iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Vláda nouzový stav do 25. května. Roušky mít dva měsíce

Vláda schválila a do Sněmovny posílá žádost o prodloužení nouzového stavu do 25. května. iDNES.cz to sdělil ministr vnitra Jan Hamáček. Členové vlády na to kývli jednomyslně. Žádost poslancům vláda pošle, protože Městský soud v Praze zrušil omezení pohybu i služeb opatřeními ministra zdravotnictví. Roušky máme nosit ještě jeden až dva měsíce. Babiš v pátek v rozhovoru pro Radiožurnál potvrdil, že bude žádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu.

„Na základě rozhodnutí soudu požádáme Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu,“ řekl Babiš. Podle něj je rozhodnutí soudu dostatečným argumentem. Hlasovat by se mohlo příští týden v úterý 28. dubna. Šéf Sněmovny Radek Vondráček v ČT potvrdil, že by mimořádnou schůzi na tento den svolal. Vláda to musí stihnout do čtvrtka, do konce dubna, kdy končí dosud Sněmovnou schválený nouzový stav, který v Česku platí od 12. března. „Kdyby nebyl prodloužen nouzový stav, ta opatření by skončila,“ řekl v pátek ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Vláda jednomyslně požádala sněmovnu o prodloužení nouzového stavu do 25. května. Končí omezení pohybu na “pouze doma a v práci”. Potřebujeme nástroje, aby bylo uvolňování postupné, jak radí experti a jak to dělají v celé Evropě.
24. dubna 2020 v 14:54, příspěvek archivován: 24. dubna 2020 v 15:12

Šéf KSČM Vojtěch Filip už tento týden řekl, že komunisté jsou připraveni pomoci vládě prodloužit nouzový stav - do 17. května. Prodloužení nouzového stavu prosazoval ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu a ČSSD Jan Hamáček, zatímco Babiš byl proti. Změnilo to až rozhodnutí soudu.

A proč právě nové datum pro konec nouzového stavu 25. května?

Právě v tento den má skončit rozvolňování všech vládních restrikcí, které se rozhodli ministři o 14 dnů urychlit. Vláda ve čtvrtek v reakci na verdikt soudu schválila jím zrušená opatření jakožto krizová opatření vlády do 25. května podle krizového zákona, k čemuž je ale prodloužení nouzového stavu nutné. „Čeká nás ještě debata ohledně obchodních center,“ řekl k tomu po pátečním jednání vlády premiér Babiš.

Už ode dneška neplatí zákaz cest do zahraničí a nově se lidé na veřejnosti nemusí pohybovat jen po dvojici, ale ve skupině deseti osob. Platí přitom stále, že musí udržovat rozestup dva metry. Hromadné akce tak jsou vyloučeny.
Nošení roušek bude vláda požadovat, ještě měsíc či dva, řekl ministr Vojtěch. Pak budou roušky požadovány jen na některých konkrétních místech.

V souvislosti s cestami do zahraničí ministr zahraničí Tomáš Petříček upozornil, že cestovat je možné je takto jen pozemní cestou, přičemž lidé si musí být vědomi omezení, jaká uplatňují sousední země. Na polské a slovenské území tyto země cizí občany nepouštějí. Pokud se Češi navzdory doporučení necestovat dostanou v cizině do potíží, stát jim nemusí pomoci. Pokud nebude ohrožen život, pomoc zvážíme, řekl šéf diplomacie Tomáš Petříček.

Otevřou se sociální služby, schválila vláda

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce od příštího týdne začít s obnovováním sociálních služeb, které musely kvůli koronaviru v půli března přerušit provoz. Schválila to vláda. Otevírat se budou od 27. dubna do 8. června v dvoutýdenních intervalech.

Návštěvy domovů pro seniory budou možné až od 8. června. O dětských táborech se rozhodne podle epidemiologické situace v půlce května. Maláčová chce také umožnit odklad čí odpuštění sociálních odvodů firmám. „Odložit nebo dokonce odpustit firmám odvody na sociální pojištění na 3 až 6 měsíců je správná cesta,“ napsala na Twitteru tento týden Maláčová. Po debatě při pátečním jednání se ministři za ANO a ČSSD shodli, že firmy dostanou možnost tříměsíčního odkladu sociálních odvodů státu. Maláčová předloží konkrétní návrh na pondělním jednání vlády.

Ministryně práce a sociálních věcí také řekla, že chce odměny za zvládnutí epidemie nejen pro ošetřovatele, ale i pro uklizeče a kuchaře. Ministryně financí Alena Schillerová bude chtít vidět konkrétní parametry jejího návrhu.

