iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Česká justice: Právní spekulanti a keťasové, válka s covid

Dva vicepremiéři vlády Andreje Babiše, ministryně financí Alena Schillerová a dvojministr Karel Havlíček, opakovaně varují před tzv. právními spekulanty. Má se jednat o všechny, kdo chtějí údajně zneužít situace s pandemií a žádat, posléze žalovat, stát o způsobenou škodu, která jim měla vzniknout v důsledku krizových opatření exekutivy. Paní ministryně Schillerová dokonce krátce poté, co vyšla najevo změna režimu z vládních opatření na opatření ministerstva zdravotnictví, označila za keťase v podstatě všechny, kdo by o legálním nároku jen uvažovali.

Z jejího vystoupení na člověka dýchl černobílý kinožurnál z dob, ve kterých byli také pranýřováni jednotlivci, kteří pro přesvědčení o osobních právech neviděli les kolektivního štěstí. Právě boj s domnělými keťasy vedl vládu k tomu, že zvolila onu právní kličku, kterou minulý týden soudce Štěpán Výborný nazval „přepnutím“. Za autora tohoto řešení byl ministrem vnitra Janem Hamáčkem označen exministr spravedlnosti a šéf vládních legislativců Jan Kněžínek. Podle informací České justice v tomhle kličkaření ale není sám, ruku k dílu měli přiložit i již zmíněná Alena Schillerová a také vládní advokát Karel Muzikář.

Jeho advokátní kancelář je také podepsána pod námitkou podjatosti celého senátu Městského soudu v Praze, kterážto byla spatřována v tom, že soud umožnil žalobcům reagovat na ono vládní „přepnutí“ a změnit žalobní důvod. I tento postup lze, s ohledem na to, že tak Muzikář učinil v zastoupení vlády, považovat za mimořádný počin, který by neměl zapadnout. Nejvyšší správní soud (NSS) se také s námitkou podle toho vypořádal a odmítl ji jako nedůvodnou.
Ve výčtu neotřelých právních počinů vlády by nemělo zapadnout ani nezákonné zrušení doplňovacích senátních voleb na Teplicku.

Řešení sice nadmíru efektivní a rychlé, které kdyby ovšem nezrušil NSS, znamenalo do budoucna pro vládu možnost v podstatě zrušit jakékoliv volby, třeba z důvodu chřipkové epidemie či salmonelózy. Pro pochybovače lze připomenout, že komunistická justice také v počátcích řádila na podkladě prvorepublikového zákona na ochranu republiky. Že žijeme v době poněkud nakřáplých hodnot, kdy většina občanů nepociťuje svobodu za něco absolutního, je možné číst v každém průzkumu veřejného mínění posledních let. V takto nebezpečně prosyceném prostředí je potřeba, aby soudy elegantně sfoukávaly svíčky, aby se časem nezměnily v zástupy pochodní.

Zatím jsme v situaci, kdy horliví úředníci předkládají zmateným politikům právně neotřelá řešení, která jsou přijímána často ve zmatku, vyhlašována na nočních tiskových konferencích a jejichž znění je pak dodatečně upravováno. Že v tom není politický záměr a v čele státu nemáme lídra s orbánovským leskem v oku, nasvědčuje i reakce premiéra Andreje Babiše na ono rozhodnutí soudu z minulého týdne. Babiš se totiž podivil nad tím, že soud zrušil vládní opatření, která měla zachránit tisíce životů. Problém je, že kdyby to byla vládní opatření, soud nemusel nic rušit, bojler není brojler.

Reakce Pražského hradu, kdy mluvčí prezidenta obratem soudce spojil s odpovědností za případné následky v podobě obětí pandemie, lze asi zařadit do onoho povzdechu nad otráveným ovzduším, v němž už léta žijeme. Ale abychom byli korektní, Hrad v tom není sám: už před šesti lety jistá vedoucí státního zastupitelství reagovala obdobně, když soud neshledal důvody vazby u Iva Rittiga. Tehdy také paní státní zástupkyně konstatovala, že od této chvíle soud přebírá odpovědnost za průběh trestního řízení. Někdy se ovšem za stejnou věc tleská.

Ale zpět k tématu. Je-li tu dnes někdo opravdovým „právním spekulantem“, pak je to především vláda, nikoliv ti, kdo ještě ani nepožádali o odškodnění. A vztahuje-li se ono označení na všechny, kdo nesouhlasí s kroky vlády či ministerstev a považují je tu za formálně špatná, jindy za obsahově sporná, pak je potřeba se proti tomu důrazně ozvat. Pak i já se musím označit za keťase, který pro osobní svobodu nevidí les kolektivního štěstí. Petr Dimun, ceskajustice.cz

ROZDÍLNÉ NÁZORY NA BOJ S KORONAVIREM, MRTVÍ NEMLUVÍ, JE JICH MÁLO?

Co vědí psychiatr Höschl a chirurg Pirk o koronaviru? diví se infektologové: Osm lékařů a odborníků z Karlovy Univerzity se postavilo proti svým univerzitním kolegům, kteří sepsali tzv. Výzvu jedenácti, ve které žádali o zrušení restriktivních opatření a rychlý návrat k normálnímu životu. Podepsaní akademici podle nich nejsou skuteční odborníci na téma koronaviru a jejich názory považují za politické, nikoliv odborné.

Skupina osmi lékařů z Karlovy Univerzity složená z infektologů, imunologů a v níž je po jednom biochemikovi, hematologovi, biologovi a také jedna genetička, označila tzv. Výzvu jedenácti za matoucí pro veřejnost.

„Laik naslouchající skupině respektovaných lékařů ověnčených odbornými a akademickými tituly a zaštiťujících se jménem největší vzdělávací instituce v zemi musí nutně nabýt dojmu, že tito lidé jsou odborníky a mají v ruce vědecká fakta, ze kterých vychází jejich stanovisko. Není tomu tak,“ stojí ve výzvě osmi lékařů s názvem Názory mějme, ale argumentujme fér.

Podle kolegů jsou signatáři tzv. Výzvy jedenácti ve skutečnosti odborníky v často velmi vzdálených oborech. Mezi akademiky, kteří požadují rychlé rozvolnění všech protikoronavirových opatření, patří například kardiochirurg Jan Pirk, rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima nebo psychiatr Cyril Höschl.

Zmíněné osobnosti ve výzvě mimo jiné požadovaly konec nouzového stavu k 30. dubnu, vyzvaly k návratu všech žáků do škol v průběhu května a postupně chtějí i otevírat státní hranice.

„Ve skutečnosti vědí o vlastnostech koronaviru, který vyvolal pandemii covid-19, jeho šíření a jím vyvolané imunitní reakci jen to, co si můžeme zjistit i my ostatní,“ tvrdí lékaři z Univerzity Karlovy. Objektivních a ověřených informací k nákaze covid-19 je podle podepsaných lékařů pomálu. „To, co předkládá skupina jedenácti kolegů, je tedy jejich spíše politický než odborný názor.“

Na svůj názor mají podle kolegů nepochybně právo stejně jako každý občan Česka. „Považujeme však za matoucí, pokud k ovlivňování veřejného mínění využívají autoritu svých titulů či Karlovy univerzity.“
„Názory mějme, ale argumentujme fér“

Výzvu veřejnosti podepsalo osm lékařů z Karlovy Univerzity: Ondřej Beran, infektolog, Ondřej Cinek, lékařský biolog, Eva Froňková, genetička, Michal Holub, infektolog, Václav Hořejší, imunolog, Ondřej Hrušák, imunolog, Aleksi Šedo, biochemik, Jan Trka, hematolog.

ROZPORY MEZI EXPERTY?

Plukovník mě vykázal, stěžuje si ekonom. Dehonestuje lidi, míní Prymula: Ministerstvo zdravotnictví tají zásadní zdravotnická data související s koronavirem, upozornil v posledních dnech ekonom Daniel Münich, který se účastnil jednání s Romanem Prymulou. Podle náměstka ministerstva zdravotnictví ale ekonom pouze „všechny mediálně dehonestuje“ a sám nepřišel s žádným řešením.

„Před chvílí jsem byl vykázán plukovníkem v záloze panem Prymulou z pravidelného jednání laboratorního týmu na Ministerstvu zdravotnictví. Nelíbí se mu prý co říkám v médiích (kladu nepříjemné otázky o (ne)dostupnosti dat o testování, o absenci kvalitních analýz, o absenci efektivní testovací strategie, o málo ambiciózním výhledu budování testovací kapacity, o pomalém rozjezdu chytré karantény...),“ postěžoval si Daniel Münich na Facebooku.

Na jednání byl podle svého vyjádření pozván jako zástupce Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu.
Koronavirus v Česku „Ano, je to pravda. Laboratorní skupina se snaží řešit veškeré otázky související s laboratorní diagnostikou koronaviru. Pan Münich pouze všechny masmediálně dehonestuje,“ řekl iDNES.cz náměstek ministerstva zdravotnictví Roman Prymula.

„Podle něho nemáme epidemiologicky model, máme téměř nesvéprávné epidemiology, děláme tady nesmyslné výzkumy. Sám ještě nepřišel s ničím využitelným. Tato skupina je jmenována ministrem zdravotnictví a pokud je třeba ad hoc odborníků, jsou zváni. Jinak je uzavřena,“ dodal s tím, že pan Münich v ní není.

„Otevřené datové sady jsou na webu a citlivá zdravotnická data sdílet nemůžeme,“ uvedl Prymula.

Citlivá data?

Na problematiku nezveřejňování dat související s koronavirem upozornil v pondělí i server Neovlivní.cz. Podle jeho závěru ministerstvo zdravotnictví drží monopol na všechna data a informace tají nejen před veřejností, ale také před dalšími úřady, jako je ministerstvo vnitra či armáda.

