischer, který nesmí soudit až do pravomocného skončení trestního stíhání, vinu odmítá. Policii označil za neobjektivní a podjatou. Přijetí úplatků popřel, stejně jako to, že by peníze, které měl ve své soudcovské kanceláři, pocházely z trestné činnosti. Po svém zadržení strávil měsíc ve vazbě, kam ho soudkyně Cukerová později poslala na další měsíc, protože se podle ní pokusil ovlivnit svědkyni, ceskajustice.cz

POLICISTA OD MINISTRA GROSSE MACHATA ZNOVU OBVINĚN

GIBS obvinila podruhé šéfa bývalého Grossova policejního týmu. Kvůli fiktivním záznamům o informátorovi:Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) podruhé obvinila vyšetřovatele brněnské kriminální policie Vladimíra Machalu ze zneužití pravomoci úřední osoby. Machala vedl před 15 lety tajný tým protikorupční policie s krycím názvem Mlýn, který se věnoval velmi citlivým kauzám. Existence týmu se po jeho prozrazení ukázala jako značně problematická. Machala naposledy vyšetřoval obchody s brněnskými byty. GIBS ho podruhé obvinila ze zneužití pravomoci úřední osoby kvůli tomu, že byl vytvořeny fiktivní úřední záznamy o schůzkách s informátorem, na kterého byly čerpány peníze ze speciálního policejního fondu.

GIBS sdělila 9. března nadporučíkovi brněnské kriminální policie Vladimíru Machalovi obvinění z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. Není to první obvinění, které si Machala krátce po sobě od inspektorů vyslechl. Do zahájení trestního stíhání vyšetřoval kšeftování s obecními byty v Brně. Jak před dvěma týdny informovala Česká justice, v půlce února Machalu GIBS obvinila ze zneužití pravomoci úřední osoby poprvé. A podezřívá ho dokonce z maření vyšetřování.
Druhé trestní stíhání, a opět kvůli zneužití pravomoci úřední osoby, zahájila GIBS počátkem letošního března.

V této kauze jde o podezření z nezákonného čerpání z fondů zvláštních finančních prostředků při vyšetřování závažné kauzy. Machala měl podle GIBS své podřízené poskytnout nepravdivé informace, na základě kterých měla zpracovat taktéž nepravdivý úřední záznam. Podřízená měla také vytvořit nepravdivý záznam o zavedení informátora a sepsat opět nepravdivý záznam o informacích k vyšetřování. Ta jí měly být z už zmiňovaného fondu zvláštních finančních prostředků vyplaceny peníze, které měla předat tomuto informátorovi. Podle vyšetřovatelů GIBS je ale použila pro svoji potřebu.
Nadporučík brněnské hospodářské kriminálky Vladimír Machala vyšetřoval od léta 2018 podvody s obecními byty v jihomoravské metropoli. Policie kvůli nim obvinila bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka. Hubálka detektivové brněnské kriminálky zadrželi 18. června 2018. Pavel Hubálek si měl kvůli transakcím s byty vyrobit i falešná úřední razítka. Podle policie si nechal vyrobit fiktivní razítka brněnského magistrátu a městských částí a potenciálním zájemcům se představoval jako úředník brněnského magistrátu.
Podvody s byty

Podle policie se měl Hubálek dopustit podvodu s obecními byty hned v několika případech. Škoda se podle prozatímních odhadů detektivů může vyšplhat přes hranici deseti milionů korun. Kriminalisté při vyšetřování zjistili, že měl Hubálek používat k přidělování obecních bytů padělaná razítka městských úřadů a firmy, která nemovitosti v Brně spravuje.
Zájemcům o obecní byty měl Hubálek podle zjištění vyšetřovatelů předávat zfalšovaná potvrzení a smlouvy k užívání bytů na hlavičkovém papíře brněnského magistrátu s padělaným podpisem. Hubálek pak měl těmto zájemcům přidělovat byty, od kterých disponoval klíči. Za jejich přidělování pak měl dostávat od „vyřízených“ zájemců provize. Na Hubálka byla na začátku vyšetřování uvalena vazba, z ní byl později propuštěn, u soudu mu hrozí až desetiletý trest za mřížemi.
Česká justice se s Vladimírem Machalou spojila, aby se k případu vyjádřil, ale do telefonu nebyl ochotný mluvit. Žádost o jinou formu kontaktu Machala nevyslyšel.

Platba za fiktivní zjištění

Inspekce Vladimíra Machalu nově podezřívá, že měl instruovat svoji podřízenou Jitku Broďákovou k tomu, aby nezákonně čerpala z peníze z fondu zvláštních finančních prostředků. Ten se v bezpečnostních složkách používá k takzvanému „rozmluvení“ informátorů, kterým se za jejich informace, použitelné pro trestní řízení, platí. Tyto fondy jsou příslušníky bezpečnostních složek často zneužívány, jenže konkrétní případy se velmi těžko prokazují.

Machala měl podle závěrů inspekce Broďákové poskytnout nepravdivé informace, které měla využít pro vytvoření nepravdivého úředního záznamu. Broďáková pak měla do záznamu uvést, že měla mít v červnu 2018 schůzku s člověkem ze státní správy, který jí měl předat informace o trestné činnosti s obecními byty, kterou páchal už zmiňovaný Pavel Hubálek. Tohoto „člověka“ měla Broďáková vyhodnotit jako osobu vhodnou ke spolupráci, poté ji k ní přesvědčit, a s jeho vědomím ho zanést jako informátora do policejní databáze pod krycím jménem Notor.

Machala měl podle inspekce vědět, že k žádné schůzce s informátorem nedošlo, a že Broďáková tomuto „ráfkovi“, jak se informátorům v policejním žargonu říká, a to, že Broďáková za jeho poznatky pro trestní řízení nezaplatila. Machala pak měl podle inspekce zavedení svazku na informátora s krycím jménem Notor schválit a postoupit dále ke schválení. Podle inspekce pak měl Broďákové poskytnout i další informace, které měly posloužit k tvorbě dalších nepravdivých úředních záznamů o schůzkách s informátorem Notorem. Celkem tak měla Broďáková za fiktivní schůzky s informátorem vyinkasovat 10 tisíc korun.
Inspekce policisty sledovala i odposlouchávala, po obvinění podezřelých provedla domovní prohlídky a prohlídky nebytových prostor.

Kamarád u vyšetřování

Machala je obviněn z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. Toho se měl dopustit, že o průběhu vyšetřování informoval dlouholetého kamaráda a rodinného přítele Pavla Kosmáka. Kosmák pracuje na jako šéf technického oddělení správy nemovitostí na radnici Brno-střed. Machala měl mít podle Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) informace o tom, že by mohl mít Kosmák zapojen do Hubálkových transakcí s obecními byty. Machala měl Kosmáka o průběhu vyšetřování informovat podle GIBS osobně, telefonem a prostřednictvím mobilní aplikace WhatsApp. Machala měl Kosmákovi předat informace o domovních prohlídkách i prohlídkách nebytových prostor. Machala měl dokonce Kosmáka pozvat jako takzvanou nezúčastněnou osobu na domovní prohlídku u Hubálka.

Na vysvětlenou, procesní předpisy vyžadují, aby při provádění některých úkonů státní mocí (například policií), kterými je zasahováno do osobnostních svobod, byla přítomna tzv. nezúčastněná osoba. V aplikační praxi se zejména orgány policie pro potřebu provádění úkonu, který je spojen s obligatorní přítomností nezúčastněné osoby, obracejí na obce, které vyšlou ke splnění uvedené povinnosti nejčastěji zaměstnance obecního úřadu.

Machala měl Kosmákovi umožnit, aby byl aktivním účastníkem domovní prohlídky v bytě Hubálka jeho manželky v Brně Bohunicích. Kosmák prý měl detektivovi posloužit jako konzultant v případu, kdy mu měl pomoci verifikovat, zda jsou zajištěné dokumenty při domovní prohlídce pravé, a jestli patří do agendy bytového odboru nebo správy nemovitostí městské části Brno-střed.

Machala měl prostřednictvím aplikace WhatsApp Kosmákovi také po výslechu Hubálka v létě 2018 sdělit, že proti němu vypovídal, a promluvil i o kauze Stoka, do které jsou zapleteni brněnští politici převážně kolem hnutí ANO. Dále jej měl Machala informovat o tom, že soud Hubálkovi zrušil jeden z vazebních důvodů. Vloni v únoru pak měl Machala Kosmákovi sdělit, že Hubálek o něm vypověděl, že měl dát Kosmákovi úplatek 10 tisíc korun za poskytnutí dokumentace k bytům, přepisovaným na nové nájemníky a za poskytnutí klíčů od volných bytů a garáží. Inspekce Machalovi také přičítá, že mohl zmařit vyšetřování, protože kvůli nesprávnému procesnímu postupu nemohou být použity jako důkazy v trestním řízení zajištěné mobilní telefony.

Počátkem letošního března inspekce zahájila druhé trestní stíhání Vladimíra Machaly, opět kvůli zneužití pravomoci úřední osoby. V této kauze jde o podezření z nezákonného čerpání z fondů zvláštních finančních prostředků. Machala měl dle GIBS své podřízené poskytnout nepravdivé informace, na základě kterých měla zpracovat nepravdivý úřední záznam. Podřízená měla také vytvořit fiktivní záznam o zavedení informátora a sepsat fiktivní záznam o informacích k vyšetřování, za což mělo být z už zmiňovaného fondu zvláštních finančních prostředků vyplaceno 10 tisíc korun.
Elitní detektiv

Vladimír Machala vedl před patnácti lety utajovaný tým protikorupční policie s krycím názvem Mlýn. Existence tajného týmu se po jeho vyzrazení ukázala jako značně problematická. Tým vyšetřoval manipulace s prověrkami Národního bezpečnostního úřadu nebo aféru ve vojenské rozvědce.

Do médií v roce 2005 prosákly poznatky o tom, že se informace z vyšetřování týmu Mlýn dostávaly k tehdejšímu ministrovi vnitra Stanislavu Grossovi (ČSSD). Pozdější premiér Gross si proto za zřízení týmu vysloužil řadu negativních ohlasů. Tým se v únoru 2005 přejmenoval z Mlýna na Vltavu a jeho činnost byla postupně utlumena.

Vladimír Machala v září roce 2005 od protikorupční policie odešel a nastoupil jako policejní analytik v Brně. Svůj odchod z elitní policejní složky odůvodnil rodinnými důvody. „Je to pravda. To není určitě žádný pokles, to zaprvé, a zadruhé, to je z rodinných důvodů. Protože se mi narodilo dítě a potřebuji být s rodinou v Brně, to je velmi jednoduché,“ potvrdil před patnácti lety autorovi článku.

Vladimír Machala také v roce 2001 vedl vyšetřování někdejšího generálního ředitele televize Nova Vladimíra Železného. Toho Machala podezříval z pokusu o poškozování věřitele, z kterého byl Železný později obžalován. Od soudu ale odešel nevinen. Pražský vrchní soud Železného zprostil obžaloby z pokusu o poškození věřitele – společnosti CME (Central European Media Enterprises) na jaře roku 2011. V odvolacím jednání dospěl k jinému závěru než rok před tím v říjnu pražský městský soud, který Železnému vyměřil tříletý trest vězení podmíněně odložený na zkušební dobu čtyř let a peněžitý trest tři milióny korun.

