iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

MUDr. Špičák: Děti do školy, na vakcínu se neupínat

Utažený život v Česku polevuje. „Ale mělo by to být ještě rychlejší, hlavně ve školách,“ říká lékař Julius Špičák, jeden z autorů otevřeného dopisu Výzva jedenácti, v němž lékaři z Univerzity Karlovy vybízejí k dřívějšímu rozvolnění nynějších restriktivních opatření. Mluví přímo. Například o tom, že koronavirus zbrzdil řadu operací a někteří pacienti v důsledku toho mohou zemřít. Julius Špičák je přední český gastroenterolog a v posledních týdnech sledoval, jak se v Česku zbrzdil transplantační program i jak ubylo lidí v jeho ordinaci.

„Medicína chorob břicha je vlastně medicínou nádorů,“ vysvětluje v rozhovoru po Skypu. „Základní mantrou je včasná diagnostika a pak případně operace. Dnes tu včasnou diagnostiku neuděláte, a když už ji uděláte, chirurg neoperuje. Každý nádor, který operovat lze, by se měl operovat do měsíce. To je doporučený postup, který se ovšem neděje. Čili nevyhnutelně, s nějakým odstupem, se stav těchto lidí zhorší. Už nepůjdou operovat nebo zemřou. To je naprostá realita.“
I proto se s ostatními odborníky podepsal pod takzvanou Výzvu jedenácti, která žádá rychlý návrat k normálnímu životu. „S uvolňováním jsem spokojen jen částečně. Představoval bych si ho rychlejší, hlavně ve školách,“ říká.

„Uvědomme si, co z dětí kvůli stávající situaci vychováváme. Jsou doma, výuka probíhá nedostatečně, prohlubují se sociální rozdíly a závislost na internetu. Když půjdeme dál, tak můžeme přidat alkoholismus u matek, problémy v rodinách, možná i sebevraždy. Řada těch současných opatření je problematických,“ dodává.

Špičák je nejen přednostou kliniky v IKEM, ale zároveň poslancem za ANO. Do škol by poslal všechny děti, s čímž zatím ministerstvo školství řízené jeho kolegou z hnutí Robertem Plagou nepočítá.

Celoživotním tématem je pro profesora Špičáka boj proti obezitě. A některé studie ukazují, že právě výrazná nadváha průběh nemoci covid-19 zhoršuje. „Když ukázali toho taxikáře, který podstoupil experimentální léčbu, a pak i jeho syna, bylo mi to jasné. Typický metabolický syndrom, nepochybně vysoký tlak, cukrovka, špatné návyky v rodině. Obezita je rizikový faktor na všechno, i na rakovinu prsu.“

Podrobně taky sleduje snahy o vývoj léku a vakcíny. Až bude hotová, nechá se sám očkovat. „Ale neupínejme se k vakcíně jako k nějakému absolutnímu řešení. Nespasí nás, protože žádná vakcína není stoprocentně účinná. Ani ta proti chřipce. Až se objeví, vynoří se samozřejmě i její popírači. To je teď velmi moderní,“ očekává.

„Musíme bádat a léčbu odvozovat od léčby podobných virů. Například i od léků na hepatitidu, což zatím nikdo moc nevnímá, přestože ta léčba je úspěšná. Na mě se zcela oficiálně obrátila izraelská instituce s podrobným protokolem na velmi sofistikovanou molekulu. S velkou logikou, jednoduchým podáváním, s léčbou, která by mohla být velmi levná. Mluvíme samozřejmě o fázi klinické studie. Předal jsem všechny informace profesoru Prymulovi i ministru Vojtěchovi. Budu čekat na odezvu.“

Nic dobrého pandemie nepřinese

Když dojde na otázku samotného viru, vadí mu zbytečné zastrašování lidí. „Na světě je opravdu sedm nebo osm center, kde epidemie propukla ve velkém a kde smrtnost byla nebo je obrovská. To vůbec nezpochybňuji,“ prohlašuje. „Ale pak je tu zbytek světa, kde je vážnost situace pod jakoukoliv rozlišovací schopnost. Nevíme, proč to tak je. Ani v jedné z těch oblastí. Ale je to tak.“

V jedné z nejvíce postižených zemí, ve Španělsku, pracuje jako lékařka i jeho dcera. A stará se právě o nakažené koronavirem. „Sama ho prodělala, a to už někdy na začátku února, kdy se pomalu ani nevědělo, že něco takového existuje,“ popisuje.