“Je s tím problém. V podstatě máme od nich ta samá data, která prezentují veřejnosti. Nic víc. Takže když potřebujeme modelovat nějakou situaci, děláme si to sami a vycházíme jen z toho, co nám dají,” citoval web vysoce postaveného úředníka ministerstva obrany, aniž by ho jmenoval.

Podle média server tají i čísla, jak to vypadá s plošným testováním, které se v Česku zahájilo minulý týden. Ministerstvo zdravotnictví sice pravidelně informuje o plošném testování, jak testy dopadají, ale neříká. Už ale při zahájení testů uvedlo, že výsledky oznámí, až celá akce skončí, tedy nejpozději počátkem května.

O nesdílení dat dříve psal také server Echo24.cz. Ke zdravotnickým datům totiž nemají přístup ani odborníci a vědci. Kvůli tomu tak prý nemohou provádět analýzy a průzkumy o tom, jak se virus konkrétně chová a jaké opatření jsou vůči němu účinná.

Daniel Münich, ředitel CERGE-EI

Münich tomuto webu řekl, že celková data o odběrech, provedení testu a jeho výsledku nemají mnohdy jak laboratoře, tak krajské hygienické stanice. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek však dříve uvedl, že do informačního systému má přístup pouze ministerstvo zdravotnictví, útvar hlavní hygieničky. On sám jako analytik do něj přístup nemá.

„Jsem přesvědčen, že smysluplný plán ekonomických opatření můžeme dělat pouze tehdy, pokud budeme mít dostatek epidemiologických dat, analýz a na jejich základě plán do budoucna. Plošná karanténa nebo plošné uvolnění nejsou pro naši zemi (vhodná) řešení,“ míní však Münich.

„Data na úrovni jednotlivých COVID-19 pacientů není možné volně poskytovat z důvodu ochrany jejich osobních údajů. Stejně jako je běžné v zahraničí, i ČR je dává k dispozici ve formě agregovaných otevřených dat, které je možné stáhnout na webu. ÚZIS je průběžně rozšiřuje,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Münich je členem iniciativy KoroNERV-20, která se snaží přicházet s návrhy, jak zmenšit dopady pandemie na českou ekonomiku. Členové iniciativy vládu opakovaně vyzývají, aby zveřejnila detailní data o průběhu epidemie. Podle nich totiž vláda vydává rozhodnutí a zákazy bez toho, aniž by uvedla, proč to tak dělá.

Daniel Münich

Před chvílí jsem byl vykázán plukovníkem v záloze panem Prymulou z pravidelného jednání laboratorního týmu na Ministerstvu zdravotnictví (koordinuje rozvoj testovacích kapacit, testování, vyhodnocování).

Nelíbí se mu prý co říkám v médiích (kladu nepříjemné otázky o (ne)dostupnosti dat o testování, o absenci kvalitních analýz, o absenci efektivní testovací strategie, o málo ambiciózním výhledu budování testovací kapacity, o pomalém rozjezdu chytré karantény...).

Na jednání j...sem byl zván jako zástupce Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu. Jsem přesvědčen, že smysluplný plán ekonomických opatření můžeme dělat pouze tehdy, pokud budeme mít dostatek epidemiologických dat, analýz a na jejich základě plán do budoucna. Plošná karanténa nebo plošné uvolnění nejsou pro naší zem (vhodná) řešení.

FINANCIAL TIMES: OBĚTÍ COVID-19 ZŘEJMĚ AŽ O 60 % VÍCE

Skutečný počet úmrtí způsobených pandemií covid-19 by mohl být až o šedesát procent vyšší, než uvádí oficiální statistiky. Ukázaly to výsledky průzkumu Financial Times, který srovnával vládní bilance čtrnácti zemí z posledních týdnů a nárůst celkové úmrtnosti oproti průměrným hodnotám za uplynulé roky.

Zatímco státy za sledované období nahlásily 77 000 úmrtí spojených s nákazou koronavirem, souhrnné statistiky týkající se stejného časového úseku hovořily o počtu zemřelých převyšujícím obvyklou úroveň o 122 000.
V globálním měřítku by to aktuálně znamenalo dalších přibližně 120 000 obětí k již hlášeným více než 20

5 000. Náznaky toho, že oficiální bilance neodráží skutečný rozsah krize, přichází již delší dobu, a to v různé podobě. Některé země včetně Číny například do součtů započítaly dříve opomenutá úmrtí, v Británii, kde jsou hlášeny pouze smrtelné případy covid-19 z nemocnic, zase situaci dokreslují data statistického úřadu ohledně celkového počtu smrtí v zemi.

Právě z takovýchto údajů vycházel při své nové analýze deník Financial Times (FT). Čísla za březen a začátek dubna porovnával s průměrem pro stejné období z let 2015 až 2019. U všech 14 zkoumaných zemí s výjimkou Dánska byl „přebytek úmrtí“ výrazně vyšší než oficiální bilance nemoci covid-19 za odpovídající období.

Koronaviru na světě podlehlo 110 tisíc lidí, KLDR stále hlásí nula nakažených

Z evropských zemí počet zemřelých oproti minulým rokům dramaticky narostl v Nizozemsku, Španělsku či v Belgii. V Itálii dokonce rozdíl činil 90 procent dřívější úrovně, neboli 21 500 mrtvých navíc jen do konce března. „Za některými z těchto smrtí mohou být jiné příčiny než covid-19, protože lidé s jinými problémy nevyhledávají nemocniční péči. Přebytečná úmrtnost ale byla nejvýraznější v oblastech, které zažívají nejhorší epidemii covid-19, což nasvědčuje tomu, že většina z těchto úmrtí je přímo spojena s virem (SARS-CoV-2),“ uvádí FT.

Ještě dramatičtější je nárůst úmrtnosti při pohledu na nejhůře zasažené provincie či metropolitní oblasti. Například v New Yorku za poslední týdny umřel ve srovnání s předchozími roky asi čtyřnásobek lidí. Ekvádorský region Guayas zase ohlásil od 1. března do 15. dubna jen 245 smrtí spojených s covid-19, souhrnné údaje ale ukazují, že za tuto dobu tam umřelo asi o 10 200 lidí více než v jiných letech.

FT na závěr cituje doktorku Markétu Pechholdovou z katedry demografie pražské Vysoké školy ekonomické, podle níž jsou i odhady počtu obětí pandemie založené čistě na nárůstu úmrtnosti spíše konzervativní. Karanténní opatření totiž pravděpodobně přináší pokles počtu úmrtí spojených s dopravními nehodami či pracovními úrazy, vysvětlila akademička.

EU ZMĚNILA ZPRÁVU O ČÍNSKÝCH DEZINFORMACÍCH?

Čína měla tlačit na Brusel, aby zmírnil tón zprávy o čínských propagandistických snahách a dezinformační kampani. Tvrdí to některá média. Unijní diplomacie jakékoliv pochybení odmítá. Europoslanci přesto požadují, aby její šéf Josep Borrell celou záležitost vysvětlil. Jedním z nich je i český europoslanec Tomáš Zdechovský.

Od letošního roku si původně Evropská unie slibovala posílení vztahů evropského bloku a Číny, místo toho však podle diplomatů kvůli pandemii mezi oběma stranami narůstají rozpory. Ačkoli po rozšíření viru do Evropy se z některých zemí včetně Česka ozýval vděk za to, že jim Peking prodal roušky a další ochranný a zdravotnický materiál, postupně je vystřídala kritika kvality dodávek. Většina států EU začala vyzývat k tomu, aby se unie zbavila závislosti na lécích a dalších citlivých produktech z Číny. Evropská komise navíc varovala před propagandou šířící se z komunistické země.

Tu potvrdila i v pátek zveřejněná zpráva Evropské služby vnější akce (EEAS), podle níž Rusko a v menší míře Čína „cílí konspirační teorie a dezinformace na veřejnost v EU a širším okolí“. U Číny jde podle Bruselu mimo jiné o snahu zamlžit původ viru, přiřknout za jeho rozšíření ve Wu-chanu vinu Spojeným státům či zaplavit sociální média manipulativními informacemi o tom, jak čínské úřady nemoc od počátku zvládly.

Některá média však informovala o tom, že původní text zprávy měl vyznít ostřeji. Podle listu Financial Times z dokumentu vypadla zmínka o čínské „globální dezinformační kampani“. List New York Times tvrdí, že chybí i zmínka o diplomatické roztržce mezi Francií a Čínou.

Zaplaťte za pandemii. Čína čelí kritice světa, Austrálie žádá vyšetřování

Podle listu napsal Lutz Güllner, diplomat Evropské unie, kolegům v emailu minulý týden, že „Číňané už hrozí reakcemi, pokud tato zpráva vyjde“. Financial Times s odkazem na nejmenované diplomaty uvedl, že Peking se během minulého týdne pokusil opakovaně tlačit na velvyslance EU v Číně Nicolase Chapuisa, aby zařídil odstranění kriticky vyznívajících informací. Podle zdroje ČTK byla pod přímým tlakem i EEAS.

„Absolutně odmítám jakékoli náznaky či tvrzení, že v našich zprávách jakkoli ustupujeme vnějšímu tlaku,“ sdělil v pondělí novinářům mluvčí unijní diplomacie Peter Stano, podle něhož byla původní zpráva interním dokumentem a úpravy textu před jeho publikací jsou zcela běžné.

Čínské úřady podle FT na žádosti o komentář nereagovaly.

Europoslanci se však nechtějí s tímto vysvětlením spokojit. Liberální nizozemský zákonodárce Baart Groothuis odeslal Borrellovi dopis žádající objasnění celého vývoje zprávy. „Určitě chceme po Borrellovi, aby to vysvětlil,“ řekl jeho lidovecký kolega Zdechovský. Podle něho by se téma čínských manipulací mělo stát jedním z hlavních bodů příštích parlamentních jednání. Téma chce nadnést už na úterním jednání předsednictva Evropské lidové strany (EPP), jejíž klub je v EP nejsilnější.

