iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

JUDr. Z. Koudelka: Soud EU pro lidská práva a koronavir

Přestože jsou ve Francii, kde sídlí Evropský soud pro lidská práva, menší omezení kvůli pandemii než u nás, soud prodloužil šestiměsíční lhůtu pro podání stížnosti o tři měsíce v období 16. 3. – 15. 6. 2020. Obdobně se prodlužují do 15. 6. 2020 procesní lhůty pro vyjádření. Soud uznal situaci za natolik mimořádnou, že prodloužil lhůtu půl roku pro podání stížnosti, která je ve srovnání s naší dvouměsíční lhůtou pro dovolání či ústavní stížnost podstatně delší. Nemluvě o dvoutýdenní lhůtě pro kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu či pouze třídenní lhůtě pro stížnost vůči usnesení v trestním řízení.

Náš Parlament zvláštním zákonem také na možné komplikace reagoval, ale odlišným způsobem. Zatímco Evropský soud pro lidská práva prodloužil lhůty paušálně, tak náš zákon pouze rozšiřuje možnost prominutí zmeškání lhůty na základě individuální žádosti. Je tedy na účastníku, aby žádost podal a tvrzení, že zmeškání souvisí s omezeními kvůli nouzovému stavu, prokázal. Některé soudy budou benevolentní a spokojí se s tvrzením účastníka, jiné mohou být přísnější a žádat důkazy. Přístup Evropského soudu pro lidská práva je pro lidi výhodnější. Přitom vláda prodloužila platnost řidičských průkazů a občanek také paušálně po dobu nouzového stavu.

Je dobré prokázat se občankou, které skončila platnost. Ale stejný přístup měl být zvolen v případě ochrany práv člověka. Advokáti sice mohou podávat návrhy prostřednictvím datových schránek, ale pro významná podání je nutná důvěrná porada s klientem. Objektivně je komplikovanější pohyb, je-li sídlo advokáta mimo okres či kraj bydliště klienta. Nemluvě o tom, že by advokát či klient byl v karanténě. Rovněž Slovensko prodloužilo zákonem soudní lhůty paušálně do konce dubna.

Evropský soud pro lidská práva vyzval státy Rady Evropy, aby využily možnost pozastavení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pokud v rámci výjimečných stavů omezují práva garantovaná úmluvou. Naše vláda tak neučinila, přitom některá omezení dopadají na základní práva člověka. Pozastavení úmluvy je institut, který směřuje na období, kdy se stát dostane do krize. Je však jeho povinnosti toto přiznat a oznámit. Pokud vláda nepozastavila úmluvu a přitom omezuje práva garantovaná úmluvou, nemůže se divit, že lidé budou hledat ochranu u Evropského soudu pro lidská práva. JUDr. Zdeněk Koudelka, ceskajustice.cz

JUDr. Zdeněk Koudelka: Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.

PŘEDSEDOU ES ZVOLEN ROBERT SPANO, VYŠETŘOVATEL ZLOČINŮ PROTI DĚTEM

Islandský soudce Robert Spano byl v pondělí 20. dubna 2020 zvolen novým předsedou Evropského soudu pro lidská práva. Úřadu se ujme 18. května 2020. Podle informace České justice měl soudce Spano mezi soudci značnou podporu a jeho zvolení vítají. Předsedu soudu volí všichni soudci ESLP ze všech 47 zemí členských států Úmluvy a Rady Evropy.
Soudce Robert Spano zvolený soudcem ESLP za Island vystřídá na místě předsedy řeckého soudce Linose-Alexandre Sicilianose, kterému končí mandát soudce. Odstupující předseda se loni v prosinci v Praze zúčastnil mezinárodní konference Spravedlivý proces a média a vyvolal ohlas, když zde veřejně vyzval skupinu V4 k založení centra komparačního práva, jak Česká justice informovala.

Soudce Spano, vyšetřovatel zločinů státu proti dětem

Nově zvolený předseda Evropského soudu pro lidská práva Robert Spano se narodil 27. srpna 1972 v Reykjavíku. Vystudoval v roce 1997 fakultu práva na Islandu, poté v roce 2000 získal titul magistra práva na univerzitě v Oxfordu.
Už v letech 1997 – 1998 působil jako zástupce soudce okresního soudu, pak se znovu vydal na akademickou dráhu na univerzitě na Islandu. V roce 2004 se stal soudce okresního/krajského soudu.