VNITRO: OBČANÉ EU MOHOU DO ČR JEN NA SKOK A PRACOVNĚ

Česko otevírá od pondělí hranice pro občany ostatních zemí Evropské unie. Zatím jen pro ty, kteří přijedou za účelem výkonu ekonomické činnosti a zdržet se mohou jen tři dny. Na hranicích budou muset předložit nejdéle čtyři dny starý negativní test na koronavirus, což platí i pro vracející se české občany. Oznámil to po pátečním zasedání Ústředního krizového štábu ministr vnitra Jan Hamáček.

„Nyní jsme stanovili podmínky – ten, kdo se do Česka vrací, se na hranicích musí prokázat negativní PCR testem a až pak bude do České republiky puštěn. Ten navíc musí být maximálně čtyři dny starý. Pokud test mít nebude, bude od pondělka ve 14denní karanténě,“ dodal. Tu nezruší ani pozdější test.

Výjimka platí pro takzvané pendlery, kteří do zahraničí jezdí pravidelně za prací. V jejich případě se stačí prokázat negativním testem jednou za 14 dní. Vzhledem k tomu, že jsou nutné PCR testy na protilátky, odpadá na hranicích možnost rychlotestování.

V případě cizinců mohou od pondělí kromě už dříve stanovených výjimek i další občané Evropské unie za účelem ekonomické činnosti jezdit do Česka. Povolení platí na 72 hodin, tedy tři dny a jde například o obchodní jednání. I oni budou muset mít test, bez toho se do země nedostanou, upozornil ministr vnitra.

V druhé kategorii jsou občané EU, kteří potřebují do České republiky na delší dobu, v tomto případě jde například o sezonní práce. Nutnost testu platí pro všechny, tady i řada podmínek pro zaměstnavatele. Tato opatření budou platit od 27. dubna do konce nouzového stavu, nebo změny nařízení.

Hamáček upozornil zájemce o cestování do zahraničí, že testy v cizině si musejí zajistit a zaplatit sami. Měli by podle něho zvážit, jestli je cesta natolik důležitá, aby do ciziny vůbec jeli. Pokud totiž německá strana také zavede kontroly, mohla by jim 14denní karanténu nařídit i místní policie. Strávit by ji pak lidé museli v Německu.

Co ukázal rozsudek

Čtvrteční rozhodnutí pražského soudu zrušit některé restrikce nařízené ministerstvem zdravotnictví označil v pátek ministr vnitra Jan Hamáček za průlomové. Vyřešilo podle něj debatu na vládě, jestli se má postupovat podle krizového zákona. Na hranicích se při návratu do Česka budou muset lidé prokazovat negativním testem, který bude maximálně čtyři dny starý, jinak půjdou do karantény.

„Soud řekl, že ta omezení jsou natolik široká, že je nejde vyhlásit pouze na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, ale na základě krizového zákona,“ připomněl Hamáček. Ministr se ohradil proti kritice opozice, že si vláda, respektive Ústřední krizový štáb, počíná chaoticky. „Opozice se (ve štábu) účastnila diskuze, zapojila se a řešili jsme to,“ připomněl Hamáček, že tahají všichni za jedno lano.

„Každý z nás děláme chyby, jsme omylní, ale mám pocit, že ze strany opozice slyším jen slovo chaos, i když vláda musí reagovat na nečekané situace,“ řekl. Hamáček řekl, že se postupně přejde z krizového režimu distribuce ochranných pomůcek ústřední formou k té klasické. Ministerstvo zdravotnictví má dodávky do konce dubna, Ústřední krizový štáb ještě první týden v květnu.„Kloníme se k tomu, aby za zásobování odpovídaly Státní hmotné rezervy,“ doplnil ministr vnitra a předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček.

VĚTŠINA LIDÍ ČR VITÁ UVOLNĚNÍ

Většina Čechů souhlasí se zahájením uvolňování opatření, která vláda zavedla proti šíření koronaviru, vyplývá z dubnového výzkumu agentury Median. Naopak proti postupnému rozvolnění omezení je necelá třetina obyvatel. Odpůrci se obávají dalšího masového šíření nákazy a argumentují tím, že na rozvolnění ještě Česko není připraveno. Nejlépe lidé hodnotí v době epidemie postup lékařů a vědců.

