iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman: Rozpočet s deficitem nebudu vetovat, ale i škrtat

Návrh zvýšení deficitu na 300 miliard korun prezident Miloš Zeman nechce vetovat. Zároveň si ale myslí, že by se mělo šetřit. Třeba na dotacích pro solární elektrárny. Zeman to v neděli řekl na Frekvenci 1. Mluvil také o nelegální zabíjačce svého kancléře. Prase by prý jinak zemřelo hlady. Státní hranice podle prezidenta mají kvůli pandemii koronaviru zůstat zavřené rok.

O deficitním rozpočtu bude prezident mluvit s ministryní financí Alenou Schillerovou. „Mohl bych strašit, že ho budu vetovat, ale neudělám to. Ale mělo by se šetřit. Vyhazujeme každý rok 30 miliard na solární elektrárny. Zeptám se, jestli právě teď není třeba tento nesmyslný výdaj z rozpočtu vyhodit,“ řekl Zeman.

Schillerová v neděli oznámila, že bude navrhovat zvýšení deficitu letošního rozpočtu na 300 miliard z nyní schválených 200 miliard korun. Před pandemií vláda plánovala schodek 40 miliard korun.

S ministryní financí chce Zeman jednat také o jejím záměru, aby stát kvůli krizi majetkově vstoupil do Českých aerolinií. Prezident se k návrhu postavil vstřícně. Podle něj majetkový vstup státu a záchrana firmy mohou být přínosné, protože zabrání krachu firmy a propouštění, které by se projevilo ve zvýšených nárocích na státní rozpočet kvůli vypláceným dávkám v nezaměstnanosti.

Prezident se zároveň vyslovil pro prodloužení restrikcí. „Neměli bychom měnit užitečnou a efektivní strategii,“ uvedl s tím, že lidský život má vyšší hodnotu, než ekonomické důsledky.

„Nevěřím médiím, a právě proto si občas přečtu teletext. Tam máte tabulku 28 zemí s údaji o zemřelých na počet obyvatel. Jsme na prvním, tedy nejlepším místě. Z toho máme mít radost,“ dodal.

Pochválil i občany za to, jak se k epidemii staví. „Pokud jde o sociální smír, lidé se chovají skvěle,“ myslí si Zeman. Důležité je navíc podle něj zachránit nejen ekonomiku, ale i životní úroveň. Prezident ale neopomněl zkritizovat opozici, která podle něj naprosto selhává. „Poštěkává, ale relevantní návrh nepodala,“ řekl.

Prase by zemřelo hlady

Zeman neochotně okomentoval také kauzu prezidentského kancléře Vratislava Mynáře. Ten i přes nouzový stav, který zakazuje shromažďování více osob, uspořádal v pátek zabíjačku.

Mynář prase podle svých slov musel zabít, protože přestalo přijímat potravu. „Jen jednu větu, protože více za to nestojí. To prase nebylo nemocné. To prase bylo hladové, a to proto, že penzion je zavřený, takže zbytky potravin, kterými se krmilo, neexistují. A prase by umřelo hlady,“ řekl Zeman.

Mynář pořádal nelegální zabijačku, opatřil si i nedostatkové rychlotesty

Prezidentovi tak nevadí, že kancléř měl v své hospodě v Osvětimanech zabíjačku, kterou místní hygienická stanice nepovolila. Kauzu podle něj navíc řeší jen bulvár.Mynáře se Zeman zastal i v otázce dopisu od čínské ambasády. Ostrý dopis určený pro zesnulého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu si měl na velvyslanectví objednat právě Mynář.
„Deník N publikoval zprávu, podle které kancléř požádal čínského velvyslance, aby napsal dopis varující před cestou pana Kubery na Tchaj-wan. Pan kancléř veřejně prohlásil, že Deník N lže a že k ničemu takovému nedošlo, tak co chcete víc?” reagoval prezident.

S rouškami vydržte, hranice mají být zavřené rok

Zeman Čechy vyzval, aby nepolevili v nošení roušek. „Rád bych poprosil, aby vydrželi. Ještě měsíc, možná měsíc a půl. V životě lidském je to příliš krátká doba, než abychom riskovali, že dojde k nakažení,“ míní Zeman. Sám roušku nenosí, pokud je v místnosti sám. „Rouška není ten největší problém, který jsem v životě měl,“ dodal.