V letech 2001 – 2004 současně působil jako zástupce parlamentního ombudsmana, v dalších letech byl členem správní rady Institutu pro lidská práva islandské univerzity, předsedou řídícího výboru expertů pro trestní právo při ministerstvu spravedlnosti.

V roce 2006 se stal profesorem veřejného práva, trestního řízení a jurisprudence na islandské fakultě práva.
V letech 2007 – 2012 byl jmenován předsedou komise expertů ustanovené předsedou vlády Islandu pro vyšetření porušování lidských práv v letech 1947 – 1992 v institucích péče o děti, které na Islandu provozovala vláda a obce.
V letech 2010 – 2011 předsedal komisi expertů zvolené národním shromážděním Národní Církve na Islandu za účelem vyšetřování pohlavního zneužívání bývalým islandským biskupem.

Jako ad hoc soudce začal v roce 2012 působit u EFTA, současně se stal na Islandu parlamentním ombudsmanem.
V roce 2013 byl zvolen soudcem Evropského soudu pro lidská práva, v této funkci působí od 1. listopadu 2013, dva roky byl předsedou sekce Soudu. Od 5. května 2019 je místopředsedou Evropského soudu pro lidská práva.

Tři předsedové ESLP přijeli do ČR

Mandát předsedy Evropského soudu pro lidská práva je tříletý. Všichni tři poslední předsedové ESLP ve svém funkčním období navštívili Českou republiku. Kromě loňské návštěvy předsedy Linos-Alexandre Sicilianose dva roky před tím v roce 2017 navštívil Českou republiku tehdejší předseda ESLP Quido Raimondi, kterého přijal prezident.
Ještě před ním na pozvání Ústavního soudu v roce 2014 ČR navštívil tehdejší předseda ESLP Dean Spielmann. Irena Válová, ceskajustice.cz

VĚZNI SE KVŮLI EPIDEMII ROZDĚLÍ

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo Vězeňské službě neprodleně rozdělit vězně podle jejich zařazení na pracovišti, tyto pak oddělit od ostatních vězňů a ubytovat společně. Opatření platí od 16. dubna až do 1. července 2020. Ministerstvo zdravotnictví tak hodlá více než měsíc od vyhlášení nouzového stavu na začátku března zabránit šíření koronaviru v českých věznicích. Důvodem je „nepříznivý vývoj epidemiologické situace způsobené koronavirem“, stojí v opatření, jehož účelem je snížit riziko onemocnění a dále zaměstnávat vězně.

Mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví nařizuje Vězeňské službě, aby neprodleně vydala rozhodnutí rozdělit vězně podle jejich zařazení na pracovištích a dočasně ubytovala společně ty vězně, kteří jsou zařazeni na pracovištích s volným pohybem mimo věznici, na nestřežených pracovištích a na pracovištích nezbytně nutných pro chod věznic. Tyto skupiny vězňů musí být nově oddělené od zbylých vězňů.

Jak vyplývá z opatření ministerstva zdravotnictví, nové uspořádání vězňů se týká všech kategorií vězňů a všech typů věznic. „S účinností ode dne 16. dubna 2020 od 00:00 hod. se Vězeňské službě České republiky nařizuje vydávat rozhodnutí o dočasném společném ubytování pracovně zařazených odsouzených vykonávajících trest ve věznici s ostrahou v nízkém a středním stupni zabezpečení nebo ve středním a vysokém stupni zabezpečení tak, aby bylo sníženo riziko ohrožení šíření onemocnění COVID-19 u odsouzených i personálu Vězeňské služby České republiky, s tím, že společně budou ubytováni odsouzení podle jejich zařazení na pracoviště tak, aby byli odděleně od ostatních odsouzených společně ubytováni odsouzení, kteří jsou zařazeni na a. pracoviště s volným pohybem mimo věznici, b. nestřežená pracoviště, a c. pracoviště nezbytná k zajištění chodu věznic a vazebních věznic,“ stojí v opatření ministerstva.

