iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Austrálie žádá vyšetřování koronaviru, zaplaťte škody

Reuters: Na Čínu se kvůli pandemii koronaviru snáší ostrá kritika ze všech stran. Peking je odsuzován za údajné tajení epidemie, pomalou reakci a je i podezírán, že virus vytvořil. Austrálie i USA proto požadují vyšetření původu viru. Dalším státům se nelíbí projevy čínských diplomatů, které obhajují Čínu a haní Západ. Ač je Čína nejdůležitějším obchodním partnerem Austrálie, mezi oběma zeměmi dlouhodobě vládne napětí kvůli mocenským ambicím asijského obra v Tichomoří.

Koronavirová krize nedůvěru Canberry vůči Pekingu ještě posílila. Austrálie nyní požaduje, aby nezávislá mezinárodní komise vyšetřila původ a šíření koronaviru. Australská ministryně zahraničí Marise Payneová řekla australské stanici ABC, že Čína by měla být ochotná se vyšetřování zúčastnit. „Musí se to stát realitou. Ano, my to podporujeme a očekáváme a věříme, že Čína bude spolupracovat.“

Payneová přiznala, že její znepokojení čínskou netransparentností je na „velmi vysokém bodě“. Podotkla, že vyšetřování by neměla provádět Světová zdravotnická organizace (WHO), protože by zřejmě nedokázala zajistit nezávislou perspektivu.

Australští čelní představitelé vyjádřili nespokojenost s tím, jak se WHO ke krizové situaci postavila. Australský ministr zdravotnictví Greg Hunt řekl, že Austrálii pomohlo, když šla proti doporučení organizace a zakázala čínským občanům vstup do země. Podle australského premiéra Scotta Morrisona jsou některé výtky na adresu WHO oprávněné, ačkoliv připustil, že v jiných ohledech byla organizace nápomocná.

Australské kritické poznámky v mnohém připomínají mnohem tvrdší, odsuzující postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten WHO obviňuje, že je „čínocentrická“, a naznačuje, že slouží zájmům Pekingu. Proto se rozhodl stáhnout americký příspěvek.

Zjišťujeme, zda koronavirus pochází z wuchanské laboratoře, uvedl Trump

Trump též požaduje důkladnou analýzu původu a rozšíření koronaviru v Číně. Americký prezident známý svým vstřícným postojem ke konspiračním teoriím nevyloučil, že virus mohl vzniknout v laboratoři ve Wu-chanu. Varoval Čínu, že pokud je za nákazu „vědomě odpovědná“, pak ponese následky. Nespecifikoval, o jaké následky by se mělo jednat.
WHO a Čínu v otevřeném dopise odsoudila ze zakrývání skutečných informací o pandemii i více jak stovka akademiků, výzkumníků a politiků. Reakce Číny na šíření viru je podle nich její „černobylský moment“.

Nepodařená propagandistická kampaň

Peking odmítá, že by koronavirus vznikl v laboratoři, a tvrdí, že byl ohledně epidemie od začátku absolutně otevřený. Analytici si nicméně všímají, že čínská propagační mašinérie začala rozsáhlou kampaň, jež má za úkol zpochybnit zprávy o čínském původu koronaviru a postavit do kontrastu neefektivní západní způsoby řešení pandemie s těmi úspěšnými, které uplatnil Peking.

Podle listu The Washington Post však Číně tato strategie příliš nevychází a spíše se obrací proti ní. Čínští diplomaté se v poslední době několikrát dostali do konfliktu se světovými politiky, kteří se vyjadřovali kriticky vůči jejich zemi, například s brazilským ministrem školství nebo íránským ministrem zdravotnictví.

Čínský velvyslanec ve Francii musel kvůli propagandistickému příspěvku na oficiálním twitterovém účtu velvyslanectví dokonce předstoupit před francouzského ministra zahraničí. Ambasáda zveřejnila příspěvek údajného francouzského diplomata, podle něhož Francie ponechala seniory v pečovatelských domovech svému osudu, což Francii velmi pobouřilo.

Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nikdy neřeklo cokoliv negativního o francouzském zvládání epidemie. Francouzský prezident Emmanuel Macron nicméně několik dní poté uvedl, že by bylo naivní předpokládat, že Čína zvládla situaci lépe, protože o některých věcech, „které se staly, nic nevíme“.

Zaplaťe za koronavirus, požaduje německý deník

Proti Číně vznikají též iniciativy požadující, aby zaplatila za ekonomické škody, které pandemie způsobila. Konzervativní think-tank Henry Jackson Society částku odhadl na 6,3 bilionu dolarů. Nejčtenější německý deník Bild požaduje, aby Peking Berlínu zaplatil 150 miliard eur za únorové a březnové ztráty způsobené koronavirem.

Čínské velvyslanectví napsalo Bildu otevřený dopis, v němž tvrdí, že deník „ignoruje některá zásadní fakta“ a podporuje „nacionalismus, předsudky a xenofobii“. Podle velvyslanectví mají žádosti politiků a médií, aby Čína zaplatila účet za koronavirus, pouze odvrátit pozornost od jejich „selhání“.

