iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Covid-19, MUDr. Král: Ordinace se změnila v call centrum

Přes sto telefonátů od vyděšených pacientů denně – takto pocítil počátek pandemie koronaviru praktický lékař Norbert Král, který celkem pečuje o 1 900 pacientů. Vyhlášení nouzového stavu kvůli hrozbě covid-19 mu obrátilo pracovní i osobní život naruby. „Museli jsme přeorganizovat celé fungování ordinace. Kvůli nedostatku ochranných pomůcek jsme zpočátku ordinovali „za zavřenými dveřmi“.

Ale i naši pacienti se bojí chodit k lékaři, konzultace s nimi proto dělám pomocí telefonu, e-mailu nebo i videohovoru. Některé případy ale nemohu řešit jen po telefonu, ať už jde o neodkladná předoperační vyšetření, nebo akutní stavy. Jeden pacient, který přišel do ordinace, měl například hlubokou žilní trombózu,“ popisuje ordinování v době koronavirové krize MUDr. Král.

Pacienty s neodkladnými problémy si zve do ordinace na přesný čas a dbá na to, aby se v čekárně s nikým nepotkali. Místo běžných více než 30 pacientů jich tak osobně denně v ordinaci vyšetří přibližně osm, dalším desítkám radí po telefonu nebo skypu. Léčbu pacientů mu stále komplikuje nedostatek ochranných pomůcek. Zpočátku dokonce musel ordinovat bez zdravotní sestry a jeden respirátor používal i tři dny – přitom podle doporučení je třeba jej měnit po čtyřech hodinách. V těžkých chvílích mu ale pomohli právě pacienti. „Darovali nám roušky, respirátory, dezinfekci, a dokonce i ochranné štíty. Jsem jim za to opravdu vděčný, bez jejich podpory bych nemohl léčit bez rizika nakažení.

Teď už je situace s pomůckami o něco lepší, část jsme dostali od pražského magistrátu a část od Sdružení praktických lékařů,“ říká MUDr. Král. Snaží se ordinaci udržet maximálně bezpečnou. „Dezinfikujeme vše, kam si pacient sedl nebo čeho se dotknul. Jsem rád, když po všech bezpečnostních opatřeních mohu nemocného začít konečně vyšetřovat a dělat svou práci,“ vysvětluje MUDr. Král, který je zároveň odborným asistentem Ústavu všeobecného lékařství na 1. lékařské fakultě. Péče o pacienty s respirátorem, pokrývkou hlavy, rukavicemi a ochranným štítem není snadná. „Samozřejmě je to nepříjemné. Špatně se vám dýchá, potíte se a při vyšetřování hůře slyšíte i tlukot srdce nebo dech pacienta. Vždy si ale vzpomenu na kolegy a zdravotní sestry z intenzivních oddělení, kteří v ochranných pomůckách tráví celé dny. Mají můj obdiv. Já jsem rád, že si je mohu po vyšetření pacienta vysvléct,“ říká MUDr. Král.

O uzavření ordinace ani na vteřinu neuvažoval. „Když jsem slyšel hlasy vyděšených pacientů, kteří mi do ordinace volali, věděl jsem, že je v tom nenechám. Kdo jiný by jim pomohl? Samozřejmě si uvědomuji, že se mohu nakazit. O sebe se nebojím. Nepatřím mezi rizikové pacienty a jsem mladý. Mám ale strach, že infekci přenesu na pacienta nebo rodinu – mám dvě malé děti. S manželkou, která je také praktickou lékařkou, jsme proto museli přijmout speciální opatření,“ říká MUDr. Král. Babičky už neviděli více než měsíc. „Doma se střídáme a pomáhá nám paní na hlídání, neboť školky nefungují. Tato paní je vlastně jediný člověk, s kterým jsme v kontaktu. Dodržujeme striktní bezpečnostní opatření, abychom nikoho neohrozili. Pracovat a starat se přitom o děti je asi největší výzva,“ popisuje MUDr. Král.

S manželkou se snažili připravit na všechny situace, zařídili si proto i vzdálený přístup do ordinace, aby mohli ordinovat a předepisovat léky z domova. „Pár dní po vyhlášení nouzového stavu k nám přiběhla sousedka s tím, že je jejímu muži špatně a je dušný. Vyběhli jsme s manželkou oba pomoci, ale neměli jsme žádné ochranné pomůcky. Ty jsme měli pouze v ordinaci. Pacient naštěstí infekční nebyl, uvědomili jsme si ale, že se musíme pro příště lépe připravit. Teď máme ochranné pomůcky i doma,“ uzavírá MUDr. Král. -- Mgr. Markéta Pudilová, PR Specialist

MUDr. PROCHÁZKA: ROUŠKAMI MĚ ZÁSOBOVALI PACIENTI

Jedny z prvních roušek dostal na začátku epidemie koronaviru od svých pacientů. Dobrovolní hasiči obdarovali praktického lékaře MUDr. Ivo Procházku pěti litry dezinfekce a krabicí roušek. „Byl jsem za to vděčný, v té době bylo obojího nedostatek. Dosud mi pacienti pomáhají – například se sháněním štítů,“ popisuje MUDr. Procházka. Ve své praxi se denně setkává s pacienty, kteří mají velký strach z nákazy, i s těmi, kteří se cítí naopak nesmrtelní.