„Mluvím s ní každý den. Opatření byla ve Španělsku daleko přísnější než u nás. Hotely museli předělat na nemocnice, rodiny byly přikované doma. Když šla dcera do nemocnice, třikrát ji zkontrolovala policie a do práce ji doprovázela eskorta, jestli se náhodou neulívá. Nesměla do lesa ani do parku.“ Mluvili spolu i o přesycenosti tamních nemocnic. „Ano, byly chvíle, kdy nemohli poskytnout optimální péči všem.“

Po skončení rozhovoru po Skypu odpovídal Špičák ještě na jednu otázku. Zda podle něj pandemie přinese i něco dobrého. „Obávám se, že vůbec nic,“ řekl.

„Lidstvo je totiž nepoučitelné. Teď jsme na chvíli přestali hýřit a zlepšilo se například ovzduší. Ale velmi brzy se vrátíme k životu, jaký byl. Nezmění se nic, podobně jako nic nezměnily války. Naopak nám znovu vyplavou daleko zásadnější problémy, které jsme kvůli koronaviru přehlíželi. Třeba to tragické sucho.“

OTEVÍRAJÍ SE DALŠÍ OBCHODY, ZOO, FITNESS CENTRA

V Česku se od pondělí otevírají další obchody a provozovny služeb, kterým vláda v březnu nařídila zavřít ve snaze omezit šíření koronaviru. Lidé se ale setkají s některými omezeními. Rozvolňování podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly stále stojí na třech pilířích – udržování odstupu, nošení roušek a dezinfekci.

V pondělí se otevírají obchody a další provozovny s plochou do 2 500 metrů čtverečních se samostatným vchodem a mimo obchodní centra. Větší obchody bude stačit zmenšit bezpečnostní páskou. Vedle zákazu zkoušení oblečení v prodejnách oděvů doporučuje ministerstvo zdravotnictví i zvláštní podmínky pro reklamace. Prodejci by měli nechat veškeré vrácené zboží před jeho dalším nabízením tři dny ležet. Boty si lze zkoušet pouze v ponožkách.

Lázně mohou znovu přijímat klienty, otevřou ale až začátkem května. Dříve nestihnou po vynucené pauze vše připravit. Kraje budou také moci ubrat z lůžek, která musely blokovat pro případ, že by domy seniorů nezvládaly péči o nemocné. Nově musí zajistit pro seniory s nemocí covid-19 pouze deset volných lůžek na 100 tisíc obyvatel namísto 60.

Pendleři nově smí cestovat z Česka za prací a zase se vracet zpět každý den. Pravidelně ale musí předkládat negativní PCR test na nemoc covid-19. Test nesmí být starší než čtyři dny. Následně se novými testy budou prokazovat jednou za dva týdny. Pokud by jej na hranicích neukázali, museli by do dvoutýdenní karantény. Stejná pravidla budou platit pro návraty z dovolených.

Do Česka také na tři dny mohou přijet unijní občané „prokazatelně za účelem výkonu ekonomické činnosti“, tedy například na obchodní jednání. Rovněž oni musí na hranicích předložit negativní test.

Bez sprch, vstupenek i svěcené vody. Co je nařízeno během uvolnění

Na delší dobu do země mohou přicestovat při splnění stejné podmínky unijní občané a vysokoškolští studenti, pokud předloží pracovní smlouvu potvrzující ekonomickou činnost v Česku nebo jiný podobný doklad, studenti pak potvrzení o studiu na české vysoké škole. Pro tyto lidi platí první dva týdny omezení volného pohybu. Mezi 10. a 14. dnem pobytu v Česku budou muset podstoupit další test na nemoc covid-19.

Vysoké školy se otevřou pro konzultace

Od pondělí také platí, že na konzultace, klinickou a praktickou výuku a praxi na vysoké škole či do vysokoškolské knihovny mohou začít individuálně chodit i studenti nižších ročníků. Do tohoto pondělí byly vysoké školy otevřené v omezené míře pro aktivity studentů jen v posledním ročníku studia. Mělo to znamenat možnost konat individuální konzultace či zkoušky, včetně státnic a rigorózních zkoušek.

Pokud to vývoj epidemie dovolí, maturanti by se do lavic mohli vrátit 11. května a skupiny školáků na prvním stupni základních škol 25. května. Nejméně počítá vláda do prázdnin s návratem žáků druhých stupňů základních škol a středoškoláků nižších ročníků. Přesná pravidla postupného otevírání ještě ministerstvo školství upravuje, jasno bude na konci dubna.