Šéfredaktor listu Julian Reichel odpověděl vlastním otevřeným dopisem, adresovaným přímo čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Čínu obvinil, že vládne přísným dohledem nad svými občany a zavírá „byť vzdáleně kritické“ noviny a servery, ale neumí si pohlídat „chorobné mokré trhy“ a „toxické laboratoře“.

„Plánujete posílit Čínu morem, který jste exportovali. Neuspějete. Korona bude dříve či později vaším politickým koncem,“ nebral si servítky šéfredaktor v dopise nadepsaném „Ohrožujete svět“. Ačkoliv se nedá čekat, že by tyto iniciativy došly naplnění, Peking bude za koronavirus zřejmě přesto platit. The Washington Post poukazuje, že řada států se zavázala, že minimálně ve zdravotnické oblasti sníží svou závislost na Číně.

ČÍNA KÁRÁ VYSTRČILA, ŽE BYL U ZDRAVOTNICKÉ POMOCI OD TCHAJ-WANU

Čína opět kritizovala Česko za styky s Tchaj-wanem. Její velvyslanectví v Praze poukázalo na nedávnou účast předsedy Senátu Miloše Vystrčila na přebírání roušek darovaných ostrovním státem. To, že Česko přijalo jeho pomoc, nicméně Čína nezpochybňuje, sdělila iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

„Čína pouze kritizuje styky vysokých představitelů České republiky s tchajwanskými zástupci, naposledy přijetí předsedou Senátu. Nicméně fakt, že nám i Tchaj-wan poskytl pomoc v podobě zdravotnického materiálu, Čína nezpochybnila,“ řekla Štíchová.

„Čína si oficiálně na MZV na dary z Tchaj-wanu nestěžovala ani jednou. Žádný tlak kvůli přijímaní darů z Tchaj-wanu jsme od Číny nezaznamenali v žádné fázi,“ poznamenala. „Této pomoci, která směřovala přímo do českých nemocnic, si velmi vážíme,“ dodala Štíchová.

Tchaj-wan Česku daroval desítky tisíc roušek či 25 plicních ventilátorů. Od Číny vláda nakoupila několik milionů roušek i dalšího zdravotnického materiálu, další ochranné prostředky dostala darem od čínských firem, měst nebo provincií.
Účast politiků na přebírání zásilek není až tak neobvyklá. U jedné z prvních dodávek z Číny se v březnu na letišti sešla i část české vlády.

Na nejnovější kritiku upozornil v aktuálním čísle týdeník Respekt, podle kterého čínská diplomacie kromě přebírání roušek narážela i na to, že v materiálech českého ministerstva zdravotnictví o výskytech viru po světě je mezi zeměmi zmíněn i Tchaj-wan.

Zavání vyhrožováním: Ostrý dopis kvůli Kuberovi

Čínský velvyslanec Čang Ťien-min předtím na českém ministerstvu zahraničí protestoval proti tomu, že Česko v souvislosti s epidemií navázalo s Tchaj-wanem expertní spolupráci v oblasti výzkumu a zdravotnických technologií.

Čína formálně považuje Tchaj-wan za svou vzbouřeneckou provincii. Česko stejně jako ostatní země Evropské unie oficiálně Tchaj-wan neuznává. Udržuje s ním ale kontakty v jiném, obchodním režimu, který v sobě ovšem zahrnuje i podle potřeby nezbytné diplomatické aspekty. Spojení s ostrovním státem je i na úrovni měst – třeba Praha má s tchajwanskou metropolí Tchaj-pejí uzavřenou partnerskou smlouvu.

RUSKO: TO JE ŠPÍNA A PROVOKACE, ODMÍTÁ, ŽE STOJÍ ZA KYBER ÚTOKY NA NEMOCNICE

Rusko prostřednictvím svého velvyslanectví v Praze popřelo, že by stálo za počítačovými útoky na české nemocnice. Stalo se tak poté, co Lidové noviny přinesly informaci, že stopy útoků vedou do Ruska. Velvyslanectví v Praze to na Facebooku odmítlo jako výmysl, špinavý protiruský výpad a otevřenou provokaci. Podle ambasády informace podsouvají médiím české tajné služby. Ruští diplomaté označili za znepokojivé, že se k obviněním připojují představitelé českých úřadů.

Lidové noviny v pondělí s odvoláním na dva důvěryhodné zdroje napsaly, že vyšetřovatelé se kloní k závěru, že za kybernetickými útoky na české nemocnice stojí zřejmě Rusko. Podle LN pochází informace od vysoce postaveného důstojníka z vyšetřovacího týmu a potvrdil ji člen Bezpečnostní rady státu.

„V řadě českých médií se s odvoláním na nejmenované zdroje z bezpečnostních orgánů České republiky objevila informace, že za sérií kyberútoků spáchaných v posledních dnech na zdravotnická zařízení v Česku, údajně stojí Rusko. Kategoricky odmítáme podobné výmysly,“ napsalo velvyslanectví

Podle ruských diplomatů jde o další „fake news“, jejichž jediným cílem je vytvoření nepřátelského obrazu Ruska především u místní populace. Podle velvyslanectví se v Česku už stalo obvyklým šíření neověřených a ničím neopodstatněných protiruských materiálů podsouvaných českým médiím tajnými službami.