„V obou případech jde o extrémy a není jich naštěstí mnoho. Drtivá většina už nyní přistupuje k epidemii zodpovědně,“ chválí pacienty. Určité míře hysterie, která panovala při vyhlašování prvních vládních opatření, se však nevyhnula ani jeho ambulance. První den nouzového stavu prošlo jeho ordinací kolem 50 osob napříč všemi věkovými skupinami. „Řada z nich přitom měla banální problémy nebo se přišla jen na něco zeptat. Nikdo z nich se dopředu neobjednal ani nás předem nekontaktoval. V čekárně tak vedle sebe seděli lidé s kašlem nebo teplotou a lidé bez jakýchkoli obtíží. Všeobecné napětí a obava z možné nákazy pak gradovaly hádkami mezi pacienty,“ popisuje horké chvilky MUDr. Procházka.

Na situaci reagoval dopisem, ve kterém popsal, co vše je na tomto chování špatně a jak je třeba k lékaři přistupovat. „Dopis jsem předal starostovi, který ho ještě ten večer prezentoval na webu obce, sociálních sítích a místním infokanálu. Druhý den se díky tomu v ordinaci neobjevil vůbec nikdo. Dnes už všichni volají předem,“ dodává MUDr. Procházka. Nákaza koronavirem se zatím potvrdila pouze u jednoho z jeho pacientů. „Nepřišel jsem s ním v době, kdy u něj nemoc propukla, do úzkého kontaktu, takže jsem nemusel nastoupit do karantény,“ říká.

I přes nouzový režim a omezení některých výkonů tak ordinace MUDr. Procházky funguje v době pandemie naplno. Striktně tu však oddělují pacienty s různými projevy infekčních onemocnění od všech ostatních. „Kvůli dočasnému uzavření některých odborných ambulancí nám také přibývají dotazy, které by běžně řešil třeba ortoped nebo neurolog,“ vysvětluje MUDr. Procházka. Místo čtyř odborníků musí navíc vše zvládat v poloviční sestavě. „Asistentka, která se obvykle stará o pravidelné výkony u pacientů s diabetem nebo hypertenzí, teď doma pečuje o své děti. Mladé lékařce, která se u nás připravuje na výkon svého povolání, jsem dal raději volno na studium. Je zbytečné, aby riziko případné nákazy podstupovalo více lidí, než je nutné,“ uzavírá MUDr. Procházka. Mgr. Markéta Pudilová, PR Specialist

NA PRAKTICKÉ LÉKAŘE MINISTR VOJTĚCH S BABIŠEM ZAPOMNĚLI

Navzdory koronaviru funguje 99,8 % ordinací praktiků pro dospělé i děti: Pouhé 0,2 % ordinací praktických lékařů pro dospělé a 0,15 % ordinací praktických lékařů pro děti a dorost od začátku pandemie koronaviru zavřelo své provozy – zbylých 99,8 % respektive 99,85 % funguje. Podle dat největší české zdravotní pojišťovny z celkem 5 200 ordinací praktiků pro dospělé uzavřelo provoz pouze 11 ordinací, částečně omezený režim má 33 ordinací. U dětských praktických lékařů zavřely z 1 983 jen 3 ordinace a 8 jich funguje částečně.

Praktičtí lékaři vystavují a ukončují přes 90 % karantén všech pacientů. Dvě třetiny lidí, kteří museli jít na PCR testy na přítomnost koronavirové infekce (s pomocí výtěru z nosohltanu a hltanu), tam odeslali právě oni. Prostřednictvím elektronické žádanky poslali na testy přesně 22 034 lidí z celkem 33 656.

Praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti drží ordinace otevřené i přes neustálý nedostatek ochranných prostředků. Pláště, jednorázové rukavice, brýle a další pomůcky, nejsou na českém trhu volně dostupné ke koupi, a tak například štíty svým lékařům tisknou na 3D tiskárnách pacienti. Lékaři si navzájem radí, kde koupit dezinfekci či rukavice, roušky jim pacienti šijí doma. O tom, že by zavřeli neuvažují, přestože patří k ohroženým skupinám. Naznačují to i aktuální data z Itálie – z lékařů, kteří podlehli koronaviru, je přibližně 38 % praktiků.

„Respirátory FFP3 jsme viděli pouze v televizi a ani respirátorů FFP2 které dostáváme od státu není dostatek. Navíc jsou někdy sporné kvality, mnoho lékařů a sester má po nich alergickou reakci na obličeji a dechové potíže, zřejmě díky formaldehydu, kterými jsou některé typy respirátorů cítit. Z celé republiky nám chodí denně desítky mailů o tom, jak se naši členové snaží i přes neustálý nedostatek ochranných pomůcek situaci sami zodpovědně řešit. Kupují si pláštěnky, vymýšlí, jak znovu využít nedostatkové zboží – respirátor FFP2, který měli celý den na ústech,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Potvrzuje to i zkušenost praktického lékaře v Praze MUDr. Norberta Krále. „Zpočátku jsem musel ordinovat bez zdravotní sestry a jeden respirátor používal i 3 dny – přitom podle doporučení je třeba jej měnit co 4 hodiny. V těžkých chvílích mi ale pomohli pacienti. Darovali nám roušky, respirátory, dezinfekci, a dokonce i ochranné štíty. Jsem jim za to opravdu vděčný, bez jejich podpory bych nemohl léčit bez rizika nakažení,“ komentuje lékař, otec dvou malých dětí, jehož manželka je také praktická lékařka.