Po zveřejnění prvního článku zareagovala právní zástupkyně Vladimíra Machaly Klára Samková. „Zveřejnění informací v médiích, a to zejména způsobem, jak to učinil Ekonomický deník (partnerský server České justice – pozn. red.), považujeme za další krok vedoucí k zamezení řádného vyšetření trestné činnosti odhalené nyní stíhaným policistou, kdy orgány činné v trestním řízení zřejmě hodlají argumentovat tím, že věc byla mediálně známa, a tudíž byly zmařeny možnosti zajištění důkazů,“ tvrdí Samková.Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

ZEMĚDĚLCI POTŘEBUJÍ PROVOZNÍ KAPITÁL

Ekonomický deník: Miliardy na soběstačnost nepomohou, potřebujeme provozní kapitál, tvrdí zemědělci o vládní krizové podpoře: Rychlá a plošná podpora provozního kapitálu podobně jako u OSVČ. Nebo snížená DPH na potraviny jako u piva. To by teď zemědělci, na něž dopadá krize způsobená mimořádnými opatřeními v důsledku pandemie koronaviru, potřebovali mnohem více než nedávno vládou schválené miliardové navýšení investičních dotací v rámci Programu pro rozvoj venkova. Ministerstvo argumentuje dlouhodobou potřebou zvyšovat potravinovou soběstačnost země, což ale podle pravidel EU v rámci dotačních programů zase tak úplně nejde. Objevují se obavy, opřené o nedávné nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu, že na dotace na podporu velkých investičních projektů do podniků a na zpracování zemědělských produktů dosáhnou podobně jako v minulosti spíše velcí hráči.

V polovině července spustí ministerstvo zemědělství mimořádné 10. kolo příjmu žádostí o dotace z Programu rozvoje venkova, v rámci něhož chce mezi zemědělce a potravináře rozdělit čtyři miliardy korun. Většinu z těchto peněz schválila vláda na konci března jako opatření na podporu zemědělcům zasažených mimořádnými opatřeními vlády v důsledku pandemie koronaviru. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) mají peníze jít především na pěstování ovoce, zeleniny, brambor nebo chmele a také na chov prasat a drůbeže. Hlavním cílem je totiž zvýšení soběstačnosti, která je v těchto klíčových komoditách nízká, a dále podpora zpracování domácích potravin tak, aby se od nás nevyvážely základní suroviny a nedovážely zpracované produkty.

Podle některých nevládních organizací působících v zemědělském sektoru v čele s Asociací soukromého zemědělství ČR (ASZ) se však taková „koronavirová“ pomoc zcela míjí účinkem. A to právě z toho prostého důvodu, že finanční pomoc směřuje do investičních opatření v rámci dotačního programu Podpory rozvoje venkova, konkrétně do investic do zemědělských podniků a na zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. „Hlavním cílem by teď měla být podpora lidí a provozního kapitálu, což není dost dobře prostřednictvím Programu možné, protože je třeba nejprve zpracovat projekty, čekat na vyřízení žádosti o dotaci a v prvé fázi také projekt zafinancovat z vlastních zdrojů,“ sdělil Ekonomickému deníku předseda ASZ Jaroslav Šebek. Obává se proto, že peníze skončí v převážně průmyslových velkých zemědělských subjektech a Tomanem zmiňované malé a střední podniky na ně nedosáhnou. „Peníze půjdou převážně jen na vybrané sektory a bez nějakého bližšího zdůvodnění,“ pokračuje Šebek a upozorňuje, že forma pomoci nebyla se všemi zemědělskými organizacemi řádně předjednána, a to ani v rámci Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova, jehož je ASZ členem.

Zemědělci: Nechceme být součástí hry na soběstačnost

ASZ spolu s dalšími organizacemi by spíše uvítala podporu v podobě plošného jednorázového finančního odškodnění za dopady státem nařízených epidemiologických opatření, a to pro co největší počet zemědělských subjektů. Zamezí se tak jejich možnému úbytku, který může v konečném důsledku naopak vést ke snižování soběstačnosti. Jak nedávno upozornil i předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, řada zemědělských podniků, zejména těch menších, se postupně dostává nebo již dostala do závažných finančních problémů, protože jim vypadly dodávky na farmářská tržiště, do restaurací a školních jídelen. Jak Pýcha uvedl ve svém dopise premiéru Andreji Babišovi, ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi a ministru Tomanovi, zemědělci nemají žádný plošný program, který by jim podobně jako jiným podnikatelům nabízel provozní podporu. Podobnou pomoc neposkytuje ani Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, jenž primárně refunduje část předepsaných úroků z komerčních, především investičních, úvěrů.

Podle Šebka by se vládou schválené prostředky daly využít efektivnější cestou režimu de minimis, který díky poměrně nízké finanční částce nevyžaduje složitou administrativní proceduru, na rozdíl od žádostí na investiční dotace, a je zcela v souladu s pravidly společné zemědělské politiky EU. Navíc by se jeho příjemci mohli sami rozhodnout, jak krizovou situaci překlenout. To je mimochodem cesta, kterou doporučila i Evropská komise. Šebek proto navrhuje plošně podpořit zemědělce, kteří mají zemědělství jako vedlejší činnost, částkou 50 tisíc korun a zemědělce se zemědělstvím jako hlavní činností částkou 100 tisíc korun. V případě zemědělského podniku se zaměstnanci by se podpora navýšila o 25 tisíc korun za každého zaměstnance.

„Netvrdíme, že naše návrhy jsou jediné správné, ale chceme o nich jednat a hledat skutečná řešení pomoci. Nechceme být pod rouškou koronavirové krize součástí nějaké hry na soběstačnost v sektorech jako vepřové a drůbež, které dlouhodobě ani přes značné dosavadní investice prostě nedokáží negativní trend zvrátit,“ tvrdí Šebek, podle něhož je třeba vážně uvažovat nad úplnou změnou dosavadní dotací a nastavit model podpory chovu těchto zvířat na klasických rodinných farmách.

Zemědělské organizace v této souvislosti také upozorňují, že je třeba do budoucna hledat i jiné formy finanční pomoci. Tou může být třeba fond na ukládání prostředků k řešení krizí a komerčně nepojistitelných rizik jako mráz nebo sucho. Zemědělský svaz zase navrhuje snížení 15% sazby DPH na plodiny, ve kterých není ČR soběstačná, ale má pro ně vhodné podmínky, jako právě ovoce, zelenina a brambory. Sazba DPH na potraviny, jak upozorňuje Martin Pýcha, je díky nedávnému vládnímu rozhodnutí vyšší než u točeného piva a obecně jednou z nejvyšších v Evropě.
Ministerstvo: Musíme se dívat do budoucna

Ministerstvo zemědělství však o správném nasměrování své mimořádné „koronavirové“ podpory nepochybuje. Investice do rozvoje ve prospěch soběstačnosti jsou podle tiskového mluvčího Vojtěcha Bílého nutnost. „Právě nyní se ukazuje, jak je důležité nezůstat závislými na dovozech a produkovat cenově dostupné komodity, ve kterých ostatně máme dlouhou tradici a zkušenosti,“ sdělil Ekonomickému deníku Bílý. „Pouhá úhrada provozních ztrát nevyřeší problém, který v sektoru zemědělství na poli soběstačnosti máme,“ dodává. Navíc některé z „obálek“ budou podle něj směřovat i k malým zemědělským podnikům s cílem podporovat faremní zpracování a regionální produkty.

Více než sanacemi aktuálních ztrát způsobených mimořádnými vládními opatřeními odůvodňuje tedy ministerstvo mimořádné miliardy nutností dívat se do budoucna. Zvyšování soběstačnosti a naopak snižování závislosti na zahraničním dovozu je však cíl, který ministerstvo proklamuje opakovaně. ČR je v komoditách jako vepřové a drůbeží maso, ovoce, zelenina či brambory nesoběstačná již řadu let navzdory vlastním strategickým cílům a v nejbližší době se na tom nic nezmění. Systém přidělování zemědělských dotací v rámci Programu rozvoje venkova zároveň dlouhodobě vyvolává u veřejnosti nedůvěru s tím, že dotace spíše než k malým a středním podnikům, což by mělo být jeho hlavním smyslem, míří k velkým zemědělským podnikům a potravinářům spojeným s Potravinářskou komorou (jejíž bývalý předseda je současný ministr Toman), jak zmínil v úvodu článku předseda ASZ.

Tématu se opakovaně věnují domácí (například Hospodářské noviny zde) a v poslední době i zahraniční média, především v souvislosti s podezřením Evropské komise na rozsáhlé neoprávněné čerpání dotací ze strany Agrofertu, zdaleka největší ryby v českém zemědělském rybníčku, v důsledku střetu zájmů současného českého premiéra. O doslova rozebrání zemědělských dotací středoevropskými oligarchy nedávno vydal obsáhlou reportáž i americký The New York Times.

Dojem, že český dotační systém nahrává těm velkým, posílily nedávno i dva nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ten první z roku 2018 dospěl k závěru, že dotace míří především k velkým podnikům, které jsou programem zvýhodňovány. O desítky až stovky milionů korun opakovaně žádaly velké firmy z koncernu Agrofert jako Kostelecké uzeniny, Vodňanská drůbež a Olma nebo velké potravinářské firmy jako Madeta a Polabské mlékárny. Dlužno říci, že NKÚ se zaměřil na čerpání dotací na spolupráci v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a inovací v rámci Programu rozvoje venkova v hodnotě necelých čtyř miliard korun a nikoli na opatření na podporu investic v hodnotě desítek miliard korun, kam míří i současná vládní pomoc. Druhý nález NKÚ z roku 2019 prověřoval dotace v oblasti živočišné produkce a kromě řady administrativních pochybení došel k závěru, že i přes nárůst finanční podpory se resortní strategické cíle v oblasti soběstačnosti nedaří plnit.

Zvyšovat produkci pomocí dotací? Absolutně nemožné

V obou případech dostalo ministerstvo zemědělství od vlády za úkol se s výtkami NKÚ vypořádat, což podle později předložených materiálů skutečně udělalo. Upravilo a zpřesnilo pravidla kritizovaných dotačních programů stejně jako pravidla pro hodnocení a přezkum žádostí, aby již nedocházelo k nalezeným pochybením. Významným krokem bylo také letošní sjednocení administrace dotací vyplácených z evropských a národních peněz pod jednu střechu Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF). Nízkou účast malých a středních podniků z prvního nálezu NKÚ ministerstvo mj. odůvodnilo náročností projektů a nízkou mírou zájmu o tento typ projektů ze strany malých a středních subjektů.

S ohledem na současnou situaci kolem dotací je zajímavé, že ministerstvo se ostře ohradilo proti tomu, aby NKÚ dával do souvislosti dotační programy a strategické cíle v oblasti soběstačnosti. Podle ministerstva se totiž ČR musí při nastavování pravidel programu zemědělských dotací řídit pravidly EU a podle těch není možné dotacemi řešit strategické cíle spojené s navyšováním stavu nebo užitkovosti hospodářských zvířat. „Základem poskytování dotací do živočišné výroby dle unijních pravidel je absolutní nemožnost poskytovat dotační prostředky za účelem zvyšování produkčních výrobních ukazatelů,“ potvrdil Ekonomickému deníku Bílý. Podle ministerstva tak závěry NKÚ vlastně svědčí o tom, že poskytované dotace plní výhradně účel, pro který byly vyhlášeny (tedy prevence nákaz, dobré životní podmínky hospodářských zvířat nebo podpora zpracování mléka ve vyšší kvalitě) a nejedná se o nepovolenou podporu provozu. Ministerstvo nepřestává zdůrazňovat, že se při rozdělování dotací pohybuje v mantinelech, které byly předem projednány a schváleny Evropskou komisí.