Přiživování se na neštěstí

Takové přiživování se na neštěstí v podobě epidemie koronaviru, kdy jde o lidské životy, podle velvyslanectví překračuje všechny morální a etické hranice. Za znepokojivé označila ambasáda i to, že popud k obviněním na adresu Ruska dávají představitelé českých úřadů.„Chtěli bychom varovat před podobnými nezodpovědnými a špinavými informačními výpady proti Rusku, které zavánějí otevřenou provokací,“ napsala ruská ambasáda na svém facebookovém účtu.

Moskva chce přejmenovat stanici metra Pražská na Koněvovu

Uvedla, že Rusko vybízí k dialogu expertů ohledně problémů vznikajících ve sféře informačních a komunikačních technologií. České nemocnice čelily minulý týden pokusům o kybernetické útoky, zatím všechny odrazily. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nelze vyloučit, že přijdou další. Po pátečním kybernetickém útoku na ostravskou a olomouckou fakultní nemocnici byla v noci na sobotu terčem útoků Karlovarská krajská nemocnice. Znepokojení nad útoky na české zdravotnictví vyjádřil i americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

ZEMŘELA HEREČKA FRANTOVÁ PELIKÁNOVÁ V ŘÍMĚ

Zemřela Jitka Frantová Pelikánová, bylo jí 87 let. Herečka zemřela v Římě, kde od konce šedesátých let žila, v noci z neděle na pondělí, jak uvedla Frekvence 1. Sama prý ještě v neděli do rádia zaslala e-mail. Její úmrtí prý nemělo souvislost s pandemií covid-19. Herečka bojovala od ledna se zdravotními problémy, měsíc byla hospitalizována v nemocnici.

„Hodně jsem zhubla, ale nabírám zpět. Mé onemocnění ale nesouviselo s koronavirem,“ řekla ještě před víkendem rádiu Frekvence 1. „Jsem nyní doma a nikam nechodím. Napsala jsem další představení a věřím, že se brzy budu moci vrátit na scénu,“ doufala.

Šéfredaktor Frekvence 1 Luboš Procházka uvádí, že ještě v neděli poslala herečka do rádia e-mail pro prezidenta Miloše Zemana, který byl ten den ve vysílání. „Ve vysílání pořadu jsme ji společně pozdravili. S paní Jitkou jsem byl v posledních měsících ve velmi úzkém kontaktu. V Římě jsme spolu v prosinci natočili velký rozhovor pro Frekvenci 1. Je mi jejího odchodu velmi líto a jsem rád, že jsem v neděli stihl splnit její poslední přání. Předat dopis prezidentu republiky,“ uvedl Procházka.

Pelikánová žila v Římě, kam emigrovala v roce 1969 za svým manželem. Tím byl populární ředitel Československé televize Jiří Pelikán, který patřil k předním osobnostem Pražského jara. Pelikán působil v Římě po srpnové okupaci v diplomatické funkci, pro jeho postoje dostala herečka okamžitý vyhazov z divadla Rokoko. Po krátkém angažmá v karlínském divadle jej v roce 1969 do zahraničí následovala. Oba tam následně požádali o politický azyl.

Pelikán později dostal italské občanství, byl nadále činný v politice a v roce 1979 se stal poslancem Evropského parlamentu. Jak uvádí ČTK, politickou podporu našel v socialistické straně Bettina Craxiho, který díky finanční pomoci umožnil vydávání časopisu Listy. Ten byl tajně dopravován a rozšiřován v Československu, což vyvolávalo pozornost československé tajné bezpečnosti, která Pelikánovy pronásledovala.

Ve filmu se Jitka rozená Frantová objevila už v roce 1949, kdy si zahrála v dobovém snímku Velká příležitost, na plátně jinak sbírala spíše menší role (Vyšší princip, Král Králů, Komedie s Klikou). Populárnější byla díky televizní tvorbě, zaujala třeba rolí tety Boženky v Robotu Emilovi a navazujících Pohádkách tety Boženky. V rozhlase měla vlastní humoristický seriál Z deníku dívky Barborky.

Díky znalosti jazyků se po emigraci prosadila na italské scéně, zahrála si ale i v německojazyčných dílech. Ve Vídni například ztělesnila hlavní postavu v Čapkově Věci Makropulos, za roli Madame Pace v Pirandellově hře Šest postav hledá autora získala v Itálii hereckou cenu Protagonisti.

„Během exilu ztvárnila mnoho filmových, televizních a rozhlasových rolí v Německu, Rakousku a později Itálii. Od osmdesátých let vystupuje i v divadle. V roce 2008 uvedla svou divadelní hru Moje pražské jaro. V roce 2008 obdržela v Itálii státní řád za zásluhy,“ píše se v hereččině profilu na serveru Paměti národa. Pelikánové monodrama Moje pražské jaro uvedlo i pražské Národní divadlo.