Zdechovský také stojí za výzvou europoslanců z minulého týdne požadující po Evropské komisi, aby vyšetřila, zda čínské orgány zpočátku záměrně nezamlčovaly informace o šíření nemoci a odkud přesně začalo. Někteří politici, kteří dopis podepsali, podle něho čelili tlaku na sociálních sítích či od lidí spojených s Čínou, aby si svou účast na výzvě rozmysleli.
„Určitě se to musí nezávisle vyšetřit, já rozhodně nebudu stahovat svůj podpis,“ dodal europoslanec.

LÉKY NEMOCNÉMU TAXIKÁŘI PROSPÍVAJÍ?

Do VFN dorazil favipiravir, pacient po remdesiviru je na lůžkovém oddělení: Do pražské Všeobecné fakultní nemocnice v pondělí dorazil japonský lék Favipiravir. Nemocnice zajistí distribuci pro pacienty s covid-19 i do jiných nemocnic. Zájem už projevily Thomayerova nemocnice či Fakultní nemocnice Hradec Králové. Během pondělí do Česka též dorazí i lék Remdesivir, kterým byl jako první léčen třiapadesátiletý taxikář ve vážném stavu.

Léku na chřipku s favipiravirem, prodávaného pod názvem Avigan, do Česka dorazí dávka asi pro sto pacientů. Zhruba pětina z toho je dar, který Česku poskytlo Japonsko, zbytek stát koupí. Lék se bude využívat jako experimentální, protože není v tuzemsku registrován. Pacientovi ho bude možné podat pouze na základě jeho informovaného souhlasu. Použití nového léku povolilo ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Podle primáře I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN Jiřího Votruby bude stovka balení favipiraviru stačit asi pro 15 až 20 pacientů. „Zatím byly asi tři studie, jedna prokázala docela dobrý efekt, ale měla metodické problémy, stejně jako další. Musíme s ním získat vlastní zkušenost,“ uvedl Votruba.

První pacientka by ho podle něj měla dostat už během pondělí. Nemocnice počítá s tím, že první dávka bude 16 tablet léku ráno a stejný počet večer, dalších pět dní pak po šesti tabletách ráno a večer. Lék by podle Feltla měli dostávat zejména pacienti, kteří nemoc nemají příliš dlouho a zároveň jsou ohroženi jinou vážnou nemocí.

První pacient léčený remdesivirem

Odpoledne VFN čeká i dodávku amerického léku Remdesivir, kterým se jako první léčil třiapadesátiletý taxikář. Pacient byl hospitalizován od 10. března ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a trpěl jedním z nejvážnějších průběhů nemoci covid-19 v Česku.

V pondělí ředitel nemocnice oznámil, že je nyní pacient v dobrém zdravotním stavu a byl přeložen na standardní oddělení. „Náš pacient na remdesiviru, který prodělal experimentální léčbu jako první, je v tuto chvíli překládán na standardní oddělení,“ řekl Feltl. Dodal, že se nyní čeká na výsledky testu negativity pacienta. V případě dobrého výsledku bude záhy propuštěn domů, řekl Feltl.

Třiapadesátiletému pražskému taxikáři byl experimentální lék remdesivir podáván nitrožilně po dobu deseti dnů na přelomu března a dubna. „Stal se takovým určitým symbolem celé této pandemie,“ uvedl ředitel. Nemocnice má ale i dalšího pacienta, kterému chce lék podávat. Kromě nemoci covid-19 má ještě vážnou plicní chorobu.

Remdesivir je antivirotikum, které zabraňuje množení viru. Ve firmě Gilead ho vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře, původně měl být používán proti ebole. Do testování léku Remdesivir je v Praze zapojena také Nemocnice na Bulovce, kde však žádný pacient s potřebnou indikací zatím není, a motolská nemocnice, kde s léčbou jednoho pacienta začali. Lék budou používat také ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně.

Další experimentální léčba, která se používá u pacientů i v Česku, je účinná látka hydroxychlorochin obsažená v antimalarikách. Tento týden chtějí české nemocnice zahájit i léčbu krevní plazmou s protilátkami, kterou získávají od uzdravených pacientů s covid-19.

ODBORÁŘ STŘEDULA: VLÁDA DOHODNOUT NA PLOŠNÉM ODŠKODNĚNÍ

Josef Středula: Vláda by se měla dohodnout na plošném odškodnění kvůli koronaviru. Pomohlo by to všem: Firmy i lidé by se od vlády měly dočkat plošného odškodnění kvůli opatřením souvisejícím s pandemií nového typu koronaviru. Myslí si to šéf největší odborové centrály, Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), Josef Středula. Podle něj se vláda snažila vyhnout své odpovědnosti přijímáním opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Její postup odmítl jako nezákonný i soud.

Městský soud v Praze zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby v provozovnách. Podle rozsudku jsou nezákonná, protože je vláda nepřijala podle krizového zákona. Co rozhodnutí znamená pro firmy?

Již po přijetí těchto kontroverzních rozhodnutí jsem se proti postupu vlády poměrně razantně vymezil. Použil jsem u postupu vlády synonymum pro „šmejdy“, kteří dělají totéž a někteří lidé to považovali za velmi silné vyjádření. „Šmejdi“ do smluv dávají ustanovení, která nejsou na první pohled viditelná a příslušný subjekt si toho nevšimne. Vláda udělala to samé a chtěla se zbavit škod, které by podle krizového zákona – paragrafu 36, musela v některých případech hradit. K tomu přistoupila další věc, pravděpodobně z marketingového důvodu, začalo se šířit, že se firmám jedná o zisky. Ale to se v žádném případě nejedná, jedná se o škodu. Přirovnávám to k situaci pracovního úrazu zaměstnance, kdy má dotyčný právo na odškodnění, ale dopředu neví, kolik odškodnění bude a jeho výše se posuzuje následně. Záleží například na míře jeho zavinění. Nikdo tak nemůže říct, že má nárok na nějakou automatickou výši. Tady je to o to zajímavější, že na odškodnění máme jako zaměstnanci nárok, ale někdo usoudí, že to je hodně peněz a začne spekulovat, že to nemusí vyplatit vůbec resp. změní zákon, podle kterého se to odškodnění má posuzovat. A to se přesně stalo. Vláda místo toho, aby měla postavila za odpovědnost vyplývající z krizového zákona, tak se této své povinnosti začala vyhýbat.

Byl to od vlády úmysl, jak se vyhnout odškodňování?

Já si myslím, že v tom byl cíl. Že to opravdu nebylo jenom tak. Takový princip se mi rozhodně nelíbí. Všichni jsme si vědomi, že situace je vážná, že koronavirus není v ČR vinou vlády. Taky je nutné říct, že výše škody, pokud vůbec nějaká vznikne, se neřeší v průběhu, ale až na konci celého toho příběhu. Právnické i fyzické osoby mohou podle zákona požádat o náhradu škody. To se týká také osob pracujících za hranicemi, stejně jako těch, kterým byly zakázána činnost a budou mít možnost požádat o náhradu škody. Vláda teď různě selektuje pomoc a myslím si, že to neumí zcela uchopit. Přicházejí různé skupiny s různě silnými či méně silnými požadavky a já si myslím, že teď je ten správný čas dosáhnout konsensu mezi všemi subjekty. Pokusit se o něj mezi odbory, zaměstnavateli, podnikateli, ale také vládou i Poslaneckou sněmovnou.

Jak by taková shoda na odškodnění mohla vypadat?

Myslím si, že ten konsensus bude někde na hodnotě, která odpovídá navýšenému ošetřovnému. Tedy ve výši 80 procent. Je to hodnota, ve které může být zohledněno úplně všechno. Určitý podíl subjektů, které situaci nezpůsobily a stejně tak i podíl vlády, která musela rozhodnout. Protože se tu jedná o záchranu ekonomiky jako takové.

Z hlediska odborů i vašeho osobního postoje by tedy bylo lepší plošné odškodnění, než to, aby se firmy či lidé domáhali
náhrady škod individuálně u soudu?

Vláda by tomu mohla jít naproti. Udělat ten krok a poměřovat míru pomoci k této hodnotě. A pokud by se tak stalo, tak si myslím, že by to mohlo i odpovídat určitému typu praxe soudů. Protože soud nerozhoduje tak, že by stanovil automaticky náhradu 100% škody nebo nulu, ale posuzuje každý případ. Konsenzus by pomohl a mohl hrát poměrně významnou roli. Pro vládu by to byl i poměrně silný moment, mohli by se podívat na to, jak kterým subjektům se pomáhá a k tomu by mohli poměřit i další kroky, které budou v čase konat. Protože ještě zdaleka nejsme po celé té situaci. Byl by to stav, který by pro všechny subjekty byl do určité míry měřítkem pro následování a mohlo by to pomoci ke zklidnění situace. A nevyvolávání zbytečných soudních sporů či přehnaných představ některých subjektů, že se bude žádat o 100 možná i více procent náhrady škody. Mohlo by to uklidnit situaci. Také by to mohlo znamenat, že řada subjektů vůbec nebude žádat žádné odškodnění v případě, pokud pomoc dosáhne maximální určené hodnoty.

Takže by to odlehčilo i justici?

Justici, státu, atmosféře a mohli bychom se soustředit na jiné věci.

Soud se nezabýval otázkou, zda bude mít zrušení opatření vliv na případné odškodňování podnikatelů. Někteří právníci ale varovali, že část podnikatelů se využitím pomoci poskytované státem nároku na náhradu jakékoliv škody zřekla.

Neobáváte se tohoto argumentu?