Co je doma, to se počítá

Plnit strategické cíle v domácí soběstačnosti tedy Česká republika pomocí dotací nesmí, nicméně to nebrání ministru Tomanovi odůvodňovat navýšený rozpočet Programu rozvoje venkova nutností soběstačnost zvyšovat. Příležitost k vyhodnocení své strategie bude mít již v příštím roce, kdy má dojít k prvnímu komplexnímu vyhodnocení (ne)plnění Strategie resortu ministerstva zemědělství z roku 2017 a případně také k její aktualizaci.

Nicméně nízkou míru soběstačnosti však nelze svádět jen na nastavení dotačního systému. Čeští zemědělci čelí (nejen) v rámci EU tvrdé konkurenci a v některých zemích se prostě vyrábí efektivněji a levněji než u nás. Čeští ovocnáři také stále tvrdě pociťují dopady ruského embarga na dovoz ovoce. Podle předsedy ASZ Jaroslava Šebka mohou českou produkci zdražovat také domácí byrokracie a přísnější podmínky pro výrobu potravin. Kvůli krátké sklizňové sezoně, nedostatku třídících linek nebo vhodných skladovacích prostor (což na druhou stranu lze z dotací podpořit) není možné zásobit tuzemský trh ovocem a zeleninou po celý kalendářní rok. Tiskový mluvčí ministerstva zemědělství zase upozorňuje, že výraznou roli hraje i výkupní cena, která například u jatečních prasat v roce 2018 zaznamenala výrazný propad, což zase vedlo k výraznému propadu jejich početního stavu a tedy i snížení tuzemské soběstačnosti.

Podle Šebka hraje roli i to, že u nás neproběhla transformace postsocialistického zemědělství. Místo v Evropě obvyklého modelu většího počtu rodinných farem a menších zpracovatelských závodů šli Češi cestou několika velkých zpracovatelských kapacit, díky nimž se příliš nedaří podporovat krátké dodavatelské řetězce a lokální produkci kvalitních potravin. „K preferenci tuzemské produkce se musí také v prvé řadě rozhodnout spotřebitel, a ten musí vědět, proč tak činí,“ dodává Šebek na závěr s tím, že by se mohlo více marketingově pracovat třeba i s „uhlíkovou stopou“ dovážených potravin. Helena Sedláčková, ceskajustice.cz

SOUDY NA OLOMOUCKU OBNOVUJÍ JEDNÁNÍ

Soudy v Olomouckém kraji napříč všemi stupni postupně obnovují činnost, kterou v polovině března přerušila pandemie koronaviru. Veřejná jednání již plánují od příštího týdne, stále se však budou v prostorách soudů dodržovat povinná hygienická opatření. Například olomoucký krajský soud se už od příštího týdne bude znovu věnovat korupční kauze Vidkun, v plánu má soud i kauzy týkající se údajných odběratelů nelegálního lihu od šéfa lihové mafie Radka Březiny. Od začátku května se začne postupně soudit i na vrchním či okresním soudu.

Například soudci Okresního soudu v Olomouci otázku rozvolňování opatření řešili dnes dopoledne. „Myslím si, že od začátku května bude soud postupně najíždět na běžný režim,“ řekl předseda soudu Bronislav Beran. V květnu by tak podle něj měli soudci znovu nařizovat veřejná jednání. „Předpokládám, že všichni budou obezřetní a budou nejdříve volat taková jednání, kde nejsou rozsáhlá dokazování a rozsáhlé množství svědků. Od začátku května by se však mělo začít najíždět na běžný režim,“ doplnil.

Podle Berana musel okresní soud za půldruhého měsíce odvolat zhruba 80 procent plánovaných jednání, jde o desítky případů. „Odvolávala se téměř všechna jednání civilních soudců. Pokud nějaká jednání běžela, týkalo se to trestních věcí, kde to nesneslo odkladu, jako jsou vazební řízení či podmíněné propuštění,“ doplnil předseda soudu.

Také na vrchním soudu se vše postupně vrací k normálu s tím, že nadále platí veškerá hygienická opatření kvůli zabránění šíření koronaviru. Minulý týden v pondělí se předseda soudu rozhodl obnovit původní rozsah úředních hodin pro veřejnost i provoz podatelny i pro příjem osobních podání. V plném rozsahu obnovil také provoz informační kanceláře, vše za dodržení nařízených hygienických opatření. „Pokud jde o soudní jednání, doporučil předseda soudu na všech úsecích postupně obnovit veškerou soudní činnost,“ řekl mluvčí soudu Stanislav Cik.

Do původních kolejí se vrací postupně i činnost olomouckého krajského soudu. Hned na příští týden má v plánu projednávat olomouckou korupční kauzu Vidkun, která přišla za půldruhého měsíce již o několik jednacích dnů. Nově je naplánována od 5. do 7. května. O den dříve soud otevře případ Pavla a Petra Hemžských obžalovaných za odběr nelegálního lihu od šéfa lihové mafie Radka Březiny. Kauzu dalšího údajného odběratele, Mariana Ryšky, má soud naplánovanou na 19. května.

ŠÉF VFN V PRAZE FELTL: TISÍCE PACIENTŮ ODLOŽILY KONTROLY, BOJÍM SE NÁSLEDKŮ

Vláda se rozhodla oddlužit šest velkých nemocnic. Jednou z nich je i Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, kde během pandemie koronaviru jako první použili experimentální lék remdesivir. Podle jejího ředitele a zároveň onkologa Davida Feltla se už brzy vrátí péče o pacienty na úroveň před epidemií. Šéf VFN ale v rozhovoru po Skypu varuje: „Tisíce pacientů odložily během krize kontroly. Často i vážně chronicky nemocní. Obávám se, co mohl útlum péče způsobit.“

České zdravotnictví podle Davida Feltla soustředilo během pandemie koronaviru veškerou svou energii do boje s koronavirem. To omezilo zbylou péči ve zdravotnictví. „Až čas ukáže, jak velké problémy to zdravotní péči způsobilo,“ říká šéf VFN.

Za šest měsíců budeme moudřejší

„Napoví to nejbližší půlrok. Nerad bych, aby to vyznělo cynicky, ale zjistí se, co z toho útlumu byla péče, která je zbytná, která se neprojevila na zhoršení stavu naší populace, a která je naopak nezbytná, ale odložená, tedy že se na zdravotním stavu negativně projeví.“

„Uvedu vám konkrétní příklad: screening karcinomu prsu, tedy mamografie,“ navazuje ředitel nemocnice, sám profesor onkologie. „Ty se během pandemie extrémně omezily. Je to logické, jde o odložitelnou preventivní péči. Takže to se provádělo minimálně. A během následujících měsíců zjistíme, zda se nezačnou vyskytovat pokročilejší stádia rakoviny prsu.“

Šéf nemocnice: Tisíce pacientů nepřišly kvůli pandemii na kontroly, bojím se následků

„Pokud tomu tak bude, tak si musíme si říct, že to je špatné, a potvrdíme, že mamografický screening měl obrovský smysl. A pokud k negativnímu scénáři naopak nedojde, tak si budeme muset klást otázku, zda naopak nezpřísnit kritéria nebo nezvolnit.“

„Podle mě to bude velmi individuální,“ odpovídá si sám Feltl. „Jsou pacienti, kde dva měsíce neznamenají vůbec nic. A jsou naopak pacienti, kde jediný měsíc znamená hranici mezi vyléčením a nevyléčením. Takže na případu jednoho pacienta vám to umím říct, ale na vzorku celé české populace ne. To bych si hrál na jasnovidce.“

Podle Feltla platí tato úvaha napříč celou medicínou. „Když si vezmeme třeba chronické střevní záněty, Crohnovu nemoc, tam když se o pacienty nepečuje nebo když se zanedbá péče, tak mohou nastat závažné komplikace. Tedy posuňme to – může jít při odkladu péče o život.“

„Nechci strašit, ale taková je realita. Třeba u diabetiků, chronických srdečních selhání, ale i jinde, si můžete říct, že týden vydržíte. Ale dva měsíce, to už je hranice mezi komplikací a nekomplikací.“

Dá se skluz dohnat?

„My pracujeme na modelu, který by nám měl říct, co jsme a co nejsme schopni dohnat,“ zamýšlí se ředitel. „U vysloveně plánovaných záležitostí to půjde snadno. My nemáme ortopedii, ale třeba u endoprotéz kyčelního kloubu je pořadník na dva roky, a tam si můžete říct, že buďto prodloužíte čekací dobu, nebo navýšíte operativu. Pojišťovny to následně zaplatí, vy budete operovat od rána do večera a do roka to doženete.“

„Ale u vleklých interních chorob, tam se až zpětně uvidí, zda ten blackout chronické péče pacientům ublížil, nebo ne,“ míní Feltl. „Přál bych si, aby to tak nebylo, ale obávám se, že to bude naopak.“

„My jsme velká nemocnice. U nás kvůli pandemii nepřišly na kontroly tisíce pacientů,“ tvrdí šéf VFN. Napříč republikou to pak bude ještě mnohonásobně více. „Opravdu bych byl nerad, aby to vypadalo jako panika. Já jen suše konstatuji fakta.“
„Nemocnice během pandemie fungovala na třicet procent. Ale na druhou stranu chci ujistit, že urgentní péče byla samozřejmě zachována. Ale opakuji, následky útlumu péče třeba u sceeningu rakoviny prsu, u diabetiků nebo chronických srdečních selhání budeme zjišťovat v následujících šesti měsících.“

Návrat do normálu ve třech fázích

Návrat do normálu bude podle Feltla vypadat na různých pracovištích individuálně. „Máme 43 klinik a každá si to řeší po svém. V to mám plnou důvěru. Někde kliniky obvolávají pacienty a zvou si je na vyšetření. Jinde to nechávají na nemocných, jak se sami ozvou. Někde máme online objednávání.“

David Feltl si myslí, že plán obnovení plného provozu začne už 4. května. „To otevíráme nemocnici téměř naplno s jedním velkým ‚ale‘, a to je nějaká malá covidová kapacita na každé klinice. Takže od té chvíle nabídneme péči na nějakých devadesát procent.“

„Prvního července by měl začít prázdninový provoz, ale my se pokoušíme situaci modelovat tak, abychom mohli fungovat ve větším provozu, abychom alespoň něco dohnali. No a od 1. září máme ambici pracovat na sto procent se vším všudy. A já doufám, že pandemie do té doby už vyhasne.“

O experimentální léčbě rozhodují specialisté

V tuhle chvíli se podle Feltla léčí ve VFN čtrnáct pozitivních pacientů s covid-19. „Máme i kolem patnácti podezřelých, kdy mají nějaké příznaky a čekáme na výsledek testů. Ve vážném stavu jsou tři pacienti na umělé plicní ventilaci.“
„O experimentální léčbě remdesivirem nebo favipiravirem u nás rozhodují čistě odborná kritéria. To je na odbornících z anesteziologie, resuscitace a plicního lékařství. Existují indikační kritéria a těch se držíme. My jako vedení nemocnice jsme zařídili, aby léky byly k dispozici, ale o indikaci rozhodují čistě specialisté.“

Podle Feltla mají o léky pacienti zájem. „Jde o experimentální léčbu, ale je prokázané, že je bezpečná, a víme, jaké má vedlejší účinky, a doufáme, že má i léčebné účinky. A pacienti jsou tomu nakloněni. Zatím jsem neslyšel, aby někdo řekl, že to nechce.“

Oddlužení nás zbaví koule na noze

Vláda v pondělí schválila oddlužení šesti velkých státních nemocnic v Praze a Brně. Je mezi nimi i Všeobecná fakultní nemocnice. Původně ministerstvo zdravotnictví navrhovalo částku 7,7 miliardy korun, ale vláda podporu snížila na 6,6 miliardy.