Toto nové přeskupení vězňů platí do 1. července 2020: „Rozhodnutí podle bodu 1 vydávat po dobu do zrušení tohoto mimořádného opatření, nejpozději však do dne 1. července 2020,“ uvádí se v opatření pro vězně, které bylo vydáno více než měsíc po vyhlášení nouzového stavu. Mimořádné opatření je vydáno v souvislosti s nepříznivým vývojem epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem s označením SARS-CoV2.
Nepříznivý vývoj, snížit počet ubikací, zaměstnávat

„Toto opatření je jedním z důležitých předpokladů zamezení šíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 v prostorách věznic a vazebních věznic České republiky, a dále na území České republiky. Neprodlená realizace tohoto opatření je nezbytná pro adekvátní zhodnocení rizika vzhledem k současné nepříznivé epidemiologické situaci ve výskytu onemocnění COVID-19, a proto den nabytí účinnosti tohoto mimořádného opatření je den jeho vydání,“ uvádí se v mimořádném opatření z 15. dubna.

Jak dále odůvodňuje ministerstvo zdravotnictví, toto opatření „umožní snížit počet ubytoven, ve kterých jsou odsouzení z výše uvedených pracovišť ubytováni a tím i pomůže snížit riziko rozšíření nákazy onemocnění COVID-19 mezi odsouzenými včetně snížení počtu odsouzených potenciálně ohrožených v případě jejího průniku do věznic a vazebních věznic“.

„Zároveň bude i za současného krizového stavu vytvořen předpoklad dalšího kontinuálního zaměstnávání především na pracovištích mimo věznice. Opatření se zaměřuje na všechny pracovně zařazené odsouzené ve věznici s ostrahou s tím, že společně lze ubytovat odsouzené v nízkém a středním stupni zabezpečení nebo středním a vysokém stupni zabezpečení,“ vysvětluje v odůvodnění resort.

Podle posledního vyjádření Vězeňské služby zatím novým typem koronaviru onemocněli pouze někteří dozorci.
Ministerstvo spravedlnosti, zástupci Vězeňské služby a předsedové krajských soudů se pak minulý týden dohodli na tom, že nástup odsouzených do výkonu trestu by se měl kvůli současné situaci odkládat. „Šlo by o odsouzené, kteří mají nezávažnou trestnou činnost, tedy o pachatele banálních trestných činů,“ uvedl generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal. Irena Válová, ceskajustice.cz

SOUDY SE OTEVÍRAJÍ, BEZ SHLUKOVÁNí A V ROUŠCE

Pražské soudy od dnešního dne opět otevírají veřejnosti své podatelny, infocentra a pokladny, ovšem s omezeními, jež jsou nezbytná pro zajištění zpřísněných hygienických podmínek. Do podatelen se tak lidé dostanou jen jednotlivě, do spisů mohou účastníci řízení nahlížet jen po omezenou dobu a po předchozím objednání. O přijatých opatřeních, které se v drobnostech liší, informují jednotlivé soudy na svých webech.

Obnovit úřední hodiny, které omezily v souvislosti s nouzovým stavem, dnes soudy musely na základě opatření ministerstva zdravotnictví. Postupné obnovení činností soudům doporučilo i ministerstvo spravedlnosti, jež očekává, že soudní rozhodování se „výrazněji navrátí k normálu“ v květnu. Konkrétní kroky nechalo na předsedech soudů.
Šéfové pražských soudů nyní apelují na lidi, aby se na soudy obraceli přednostně telefonicky či elektronicky a aby využívali možnost bezhotovostního platebního styku. Jestliže se lidé vypraví do budov soudů osobně, musí dodržovat minimálně dvoumetrový odstup od ostatních.

Stále také platí, že všichni lidé v soudních objektech musí mít na obličeji roušku, respirátor nebo jiný ochranný prostředek. Například do budovy žižkovského Obvodního soudu pro Prahu 3 se i nadále dostanou jen návštěvníci, kteří „netrpí zjevným respiračním onemocněním“ a podrobí se případné namátkové kontrole bezdotykovým teploměrem. Také u vstupů do budov pražského městského soudu či do vinohradského Obvodního soudu pro Prahu 2 měří justiční stráž namátkově teplotu, návštěvníci ji nesmí mít vyšší než 37,5 stupně.

Do podatelen smí lidé vstupovat většinou jen po jednom, stejně jako do infocenter. Nahlížení do spisů tam některé obvodní soudy i pražský městský soud povolují jen na 60 minut. Obvodní soud pro Prahu 2 zvolil ještě o deset minut kratší interval a nahlížení pouze v neodkladných případech.