To byl původní záměr. Vím o něm, byl jsem na jednání, kde to přesně v této podobě zaznělo a řekl jsem, že tento přístup je z mého pohledu naprosto neakceptovatelný. Přece nejde, aby se někdo nedobrovolně ve stavu nouze zbavil svých budoucích práv. Následně to dopadlo tak, že se to má týkat pouze mzdové části, což je pochopitelné. Náš návrh by nikoho neupřednostňoval, ani neznevýhodňoval. Vláda by tak mohla mít hodnotu, ve které by mohla být schopna některé věci poměřovat, ale je tam ještě jedna podmínka. A to je to, že si umím představit, že by vláda stanovila, že těm, kteří se nacházejí v daňových rájích a nedaní v ČR, tak by jim v žádném případě takováto pomoc nenáležela. Protože se nepodíleli na společenské solidaritě a tudíž žádat o nějakou náhradu není odpovídající situaci ČR a naší ekonomiky. Ať žádají tam, kam překlopili svou daňovou povinnost.

Už o tom ČMKOS s vládou jednala?

Ještě ne. Na toto téma jednám s některými členy ekonomických skupin Ústředního krizového štábu. Je potřeba něco podobného stanovit, ale je to úplně nová iniciativa z naší strany. Věřím tomu, že tady by se mohly potkat jak politické strany, tak i zaměstnavatelé a jednotlivci. Možná někdo usoudí, že 80 procent je hodně a že 70 procent stačí, ale musí tu aktivitu někdo mít, musí to uchopit a musí tímto směrem jít. A pak to poměřovat s dalšími kroky a nástroji.

Máte nějaký odhad, kolik by činily náklady státu v případě takového plošného odškodňování?

Víme, kolik to stojí teď. Vláda připravuje či realizuje spoustu kroků a už teď je zřejmé, že budou stát několik stovek miliard korun. Toto se musí přiložit na stranu již uhrazených škod. Stejně by to posuzoval i soud. Neučinil by ten krok, že by řekl, jaká vám vznikla škoda, my vám ji uhradíme. Ale řekne: toto jste již obdrželi, v tomto jste neučinili vůbec žádné kroky, nepožádali jste např. o program Antivirus, nepožádali jste o úvěr, nic jste v té věci neudělali, nemůžete požadovat ani těch 80 procent. Také bude řada subjektů, které nebudou o náhradu škody žádat, protože si myslí, že kompenzace již byly dostačující.

Ministerstvo zdravotnictví podá proti rozhodnutí Městského soudu v Praze kasační stížnost. Neobáváte se toho, že ještě může rozsudek změnit či se vyjádřit právě ke způsobu odškodňování ze strany státu?

V tomto jednoznačně respektuji právo soudu rozhodnout. To budou posuzovat soudci zcela samostatně. Musím však ocenit, jakým způsobem se k tomu soud postavil, protože dal zcela jasně najevo svůj názor a vládě dostatečný čas na nápravu. A to je něco, co se zase tak často nestává. Musím říct, že jak navrhovatel, tak soud, se v tomto zachoval opravdu důstojně. Na straně druhé tu jsou škody, které se musí řešit. Nemyslím si, že by mělo ze strany kasačního soudu dojít k nějakému zásadnímu zlomu. Přeci jenom právo je stejné, ať z pohledu městského nebo správního soudu. Překvapení se může stát vždy, ale tady to bylo ze strany městského soudu tak dobře vyargumentováno, že to myslím nenastane. Vláda také bezprostředně provedla změny a sjednala nápravu.

Ve svém nejnovějším sloupku pro Deník jste upozornil, že vláda bude rozhodovat o návrhu, se kterým přišlo ministerstvo financí. Poplatník by si mohl zpětně odečíst od již zaplacených daní za poslední dva roky daňovou ztrátu, která mu teprve vznikne na základě působení nastupující ekonomické krize vyvolané koronavirovou epidemií. Podle vás půjde o „ždímačku veřejných peněz“. Proč?

Jedná se o možnost, kdy ministerstvo navrhuje, aby subjekty, kterou budou mít v letošním roce ztrátu, ji mohly uplatnit proti zaplaceným daním zpátky. Za poslední dva roky. My se obáváme, že může dojít k velmi aktivní spekulaci, zejména u firem, které nejsou české, ale mají v ČR svou jednotku, že budou ztráty transferovat do ČR a tyto bude následně hradit český daňový poplatník. To je pro nás neakceptovatelné. Navíc si myslíme, že to mohou být částky v desítkách miliard korun. Nevidíme vůbec žádný důvod k sanaci škod, které tu vůbec nevznikly a někdo je spekulativně převede do ČR. Vidíme jinou věc, která by mohla intenzivně pomoci. A to firmám, které čerpají program Antivirus. Dosud je to tak, že firma musí zaplatit mzdy a následně může žádat o určitý druh refundace prostřednictvím programu.

Musí mít ale hotovost na výplatu mezd. A my si myslíme, že by mohlo dojít k nové situaci a to, že by podle toho, jak již bylo zaplaceno za mzdy, dostala firma zálohu ještě před tím, než zaplatí příští mzdy. Takže by firma nemusela mít hotovost na zaplacení mezd, dostala by ji formou zálohy a následně by se to vyúčtovalo. To by byla obrovitá pomoc. V této věci jsem zatím nenarazil na odpor. Ještě jsme navrhli jeden nástroj – na to mě přivedl europoslanec lidovců Tomáš Zdechovský. ČR by mohla požádat o prostředky v rámci Evropského globalizačního fondu, což by pomohlo lidem, kteří jsou propouštěni. A to, že propouštěni jsou, je bohužel realita. Taková žádost musí být realizována Českou republikou ve spolupráci se subjekty, které zaměstnance propouští. V tomto případě by to mohla být další velmi dobrá pomoc. Eva Paseková, ceskajustice.cz
Prouza: Návrh Josefa Středuly na 80% odškodnění všech, které postihla krize, je jednoduchý a spravedlivý
27.4.2020 6:30

Návrh Josefa Středuly na 80% odškodnění všech, které postihla současná krize, je jasný, jednoduchý a spravedlivý. Myslí si to prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula České justici v rozhovoru řekl, že vláda by měla prosadit plošné odškodnění subjektů postižených koronavirovými opatřeními.

Firmy i lidé by se od vlády měly dočkat plošného odškodnění kvůli opatřením souvisejícím s pandemií nového typu koronaviru, míní Středula. „Myslím si, že ten konsensus bude někde na hodnotě, která odpovídá navýšenému ošetřovnému. Tedy ve výši 80 procent. Je to hodnota, ve které může být zohledněno úplně všechno. Určitý podíl subjektů, které situaci nezpůsobily a stejně tak i podíl vlády, která musela rozhodnout. Protože se tu jedná o záchranu ekonomiky jako takové,“ uvedl šéf odborů s tím, že takový krok kabinetu by mohl uklidnit atmosféru ve společnosti.

Městský soud v Praze uplynulý týden zrušil některá omezující nařízení vlády kvůli tomu, že je místo kabinetu podle krizového zákona vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví formou mimořádných opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle Středuly se vláda svými kroky úmyslně snažila vyhnout odškodňování. „Každá rozumná vláda by už něco podobného dávno navrhla, nejpozději v okamžiku, kdy zjistila, že jí úhybný manévr s tím, podle jakého zákona vydávala další a další zákazy, nevyšel. Vláda je kvůli své průhledné a nelegální snaze vyhnout se náhradám škod nyní ve velmi slabé pozici a je jasné, že žaloby bude prohrávat,“ řekl dnes České justici Prouza.

Vláda by podle něj měla uznat svou chybu a navrhnout celospolečenskou dohodu, pokud myslí svá slova o snaze obnovit ekonomiku vážně. „Josefem Středulou navržený kompromis bude pro naprostou většinu lidí přijatelný, a hlavně umožní, aby se česká ekonomika rychle vrátila do normálu místo toho, abychom tady vedli stovky tisíc sporů, které bude vláda prohrávat jeden za druhým a vedle 100 % škod ponese i další náklady na vedení těchto soudních sporů,“ dodává prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Rozhodnutí pražského městského soudu podle odborníků potvrzuje, že vláda musí při vydávání mimořádných opatření, která závažně omezují lidská práva, využívat nástroje, které jí dává krizový zákon. Eva Paseková, ceskajustuce.cz

JEDNÁNÍ SE SOUDCE ELISCHEREM ODROČENO, VIETNAMEC VE VAZBĚ

Soud s Elischerem nemohl pokračovat, spoluobžalovaný Vietnamec zůstává ve vazbě již 25 měsíců: Hlavní líčení ve věci soudce Vrchního soudu Ivana Elischera se nekonalo. Předsedkyně senátu Veronika Cukerová před jeho zahájením konstatovala, že se omluvila obhájkyně soudce Elischera a spoluobžalovaného Nguyen Quoc Hunga Lucie Kýčková.

Soud sice její omluvu, která byla odůvodněna nutností péče o nezletilé dítě, neakceptoval, avšak výzvu o zajištění substituce si podle soudu obhájkyně nevyzvedla. Pokus zjistit její názor na možný výslech svědka telefonicky po chvíli soudkyně Cukerová vzdala a jednání bude pokračovat v červnu.

Poté hned následovalo vazební řízení o prodloužení vazby Nguyen Quoc Hunga, kde pro účely vazebního řízení substituce zajištěna byla. Soud však neakceptoval nabídku záruky ve výši 2 miliony korun, ani výslech Hungova syna. A tak navzdory aktuální situaci v důsledku pandemie a omezení cestování soud shledal důvod vazby v podobě rizika útěku a Hunga ve vazbě ponechal. Hungova vazba přitom trvá už 25 měsíců.

Soudce pražského vrchního soudu Elischer je obžalovaný z toho, že ovlivňoval rozhodování svého senátu ve prospěch některých stíhaných Vietnamců, kteří mu za to platili. Za zneužití pravomoci a přijímání úplatků mu hrozí až 12 let vězení a také trest propadnutí majetku. Až do pravomocného skončení stíhání nesmí soudit. Vinu odmítá, policii už dříve označil za neobjektivní a podjatou.

