iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Úspory: Miliony politiků, zrušit Senát, poslanci nižší plat

Ministryně financí Schillerová hledá každou korunu do státní pokladny, protože světový koronavirus udělal velkou paseku ve všech zemích světa. Odborníci tvrdí, že státní dluh na příští rok nebude v ČR 300 miliard, jak o něm hovoří JUDr. Schillerová, ale někteří experti hovoří až o 600 miliardách. Pomoci by tedy měli především sami politici, když se zruší Senát, který je zbytečný, jak říkají obyčejní lidé i odborníci.

Navrhl to už odborář Dufek a další politici.Ušetří se tím mnoho milionů. Senát není ani na Slovensku a lidem i politikům SR
to vůbec nevadí. Senátoři ČR jsou určitě demokraté, vyspělí politici a republice pro její další rozkvět rádi pomohou.

Poslanec Klaus mladší navrhuje, že by poslanci sami mohli pomoci republice tím že budou půl roku bez platu, nebo se jim celkově sníží plat a odměny. Sněmovna také může mít méně poslanců. Když bylo Federální shromáždění, všichni poslanci normálně pracovali a peníze dostávali jen za zasedání, které bylo asi jednou nebo dvakrát za měsíc.

Proč tomu tak nemůže být i dnes, když je státní pokladna na dne? Ministryně financí Schillerová by to měla brzy spočítat, kolik milionů se tím ušetří. Poslanci jsou také určitě politicky vyspělí a nemusejí si zbytečně hrát na velké profesionální politiky, když na to republika nemá. Navíc práce šlechtí člověka, takže všem poslancům by to jen prospělo a republice pomohlo. Teď se aspoň uvidí, jak mají poslanci rádi naši republiku.

BABIŠ CHCE UKONČIT NOUZOVÝ STAV

Premiér Andrej Babiš řekl, že on ani ostatní ministři za ANO nechtějí prodloužit nouzový stav. Ministři za ČSSD jsou pro prodloužení. Vláda bude tento rozpor mezi koaličními partnery řešit ve čtvrtek.„Já myslím, že není vůbec důvod ten stav prodlužovat,“ řekl Babiš ve vysílání televize Prima. Kabinet se zatím nerozhodl, zda bude žádat poslance o možnost nouzový stav znovu prodloužit, který nyní platí do 30. dubna. „Musíme si vyříkat argumenty,“ dodal premiér.

Babiš v pondělí vyzval členy kabinetu, aby si na otázku vytvořili každý vlastní názor. Z došlých odpovědí vyplývá, že ministři sociální demokracie chtějí stav nouze prodloužit, ministři za ANO nechtějí. Šéf Ústředního krizového štábu a předseda ČSSD Jan Hamáček opakovaně prohlásil, že prodloužení nutné bude, argumentuje především snazšími centrálními nákupy ochranných prostředků.

„Pokud si pan premiér nepřeje pokračování nouzového stavu, nemá smysl o prodloužení žádat,“ napsal Hamáček v reakci na prohlášení premiéra na Twitteru a dodal, že na ministerstvu vnitra vydá pokyny k ukončení centrální distribuce ochranných pomůcek ke konci dubna.

Na svém facebookovém profilu poté ještě dodal, že nákup ochranných pomůcek se bude od 1. května muset provádět standardním postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek a kompetenčního zákona. „To znamená, že zdravotnictví zabezpečí ochranné pomůcky i testování, kraje a ostatní instituce si zajistí materiální i personální kapacity. Policie, vojáci i hasiči se mohou vrátit ke své práci,“ vysvětlil.

Hamáček zveřejnil i svojí odpověď, kterou premiérovi v úterý zaslal. V něm píše, že prodloužení nouzového stavu považuje za nezbytné pro boj s epidemií v Česku a zmiňuje mnohé komplikace, které by podle něj jeho zrušení přineslo.

Česko by poté například nemohlo omezit vstup na území ČR z ostatních zemí. Také například nelze využít zvláštních předpisu týkající se přesčasové práce zejména u příslušníků bezpečnostních sborů a nemusí být tedy pro boj proti nákaze dostatek lidí.

Zdůraznil také, že pouze nouzový stav umožňuje získat potřebný materiál pro boj s epidemií v řádu hodin nebo dnů.
KSČM je připravená prodloužení podpořit. K prodloužením nouzového stavu se vyjádřili i poslanci během jednání Poslanecké sněmovny. Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že jeho strana podpoří prodloužení nouzového stavu do 17. května. Proti jsou opoziční strany. Předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že Jan Hamáček by musel ve Sněmovně jasně doložit, k čemu vláda nouzový stav přesně potřebuje.

JUDr. ANTOŠ: ZÁKAZ CESTOVÁNÍ DLE ZDRAVOTNÍHO ZÁKONA BY BYL NEÚSTAVNÍ

Vláda zatím zákaz cestování zmírnila jen částečně, když schválila návrh Ústředního krizového štábu, aby od 14. dubna mohli lidé vycestovat v nezbytných případech Zákaz vycestování z České republiky, který by byl podložen zákonem o ochraně veřejného zdraví, by byl neústavní. Uvedl to ústavní právník Marek Antoš. Vláda nyní zákaz, který platí od poloviny března, opírá o krizový zákon, i v tomto případě je ale podle Antoše konstrukce velmi sporná. Nouzový stav, za kterého lze podle krizového zákona omezit svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru, zatím v Česku kvůli šíření nového koronaviru platí do 30. dubna.

Antoš upozorňuje, že krizový zákon umožňuje nařídit „zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území“, nikoliv jeho opuštění. „Mám tedy pochybnosti, zda má současný zákaz dostatečný zákonný základ, který je podle Listiny základních práv a svobod nezbytný k omezení ústavně zaručené svobody opustit území státu,“ uvedl Antoš.
Pokud by zákaz opustit Česko trval i po skončení nouzového stavu, je Antoš přesvědčen, že by byl takový zákon neústavní. „Je nepřípustné vykládat ustanovení § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví – Ministerstvo zdravotnictví nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví – natolik široce, že by umožňovalo ministru zdravotnictví tak zásadním způsobem omezovat základní práva,“ uvedl Antoš.

Upozornil, že pokud by tento výklad převážil, zcela by to vyprázdnilo smysl existence nouzového stavu i význam kontroly, kterou při jeho vyhlašování i prodlužování vykonává Poslanecká sněmovna. „Proč složitě vyhlašovat nouzový stav, pokud stejná či ještě závažnější opatření lze uložit pouhým rozhodnutím ministra zdravotnictví. Takový výklad je tedy nepřípustný jak z hlediska ochrany ústavně zaručených práv a svobod, tak z hlediska ústavních garancí dělby moci,“ dodal Antoš.
Nemožnost vycestovat z ČR chce napadnout skupina senátorů u Ústavního soudu.