Se zahájením uvolňování opatření souhlasí 69 procent Čechů. Jako nejčastější důvod uvádí, že v opačném případě by krize trvala příliš dlouho a je potřeba zachránit ekonomiku. Naopak 31 procent je proti uvolňování pravidel. Data pro výzkum sbírala agentura Median na základě odpovědí 2034 respondentů starších 15 let od 17. do 22. dubna. „7 z 10 dotázaných Čechů se obává nákazy koronavirem,“ uvádí Median.

K uvolňování opatření kvůli tomu, aby krize netrvala dlouho a pomohlo se ekonomice, se ve výzkumu přiklonila více než polovina dotázaných. Devětadvacet procent uvedlo, že stejně se dříve nebo později všichni nakazí. Méně než pětina lidí s uvolňováním opatření souhlasila, protože je omezení nebaví nebo že se odkládáním tohoto kroku jen ztrácí čas. Podle 12 procent se epidemie měla řešit pomocí volnějších opatření už od začátku.

Naproti tomu z občanů, kteří jsou proti uvolňování opatření, odůvodnilo 49 procent svůj názor obavou z výrazného rozšíření nemoci a poskytnutím času na přípravu. Dvě pětiny nesouhlasí s uvolňováním pravidel, protože to považují za obrovský risk, a podle pětiny se musí zdravotnictví nejdříve připravit na nápor nemocných.

Nicméně více než tři pětiny veřejnosti si myslí, že v Česku už nazrál čas na uvolnění omezení, přičemž důvěřují i zdravotnictví, které je podle nich na zvýšený počet onemocnění covid-19 připraveno.

Švédský model Češi nechtějí

Rázný důraz na ochranu obyvatel, i na úkor omezení ekonomiky a svobody pohybu, preferuje 45 procent dotázaných. Naopak švédský model, jehož restrikce jsou v zájmu zachování ekonomiky mírnější a stojí na pouhých doporučení vlády, by podporovala jen necelá pětina Čechů.

V boji s nákazou lidé preferují zejména průběžnou dezinfekci hromadné dopravy, zajištění bezplatného a dostupného testování na covid-19 a podporu firem, které vyvíjí léky proti koronaviru. Nejméně podporují zastavení provozu hromadné dopravy, zavedení prohibice nebo výstavbu vlastní továrny na výrobu ochranných pomůcek proti koronaviru.

Dotázaní hodnotili i jednotlivé aktéry nynějšího boje proti koronaviru a nejvíce ocenili přístup lékařů, vědců a firem. Na posledním místě se z hodnocených aktérů umístila vláda a státní orgány, které si vysloužily průměrnou známkou 2,6. I přes poslední příčku je však hodnocení vlády spíše příznivé, doplnili autoři průzkumu.

JOHNSON CHCE UŽ PO NEDĚLI DO ÚŘADU

Boris Johnson se v pondělí plánuje vrátit k práci ze své kanceláře v londýnské Downing Street, napsal zpravodajský web The Telegraph. Podle něj si od Johnsonova návratu ostatní vládní představitelé slibují nový impuls v řešení koronavirové krize ve Velké Británii. Johnson musel být začátkem dubna hospitalizován kvůli těžkému průběhu nemoci covid-19.
Premiér Johnson podle serveru požádal své ministry, aby na příští týden naplánovali jednání kabinetu, kde ho seznámí s nejnovějším vývojem ohledně šíření nákazy ve Spojeném království.

Ministr zdravotnictví Matt Hancock ale v rozhovoru se stanicí Sky News řekl, že o Johnsonově návratu do čela vlády se zatím nerozhodlo. „Jsem si jistý, že se vrátí, jakmile mu to lékaři dovolí,“ uvedl Hancock. „Rozhodnutí musí po konzultaci s lékaři učinit sám premiér,“ dodal. Johnson, s nímž mluvil ve čtvrtek, je podle ministra „ve velmi dobré formě a zjevně se uzdravuje“.Také úřad britského premiéra veřejnoprávní stanici BBC sdělil, že „neexistuje žádný oficiální časový rozvrh“ pro Johnsonův návrat.

Johnsona, který se po propuštění z nemocnice zotavuje na venkovském sídle Chequers, dočasně zastupuje ministr zahraničí Dominic Raab. V britských nemocnicích podle aktuálních informací tamního ministerstva zdravotnictví zemřelo dalších 616 pacientů s koronavirem, což je o skoro 150 úmrtí méně, než předchozí den.