LIDÉ V PRAZE PODALI 20 OZNÁMENÍ NA NOUZOVÝ STAV

Na pražská státní zastupitelství se obrátily nejméně dvě desítky lidí s trestními oznámeními kvůli vyhlášení nouzového stavu nebo dalším vládním opatřením zavedeným kvůli epidemii nového koronaviru. Desítku podání eviduje vrchní státní zastupitelství, dalších deset dorazilo na městské státní zastupitelství. Žalobci nyní podání vyhodnocují, sdělili mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala a náměstek vrchní státní zástupkyně v Praze Adam Bašný. Oznámení mohou přijímat i obvodní státní zastupitelství.

„Podatelé se domnívají, že jednáním spočívajícím zejména v zavedení opatření, pozdním zavedením opatření, veřejných výrocích a podobně mohlo dojít ke spáchání různých trestných činů,“ uvedl Cimbala. Oznámení podle něj směřují na vládní představitele či další veřejně činné osoby. Nyní jsou v úvodní fázi vyhodnocování.

Podobně je na tom i vrchní státní zastupitelství. „Podání jsou nyní řádně vyhodnocována jak z hlediska jejich obsahu, tak z pohledu věcné a místní příslušnosti konkrétního státního zastupitelství,“ uvedl před několika dny Bašný. V této fázi se podle dřívějšího vyjádření ředitele trestního odboru Jaroslava Dolejšího nachází i jedno z prvních trestních oznámení, které zaslali vrchním žalobcům brněnská právnička Vendula Zahumenská s manželem. Podali ho na premiéra Andreje Babiše (ANO), ministry vnitra a zdravotnictví Jana Hamáčka (ČSSD) a Adama Vojtěcha (za ANO) a na epidemiologa Romana Prymulu. Politiky podezírají v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu z možného spáchání řady trestných činů.

Kvůli nouzovému stavu podávají lidé také správní žaloby. Pražský městský soud jednu z nich projednal minulý týden. Ve čtvrtek pak zrušil opatření ministerstva zdravotnictví z 26. března a 17. dubna, která se týkají omezení maloobchodního prodeje, a opatření z 23. března a 15. dubna, jež omezují volný pohyb osob. Podle pravomocného rozsudku byla nezákonná, protože je vláda nepřijala podle krizového zákona, ale podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Vláda se poté v pátek rozhodla žádat dolní komoru o prodloužení nouzového stavu.

V NĚMECKU RAZIE NA NELEGÁLNĚ OTEVŘENÁ KADEŘNICTVÍ

Nechat si profesionálně ostříhat vlasy je kvůli protikoronavirovým opatřením v Německu stále nemožné. Že se nerespektování nařízení může prodražit, dokazují dva tamní případy. Policie odhalila ilegální salóny ve sklepeních domů, které kadeřnické služby nabízely navzdory zákazům.

Úspěšné razie proběhly o tomto víkendu ve dvou městech. Jak informovala agentura DPA, když policisté do ilegálních salónů dorazili, právě si tu několik lidí nechávalo upravovat účesy. Podle vyjádření policistů byla kadeřnictví profesionálně vybudována i vybavena.

Několik lidí čekalo na ostříhání v Elsenfeldu, další zákazníci byli „chyceni při činu“ v Momlingenu, uvádí DPA. Oba kadeřníci se pravděpodobně neznali, případy jsou tak vyšetřovány samostatně. Jak upřesňuje list Süddeutsche Zeitung, policisté razie podnikli díky upozornění místních lidí, kteří nahlásili „podezřelé aktivity“ ve svém okolí.

Vyšetřování teď čeká jak majitele ilegálních salónů, tak i samotné zákazníky. Ti mohou od úřadů dostat pokutu až 150 eur. Porušili totiž nařízení, podle něhož kvůli šíření epidemie koronaviru nemohou opustit své domovy bez adekvátního důvodu. Opatření, která v Německu zatrhla kadeřnictví spolu s mnohými dalšími službami, platí od konce března. Znovu otevřít tady všichni kadeřníci mohou už 4. května.

JOHNSON: BRITÁNIE MŮŽE Z KRIZE VYJÍT SILNĚJŠÍ

Velká Británie se zdá být z nejhoršího venku. S takovým vzkazem v pondělí vystoupil britský premiér Boris Johnson, který se po třítýdenní absenci způsobené nemocí covid-19 vrátil do čela vlády. Připomněl však, že omezení proti koronaviru platí i nadále a jednotlivci i firmy musejí být trpěliví. Nepochybuje, že Spojené království z krize vyjde „silnější, než kdy bylo“.

Johnson byl po nákaze koronavirem před třemi týdny hospitalizován a několik dní dokonce strávil na jednotce intenzivní péče. Všechny jeho zdravotní potíže už podle ranního prohlášení jednoho z vládních představitelů pominuly.
Premiér měl před sebou na konci rekonvalescence řadu naléhavých úkolů a bude muset čelit nejrůznějším otázkám ohledně strategie pro obnovování ekonomických a společenských aktivit či dosavadního počínání kabinetu.

V Downing Street premiér uvedl, že země má na dosah první výrazný úspěch. Státní zdravotnický systém (NHS) podle něj i díky úsilí obyvatelstva extrémní situaci zvládl, přičemž počet nových hospitalizací s onemocněním covid-19 aktuálně klesá stejně jako počet nejvážnějších případů.

Johnson mluvil o velké příležitosti, ale také o momentu „maximálního rizika“, ve kterém nelze i přes pozitivní signály polevit. Zejména podnikatele a firmy vyzval k trpělivosti. Vláda ohledně dalšího postupu v příštích dnech poskytne „mnohem více“ informací a bude rozhodnutí přijímat s „maximální možnou transparentností“.

„Vím, že je to těžké. Chci ekonomiku znovu rozpohybovat co nejrychleji,“ citovala Johnsona zpravodajská společnost BBC. „Zkrátka teď nemůžeme objasnit, jak rychle či pomalu ani kdy přesně budou tyto změny učiněny,“ pokračoval. Zdůraznil při tom riziko „nové vlny smrti a nemoci“, která by přinesla ještě vážnější ekonomické důsledky.

V Británii už déle než měsíc platí omezení pohybu lidí, zavřené jsou školy, restaurace i další postradatelné podniky. Šéf britské diplomacie Dominic Raab, který po Johnsonově hospitalizaci převzal roli šéfa kabinetu, v polovině dubna oznámil, že restrikce zůstanou přinejmenším do 7. května. Podle agentury Reuters ohledně jejich zmírňování nepanuje shoda mezi vládními experty ani mezi členy kabinetu.

Vláda v tomto směru vytyčila pět podmínek, mezi nimiž je zpomalení růstu bilance nakažených a mrtvých nebo výrazný pokrok u testování a dodávek ochranného vybavení. Počty úmrtí na covid-19 hlášené z nemocnic jsou v posledních dnech nižší než ve druhém a třetím dubnovém týdnu, oficiální bilance však stále narůstá po stovkách, zatímco každý den přibývají tisíce potvrzených případů infekce. Země je také daleko od stopování nákazy tempem 100 000 testů denně, jehož dosažení vláda slíbila s koncem měsíce.

Brzké změny v podobě karanténního režimu dnes nicméně předpovídalo několik britských deníků. Podle The Daily Telegraph se očekává, že plán pro uvolňování bude oznámen ještě před koncem týdne. Zároveň se objevují informace o tom, že změny nepůjdou pouze jedním směrem a že karanténa se bude „v některých ohledech zpřísňovat a v jiných zmírňovat“.

KIMA BY MOHL ZASTOUPIT PŘEDSEDA POHŘEBNÍHO

Podle nepotvrzených zpráv je severokorejský vůdce Kim Čong-un ve velmi špatném zdravotním stavu. Kdo jej zastoupí v případě, že zemře? Vládnout může jen člen dynastie Kimů, nabízí se tak možnost regenta, říká v rozhovoru pro iDNES.cz koreanistka Nina Špitálníková. Severokorejský lid podle ní bývá ten poslední, kdo se o smrti svého vládce dozví.

V japonských médiích se objevily spekulace, že je severokorejský vůdce Kim Čong-un ve vegetativním stavu po nepovedené operaci srdce. Na internetu koluje také fotka ležícího Kima. Jak důvěryhodné jsou pro vás tyto informace?

Máte nějaké další zprávy, které hovoří pro tuto spekulaci, nebo naopak proti ní?

Když se podíváme na severokorejská státní média, ve státních novinách ani o víkendu nebyla žádná zmínka o Kim Čong-unovi. V televizi byl zmíněn, ale bez fotografie či videa, což je pro KLDR velmi neobvyklé. Ale i tak bych byla velmi opatrná s tvrzením, že je vůdce ve vegetativním stavu.

Jen málo lidí zná intimní detaily z osobního života vůdce a ti si to nechají pro sebe, pokud chtějí zůstat naživu. Takže špatný zdravotní stav nemůžeme vyloučit – na svůj věk je Kim Čong-un značně obézní a neodpustí si své milované cigarety – ale ani potvrdit.

Nina Špitálníková

Vystudovala koreanistiku v Ústavu Dálného východu na Karlově Univerzitě v Praze. Studovala na Kim Il-sung University a Sungkyunkwan University v Korejské lidově demokratické republice. Je autorkou knihy Mezi dvěma Kimy.

Co by následovalo, pokud by Kim zemřel? Dá se čekat, že by režim jeho úmrtí brzy oficiálně potvrdil, nebo spíš bychom museli dlouhé měsíce čekat na pravdu?

Smrt vůdců se v Severní Koreji oznamuje postupně a v několika fázích. Severokorejský lid je až na posledním místě. Vždy to bylo v řádech dnů, maximálně dvou týdnů.