Zeman vyjádřil podporu vládě, zejména pak ministru vnitra Janu Hamáčkovi. Na dotaz, zda by pro něj nezvážil udělení státního vyznamenání, odpověděl, že jej aktivnímu politikovi nikdy nedal. „Bylo by skvělé, kdyby i po parlamentních volbách pokračovala tato koalice,“ nechal se slyšet prezident.

„Trvale zastávám názor, že by hranice měly být uzavřeny rok, nikoliv dva roky, a to proto, aby výjezd nevyvolal vlnu epidemie, což se může stát zejména, když vyjíždíte do zemí, kde ta epidemie ještě neskončila,“ řekl Zeman k jednomu z restriktivních opatření. O tom, že by cestování mohlo být omezeno na rok či dva, už dříve mluvil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Prezident lidem doporučil, aby si o dovolené vychutnali krásy především české krajiny. Sám plánuje léto trávit znovu na své chalupě na Vysočině.

CHYTRÁ KARANTÉNA SE ROZŠÍŘÍ DO VŠECH KRAJŮ ČR

Chytrá karanténa se od pondělí rozšíří do všech krajů, půjde hlavně o řízení testování, oslovování kontaktů a předávání informací. Vyplývá to z mimořádného opatření, které v neděli večer zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví na webu. Používání paměťových map z dat mobilních operátorů a platebních karet opatření nezmiňuje.

Podle dřívějších vyjádření představitelů resortu spuštění chytré karantény umožní uvolňování opatření omezujících život v Česku. „Celkově tento mechanismus pozitivně přispěje k urychlení činností zabezpečujících testování populace a rychlejší způsob vyhodnocování vzorků a identifikace infikovaných v rámci populace ČR,“ uvedlo v dokumentu ministerstvo.

Cílem opatření je zajistit důkladné informace o oběhu vzorků. „V této souvislosti jsou rovněž sledovány kapacity a vytíženost jak odběrných míst, tak laboratoří v závislosti na možné eskalaci nemoci v okrese či kraji a identifikace rizikových lokalit,“ píše se v opatření.

Hygienici u všech osob, které byly s nakaženým v kontaktu, vytvoří na základě telefonátu elektronickou žádanku o provedení odběru. „Kontaktování osob s ohledem na mimořádná opatření bude probíhat i prostřednictvím studentů lékařských fakult, kteří posilují příslušné krajské hygienické stanice včetně Tracking Call Center (telefonních center pro sledování),“ uvádí dokument.

Plošné testování odhalí promořenost populace, mělo by začít ve středu

S žádankou pak bude pracovat dál odběrové místo či mobilní odběrový tým a laboratoř. Nově budou posílat na testy nejen lidi s příznaky nemoci covid-19, ale i bez nich, pokud byli s někým nemocným v kontaktu. Budou mířit na dosavadní odběrová místa nebo za nimi přijede odběrový tým zdravotnické záchranné služby nebo armády.

Laboratoře pak nesmí nově přijímat vzorky, které nebudou schopné vyhodnotit do 48 hodin. „KHS a Centrální řídící tým covid-19 může v případě naplnění kapacity laboratoří nařídit redistribuci odebraných vzorků ve spolupráci s krajskými vojenskými velitelstvími, hasičským záchranným sborem a dalšími složkami integrovaného záchranného systému,“ uvádí dokument. Podobně mají prostřednictvím webové aplikace o své kapacitě informovat řídící tým také odběrová místa.
Jako první začali odborníci zkoušet chytrou karanténu v Jihomoravském kraji, postupně se přidávají další regiony, minulý týden například další moravské regiony a Středočeský kraj.

Součástí systému chytré karantény mají být i takzvané paměťové mapy. Člověka, který byl v kontaktu s nakaženým, hygienici požádají o souhlas s využitím dat z mobilu a karty za posledních pět dní. Z nich se pak vytvoří mapa, která má při rozhovoru s hygienikem pomoci, aby si člověk vzpomněl, jestli se s někým na delší dobu potkal. Další možností bude získání dat z aplikace eRouška, kterou si nainstalovalo přes 100 000 lidí. Ta funguje na principu bluetooth a pamatuje si ostatní telefony s aplikací, které byly v blízkosti.

STUDIE: IZOLACE KVŮLI KORONAVIRU POTRVÁ AŽ DO ROKU 2020

Sociální izolace možná bude muset s přestávkami trvat až do roku 2022. Tvrdí to nová studie, podle které by mohlo v následujících letech dojít k opětovnému propuknutí nemoci covid-19. Jednorázová opatření totiž nebudou podle odborníků stačit k tomu, aby se pandemie dostala pod kontrolu. Pokud omezení nebudou pokračovat, další vlna infekce může být podle studie ještě horší.