Celkem hlásí Británie od začátku epidemie 18 738 mrtvých. Nově zjištěných případů nákazy koronavirem ve čtvrtek přibylo 4 583, což je více než v předchozích dnech. Potvrzena nákaza ve Spojeném království dosud byla u více než 138 tisíc lidí.
Britská média upozorňují, že skutečný počet lidí, kteří v zemi zemřeli kvůli šíření koronaviru, je nejméně o několik tisíc vyšší. Do oficiálních denních statistik se totiž nezapočítávají úmrtí doma nebo v sociálních zařízeních.
)
Slabinou je v Británii testovací kapacita. Vláda slíbila, že do konce tohoto měsíce budou laboratoře schopné provádět minimálně 100 tisíc testů na koronavirus denně. Nyní jich provádí zhruba 50 tisíc.

NÁSILNÉ PROTESTY VE FRANCII KVŮLI KARANTÉNĚ

Už několik dní se Francie potýká s násilnými protesty, ke kterým dochází navzdory přísným karanténním opatřením. Podle médií je však jedním ze spouštěčích podnětů právě nejistota spojená s koronavirovou krizí. Francouzští představitelé říkají, že i když hněv chápou, nehodlají demonstrantům ustupovat. Protesty začaly večer a pokračovaly i v noci z minulé soboty na neděli na pařížském předměstí Villeneuve-la-Garenne. Postupně se ale rozšířily do dalších měst ve Francii.

Jejich dějištěm jsou tzv. banlieue. Francouzský termín označuje okrajová předměstí, která se vyznačují vysokou mírou chudoby a nezaměstnanosti. Jejich obyvateli často bývají přistěhovalci. Obyvatelé těchto okrajových částí mají dlouhodobě napjaté vztahy se státními institucemi. Mají pocit, že jsou přehlíženi a nikde nemají zastání, ba právě naopak jsou terčem policejní brutality.

Podle Marie, jedné z obyvatelek Villeneuve-la-Garenne, jsou zde mladí lidé „velmi rozhněvaní“. „Chtějí být zákonem a vzít spravedlnost do vlastních rukou,“ řekla serveru Euronews. Protestující po policistech hází dělobuchy či střílí petardy. Během zátahů našla policie i skladované zápalné lahve. Policisté proti demonstrantům používají slzný plyn. Během střetů dochází i k ničení okolního majetku, např. v úterý v departmentu Hauts-de-Seine shořela část školy.

Státní tajemník ministerstva vnitra Laurent Nuñez podle agentury Reuters v pátek řekl, že „deset, patnáct“ čtvrtí jsou městským násilím postiženy každou noc. Dodal, že úřady zatkly padesát lidí. Podle něj nicméně nelze hovořit o „městských nepokojích“, nýbrž o „jevech městského násilí“. Ty, i když jsou „nízké intenzity“, jsou přesto „velmi závažné“.
Rozbuškou protestů byla dopravní nehoda, při níž se třicetiletý motorkář bez helmy vážně zranil při nárazu do otevřených dveří neoznačeného policejního vozu.

Lidé z předměstí jsou přesvědčeni, že policie jej schválně zranila, ta to odmítá. Motorkář podal na policisty žalobu. Zveřejnil nicméně video, v němž vyzval demonstranty, ať odstoupí od násilných akcí s tím, že „spravedlnost dojde naplnění“.Protesty proti karanténě se šíří světem, podporují je i Trump a Bolsonaro

Francouzská média spekulovala, zda i přes karanténní opatření nedojde k opakování rozsáhlých nepokojů z roku 2005. Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner tvrdí, že „v tomto scénáři se nyní nenacházíme“. Poukázal na to, že v noci z úterý na středu podle policie došlo jen ke „sporadickým incidentům“.

Ministr si myslí, že za současnými nepokoji je frustrace mladých lidí z tvrdých karanténních opatření. K ní přispívá i chudoba, ve které mnozí žijí.To však podle něj vůbec neznamená, že násilné nepokoje lze tolerovat „Jsou to malé skupiny, které si myslí, že je zábavné zaútočit na policejní sbor nebo pálit odpadkové koše. Není to zábavné, je to nebezpečné,“ řekl v televizi BFM TV.

Podle satirického týdeníku Le Canard Enchainé, oceňovaného za svoji investigativní žurnalistiku, požádalo ministerstvo vnitra policisty, aby byli v době karantény mírnější. Někteří policisté sami vyjádřili obavy, že přísná omezení mohou posílit napětí a vyvolat nepokoje.

Boháči v Saint-Tropez se soukromě testovali na koronavirus, Francouzi zuří

Lidskoprávní organizace kritizují policii, že v praxi stále používá „nepřiměřenou sílu“. Ta nařčení odmítá s tím, že je terčem urážek a provokací. Server France24 poukazuje, že v prvních dnech zákazu vycházení se deset procent všech pokut za jeho porušení vázalo k departmentu Seine-Saint-Denis, který je jednou z nejchudších oblastí ve Francii. V oblasti přitom žijí jen přes dvě procenta populace země.