Vláda zatím zákaz cestování zmírnila jen částečně, když schválila návrh Ústředního krizového štábu, aby od 14. dubna mohli lidé vycestovat v nezbytných případech – třeba kvůli služební cestě či návštěvě příbuzných v cizině.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v pondělí uvedl, že po skončení nouzového stavu je možné nadále omezit cestování podle zákona o ochraně veřejného zdraví, zdůraznil však, že by muselo jít o přiměřený krok. Zákaz na rok a více by ministr považoval za nepřiměřený. O tom, že by hranice měly být uzavřené jeden rok, hovořil v neděli na Frekvenci 1 prezident Miloš Zeman. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v březnu uvedl, že cestování by mohlo být omezeno rok či dva.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) není neomezené cestování otázkou letošní letní sezony, ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) chce v souvislosti s možným zmírněním zákazu cestování do zahraničí znát nejprve data od expertů.

SENÁTOŘI PŘIPRAVUJÍ STÍŽNOST K ÚS KVŮLI VYCESTOVAT ZE ZEMĚ

Skupina senátorů podle zjištění České justice organizuje ústavní stížnost kvůli zákazu vycestovat ze země pro občany České republiky. České justici to potvrdil nezávislý senátor David Smoljak zvolený na kandidátce Starostů a nezávislých (STAN). „Hlavní roli ve stížnosti hraje uzavření hranic a to, že vláda svým občanům upírá možnost vycestovat ze země,“ řekl České justici.

Smoljak uvedl, že se sběrem podpisů teprve začíná. Je třeba mít k dispozici alespoň deset podpisů senátorů, Smoljak je ale přesvědčen, že jich shromáždí více. „Nepochybuji o tom, že dostatečný počet podpisů se podaří sehnat,“ dodal. Stížnost napadne rozhodování vlády v době epidemie koronaviru. „Vláda v některých věcech postupuje bez opory v zákoně. Chceme, aby byly i do budoucnosti byly jasně vymezeny mantinely. Nechceme, aby vláda mohla svými usneseními porušovat základní občanská práva,“ vysvětlil Smoljak České justici.

Kabinet cestování zakázal na základě krizového zákona. Někteří právníci zpochybňují ústavnost toho, že Češi podle vládního rozhodnutí nesmí až na výjimky opustit republiku.
________________________________________

Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy jsou oprávněni podat a) vláda, b) skupina nejméně 25 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů, c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti
________________________________________

„Nedokážu si představit, že bychom ze dne na den uvolnili cestování do celého světa bez omezení v této chvíli, když víme, že v řadě zemí je situace neutěšená. Mohlo by to vytvořit druhou nebo třetí vlnu pandemie,“ řekl uvedl k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ústavní právník Jan Kysela už dříve uvedl, že do prvního soudního rozhodnutí bude veřejnost vědět o oprávněnosti uzavření hranic stále stejně málo jako nyní. „Celá vládní agenda je postavena na ‚válce‘ s virem, takže zavřené hranice se zdají banální. Ve válce jde přece o život. Vzhledem k míře nepředvídatelnosti vládních opatření však muže být na konci dubna vše jinak,“ uvedl Kysela. Obzvlášť bude-li úspěšně pokračovat uvolňování opatření v Německu a Rakousku, dodal. „Pak už nebude možné tvrdit, ze stejně není kam cestovat,“ řekl.

Dnes by měl Ústavní soud rozhodovat o dvou individuálních stížnostech souvisejících s nouzovými opatřeními kvůli koronaviru. Individuální stížnost ale nemůže rušit předpis, pouze ve výjimečných případech. Senátorské či poslanecké stížnosti jsou tzv. kvalifikované, jejich projednání je plenární automaticky a obsahově jsou koncipované na předpis obecně, nikoliv na porušení individuálního práva. Eva Paseková, ceskajustice.cz

HEREČKA BOUDOVÁ SI DALA ROUŠKU NA INTIMNÍ PARTIE

Herečka Nela Boudová (52) se na sociálních sítích rozhodla protestovat proti nařízením spojeným s pandemií koronaviru. Intimní partie si překryla rouškou a všechny své příznivce vyzvala, aby se lidé nebáli a zjišťovali si informace.

„Tuhle fotku mají už média. Dala jsem ji tam v noci a brzo ráno ji zbaběle vymazala. 90 % příznivců a 10 % lidí polemizující o vkusu té fotky. Jo, je to přes čáru, vidím to,“ začala herečka svůj příspěvek pod znovu zveřejněným snímkem na Instagramu.

Boudová tvrdí, že je to její punkové vyjádření občanské nespokojenosti, nejen s rouškami. „Roušky ano, ale v obchodech a veřejné dopravě. Prosím čtěte si statistiky úmrtí z minulých let, hledejme si informace a nebuďme jak stádo ovcí! Nebojme se! Je přeci jasné, komu to prospěje,“ napsala s hashtagy #stopblbosti, #stopcoronavirus, #picurouska a #stopstrach herečka, kterou za „odvahu“ pochválilo několik kolegyň. Nela Boudová ale zároveň poděkovala všem, kteří nasazovali sílu a zdraví v boji s koronavirem. Sama také jako dobrovolnice rozdávala roušky a dezinfekci.

PROF. PRYMULA: ROUŠKY PŘES LÉTO JEN V MHD A VE SKUPINÁCH

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly roušky ještě jen tak nesundáme. Pokud budou příznivá čísla, je podle něj možné, aby je v létě lidé povinně nosili jen v MHD a v místech s vysokou koncentrací lidí. Venkovní bazény také otevřou dříve než ty vnitřní, riziková zůstávají i další sportoviště v halách. Prymula to v úterý řekl na Frekvenci 1.

Vzhledem k šíření epidemie koronaviru bude nutné, aby lidé na veřejnosti měli zakrytá ústa a nos. Může však v létě dojít k určité „změně režimu“, uvedl pro Frekvenci 1 epidemiolog Prymula. „Nebude třeba roušky mít na veřejných prostranstvích, dál je bude třeba nosit v MHD a tam, kde je víc lidí. Vše se bude vyvíjet od čísel,“ uvedl.

Zároveň dodal, že chápe, pokud někomu rouška vadí. „Rouška je nepříjemná každému. Také bych ji zahodil,“ přiznal náměstek. Připomněl ale, že stále nejsme za vodou. Otázkou dál zůstává rozvolňování opatření, která vláda v reakci na šíření nemoci covid-19 zavedla. Zejména pak znovuotevírání obchodů, služeb a sportovišť.

„Co se týká zevních koupališť, ty otevřeny budou. Tady by problém být neměl,“ myslí si Prymula. Otevřeny by mohly být 8. června. „Co se týče vnitřních bazénů, tam je situace problematická kvůli společným prostorám,“ vysvětlil.

Podobný problém vidí i u krytých sportovišť. „Kontakty s míčem jsou rizikové,“ dodal.

Prymula by však pravděpodobně neprodlužoval nouzový stav. „Záleží na situaci. V tuto chvíli velmi silný důvod nevidím, ale není vyloučeno, že nouzový stav bude nutný,“ řekl epidemiolog. Řada opatření navíc vychází ze zákona o ochraně veřejného zdraví, takže „mnohé mechanizmy se dají nastavit v normálním režimu“, upřesnil Prymlula.