Provoz ordinací není podle předsedy Sdružení praktických lékařů MUDr. Petra Šonky nijak omezen, jen se částečně přesunul do online prostoru. Průměrně poskytne praktický lékař denně péči 58, 2 pacientům, z toho 8, 5 vyšetřením přímo v ordinaci, ostatním ve vzdáleném režimu. „To je standardní počet, o jaký pečujeme i v dobách míru,“ doplňuje lékař. „Jsme na svých místech a o potřeby našich pacientů se dokážeme postarat. Počty kontaktů a vystavených receptů o tom hovoří jasně, stejně jako fakt, že pacienti nehledají péči jinde, například v nemocnicích.“

Stejně je tomu u praktických lékařů pro děti a dorost, kde drtivá většina ordinací plně funguje. „Dostali jsme nějaké roušky, jeden respirátor na den, což samozřejmě nestačí. Správně bychom měli mít i další doporučené ochranné pomůcky. Snažíme se ale vše uzpůsobit tak, aby naše ordinace byly pro děti a jejich rodiče bezpečné,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, která sama kvůli bezpečnosti přesunula prohlídky kojenců na víkendy.

Lékaři primární péče chtějí dle slov svých představitelů postupný návrat ordinací k normálnímu provozu, tedy obnovit screeningy a preventivní prohlídky. „Chybí ním ale vybavení kompletním sortimentem pomůcek pro veškerý personál ordinace – brýle nebo štít, respirátor, jednorázový plášť a čepice nebo overal, rukavice. Bez nich pro nás každý kontakt s pacientem, u něhož se prokáže onemocnění COVID-19, znamená jít na 14 dní do karantény. Kdo se pak postará o tisíce našich pacientů? Pokud v karanténě skončí větší množství praxí, půjdou pacienti za péčí do nemocnic,“ uzavírá MUDr. Šonka. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

MUDr. ŠONKA: RESPIRÁTORY FFP3 JSME VIDĚLI JEN V TELEVIZI

Praktičtí lékaři pro dospělé i pro děti se stále potýkají s velkým nedostatkem ochranných pomůcek. Pomoci se jim dostává spíše od jejich vlastních pacientů než od státu. Přesto drtivá většina z nich stále ordinuje. „Respirátory FFP3 jsme viděli pouze v televizi a ani respirátorů FFP2 které dostáváme od státu není dostatek. Navíc jsou někdy sporné kvality, mnoho lékařů a sester má po nich alergickou reakci na obličeji a dechové potíže, zřejmě díky formaldehydu, kterými jsou některé typy respirátorů cítit,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Upozornil také, že praktici jsou rizikovou skupinou i vzhledem k tomu, že dvě třetiny lidí, kteří absolvovali v ČR testy na koronavirus, tam poslali právě oni. Koronavirová krize podstatně změnila styl jejich práce. Ordinace praktických a dětských lékařů v současnosti připomínají spíše call centra. Lékaři se totiž snaží minimalizovat kontakt s pacienty a pokud to jde, konzultují jejich problémy po telefonu, emailu nebo videohovoru.

Někdy je však přímý kontakt s pacienty pro akutní vyšetření nutný. Pražský lékař Norbert Král denně osobně vyšetří kolem osmi lidí, za běžného provozu jich přijde kolem třiceti. „Jeden pacient, který přišel do ordinace, měl například hlubokou žilní trombózu,“ uvedl příklad neodkladného zákroku.

Pouhé 0,2 % ordinací praktických lékařů pro dospělé a 0,15 % ordinací praktických lékařů pro děti a dorost od začátku pandemie koronaviru zavřelo své provozy – zbylých 99,8 % respektive 99,85 % funguje. Podle dat největší české zdravotní pojišťovny z celkem 5 200 ordinací praktiků pro dospělé uzavřelo provoz pouze 11 ordinací, částečně omezený režim má 33 ordinací. U dětských praktických lékařů zavřely z 1 983 jen 3 ordinace a 8 jich funguje částečně.

Ordinaci rozhodně po vypuknutí krize zavřít nechtěl. „Když jsem slyšel hlasy vyděšených pacientů, kteří mi do ordinace volali, věděl jsem, že je v tom nenechám. Kdo jiný by jim pomohl?“ podotkl.

I on se zpočátku potýkal z nedostatkem ochranných pomůcek a s jedním respirátorem, který se má vyměňovat po 4 hodinách, podle jeho slov ordinoval i tři dny. Podobnou zkušenosti má dětská lékařka Ilona Hüllová. Lékaři mohli ordinovat často pouze díky darům od pacientů, kteří jim nosily roušky nebo dezinfekce.

Hüllová na začátku března dostala darem dva respirátory FFP2, které používala celý týden, přestože by se měly měnit každý den. Nyní má ochranné pomůcky zhruba na pět dní dopředu. „Minulý týden jsme konečně obdrželi i ochranné brýle. Štíty stát nezajistil. Nám je vytvořil manžel od kolegyně. Vytiskl je pomocí 3D tiskárny,“ popsala současnou situaci. Chybí jí také například ochranné pláště nebo overaly.

I ona vyšetři osobně mnohem méně pacientů než obvykle a komunikace s rodiči jejích pacientů probíhá převážně na dálku. „To však také zabere nějaký čas. S rodiči si vyměňujeme fotografie drobných úrazů, ekzémů nebo vyrážek. Jednou mi dokonce posílali i fotku hrdla dítěte, kterého bolelo v krku. Není to ideální způsob léčby, ale někdy to jinak nejde,“ uvedla.

Mnoho rodičů má podle doktorky Hüllové strach s dětmi do ordinace přijít, přestože dodržuje velmi přísná hygienická opatření a několikrát denně provádí dezinfekci celé ordinace. Lékaři také dbají na to, aby se zbytečně pacienti v čekárnách nesetkávali a objednávají je na přesný čas a například doktorky Hüllová si každého zvlášť vyzvedává u dveří do budovy.