Na základě pokynů ministerstva zdravotnictví musí soudy také zabránit shlukování lidí na chodbách, rozmístit do veřejných částí budov nádoby s dezinfekcí a ve zvýšené míře dezinfikovat kliky dveří, zábradlí či tlačítka výtahů. Obvodní soud pro Prahu 3 například rovněž nadále výslovně zakázal půjčování advokátních talárů.

SASKÝ PREMIÉR KRETSCHMER ZKLAMÁN UZAVŘENÝCH HRANIC ČR

Saský premiér Michael Kretschmer kritizuje sousední Českou republiku a Polsko za náhlé uzavření hranic kvůli šíření koronaviru, údajně bez předchozí dohody. V rozhovoru s deníkem Die Welt řekl, že to byla hořká zkušenost. Hraniční regiony totiž rázem pocítily nedostatek zdravotnických pracovníků. Kretschmer chce přesto Česku nabídnout spolupráci v oblasti zdravotní péče. Politik z Křesťanskodemokratické unie (CDU) v rozhovoru také pochválil kancléřku Angelu Merkelovou (CDU) za její přístup k současné krizi.

„Uzavírání hranic je hořká zkušenost,“ řekl Kretschmer na dotaz ohledně nemožnosti mnoha polských pendlerů, tedy lidí dojíždějících přes hranice do práce, pracovat v německém zdravotnictví v příhraničních regionech.
„Mnoho lidí si zvyklo na to, že obýváme v Trojzemí Polska, Česka a Saska společný životní a hospodářský prostor. Poláci a Češi pracují v Německu a naopak. Výměna platila i pro kulturu a sport. Najednou, bez předchozího sladění, Polsko a Česko hranice uzavřely. Tento náhlý konec jsme si nedokázali představit. Byl bych si přál jiný postup,“ řekl regionální politik na adresu sousedů.

Pokud jde o české pendlery, mohou se vrátit do Česka po 14 dnech práce v cizině a následně musí do dvoutýdenní karantény. Výjimka však byla udělena zaměstnancům ve zdravotnictví nebo sociálních službách. Kretschmer vyjádřil naději, že nynější krize nepovede k ústupu od sjednocování Evropy. V té souvislosti zmínil ochotu saské vlády ke společnému organizování lékařské péče. „Ale k takovým dohodám s Varšavou nebo Prahou vůbec nedošlo. Přesto podporujeme své partnery v Dolním Slezsku (polský region) testy na koronavirus. To chceme nabídnout i Česku. Výměna je nyní zvlášť důležitá,“ řekl Kretschmer.

Německo, podobně jako Česká republika, začíná postupně uvolňovat opatření přijatá v souvislosti s šířením koroanviru. Postupně se otevírají například menší obchody či školy. Jednotlivé části federace nakonec ale často volí svoji vlastní cestu. Například Sasko ode dneška nařídilo kvůli nemoci covid-19 lidem povinně nosit roušky v prostředcích veřejné dopravy a v obchodech.

Podle Kretschmera jde uvolňování restrikcí „na hraně toho, co lze udělat“. Pochválil ale kancléřku Merkelovou za to, jak současnou situaci zvládá. „Vyplácí se nám, že v této situaci máme zkušenou a chytrou šéfku vlády, která má věci pevně v rukou,“ řekl stranický kolega kancléřky. Podle něj se Merkelové podařilo koordinovat a včas přijímat rozhodnutí.
K postupnému uvolňování restrikcí přistoupily v těchto dnech také Česká republika, Rakousko, Španělsko, Dánsko, Norsko či Izrael. Polský ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski dnes varoval, že Polsko, které dnes lidem znovu otevřelo například parky, by od rozvolňování omezení mohlo opět ustoupit, pokud počet nakažených výrazně poroste.

ANTOŠ, BUZKOVÁ, HOŘÁK, PRÁVNÍCI ODMÍTAJÍ ZPRAVODAJSKÝCH INFORMACÍ U SOUDŮ

Mezi signatáři dopisu jsou podle Svatošové například ústavní právník Marek Antoš, docent z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jaromír Hořák nebo advokáti jako Petr Kočí, Jiří Mikš, Petra Buzková či Lucie Vaverková Foto: pexels.com
Více než 50 právníků žádá v otevřeném dopise poslance, aby odmítli rozšíření pravomocí policie, které má zavést novela zákona trestního řádu, informovala nezisková organizace Iuridicum Remedium (IuRe). Podle novely by informace získané zpravodajskými službami mohly být používány policií v trestním řízení jako důkazy. Návrh loni v listopadu spolu s novelou zákona o Policii ČR schválila vláda, v úterý by se jím měla podle organizace zabývat Sněmovna.