Od psa se nenakazíte

Náměstek také reagoval na kritiku, že vláda otevřela psí salony, mnohé jiné živnosti, jako třeba kadeřnictví, však zatím naopak nepovolila. „Od psa se tolik nenakazíte. Je přenašečem viru, ale je to raritní, v našich podmínkách takřka vyloučeno,“ řekl Prymula.

„Nebráníme nikomu v rozvoji jeho živnosti. Děláme to proto, že je to rizikové,“ uvedl k problematice zavřených kadeřnictví.
„Domů si kadeřnici zavolat můžete, ale já to striktně nedoporučuji,“ dodal Prymula. Zopakoval tak úterní slova ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, která se však měnila.

Prymula každopádně doufá v návrat k normálu. „Budeme se muset otevřít a začít nějak normálně žít. Nemůžeme ale říkat, že koronavirus je jako normální chřipka. Snad všichni vidí, že to není pravda,“ uzavřel náměstek s tím, že třeba pendleři možná budou moci do práce už od pondělí.

NA ŠKOLE V PŘÍRODĚ NEBUDE DÍTĚ POTŘEBOVAT DOKLAD O OČKOVÁNÍ

Doklad o očkování nebude nově podmínkou pro pobyt dítěte ve škole v přírodě. Pro účast na letních táborech bude ale potvrzení dál potřeba. Kývli na to poslanci, když přehlasovali Senát, který chtěl škrtnout, aby pro nástup dítěte do mateřské školy nebyl nutný doklad o očkovávání proti žloutence typu B. Proti úpravě navržené Senátem se postavil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Očkování proti meningokoku u dětí do jednoho roku věku bude zdarma.

Zákon nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Ministr zdravotnictví souhlasil, že není důvod, aby na týdenní školu v přírodě nemohly kvůli chybějícímu očkování děti, které jsou po zbytek roku spolu ve třídě. Odmítl naopak snahu zrušit povinnost doložit úplné očkování pro účast na táborech. „Jedná o dlouhodobější pobyty náhodně vytvořených velkých kolektivů dětí,“ vysvětlil ministr. Poslanci potvrdili novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, podle níž musí být hlavní hygienik vzděláním lékař se specializací v oblasti hygieny. To nesplňovala bývalá hlavní hygienička Eva Gottvaldová, kterou vláda mezitím po vypuknutí epidemie koronaviru odvolala.

WHO: ZDROJEM KORONAVIRU NETOPÝŘI, V LABORATOŘI NEVZNIKL

Všechny dostupné důkazy svědčí o tom, že zdrojem nového koronaviru jsou netopýři z Číny. V úterý to podle agentury Reuters řekla mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO). Důkazy podle ní nenaznačují, že by byl virus uměle upraven nebo dokonce vyroben v laboratoři.

„Všechny dostupné důkazy svědčí o zvířecím původu viru a o tom, že není upravený nebo vyrobený v laboratoři nebo někde jinde,“ uvedla mluvčí WHO Fadela Chaibová. „Je pravděpodobné, že je virus zvířecího původu,“ dodala.

Chaibová také řekla, že zatím není jasné, jak virus překonal druhovou hranici, tedy jak se přenesl ze zvířete na člověka. „Jasné“ podle ní ale je, že roli hrál kromě netopýrů i další zvířecí hostitel, který byl prostředníkem. V minulosti se uvažovalo jako o mezičlánku o luskounovi.

Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil, že se jeho vláda snaží zjistit, zda koronavirus pochází z laboratoře v čínském Wu-chanu. Prezident později pohrozil Pekingu, že pokud nechal virus vědomě rozšířit, ponese následky.

Wuchanský institut virologie, který je podporovaný státem, už v únoru odmítl tvrzení, že byl koronavirus uměle vytvořen v jedné z jeho laboratoří. Americký list The Washington Post minulý týden napsal, že již v lednu 2018 varovala americká ambasáda v Číně před nedostatečnou bezpečností ve wuchanském institutu. V hlášení velvyslanectví přímo zmínilo riskantní výzkum koronavirů u netopýrů.

Čína v úterý zdůraznila, že v boji proti koronaviru postupuje transparentně. Čínská vláda tak podle AFP reagovala na pondělní výzvu německé kancléřky Angely Merkelové, aby Peking objasnil původ pandemie. Čína odmítá, že by epidimii způsobila vědomě.

Trump minulý týden zastavil americké finanční příspěvky WHO, protože podle něj je „pročínská“. WHO kritizuje i Austrálie, která požaduje nezávislé mezinárodní vyšetřování původu koronaviru. Austrálie tvrdí, že WHO by jej neměla vést, protože neodkáže zajistit nezávislou objektivnost.

Propagandistická kampaň Číny

Čína je podezřívána, že vede obsáhlou propagandistickou kampaň, která má za cíl vnést do diskuze o původu koronaviru pochybnosti. Čínská média například hodně citovala slova Giuseppa Remuzziho, ředitele respektovaného Institutu Maria Negriho pro farmakologický výzkum. V rozhovoru pro americkou rozhlasovou stanici NPR řekl, že italští zdravotníci v Lombardii zaznamenali zvláštní příznaky podobné koronaviru už v listopadu ještě před vypuknutím nákazy ve Wu-chanu.

Za koronavirus mohou Američané, naznačuje Čína. Propukl již na podzim

Remuzzi odmítl čínské zprávy s tím, že jeho výrok vzaly z kontextu pro propagandistické účely. „Není žádných pochyb, že virus je čínský,“ řekl italskému deníku Il Foglio. „Tohle je přímo ukázkový příklad, který by se mohl učit na univerzitách, jak vědecká informace může být zmanipulována pro propagandistické účely,“ dodal.

Podle kritiků též Čína na sociálních sítích šíří konspirační teorie, že koronavirus vytvořili a do Číny zanesli Američané. Na jednu z nich odkazoval i mluvčí informačního oddělení čínského ministerstva zahraničí. Teorie rozčílila Trumpa, který poté začal schválně namísto o koronaviru mluvit o „čínském viru“, což zase velmi nelibě nesl Peking.

PROTESTY PROTI KARANTÉNĚ SE ŠÍŘÍ SVĚTEM, PODPORUJÍ JE I TRUMP A BOLSONARO

Řada zemí zavedla kvůli šíření koronaviru na svých územích karantény. Ne všichni s nimi ale souhlasí. Zatímco někteří hovoří o potlačování jejich osobních svobod, jiní se obávají ekonomických dopadů. Proti jednotlivým opatřením se tak začínají objevovat protesty.

V uprchlickém táboře na řeckém ostrově Chios se v noci na neděli rozhořely plameny ohně, které strávily jídelnu, několik skladovacích stanů a obytné kontejnery. Příčinou byl hněv převážně mladých migrantů nad úmrtím sedmačtyřicetileté Íránky. Tu podezřívali z nákazy koronavirem, její testy však byly negativní.