„Zatím ještě nemáme k dispozici písemný dokument, který by potvrzoval, kolik přesně bychom měli dostat. Ale zprostředkované informace hovoří o tom, že bychom měli dostat 1,3 miliardy korun,“ dodává ředitel VFN.
„Vyřeší to smazání stávajících dluhů, tedy že pošleme peníze dodavatelům, kterým jsme měli zaplatit. Náš dluh byl ve výší 1,3 miliardy korun, takže získané peníze by to měly plně pokrýt a měli bychom být čistí.“

„Jinak v současném provozním módu už jsme na vyrovnaném, případně přebytkovém hospodaření. Takže ta pomoc, to je odstranění jakési koule na noze, kterou si táhneme z minulosti, ale nejde o nalití peněz do černé díry, které se ztratí a za dva roky budeme tam, kde jsme byli,“ vysvětluje ředitel.

„Koronavirová krize se financování naší nemocnice vůbec nedotkla. Zatím nám chodí zálohy v nezměněné výši od zdravotních pojišťoven. Teď bude záležet, jak se s pojišťovnami dohodneme na letošní rok. Protože zálohu na péči sice dostaneme, ale péči nenaplníme, protože nemocnice byla utlumena.“

Slíbené odměny vyplácíme

Odměny pro takzvané covidové pracovníky už vedení nemocnice zajistilo. „Vyplatili jsme je teď v dubnu za březen a další odměny chystáme za duben v následující výplatě. Ale možná je to trochu nefér vůči lidem, kteří během pandemie třeba dál operovali například rakovinu, případně ji léčili. A to se týká i dalších nemocí. A ti odměny nedostali. Od května už chystáme běžný provoz, to už bude bez speciálních odměn pro ty, kteří léčili pacienty s koronavirem. Odměny za květen tedy rozprostřeme do celého provozu.“

Během pandemie se podle Feltla koronavirem nakazilo do třiceti pracovníků nemocnice. „To byl v určitých úsecích, hlavně co se týče karantény, nárazový problém. Ale my jsme velká nemocnice, máme přes šest tisíc zaměstnanců, takže jsme vykrytí výpadku těchto lidí zvládli. Na druhou stranu provoz nemocnice byl výrazně omezený, takže jsme to mohli zvládnout.“

„Nemyslím si, že by koronavirová pandemie něco zásadního na českém zdravotnictví změnila. Nerad bych, aby nastala nějaká revoluce, aby se něco radikálně změnilo. Ale nejen podle mě koronakrize prokázala, že české zdravotnictví to zvládlo.“

„Vidíme to všichni v přímém přenosu. Můžeme si navzájem vyčítat tisíce věcí od distribuce pomůcek až po testovací kapacity. Ale když se podíváme na celou situaci s odstupem, tak musím konstatovat, že jsme to zvládli naprosto excelentně,“ uzavírá David Feltl.

BABIŠ K JEDNÁNÍ S RUSKEM: RADIKÁLNÍ KROKY NETŘEBA

Rusko popřelo informace týdeníku Respekt, že do Prahy dorazil agent tamních tajných služeb s jedem ricinem, kterého bezpečnostní úřady vyhodnotily jako riziko pro politiky Ondřeje Koláře a Zdeňka Hřiba. Rusko zprávu časopisu označilo za novinářskou „kachnu“, to však česká diplomacie považuje za snahu o narušování svobody tisku. Senát žádá vládu, aby ohledně chování Ruska zakročila, podle premiéra Babiše ale nejsou potřeba radikální kroky.

Týdeník v aktuálním čísle s odvoláním na neupřesněné zdroje uvádí, že dotyčný člověk přicestoval s diplomatickým pasem a na letišti ho vyzvedlo auto ruské ambasády. České bezpečnostní složky podle Respektu vyhodnotily přítomnost muže jako bezpečnostní riziko pro pražského primátora Zdeňka Hřiba a starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře.
Ruské velvyslanectví to však popírá. „Od poloviny března tohoto roku ani jeden z diplomatických pracovníků Velvyslanectví Ruské federace v České republice nepřicestoval na pražské letiště,“ sdělilo v úterý velvyslanectví.

„Nevíme vůbec nic o takovém vyšetřování. Nevíme, kdo vyšetřoval a co vyšetřoval. Vypadá to na další kachnu,“ řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, kterého citovala ruská tisková agentura Interfax.

Ruské velvyslanectví také v pondělí Česku zaslalo nótu, ve které článek v Respektu označilo za nehorázné a lživé pomluvy a součást diskreditační kampaně v českých médiích.

Česko ctí svobodu tisku

Proti tomu se však v úterý ohradil Černínský palác. Prohlásil, že ruskou nótu považuje za nepatřičnou snahu o narušování svobody tisku. Ministerstvo v úterý zaslalo ruské ambasádě vlastní nótu. „V odpovědi stojí, že v České republice dodržujeme a ctíme svobodu tisku a zákaz cenzury podle listiny základních práv a svobod. Ministerstvo zahraničí do těchto svobod nehodlá a nebude nikdy zasahovat,“ řekla v úterý novinářům mluvčí diplomacie Zuzana Štíchová.

Podle ministra Tomáše Petříčka je nepřípustné, aby svobodu tisku v Česku narušoval jiný stát.

Ministerstvo v odpovědi také připomnělo smlouvu o přátelských vztazích mezi Českou republikou a Ruskem, ve které se obě strany zavázaly dodržovat fakt, že se nebudou vměšovat jeden druhému do vnitřních záležitostí. Senát požaduje zakročit, Babiš nechce vypovědět velvyslance Proti chování Ruska se v úterý vymezil také Senát. Jeho bezpečnostní výbor považuje za nepřípustné, že Rusko v Česku rozvíjí své aktivity a vyhrožuje demokraticky zvoleným politikům. Žádá proto vládu, aby pokusy Ruska o vměšování do vnitřních záležitostí ČR rezolutně odmítla.

„Požadujeme také, aby vláda přijala odpovídající opatření, zejména vyhodnotila rozsah vzájemného plnění smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993 a přijala plán na snížení počtu diplomatů na zastupitelském úřadě Ruské federace v ČR,“ stojí v oficiálním usnesení výboru, které zveřejnil na svém Twitteru jeho předseda Pavel Fischer.

Česko dlouhodobě označuje počet ruských diplomatů v Praze za nezvykle vysoký, jeho snížení se ale dosud nepodařilo vyjednat. Vypovězení velvyslance je v diplomacii krajní prostředek, zpravidla po něm následuje reciproční krok druhé strany a obvykle vede ke zmražení politických vztahů.

Podle týdeníku Respekt je na čase uvažovat o vypovězení ruského velvyslance Alexandra Zmejevského s částí ruského diplomatického sboru. Premiér Andrej Babiš však v úterý řekl, že Česká republika si nenechá líbit, aby cizí mocnosti ovlivňovaly její politické záležitosti, avšak situace nevyžaduje radikální kroky, jako by bylo právě vypovězení velvyslance.

Ruská agentura Interfax v úterý připomněla, že pražský primátor Hřib dostal policejní ochranu. Přesný důvod opatření ale magistrát nesdělil. „Ochranu mi poskytla česká policie na základě svého rozhodnutí. Nemohu mluvit o důvodech a opatřeních, která dělají,“ řekl podle Interfaxu Hřib rozhlasové stanici Echo Moskvy.

Starosta Prahy 6 Kolář však televizi Prima řekl, že i on má policejní ochranu, právě kvůli Rusovi, který má za úkol ho zlikvidovat. To samé má podle Koláře provést i pražskému primátoru Hřibovi a starostovi pražských Řeporyjí Pavlu Novotnému.

Hřib i Kolář čelili v posledních týdnech kritice ze strany Ruska kvůli krokům, které učinily jejich úřady. Pražský magistrát schválil přejmenování náměstí Pod Kaštany, na kterém sídlí ruské velvyslanectví v Praze, na náměstí Borise Němcova. Němcov byl ruský politik, který kritizoval režim prezidenta Vladimira Putina. V roce 2015 byl zavražděn, pachatele činu ruská justice odsoudila, ale nepodařilo se dohledat objednatele.

Kolář vyvolal ruskou kritiku odstraněním sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí Interbrigády. Na místě by měl vzniknout nový památník připomínající osvobození Prahy za druhé světové války, Koněvova socha by se měla přesunout do připravovaného Muzea paměti 20. století. Ruští představitelé navrhli prokuratuře, aby na základě toho nechala Koláře a další politiky Prahy 6 stíhat, podle českého ministerstva zahraničí je ale takové stíhání nepřípustné.
Odstranit Koněva byl zločin. Odpovíme, varovala mluvčí ruské diplomacie

K tématu Koněvovy sochy se v pondělí už kremelský mluvčí Peskov vyjadřovat nechtěl. Podle něj bylo z ruské strany řečeno vše. Respekt označil za nepřijatelné, že se nikdo z českých politiků k údajnému příjezdu ruského agenta s jedem nevyjádřil. Na Facebooku to ale přeci jen okomentoval komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, který vyslání ruského agenta zpochybnil.

Už od oznámení záměru radnice minulý rok odstranit Koněva z náměstí vyvolalo ze strany Ruska ostrou kritiku. Rusko kvůli tomu dokonce zahájilo trestní stíhání české samosprávy. České velvyslanectví v Rusku pak čelí útokům nacionalistů. Nálady v Rusku dokládá například oficiální návrh přejmenovat stanici metra Pražská v Moskvě na Maršála Koněva.

Necháváme Rusko, aby si tu dělalo, co se mu zlíbí, říká starosta Kolář

V této atmosféře už zazněly i veřejné výzvy ke Kolářově likvidaci.

K nacistům loni přirovnal Koláře i ruský ministr kultury Vladimir Medinskij. Další kritiku si Kolář na svoji adresu vyslechl od ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který odstranění sochy označil za cynické a pobuřující, navíc tím radnice podle něj porušila česko-ruskou smlouvu o přátelských vztazích. Rusko se projevilo jako nevěrohodné po útoku na bývalého agenta Sergeje Skripala v Anglii.