S asistenty pedagoga dokážeme školy otevřít, jinak ne, říká ředitel Jirásko

Provoz smí obnovit také autoškoly. V učebně ale může být nejvýše pět žáků ve dvoumetrových rozestupech a ve vozidle jen učitel s jedním žákem. Automobil bude muset projít po každé jízdě dezinfekcí.

Fitness centra nesmí otevřít zázemí, zoologické zahrady vnitřní prostory

S mnoha hygienickými požadavky se budou vypořádávat posilovny a fitness centra. Vedle toho, že se klienti nepřevléknou v šatnách a neosprchují, budou provozovatelé muset třeba zajistit po každém klientovi dezinfekci strojů a cvičebního nářadí. Omezen je i počet trénujících lidí. Na každých deseti metrech čtverečních plochy smí cvičit nejvýše jeden člověk.
Provozovatelé zoologických, botanických nebo dendrologických zahrad mohou umožnit vstup nejvýše 150 lidem na hektar plochy. Vnitřní pavilony se zpřístupní podle nynějších plánů až za měsíc.

Od pondělí lidé mohou například do venkovních prostor Botanické zahrady v pražské Tróji. Pražská Zoo otevírá s limitem 8 500 návštěvníků denně. Lidé si budou moci nakupovat časové vstupenky pouze online, zakoupení na místě nebude možné.

Otevírají jen některé knihovny

Knihovny nově smí opět půjčovat vrácené knihy po dvou dnech. Například Národní knihovna a zřejmě ani mnohé další knihovny se veřejnosti ještě neotevřou. Provozovatelé poukazují na to, že určitý čas potrvá příprava provozu s ohledem na dodržování předepsaných hygienických opatření.

Moravská zemská knihovna v Brně otevře 29. dubna, ale v omezeném režimu. Čtenáři si budou moci objednat a vyzvednout pouze absenční výpůjčky, knihy bude možné vracet pouze do biblioboxu, odkud poputují do třídenní karantény.

Provoz neobnoví část knihkupectví. Společnost Albatros Media uvedla, že v pondělí otevře zřejmě 65 procent knihkupců, tedy asi 350 prodejen. Pro knihkupce platí, že manipulovat s knihami a dalším podobným zbožím může personál jen v rukavicích, zákazníci si musejí u vstupu dezinfikovat ruce.

Bohoslužby bez svěcené vody

Bohoslužby se mohou konat již od pátku 24. dubna, avšak do 15 osob a za přesně definovaných podmínek. Samozřejmostí je zakrytí dýchacích cest (nosu, úst) a dezinfekce rukou. Duchovní si dezinfikuje ruce alespoň před začátkem bohoslužby, před podáváním eucharistie/večeře Páně a po něm, v rámci bohoslužby se pak vynechá pozdravení pokoje a žehnání se svěcenou vodou a obdobné obřady. Stejná pravidla se použijí i pro svatby a křty. Kostely a sbory mimo bohoslužeb zůstávají otevřené pro osobní modlitbu a individuální duchovní péči.

Od pondělí 11. května se otevřou všechny provozovny v nákupních centrech, obchody nad 2 500 metrů, která jsou mimo tato centra, restaurace, hospody, bufety, kavárny, vinotéky, pivotéky s prodejem přes výdejní okénko a v rámci venkovních zahrádek.

Od tohoto data bude zároveň možné jít ke kadeřníkovi nebo holiči. Otevřou i poskytovatelé manikúry a pedikúry, solária, kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby. Lidé budou také moci do muzea, galerie a výstavní síně, do venkovních prostor zámků, hradů a skanzenů. Umožněny budou bez omezení venkovní tréninkové aktivity profesionálních sportovců.

O dva týdny později, od pondělí 25. května, se pak budou moci otevřít vnitřní prostory restaurací, kaváren, vinoték a bufetů. Zpět do provozu se vrátí také hotely, kempy a další ubytovací zařízení. Hrát by znovu měla začít divadla, otevřít by se měly hrady a zámky a vnitřní prostory zoologických a botanických zahrad a arboret.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha umožňuje uvolnění restrikcí dobrá epidemiologická situace. Prymula předpokládá, že udržování odstupu, dezinfekce a především roušky, budou platit nejméně do konce června.