Podle studie publikované v odborném magazínu Science by mohlo k opětovnému výskytu nemoci covid-19 dojít až v roce 2025, a to za předpokladu, že nebude existovat účinná vakcína nebo léčba.

„Infekce se šíří, pokud existují dvě věci: infikovaní lidé a lidé náchylní k nemoci. Pokud neexistuje mnohem větší kolektivní imunita, než o jaké v současnosti víme, většina populace je vůči nemoci stále citlivá,“ říká profesor epidemiologie a spoluautor studie Marc Lipsitch z Harvardovy univerzity.

Předpovídat konec pandemie v létě 2020 není v souladu s tím, co víme o šíření infekcí,“ dodává Lipsitch. Podle listu The Guardian se vědecká komunita začíná shodovat na tom, že sociální izolace bude nutná mnohem déle, než se předpokládalo, a to s ohledem na kapacitu nemocnic.

Nová léčba, účinná vakcína nebo navýšení počtu lůžek na jednotkách intenzivní péče by mohly podle harvardské studie potřebu přísné sociální izolace zmírnit. „Pokud se tak nestane, do roku 2022 bude pravděpodobně nutné zachovat občasnou sociální izolaci,“ říkají autoři výzkumu.

Počet případů v příštích pěti letech a požadovaná míra izolace podle nich závisí na současné úrovni infekce a na tom, jestli všichni infikovaní získají imunitu, a pokud ano, na jak dlouho. Autoři upozornili, že jsou to velké neznámé a není možné přesně předpovědět dlouhodobou dynamiku nemoci.

Tahle pandemie se může po nějaké době opakovat, varuje imunoložka

Pokud je imunita trvalá, onemocnění covid-19 by mohlo podle odborníků zmizet za pět či více let od prvního vzplanutí. Pokud ale mají lidé imunitu přibližně rok, jako je to u jiných známých koronavirů, nejpravděpodobnějším scénářem by byl roční cyklus propuknutí infekce.

„Rozumné odhady říkají, že by mohla existovat částečná ochrana téměř rok. Z dlouhodobého hlediska to může být až několik let dobré ochrany. V tuto chvíli je to ale opravdu spekulativní,“ připouští Lipsitch.

Přerušovaná izolace není bezpečná pro všechny

Autoři po zhodnocení všech předpokládaných scénářů došli k závěru, že jednorázová omezení by po svém zrušení vedla k obnově šíření nemoci. K určení, zda mají lidé dlouhodobou imunitu, budou podle vědců klíčové sérologické průzkumy, které hodnotí podíl populace s protilátkami.

Reálně může být až 40 procent lidí nakažených, říká hlavní hygienička

Možností přerušované sociální izolace se už v březnu zabývala britská vládní vědecká skupina, podle které by Spojené království muselo střídat období více a méně přísné izolace po dobu přibližně jednoho roku, aby mělo šanci udržet počet kritických případů v souladu s kapacitou nemocnic.

Přerušovaná izolace vyvolává otázku, jaká opatření by platila pro rizikovou skupinu, kam patří senioři či lidé s oslabenou imunitou. Ačkoli je podle vědců možné pravidelně uvolňovat omezení, závažná zdravotní rizika infekce u některých lidí zůstanou stejná až do doby, než bude k dispozici vakcína nebo léčba.

TISK: JOHANSON VYNECHAL PRVNÍ SCHŮZKY KORONAVIRU, REAKCE VLÁDY POMALÁ

Britský premiér Boris Johnson se na začátku epidemie koronaviru nezúčastnil pěti schůzek krizového štábu. Napsal to list Sunday Times, člen kabinetu Michael Gove to ale popřel. Stínový ministr zdravotnictví Jonathan Ashworth přesto tvrdí, že jsou to závažné informace, které vyvolávají otázky o reakci vlády na pandemii a o tom, zda nebyla příliš pomalá.

Johnson, který se nyní zotavuje po těžkém průběhu nemoci covid-19, podle britského nedělníku nepřišel na schůzky krizového štábu v lednu a v únoru a dostavil se, až když se nákaza prokázala u prvních 40 lidí. „Nemůžete válčit, když tam není váš premiér,“ napsal list s odkazem na poradce z Downing Street.