Nyní mohou zpravodajské služby pouze upozornit orgány činné v trestním řízení na možnost, že některé osoby páchají trestnou činnost. Policie pak může zahájit řízení a při prověřování opatřit vlastní důkazy.

Podle novely by se měla možnost použití informací od zpravodajských služeb na případy, kdy budou obsahovat významné skutečnosti pro trestní řízení, které by šlo jiným způsobem obtížně zjistit, typicky má jít o informace, které byly získány za jedinečných okolností. Trestní řízení bude muset být vedeno pro trestný čin, u kterého je možné povolit nebo nařídit použití obdobného institutu upraveného v trestním řádu.

IuRe upozorňuje, že informace od zpravodajských služeb jsou získávány mimo standardní procesy a jejich pravost a věrohodnost nelze obvykle přezkoumat. Podle organizace tak není možné ověřit, jak důkazy skutečně vznikly. „Projednávání tohoto návrhu nesmí být proběhnout nenápadně. Jde o zásadní změnu ve využívání informací od tajných služeb, která může dostat do vězení prakticky kohokoli,“ uvedl v tiskové zprávě Václav Vlk, člen prezidia Unie obhájců, která otevřený dopis poslancům podpořila.

Organizace také uvedla, že novela dává policii pravomoc shromažďovat citlivé údaje o jakékoli osobě, která nemusí být v pozici podezřelého. Podle IuRe je tato část zneužitelná a v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech. „Tato celkem nenápadná novela dává velkou moc v možnostech kriminalizace různých nepohodlných skupin a na to jsme! v IuRe dost citliví,“ uvedla Helena Svatošová, která otevřený dopis iniciovala.

Mezi signatáři dopisu jsou podle Svatošové například ústavní právník Marek Antoš, docent z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jaromír Hořák nebo advokáti jako Petr Kočí, Jiří Mikš, Petra Buzková či Lucie Vaverková. Ředitel BIS Michal Koudelka označil v červenci v rozhovoru s ČTK novelu umožňující použití informací tajných služeb u soudů za žádoucí. Podle novely by měl být zachován princip, podle kterého zpravodajská služba zváží, zda informace pro účely trestního řízení předá, nebo zda dá přednost ochraně zpravodajské informace.

ŠILHÁNOVÁ: BYL TO SKVĚLÝ MANIPULÁTOR, KOUKAL

Moderátorka Lucie Šilhánová se v rámci projektu Bez frází rozmluvila o otci, sportovní kariéře i vysílání s Leošem Marešem a Patrikem Hezuckým. Nevynechala ani svého manžela. O bývalém partnerovi Petru Koukalovi prohlásila, že byl manipulátor.

„Chtěla bych tímto poděkovat bývalému příteli Petrovi. Díky tomu, co jsem s ním prožila, jsem potkala svého manžela. S Járou vychováváme úžasnou dceru Johanku a svatbu jsme měli v kostele před Bohem, takže věřím, že je to na furt,“ začala moderátorka část věnovanou vztahu s Koukalem, který je nyní manželem bývalé biatlonistky Gabriely Koukalové.

Šilhánová prozradila, že bývalý badmintonista ji rok uháněl, ale ona s ním nejdřív nechtěla mít nic společného, protože ho předcházela pověst kluka, který je tu pro každou holku. „Chápejte to doslova. Nakonec jsem se do něj zamilovala v období, kdy si procházel hodně těžkou osobní krizí. Sama jsem se nabídla, že mu pomůžu překonat jeho vážné zdravotní problémy, a myslela jsem si, že si srovnal životní hodnoty a změnil se. No jo, byla jsem blbá. Dál dělal přesně to, co se o něm tradovalo, a to ve velkém,“ tvrdí Šilhánová.