Praktičtí lékaři bez ochranných pomůcek by měli zavřít, doporučuje sdružení

Shlukování lidí v čekárnách bylo problémem hlavně počátcích epidemie. Před ordinací lékaře Iva Procházky se v první den nouzového stavu sešlo na 50 lidí, z nichž mnozí neměli nijak závažné problémy a většina přišla bez objednání nebo telefonické konzultace. „V čekárně tak vedle sebe seděli lidé s kašlem nebo teplotou a lidé bez jakýchkoli obtíží. Všeobecné napětí a obava z možné nákazy pak gradovaly hádkami mezi pacienty,“ vzpomíná.

Lidé se však brzy již druhé den ukáznili poté, co zveřejnil dopis popisující, jak by měli správně postupovat. Mnozí mu také stále pomáhají mimo jiné se sháněním ochranných štítů. I dětská lékařka Hüllová si myslí, že většina rodičů jejích pacientů se chová zodpovědně. Setkala se však i s případem, kdy přišla do její ordinace matka s dvěma dětmi, která přicestovala z rizikové oblasti a neřekla jít to. Později se u ní dokonce potvrdila nákaza.

Lékaři sami kontaktem s pacienty riskují a ordinují za cenu částečného obětování osobního a rodinného života.
Například lékař Norbert Král se mimo ordinaci vídá pouze se manželkou, která je navíc také lékařka a paní na hlídání a se svými rodiči se nesetkali již více než měsíc. „Tato paní je vlastně jediný člověk, s kterým jsme v kontaktu. Dodržujeme striktní bezpečnostní opatření, abychom nikoho neohrozili. Pracovat a starat se přitom o děti je asi největší výzva,“ dodává.

MYNÁŘOVU ZABIJAČKU ŠETŘÍ POLICIE, PRASE BY POŠLO HLADY, ŘÍKÁ ZEMAN

Zabijačku, kterou v pátek za zády hygieniků uspořádal hradní kancléř Vratislav Mynář, prověřují policisté jako možný přestupek. Na soukromé akci se sešlo šest lidí, čímž porušili vládní nařízení omezující volný pohyb. Prezident Miloš Zeman hájil kancléřovu zabijačku tím, že prase by jinak pošlo hlady.

Okolnosti týkající se zabijačky, kterou v Osvětimanech na Uherskohradišťsku uspořádal hradní kancléř Vratislav Mynář, prověřují policisté. Událostí se na podnět budou zabývat i veterináři, řekl Petr Majer za Státní veterinární správu.
Výsledky budou hlásit krajské hygienické stanici, která je správním orgánem příslušným k projednání případného přestupku, řekl v pondělí policejní mluvčí Petr Jaroš.

„To prase nebylo nemocné. To prase bylo hladové, a to proto, že penzion je zavřený, takže zbytky potravin, kterými se krmilo, neexistují. A prase by umřelo hlady,“ řekl na obhajobu Mynáře prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro rádio Frekvence 1.

Portál Blesk.cz napsal, že podle Mynáře prase přestalo žrát a hrozilo, že uhyne. Hradní kancléř také uvedl, že účastníkům páteční zabijačky nechal provést rychlotesty na přítomnost koronaviru. Události se mělo zúčastnilo šest lidí včetně osvětimanského starosty Aleše Pfeffera. Podle něj byli všichni účastníci vybaveni rouškami a dodržovali mezi sebou odstup. Krajští hygienici však zabijačku nahlášenou neměli.

Mynář je přesvědčen o tom, že při zabijačce prasete dodržel předpisy platné ve stavu nouze. Odmítl, že by pořádal zabijačku s hostinou. „Nebylo to v restauraci, ale ve stanu na trávě v místě, kde mám trvalé bydliště. Nebyli tam kamarádi, ale příbuzní, nejbližší spolupracovníci a řezník,“ uvedl Mynář.„Starostu Osvětiman, pana Pfeffera jsem nepozval, ten přišel zkontrolovat řádně nahlášenou porážku,“ dodal.

Mynář pořádal nelegální zabijačku, opatřil si i nedostatkové rychlotesty

Veterináři ověřili v centrální evidenci zvířat, že v obci jako chovatel žádná osoba s příjmením Mynář nefiguruje. Porážku však podle Blesku organizoval kancléřův švagr. Ohláška domácí zabijačky předem není nutná, ale kvůli podnětu se případem Státní veterinární správa bude zabývat.

„Pokud existuje podezření, že by soukromou zabijačku mohly navštívit osoby zvenčí, to jest osoby mimo společnou domácnost včetně nejbližších příbuzných, a tím porušit mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které spočívá v omezení volného pohybu osob vyjma nezbytně nutných případů, je povinností Policie ČR tuto skutečnost prověřit a posoudit, zda nedošlo ke spáchání přestupku,“ přiblížila problematiku Vendula Ševčíková z Krajské hygienické stanice ve Zlíně.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v té souvislosti podle serveru iRozhlas uvedl, že pokud nebyl dodržen zákon, budou to muset hygienici Zlínského kraje řešit. Podle ministra použití rychlotestů nebylo v případě účastníků zabijačky úplně standardní.

TOPOLÁNEK SI PUSTIL PUSU NA ŠPACÍR PROTI ZEMANOVI

Na sociálních sítích se sešlo několik velmi ostrých reakcí na slova prezidenta Miloše Zemana, jimiž se v posledních dvou dnech vyjádřil o cestování do zahraničí anebo ke kauze Koněvovy sochy. Například bývalý předseda vlády Mirek Topolánek napsal, že Zeman nikdy nebyl demokrat a pohrdá lidmi. Přidal se starosta Pavel Novotný nebo Miroslav Kalousek.