Od té doby se záběry těžce ozbrojených policistů zatýkajících narušitele pořádku začaly rychle šířit na francouzských sociálních platformách, přičemž se objevovaly hlasy požadující pomstu.

Ohrožená předměstí

Koronavirová krize dopadá podle Euronews na okrajová předměstí obzvláště tvrdě. Značná část jejich obyvatel pracuje v profesích, které musí fungovat i během zákazu vycházení. Prodavačky v supermarketech, čističi ulic či řidiči náklaďáků se bojí, že jsou vystavěni nákaze, protože jsou více v kontaktu s ostatními lidmi.

Zároveň mnozí pracovali na špatně placených pozicích v sektorech, které se kvůli karanténě zavřely, jakou jsou třeba restaurace. Jejich dlouhodobé ekonomické problémy opatření ještě umocnila, protože jim vypadl zdroj příjmů.
Chudé rodiny se teď perou třeba s tím, že jim stouply náklady na jídlo pro děti, když školní jídelny přestaly vařit. Stávají se tak závislé na potravinové pomoci.

Francie je se zhruba 67 miliony obyvatel jednou z nejhůře zasažených zemí na světě. Komplikacím spojeným s covid-19 tam podlehlo již skoro 22 000 lidí, přičemž koronavirus se potvrdil u téměř 160 000 pacientů.

RUSKO POMÁHÁ LÉČIT LIDI V CIZINĚ, DOMA POTÍŽE?

Když ruská lékařka z jednotky intenzivní péče v březnu promluvila o nedostatku ochranného vybavení a ventilátorů, policie jí pohrozila obviněním z šíření dezinformací, za což hrozí pět let vězení. Zdá se, že v Rusku v posledních dnech zesílilo zastrašování kohokoliv, kdo promluví o nedostatcích či skutečném rozsahu infekce.

„Všichni se bojí hlavního doktora,“ uvedla lékařka z jednotky intenzivní péče pod podmínkou anonymity, protože se obává zhoršení své situace. „Vedoucí lékař v okresní nemocnici je jako car. Je velmi vzácné, když lékaři o současném stavu věcí veřejně promluví,“ popsala lékařka.

„Jsem pod tlakem ze všech stran. Je to strašné. Máme takovou cenzuru, že nemůžeme otevřeně nic říct,“ dodala. Obvinění, že ruští úředníci tají nepříjemnou pravdu, jako je počet nakažených zdravotníků, je příkladem toho, že potřeba znát v boji s pandemií fakta tu neustále naráží na cenzuru úřadů.

Automatickou reakcí lokálních úředníků a šéfů nemocnic je podle listu The Washington Post zakrýt vlastní selhání a zabránit tím kontroverzi a propuštění. Zatajování informací podkopalo už tak nízkou důvěru v ruské zdravotnictví. Průzkum veřejného mínění společnosti Levada Center v březnu ukázal, že 59 procent Rusů nevěří nebo jen částečně věří oficiálním informacím o viru a 48 procent obyvatel vůbec nevěří, že zdravotní systém je na pandemii připraven.

Rusko v posledních měsících vyslalo obrovské množství vybavení do USA, Itálie nebo Srbska, což například agentura Reuters označila za skvělý marketingový tah, a nyní se samo potýká s jeho nedostatkem. Regionální úředníci i vedoucí nemocnic ale nedostatek ochranných pomůcek neustále bagatelizují. Rusko dosud zaregistrovalo 58 tisíc případů infekce a 513 úmrtí.

Tamní úředníci dosud oficiálně neupřesnili počet nemocných a mrtvých zdravotníků s tím, že takovou statistiku nevedou. Ruská vicepremiérka Taťána Golikovová nicméně v pondělí uvedla, že většina z 285 největších ohnisek infekce v zemi jsou právě nemocnice a další zdravotnická zařízení.

Členka ruské nezávislé Aliance lékařů Anastasia Vasiljevová veřejně promluvila o případech lékařů, kteří se nakazili právě kvůli špatné ochraně. Okamžitě ji začali vyšetřovat kriminalisté a později ji zadržela policie, protože se pokusila do nemocnice v Novgorodské oblasti odvézt vybavení.