TRUMP PO TRAPASU RUŠIL BRÍFINK

Některé ze zemí světa nejvíce zasažených koronavirem v neděli v souvislosti s pandemií přinesly relativně příznivé zprávy. Ve Španělsku za poslední den zemřelo nejméně lidí za více než měsíc, Německo denně hlásí více uzdravených než nově infikovaných. Horší vyhlídky nicméně přináší statistiky z Ruska, špatná situace zůstává v USA. Specializovaný server Worldometers uvádí, že celosvětově už s nemocí covid-19 zemřelo více než 203 000 lidí, zatímco počet nakažených se blíží hranici tří milionů.

Pandemie celosvětově nejhůře dopadla na Spojené státy americké. Celkem už zde podle Univerzity Johnse Hopkinse po infekci zemřelo přes 53 500 lidí, přítomnost koronaviru se od počátku jeho šíření potvrdila ve skoro 940 000 případech. Podle propočtu agentury AFP v zemi za 24 hodin podlehlo nemoci covid-19 2 492 lidí.

Část států i přes varování odborníků uvolnila některá opatření, v Georgii vyrazily na pláže stovky lidí. Teplé počasí vylákalo ven i tisíce obyvatel Kalifornie, kde však i nadále platí nařízení o izolaci. To stát New York zatím omezení neuvoňuje, ačkoliv tam denní bilance úmrtí poprvé v dubnu klesla pod 400.

Trump zvažuje přestat s tiskovkami

Bílý dům v sobotu podvečer na rozdíl od mnoha předchozích dní nepořádal tiskovou konferenci k vývoji kolem nemoci a americká média informovala, že poradci prezidenta Donalda Trumpa chystají změnu ve strategii komunikace s médii.
Trump by do nakažených vstřikoval dezinfekci. Idiot, zaznělo v reakci

Podle informací zpravodajského webu Axios možná končí praxe každodenních tiskových konferencí prezidenta k epidemii. Hlava státu pak v sobotu na Twitteru uvedla, že tato vystoupení před novináři „nestojí za čas a úsilí“.
Toto prohlášení přišlo dva dny po tom, co Trump na podvečerní tiskové konferenci navrhoval, aby lékaři zkoušeli virus SARS-CoV-2 v lidském těle hubit injekcí dezinfekce nebo silným ultrafialovým zářením. Následovala vlna varování ze strany firem, vládních agentur i předních zdravotnických profesionálů.

Podle Axios v prezidentově týmu debaty o změně strategie probíhaly už před poněkud bizarními čtvrtečními výroky. „Jeden zdroj však uvedl, že po tomto incidentu zřejmě Trumpovi konečně došlo, že si těmi brífinky nepomáhá,“ uvedl zpravodajský web.

Ve Španělsku za posledních 24 hodin zemřelo v souvislosti s koronavirem dalších 288 lidí. Je to nejmenší denní přírůstek za více než měsíc. V sobotu 47milionová země hlásila 378 mrtvých, celková bilance obětí je nyní 23 190.
Francie za posledních 24 hodin eviduje 242 zemřelých s nemocí covid-19. To je nejméně od konce března. Celková bilance obětí stoupla na 22 856 mrtvých.

Některá opatření hodlá uvolnit další z nejhůře zasažených států světa Itálie. Od pondělí 4. května začne obnovovat průmyslovou výrobu, školy se však otevřou až v září, uvedl premiér Giuseppe Conte. „V této chvíli pracujeme na tom, aby se podařilo znovuotevřít velkou většinu podniků od zpracovatelského průmyslu až po stavební,“ řekl.

Některá odvětví, považovaná za „strategická“, včetně podniků zaměřujících se převážně na export, budou moci začít fungovat již příští týden. „Nemůžeme karanténu dále prodlužovat. Riskovali bychom podkopání socioekonomické struktury země,“ dodal Conte.

V půlce května se mají otevřít obchody, knihovny nebo muzea, začátkem června pak restaurace či kadeřnictví.
V Itálii za poslední den zemřelo 260 lidí s koronavirem, což je nejméně od 14. března. Proti předchozímu dni se počet mrtvých snížil o více než 150.

Britský premiér Johnson se chce po nemoci příští týden vrátit k práci

Britská vláda podle informací deníku The Daily Telegraph chystá nařízení, podle kterého by se cizinci i Britové, kteří přicestují do Británie, museli podrobit dvoutýdenní karanténě. Britský premiér Boris Johnson, který musel být začátkem dubna hospitalizován kvůli těžkému průběhu nemoci covid-19, se v pondělí vrátí do práce.