STATISTIKY BRITŮ PŘEHLÍŽELY TISÍCE MRTVÝCH V DOMOVECH DŮCHODCŮ

Údaje britských statistiků potvrdily spekulace o vysokém počtu úmrtí na nemoc covid-19 mimo nemocnice. Statistický úřad ONS uvedl, že jen u období mezi 10. a 24. dubnem zemřelo v anglických domovech důchodců 4 343 lidí.
Do 17. dubna nastalo podle statistického úřadu v Anglii a Walesu 21 284 úmrtí, která podle úředních záznamů souvisela s nemocí covid-19. Nemocnice do konce uplynulého víkendu nahlásily v souvislosti s epidemií 21 092 mrtvých.

Případy úmrtí v domovech pro seniory v oficiální britské bilanci podobně jako u Číny nebo Íránu nefigurují, hlášeny jsou pouze smrti pacientů v nemocnicích. Britský statistický úřad se snaží skutečný počet obětí nákazy zpětně zjišťovat na základě informací na úmrtních listech. Agentura Reuters po zveřejnění nejnovějších údajů uvedla, že k 17. dubnu bylo mrtvých v Anglii a Walesu o 35 procent více, než kolik jich hlásily nemocnice.

Týden končící uvedeným datem byl opět rekordním pokud jde o celkový počet úmrtí. Podle ONS v Anglii a Walesu umřelo 22 351 lidí, což je o skoro 4 000 více než v předchozím týdnu a zároveň zhruba dvojnásobek průměru pro stejný týden z posledních několika let.

Přičtení tohoto čísla k aktuální vládní bilanci by Británii co do počtu hlášených obětí s koronavirem řadilo v Evropě těsně za Itálii. Agentura AFP dnes ovšem upozornila, že na Apeninském poloostrově jsou případy z domovů důchodců evidovány jen částečně. Na stovky až tisíce úmrtí spojených s koronavirem v zařízeních sociální péče už dříve upozornili jejich provozovatelé.

Británie může z krize vyjít silnější, než kdy byla, řekl Johnson

Regulační orgán Care Quality Commission, který dohlíží na pečovatelské služby v Anglii, v úterý podle BBC ohlásil, že v domovech pro seniory kvůli covidu-19 do minulého pátku umřelo už 5 500 lidí.Podle zpravodaje BBC Normana Smithe by zároveň i nová čísla o bilanci v britské sociální péči mohla být podceněním skutečného stavu, a to v důsledku nedostatku testování klientů na přítomnost viru SARS-CoV-2.

LOMBARDII ODSOUDILA POLITIKA I PŘETÍŽENÉ ZDRAVOTNICTVÍ

Souběžně s přípravou zmírnění omezujících opatření Itálie vyšetřuje příčiny vypuknutí koronavirové nákazy v Lombardii, nejhůře postiženém regionu země. Je jasné, že tragédii způsobila řada chyb a špatných rozhodnutí, píše agentura AP.

Itálie měla tu smůlu, že byla první západoevropskou zemí zasaženou nákazou. V celkovém měřítku je s více než 26 000 oběťmi hned na druhém místě za USA. První případ nákazy byl v Itálii zaznamenán 21. února, v době, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) stále trvala na tom, že virus je „zvládnutelný“ a že není zdaleka tak nakažlivý jako chřipka.

Existují ale rovněž důkazy, že demografické nedostatky i nedostatky ve zdravotní péči společně s politickými a obchodními zájmy vystavily deset milionů obyvatel Lombardie nebezpečí v takové míře, jakou žádná jiná oblast nezažila. A zasaženi byli zejména ti nejzranitelnější, staří lidé v pečovatelských domech.

Virologové a epidemiologové říkají, že bude trvat roky, než se zjistí, kde se stala chyba a jak je možné, že nákaza zahltila zdravotní systém považovaný za jeden z nejlepších v Evropě. V sousedním Benátsku (Veneto) byl dopad pandemie výrazně mírnější.

Státní zástupci nyní zvažují, zda je možné ze smrti stovek lidí v pečovatelských domovech někoho obvinit. Mnoho těchto obětí ani není započítáno v oficiální lombardské bilanci, která hovoří o 13 269 mrtvých.
Zaspali jste, ochranu jsme chtěli dávno, stěžují si italští lékaři na vládu

Lombardští lékaři a zdravotní sestry v první linii jsou mezitím vyzdvihováni jako hrdinové, kteří při ošetřování nemocných riskovali životy, navíc v situaci mimořádného stresu, vyčerpání, izolace a strachu.

I poté, co Itálie registrovala první případ nákazy, lékaři nerozuměli neobvyklému způsobu, kterým se nemoc covid-19 může prezentovat, kdy někteří z pacientů velmi rychle ztráceli schopnost dýchat. „Chyběly nám klinické informace,“ říká Maurizio Marvisi, pneumolog ze soukromé kliniky San Camillo v těžce zasaženém městě Cremona.

Protože jednotky intenzivní péče v Lombardii byly hned v prvních pár dnech zaplněny nakaženými, mnoho lékařů se snažilo léčit a sledovat své pacienty doma, kde jim byl dokonce i dáván kyslík. Tato strategie se ale ukázala jako smrtící. Mnoho lidí zemřelo doma nebo brzy poté, co byli hospitalizováni, protože otáleli se zavoláním sanitky.

Itálie byla donucena spoléhat se na domácí péči částečně kvůli malému počtu lůžek na jednotkách intenzivní péče. Po letech rozpočtových škrtů v zemi na 100 000 lidí připadalo jen 8,6 lůžek na JIPkách, což je méně než průměrných 15,9 v rozvinutých zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Proto stanuli v první linii při odhalování pacientů s covidem-19 lékaři primární péče, armáda často praktických lékařů, kteří dělají sami na sebe a pracují mimo veřejný nemocniční systém. Protože byli testováni jen ti, kteří vykazovali silné příznaky (neboť laboratoře v Lombardii nápor nezvládaly), nevěděli tito rodinní lékaři často ani to, zda nejsou sami pozitivní. Nedostali žádné pokyny, jestli mají nemocného vyšetřit nebo ho poslat ke specialistovi, a už vůbec neměli přístup k ochrannému vybavení, jako tomu bylo v nemocnicích.

Koronavirem se v Itálii nakazilo asi 20 000 pracovníků ve zdravotnictví a 150 lékařů zemřelo.

Dva dny poté, co Itálie zaznamenala svůj první případ nákazy v lombardské provincii Lodi, což vedlo k vyhlášení karantény v deseti městech, byl další pozitivní případ oznámen ve více než hodinu cesty vzdáleném Alzanu v provincii Bergamo.

Italský nejvyšší zdravotní institut 2. března doporučil uzavření Alzana a nedalekého Nembra, stejně jako tomu bylo v případě měst v provincii Lodi. Političtí představitelé se ale tímto doporučením neřídili a umožnili tak, že se infekce šířila ještě druhý týden až do chvíle, kdy byla karanténa 7. března vyhlášena v celé Lombardii.

Na dotaz, proč nebyla provincie Bergamo uzavřena dříve, premiér Giuseppe Conte uvedl, že tak měla učinit lombardská regionální vláda. Guvernér Lombardie Attilio Fontana ale reagoval, že pokud došlo k chybě, „tak ji učinili oba“. „Nemyslím, že je nás možné v této situaci vinit,“ dodal.

V Lombardii žije šestina z 60milionové italské populace. Je to nejhustěji obydlený region, který je domovem obchodní metropole Milána a průmyslovým srdcem země. V Lombardii žije více lidí starších 65 let než v jiných regionech. Nachází se zde 20 procent italských pečovatelských domů. To vše představuje pro nákazu koronavirem časovanou bombu.

„Je zřejmé, když se na to podíváme zpětně, že jsme měli Lombardii naprosto uzavřít, každý měl zůstat doma a nikdo neměl vycházet,“ říká Andrea Crisanti, mikrobiolog a virolog, který je poradcem regionální vlády v Benátsku. Uznal ale, že by to bylo těžké, vzhledem k tomu, jakou roli Lombardie hraje v italské ekonomice. „Nejspíš z politických důvodu se k tomu nepřistoupilo,“ řekl Crisanti reportérům.

Zdravotníkům hrozí kvůli koronaviru trauma, Itálie eviduje první sebevraždy

Odborové svazy a starostové z nejvíce postižených lombardských měst nyní říkají, že hlavní italský podnikatelský svaz Confindustria na úřady vyvíjel obrovský tlak, aby nepřistoupily k zastavení výroby. Svaz prý tehdy tvrdil, že ekonomické ztráty budou v regionu, který je zodpovědný za 21 procent italského HDP, příliš vysoké.

Týden po vypuknutí nákazy v zemi a poté, co bylo registrováno přes 100 případů infekce v Bergamu, zahájila 28. února pobočka svazu Confindustria v této provincii kampaň na sociálních sítích s cílem uklidnit nervózní investory. Svaz mimo jiné trval na tom, že nákaza v regionu není horší než v jiných oblastech a že výroba v místních ocelárnách a dalších průmyslových podnicích není nijak zasažena.

I poté, co vláda 7. března uzavřela celou Lombardii, svaz dovolil továrnám, aby zůstaly otevřené. To vyvolalo stávku mezi zaměstnanci, kteří se obávali o své zdraví. „Byla to obrovská chyba,“ říká Giambattista Morali z odborového svazu kovodělníků ve městě Dalmine v Bergamu.

Zatímco se centrální vláda zaměřovala na nalezení nových lůžek na jednotkách intenzivní péče, testovací kapacita pokulhávala a pečovatelské domy v Lombardii byly ponechány svému osudu.

Milánští státní zástupci prošetřující úmrtí v pečovatelských domech věnují zvláštní pozornost zejména rozhodnutí regionální vlády, která 8. března povolila, aby byli uzdravující se pacienti s covidem-19 umístěni zpět do pečovatelských domovů. Mělo to uvolnit nemocniční lůžka.

BABIŠ U ZEMANA: NOVÁ BVP DRAHÁ, ARMÁDA JE POTŘEBUJE

Armáda potřebuje obnovu vybavení a ministr obrany Lubomír Metnar bude muset najít možnosti financování nákupu nových bojových vozidel pěchoty. Novinářům to v úterý řekl premiér Andrej Babiš, který o záležitosti jednal v Lánech na pravidelné schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Obrana chce vozidla koupit za 50 miliard korun, Babiš to označil za obrovskou sumu.

„Já si myslím, že kdyby pan ministr Metnar našel možnost financování dodávky těchto vozidel, tak si to naše armáda zaslouží. Samozřejmě je to obrovská suma, ale já myslím, že armáda už konečně potřebuje obnovu,“ řekl Babiš.
Andrej Babiš na jednání v Lánech

V minulosti Babiš několikrát připustil, že by zakázka na nákup bojových vozidel pěchoty (BVP) mohla být odložena kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru. Obrana plánuje nákup 210 nových pásových BVP, která nahradí desítky let staré stroje.

Vítěz tendru měl být znám do letošního léta. Armáda vozidla potřebuje pro splnění závazku Severoatlantické alianci, podle kterého má do roku 2026 mít k dispozici těžkou brigádu. Jejím základem by měla být právě pořizovaná vozidla.
Babiš se Zemanem jednal také o aktuálních rozhodnutích vlády v energetice. Prezident podle něj uvítal rozhodnutí kabinetu snížit podporu pro solární elektrárny, o kterém bude muset ještě jednat Sněmovna. Premiér Zemana informoval také o nejnovějších krocích při plánu na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany.