V roce 2015 převzala vyznamenání z rukou Miloše Zemana. Prezidentovi dlouhodobě vyjadřovala podporu. Těsně před ceremoniálem přišel server Aktuálně.cz se zprávou, že sama Pelikánová byla během šedesátých let aktivní spolupracovnicí StB. V jejích složkách je vedená jako agent, měla údajně donášet na Jana Wericha, Irenu Kačírkovou či Jana Roháče. Sama herečka nařčení označila za „báchorky“. V emigraci se naopak sama dostala do hledáčku tajné policie. Po revoluci příležitostně navštěvovala Českou republiku a v roce 1996 se objevila v televizním seriálu Konec velkých prázdnin, který se podle scénáře Pavla Kohouta zabýval dramatickým útěky za železnou oponu.

INDIE UVOLŇUJE NAPĚTÍ, LIDÉ HLADOVĚLI

Počet lidí nakažených koronavirem stoupl v Indii za poslední den o 1 553 na 17 tisíc. Jedná se o zatím největší denní nárůst. Nejméně 543 pacientů už nemoci covid-19 podlehlo. Indická vláda se ale i přes nepříznivý vývoj rozhodla zmírnit jedna z nejpřísnějších karanténních opatření na světě, kvůli nimž se miliony Indů ocitly bez práce a nedokázaly živit své rodiny.

Indie prodlužuje zákaz vycházení. Premiér neslíbil pomoc, jen soucit

Opatření tvrdě dolehla na nejchudší obyvatele, kteří v jejich důsledku hladovějí. Kromě jiného je od pondělí na venkově opět povolena zemědělská činnost, která zaměstnává polovinu obyvatel země. Indická vláda čelí kritice, že karanténu předem dostatečně nenaplánovala. V Indii platí od 25. března zákaz vycházení, zastaven byl provoz vlaků, autobusů a další veřejné dopravy. Premiér Naréndra Módí minulý týden opatření prodloužil až do 3. května.

Na Novém Zélandu platí nejdřív bič, poté cukr

Nový Zéland v pondělí prodloužil přísná opatření vyhlášená kvůli koronaviru o týden. Premiérka Jacinda Ardernová ale slíbila, že za týden některá z nich uvolní.

Ardernová sdělila, že 27. dubna bude mimořádný stav snížen ze čtvrtého na třetí stupeň, což umožní obnovu provozu některých pracovišť. Týkat se to má stavebnictví, části výroby a těžby dřeva. Budou povoleny akce s účastí do deseti lidí jako svatby nebo pohřby. Nový Zéland vyhlásil koncem března jeden z nejpřísnějších ochranných režimů na světě. Země uzavřela hranice a vyhlásila nejvyšší stupeň pohotovosti dříve, než zemřel první pacient.

NATO SHROMAŽĎUJE DATA O KORONAVIRU

Vrchní velitelství NATO chce shromáždit všechna dostupná data o novém koronaviru a vytvořit pro případné další krize komplexní pandemický plán. Podle amerického generála Toda Wolterse má odrážet dostupné možnosti, jak s pomocí vojenských kapacit přispět k zabránění šíření nemocí a ochránit zdraví obyvatelstva.

„Shromáždíme všechna fakta a zajistíme propojení naších plánovačů, aby dohromady hledali způsoby, jak můžeme z vojenské perspektivy být nápomocnější směrem k obyvatelstvu,“ uvedl vrchní velitel sil NATO Tod Wolters během čtvrtečního virtuálního brífinku.

NATO zesílí vojenskou pomoc proti koronaviru i dezinformacím

Plán podle něj musí zohledňovat nejen primární úkol aliančních sil, tedy obranu a účinné odstrašení, ale také zdravotní hlediska obyvatelstva. „Budou k tomu existovat tisíce a tisíce vstupů a my chceme, aby byl plán komplexní,“ dodal.
Předpokládá, že politické vedení NATO pravděpodobně zadá vojenským strukturám detailní přezkoumání a analýzu všech kroků, které by v případě další podobné zdravotní krize spojenci mohli udělat.

Wolters během brífinku upozornil, že šíření nového koronaviru nijak neovlivnilo akceschopnost aliančních jednotek ani operace a mise, které NATO zajišťuje. Připomněl, že naopak Aliance navíc hraje důležitou roli při pomoci civilním orgánům se zvládáním krize v jednotlivých zemích. Jmenoval koordinaci vzájemné pomoci mezi spojenci i zajištění transportu zásilek zdravotnického materiálu a ochranného vybavení.

Americký generál se vyhnul odpovědi ruské agentury TASS, zda Aliance zváží údajnou výzvu Moskvy, aby Rusko i NATO během koronavirové krize výrazně omezili počet a rozsah vojenských cvičení. „Zůstáváme úzce zaměřeni na zachování naší schopnosti přiměřeného odstrašení a účinné obrany,“ řekl.

Některá připravovaná cvičení musela být podle něj zrušena či značně omezena. U jiných, jako například rozsáhlé cvičení BALTOPS v Baltském moři a v Polsku, které se má uskutečnit v červnu a červenci, běží přípravy podle plánu. Pokud podle Wolterse některé ze cvičení nelze uskutečnit v co nejširší možné míře, bude omezeno nebo odloženo či případně zrušeno.
Aliance se ohradila vůči ruským dezinformacím týkajícím se koronaviru

Ministři obrany NATO se tento týden dohodli, že státy Aliance poskytnou další vojenské kapacity využitelné pro boj proti šíření koronaviru. Opírat se budou především o letecké přepravní kapacity a zásilky zdravotnického materiálu a ochranného vybavení. Koordinací je pověřen právě Tod Wolters. Během uplynulých pár týdnů spojenecké vojenské letouny v rámci aliančního programu krizové spolupráce podnikly už přes 100 letů převážně se zdravotnickými vybavením.