V Pobřeží slonoviny dav protestujících zničil testovací středisko na koronavirus, protože se obával, že se tam budou léčit nakažení a virus se z něj rozšíří. Musela zasahovat policie.

Strach z koronaviru je jen jedním z celé řady důvodů pro svolávání demonstrací. V Libanonu či Iráku, zemích už předtím těžce zasažených ekonomickými potížemi, vyšli někteří lidé do ulic s požadavkem uvolnění karanténních opatření.
„Radši bych zemřel na virus než hladem, nebo abych viděl mého syna a ženu, jak hladoví, zatímco já jim nedokážu zajistit jídlo,“ řekl listu The Washington Post dvacetiletý Hussejn Fakher, který vydělával méně než 20 dolarů za den jako řidič tuk-tuku na nyní uzavřeném tržišti v Bagdádu.

Fakher navzdory zákazu vycházení vyšel ze svého domu, aby hledal práci. Policisté jej zastavili, došlo k potyčce. „Co mám dělat? Prosit? Krást?“ obhajuje své porušení pravidel.

Napříč světem, od Hongkongu k Blízkému východu, rychle se šířící nákaza zahnala obyvatele, kteří demonstrovali proti svým vládám, zpět do jejich domovů. Koronavirus poskytl autoritám účinný argument, jak si zajistit pořádek. Mohou snadno poukázat na zdravotní rizika, která hrozí v případě většího shromáždění lidí.

Analytici však varují, že se může jednat o pověstný klid před bouří. Fawaz Gerges, profesor mezinárodních vztahů na London School of Economics, se obává, že příští kolo sociálních nepokojů v arabském světě může být kvůli koronaviru mnohem násilnější než předchozí politické protesty.

Zkazí boj proti viru? Odpůrci očkování opět dělají odborníkům těžkou hlavu

„Bojím se sociální exploze. Tohle nebude o demokracii. Bude to o naprosté chudobě. V tom spočívá (pravé) nebezpečí. Bude o hladovění,“ řekl listu The Washington Post. I v bohatších zemích, kde hladovění zřejmě nehrozí, dochází k protestům kvůli koronaviru. V USA, epidemií nejvíce postiženou zemí na světě, se v Texasu, Minnesotě, Michiganu či Virginii shromáždily stovky lidí s požadavkem na zvednutí omezení zavedených proti šíření nákazy. Někteří protestující odkazovali na své krachující podniky. Jiní skandovali hesla z doby americké revoluce „Žij svobodně, nebo zemři.“

Mezi protestujícími byli muži se zbraněmi a vlajkami Konfederace.

Ve Virginii zároveň protestovali i proti zákonu omezujícímu použití zbraní. Na jejich stranu se přidal i americký prezident Donald Trump. „Osvoboďte Virginii a zachraňte váš skvělý 2. dodatek. Je pod útokem!“ napsal Trump na svůj Twitter.

Vyzval též k osvobození Minnesoty a Michiganu, tedy států s demokratickými guvernéry. Ty obvinil, že jsou „příliš tvrdí“.
Samotné guvernéry demonstrace rozčílily, protože porušovaly pravidla o sociální vzdálenosti. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Američanů je ohledně uvolňování karanténních omezení spíše na straně guvernérů než Trumpa. Obávají se, že pokud k rozvolnění dojde příliš brzy, mělo by to ničivé následky při boji s nemocí covid-19.

Trumpův brazilský protějšek, Jair Bolsonaro, zašel ještě dál. Brazilský prezident, známý svým skeptickým postojem vůči koronaviru, se přímo zúčastnil demonstrace proti karanténě pořádané před sídlem armády v metropoli Brasília.
Protestující bez roušek a porušující pravidla o sociální vzdálenosti požadovali uspořádání vojenského převratu, který by dal větší moc do rukou Bolsonarovi. Podle serveru Vox brazilský prezident, propadající se do stále větší politické izolace, využil protestu, aby mobilizoval své příznivce, než by opravdu plánoval vojenský převrat.

STUDIE: KORONAVIRUS DESÍTKY MUTACÍ, NEJSMRTELNĚJŠÍ ŘÁDÍ V EVROPĚ

Počty zemřelých na covid-19 se v různých zemích výrazně liší. Vědci mají zřejmě další vysvětlení, proč je zvláště Evropa nejvíce zasažená. Podle nové studie renomované čínské odbornice koronavirus zmutoval do alespoň třiceti odlišných variací, přičemž ta nejsmrtelnější působí právě v Evropě.

Koronavirus SARS-CoV-2 – to červené jsou právě proteinová „chňapátka“ (odborně „spikes protein“), kterými se virus snaží uchytit na hostitelské buňce v plicích. Aby lékaři našli látku, která účinně znemožní jejich funkci, musí je co nejlépe poznat. | foto: Alissa Eckert, MS; Dan Higgins, MAM

Uznávaná epidemioložka Li Lan-ťüan se svým týmem vědců z Čeťiangské univerzity analyzovala virové kmeny izolované z jedenácti náhodně vybraných pacientů v městě Chang-čou ve východní čínské provincii Če-ťiang. Vědci testovali, jak tyto virové kmeny mohou nakazit a zabíjet buňky.

Výsledky publikovali v nerecenzované studii dostupné na webových stránkách medRxiv.org. Nalezli až třicet různých mutací, přičemž devatenáct jich bylo předtím zcela neznámých. List South China Morning Post podotýká, že studie předkládá první laboratorní důkazy pro podezření některých vědců, že právě mutace mohou být za regionálními rozdíly v smrtnosti covid-19. Práce nicméně vychází z poměrně malého vzorku.

Jiné studie obvykle pozorují stovky nebo dokonce tisíce kmenů.

Nejsmrtelnější mutace u pacientů Chang-čou je též ta, která se nachází u většiny pacientů v Evropě. Mírnější kmeny převládaly v některých částech USA, například ve státě Washington, uvádí vědci. Podle jiné studie byl koronavirus do New Yorku, nejvíc zasaženého státu v USA, převezen z Evropy. New York se svou mírou smrtnosti blíží spíše evropským státům než americkým.

Vědci píší, že některé z mutací mohly vést k funkčním změnám v proteinových „chňapátkách“ (odborně „spikes protein“), kterými se virus snaží uchytit na hostitelských buňkách. Počítačové simulace předpokládají, že se tak zvýšila jejich infekčnost.

Nejagresivnější kmeny by mohly generovat 270krát více virové zátěže než nejslabší typy. Tyto kmeny také nejrychleji zabíjejí buňky. Výsledky naznačují, že „pravá rozmanitost virových kmenů je stále převážně nezohledněna“.

Karanténa může vést k mutaci koronaviru. Je poté zákeřnější, tvrdí studie

Lan-ťüanová nicméně poukazuje, že velkou roli stále hrají i další parametry jako věk či předchozí zdravotní stav pacienta. Ačkoliv jak třicetiletý, tak padesátiletý pacient z Če-ťiangu přežili mírnější mutaci, ten starší musel být umístěn na jednotku intenzivní péče.