Propaganda si během té doby musí připravit, jak to podá lidu, aby se předešlo nějakým nepokojům. Přece jen vůdce KLDR je velmi zbožštělý a je to dle slov propagandy „otec všech Severokorejců“.Co by Kimova smrt znamenala pro další vývoj v KLDR? Přišly by zmatky a boj o nástupnictví, nebo je tam daná nějaká linie, podle které by se postupovalo? Kim má děti, ale dostaly by automaticky přednost?

V případě Severní Koreje existuje implicitní konsenzus, že pouze potomek ze stejné dynastie Kimů může KLDR vést. Pokud Kim Čong-un zemře dříve, než budou jeho tři děti dospělé, kdo by převzal vládu? Někteří se domnívají, že jeho mladší sestra Kim Jo-čong je nejpravděpodobnějším kandidátem.

V poslední době je ji čím dál víc vidět, ale je představa ženy v takové pozici v KLDR reálná?

Ambiciózní mladá žena je považována za klíčovou postavu pro udržení moci dynastie Kimů. Je nejbližším spolupracovníkem Kim Čong-una a její posilující roli v hierarchii severokorejského režimu potvrdilo i její znovuzvolení do politbyra Korejské strany práce. Mnoho lidí si však neuvědomuje, že je to pouze další projev už zavedeného vzoru.

Za posledních sedmdesát let prakticky každý severokorejský vládce (Kim Ir-sen i Kim Čong-il) spoléhal v prvních letech vlády na svého bratra či svou sestru. I když byli sourozenci vnímáni jako ti nejloajálnější, všichni takoví bratři a sestry skončili špatně: Nepřežili nástupce nové generace, tedy děti vůdce.

Navíc v KLDR je silná konfuciánská tradice, ve které se respektuje seniorita a maskulinita. Po smrti vůdce by tak mohl být určen spíše regent, který by vládl zemi, než bude dynastický nástupce připraven převzít moc. Je pravděpodobné, že by jím mohl být někdo z předních vůdců Korejské strany práce. Pokud vůdce zemře, bude existovat jeden velmi důležitý ukazatel o tom, kdo ho zastoupí.

Kim Čong-un je ve vegetativním stavu, píší japonská média

Jaký?

I když to není nikdy uvedeno oficiálně, předseda pohřebního výboru se stává dalším vůdcem země. Jedná se o velmi starou tradici sahající až do Sovětského svazu, kdy byl budoucí generální tajemník předsedou pohřebního výboru předchozího generálního tajemníka. Tato tradice se uchovává i v KLDR.

Kim Čong-un Severní Koreji vládne od roku 2011. V jakém stavu nyní tato země je?

Kim Čong-un převzal vládu velmi mladý a nikdo moc nevěděl, co od něho čekat. Kroky, které ve funkci udělal, však byly velmi promyšlené. Patří k nim reforma zemědělství, průmyslu, podpora cestovního ruchu, uvolnění či spíše oficiálně nepřiznaná tolerance černého trhu a můžeme v nich vidět inspiraci v Číně. Na první pohled se tedy může zdát, že se KLDR otevírá světu.

Pchjongjang se zmodernizoval, vznikla střední třída, ve větších městech není problém sehnat západní značkové zboží. Na druhou stranu se za vlády Kim Čong-una zhoršila lidská práva, znovu se používají třígenerační tresty a značnou část okolí, které mu bylo nepohodlné, vůdce nechal odstranit. Do trestního zákoníku bylo také zaneseno více činů, za které lze dostat trest smrti. To je pro mě hlavní ukazatel.

STUDIE ZJISTÍ VÝSKYT A ŠÍŘENÍ NÁKAZY U DROGOVĚ ZÁVISLÝCH

V Česku v pondělí začala studie s názvem ADI-COVID-19, která zjišťuje výskyt a šíření nákazy u lidí se závislostmi na drogách a u adiktologických pracovníků. K testování se využijí rychlotesty ke zjištění protilátek z kapky krve. Vyšetření by se měla pak pravidelně opakovat, a to nejméně do června.

„Cílem naší studie je zjistit výskyt infekce mezi klienty a pracovníky adiktologických služeb. Pomůže to ke zmapování infekce v Česku. Naše informace do celého obrázku přispějí,“ řekl při školení před spuštěním studie šéf monitorovacího střediska Viktor Mravčík. Podle něj je účast klientů dobrovolná a zapojí se jen ti, kteří sami budou chtít. Dobrovolný je test i u pracovníků.

V adiktologických službách by se mohlo využít celkem 30 tisíc testů. Vyšetření by mohly pravidelně podstupovat zhruba dva tisíce klientů se závislostmi. Testovat se budou i pracovníci. Kontroly se mají opakovat po týdnu a mají zmapovat šíření nákazy a její rychlost v rizikovém prostředí. Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Ve dralové je důležité, aby Česko mělo informace o nákaze i mezi lidmi se závislostmi a mezi těmi, kteří s nimi pracují.

„Závislé osoby často nemají domov ani stálé bydlení, uplatnění domácí karantény je u nich velmi složité. Mnozí uživatelé drog mají navíc často rozvinuté dlouhodobé zdravotní problémy, které zvyšují možnost nákazy koronavirovou infekcí a jejího dalšího šíření. Jsou bez rodinné podpory i finančních prostředků, často nedůvěřují systému a nejsou důslední v jednání s úřady,“ sdělila Vedralová.

Karanténa odřízla narkomany od drog. Bez náhražek mohou umřít, varují experti

Účastníci studie budou vyplňovat dotazník. Formulář při prvním odběru obsahuje tři desítky otázek, které se týkají užívání návykových látek, bydlení a dalších věcí. Při opakovaném vyšetření je dotazů zhruba polovina. Z prstu se pak odebere kapka krve ke zjištění protilátek, výsledky by měly být do 20 minut. Ti, kteří budou mít pozitivní test, by měli podstoupit ještě výtěr z nosohltanu a být v izolaci. Pokud bydlí na ubytovně, v azylovém domě či v chráněném bydlení, měli by upozornit provozovatele.

Národní monitorovací středisko se podílí také na celoevropské studii o dopadech koronavirové nákazy. Experti chtějí zjistit, jak se kvůli nemoci covid-19 v Evropě změnilo užívání drog a chování uživatelů. Podobná studie o podílu lidí, kteří už mohli nákazu prodělat, začala tento týden na několika místech Česka. Zapojit by se do ní mělo až 27 tisíc lidí. Testovací místa jsou v Praze, Brně, Olomouci, Litoměřicích, Litovli a Uničově.

V LÉČEBNĚ NA CHEBSKU DESÍTKY NAKAŽENÝCH, KRAJ ŽÁDÁ O POMOC VOJÁKY

Už více než čtyři desítky lidí pozitivně testovaných na koronavirus hlásí Léčebna dlouhodobě nemocných a dlouhodobé léčebné péče v Nemocnici Mariánské Lázně. Počet výrazně vzrostl po plošných testech. Doporučila je hygiena, když se nemoc prokázala u prvních čtyř lidí. Kraj pro zařízení žádá pomoc od armády.

Podle Michaely Zajíčkové z krajské hygieny je v Mariánských Lázních aktuálně evidováno 51 nakažených, z toho 43 právě ve zmíněné léčebně. Podle informací ze zařízení jsou pacienti izolovaní, s mírným průběhem nemoci bez teplot, jen s kašlem a všechno jepod kontrolou,“ ujistil krajský radní pro zdravotnictví Jan Bureš. Zajíčková doplnila, že 34 z nakažených v léčebně jsou pacienti, zbytek personál. Zatímco ještě o víkendu bylo v léčebně potvrzených 17 případů, dnes jejich počet výrazně vzrostl.„Jsme připraveni řešit s vedením nemocnice v Mariánských Lázních případné možnosti úpravy provozu,“ doplnil radní.

Koronavirus v Karlovarském kraji

Vzhledem k tomu, že nakažení lidé mimo LDN je v Mariánských Lázních málo, město žádná výjimečná opatření nechystá. „Další nakažení jsou pouze jednotky, ne velké skupiny. Žádná opatření ze strany města zatím zavádět nebudeme,“ řekl starosta Martin Kalina.

Kvůli statistikám ohledně nákazy v regionu se v neděli sešel krajský krizový štáb. Podle hejtmana Petra Kubise dnes mariánskolázeňská nemocnice dostane celoobličejové masky, které lze opakovaně dezinfikovat. „Dalším krokem bude také to, že oslovíme Ústřední krizový štáb ČR, aby na pomoc do Nemocnice Mariánské Lázně vyslal vojáky,“ informoval hejtman.

„Oddělení jsou zdravotnickým personálem zajištěna, nevylučujeme ovšem, že tento se tento stav nezmění s ohledem na vývoj situace. Nadále je poskytována akutní péče pacientům, a to se striktním dodržováním protiepidemiologických opatřeních,“ sdělila ČTK Veronika Kropfreiterová pověřená řízením nemocnice. Vicepremiér a předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) chce žádost pomoc vojáků projednat ve vládě, ve středu by se jí měl zabývat na plenárním jednání i krizový štáb.

Testování mají v současné době za sebou pracovníci všech pobytových zařízení sociálních služeb v regionu. Stejně tak rozhodl kraj o testech zaměstnanců všech šesti léčeben dlouhodobě nemocných (LDN).

Testování pro samoplátce

Karlovarský kraj má kvůli Chebsku a konkrétně i mariánskolázeňské léčebně druhý největší počet nakažených na 100 tisíc obyvatel, hned po Praze. Podle údajů ministerstva zdravotnictví z pondělního rána je z Karlovarského kraje 350 nakažených, to je téměř 119 nakažených na 100 tisíc lidí, v Praze je to 128 nakažených. Petr Kubis oslovil vedení nemocnic v regionu, aby stanovila požadavek na nákup plicních ventilátorů. Hejtmanství by navíc rádo posílilo krajskou hygienu o epidemiologa, s čímž by měl pomoci stát.