HLAVNÍ HYGIENIČKA RÁŽOVÁ: UVOLNĚNÍ ZATÍM ZVLÁDÁME

Hlavní hygienička Jarmila Rážová je v hodnocení předvelikonočního uvolňování opatření opatrná. Inkubační doba koronaviru je podle ní čtrnáct dní a nakažení lidé se teprve mohou objevit. „Jsem pověrčivá, nechci to zakřiknout. Podle dostupných čísel jsme však na dobré cestě. Ale počkejme ke konci týdne,“ říká v rozhovoru po Skypu Rážová.

„Nevím, zda už máme vrchol pandemie za sebou,“ přemítá Rážová. „Stále ještě čekáme na hodnocení prvního rozvolnění, které se uskutečnilo před Velikonocemi. Inkubační doba koronavirové infekce je čtrnáct dní, takže ještě počkejme na konec týdne. I když už teď mohu konstatovat, že křivky vývoje jsou velmi příznivé.“

Nezakřikněme to, zatím to vychází

„Opravdu bych to nerada zakřikla. Jsem pověrčivá a nemáme se radovat předčasně. Inkubační doba je maximálně čtrnáct dnů. I když ta infekce je nová a nevíme o ní vše. Ale čtrnáct dnů je asi zřejmě maximum,“ uvádí hlavní hygienička.

„Je zmapováno opravdu hodně případů, kdy známe termín kontaktu s nakaženým, a skutečně až dvanáctý, třináctý nebo čtrnáctý den se zhorší zdravotní stav a test pacienta je pozitivní.“ „Záleží na tom, s kým se setkal, jakou dávku viru obdržel a jak to zvládá jeho imunitní systém. Ale velká část nakažených onemocní už mnohem dříve. Takže opakuji, nehodlám to zakřiknout, ale chci věřit, že jsme na dobré cestě,“ dodává k možnému nárůstu počtu nakažených v souvislosti s předvelikonočním rozvolněním hlavní hygienička.

Hlavní hygienička: Uvolnění zatím zvládáme, ale jsem pověrčivá, nechci to zakřiknout

„Podrobně zmapovaný máme každý případ nákazy,“ doplňuje Rážová. „Hygienici bedlivě sledují všechny epidemiologické případy. Nejčastěji se aktuálně nemoc přenáší v rodinách. To znamená, že když je někdo s nemocí doma, je vysoká pravděpodobnost, že se nakazí lidé žijící ve společné domácnosti.“

Dalšími případy jsou podle hlavní hygieničky lidé, kteří byli s nemocným v opravdu těsném kontaktu, třeba pracovním. „Ale stále ještě máme řadu případů, kdy epidemiolog nenajde těsnou souvislost. Nedohledá rizikové kontakty. Takže tam je otázkou, zda se nesetkal s nákazou třeba tím, že si na chvíli nesundal roušku a byl v blízkosti někoho, kdo roušku také neměl.“

U těchto případů je podle Rážové obtížné dohledat místo nákazy nebo člověka, od něhož se pozitivně testovaný pacient nakazil. „Ti lidé často sami nepřiznají, že porušili zavedená opatření. Stále je velké množství nakažených bez příznaků, kteří virus vylučují a nevědomky tak nemoc šíří. Může to být zákazník v obchodech, prodavač. I když ti používají povinně ochranné prostředky. Přesto při nákupech, procházkách, na veřejných místech radím jediné: mít roušku, udržovat odstupy a dodržovat hygienická pravidla,“ zdůrazňuje Rážová.

„Čísla jsou opravdu dobrá,“ pochvaluje si situaci hlavní hygienička. „I při masivnějším testování zůstává nárůst nových případů na nízké úrovni. Nehroutí se nám zdravotní systém, jako se to děje v jiných zemích.“ A přidává varování: „Největší pozor by si měli lidé dávat doma nebo v pracovním kolektivu. Tam jsou přenosy nejčastější.“

Pomáhá chytrá karanténa?