Přesto vědkyně, která od začátku epidemie patřila k horlivým zastánkyním uvalení rychlé karantény, vyzývá zdravotníky, ať vezmou rozmanité mutace v úvahu, aby tím lépe bojovali s virem a vyhnuli se zavlečení do slepých uliček.
Mapa mutací

Pomoci by jim mohla mapa mutací koronaviru vyvíjená v mezinárodním programu Nexstrain. Vědci vystopovali na 10 000 různých mutací patogenu viru. Mapa ukazuje, jak se koronavirus v daných časových obdobích šířil do různých částí světa
Vědci věří, že tento genealogický strom by měl být zásadní v boji s koronavirovou pandemií a pomoci při vývoji vakcíny, píše list Financial Times.

„Pro začátek můžeme díky genetickým mutacím v jednotlivých případech rozpoznat, zda se jedná o lokální přenos, či o zavlečení viru zvnějšku,“ uvedla Emma Hodcroftová, která působí na švýcarské Basilejské univerzitě.
List připomíná, že všechny viry mutují. Většina mutací je náhodných a nevýznamných, vzniklých chybným přepisem chemického složení viru při jeho replikaci. Vědci je však dokáží rozpoznat a pomocí těchto změn je pak možné vystopovat, kudy a v jakém časovém období se virus šířil.

RAKOUSKO ZVAŽUJE OTEVŘÍT ZEMI ČR, V RUSKU PŘIBÝVÁ NAKAŽENÝCH

Počet lidí infikovaných koronavirem v Rusku překročil padesátitisícovou hranici, přičemž pondělní denní nárůst byl téměř dvanáctiprocentní. V Rakousku se 15. května znovu otevřou restaurace a země uvažuje také o postupném otevírání hranic pro turisty z Česka a Německa. Slovensko od středy umožní plošné otevření menších prodejen. Celosvětově se podle statistik Univerzity Johnse Hopkinse nakazilo už více než 2,5 milionu lidí, téměř 172 000 pacientů s nemocí covid-19 zemřelo.

V Rusku se pondělí ve srovnání s nedělí opět zvýšil denní přírůstek potvrzených případů nákazy koronavirem, nicméně je nižší než sobotní rekord 6 060 pozitivních testů. Za uplynulých 24 hodin zemřelo o sedm více infikovaných pacientů než bylo nedělních 44 úmrtí. Vyplývá to z údajů zveřejněných v pondělí na webu ruského operačního štábu.

Za uplynulých 24 hodin přibylo v zemi dalších 5 642 potvrzených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 a úřady tak celkem aktuálně registrují 52 763 infikovaných. Zemřelo dalších 51 pacientů a úmrtí je dosud v zemi dohromady 456.

Na druhé straně se také zvýšil počet lidí, kteří se vyléčili z nemoci covid-19, kterou koronavirus vyvolává. Během pondělí přibylo 427 uzdravených a celkem je jich tak aktuálně registrováno 3 873. Hlavním ohniskem šíření infekce je nadále Moskva, kde od pondělí přibylo 3 083 pozitivních testů, což je o tisíc víc než během neděle. Celkem je nyní v metropoli evidováno 29 433 potvrzených případů nákazy.

Zdrojem koronaviru jsou netopýři, v laboratoři nevznikl, tvrdí WHO

V Británii v posledních dnech sílí debata o tom, zda by si měli lidé jako v jiných zemích včetně Česka zakrývat na veřejnosti ústa a nos. O tomto opatření v boji proti koronaviru budou v úterý jednat i vědci z poradního týmu britské vlády, informovala zpravodajská stanice BBC. Ředitelé nemocnic ale varují, že by široké užívání roušek mohlo ohrozit jejich dostupnost pro zdravotníky.

„Potřebujeme jasný důkaz, že nošení roušek bude mít v kombinaci s dalšími opatřeními dostatečně velký přínos, abychom mohli zrušit celostátní karanténu,“ uvedl zástupce státního zdravotnického systému NHS Chris Hopson.
Obává se, že nařízení o zakrývání úst a nosu na veřejnosti by mohlo ohrozit zásoby ústenek pro zdravotníky, jejichž ochrana je v boji proti koronaviru klíčová.

Kromě Česka zavedlo podobná opatření týkající se nošení roušek Slovensko, Polsko, Turecko či Izrael. V určitých případech je zakrytí nosu a úst povinné také ve Slovinsku či v Rakousku. Německo minulý týden občanům nošení roušek „naléhavě“ doporučilo, některé spolkové země, například Bavorsko či Sasko, se ale rozhodly jít přímo cestou nařízení.
USA: jak zavést masky v zemi, kde je zákon zakazuje?

Skupina více než stovky britských lékařů, kteří se podle BBC přidali k původem české iniciativě Masks4all, prosazuje nošení podomácku vyrobených roušek. V Británii od počátku epidemie zemřelo s nemocí covid-19 celkem 17 337 lidí. Britské zdravotnické úřady nyní evidují 129 044 případů nákazy koronavirem.

Na Slovensku od středy budou moci znovu otevřít všechny obchody s prodejní plochou do 300 metrů čtverečních mimo obchodních center, stejně jako poskytovatelé služeb, dále prodejny automobilů a autobazary, poskytovatelé dlouhodobého ubytování, venkovní tržiště a s omezeními také vnější sportoviště. Restaurace a další podniky veřejného stravování budou moci prodávat jídlo přes okénko.

Jde o první ze čtyř plánovaných fází uvolnění karanténních opatření v souvislosti s pandemií způsobenou koronavirem, kterou v úterý schválil ústřední krizový štáb, oznámil premiér Igor Matovič. Jako poslední by měly být otevřeny například školy, koupaliště, kina, divadla, obchodní centra. Postupné otevírání jednotlivých provozů bude záviset na vývoji počtu infikovaných koronavirem, který zůstává na Slovensku ve srovnání s některými jinými zeměmi nízký.

Na pětimilionovém Slovensku testy dosud zjistily 1 199 nakažených a 14 lidí s koronavirem zemřelo. Slovensko již zmírnilo povinné nošení roušek či šátků na veřejnosti, které se nově nevztahuje například na pohyb lidí v přírodě při dodržení dvacetimetrového odstupu od cizích osob.

V Rakousku se 15. května znovu otevřou restaurace uzavřené v polovině března. Na tiskové konferenci to v úterý oznámil kancléř Sebastian Kurz. Zároveň potvrdil, že od 1. května budou otevřené všechny obchody i nákupní centra. V zemi za posledních 24 hodin přibylo jen 78 potvrzených případů nákazy koronavirem. „Tolik svobody, kolik bude možno, a tolik omezení, kolik bude nutno,“ popsal kancléř Kurz heslo, kterým se v příštích týdnech hodlá v boji s koronavirem jeho vláda řídit.