Podle premiéra Zeman přišel na jednání i s tématem nákupu amerického léku pro tři malé chlapce, kteří trpí spinální svalovou atrofií. Na pořízení léku, který stojí zhruba 50 milionů korun, se uspořádaly veřejné sbírky, nákup ale zkomplikovala nutnost odvést z ceny léku ještě DPH. Podle Babiše ministerstvo financí dojednalo se zdravotními pojišťovnami, že lék uhradí pojišťovny. Odpuštění DPH podle ministerstva nebylo možné.

Prezident a premiér se scházejí pravidelně každý měsíc, naposledy byl Babiš za Zemanem v Lánech 20. března. Tehdy ocenil Zemanovy kontakty v Číně, když podle ministerského předsedy pomohly dostat do Česka v době epidemie koronaviru ochranné zdravotnické pomůcky.

RUSKO NEJVÍC ÚMRTÍ ZA DEN, V USA TŘETINA SVĚTOVÉ BILANCE

Rusko stoupá celosvětovým pořadím počtu nakažených koronavirem, blíží se ke sto tisícům a nově tam zemřelo zatím nejvíce lidí s nemocí covid-19 za den. Výrazně horší čísla mají dál Spojené státy americké, kde od začátku pandemie onemocněl už skoro milion lidí. Situace se zlepšuje v západní Evropě, Němci denně registrují více uzdravených než nakažených.

Úřady ve světě v pondělí ohlásily celkem na 69 400 nových případů nákazy koronavirem, uvádí Univerzita Johnse Hopkinse, která situaci s koronavirem globálně monitoruje. Denní součet je tento měsíc nejnižší.
Nechávají umřít vlastní lidi a zásobují jiné. Ruští lékaři už nechtějí mlčet

V Rusku za posledních 24 hodin přibylo 6 411 nových případů nákazy, což je o 213 více, než tamní úřady hlásily v pondělí. Celkový počet nakažených vzrostl na 93 558. V souvislosti s covidem-19 v Rusku nově zemřelo 72 lidí, což je dosud nejvyšší denní přírůstek. Celková bilance obětí je nyní 867, informoval deník The Moscow Times.

Rusko, které má 146 milionů obyvatel, podle agentury TASS překonalo co do počtu potvrzených případů infekce Írán. Nyní je v celosvětovém měřítku osmou nejhůře zasaženou zemí na světě. Úřady převážnou většinu nakažených registrují v hlavním městě Moskvě.

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko prodlužuje karanténu do 11. května. Epidemii se podle něj podařilo zabrzdit, vrchol ale zemi teprve čeká a cesta bude těžká.

Od začátku pandemie se ve Spojených státech amerických nakazil už téměř milion lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na Univerzitu Johnse Hopkinse. Podle těchto nepřetržitě aktualizovaných údajů v USA během uplynulých 24 hodin zemřelo 1 303 lidí. Tento počet je zhruba o polovinu nižší oproti předchozímu dni, kdy to bylo 2494 úmrtí.
Spojené státy, které mají asi 328 milionů obyvatel, jsou nejhůře postiženou zemí v nynější pandemii. Celkem bylo v USA dosud potvrzeno na 987 467 nakažených, z nichž 56 164 lidí zemřelo.

Německo za pondělí potvrdilo 1 144 případů nákazy koronavirem. Vyléčených je podle odhadu Institutu Roberta Kocha (RKI) znovu výrazně více, asi 2 900. Počet aktuálně infikovaných tak nadále klesá. Úmrtí Německo zaznamenalo 163, od začátku epidemie celkem 5 913.

Ještě v první třetině dubna spolková republika pravidelně registrovala 4 000 až 6 000 nových případů nákazy denně, od té doby šla však tato čísla výrazně dolů. V neděli jich bylo dokonce jen 1 018, což byl nejmenší denní nárůst od poloviny března.

Opačný trend vykazuje počet uzdravených, kterých je nyní podle RKI celkem 117 400. Nákaz zatím Německo zaznamenalo dohromady 156 337. Aktuálně je tedy infikovaných, o nichž vědí úřady, necelých 39 000.

Francie se chystá uvolňovat opatření

Ve Francii premiér Édouard Philippe představil plán postupného rozvolňování opatření od 11. května. Toho dne by se měly znovu otevřít školky a základní školy na prvním stupni i obchody s jiným než nezbytným zbožím. O týden později se začnou postupně otvírat i 2. stupně základních škol, ale jejich žáci budou povinně nosit roušky, řekl Philippe.
S rozvolňováním začne Francie uplatňovat i nový přístup k testování. Otestován by měl být podle Philippea každý, kdo přišel do styku s infikovanou osobou. Cílem vlády je provádět po 11. květnu 700 000 testů týdně.

Philippe upozornil, že pokud se příslušné ukazatele budou vyvíjet nepříznivě, rozvolňování 11. května nenastane. Jako jednu z podmínek uvedl, že denní nárůst nakažených musí být menší než 3 000. Ve Francii je nyní 165 842 případů nákazy. Na nemoc covid-19 zemřelo 23 293 lidí, podle údajů specializovaného serveru worldometers.info.

Španělsko jedná o zmírnění karantény

Trump po trapasu rušil brífink. Pandemie mnohde uvolňuje sevření

Ve Španělsku zemřelo za předchozích 24 hodin 301 lidí nakažených koronavirem, je to o 30 méně než o den dříve. Celkem v zemi zemřelo 23 822 nakažených, uvedlo v úterý podle deníku El País ministerstvo zdravotnictví. Případů nákazy přibylo za den 1 308, což je také méně, než oznámilo ministerstvo v pondělí (1831).

Celkem se podle úředního oznámení dosud v této zemi se 47 miliony obyvatel potvrdila nákaza u 210 773 lidí. Z toho se téměř polovina (102 548) uzdravila, za posledních 24 hodin přibylo 1 673 uzdravených.

Vzhledem k relativnímu zlepšení situace by měla vláda v úterý schválit plán uvolňování omezení, která kvůli koronaviru zavedla v polovině března. Podle deníku El País k tomu vláda přistoupila i vzhledem k okolním zemím Evropy, které rovněž oznamují plány zmírnění, ale i pod tlakem španělských autonomních regionů.

Příznivé zprávy přicházejí také ze Slovenska, kde testy v úvodu týdne podle oficiálních statistik potvrdily jen tři další infikované. V pondělí tam nicméně zemřeli dva lidé s koronavirem, celkový počet obětí nákazy tak stoupl na 20.
Počet potvrzených nových případů nákazy klesl na Slovensku ve druhé polovině minulého týdne. V neděli pak přibyli jen dva nakažení, tedy nejméně od začátku března. Celkově má pětimilionová země pod Tatrami 1 384 lidí pozitivně testovaných na koronavirus, 423 osob se vyléčilo.

Rakousko uvolní další koronavirová opatření, restaurace otevřou 15. května

Rakousko dál uvolní opatření proti šíření koronaviru, přičemž od pátku budou mít lidé opět plnou volnost pohybu. V zemi se dosud koronavirem nakazilo 15 258 lidí, aktuálně je ale nemocných jen 2 208.
Na veřejnosti mají lidé od sebe držet metrový odstup, scházet se mohou v maximálně desetičlenných skupinách. Restaurace se v alpské zemi otevřou 15. května, o dva týdny později mohou začít fungovat i hotely.

Pevninská Čína ohlásila šest nových případů nákazy koronavirem během pondělí 27. dubna, což je vzestup oproti předchozímu dni, kdy hlásila pouze tři případy. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na čínské úřady. Celkový počet potvrzených případů tam tak dosáhl 82 836. Nově země neohlásila žádné nové úmrtí, a tak oficiální bilance počtu úmrtí spojených s nákazou virem SARS-CoV-2 v nejlidnatější zemi světa zůstala na 4 633.

ZEMŘEL FILOZOF HEJDÁNEK, 92 LET

Zemřel filozof, publicista a někdejší mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek. Za normalizace mu byl odepřen přístup na akademickou půdu a byla mu znemožněna veřejná činnost, v 80. letech tak pořádal bytové semináře. Po roce 1989 působil na Univerzitě Karlově.

O úmrtí informoval v úterý Český rozhlas. Odvolal se přitom na Hejdánkovu příbuznou, režisérku Hanu Kofránkovou.
Hejdánek se hlásil k tradici českého myšlení ztělesněné T. G. Masarykem či Emanuelem Rádlem a věnoval se převážně vztahu mezi filozofií a teologií.

Narodil se 10. května 1927 v Praze. Po gymnáziu studoval matematickou logiku, sociologii a filozofii na Univerzitě Karlově. V 50. letech pracoval jako dělník, později byl zaměstnán v dokumentačním oddělení Ústavu epidemiologie a mikrobiologie v Praze. Koncem 50. let spoluzakládal reformní evangelické hnutí Nová orientace, v 60. letech spolupracoval s časopisem Tvář a účastnil se dialogu křesťanů s marxisty.

Po krátké epizodě ve Filozofickém ústavu ČSAV (1968-1971) byl Hejdánek zatčen a odsouzen na devět měsíců, šest z nich strávil ve vazbě, poté byl amnestován. Krátce po vzniku Charty 77 se Hejdánek stal jejím mluvčím, tuto úlohu pak na sebe vzal podruhé po zatčení Václava Bendy a Jiřího Dienstbiera. Mezitím obdržel stipendium i čestný doktorát na univerzitě v Amsterodamu (1987). Od roku 1987 patřil mezi iniciátory samizdatových Lidových novin.

Docenturu na Univerzitě Karlově ale získal až v roce 1990, o dva roky později byl jmenován profesorem. Svou univerzitu však měl Hejdánek po dlouhá léta ve svém bytě, kde pořádal filozofické semináře. Od roku 1985 vydával samizdatově časopis Reflexe a knižnici Oikúmené. V letech 1990 až 2005 pak vedl katedru filozofie na Evangelické teologické fakultě UK. Hejdánek byl vyznamenán mimo jiné Cenou Jana Palacha (1984), francouzským Řádem umění a literatury (1992) či Řádem Tomáše Garrigua Masaryka (1995).

KARDINÁL DUKA KONČÍ, PO 10 LETECH VYSTŘÍDÁ GRAUBNER

Novým předsedou České biskupské konference se stal arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Jan Graubner. Nahradil kardinála a pražského arcibiskupa Dominika Duku, který v čele českých a moravských biskupů stál deset let.
Graubner funkci předsedy České biskupské konference (ČBK) vykonával v letech 2000 až 2010, další desetiletí byl místopředsedou. Jednasedmdesátiletý Graubner také vyjednával o majetkovém vyrovnání státu a církve. Bývá považován za jednoho z předních představitelů konzervativního křídla římských katolíků, sám se ale za konzervativce nepovažuje.

Podle svých slov „cítí zodpovědnost za věrnost nauce církve i správné praxi“. „Nemáme-li ztratit identitu, musíme zůstat pravověrní,“ řekl před lety jeden z nejdéle sloužících představitelů římskokatolické církve v České republice.