Podle Jarmily Rážové je teď důležité rozjet po celé republice projekt chytré karantény. Standardní postupy přitom i tak budou zachovány. „V čem je to stejné jako před chytrou karanténou? Jednoduše v tom, že s pacientem stále hovoří epidemiolog a vyzpovídává ho.“

Onkolog Žaloudík: Opatření kvůli koronaviru by se měla rychle uvolnit

„Výhoda chytré karantény je v tom, že po zjištění kontaktů na osoby, se kterými nemocný přišel do styku, má epidemiolog vedle sebe vyškolené armádní mediky, kteří obvolávají pacientovy těsné kontakty a zároveň mluví s lékaři, kteří pacienta mají vyšetřit, případně jej znovu testovat.“

„A mezitím epidemiolog může pracovat na dalším případu a nemusí tuhle činnost vykonávat sám,“ pokračuje Rážová. „Tím se celý proces nesmírně urychluje. A pak je tu další možnost, kterou je vzpomínková mapa. Ta není pro chytrou karanténu podmínkou u každého případu.“

„Máme nouzový stav, a tím i omezený pohyb,“ vysvětluje hygienička. „U řady lidí je tak vzpomínková mapa zbytečná, protože jsou buď doma nebo vycházejí jen na nezbytně dlouhou dobu. Dále jsou lidé, kteří nemají chytré telefony, takže u nich není možné vzpomínkovou mapu vytvořit. To jsou zejména senioři.“

Vzpomínkovou mapu není třeba podle Rážové tvořit ani u hospitalizovaných pacientů, v domovech seniorů, kde jsou lidé na jednom místě. „Ale u zbylých je vzpomínková mapa opravdu užitečná, protože odborník může pacienta přimět k tomu, aby si vzpomněl, kde přesně byl, co tam dělal a s kým mluvil. Prostě se to lépe dává vizuálně dohromady.“
Někteří lidé ale podle Jarmily Rážové odmítají dát k využití svého chytrého telefonu ke vzpomínkové mapě souhlas. „Ze zkušenosti z jihu Moravy víme, že z pěti případů dají tři lidé k využití souhlas a dva to odmítnou. Takže se objevují nesouhlasy, ale převaha lidí svolení dá.“

„Důvody mají různé. Třeba byli na místech, kde být neměli, a bojí se postihu. Nebo mají kontakty, které nechtějí prozradit,“ usmívá se hlavní hygienička s evidentním odkazem na možnou nevěru v rodině u nakaženého pacienta.
Obava z rychlosti uvolňování

Podle Rážové se v rámci chytré karantény rozjíždí i projekt erouska.cz. „Ale i v tomto případě záleží na dobrovolnosti lidí, zda tuto aplikaci budou používat, nebo ne. Když s tím souhlasí, jsme za to rádi, protože to zásadně urychluje proces dohledávání kontaktů. Je to opravdu velmi užitečný nástroj.“

Ministerstvo zrušilo zákaz vývozu dezinfekce do zahraničí, už není potřeba

„Mám jednu zásadní obavu,“ varuje Rážová. „Ta poměrně dobrá epidemiologická situace nás navádí k tomu, že bychom opatření mohli pouštět rychle. Ale příliš rychlé uvolňování a pouštění lidí k sobě vidím jako velké riziko. Byla bych pro pozvolnější postup. To je mé přání.“

„Máme malé procento závažných případů, hospitalizovaných. Lidé si myslí, že se situace zlepšuje. Mají proto pocit, že nemusejí opatření tak důsledně dodržovat. Navíc máme hezké počasí, povolily se některé aktivity zdraví i psychice prospěšné.“

„Ale tohle všechno může vést k názoru, že opatření nemusíme brát tak doslova. To se ale může projevit na zhoršení situace. Takže kombinace: rychlé uvolnění a velký pocit jistoty může vést k závažnému problému. A to bych nerada,“ uzavírá Jarmila Rážová.

NORSKO A DÁNSKO SE VRACÍ K NORMÁLU, SASKO A BAVORSKO NAŘIZUJÍ ROUŠKY

Svět se v době koronaviru rozpadl na dva tábory. Některé státy jako Norsko, Dánsko či Indie začínají ze svých přísných opatření ustupovat a vracet se k životu před pandemií. Naopak Lucembursko či německá spolková země Sasko teprve zavádí povinnost zakrývat si ústa na veřejnosti. Evropa překonala pomyslnou hranici jednoho milionu nakažených koronavirem a přibližně 100 tisíc lidí nákaze podlehlo. Nejvíce nakažených hlásí Španělsko, Itálie, Francie, Německo a Británie.

Ve Španělsku za posledních 24 hodin přibylo 399 obětí nemoci covid-19, což je méně než o den dříve a nejméně za čtyři týdny. Velmi mírně klesl i počet nově nakažených, kterých je celkově však více než 200 tisíc. Stejný trend hlásí i Itálie, kde počet obětí také klesá. Ve Francii se nárůst počtu zemřelých v posledních dnech zmírňuje a klesá také počet hospitalizovaných a pacientů na jednotkách intenzivní péče.

Rusko má vrchol šíření koronavirové infekce naopak ještě stále před sebou. Za uplynulých 24 hodin přibylo dalších 4268 potvrzených případů nákazy a celkem je tak aktuálně v zemi registrováno 47 121 infikovaných lidí. V neděli byl oznámen rekordní denní přírůstek 6060 nakažených.

Od nedělního rána v Rusku zemřelo v souvislosti s koronavirem SARS-CoV-2 dalších 44 pacientů, což je ve srovnání se 46 novými oběťmi ze soboty mírný pokles. Všech úmrtí pacientů s chorobou covid-19 je tak v zemi doposud registrováno 405. Celkem se uzdravilo 3446 nemocných.