Země také uvažuje o postupném otevírání svých hranic pro zahraniční turisty. Jednání podle kancléře Kurze vede zatím s Českem a Německem. „Jsme tu v kontaktu obzvlášť se zeměmi, které jsou (v boji s koronavirem) podobně úspěšné jako my, jako například s našimi německými a českými sousedy,“ uvedl Kurz. Podle něj tento postup odpovídá pokynům Evropské komise, podle které by měly členské země EU o otevření hranic nejdříve jednat se svými sousedy.

V Rakousku v posledních dnech klesá počet nově nakažených. Od počátku epidemie se v zemi infikovalo 14 873 lidí. Ve srovnání s pondělními daty je to ale jen o 78 více. S koronavirem v Rakousku zemřelo celkem 491 lidí. V pondělí to bylo ještě 470. Z celkových téměř 15 000 infikovaných se už téměř 11 tisíc uzdravilo. Nemocných je tedy v současnosti podle statistik 3411 lidí. V nemocnici jich je 756, z toho 196 na jednotkách intenzivní péče.

Také ve Švýcarsku počet nových případů nákazy klesá. Za posledních 24 hodin se jich podle Spolkového zdravotního úřadu (BAG) potvrdilo jen 119. V druhé polovině března hlásila země za den i více než 1 300 infikovaných. Celkem je tak od počátku epidemie potvrzených 28 063 případů.

Za posledních 24 hodin ve Švýcarsku zemřelo 45 pacientů. Celkem tak po nakažení koronavirem v zemi zemřelo již 1 187 lidí. Podle dat jednotlivých kantonů, které shromáždil server 20minuten, je ale mrtvých již 1 433.

Ve Španělsku, které je po Spojených státech zemí s nejvíce potvrzenými případy nákazy na světě, za posledních 24 hodin zemřelo 430 pacientů s nemocí covid-19, což je více než o den dříve. V pondělí země evidovala 399 nových obětí. Mírně naopak klesl počet nově nakažených, testy koronavirus ukázaly u 3 968 lidí. V pondělí se nákaza potvrdila u 4 266 lidí. S odvoláním na španělské úřady o tom informoval list El País.

Celková bilance obětí v téměř 47milionové zemi činí 21 282, nakažených je 204 178. Z tohoto počtu se již přes 82 tisíc pacientů uzdravilo. Ve Španělsku od poloviny března platí nouzový stav s omezením volného pohybu osob. Španělé podobně jako obyvatelé jiných zemí mohou z domu vycházet jen v nejnutnějších případech, tedy do práce či na nákup léků a potravin.

Běhat v parku či jít na vycházku s dětmi nesmí. Po sílící kritice ze strany rodičů a výzvách odborníků vláda o víkendu oznámila, že od 27. dubna budou moci rodiče s dětmi ven na krátkou procházku.

Itálie do konce tohoto týdne představí plán, který by měl detailně stanovit, jak bude země od začátku května postupně uvolňovat karanténní opatření kvůli koronaviru. Informoval o tom premiér Giuseppe Conte. V Itálii karanténa platí od první půlky března a Conte předpokládá, že řada opatření zejména v oblasti společenského života bude muset zůstat v platnosti až do doby, kdy bude dostupná vakcína na nemoc covid-19.

„Rád bych řekl, pojďme všechno otevřít, a hned. Takový krok by ale byl neodpovědný. Znamenal by, že křivka počtu nakažených začne nekontrolovaně růst, čímž bychom ohrozili všechno, co se nám dosud podařilo,“ napsal Conte na Facebooku.

Současná přísná karanténní opatření budou Italové dodržovat minimálně do 3. května, poté zřejmě země vstoupí do druhé fáze, kdy se bude snažit některé restrikce postupně uvolňovat. Podle italských médií se dá počítat s tím, že zmírnění se bude prioritně týkat průmyslu a výroby.

V úterním projevu v Senátu Conte řekl, že vláda hodlá „znovu nahodit ekonomický motor strukturovaným programem“ a že na pomoc podnikům, lidem bez práce a živnostníkům uvolní dalších minimálně 50 miliard eur. Za den v zemi zemřelo 534 lidí na koronavirus, o 80 více, než v pondělí. Je to nejvyšší denní bilance od pátku. Stoupl i počet nově nakažených.

Italská mafie za pandemie vzkvétá. Investuje v pohřebnictví, nabízí půjčky

Více úmrtí pacientů s koronavirem registrovalo také Německo, za posledních 24 hodin zde zemřelo 194 lidí, což je o 84 více než v neděli. Počet potvrzených infekcí se nadále zvyšuje výrazně pomalejším tempem než v předchozích týdnech, za pondělí stoupl o 1 785 na celkem 143 457.

Od vypuknutí epidemie Německo registruje 4 598 úmrtí infikovaných, podle úřadů však nelze říct, zda kvůli nákaze ve spolkové republice stoupla celková úmrtnost. Kvůli nákaze bavorské úřady zrušily největší pivní festival světa Oktoberfest, jež se pravidelně koná na podzim v Mnichově.

V Belgii za poslední den přibylo 170 případů úmrtí lidí nakažených koronavirem a je jejich celkem 5998. Úřady evidují 40 950 nakažených, z toho 973 jich přibylo za posledních 24 hodin. V sousedním Nizozemsku se počet obětí nákazy zvýšil o 165 na celkových 3916. Nakazilo se celkem 34 134 lidí, 729 z nich za poslední den. Odborníci, kteří radí nizozemské vládě, podle tamních médií doporučují, aby otevřela školky a základní školy.

Podle rozhlasové a televizní společnosti NOS vládní poradní tým došel k závěru, že otevření těchto typů škol po květnových prázdninách s sebou nese „zvládnutelné“ riziko. Školáci mají volno naplánované do 3. května, některé školy ale prázdniny prodloužily až do 11. května, informuje agentura Reuters. V Íránu za minulých 24 hodin přibylo 88 zemřelých s nemocí covid-19 a počet infikovaných koronavirem se zvýšil téměř o 1 300.

Ministerstvo zdravotnictví nyní v zemi eviduje 5 297 úmrtí a 84 802 nakažených. Několik minulých dní přibývá v Íránu denně kolem 90 mrtvých a zhruba 1 300 nakažených. Přes tyto údaje vláda začala obnovovat provoz některých podniků a služeb. Nejprve se opatření začala uvolňovat v provinciích, o víkendu pak také v Teheránu. Stále ale platí uzávěra restaurací, škol i tělocvičen.

TCHAJ-WAN DAROVAL NA PARDUBICKO 16 PLICNÍCH VENTILÁTORŮ A STO MASEK

V rámci boje s koronavirem dorazilo do České republiky 25 plicních ventilátorů z Tchaj-wanu. Hned 16 z nich zamíří do Pardubického kraje. V sídle Tchaj-wanské hospodářské a kulturní kanceláře v Praze převzali ventilátory, ale také 100 celoobličejových masek hejtman Martin Netolický a ředitel pro zdravotní služby Nemocnice Pardubického kraje a.s. Vladimír Ninger.