Kraj také začal připravovat možnost testování na nákazu koronavirem pro samoplátce, což by mohlo usnadnit situaci pendlerům, kteří se nyní podle nařízení vlády budou muset od 27. dubna prokazovat na hraničních přechodech negativními testy. Od dnešní půlnoci jsou nově k dispozici hraniční přechody Pomezí a Vojtanov, a to 24 hodin, 7 dní v týdnu. Kraj očekává, že se přestanou tvořit kolony a zvýší se plynulost dopravy. Hraniční přechod Boží Dar zůstane v provozu denně od 5 hodin do 23 hodin.

NOTÁŘSKÁ KOMORA: ČÁST ROZVODŮ ŘEŠIT NOTÁŘI

Odhaduje se, že po krizi naroste počet soudních řízení. Soudy tak budou mít plno práce. Notářská komora dlouhodobě navrhuje, aby notáři převzali vyřizování nesporných rozvodů, kdy jsou manželé na všem domluvení. Podle soudců je potřeba zvážit více faktorů. Proti nejsou, nevěří však, že by jim návrh výrazně ulevil.

Takzvaných nesporných rozvodů je v České republice každoročně až 15 tisíc. Rozvádějící se partneři nemají žádné spory, o kterých by musel rozhodovat soud, jako je například péče o dítě. Momentálně však stejně musí manželé k soudu. Notáři navrhují, že tuto agendu převezmou a uleví tím soudům, kterým by se to mohlo především v době po současné krizi hodit. Soudům jako takovým to však „nijak zázračně nepomůže“, míní prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.

Pomoci by to nicméně mohlo účastníkům řízení, kteří, pokud se soudům neuleví a počet řízení vzroste, budou déle čekat na rozhodnutí.

Rozvést se u notáře

Myšlenka, kterou Notářská komora prosazuje už několik let, stojí na tom, že by se lidé mohli rozvést přímo u nich. V případě, že jsou oba manželé dohodnutí na potřebných věcech, vyhnuli by se soudnímu řízení.„Již před koronavirem byly podle výroční statistické zprávy o stavu českého soudnictví naše soudy zavalené agendou, kterou nestíhají vyřizovat. Správní řízení na Městském soudu v Praze trvá průměrně 569 dní, v Brně je to 516 dní,“ uvádí prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

„Každoročně soudy řeší i 15 tisíc nesporných rozvodů, jejichž délka se velmi různí, obvykle však trvají tři až pět měsíců. Přitom v takových případech k soudu přicházejí manželé dohodnutí a o nic se nesoudí,“ dodává.
Nesporné rozvody řeší notáři například ve Francii, Španělsku nebo Estonsku. Podle loňského průzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK by drtivá většina rozvedených Čechů absolvovala proces u notáře.

„Tyto manželské páry se dohodly, soudit se nemusí – nemají o co, a přesto k soudu jít musí. Z průzkumu veřejného mínění víme, že 85 procent těch, kdo rozvodem u soudu prošli, by jej raději absolvovalo u notáře. Já jim v tomto rozumím, manželství je jako smlouva a tím, že začneme komplikovat její vypovězení, k nápravě nedojde,“ říká prezident komory.

„Odmítáme však variantu, kdy by manželé přišli s návrhem na rozvod k notáři a ten je v tom momentě rozvedl. Pracují zde totiž emoce, je tak důležité nastavit několikatýdenní časový odstup, aby případné horké hlavy vychladly,“ dodává.
Rozvod u notáře může mít různé podoby. V zásadě jde ale o to celý proces zrychlit a vyhnout se soudnímu řízení, které je delší a pro zúčastněné může být méně příjemné. Notáři si od návrhu slibují podporu fungování právního státu a pomoc rozvádějících se párů.

Je třeba o tom debatovat

Důležité však je nastavit přesné pravomoci, o čem by mohli notáři rozhodovat. Například podle Zemanové je problematická agenda nezletilých dětí. „Lidé se určitě lépe dohodnou u notáře ohledně majetku, jiná věc jsou však poměry nezletilých. S tím notáři doposud nepracovali, nejsou vybaveni praxí a zkušenostmi,“ říká soudkyně. Nesporné rozvody bezdětných párů by podle ní notáři klidně vyřizovat mohli, otázkou ale zůstává, kolik takových případů je.

Dodává také, že přesun této agendy ze soudní síně do notářské kanceláře soudcům nijak výrazně neuleví. „Samozřejmě bychom na to mohli nahlížet optikou, že každá taková věc je pro soudy úlevou, ale nesporné rozvody nejsou agendou, která by je nějak výrazně zatěžovala,“ řekla pro iDNES.cz

Nouzový stav oživil války o děti, zejména v rámci střídavé péče

„Dobře, uvažujme o jakékoli úlevě, ale teď jsme v časové tísni a náporu,“ vysvětluje stěžejní problém Zemanová. „Teď budeme řešit záležitosti, které mohou účastníkům řízení opravdu pomoci,“ dodává s tím, že návrh notářů je ještě potřeba podrobně prodiskutovat.

Zemanová také uvádí, že je tento návrh „ve hře“ už několik let a ani v době, kdy nebyla krize, se nepodařilo dohledat ideální verzi. Proto si nemyslí, že by to šlo v současné krizové situaci vyřešit tak jednoduše. Skeptičtěji se k návrhu staví Unie rodinných advokátů. „Že by notáři rozváděli, o tom se nikdy v minulosti nemluvilo a ani taková potřeba není v praxi. Dohodnutý rozvod trvá 15 minut a soud jej nařídí do dvou, tří týdnů,“ říká prezidentka unie Daniela Kovářová.

Ministerstvo spravedlnosti se k návrhu staví neutrálně. „Možnost rozvodů u notáře pouze dlouhodobě analyzujeme,“ uvedla mluvčí resortu Andrea Šlechtová. Dodává, že by jako vedlejší efekt mohla ulevit soudům novela občanského zákoníku.

6 NEMOCNIC V EKONOMICKÉ NOUZI, STÁT DÁ MILIARDY NA ODDLUŽENÍ

Ministerstvo zdravotnictví chce šesti velkým nemocnicím poskytnout příspěvek 7,7 miliardy korun na oddlužení. Návrh, který reaguje na jejich kritickou ekonomickou situaci, musí schválit vláda. Oddlužení formou jednorázového příspěvku na provoz by se mělo podle návrhu týkat Všeobecné fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Nemocnice na Bulovce, Thomayerovy nemocnice, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Fakultní nemocnice Brno.

Nemocnice peníze použijí na úhradu závazků po splatnosti.

„Ekonomická situace uvedených nemocnic se v současnosti stala kritickou, a to i v návaznosti na aktuální krizovou situaci,“ uvedlo ministerstvo. Vzhledem k jejich nezastupitelné funkci je podle úřadu vnější zásah nezbytný pro další zajištění provozu v nezměněném rozsahu a pro zajištění jejich rozvoje.

Je nutné poznamenat, že právě výše uvedené nemocnice byly těmi zařízeními, které se při krizi související s pandemií nemoci covid-19 velmi významnou měrou podílely na péči o pacienty postižené touto nemocí,“ dodalo ministerstvo.

MZd v dokumentu píše, že uvedených šest nemocnic má dlouhodobě problémy s úhradou svých závazků ve lhůtě sjednané splatnosti nebo ve lhůtě vyžadované právními předpisy. Dodavatelé jim proto riziko zpožděné platby započítávají do ceny dodávaného zboží, nakupují tak dráž než jiné nemocnice. Bez externí pomoci je situace podle ministerstva neřešitelná, protože náklady na splácení dluhů převyšují možné úspory.

„Zatím se nemocnicím na základě dlouhodobě vybudovaných obchodních vztahů daří zabránit uplatňování sankcí za pozdní platby. Jejich uplatnění je však významným rizikem, obzvláště v současné krizové situaci, kdy by mohli mít dodavatelé nedostatek likvidity,“ varuje ministerstvo.

Nemocnice jsou před bankrotem, kupujeme i dvacetkrát dráž, řekl šéf VFN

Ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba řekl, že nemocnice má závazky po splatnosti asi 1,8 miliardy korun. „Je to dluh, který se táhne historicky. Za současné situace není možné, že by to nemocnice zvládla vyřešit svými silami. Prodražuje nám to i provoz, protože nemáme peníze na nové přístroje, a proto musíme dráž opravovat ty staré, kterým už skončila živnost,“ uvedl Štěrba. Nemocnice kromě koronaviru řešila i kybernetický útok. Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně má závazky asi 1,5 miliardy. „Oddlužení vítám a věřím, že pomůže ke stabilizaci nejen naší nemocnice, ale celkově ke stabilizaci zdravotnictví v Jihomoravském kraji,“ uvedl ředitel svatoanenské nemocnice Vlastimil Vajdák.

Všeobecná fakultní nemocnice má roční obrat asi deset miliard korun, závazky po splatnosti jsou podle ředitele Davida Feltla více než miliarda korun. „Nemáme problém s dodavateli, přestože dlužíme, protože sice platíme pozdě, ale platíme hodně, protože jsme obrovská nemocnice,“ řekl novinářům. Prioritu při placení podle něj mají platy zaměstnanců. Loni bylo podle Feltla, který nemocnici převzal v únoru 2019, hospodaření vyrovnané.

MZd poznamenalo, že situace kolem krize s koronavirem ukázala, že dobrá finanční situace nemocnic je naprosto zásadní pro účinnou reakci na mimořádné události. „Jsou očekávány zvýšené materiálové i osobní náklady, které jsou v současné době nad rámec možností nemocnic, které jsou do programu oddlužení zařazeny,“ poznamenalo ministerstvo.
Úřad v materiálu uvádí, že ve spolupráci s ministerstvem financí připravoval projekt zápůjček, což by nemocnicím umožnilo překlenout současné období a připravit opatření ke zvýšení efektivity. Nemocnice by ale musely takovou půjčku splácet, což by je zatížilo. Podle ministerstva by další snižování nákladů nemocnic mělo vliv na kvalitu poskytované péče. Upozorňuje také, že nemocnice čelí tlaku na zvyšování platu zaměstnanců, musí rovněž řešit špatný technický stav způsobený dlouhodobým podfinancováním.