Gove označil informaci o Johnsonově nepřítomnosti na jednání krizového štábu za komickou. V rozhovoru s televizí Sky News řekl, že jeden nebo dva aspekty informace Sunday Times nejsou správné.„Všechna zásadní rozhodnutí učinil premiér. Nikdo nemůže říkat, že se do boje proti tomuto viru nevrhl srdcem i duší,“ řekl Gove.

Opatření se zatím zmírňovat nebudou

Vyvrátil také spekulace, že se vláda chystá začít zmírňovat některá omezení zavedená před téměř čtyřmi týdny kvůli koronaviru. Spekulace o tom, že se začnou postupně znovu otevírat školy a budou se povolovat menší shromáždění, Gove označil za nesprávné.

„Z faktů a rad jasně vyplývá, že bychom ta opatření ještě rušit neměli,“ řekl. Podle něj je stále znepokojující nárůst počtu úmrtí. V Británii na nemoc covid-19 zemřelo přes 15 400 lidí, čímž se země řadí na páté místo ve světě.
Britští lékaři nepřestávají poukazovat na to, že je znepokojuje nedostatek ochranných prostředků. Šéf britského lékařského svazu Chaand Nagpaul řekl, že vláda byla před týdnem upozorněna na „kritický nedostatek rukavic s dlouhými návleky“. Zdravotníci dostali pokyn používat rukavice opakovaně, což podle lékařů může znamenat ohrožení pro pacienty i lékaře.

Uvolňovat nechce ani Irsko

S rychlou obnovou původního provozu nepočítá ani Irsko. Jeho ministr zdravotnictví Simon Harris v neděli řekl, že není pravděpodobné, že se do konce roku bude moci povolit shromažďování lidí. Stejně tak ještě potrvá nařízení o izolaci lidí starších 70 let.„Neumím si představit hospody plné lidí, dokud je tady koronavirus a my nemáme k dispozici vakcínu ani účinnou léčbu,“ řekl.

Irský hlavní lékař ve čtvrtek řekl, že první vlna nákazy byla v Irsku zvládnuta, což vyvolalo dohady, že by od 5. května mohlo přestat platit nařízení, aby se lidé zdržovali doma. Irové teď mohou vycházet, jen aby si nakoupili nebo aby se prošli do vzdálenosti dvou kilometrů od domova. Lidé starší 70 let vycházet nemají.

Harris řekl, že by byl rád, kdyby se mohly znovu aspoň částečně otevřít školy. „I kdyby mohli studenti chodit do školy pouze jeden den v týdnu, byla by to pro rodiny možnost si vydechnut a já si myslím, že by to pomohlo,“ řekl ministr. V Irsku se nakazilo přes 14 700 lidí a zemřelo tam více než 570 pacientů.

PANDEMIE DOPADÁ VÍC NA ŽENY

Opatření kvůli koronaviru více dopadají na ženy, upozorňují sociologové. Drtivá většina zdravotních sester, které se starají o nemocné, jsou ženy. Ty se doma potýkají také se zvýšenou péčí o děti a o domácnost. Častěji pracují ve službách, které nyní nefungují. Pandemie také zhoršuje domácí násilí, jehož častějšími obětmi jsou také ženy.

Ačkoli na onemocnění covid-19 umírají více muži a zatím nevíme proč, z dat vyplývá, že ženy mají vyšší pravděpodobnost nákazy koronavirem. V takzvané první linii se ocitají zejména ženské profese. Většina zdravotních sester a pracovnic ve zdravotnictví v Evropské unii jsou ženy.

V Česku je podle dat Českého statistického úřadu podíl specializovaných lékařů a lékařek poměrně vyrovnaný, ženy také zaujímají drtivou většinu zdravotních sester, ošetřovatelek a pracovnic v sociálních službách. Muži naopak zaujímají monopol mezi hasiči, policisty a řidiči autobusů či kamionů. V prodejnách je mezi prodavačkami a prodavači je převaha žen.

Ženy v zaměstnání: Lékaři specialisté: 51 % žen, Praktičtí lékaři: 69 % žen., Zdravotní sestry: 98 % žen, Ošetřovatelství, sociální služby v oblasti pohybové a domácí péče: 98 % žen, Služby a prodej: 63 % žen., Prodavači v prodejnách: 78 % žen, Policie: 14 % žen, Hasiči: 5 % žen, Řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají: 6 % žen, Průvodci v cestovním ruchu: 80 % žen, Recepční: 83 % žen, Kadeřnictví, kosmetika: Naprostá většina, Rehabilitační péče: 89 % žen.