Graubner a Duka

Graubner se zaměřuje mimo jiné na duchovní péči o mládež a katechetickou činnost církve, se zasloužil třeba o Tříkrálovou sbírku. Vyjednával také o majetkovém vyrovnání státu a církve, na jehož základě se olomoucké arcidiecézi například vrátil také Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada v Kroměříži, které církev letos v únoru převzala do správy.

Věděl, ale nezasáhl?

Graubner v minulosti čelil podezření, že věděl o sexuálním zneužívání v církvi, ale nezasáhl. Nikdy se to však neprokázalo. Trestní oznámení na něj policie odložila, a arcibiskup vždy tvrdil, že žádná provinění kněží neskrýval.

Jeden z mála případů církevního zneužívání, který se dostal do médií, byl případ kněze Františka Merty. Soud jej odsoudil v roce 2001 ke dvěma letům odnětí svobody s podmínečným odkladem na 4 roky. S dětmi nemohl Merta pracovat pět let. Jan Graubner, který byl tehdejším arcibiskupem, jej přeložil do archivu v Olomouci, kde pracuje jako archivář dodnes.

Poláci ukázali mapu církevní pedofilie. Případy zneužívání jsou i v Česku.

Na Mertu podal trestní oznámení Václav Novák, který obvinil i arcibiskupa Graubnera. Podle Nováka o zneužívání věděl a nic proti tomu nedělal. Graubner se hájil tím, že nemohl odvolat kněze, když má informace jen z druhé ruky. Policie tehdy trestní oznámení na arcibiskupa označila za bezpředmětné.

„Bylo to obvinění, které zásadně odmítáme. Nešlo o žádné krytí, nýbrž o obezřetnost,“ sdělil v prosinci 2018 redakci iDNES.cz tiskový mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Graubner se k případu odmítl vyjádřit.
Jan Graubner

Kněžské svěcení přijal v červnu 1973. Působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách.
Od roku 1982 byl osm let farářem ve Vizovicích a současně administrátorem v Provodově a Horní Lhotě u Luhačovic.

V církevní hierarchii začal postupovat od března 1990, kdy se stal světícím biskupem v Olomouci.

Po smrti arcibiskupa olomouckého Františka Vaňáka v září 1991 převzal správu arcidiecéze a za rok se stal 14. arcibiskupem olomouckým, do úřadu byl uveden 7. listopadu 1992.

.V roce 2008 mu tehdejší prezident Václav Klaus propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy.

V roce 1987 byl odsouzen k podmíněnému trestu za sexuální obtěžování chlapců i katolický kněz Jan Slíva. Z otevřeného dopisu arcibiskupu Janu Graubnerovi, který napsal Václav Janečka, vyplynulo, že Graubner o Slívově chování věděl a nezasáhl. Slíva poté sloužil podle informací iDNES.cz v letech 1999 až 2006 jako kaplan ve Vilémově na Olomoucku. Poté byl přeložen na jiné působiště.

„Církev všechno zamete pod koberec. My jsme šli proti církvi a ta se postavila proti nám. Církev nenechá kněze nikdy padnout,“ řekl po dvaceti letech Janečka. Podle něj dochází ze strany církve k sexuálnímu násilí na dětech více než dříve.

Vokál, Baxant i David

Biskupové Jana Graubnera zvolili na tradičně několikadenní zasedání biskupů v úterý trvá pouze jeden den, a to při zachování všech opatření nařízených vládou pro zamezení šíření nemoci covid-19. Jednání se zúčastnil i apoštolský nuncius v Česku Charles D. Balvo. Kromě předsedy se volili i další členové vedení ČBK. Za místopředsedu členové ČBK zvolili královéhradeckého biskupa Jana Vokála. Novými členy stálé rady ČBK byli zvoleni litoměřický biskup Jan Baxant a ostravsko-opavský pomocný biskup Martin David.

MARŠÁL HAFTAR: PŘEBÍRÁM KONTROLU NAD LIBYÍ, JE TO VŮLE NÁRODA

Polní maršál Chalífa Haftar oznámil, že jeho armáda přebírá řízení země. Původní dohoda z marockého Schirátu z roku 2015 o mezinárodně uznané vládě premiéra Fáize Sarrádže podle něj přestává platit „jako součást temné minulosti“. Sarrádžův kabinet hovoří o „převratu“ a s Haftarovým krokem nesouhlasí ani Rusko, které jej podporuje.

„Vrchní velení ozbrojených sil přebírá řízení země a ohlašuje ukončení platnosti schirátské dohody,“ uvedl Haftar. „Nehledě na těžké období a břímě odpovědnosti přijímáme vůli národa a delegovaný mandát,“ dodal s tím, že armáda vyplní tužby lidu a zbaví jej strádání.

Maršál neupřesnil, jak „mandát národa“ získal, ani nenaznačil politické důsledky tohoto mandátu, zejména pokud jde o roli parlamentu sídlícího v Benghází na východě země a paralelní vlády, kterou vytvořil tento parlament, zvolený v roce 2014, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že maršál už před třemi lety prohlašoval, že schirátská dohoda, představující podle OSN základ politického řešení situace, „vypršela“.„Lidé se musí stát pány svého osudu a demokraticky si vybrat budoucnost,“ prohlásil Haftar, kterého jeho odpůrci podezírají se snahy nastolit v zemi vojenskou diktaturu.

Sarrádžův kabinet Haftarův krok označil za „frašku“ a převrat“, krok jej nicméně nepřekvapil, píše agentura DPA.
Poradce vlády národní jednoty Mohammed Alí Abdalláh usoudil, že Haftar „zase jednou předvedl světu své autoritářské záměry“. „Ani se nesnaží skrývat své pohrdání politickým řešením a demokracií v Libyi. Jeho prohlášení je posledním zoufalým činem poraženého muže,“ prohlásil.

S Haftarem nesouhlasí ani Rusko

Libyi sužuje konflikt různých frakcí už od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. Haftarovy jednotky, které se opírají o podporu Egypta a Ruska, minulý rok v zahájily ofenzívu na Tripolis a tamní vládu, jež podporuje mimo jiné Turecko. Při střetech, jež v polovině tohoto měsíce zesílily, byly zabity a zraněny stovky civilistů. Haftarovy jednotky ovládají většinu Libye. Sarrádžova vláda má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu.

Ruští snipeři mění poměr sil v Libyi. Zajcevův přízrak děsí provládní síly

Rusko společně s Tureckem v minulosti několikrát Libyi vyzvalo ke klidu zbraní. „Moskva je i nadále přesvědčena, že řešení lze dosáhnout jenom za pomoci politického a diplomatického porozumění mezi všemi stranami,“ citovala v úterý agentura Interfax mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Ministr zahraničí Sergej Lavrov pak Haftarovo prohlášení výslovně odmítl. „Neschvalovali jsme nedávné prohlášení premiéra Sarrádže o tom, že s Haftarem nechce jednat. Neschvalujeme ani Haftarovo (dnešní) prohlášení, že hodlá sám rozhodnout, jak by měl žít libyjský národ,“ řekl ruský ministr na videokonferenci s novináři.

Haftarovy jednotky z východní Libye vyhnaly od začátku roku 1 400 migrantů a uprchlíků, uvedla OSN, což je podle organizace v rozporu s mezinárodním právem. Migranty, kteří se skrze Libyi snaží z různých afrických zemí dostat do Evropy, jednotky deportovaly bez nároku na právní pomoc či jiné služby, sdělila OSN.

CHORVATSKO CHCE V LÉTĚ OTEVŘÍT HRANICE, OMEZÍ POČET LIDÍ NA PLÁŽÍCH

Chorvatský premiér nedávno oznámil, že země je připravená otevřít hranice občanům některých států Evropské unie, kteří tu budou chtít trávit letní dovolenou. Zatímco místní hoteliéři už zvažují řadu opatření, jako je zrušení švédských stolů, odbavení hostů na pokojích, či nabídku dezinfekčních prostředků, chorvatští epidemiologové zatím myšlence turistických koridorů nejsou zcela naklonění.

Chorvatsko uzavřelo hranice v březnu a kromě členů záchranných a vědeckých týmů do země nemohou žádní cizinci. Zákaz cestování v důsledku pandemie koronaviru už nyní těžce dopadá na chorvatský cestovní ruch, který tvoří zhruba dvacet procent hrubého domácího produktu země. „Je jasné, že letos nebudeme mít rekord v počtu návštěvníků jako v posledních třech letech, ale pracujeme na tom, abychom turismus umožnili v nových rámcových podmínkách,“ řekl v pondělí chorvatský premiér Andrej Plenković.

Chorvatský ministr pro turistiku Gari Capelli v podnělí uvedl, že mezi zeměmi Evropské unie je dostatek dobré vůle a chuti najít způsob, jak státy opětovně propojit. Hlavní slovo ve stanovení podmínek, za jakých by mohli lidé cestovat, ale budou mít podle Capelliho zdravotní experti.

Opalování v plastové ohrádce. I tak by mohla vypadat dovolená v Itálii

Chorvatsko nyní zvažuje realizaci návrhu české Asociace cestovních kanceláří, který by zahrnoval vytvoření pozemních či leteckých „turistických koridorů“. Po nich by do země mohli přicestovat turisté vybavení potvrzením, že nemají koronavirus, čímž by se zároveň vyhnuli nutnosti trávit po příjezdu čas v karanténě. Loni dovolenou v Chorvatsku strávilo téměř 800 tisíc Čechů a místní na jejich příjezd podle serveru jutarnji.hr spoléhají také letos.

Hlavní chorvatský epidemiolog Krunoslav Capak je však na rozdíl od premiéra obezřetnější. „Léto se blíží, ale situace není předvídatelná. Pokud na tom jiné státy budou hůře než my, tak nepřipadá v úvahu, že bychom příjezd turistů povolili,“ řekl serveru index.hr s tím, že cestovní ruch nebude vypadat jako dřív.

Dezinfekce u vstupu do hotelů i restaurací

„Je pravděpodobné, že nošení roušek bude povinné pro všechny zaměstnance v turistickém ruchu. Nutností bude také dezinfekce u vstupu do hotelů a restaurací,“ říká provozovatel ubytování na chorvatském ostrovu Hvar a konzultant poradenské společnosti pro správu hotelů Zoran Pejovič.

Očekává, že dezinfekční prostředky se podobně, jako dnes mýdla a další kosmetika, stanou běžnou součástí hotelových pokojů. Změna čeká podle Pejoviče také servírování jídla, především švédských stolů, z nichž si hosté v restauracích sami nabírají jídlo.

„Možná budeme muset bufety zrušit. Řešením však může být skleněná zástěna chránící jídlo před kapénkami z úst a nosu, kterými se koronavirus přenáší. Lidé by pod sklem podstrčili ruku a bezpečně si vzali, na co mají chuť,“ říká.
Za problematickou považuje Pejovič také velkou koncentraci turistů na hotelových recepcích, a to hlavně při jejich příjezdu a odjezdu. Navrhuje proto odbavení hostů přímo na pokojích, čímž se zabrání hromadění lidí.