Podle materiálu nemocnice kvůli ekonomické situaci své závazky přefinancovávají, pohledávky dodavatelé například postupují bankám. Nemocnice se tak zbavují krátkodobých závazků, vzrůstají jim ale dlouhodobé dluhy.
Vinu za ekonomickou situaci podle MZd nemají současná vedení nemocnic. „Všechny nemocnice zařazené do tohoto projektu (s výjimkou Thomayerovy nemocnice, kde ale došlo k změně na pozici ekonomického náměstka) mají již nově jmenované ředitele, kteří nenesou odpovědnost za zhoršenou ekonomickou situaci jimi řízených nemocnic, naopak se ji snaží v rámci možností řešit,“ uvedlo.

ORBÁN JDE DO BOJE PROTI TRANSSEXUÁLŮM, POHLAVÍ UŽ NEBUDE MOŽNÉ ZMĚNIT

Maďarská vláda se snaží uprostřed pandemie koronaviru prosadit kontroverzní zákon, jež nahradí v dokladech termín „gender“ označením „pohlaví při narození“, což lidem znemožní jeho legální změnu. Podle lidskoprávních aktivistů zákon posílí diskriminaci a netoleranci vůči transsexuálům. Někteří z nich proto zvažují emigraci, jiní se obávají každodenního ponížení.

„V Maďarsku musíte někde pořád ukazovat občanku – při půjčení kola, koupení jízdného, na poště. V podstatě to znamená, že před cizími lidmi ustavičně odhalujete svou transsexualitu. Někteří jsou vůči vám po takovém zjištění nepřátelští,“ říká devětatřicetiletá transžena Ivett Ördögová z Budapešti.

Na maďarského premiéra Viktora Orbána se koncem března snesla mezinárodní kritika poté, co parlament schválil kontroverzní zákon, který kabinetu umožňuje řídit zemi v době nouzového stavu pomocí dekretů bez nutnosti souhlasu zákonodárného sboru. A to bez časového omezení.

Kritici poukazují na to, že místo toho, aby se maďarská vláda zaměřila na boj proti koronaviru, zabývá se otázkami, jako je právě nová legislativa o transsexuálech. Nezávislá poslankyně Bernadett Szélová se proti návrhu zákona ohradila a označila ho za zlo a krok zpět v čase.

Szélová se před parlamentním výborem pro justici pokusila přečíst dopis od transsexuálů, kde vysvětlují škodlivost zákona, ale byla přerušena s tím, že dopis je „irelevantní“. „Probíhá pandemie a měli bychom se soustředit na dvě věci – zdravotní péči a finanční pomoc lidem. Je to skandální,“ uvedla.

Zatím není jasné, kdy bude návrh nového zákona předložen k hlasování. Pozorovatelé nicméně podle listu The Guardian tvrdí, že jeho projednání v parlamentních výborech naznačuje, že vláda s tím nehodlá otálet.

Orbánová vláda vůči LGBT komunitě přitvrdila

Lidskoprávní organizace se obávají, že se zákon může dotknout i lidí, kteří už si pohlaví legálně změnili a neodpovídá tak tomu při narození. „Myslíme si, že nebudou cílit na lidi, kteří už si pohlaví oficiálně změnili, ale jistě to nevíme,“ říká Tamás Dombos z organizace Háttér Society zaměřené na práva LGBT.

Eurovize bude příští rok bez Maďarska. Soutěž je prý „moc LGBT“

Nová legislativa bude podle odborníků v rozporu s evropskou judikaturou v oblasti lidských práv, což ponechává otevřenou možnost na její napadení u maďarského nejvyššího soudu i u Evropského soudu pro lidská práva.
Podle Dombose byl až do roku 2016 postup pro legální změnu pohlaví poměrně přímý, ale během posledních tří let se konání úřadů zpomalilo a na rozhodnutí o své žádosti čeká už řada lidí. „Moje žádost čeká na úřadě už rok a tento nový zákon bude znamenat, že ji zamítnou,“ myslí si Ördögová.

Orbánova vláda se vůči LGBT komunitě chová posledních dvou letech nepřátelštěji. Od propagace tradičních hodnot a výhod heterosexuálního manželství došla až k diskriminaci a přirovnávání homosexuálů k pedofilům.

ROUŠKY NÁM V ANGLII ZAKAZOVALI, DOKUD NEPŘIŠLA NÁKAZA

Pavla S. pracuje na jihu Anglie jako pečovatelka v domovech pro seniory. Ještě minulý týden měli nošení roušek zakázáno, aby nevyvolávali mezi seniory s demencí paniku. Nyní už je musí nosit povinně. V domově totiž vypukla nákaza. „Vláda domovy důchodců vůbec neřešila. Hospitalizace premiéra tomu nasadila korunu,“ říká.

Pavla S., která si nepřála uveřejnit své příjmení kvůli strachu o ztrátu zaměstnání, pracuje jako agenturní pečovatelka v domovech pro seniory. Agentura pracovníkům dává směny po celém městě. „Staří lidé jsou velice náchylná skupina. O velkých rizicích nákazy v domově pro seniory se začalo hovořit až v polovině dubna,“ popsala Pavla.

„Před směnou měříme teplotu. O nákaze senioři ví, ale jsou klidní. Většina z nich situaci chápe a v domově se cítí v bezpečí. Roušky ani jiné pomůcky nosit nesmíme. Pouze v případě, pokud má senior příznaky a je v izolaci,“ vysvětlila v minulém týdnu Pavla. Vedení jim to odůvodnilo tak, že by seniorům s pokročilou demencí působily stres a vyvolávaly paniku.

„Dovolím si tvrdit, že je to tak i v ostatních zařízeních v Británii, protože se řídí doporučením WHO a NHS (britská Národní zdravotní služba, pozn. red.). Pokud bych trvala na roušce, nebylo by mi vyhověno,“ řekla pečovatelka ještě minulý týden.

Bylo to jen otázkou času

V pondělí se však situace změnila. „Máme nová opatření, protože se v našem zařízení u několika klientů objevil koronavirus. Pozitivní výsledky testů u dvou našich klientů, kteří neměli příznaky, zjistila nemocnice, kam byli před časem odvezeni z důvodu zranění,“ popsala změnu situace Pavla s tím, že pádům u seniorů s pokročilou demencí se nedá zabránit, i když využívají lůžka snížená až na podlahu nebo mají matrace kolem zdí.

Je to stejné jako operovat děti v Aleppu, líčí situaci v Británii lékař

„Od teď musíme mít roušku, rukavice a igelitovou zástěru. Klienti jsou ve svých pokojích, neprobíhají žádná setkání a aktivity, kde se senioři několikrát denně sešli s pracovníky, nebo jen seděli ve společných prostorech a sledovali televizi. V izolaci jsou úplně všichni. Ti, u kterých se prokázala nákaza, jsou ošetřovaní pouze vybranými pracovníky, kteří nepřijdou do kontaktu s ostatními seniory,“ uvedla.

„Vláda vůbec neřešila domovy důchodců. Byla to jen otázka času, kdy to v nich propukne. Můžu vidět na vlastní oči, jak rychle se nákaza šíří. O postupu státu jsem pochybovala od samého začátku. Napřed nám Boris (Johnson, britský premiér, pozn. red.) hlásal, že je potřeba promořit společnost virem a že mají lidé počítat s tím, že mohou přijít o členy svých rodin. Tohle mě opravdu šokovalo. Poté tomu dodala korunu jeho hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Jsem jejich přístupem i zdravotnictvím zklamaná,“ svěřila se Pavla.

Nákazy se nebojí a věří, že by se s nemocí poprala. Má však strach, že by mohla nakazit ostatní. Proto je klidnější, když v práci může nosit roušky a štíty a používat dezinfekci. Věří, že se jim v domově podaří zabránit dalšímu šíření viru a podaří se seniory uchránit.

Pavla také popsala situaci s rouškami v ulicích. Podle ní je lidé téměř nenosí. Při nákupu nebo procházce ji má málokdo. Do obchodu ale pouští jen jednoho člověka z rodiny a všude se dodržují dvoumetrové rozestupy. „Pokud máme roušku, koukají na nás jako na nakažené. A to proto, že WHO řekla, že ji mají nosit pouze nakažení. Lidé nedokážou pochopit, že rouškou chráníme ostatní a oni tou svou zase nás,“ zakončila.

Roušky nenoste

Infikovaní a mrtví

V Británii se koronavirem nakazilo 152 tisíc lidí, přes 20 tisíc jich na covid-19 zemřelo. Britská média upozorňují, že skutečný počet lidí, kteří v zemi zemřeli kvůli šíření viru, je nejméně o několik tisíc vyšší. Do oficiálních denních statistik se totiž nezapočítávají úmrtí doma nebo v sociálních zařízeních.

Britská vláda ani média o rizicích onemocnění covid-19 pro seniory příliš neinformují.

Vláda Spojeného království lidem podle BBC nošení roušek nedoporučuje. Údajně ale zváží rady odborníků. Více než stovka lékařů napsala dopis, ve kterém uvádí, že jsou „šokováni nečinností státu nad nutností nosit roušky“. Podle nich je nelogické, když vláda radí lidem ji nosit pouze, pokud vykazují příznaky onemocnění.

Světová zdravotnická organizace nevidí žádný užitek ve všeobecném nošení roušek v boji proti šíření koronaviru. Doporučuje nosit roušky pouze těm, kteří jsou nakaženi. Poukazuje na rizika, pokud si lidé roušky nesprávně snímají. Právě při tom se totiž mohou nakazit.