Reakce se objevily po Zemanově rozhovoru na rádiu Frekvence 1, kde se mimo jiné řešily uzavřené hranice nebo nedávná zabíjačka hradního kancléře Vratislava Mynáře. Prezident řekl, že by Češi neměli mít možnost cestovat za hranice ještě nejméně rok vzhledem k tomu, že v okolních zemích může být podstatně jiný vývoj epidemie koronaviru. Také mu nevadí, že kancléř Mynář ve své hospodě v Osvětimanech zorganizoval zabíjačku, kterou místní hygienická stanice nepovolila.

„Došla mi slova. Rodná valašská, malebná ostravská i trefná pražská. Ale prodýchat to nejde. Miloši, pohrdáš lidmi a vytíráš si s nimi pr*el. Nikdy jsi nebyl demokrat, jsi jen ubožák a srá*,“ napsal někdejší předseda občanských demokratů Topolánek, který byl také v roce 2018 jedním se Zemanových vyzyvatelů v boji o prezidentskou funkci.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek to okomentoval ve smyslu, že s tímto prohlášením souhlasí. „Většina odpudivých lidských vlastností se koncentrovala do osoby prezidenta ČR. A on se jimi ještě chlubí,“ poznamenal také.

Kritika se na Zemana snesla i po jeho dalším výroku, který se týkal starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře, jehož kritizoval kvůli odstranění sochy maršála Koněva. Zeman řekl, že Koláře už před dvěma lety odepsal jako neschopného starostu.
Na to se ozval starosta Řeporyjí a člen ODS Pavel Novotný, který prezidenta nazval ubožákem. „Ty seš drzej, dědku, že ti není hanba,“ napsal na Twitteru.

K reakcím se připojil také například europoslanec a někdejší předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Ten nazval Zemanův útok na starostu Prahy 6 za nepochopitelný. Naštěstí o schopnosti či neschopnosti politika v naši stále ještě demokratické zemi nerozhoduje obdivovatel Putinovského režimu Zeman, ale voliči ve svobodných volbách,“ napsal.

HEJTMANI O PROBLÉMECH S COVID-19 S PREMIÉREM

O budoucnosti zásobování ochrannými prostředky i snížení počtu lůžek vyčleněných pro pacienty s COVID-19 diskutovali hejtmani s premiérem a ministry: Představitelé krajů dnes během společné videokonference jednali s premiérem Andrejem Babišem, ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou, s náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou i se zástupci MPSV. 1.místopředseda Rady Asociace krajů pověřený řízením tohoto orgánu a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek dal podnět premiérovi Andreji Babišovi k tomu, aby se vláda zabývala budoucím zásobováním ochrannými prostředky.

„Chceme znát strategické postupy státu ohledně zásobování ochrannými prostředky po ukončení nouzového stavu. Jde nám o to, zda kraje nadále budou zahrnuty do centrálního zásobování, nebo budou řešit zásobování po své linii. Každopádně na to musíme být velmi dobře připraveni,“ uvedl Jiří Běhounek. Premiér Andrej Babiš upřesnil, že tato debata vládu ještě čeká v tomto týdnu. Poté bude Radu Asociace krajů o výsledku informovat.

Hejtmani také požádali ministerstvo zdravotnictví, jestli by bylo možné upravit mimořádné opatření, které krajům stanovilo vyčlenit 60 lůžek na 100 tisíc obyvatel pro umístění pacientů s podezřením na nákazu a nemocných. „Některé kraje pro toto opatření musely využít i část kapacit v nemocnicích, což nyní značně omezuje nemocniční provoz. A jestliže je situace poměrně příznivá a nemocnice se mohou vrátit k plánovaným výkonům, je třeba původní mimořádné opatření přehodnotit,“ zdůraznil Jiří Běhounek. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák navíc upozornil na značnou ekonomickou náročnost udržování vyčleněných lůžek například v lázeňských zařízeních a dalších místech. Jak uvedl náměstek ministra Roman Prymula, kapacity je možné nyní snížit, ale upravené mimořádné opatření bude muset obsahovat i pojistku, jež by znamenala, že kraje budou do cca 10 dnů schopny opět nastavit původní kapacity.

Ministr Adam Vojtěch informoval hejtmany o záměru schválit navýšení platby za státní pojištěnce, s čímž ale souvisejí nové úhrady, tedy i nutnost provést novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. „V souvislosti s platbami se v poslední době řešilo i odměňování zdravotníků pečujících o „covidové“ pacienty. V tomto ohledu bychom byli rádi, kdyby ministerstvo zdravotnictví, než rozhodne o tom, že nastaví odměňování ve fakultních nemocnicích, koordinovalo svůj postup s kraji, které nemají připraveny prostředky na stejný postup v regionálních nemocnicích. A zdravotníci by neměli vnímat jakýkoliv rozdíl mezi odměňováním za tento typ péče ve fakultních a v regionálních nemocnicích,“ dodal Jiří Běhounek.