Bezpečnost hostů bude součástí marketingu

„Do našeho hotelu na Hvaru chceme vozit lidi přímo z letiště ve Splitu. Pas nám lidé ukážou až na pokoji, kde vyplní i formuláře,“ plánuje Pejovič, podle kterého se zdraví a bezpečnost hostů či donáška jídla stane marketingovou záležitostí, podobně jako dříve například nabídka zábavných programů. Epidemiologové pravděpodobně omezí také počet lidí, kteří mohou být současně v bazénech, na plážích nebo na hřištích. Pejovič předpovídá, že turisté se začnou vracet k cestování na dovolenou autem či spaní pod stanem. „Myslím, že cestování bude vypadat jako v sedmdesátých letech,“ uvažuje.

Nejistá sezona. U moře i v Alpách vyhlížejí letní turisty

Domnívá se, že turisté budou v tomto roce vyhledávat primárně ubytování v soukromí, kde mají pod kontrolou, co jedí a s kým přicházejí do kontaktu. Podle ministra Capelliho, bude Chorvatsko muset letos více než kdy předtím spoléhat na domácí turismus. Podíl domácích návštěvníků však na celkovém obratu v posledních dvou letech tvořil jen dvanáct procent a podle Pejoviče rozhodně nemohou turistickou sezonu sami zachránit.

Capelli proto očekává pokles cen, levnější bude právě soukromé ubytování. Větší zájem než v předchozích letech očekává vláda také o dovolenou na lodi nebo kempu. Lidé budou obecně vyhledávat raději přírodu než města.
S tím souhlasí i Pejovič, podle něhož bude v kempech možné dodržet pravidla, protože karavany a stany lze různě rozmístit. Největším problémem budou v kempech sociální zařízení, která bude nutné častěji dezinfikovat.
Chorvatsko dosud zaregistrovalo 2039 nakažených koronavirem, z nich 59 nemoci covid-19 podlehlo.

Slovensko doufá, že Češi v létě dorazí

Premiér Plenković po jednání s kolegy z ostatních zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše prohlásil, že jeho země je na otevření hranic turistům v letní sezoně připravena. Podobné plány zaznívají také z dalších zemí. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček uvedl, že čeští turisté by mohli navštívit Slovensko či Rakousko pravděpodobně od července. V případě nejpoškozenějších států, jako jsou Itálie, Francie, USA, je však podle Petříčka předčasné mluvit o tom, kdy do nich bude možné cestovat.

Češi možná budou patřit mezi národy, pro které Rakousko brzy otevře hranice

Slovenské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že pokud to situace dovolí, vláda by ráda umožnila cestování obyvatel už o letních dovolených. Slovensko po propuknutí covidu-19 až na výjimky zakázalo vstup cizincům do země.
Češi tvoří na Slovensku nejpočetnější zahraniční klientelu v ubytovacích zařízeních, která vláda v zájmu zpomalení šíření koronaviru uzavřela. Slovenské úřady už minulý týden umožnily otevřít ubytovny, které poskytují dlouhodobé ubytování bez jídla.

Podle schváleného plánu by hotely a další ubytovací zařízení v zemi mohla možná už příští týden poskytovat služby v omezeném režimu. S obnovením plnohodnotného fungování ubytování pro turisty počítá slovenský plán až v posledním čtvrtém kroku uvolňování restrikčních opatření.

Rakousko čeká na otevření hranic turistům:

Rakousko se chce dohodnout na vzájemné turistice

Podle rakouského ministra zahraničí Alexander Schallenberg mohou být reálné také letní pobyty cizinců v Rakousku a zahraniční dovolené Rakušanů. Vzájemná turistika bude ale omezená jen na ty státy, které v tažení proti koronaviru dosahují podobných výsledků jako alpská republika.

Místní podnikatelé hlasí, že masivní storna zatím nezaznamenali. „Rezervace pro nadcházející léto byly opravdu dobré. A jsou stále dobré. Většina hostů svoje pobyty drží a doufá, že budou moci přijet,“ uvedl v polovině dubna Lukas Krösslhuber z turistického sdružení oblasti Wilder Kaiser.

V Rakousku aktuálně platí omezení vstupu pro cestující z rizikových oblastí. Při příjezdu z Česka do Rakouska země zavedla hraniční kontroly a je nutné předložit potvrzení o negativní testu na koronavirus staré maximálně čtyři dny. Toto platí i pro další země. Průjezd Rakouskem bez zastavení je povolen.

Chorvatsko chce otevřít odlehlá letoviska. Epidemiologové jsou skeptičtí

V Německu platí varování před turistickými cestami do jakékoliv zahraničí země, a to včetně sousedního Česka nebo Rakouska. O tom, jestli varování prodloužit i po 3. květnu, rozhodne ministerstvo zahraničí koncem dubna.
Lidé, kteří nemají německou státní příslušnost, mohou do země vstoupit za vybraných podmínek a ze stanovených závažných důvodů, patří termín u lékaře, pokud dané zdravotní ošetření lze provést pouze v Německu. Vstup do země za účelem turismu, nákupů nebo návštěv dovolen není.

Ačkoli Češi mohou od pátku znovu vyjet do zahraničí, kvůli restrikcím ostatních zemí a zastavené mezinárodní dopravě je to ale zatím často jen teoretická možnost. Lidé, kteří vycestují, se musí při návratu prokázat negativním testem na koronavirus, nebo jít do dvoutýdenní karantény.

SPISOVATEL KOLUMBIE: PANDEMIE NAHRÁVÁ AUTORITÁŘSKÝM POLITIKŮM

Proč se k současné pandemii chováme, jako by byla první v dějinách, uvažuje ve svém komentáři v listu El Espectador kolumbijský básník a esejista William Ospina. Kritizuje počínání vlád, které podle něj vyžívají situaci pro své zájmy a pomocí zákazů prosazují autoritářský režim. Ospina vyjadřuje odpor i k automobilům, znečišťujícím vzduch.

Skutečností je, že stimulem k této panice byl pokrok. Dříve viry putovaly na koních nebo lodí. Nyní létají letadlem. Předtím doputovaly do komunit, pro které byla smrt realitou. Nyní se dostávají do společnosti, která smrt vykázala -– nejprve z domovů, a pak z mysli. Lidstvo už přežilo Justiniánský mor, černou smrt, epidemie cholery, neštovic a španělské chřipky. Přesto existuje důvod, proč se nynější pandemie zdá být bezprecedentní a ochromuje svět jako invaze mimozemšťanů.

Lidé prožívali předchozí pandemie s pocitem fatalismu a rezignace, s jakými se stavěli i k dalším „ranám morovým“ v podobě válek, křížových výprav, dobyvatelů a zničujících „objevů“ kontinentů. Vnímali je jako trest, a také jako něco nevyhnutelného, čemu se nedá uniknout.

My ovšem nyní cítíme paprsek naděje a víme, že ne každý, kdo umírá, musel nutně zemřít. Věříme, že mnozí umírají ne na nákazu virem nebo řízením osudu, ale kvůli nedostatku odpovídající péče. Jinak řečeno, poslední velká pandemie v podobě španělské chřipky, která zabila zhruba 40 milionů lidí, se odehrála před vynálezem plicních ventilátorů.
KOMENTÁŘ: Pandemie i panika už tu byly, i když je z vlastního života neznáme

I když jsme se snažili najít umělé dýchací systémy už od dob antického Galéna a renesančního Paracelsa a Andrease Vesalia, naše nynější „ocelové plíce“ byly vynalezeny až v roce 1929 a zdokonaleny v roce 1951. A je to jen 70 let od doby, co se po celém světě v nemocnicích běžně rozšířily jednotky intenzivní péče s ventilátory a monitory pomáhajícími s dýcháním, dokud se pacient nezotaví.

Takže tohle je první pandemie, kdy mnozí, kdo by dříve rychle zemřeli, mohou být nyní zachráněni. Tak proč je na světě 1,5 miliardy automobilů, které otravují vzduch potřebný pro naše plíce, ale jen 150 milionů plicních ventilátorů, které by mohly zachránit všechny ty životy, jež jsou náhle tak křehké v době pandemie? Tedy v době, kdy přírodní fenomén zhoršuje až na úroveň noční můry společenský systém, který se stará více o podnikání než o životy.
Horší dluhy než smrt

Ve Spojených státech má často strach z nákazy více společného se zničujícími lékařskými účty než s obavou ze smrti. Neexistují zdravotní systémy, které by byly připravené postavit se pandemii – dokonce ani takové, jež má střední rozsah, jako ta nynější – protože v běžných časech je vlády považují za extravaganci.

Ovšem jakmile propukne zdravotní krize, vlády ji využijí ke své politice. Státy zakrývají nedostatek nemocnic a JIP pro všechny. Paniku lidí, že se jim nedostane odpovídající péče, nespojují s vlastním zanedbáním povinností, ale se společenskou nedisciplinovaností. A v důsledku toho se množí zákazy. Pro představivost toho, kdo chce ovládat, není nařízení nikdy tak dokonalé, jako když ho doprovází strach.

William Ospinakolumbijský básník a esejista

Koneckonců státy nikdy nepromeškají příležitost k prosazení svévolné a autoritářské vlády. Jaká je to pastva pro oči, vidět vylidněné ulice, zbavené nejen kriminálníků, ale také flamendrů a především protestujících obyvatel! Pro představivost toho, kdo chce ovládat, není nařízení nikdy tak dokonalé, jako když ho doprovází strach.

Říkají: Ano, zbavujeme vás vašich svobod – ale děláme to proto, abychom zachránili váš život. A tak mají venkované zakázáno procházet se po venkovské krajině, protože karanténa se stala přehnaným mocenským nástrojem. Tvrdí, že chtějí zachránit naše životy, ale kdyby jim na nich tolik záleželo, pak by tolik lidí neumíralo hlady a počet obětí dopravních nehod by už dávno vedl k zákazu jízdy v autech.

MEXIKO VYPRÁZDNILO CENTRA PRO MIGRANTY, POSLALO JE DOMŮ

Mexické úřady od minulého týdne vyklízí kvůli obavám z šíření koronaviru střediska pro migranty. Minulý víkend poslaly úřady zpět do jejich země původu přes tři tisíce lidí a státní zařízení se téměř vyprázdnila. Někteří migranti zůstávají ve střediscích zřízených církvemi nebo nevládními organizacemi.

Mexická armáda zastavila karavanu migrantů, která mířila k hranicím Mexika a USA. (12. října 2019) | foto: AP
V zemi fungují kromě státních center pro migranty desítky dalších. Mexický institut pro migraci o víkendu informoval, že od 21. března ze zdravotních a bezpečnostních důvodů začal vyklízet svých 65 zařízení pro běžence, v nichž bylo minulý měsíc 3 759 lidí.

Valná většina z nich (3 653) byla vrácena do Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru, zbytek ve střediscích zůstal. Státní zařízení pro migranty mají kapacitu asi 8 500 lidí. Migrační institut též uvedl, že většina z vrácených migrantů se do středisek dostala po zadržení policií, protože vstoupili do země nelegálně.

V Mexiku se zatím potvrdilo na 15 529 případů nákazy koronavirem a 1 434 nakažených zemřelo, uvedlo v neděli ministerstvo zdravotnictví. V Mexiku, které má na 128 milionů obyvatel, se ale provádí velmi málo testů. Ve srovnání s ostatními zeměmi Latinské Ameriky dělá v přepočtu na milion obyvatel Mexiko a Brazílie testů nejméně, naopak nejvíce jich provádí Chile a Panama.