V britských nemocnicích zemřelo za 24 hodin dalších 413 lidí s onemocněním covid-19. Ve srovnání se sobotními daty je mrtvých téměř o polovinu méně. Celkem se bilance obětí nemoci vyšplhala v Británii na 20 732. Nákaza koronavirem se potvrdila u více než 152 000 testovaných.

Počet potvrzených případů nákazy v Německu se za sobotu zvýšil o 1 737 na 154 175. Sestupný trend země zaznamenala v případě úmrtí v souvislosti s koronavirem, za sobotu zemřelo 140 lidí, což je méně než v předchozích dnech. Od začátku epidemie zemřelo celkem 5 640 lidí s nemocí covid-19.

V Rusku se opět oproti předchozímu dnu zvýšil počet nově infikovaných, za posledních 24 hodin vzrostl o 6 361. Celkem země eviduje 80 949 nakažených. Zdravotníci v zemi se 146 miliony obyvatel evidují 747 mrtvých.

V Polsku se potvrdila nákaza koronavirem už u 11 395 lidí. V zemi zemřelo 526 pacientů, informovalo místní ministerstvo zdravotnictví. V téměř desetimilionovém Maďarsku se virus SARS-CoV-2 prokázal u 2 500 lidí, z nichž 272 zemřelo. Na Slovensku je podle aktuálních dat 18 mrtvých a 1 379 nakažených.

Počet mrtvých s onemocněním covid-19 v Belgii přesáhl 7 000, oznámily v neděli tamní úřady. Za posledních 24 hodin země s 11,5 miliony obyvatel hlásí 178 nových obětí. Je to nicméně méně než o den dříve, kdy Belgie informovala o 241 mrtvých. Počet nakažených v sousedním Nizozemsku vzrostl o 655 na celkových 37 845. Zemřelo dalších 66 lidí s onemocněním covid-19.

Na území pevninské Číny byla v sobotu nákaza koronavirem odhalena u 11 lidí, tedy o jednoho méně než v pátek. Vláda už několikátý den po sobě nehlásila žádné nové úmrtí v souvislosti se šířením viru. Počet známých případů infekce koronavirem od počátku jeho šíření zde narostl na 82 827. Německá média v neděli informovala, že se Čína snažila ovlivňovat Německo, aby se pozitivně vyjadřovalo o tom, jak Peking epidemii způsobenou koronavirem zvládá.

AfD NĚMECKA VYHODILA MLUVČÍHO

Nacionalistická strana Alternativa pro Německo (AfD) zbavila funkce jednoho ze svých tiskových mluvčích. Podle zpravodajského serveru Zeit Online se Christian Lüth totiž v soukromé komunikaci, která unikla na veřejnost, označil za „fašistu“ a člověka s „árijským“ původem.

„Ano, byl zbaven funkce,“ potvrdil informaci německých médií spolupředseda AfD Tino Chrupalla. Lüth dosud pracoval jako mluvčí stranické frakce ve Spolkovém sněmu a blízko měl především k dalšímu spolupředsedovi a jedné z nejvýraznějších tváří AfD Alexanderovi Gaulandovi. Podle serveru Spiegel Online Lüth zatím oficiálně výpověď nedostal.

Funkce tiskového mluvčího strana Lütha zbavila poté, co se na veřejnosti objevily úryvky z jeho soukromé komunikace s jakousi ženou. Podle webu Zeit Online v ní sám sebe označuje za „fašistu“ a za člověka s „árijským původem“. Odvolává se přitom na svého dědečka, korvetního kapitána Wolfganga Lütha, který působil během druhé světové války jako velitel ponorky.

Třiačtyřicetiletý Christian Lüth pracuje pro AfD už od jejího vzniku v roce 2013. Mluvčím parlamentní frakce byl od roku 2017, kdy se strana poprvé dostala do Spolkového sněmu. Alternativa pro Německo je v současnosti největší opoziční stranou v Německu, kterému vládne velká koalice křesťanských a sociálních demokratů pod vedením kancléřky Angely Merkelové.

Ve straně dlouhodobě panují spory mezi vedením a krajně pravicovými silami. Extremistické uskupení Křídlo (Der Flügel) se nicméně na konci března rozhodlo samo rozpustit. Pod tlak se Křídlo dostalo poté, co vyšlo najevo, že je v hledáčku německé kontrarozvědky.