„Považuji za velký úspěch, že se nám i díky jednání s ministerstvem zahraničí a panem ministrem Petříčkem podařilo pro náš kraj získat 16 plicních ventilátorů, které Tchaj-wan daroval do České republiky. Dalších devět již bylo rozmístěno v Praze a to po třech kusech v Motole, Na Bulovce a ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Je to dar, kterého si velmi vážíme a může být začátkem dlouhodobější spolupráce,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který také pozval zástupce Tchaj-wanu na návštěvu do Pardubického kraje.

„Možností spolupráce se nabízí celá řada od zdravotnictví, školství až po výzkum. Navíc přímo v Pardubicích sídlí společnost Foxconn a Gymnázium Mozartova dlouhodobě spolupracuje se střední školou Kaoh-Siung. Témat je tedy mnoho a po uvolnění stávajících opatření budeme chtít některé možnosti otevřít,“ sdělil hejtman Martin Netolický.

Podle Vladimíra Ningera naleze dar v rámci Nemocnice Pardubického kraje bohaté uplatnění. „Plicní ventilace je velmi vhodná nejen v rámci potenciální zvýšené potřeby v souvislosti se šířením koronaviru, ale hodí se také v rámci převozů pacientů, jelikož jednotka je velmi lehká, kompaktní a ovládání je velice intuitivní,“ řekl ředitel pro zdravotní služby Nemocnice Pardubického kraje a.s. Vladimír Ninger.

Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář vznikla v Praze roku 1991. Jejím hlavním cílem je přispívat k rozvoji spolupráce prostřednictvím kulturních výměn, vědeckých kontaktů, turistiky, obchodní činnosti a investic. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

LÉKAŘSKÁ FAKULTA POMÁHÁ I SPORTEM

Odborníci Ústavu tělesné výchovy 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) odstartovali v minulých dnech benefiční výzvu 10 000 KILOMETRŮ DO 10. KVĚTNA, ta sdružuje sportující pro dobrou věc. Za splnění výzvy věnuje 1. LF UK 10 tisíc korun studentské iniciativě Medicinaulici.

Na to, jak využít individuální sportování pro dobrou věc, přišli pedagogové z 1. LF UK i díky nejistotě, kterou současná epidemiologická situace přinesla vysokému školství. „Sportovní výuka stále neprobíhá a spolu s kolegy z ústavu jsme přemýšleli, jak studenty motivovat ke sportovní aktivitě. Nápad přišel v souvislosti s uvolněním restrikcí a povolením individuálního venkovního sportování. Překvapilo mě, kolik lidí reagovalo pozitivně,“ říká odborný asistent Ústavu tělesné výchovy 1. LF UK Mgr. Ondřej Trnka, který je iniciátorem výzvy. Sportovci podle něj během výzvy ve volbě sportu kopírují celospolečenský trend – vévodí běh, následován jízdou na kole a chůzí.

Do výzvy se zapojila řada mediků 1. LF UK, ale i vysokoškolských pedagogů, lékařů či absolventů a postupně se přidávala i běžná veřejnost. Společně tito lidé již během prvních pěti dnů výzvy (od 15. do 19. dubna) uběhli, ušli a ujeli na kole požadovaných 10 tisíc kilometrů a ani nyní nepřestávají své výsledky do výzvy zapisovat. Děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., proto po dohodě s kolegy ve vedení fakulty zvýšil příspěvek o 5 tisíc korun za dalších 10 tisíc kilometrů. „Reakce sportovců z řad studentů, akademiků i veřejnosti mě velmi mile překvapila. Cesta pomoci potřebným prostřednictvím sportu je chvályhodná a zaslouží si naši pozornost a podporu, stejně jako studenti, kteří jsou zapojeni do projektu Medicinaulici či do dalších dobrovolnických aktivit,“ uvedl prof. Šedo.

Iniciativa Medicinaulici, které prostředky ze sportu připadnou, sdílí myšlenky a principy hnutí pouliční medicíny. Studenti lidem na ulici podle svých slov poskytují nejprve naději, důstojnost a pocit rovnosti a teprve ve druhé řadě ošetření. „Lidé bez domova patří dlouhodobě mezi ohroženou skupinu obyvatel. Jakožto studentská iniciativa Medicinaulici se již několik let pokoušíme rozvíjet spektrum služeb pro tuto klientelu z charakteru sociální na zdravotně-sociální.

Věříme, že systematická spolupráce mezi jednotlivými obory je klíčem k řešení tak komplikovaných témat, jakým je i problematika osob na okraji společnosti. Vzhledem k současné epidemiologické situaci jsme rozšířili naše aktivity o ošetřovny ve stanových městečkách, krátkodobě pronajímaných hotelech a jiných terénních lokalitách. Moc si vážíme solidarity a podpory ze strany jednotlivců, ale i institucí jako 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Jsme tak schopni nejen udržovat naše dosavadní služby, ale především je nadále rozšiřovat tam, kde se jich nejvíce nedostává,“ dodává student 1. LF UK a člen koordinačního týmu iniciativy Medicinaulici Marek Havrda. Petra Klusáková, DiS., oddělení komunikace 1. LF UK

KIMOVA SESTRA MÁ V KLDR ROSTOUCÍ VLIV

Kim Jo-čong, mladší sestra severokorejského diktátora Kim Čong-una, v předchozích měsících upevnila své postavení ve vedení země. Před týdnem ji ve svých řadách znovu uvítalo politbyro vládnoucí Korejské strany práce. Kim Čong-un, o jehož zdravotních potížích se v posledních dnech spekuluje, podle odborníků dovoluje Kim Jo-čong, aby se stala jeho jakýmsi alter egem.

Kim Jo-čong se od účasti na zimních olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu, kde v roce 2018 zastupovala svého bratra, podařilo získat v dělnické straně prestižní postavení. Podle odborníků navíc stojí za Kimovou pečlivě budovanou image doma i v zahraničí.

Na oplátku se těší absolutní důvěře svého bratra, diktátora schopného nařídit popravu vlastního strýce za údajnou zradu. Zatímco zbytek světa zápasí s pandemií koronaviru, KLDR stále trvá na tom, že nezaznamenala ani jeden případ a Kim Jo-čong dál úspěšně stoupá v hierarchii.

Kim Jo-čong začátkem minulého měsíce učinila své první veřejné prohlášení, v němž kritizovala Jižní Koreu jako „vyděšeného štěkajícího psa“. Reagovala tak na znepokojení Soulu severokorejskými vojenskými testy.
V březnu rovněž veřejně ocenila amerického prezidenta Donalda Trumpa za zaslání dopisu, ve kterém Kimovi nabídl případnou pomoc s koronavirovou infekcí a uvedl, že doufá v pokračování dobrých vzájemných vztahů.

Joung-šik Pong z Institutu pro severokorejská studia v Soulu označil zveřejnění politických prohlášení jménem Kim Jo-čong za zdůraznění její ústřední role v režimu. „Je zjevné, že Kim jí umožnil napsat prohlášení v osobním tónu. Je jasně připraven dovolit své sestře, aby se stala jeho alter egem,“ říká Pong.