Ten také v závěru jednání doplnil údaje o zapojení krajů do systému Chytré karantény. Nyní se projekt realizuje v Jihomoravském, Středočeském, Olomouckém, Moravskoslezském kraji a v Praze, od dnešního dne se zapojují naplno Karlovarský, Ústecký a Zlínský kraj. Ve čtvrtek 23. dubna budou následovat kraje Královéhradecký, Liberecký, Pardubický, Plzeňský, Kraj Vysočina a Jihočeský. Ing. Eva Neuwirthová

CIRKUSY STRÁDAJÍ, CHTĚJÍ VYSTUPOVAT V SÁLECH

Cirkusy v Česku jsou připravené v omezeném režimu otevřít své stany divákům. Podle předsedy iniciativy Cirkusy společně Jaromíra Pavlíka zvládnou dodržet přísná hygienická nařízení, takže není potřeba produkci dál odkládat. Jenom za krmivo pro zvířata platí větší cirkus kolem 10 tisíc korun denně, v celé zemi by podle Pavlíka mohlo jít o šest milionů korun měsíčně.„Poslali jsme ministerstvům dopisy, že jsme připraveni v omezeném provozu otevřít,“ uvedl Pavlík. Podle něj nemá smysl omezovat počet návštěvníků 50 lidmi, jak s tím vláda počítá od 8. června, kdy by měly dostat první kulturní zařízení možnost otevřít.

Majitelé cirkusů nabízejí cestu snížením maximální kapacity sálu. „Je rozdíl, když uděláte akci pro 100 lidí v místnosti pro 100 lidí a akci pro 100 lidí v sále pro 300,“ dodal. V případě snížení kapacity na třetinu by tak diváci seděli ob dvě sedačky. „Jsme schopni zajistit dostatečné rozestupy, hygienu, vydezinfikování prostor,“ dodal.

Cirkusy jsou podle něj připravené fungovat přesně tak, jak to vláda vyžaduje po obchodech. „Neshledáváme jediný důvod k tomu, aby zákaz platilo v současné chvíli dál. Jinak musí vláda přijmout odpovědnost...a náležitě kompenzovat to, o co přicházíme,“ řekl Pavlík. Podle něj by cirkusy nechtěly kompenzovat zisk, ale alespoň pokrýt náklady.
Cirkusy také předložily výzvu Nejsme děti a uvedli, že kolegové z kulturní a sportovní branže se k ní můžou připojit.

„Přestaňte nás strašit prodlužováním svých omezení. Nejsme malé děti, abychom potřebovali vychovávat! Vládní omezení přece nemohou sloužit jako forma trestu. Zrušte zbytečné zákazy a zachovejte pouze ta funkční opatření, která mají prokazatelný smysl,“ vyzývají vládu. Pod iniciativou je kromě Pavlíka za Cirkusy společně podepsaný ředitel Cirkusu Humberto Hynek Navrátil.

Cirkusy podle něj už oslovilo ministerstvo zemědělství, se kterým konzultovaly případnou pomoc pro zvířata. Výslednou pomoc ale stát neschválil. Bezúročné půjčky nejsou podle Pavlíka řešením. V Česku je registrovaných zhruba 40 cirkusů.
O zvířata ze zoologických zahrad se stát částečně stará, ministerstvo životního prostředí na konci března informovalo, že jim poskytne peníze na nákup krmiva co nejrychleji po podání žádosti.

JIH MORAVY KUPUJE NOVÉ VLAKY

Jihomoravský kraj vybral design nových vlaků. Budou v kombinaci bílé a magenta: Na páteřní regionální železniční linky S2 a S3 vyrazí nejpozději v průběhu roku 2022 37 nových železničních jednotek pořízených do vlastnictví Jihomoravského kraje. Zatímco o jejich technické výbavě bylo rozhodnuto již během výběrového řízení, o jejich designu hlasovali na svém dnešním zasedání (20. dubna) radní. Ze čtyř navrhovaných variant vybrali po doporučení zastupitelů provedení v bílé a magenta, které se odkazuje k barvám a vizuálnímu stylu nového krajského loga.

„Jsem nesmírně rád, že v dohledné době budou jihomoravské regionální linky brázdit nejen nové, ale i krásné vlaky.
Zaměřili jsme se na to, aby byly nové jednotky jednoznačně identifikovatelné a odlišitelné od vozidel dopravců či jiných objednatelů dopravy a nebyly zaměnitelné se stávajícím vozovým parkem Českých drah, anebo soukromých dopravců. Takto každý cestující pozná, že jede právě vlakem Jihomoravského kraje,“ uvedl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Roman Hanák.

Radní vybírali ze čtyř variant – magenta, bílá s magentou, modré a modrobílé. Před finálním rozhodnutím navíc proběhlo hlasování mezi zastupiteli, kteří jednotlivá barevná provedení seřadili podle svých preferencí. „Vybraný design spojující bílou a magenta, který využívá barev loga, piktogramů a vizuálních prvků hrajících si se siluetou významných jihomoravských pamětihodností a výletních cílů, je podle našeho názoru vkusný a skvěle odliší nové jednotky od zbytku vozového parku na železnici,“ zhodnotil Hanák s tím, že nové vlaky ponesou kromě krajského designu i jméno Moravia, a to na připomínku lokomotivy, která v roce 1838 přivezla do Brna první vlak.

Kromě vizuální podoby zbývá pro nové vlaky ještě vybrat sedačky a design interiéru. Toto rozhodnutí svěřili radní kvůli návazné operativnosti do rukou hejtmana Jihomoravského kraje Bohumila Šimka. Krajská delegace již v předešlých dnech vyzkoušela možné typy sedadel a jejich prostorové uspořádání.