ZÁKAZ DŮKAZŮ CHRÁNĚNOU KOMUNIKACÍ?

Studie Unie obhájců navrhuje zavést zákaz důkazu chráněnou komunikací: Uzákonit zákaz porušení důvěrnosti informací mezi obhájcem a obviněným a zákaz použít důkaz získaný prolomením mlčenlivosti a příkaz zničit nezákonně zachycenou komunikaci navrhuje studie Unie obhájců ČR. Tyto principy by měly ve stejné míře platit pro obviněné i pro osoby, se kterými je vedeno trestní řízení jakožto i pro obviněnou právnickou osobu. Navržená úprava má být podkladem pro komisi pro rekodifikaci Trestního řádu.

Studie, kterou Unie obhájců spolu s Českou advokátní komorou zadala vypracovat Právnickou fakultu univerzity Karlovy, navrhuje tři změny Trestního řádu a jednu změnu zákona o odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Studii jmenovitě vypracovali právníci Tomáš Gřivna a Hana Šimánová z katedry trestního práva.

Jak vyplývá ze závěrů, které právníci po rozsáhlé analýze učinily, současná česká praxe i právní úprava jsou nedostatečné, roztříštěné a už nereflektující realitu. K tomuto závěru vede právníky česká skutečnost, ale zejména judikatura Evropského soudu pro lidská práva a zahraniční úpravy problému, které rovněž ve své práci rozsáhle citují.
Zničit, aby nedošlo k ovlivnění

Podle závěrů právníků by měla být ochrana důvěrné komunikace mezi obhájcem a obviněným obecně uzákoněna bez ohledu na nosič dat, a to i ve fázi před zahájením trestního stíhání, kdy klient hledá právní radu, aniž by s ním bylo zahájeno trestní řízení. Chráněna by měla být veškerá taková komunikace včetně například poznámek klienta z porady s obhájcem.

V případě, že by z komunikace obhájce a jeho klienta byl pořízen záznam, nebylo by možné takovou komunikaci použít jako důkaz: „Zahraniční právní úpravy nejsou jednotné v tom, zdali má být taková nezákonně zachycená komunikace zničena. Lze to však doporučit, aby nedošlo k ovlivnění rozhodujícího orgánu,“ uvádí k tomu právníci ve studii.

Netýká se podezřelého advokáta

Autoři studie obratem dodávají, že opatření by se netýkalo advokáta, který je podezřelý z trestné činnosti, což bývá častý argument proti přísné kodifikaci a zákazu porušení mlčenlivosti a důvěrnosti jednání obhájce a obviněného: „Ochrana se nevztahuje na takovou komunikaci, v níž sice formálně vystupuje na jedné straně advokát, ale ten je zároveň podezřelým z páchání trestné činnosti spolu se svým klientem,“ uvádí autoři.

Výsledkem studie je návrh novelizace Trestního řádu a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob:
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) § 33 odst. 2:
Důvěrnost informací sdělovaných mezi obviněným a obhájcem v jakékoliv formě, zejména ústní, písemné i datové, nesmí orgány činné v trestním řízení narušit ani v průběhu jejich přenosu ani při jejich uchovávání v soukromí.

• 89 odst. 4:

Důkaz ani jiné informace získané porušením důvěrnosti komunikace mezi obviněným a jeho obhájcem nesmí být v trestním řízení použity. Záznam takových informací musí být neprodleně zničen.

• 158 odst. 13: Osoba, proti níž se trestní řízení vede, má právo na zachování důvěrnosti její komunikace s advokátem ve stejném rozsahu jako obviněný.

Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim § 35 odst. 3:
Důvěrnost komunikace mezi obviněnou právnickou osobou a jejím obhájcem se týká komunikace obhájce též s osobami, které jsou za právnickou osobu oprávněny jednat podle jiných právních předpisů.