V tom období Koukal bojoval s rakovinou varlat a snažil se o nemoci šířit osvětu. Založil také projekt STK pro chlapy,
který měl přimět muže k samovyšetřování varlat. Vztah Šilhánové s Koukalem skončil po dvou a půl letech, když zjistila, že ji podvádí i s její kadeřnicí. „Bral si ji dokonce k nám domů. Neměl potřebu si ani zaplatit hodinový hotel nebo penzion a já chtěla zvracet ještě dlouho poté, když jsem si představila, co se u nás doma muselo dít. Ta holka se do něj zamilovala, takže mi nakonec sama o všem řekla. Došlo mi, že zdaleka nebyla jediná,“ pokračuje Šilhánová.

Badmintonista po rozchodu moderátorce tvrdil, že navštěvuje doktory, že jde o hlubší problém, se kterým mu neumí pomoct ani odborníci. Brečel před ní vždy a často, používal sebelítost jako zbraň. „Párkrát přišla sebemrskačská zpráva o tom, jak obdivuje lidi, jako jsem já, kteří ostatním neubližují a můžou se na sebe každý den podívat do zrcadla. Hodně hrál na city, ve finále byl přitom spokojený a jen se mnou manipuloval. Zatímco se litoval, mě dostal do stavu, kdy jsem sama musela vyhledat odbornou pomoc,“ přiznala.

„Po rozchodu jsem se ale stejně zavřela na tři dny doma a jen jsem pila a zvracela, pořád dokola. Ta představa, že jsem byla součástí jeho orgií, mě nutila dostat ze sebe všechno ven, abych se pročistila,“ tvrdí s tím, že až zpětně jí došlo, že jsem mu vlastně od začátku nevěřila. Třikrát se v průběhu vztahu rozešli.

„Expřítel byl skvělý manipulátor a nejspíš se najde část lidí, která jeho schopnosti bude obdivovat, protože v tom byl fakt třída. Byl chytrý, uměl mluvit, navíc vynikal v intimních záležitostech, kde se nebál být absolutně otevřený. Neoblouznil jen mě a svoje milenky, ale i mé kamarádky, které mi nejdřív záviděly, že mám vedle sebe člověka, který je pozorný, milý a snese mi modré z nebe. Převezl i moji mámu, která studovala psychologii, byla z toho podobně špatná jako já, protože nic nepoznala,“ dodala Šilhánová s tím, že nejde o veřejnou mstu vůči expříteli, ale naopak. Co prožila, má pro ni smysl a i díky tomu poznala člověka, kterému věří. Tím je její manžel, se kterým se moderátorka poznala během rozhovoru v televizi Prima.

SAÚDSKÝ DUCHOVNÍ: ODMÍTNOUT MANŽELSKÉ POVINNOSTI V KARANTÉNĚ NENÍ HŘÍCH

Duchovní v Saúdské Arábii překvapil ženu, která se ho ptala, zda je odmítnutí manželských povinností záletnému muži v době karantény hřích. „Pokud chodí ven, nemusíš se bát ho odmítnout,“ poradil jí. Větší útěchu pro ženy však v posledních týdnech představuje sdílení anonymních příspěvků na Twitteru, kde se svěřují s týráním a útlakem ze strany mužů.

„Můj muž nikdy nezůstane doma a vůbec ho nezajímají opatření proti koronaviru. Mám strach, že mě nakazí,“ začala dotazem jedna z divaček při přímém přenosu řeči saúdskoarabského duchovního a člena rady starších Abdulaha Muhamada Al-Mutlaqa.„Když po mně manžel bude chtít, abych s ním měla pohlavní styk, chci ho odmítnout, protože se bojím o sebe a své děti. Je to hřích?“ tázala se žena.

„Pokud tě manžel neposlouchá a nezůstává doma, nemáš důvod se bát odmítnout jeho návrhy. Měla by ses mu vyhýbat a on by se měl po čtrnáct dní izolovat,“ prohlásil Al-Mutlaq podle serveru TheNewArab. Jeho odpověď tak byla v zemi, kde vládne přísně konzervativní islámské právo, více než překvapivá. Zároveň znamenala pro ženy špetku naděje v době zákazu vycházení kvůli šíření koronaviru, kdy více než jindy trpí domácím násilím a týráním, ze kterého není úniku.