Smlouvu s firmou Škoda Transportation na dodávku 37 nových, nízkopodlažních, elektrických železničních jednotek včetně full-servisu na 30 let podepsali zástupci Jihomoravského kraje v prosinci loňského roku. Na nákup vlaků za 6,651 miliardy korun využije kraj mimo jiné dotaci z Operačního programu Doprava Evropské unie ve výši 5,5 miliardy. Monika Brindzáková, tisková mluvčí

CYKLOSTEZKA PŘES NOVÉ MLÝNY U MIKULOVA

Projekt 2,6 km dlouhé cyklostezky při silnici I/52 přes vodní dílo Nové Mlýny má zelenou. Krajští radní na své pondělní schůzi (20. dubna 2020) v Brně rozhodli o výběru zhotovitele cyklostezky. Tím se stala Společnost Cyklostezka Nové Mlýny, kterou tvoří společnosti EUROVIA CS a FIRESTA-Fiš

„V následujícím období budeme v rámci krajského rozpočtu velmi zvažovat, které projekty finančně podpoříme. Ale právě toto je příklad projektu, kdy s ohledem na výši získané dotace a na propojení stezky s opravou páteřní komunikace, by bylo neekonomické její výstavbu nepodpořit,“ řekl hejtman Bohumil Šimek. Jak konstatoval náměstek hejtmana Petr Hýbler, realizace stavby s celým názvem „Cyklostezka umístěná při silnici I/52 na straně střední nádrže vodního díla Nové Mlýny“ je bezprostředně spojena s rekonstrukcí příslušného mostu přes vodní dílo. Jako jeho součást je lávka pro cyklisty financována Jihomoravským krajem a realizována společně s Ředitelstvím silnic a dálnic. Cyklostezka se na lávku na mostě napojuje.

„Celý projekt tedy přijde na 115 milionů korun (včetně DPH). Na stavbu samotné cyklostezky s lávkou celkové hodnoty stavebních nákladů ve výši 89,75 milionu přispěje kraji Státní fond dopravní infrastruktury částkou 58,9 milionu korun, když samotný kraj profinancuje 15 % celkových uznatelných nákladů. Podíl Jihomoravského kraje na stavbě tedy bude přibližně 10,3 milionu korun,“ sdělil podrobnosti o stavbě cyklostezky náměstek hejtmana Hýbler.

Cílem stavby je převedení cyklistů ze silnice I/52 na samostatnou cyklostezku. „Součástí je i řešení nevhodného křížení cyklotrasy na jižním konci cyklostezky. Cyklostezka je umístěna na přísypu hráze podél silnice I/52, jedná se o lokalitu vodního díla a přírodní rezervaci, rekreačně významnou s vysokým vytížením i potenciálem cyklodopravy i cykoturistiky. Na uvedené komunikaci je dnes vysoká intenzita vozidel s vysokým podílem nákladní dopravy, vedení cyklistů po silnici je nevhodné, zejména z důvodu častých nehod. Jde nám také o propojení trasy celoevropského významu EuroVelo 9, trasy Brno-Vídeň a trasy Greenway K-M-W,“ dodal náměstek hejtmana. Monika Brindzáková, tisková mluvčí

CELNÍCI NEPOLEVUJÍ V KONTROLÁCH

Téměř tři stovky celníků stále slouží v hlídkách na hraničních přechodech. Ti jsou během nouzového stavu v postavení příslušníků policie. Jejich činnost při ochraně hranic se zaměřuje především na kontrolu dokladů a povolení u osob překračujících hranici.

Ve vnitrozemí se pak celníci soustředí na kontroly přepravovaného zboží. K tomuto účelu využívají také velkokapacitního mobilního rentgenu, případně mobilní laboratoře pro rozbor přepravovaných látek. Díky mimořádnému nasazení se v minulém měsíci podařily záchyty například 525 kg masa na výrobu kebabu, nepovoleného vývozu 520 ampulí léčivého přípravku Depo-Medrol nebo téměř 150 litrů desinfekce označené jako destilovaná voda.

Dohledové skupiny také kontrolují dodržování nařízení vlády o uzavření vybraných provozoven. Jedná se zejména o kasina, herny a tržnice. K dnešnímu dni Celní správa ČR také umožnila denaturaci bezmála 10 milionů litrů lihu určeného pro výrobu desinfekčních prostředků a ve zrychleném řízení odbavila přes čtyřicet letů přivážejících ochranné prostředky pro boj s epidemií koronaviru, a to i o víkendech a svátcích. Celkem se jedná o více než 315 tun roušek, respirátorů, ochranných obleků, brýlí atd. Plk. Ing. Martina Kaňková, tisková mluvčí

ZDRAVÍ CESTUJÍCÍCH VE VYBRANÝCH VLACÍCH CHRÁNÍ SPECIÁLNÍ NANONÁSTŘIK

Celkem jedenáct vlakových souprav CityElefant 471 a RegioPanter 650, které v Moravskoslezském kraji zajišťují zhruba 100 spojů denně, bylo ošetřeno speciálním nanonástřikem. Díky němu se mohou cestující cítit v těchto vlacích bezpečněji. Nanonástřik by totiž měl snížit počet nebezpečných částic v interiéru vozidel. Skončila tak první fáze pilotního projektu, na kterém spolupracují Moravskoslezský kraj, České dráhy, Zdravotní ústav Ostrava a společnost NanoZone.

Projekt, který má ukázat, jak co nejúčinněji dezinfikovat hromadné dopravní prostředky, zjistit, zda speciální nanonástřiky fungují ve vlacích stejně dobře jako v nemocnicích nebo sanitkách, plánoval Moravskoslezský kraj a jeho partneři před pandemií nového koronaviru. S jejím příchodem se jeho spuštění a realizace urychlily.