Sociologové upozorňují na to, že krize způsobená pandemií koronaviru postihne více ženy. Podle vedoucí oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu Akademie věd Aleny Křížkové ekonomové často upozorňují na to, že v dobách ekonomických krizí ztrácejí zaměstnání hlavně muži, protože je postižena průmyslová výroba, stavebnictví a další obory s převahou mužů.

„Pokud si chceme vzít poučení z předchozí ekonomické krize (v roce 2008, pozn. red.), tak je to především to, důležitá je reakce vlád na tyto ztráty. Ta nakonec rozhoduje, jaké skupiny obyvatel důsledky krize pocítí nejvíce. Typicky je zachraňován automobilový průmysl. Úsporná opatření se na druhou stranu dotknou třeba mezd ve státní správě, kde pracuje více žen, a na ženy také více dopadnou škrty či zmrazení sociálních dávek, protože jsou častěji na rodičovské, doma s dětmi. Takže v důsledku je dopad krize na ženy větší,“ vysvětluje Křížková.

Podstatný rozdíl v dopadech na trh práce z hlediska genderové rovnosti mezi krizí v roce 2008 a dneškem spočívá podle sociologů v tom, že se nyní se uzavírají provozovny osobních služeb, restaurace nebo hotely, ve kterých pracují převážně ženy.

Podle dat Českého statistického úřadu v cestovním ruchu mezi průvodci a průvodkyněmi, kteří kvůli pandemii většinou přišli o práci, je 80 procent žen, mezi recepčními v hotelích a restauracích je přes 80 procent žen. Ženy také tvoří naprostou většinu osob v kadeřnictvích, kosmetických salonech a téměř 90 procent žen pracuje v odborných rehabilitačních službách. Tedy v provozovnách, které musí být z vládních nařízení zavřeny.

Neviditelná práce

Sociologové také upozorňují na to, že ženy mnohem častěji zůstaly s dětmi doma po uzavření škol a školek. Péče o děti je totiž ve většině případech vykonávána primárně ženami.

„Se zavřením škol a přechodem na domácí vzdělávání vzrůstají nároky na péči o děti, zvyšuje se také potřeba péče o starší členy rodiny, kteří nemají vycházet, a je možné, že se do budoucna zvýší i potřeba péče o nemocné v rámci širší rodiny. Běžně neviditelná péče je v současné situaci klíčová jak ve formálních oblastech, jako je péče ve zdravotnictví nebo sociálních službách, tak ta, kterou označujeme za neformální,“ vysvětlila Radka Dudová ze Sociologického ústavu. Dodala, že tato situace může vést k tomu, že se do péče zapojí více muži.

Nadměrně zatížené jsou zejména ženy, které začaly pracovat z domova. „V současné době se některé ženy ocitají v situaci, kdy pracují z domova a zároveň pečují o dítě nebo děti, které nemohou navštěvovat školku, školu ani kroužky. I pokud si partneři péči o domácnost a děti mezi sebou rozdělí, pořád je jí více než při běžném fungování,“ říká Hana Hašková z oddělení Gender a sociologie.

Praní je primárně na ženě v 90 procentech českých domácností, ze tří čtvrtin se ženy častěji starají o úklid, z 80 procent vaří a v téměř 70 procent žen pomáhá dětem s přípravou do školy.

Nejhůře na tom budou samoživitelé

Ženám, které musely s dětmi zůstat doma, se také snížil příjem. Sociologové z Akademie věd upozorňují na to, že pokud jsou ženy zaměstnané, sníží se jejich příjem minimálně o 40 procent. Pokud pracovaly jako OSVČ či ve švarcsystému, může to pro ně znamenat kompletní výpadek příjmů.

Výzkumníci také upozorňují na to, že je pravděpodobné, že návrat do práce pro ženy bude náročný, protože se budou potýkat například se ztrátou klientely. Nejzranitelnější skupinou jsou rodiče samoživitelé.

V roce 2019 byla třetina domácností sólo rodičů ohrožena chudobou. „Je nutné myslet na to, že právě tyto domácnosti se nyní ocitají ve zdaleka nejsložitější situaci. Mezi sólo rodiči převládají ženy, je jich přes 90 procent. A ty nemají v současné situaci v podstatě žádnou volbu, nenabízí se jim žádné řešení kromě ošetřovného, které znamená mnohdy likvidační snížení příjmů minimálně. A k tomu připočteme třeba ještě stále nevyřešený problém vymáhání výživného,“ zakončila socioložka Alena Křížková.