Nikdo nemá představu o ničem. Ruská novinářka popsala svůj boj s virem

„Mnoho lékařů nemá nic, pouze jeden či dva chirurgické pláště. Snažíme se poskytnout ochranné prostředky lékařům a sestrám, kteří nás požádají o pomoc. Do naší práce zasahuje jen stát,“ popsala Vasiljevová.

Lékařka už v únoru vyzvala vládu, aby nakoupila vybavení a připravila se na pandemii. „Obvinili mě z vytváření paniky a destabilizace společnosti. Od té chvíle jsem dostala řadu výhrůžek,“ uvedla Vasiljevová. Jen v posledních dnech se na Alianci lékařů obrátilo už 146 zaměstnanců nemocnic, kteří nemají žádné ochranné pomůcky nebo jich mají fatálně málo. Vasiljevová zveřejnila zanonymizovanou zprávu zaměstnance moskevské Botkinské nemocnice, podle kterého tu koronavirus má už 36 lékařů.

Lékařka Anastasia Vasiljevová veřejně kritizuje vládu:

Nemáme žádné respirátory, říkají zdravotníci

Novgorodský záchranář a člen asociace Jurij Bojko popsal, že si musel koupit vlastní ochranné brýle a další vybavení, protože od nemocnice nic nedostal. „Samozřejmě že nemáme žádné respirátory. K dispozici nejsou ani ochranné brýle. Nevím, co si vedení myslí. Zaměstnanci je nezajímají,“ řekl.

Rusku proti koronaviru pomáhá mor. Země postupuje podle osvědčených plánů

„Vláda posílá letadla a pomáhá jiným zemím. Nedokáže však pomoci našim lékařům, kteří se denně starají o nemocné. Nechávají umřít vlastní lidi,“ prohlásila Vasiljevová. Vedoucí lékař nemocnice pro infekční onemocnění v Petrohradě Denis Gusev médiím sdělil, že třetinu ze 405 podezřelých nebo potvrzených případů nemoci covid-19 tvoří zdravotníci.

Mnoho ruských nemocnic už muselo být podle The Washington Postu uzavřeno a izolováno. Zavřít musela také moskevská klinika, kde se infikoval vedoucí lékař i jeho zástupce. Hlavní nemocnice v Ufě s 1 200 zaměstnanci zavřela poté, co se koronavirem nakazilo 170 zaměstnanců a pacientů.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí varoval, že to nejhorší teprve přijde a prohlásil, že ochrana zdravotníků je pro něj zásadní. Dodal, že Rusko pracuje na výrobě ochranných pomůcek a začalo je také dovážet z Číny. Ještě o den dříve přitom tvrdil, že situace ohledně koronaviru je „plně pod kontrolou“.

ČR PŘIJDE O 5 MILIARD?, CIZÍ FILMAŘI NEMOHLI NATÁČET

V Česku se kvůli koronaviru zrušilo či přerušilo natáčení zahraničních štábů za pět miliard korun. Objem zrušené domácí tvorby je půl miliard korun, uvádí producenti. Asociace producentů v audiovizi shrnula současný stav následovně: producenti nemohou vyrábět, a tím se zastavil odběr služeb a zboží, distributoři nemohou nasazovat do kin nové filmy a jejich zpřístupnění na online nemůže výnosy nahradit.

Kina jsou zavřená, festivaly se ruší nebo posouvají, televize nemohou natáčet vlastní ani koprodukční projekty a snižuje se jim výnos z reklamy, neboť v důsledku poklesu spotřeby domácností se snižuje i poptávka po reklamě ze strany zadavatelů.

Scenáristy, režiséry a další hlavní tvůrčí filmové profese postihlo zastavení výroby okamžitě, přitom většina z nich nedosáhne na podmínky podpory OSVČ a programu Antivirus. Mezinárodní spolupráce, která je jedním z motorů filmového průmyslu, je znemožněna kvůli uzavření hranic. V Česku nenatáčí zahraniční produkce, po celém světě se ruší festivaly a trhy.

Producenti proto navrhují vedle rychlé letošní pomoci i zavedení prorůstových opatření v letech 2021 a 2022, dále navýšení státních prostředků na výrobu domácích děl o sto milionů korun, otevření kinosálů pro omezený počet diváků v rouškách, natáčení naopak bez roušek, možný přeshraniční pohyb cizinců čili klíčových členů štábu či podporu natáčení v regionech.

„Audiovizuální průmysl generuje pracovní místa, podporuje specifické profese a je vysoce konkurenceschopný v mezinárodním kontextu. Za současné situace patří k nejohroženějším odvětvím. Na druhou stranu má etablovaný a transparentní způsob financování, který lze v krizi využít,“ shrnul jménem organizace producentů Vratislav Šlajer.