„V dopravních prostředcích dochází k velké kumulaci a pohybu lidí, takže možnost kontaminace povrchů nebezpečnými viry nebo bakteriemi je tu větší. Čím kvalitnější a účinnější dezinfekce se použije, tím lépe,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka. Upřesnil, že v rámci pilotního projektu ostravská společnost NanoZone aplikovala do 11 vybraných vlaků novou hygienickou nanotechnologii TiZonic. Jde o inovativní technologii s obsahem nanočástic TiO2, která funguje na principu fotokatalýzy a dokáže s okamžitou účinností minimálně po dobu tří let eliminovat rizika přenosu infekčních nákaz.

„Touto technologií bylo ošetřeno 11 vlakových souprav v regionu, které jsme vytipovali společně s Českými drahami. Zdravotní ústav Ostrava teď bude v pravidelných intervalech v průběhu jednoho roku v soupravách sbírat a vyhodnocovat vzorky a porovná je se vzorky odebranými ve vlacích, které byly dezinfikovány běžnými metodami. Moravskoslezský kraj je garantem a koordinátorem projektu a financuje ho. Celkové náklady se budou pohybovat okolo 2 milionů korun,“ řekl náměstek hejtmana Jakub Unucka s tím, že takto ošetřenými vlaky se cestující svezou na tratích

321 Český Těšín - Opava, 271 a 320 - od Suchdola nad Odrou až po Mosty u Jablukova. Dohromady vlakové soupravy CityElefant 471 a RegioPanter 650 ošetřené nanonástřikem zajišťují v Moravskoslezském kraji zhruba 100 spojů denně.
„Projekt Moravskoslezského kraje velmi vítáme. Eliminace bakterií a virů je v této době aktuální více než kdy jindy. Naše vozy standardně procházejí důkladným úklidem, dezinfekcí i ozonizací. Technologie, která by účinkovala několik let, je ale v našich vlacích novinkou,“ řekl pověřený náměstek generálního ředitele ČD pro obchod Jiří Ješeta a dodal: „V interiéru vozidla je nástřik neviditelný a velmi rychlá a nenáročná byla i jeho aplikace. Jednotky byly ošetřeny v době jejich čištění. Poté, co byl pravidelný úklid dokončen, následovala aplikace nanonástřiku, každá jednotka zabrala zhruba 4 hodiny. Prakticky okamžitě pak mohl vlak vyjet znovu do provozu.“

„Na základě výsledků stovek měření hygienické čistoty ošetřených povrchů byla prokázána až 80procentní účinnost technologie. Jedná se o nový unikátní prvek pasivní ochrany proti infekcím a virům, který je vysoce účinný. Jde o dlouhodobé preventivní opatření, které dokáže ochránit občany nejen nyní, ale třeba i za několik let. Určitě dobrá investice do budoucna,“ řekl Jaromír Hanačík, jednatel společnosti NanoZone, která bude nyní monitorovat hygienickou čistotu ošetřených povrchů. Pravidelně bude ve vlacích odebírat a vyhodnocovat vzorky také Zdravotní ústav Ostrava.
Účinky této nanotechnologie jsou v praxi ověřeny v zahraničí, vyzkoušeli je i v některých zařízeních Moravskoslezského kraje – v šesti nemocnicích, sanitkách, ve vozech městské policie a Policie ČR, nejnověji také na mošnovském Letišti Leoše Janáčka Ostrava. Moravskoslezský kraj ji jako první v Česku zkouší ve vlacích. PhDr. Miroslava Chlebounová
PR specialista

SPOLEČNOST NA SMĚROVÁNÍ ZAKÁZEK

Hongkong / Londýn, 20. dubna 2020 - Společnost Itiviti, přední poskytovatel technologií a služeb pro finanční instituce na celém světě, dnes oznámila partnerství s Diginexem, společností poskytující finanční služby v oblasti digitálních aktiv a poradenskou službu. Toto partnerství bylo podporováno poptávkou ze strany institucionálních investorů, kteří chtějí do svých portfolií zahrnout digitální aktiva, přičemž využívají odolnou a škálovatelnou konektivitu založenou na systému FIX; všeobecně uznávaný standard pro zasílání zpráv v oboru.

Společnost Diginex a její klientská základna budou těžit z využití globální platformy připojení NYFIX společnosti Itiviti, která poskytuje klientům síť směrování objednávek založenou na FIX, která propojuje 1600+ nákupních, prodejních a obchodních míst ve všech třídách aktiv a kombinuje nejmodernější -art technologie a síťové infrastruktury pro poskytování nepřetržitých služeb a výkonu.

„NYFIX pro nás jako přirozeného partnera pro připojení byl přirozenou první volbou,“ řekl Richard Byworth, generální ředitel společnosti Diginex. „Posláním společnosti Diginex je poskytovat zlepšený přístup a regulovanou infrastrukturu institucím a sofistikovaným investorům, kteří se chtějí zapojit do této nově vznikající třídy aktiv. NYFIX to umožňuje propojením na široký průřez správci institucionálních aktiv a alokátory kapitálu. “

"Společnost Diginex je vedoucím poplatkem za institucionalizaci digitálních aktiv, takže se stávají ideálním partnerem," řekl Rob Mackay, generální ředitel společnosti Itiviti. "NYFIX se rychle stává de facto sítí, která poskytuje přístup k místům s digitálními aktivy, a jsme rádi, že můžeme přivítat Diginex na palubě."

Diginex se připojuje k rostoucímu počtu digitálních výměn aktiv po celém světě, které využívají směrovací síť objednávek NYFIX. NYFIX je nezávislá makléřská komunita FIX nezávislá na zprostředkovatelích, která spojuje místa nákupu, prodeje a obchodování v nejstabilnější a nejflexibilnější síti směrování objednávek v oboru - dodávaná jako spravovaná služba. Amal Ahmed, vedoucí marketingu obsahu, PR a komunikace