Zaměstnanci španělské nemocnice La Paz na sebe gestikulují po minutě ticha za vedoucího chirurgického oddělení, který zemřel s nákazou covid-19. (19. dubna 2020) Německo zaznamenalo 1775 nových případů nákazy, což je méně než o den dříve. Zemřelo dalších 110 lidí, v sobotu to bylo 184. Informoval o tom Institut Roberta Kocha (RKI). Celkově bilance nakažených v Německu vzrostla na 141.672 případů, z nichž 4404 infekci podlehlo.

Za velmi důležité považují němečtí odborníci i politici číslo, které udává, kolik průměrný infikovaný nakazí dalších lidí. Zatímco začátkem epidemie bylo v Německu vyšší než pět, o víkendu úřady informovaly, že toto číslo kleslo pod jedna.
Kancléřka Angela Merkelová ostře kritizovala diskuse, které se v zemi vedou o uvolňování opatření. Podle DPA hovořila přímo o „orgiích diskusí o otvírání“, k nimž v některých spolkových zemích vede opatrné uvolňování.

V Německu v pondělí opět mohly otevřít obchody s plochou do 800 metrů čtverečních a také všechny prodejny aut, kol či knih. Za dva týdny se ukáže, do jaké míry zmírnění karanténních kroků ovlivní bilanci infikovaných. Sasko v pondělí zavedlo povinné nošení roušek v hromadné dopravě, příští týden se přidá největší německá spolková země Bavorsko.

V Rakousku dosud vyšlo s pozitivním výsledkem 14 795 testů na koronavirus a zemřelo 470 nakažených. Naopak 10 631 lidí se už vyléčilo. Švýcarsko k pondělí hlásí 27 944 nakažených a 1142 mrtvých.

Norsko otevřelo školky, Dánsko kadeřnictví

Norsko v pondělí znovu otevřelo školky, které tamní vláda kvůli obavám ze šíření koronaviru v zemi na pět týdnů uzavřela. Země také nově umožňuje i provoz dalších zařízení, k práci se mohou vrátit fyzioterapeuti a psychologové, stejně jako kadeřníci.

Otevřeny byly i kostely a Norové již také mohou znovu jezdit na chaty a chalupy, i když se jim to zatím nedoporučuje. Co ovšem stále nemohou, tak je zajít do barů a restaurací, které jsou stále uzavřené. Jako první v Evropě otevřelo jesle, školky a školy minulý týden Dánsko. Kodaň teď ve zmírňování opatření pokračuje. Práci v Dánsku mohou od začátku týdne obnovit drobní podnikatelé, jako jsou kadeřníci, provozovatelé kosmetických salonů nebo autoškol.

Slovensko od úterý zmírní nařízení o povinném nošení roušky či jiného překrytí nosu a úst při pohybu lidí na veřejnosti. Nově nebudou roušky nebo šátky povinné při pohybu v přírodě, pokud osoby dodrží alespoň dvacetimetrový odstup od cizích lidí, dále se opatření nebude vztahovat ani na děti do dvou let či na autisty. Chránit nos a ústa již nebudou muset rovněž řidiči ve veřejné dopravě, pokud ve vozidle sedí v uzavřeném prostoru. Hygienik zároveň nově nařídil zakrytí úst a nosu tak, aby mezi tváří a rouškou nebyla mezera.

Lucembursko dohání povinnost nosit roušky

Zatímco v Česku platí povinnost zakrývat si ústa a nos již dlouho, Lucembursko až v pondělí uvedlo takovéto nařízení v platnost. V praxi budou muset lidé roušky, šátky či šály přes obličej nosit hlavně v obchodech a ve veřejné dopravě.
K zemím s povinností nosit roušky na veřejnosti by se brzy mohla připojit také Francie. Premiér Édouard Philippe v neděli uvedl, že je „pravděpodobné“, že si budou muset Francouzi na veřejnosti zakrývat nos a ústa od 11. května.

PROTESTUJÍCÍM AMERIČANŮM SE KARANTÉNA NEZAMLOUVÁ

Nejhůře zasaženou zemí na světě zůstávají Spojené státy se zhruba 40 tisíci mrtvými a více než 760 tisíci případy nákazy. Na několika místech v minulých dnech propukly protesty proti karanténě, kterou tamní úřady kvůli pandemii vyhlašují.
Američané nesouhlasí s omezením pohybu na veřejnosti a uzavíráním obchodů a podniků. Na podporu zdravotníků vystoupili v neděli v osmihodinové hudební show slavní zpěváci a hudebníci.

Indie uvolňuje opatření, lidé hladověli

Počet lidí nakažených koronavirem stoupl v Indii za poslední den o 1 553 na 17 tisíc. Jedná se o zatím největší denní nárůst. Nejméně 543 pacientů už nemoci covid-19 podlehlo. Indická vláda se ale i přes nepříznivý vývoj rozhodla zmírnit jedna z nejpřísnějších karanténních opatření na světě, kvůli nimž se miliony Indů ocitly bez práce a nedokázaly živit své rodiny.