Sestra má na Kima zásadní vliv

Také Jo-čong ale v minulosti zaplatila za nespokojenost svého bratra. Podle listu The Guardian ji vedení země před týdnem opět zařadilo do politbyra Korejské strany práce, ze kterého byla před rokem údajně vyloučena po neúspěchu denuklearizačního summitu v Hanoji, kam svého bratra doprovázela.

„Má ke Kimovi přímý přístup a silně ho ovlivňuje,“ říká Leonid Petrov, expert na Severní Koreu přednášející na univerzitě v Sydney. Podle Petrova sice Kim Jo-čong nemá co do činění s bratrovými čistkami nebo armádní taktikou, ale ví o nich úplně všechno. „Pomáhá mu udržet pozitivní image,“ dodává.

Experti předpokládají, že Kim Jo-čong je o čtyři roky mladší než Kim. Do roku 2010, kdy poprvé doprovodila svého otce Kim Čong-ila na každoroční stranickou konferenci, se na veřejnosti téměř neukazovala. O rok později se posléze objevila v záběru kamer státní televize na pohřbu svého otce.

Bratra ve vedení země nejspíš nenahradí

Její cesta do jádra režimu nicméně začala už na konci devadesátých let, kdy společně s bratrem navštěvovala základní školu ve švýcarském Bernu. „Věděli, jaká budoucnost je čeká, a museli mít pocit společného osudu. Výsledkem je bezpodmínečná důvěra jejího bratra,“ říká Petrov.

Kim je po operaci vážně nemocný, tvrdí CNN. Jižní Korea to popřela

O životě Kim Jo-čong mezi dokončením studia informačních technologií na Kim Ir-senově univerzitě v Pchjongjangu a rokem 2007, kdy začala hrát roli ve vládnoucí straně, se neví téměř vůbec nic. Podle expertů KIm Jo-čong v poslední době předvedla schopnost modernizovat značku režimu, kontrolovat státní propagandu a rozhodně není tak snadno nahraditelná jako jiní úředníci. Ačkoli Kimovu sestru pravděpodobně čeká v příštích měsících vzestupná cesta, podle Petrova svého bratra, pokud se mu něco stane, nenahradí.

„Jo-čong ví, jak posílit Kimovu sílu a uhladit jeho pověst, ale nenahradí jeho primární rozhodovací pravomoci. KLDR je konfuciánskou zemí, kde je respektována seniorita a maskulinita. Je to Kimův nejdůvěryhodnější spojenec, ale nic víc,“ myslí si Petrov.

KORONAVIRUS SE ŠÍŘÍ VE ŠVÉDSKU HLAVNĚ MEZI UPRCHLÍKY

Švédští epidemiologové řeší nepříjemný problém. Nemoc covid-19 se ve velké míře šíří na chudých předměstích obývaných imigranty. Odborníci to přičítají tomu, že žijí v početných domácnostech a někteří nerozumějí vládním doporučením, píše agentura AFP.

Koncem března vyšlo najevo, že mezi prvními patnácti oběťmi nemoci covid-19 bylo šest lidí somálského původu. Minulý týden Agentura pro veřejné zdraví uvedla, že s nemocí covid-19 byl hospitalizován nepřiměřeně vysoký počet lidí se somálskými, íránskými, syrskými, iráckými, tureckými či jihoslovanskými kořeny.

„Pro nás to představuje signál, že se musíme s těmito skupinami dostat do většího kontaktu. Musíme je zkusit oslovit různými způsoby, abychom je ochránili,“ řekl agentuře AFP epidemiolog Anders Tegnell, jenž řídí švédskou strategii v boji s šířením koronaviru.

Statistiky ukazují, že na chudších předměstích Stockholmu obývaných převážně přistěhovalci je v přepočtu na obyvatele až třikrát více případů než v jiných čtvrtích. Na hlavní město přitom připadá 40 procent z téměř 15 000 nakažených. V takzvaných „zranitelných lokalitách“, jak policie oficiálně označuje přistěhovalecké čtvrti, žije asi 550 000 lidí.

„Lidé tu žijí pohromadě“

Švédská vláda zavedla ve srovnání se zbytkem Evropy velmi umírněná opatření. Zákaz shromažďování lidí nad 50 osob, zákaz návštěv v domech pro seniory, uzavřené univerzity. Základní a střední školy dál fungují, stejně jako kina, fitness centra, restaurace a bary. Seniorům nad sedmdesát let bylo doporučeno, aby omezili společenské kontakty.

Nic se nezakazuje, nic se nepřikazuje. Vláda spoléhá na to, že občané mají v její rozhodnutí naprostou důvěru, uposlechnou doporučení a sami se dobrovolně izolují. Klíčem je důkladná informovanost veřejnosti. Jenže v přistěhovaleckých komunitách tato strategie naráží na své limity. Desetimilionové Švédsko přijalo během poslední dekády přibližně čtyři sta tisíc uprchlíků a migrantů. Řada z nich si stále neosvojila jazyk, a tak instrukcím úřadů v době začátku koronavirové krize nerozuměli.

Dalším problémem je fakt, že přistěhovalci žijí v početných domácnostech, kde žije několik generací vedle sebe. Vládní doporučení, aby lidé nyní nenavštěvovali své staré rodiče, jsou v těchto podmínkách nemyslitelné.„Lidé tu žijí pohromadě. Nemají vysoké příjmy. Nemají tolik peněz, aby se mohli izolovat v hotelu od zbytku rodiny. Dál chodí do práce, protože musí,“ posteskla si pro turecký portál TRT World Mirrey Gourieová ze stockholmského předměstí Spanga, kterou koronavirus počátkem dubna připravil o otce.

S letáky do ulic

Představitelé přistěhovalců si stěžují, že vláda opomíjí kulturní odlišnosti jejich komunit. Podle nich by měla vzít na vědomí specifické mocenské hierarchie a sociální sítě.

„Navíc je známo, že ve zranitelných lokalitách jsou zdravotnické služby na horší úrovni než jinde,“ připomíná další negativní faktor Jihan Mohamedová, doktorka a členka Švédsko-somálské lékařské asociace. Místní samosprávy proto nyní horečně vymýšlejí způsoby, jak dalšímu šíření koronaviru mezi přistěhovalci zamezit. Snaží se je oslovit na ulici, ale i přes sportovní kluby a kulturní organizace.

Například ve čtvrti Jakobsberg na severozápadě Stockholmu vyrazili do ulic náctiletí dobrovolníci, aby mezi místními šířili informace o nemoci covid-19.„Snažíme se oslovit hlavně ty, kteří možná nepochopili to, co zazní ve švédském zpravodajství,“ vysvětlil reportérům AFP sedmnáctiletý Mustafa Jasem. S kamarády rozdává letáky v ruštině, finštině, arabštině, somálštině, perštině a tigrejštině.