Návrh má sloužit jako podklad pro jednání rekodifikační komise pro nový trestní řád. Předmětná úprava má zásadní význam pro ochranu důvěrnosti informací směřovaných klientem advokátovi, protože je vnímána jako etalon úrovně této ochrany napříč trestním řádem, uvádí k materiálu Unie obhájců. Irena Válová, ceskajustice.cz

PANDEMIE ZMĚNILA NÁZOR NĚKTERÝCH ODPŮRCŮ OČKOVÁNÍ, COVID-19 JE VYDĚSIL

Vědci po celém světě se snaží v bezprecedentním časovém horizontu přijít na vakcínu proti novému koronaviru. Někteří politici už varovali, že omezení životů milionů lidí nemusí skončit až do chvíle, než bude k dispozici. Ačkoli pro mnoho odpůrců očkování je to příležitost poukázat na možná nebezpečí, jiné pandemie přiměla k zásadní změně názoru.

Když se šestadvacetileté Haley Searcyové z amerického státu Florida před rokem narodila dcera, byla zcela proti očkování. „Viděla jsem mnoho zpráv, že děti po něm umírají na syndrom náhlého úmrtí kojenců a mají na očkování nebezpečné reakce,“ popsala s odkazem na vědci nepodporované teorie.

Po naléhání pediatra nakonec nechala svou dceru „s odporem“ naočkovat, ale stále se domnívala, že očkování je zbytečné a nebezpečné. Její názor změnila až pandemie koronaviru. „Na vlastní oči jsem viděla, co nemoc covid-19 dokáže lidem udělat. Musíme zakročit vakcínou,“ uvedla pro CNN.

Searcyová si vyhledala, jak se svět v minulosti vypořádal s pandemiemi, a zjistila, že očkováním. „Dozvěděla jsem se, jak přísné je testování vakcín, než je lékaři mohou podat veřejnosti,“ říká Searcyová s tím, že si uvědomila, že argumentace odpůrců očkování není založená na vědeckých poznatcích.

A není sama. Podle Heidi Larsonové, ředitelky projektu Evropské unie Důvěra v očkování, se ukazuje, že se zvyšujícím se počtem úmrtí na koronavirus a rostoucím povědomím veřejnosti o jeho závažnosti, jsou lidé ochotnější vakcínu přijmout. „Myslím, že tato situace rozhodně nutí lidi k tomu, aby přehodnotili řadu věcí,“ uvedla.

Už v předešlých letech se v řadě unijních zemí strach některých lidí z očkování zmírnil. Dokládá to průzkum veřejného mínění provedený v rámci projektu. Podle něj vakcinaci nejvíce věří Portugalci, Finové nebo Dánové, naopak nejméně Bulhaři, Litevci a Francouzi.

Připustila však, že někteří lidé jdou opačnou cestou a potenciální vakcíně proti nemoci covid-19 nevěří. „Je to důležitá doba k zamyšlení nad hodnotou vakcín. Kdybychom ji na koronavirus měli, nebyli bychom zavření doma, ekonomika by se nerozpadala, žili bychom v jiném světě,“ říká Larsonová.

Lidé si na očkování zvykli, nevidí hrozbu nemocí

Podle Larsonové začínají být lidé vůči očkování více skeptičtí poté, co se rozšíří a oni už nevidí takovou hrozbu nemoci. Ačkoli většina dětí na světě dostává v současnosti život zachraňující vakcíny, zdravotnické úřady v posledních letech zaznamenaly snižující se úroveň proočkovanosti.

Experti se obávají nárůstu spalniček, kvůli koronaviru se neočkuje

USA loni zažily největší počet případů spalniček od roku 1992, nejčastěji u lidí bez očkování. Světová zdravotnická organizace (WHO) poté loni na podzim zrušila Británii, Česku, Řecku a Albánii status zemí, kde byly spalničky vymýceny.
WHO navíc před týdnem varovala, že řada zemí kvůli koronaviru zastavila vakcinační kampaně a očkování proti spalničkám letos vynechá nejméně 117 milionů dětí.

Přestože řada lidí odsuzujících vakcinaci kvůli koronaviru prozřela, část z nich dál trvá na svém. Někteří američtí odpůrci dokonce tvrdí, že vláda chce současná omezení využít k tomu, aby zakotvila povinnost očkování v zákoně.
Vakcínu ani za milion dolarů, trvají na svém odpůrci

Myslí si to i Lynette Barronová, předsedkyně alabamského sdružení proti vakcinaci Tough Love. Jedna z jejích dcer má autoimunitní onemocnění, které Barronová přičítá očkování po narození. Další dcera se narodila s autismem, z čehož její matka viní tetanovou vakcínu, kterou dostala během těhotenství.

Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, WHO i řada odborníků takové teorie opakovaně popřela, někteří lidé jim ale stále věří. Také Barronová se tváří v tvář nezvratným důkazům o koronaviru domnívá, že vláda lže o závažnosti infekce, aby obyvatele připravila o lidská práva.

„Reakce v naší komunitě odpůrců očkování je padesát na padesát, což jsem opravdu nečekala. Někteří lidé jsou z koronaviru tak vyděšení, že by vakcínu přijali, pokud by byla dostupná. Jiní, ale stejně jako já říkají, že by se nenechali očkovat ani za milion dolarů,“ prohlásila.

V NEW YORKU NESTÍHAJÍ ZPOPELŇOVAT MRTVÉ

New York je nákazou nejvíce zasaženým státem v USA. Zvláště pak virus řádí ve stejnojmenném městě. Pohřební služby přiznávají, že nestíhají vyhovět požadavkům příbuzných, aby jejich blízké, kteří zemřeli na covid-19, spálili. Posílají proto náklaďáky s pozůstatky do jiných států, kde krematoria nejsou tolik vytížená.

Každou středu David Penepent, ředitel programu administrace pohřebních služeb ze State University of New York, jede více jak šest hodin se svými studenty do města. Zde po čtyři dny do nákladního vozu skládají těla lidí, kteří podlehli nemoci covid-19. Když mají všechna naložena, jedou do krematorií do okolních států. Nejčastěji do Pensylvánie, Connecticutu a Vermontu. Penepent řekl listu The Wall Street Journal, že za poslední dva týdny takto převezl 210 těl.

„Je to jako vypouštění vany polévkovou lžící,“ vysvětluje. „Ale je to 210 lidských pozůstatků, rodiny nyní mají příležitost začít truchlit nad ztrátou svých blízkých.“ Penepent by rád zvýšit počet nákladních vozidel ze tří na deset a přepravil 600 zemřelých týdně.

„Je darem z nebes,“ chválí Penepenta Joe Neufeld starší, majitel pohřebního ústavu v Elmhurstu v Queensu, jedné z oblastí nejvíce postižených koronavirovou krizí. Neufeld přiznává, že nestíhá zpopelňovat zemřelé a pohřbívat je do země. Před krizí měl osm pohřbů týdně. Nyní je to šedesát.

New York má jen čtyři krematoria. V Green-Wood Cemetery začíná zaměstnancům služba v šest hodin, končí po dvanácti hodinách. Ohně jsou zapálené sedm dní v týdnu, nonstop, podle nového zákona, kterým se stát pokouší dostát zvýšeném požadavkům na pohřební služby, uvádí server USA Today.

Přesto krematoria nestíhají. Podle jejich vedoucích nemohou zvládnout víc jak 100 kremací na celé město za den. Pozůstalí, kteří si přejí předat ostatky svých milovaných ohni, tak mohou čekat i celé měsíce, než se na ně dostane řada, upozorňuje Neufeld. Řešením je právě posílat mrtvé do méně vytíženích krematorií v dalších státech. Hřbitovní asociace státu New York vyzvala Národní gardu, aby s přesunem pomohla, zatím bez odezvy.

Rodiny si přejí své zemřelé spíše zpopelňovat, protože si nemohou dovolit pohřeb. Podle serveru Insider stojí v New Yorku asi 8 000 dolarů (asi 200 tisíc korun). Dalším důvodem jsou přísná nařízení o shromažďování.
Hřbitovy také nemají dostatek prostoru, kam by mrtvá těla umístily. Je jich více, než kolik chladící boxy zvládnou pojmout. Město proto začalo pohřbívat na Hart Islandu, kde se už více jak 150 let pohřbívají mrtví, k nimž se nikdo nehlásí.
To však není současný případ. Každé tělo má přiřazenou geolokační adresu, aby o ně příbuzní mohli požádat a uspořádat „skutečný pohřeb“, pokud o to budou mít zájem.

Město se nicméně v úterý rozhodlo těla některých obětí covid-19 místo pochovávání na Hart Islandu dočasně zmrazit. Pozůstatky přesune do chladírenských boxů v nákladních vozidlech. Chce tím jak ulehčit márnicím a pohřebním ústavům, tak zajistit, že se těla nerozloží dříve, než si je pozůstalí vyžádají. Na Hart Island se dále budou pohřbívat lidé, které nelze identifikovat nebo k nimž se nikdo nepřihlásil po patnácti dnech od jejich smrti. Hřbitovní asociace státu New York rozhodnutí města vítá.