Indie prodlužuje zákaz vycházení. Premiér neslíbil pomoc, jen soucit

Opatření tvrdě dolehla na nejchudší obyvatele, kteří v jejich důsledku hladovějí. Kromě jiného je od pondělí na venkově opět povolena zemědělská činnost, která zaměstnává polovinu obyvatel země.Indická vláda čelí kritice, že karanténu předem dostatečně nenaplánovala. V Indii platí od 25. března zákaz vycházení, zastaven byl provoz vlaků, autobusů a další veřejné dopravy. Premiér Naréndra Módí minulý týden opatření prodloužil až do 3. května.

Zemědělec nese banány, které sklidil na farmě ve vesnici Daranggiri v Indii. (20.dubna 2020)
Na Novém Zélandu platí nejdřív bič, poté cukr Nový Zéland v pondělí prodloužil přísná opatření vyhlášená kvůli koronaviru o týden. Premiérka Jacinda Ardernová ale slíbila, že za týden některá z nich uvolní.

Ardernová sdělila, že 27. dubna bude mimořádný stav snížen ze čtvrtého na třetí stupeň, což umožní obnovu provozu některých pracovišť. Týkat se to má stavebnictví, části výroby a těžby dřeva. Budou povoleny akce s účastí do deseti lidí jako svatby nebo pohřby. Nový Zéland vyhlásil koncem března jeden z nejpřísnějších ochranných režimů na světě. Země uzavřela hranice a vyhlásila nejvyšší stupeň pohotovosti dříve, než zemřel první pacient.

V UGANDĚ I UPROSTŘED PACIFIKU ČEŠI, UVÁZLI BEZ ŠANCE NA NÁVRAT

Přísná opatření, zrušené letecké spoje a zavřené hranice dostaly mnoho Čechů ve světě do potíží. Telefonní linky dopravců jsou přetížené a informace se mění nečekaně rychle. Někteří krajané se proto rozhodli v zahraničí zůstat, jiní se snaží marně dostat domů. Přinášíme další příběhy - tentokrát z Ugandy, Argentiny nebo z Cookových ostrovů.

Na Islandu máme volný pohyb. Na roušky tu kašlou

Nikola Kutějová je průvodkyně a řidička autobusu v jednom. Na Islandu končila pracovní sezonu, do Čech už se jí ale v dubnu dostat nepovedlo. Letenky přes jiné země šplhaly do astronomických částek. Průvodkyně a řidička autobusu v jednom Nikola Kutějová prožívala standardní pracovní sezonu na Islandu. Pravidelně se vrací na měsíc duben domů do Česka, což se jí letos nepodařilo: „Můj let byl kvůli uzavření státních hranic, prvně České republiky a poté Islandu, zrušen a letenky přes jiné země se šplhají do astronomických částek.“

Zůstat na Islandu se ale Kutějové v této době nepříčí: „Stále zde máme svobodu pohybu, což se mi stejně jako většině líbí. V jiných ohledech bych přísnější pravidla klidně zavedla,“ vysvětluje s tím, že například ústenky v islandském balíčku nařízení nefigurují.

„Ještě před pár týdny dala moje známá, také imigrantka, dítěti do školy roušku, protože bývá náchylné. Učitelky jí vyčetli, že vyvolává paniku a roušku má dítě sundat,“ udává příklad česká průvodkyně.Také jí vyhovuje přístup islandských úřadů. Aktuálně řeší podporu v nezaměstnanosti a byrokracii na Islandu vnímá jako vstřícnější než doma. „Navíc mám strach, že bych se kvůli nemožnosti vycestování z Česka neměla šanci vrátit včas do práce,“ jmenuje další důvody svého rozhodnutí zůstat v cizině. Ze strany místních nepociťuje změnu v chování vůči její osobě, a to hlavně díky znalosti islandštiny.

VLÁDA KÝVLA NA 500 KČ ZA DEN PRO OSVČ A SCHODEK 300 MILIARD

Ministři kývli na prodloužení státní pomoci osobám samostatně výdělečně činným. Oznámila to ministryně financí Alena Schillerová. Budou mít nárok na pětistovku denně až do 8. června, na kdy je naplánovaná poslední fáze otevírání obchodů a služeb, které vláda zakázala kvůli koronaviru. Do konce dubna stát vyplácí OSVČ kompenzační bonus 25 tisíc korun.

Podmínky programu Pětadvacítka se podle dřívějšího vyjádření ministryně financí nemění, ale podnikatelé musí předložit nové čestné prohlášení. V plné výši tedy bude možné nově žádat za květen a prvních osm dnů června maximálně o 19 500 korun. Schválit to ještě musí parlament.

„Malá eseróčka bez zaměstnanců jsou jedním z posledních podnikatelských segmentů, který ještě nebyl cíleně podpořen. Ve středu předložíme na vládu stejnou podporu jako pro OSVČ, to znamená 500 Kč za den, počínaje 12.Pr březnem,“ oznámil také v pondělí vicepremiér a ministr průmyslu a obchody i dopravy Karel Havlíček. Malá eseróčka bez zaměstnanců jsou jedním z posledních podnikatelských segmentů, který ještě nebyl cíleně podpořen. Ve středu předložíme na vládu stejnou podporu jako pro OSVČ, tzn. 500 Kč za den, počínaje 12.3. Program připraví MMR, MF a MPO.