UPRCHLÍCI PRCHAJÍ PŘED KORONAVIREM

Pandemie koronaviru obrací migrační trasy. Zatímco dříve se migranti pokoušeli dostat do Španělska a Itálie, nyní se raději vrací do své vlasti. Kromě obav z nemoci covid-19 je to i proto, že kvůli nouzovému stavu přišli o zdroj příjmů. Za zpáteční cestu však pašerákům zaplatí víc, napsal španělský deník El País.

„Pašeráci prokázali extrémní flexibilitu a přizpůsobili se nové situaci, teď organizují cesty nelegálních marockých migrantů, kteří utíkají kvůli covid-19 opačným směrem, tedy ze Španělska do Maroka,“ citoval El País z interního dokumentu Evropské komise. Flexibilní jsou podle španělského deníku i pašeráci, kteří organizují cesty do Itálie. Také oni nyní podle policejních zdrojů pomáhají migrantům plout opačným směrem.

Migranti, z nichž mnozí pobývali ve Španělsku ilegálně, se často živili pouličním prodejem. Po zavedení nouzového stavu přišli o zdroj příjmů. Koncem března vyrazila stovka marockých migrantů, z nichž většina žila ve Španělsku ilegálně, na člunech zpět do Maroka. Každý z nich podle marockého tisku zaplatil za cestu 5 400 eur (asi 145 000 korun). Za cestu opačným směrem, tedy z Maroka do Španělska, si přitom pašeráci účtují zhruba od 400 do 1000 eur, uvedl El País s odvoláním na policejní zdroje.

Stovka Maročanů se původně chtěla vrátit na vlastní pěst. Dostali se ale do nouzové situace, protože kvůli špatnému počasí uvázli na španělském pobřeží. Proto pak kontaktovali pašeráky. Když dorazili do Maroka, museli se skrývat před místní policií, protože jsou možnými přenašeči koronaviru. Španělsko má druhý nejvyšší počet potvrzených případů nákazy na světě (přes 210 000).

Maroko je po JAR a Egyptu třetí nejhůře postiženou africkou zemí co do počtu potvrzených případů nákazy (na 3 600) a také v Maroku nyní platí přísná omezení. V polovině března Maroko uzavřelo kvůli koronaviru hranice, a to i pro své občany, uvedl deník El País.

Takže například v enklávách Ceuta a Melilla uvázli Maročané, kteří tam chodí denně pracovat. V Ceutě je nyní takto podle místního deníku El Faro de Ceuta nejméně 300 marockých pendlerů a v Melille jich je asi 350.

Také Alžírsko zaznamenalo případy ilegálních návratů svých občanů ze Španělska. „Překvapující a neobvyklé – čluny nemíří k pobřeží Pyrenejského poloostrova, ale vrací se ze Španělska do Alžírska,“ napsal server Algerie 360°. Podle něj jsou migranti po návratu do země zadrženi, prohlédnuti lékařem a případně umístěni do karantény.

Obecně ale migrace ve Středomoří, a tedy i ve Španělsku, pokračuje obvyklým směrem. Od poloviny března, kdy byl v zemi vyhlášen nouzový stav a omezen volný pohyb osob, do poloviny dubna překročilo nelegálně španělské hranice, pozemní či námořní, 829 běženců z Afriky. Od začátku roku do minulé neděle dorazilo do Španělska z Afriky na 6 100 běženců, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku asi o čtvrtinu méně.

V CHÁNOVĚ ROMOVĚ UŠILI ROUŠKY, DĚTI MUSÍ NUTIT DO NOŠENÍ, ZNIČENĚ BYTY NEUHRADILI

Mostecký Chanov, zřejmě nejznámější romské ghetto v Česku. I stovky tamních obyvatel zasáhla koronavirová krize. Když společně s hlídkou městské policie přijíždíme ve vyloučené lokalitě mezi domy, ve kterých často chybí okna a některé byty jsou kompletně vyhořelé, vítá nás první skupinka místních.

Roušky mají všichni, někteří podomácku vyrobené, jiní kvalitnější respirátory ve stupni ochrany FFP3.
To už se ale přesouváme k jednomu z obydlených domů, kde na schodech posedává skupinka dětí společně s několika málo dospělými. Roušky mají, ovšem ne vždy přímo na obličeji. Když ale uvidí policejní hlídku, rychle si ji nasadí i ten zbytek, co ji dosud neměl.