Ženy sdílí utrpení na Twitteru

„Moje kamarádka se pokusila před týdnem spáchat sebevraždu, protože ji její dva bratři týrali,“ popisuje žena pod přezdívkou Bella na Twitteru. „Podřezala si zápěstí, ale její bratři ji našli a zbili. Nejsme si ani jistí, jestli můžeme věřit informacím, které o ní dostáváme, neboť s námi komunikuje jen jeden z bratrů. A je pyšný na to, co udělal.“

V posledních týdnech začaly i jiné Saúdské Arabky pod pseudonymy přidávat na Twitter příspěvky, v nichž sdílí své příběhy o sexuálním násilí i důvody, proč se ho nemohly nahlásit. Zároveň volají po zlepšení zoufalé situace.
„Znásilnil mě představený mešity, který byl známý mého otce,“ píše jedna z žen, proč o útoku musela mlčet. „Dodnes jsem po té události zdevastovaná,“ dodává.

„Udělal to můj bratr, když mi bylo sedmnáct,“ svěřuje se další. „Byl to můj strýc a otec mi řekl, že znásilněnou si nikdo nevezme,“ vzpomíná jiná. Podobných příběhů jsou v zemi stovky. Většinou se pod hastagy, které se dají volně přeložit jako „proč jsem to nenahlásila“ a „svrhněme zbytky poručnictví“ opakují ty, ve kterých je násilník člen rodiny.

V zemi, kde vládne autoritářský režim korunního prince Mohameda bin Salmána, který soustavně pracuje na umlčení aktivistek a aktivistů za práva žen, je to obrovská odvaha, píše server lidskoprávní organizace Human Right Watch (HRW).

Tím spíš, že se ženy násilníkům ve většině případů nemůžou bránit. Pokud se pokusí od nich utéct, mohou je úřady vrátit zpět, neboť jsou často zároveň jejich opatrovníci. Většinou je to otec, bratr nebo manžel. Ti všichni mohou využití práva zavazující ženy k poslušnosti rodičům nebo podřízenost opatrovníkovi. Pokud ženy nahlásí týrání, často se dostanou do uzavřených domovů, které však nesmí bez dovolení opustit, dokud se s rodinou opět neusmíří.

Máme se skvěle, volají odpůrkyně

Kromě nespokojených hlasů se však objevují i opačné názory, rovněž prezentované anonymními profily. Tentokrát však s nacionalistickými profilovými fotografiemi či obsahem. „Nenechte si namluvil, že Saúdská Arábie je strašák, kde je všechno špatně, a ostatní země jsou skvělé,“ napsala žena s přezdívkou Jewels. „Většina žen s takovými požadavky jsou špinavé cizinky, které chtějí zničit naši zemi a její dcery,“ přidává se další.

Aktivistky v zemi soustavně čelí represím. „A to jen proto, že se snažily prosadit práva žen. Tohle určitě není snaha o nové uvolňující reformy, jak tvrdí Salmán,“ upozorňuje zástupce HRW pro Blízký východ Michael Page.

Saúdská Arábie před dvěma roky například kvůli aktivismu či odporu proti poručnickému systému zadržela nejméně jedenáct žen. Ty byly oficiálně obviněny ze spolupráce se zahraničními tajnými službami a novináři. Původně měly stanout před tribunálem zabývajícím se teroristickými případy, kauzu však bez vysvětlení převzal trestní soud.
Nejsme chudinky, o svá práva bojujeme, říká básnířka ze Saúdské Arábie

Ve vězení skončila i aktivistka Loujain al-Hathloulová , jejíž obvinění policie postavila na doznání, že se v roce 2017 přihlásila do programu OSN a byla v kontaktu s Amnesty International a HRW.

Postavení žen v konzervativní sunnitské monarchii patří k nejhorším v rámci tradičně patriarchálních muslimských zemí. Korunní princ Salmán, který je faktickým vládcem země, však v posledních letech nastolil kurz mírných reforem.
Ženy tak nyní smějí řídit, ty starší jednadvaceti let mohou mít i pas a cestovat bez mužského poručníka. Na stole vlády se objevily i zákony na ochranu žen před sexuálním násilím a diskriminaci v zaměstnání. Salmán rovněž prohlásil, že nemusejí nosit abáje, tedy dlouhý šat zahalující celé tělo. Ženy také mohou nově plnit role opatrovnic dětí a mohou jim být vydány úřední dokumenty související s jejich rodinami.