„Samozřejmě, že to tady lidi omezuje. Když ale přišlo nařízení, že všichni musí mít roušky, na nic jsme nečekali a začali jsme si je šít sami,“ říká nám místní manažer prevence kriminality, herec a jedna z největších chanovských autorit Peter Bažo. Zároveň dodává, že během pár dnů si Romové ušili stovky roušek. „Tady v Chanově je má úplně každý. Ale kromě toho jsme ještě desítky roušek odnesli do nemocnice, aby je i oni měli, když jich byl nedostatek,“ vysvětluje Bažo.

Asi jako všude jinde, i tady se najdou lidé, kteří si roušku prostě nenasadí. Takových tu během naší návštěvy potkáváme několik, i když venku se teď podle strážníků pohybuje podstatně méně lidí než jindy. „Oni jsou doma, přeci jen stále platí, že bychom se neměli scházet ve větším počtu,“ vysvětluje Peter Bažo, který s námi prochází mezi panelovými domy v reflexní vestě se jménem své funkce.

Problémy s disciplínou mají hlavně děti

„Je jasný, že někteří roušky nenosí. Ale už i děti je nosí. Oni je sice mají u sebe, ale ne vždy na obličeji. Když někoho takového potkám, tak ho na to upozorním, že si ji musí nasadit,“ říká dále Bažo, který jako preventista dohlíží v Chanově na dodržování nejen současných vládních nařízení, ale celkově se tady stará o pořádek.

Většinu problémů dokáže vyřešit sám na místě, přeci jen ho místní stále mají za velkou autoritu, a tak se k němu i chovají. „Když by byl problém, se kterým bych si nevěděl rady, okamžitě bych přivolal státní nebo městskou policii,“ vysvětluje Bažo a znovu se vrací k zákazu shromažďování velkých skupinek lidí. To tu dělají hlavně děti, kteří mají školy zavřené, a tak běhají venku.

„Už jsem i párkrát dovedl děti přímo k rodičům domů a upozornil je na to, že by za to mohli dostat pokutu, když budou ve velkých skupinkách chodit venku,“ dodává Bažo s tím, že někteří rodiče si to ale stále neberou k srdci a po chvíli se děti bez roušek znovu objeví v hloučku před paneláky.

To už se z práce vrací někteří obyvatele Chanova. Všichni mají roušky. „Tady můžeme poděkovat panu Petrikovi Bažovi, že se o nás stará, že to tady hlídá. Ale vadí nám to, hlavně v práci se v tom špatně dýchá. Ale i když jdeme takhle ven třeba a máme s sebou děti, tak je máme všichni nasazený,“ říká další z místních Romů. Strach z koronaviru tu ale je i tak cítit na každém rohu, což ostatně někteří připouští. Možná i právě proto se snaží vládní nařízení neporušovat. Zatím tu nemoc Covid-19 nikdo nechytil.

Přes den s rouškami, večer bez nich?

To už ale opouštíme chanovské sídliště, cestou potkáváme skupinku dětí, kteří nám mávají. Nasazené roušky mají jen některé. Míříme do nedalekých Obrnic. Na sídliště, které je už roky označováno za vyloučenou lokalitu. Venku posedávají tři ženy na lavičkách, skupinka školáků kráčí po chodníku kolem paneláku. Roušky mají všichni a hned se nám s nimi chlubí. „Kamarádka mi dneska přinesla novou roušku. Většinou si je šijeme sami, i se to tady pořád nosí. Když už je někdo nemá, jsou to spíš děti,“ říká paní Jana, sedící v poledním slunci na jedné z laviček a hned nám svoji růžovou roušku ukazuje.

Sleduje nás skupinka školáků. Všichni mají roušky a chtějí si s námi povídat. „Baví mě to s rouškou,“ říká nám hned jeden z mladíků se slunečními brýlemi na očích. Jsou doma už několik týdnů, školní lavice vyměnili za pobíhání venku, ale údajně ve výuce nezahálí. „Učíme se doma. Maminka mi pomáhá, třeba s matematikou,“ říká školák.

I zde to vypadá, že vládní nařízení je tu svaté. Když už z Obrnic odjíždíme, přichází k nám starší žena s velkou rouškou na obličeji. „Jo, teď se vám chlubí, že tu všichni nosí roušky, ale kdybyste to viděli večer. Posedávají tady na lavičkách a roušky nemá skoro nikdo. Nasadí si je, jen když tudy projíždí policie támhle dozadu na stanici,“ ukazuje žena směrem k budově služebny státní policie. Ani zde zatím nikdo z místních novým koronavirem naštěstí neonemocněl.