iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Soudce Jirmásek: Řada dlužníků problém přijít k soudu

Více než poradenství potřebují dlužníci psychologa, míní soudce Jirmásek: Na začátku června uplyne rok od účinnosti oddlužovací novely, jejímž cílem bylo umožnit vstup do oddlužení většímu počtu osob. Novela zavedla také dluhové poradenství, které může soud dlužníkovi uložit. Podle soudce krajského soudu v Praze Tomáše Jirmáska však zvyšování finanční gramotnosti samo o sobě nepostačuje. „Řada dlužníků má opravdový problém dostavit se k soudu, na jednání se správcem, na úřad, na pracovní pohovor; ve většině případů to není lehkomyslností ani leností,“ uvádí Tomáš Jirmásek v druhé části rozhovoru pro Českou justici.

Blíží se rok od účinnosti oddlužovací novely insolvenčního zákona. Co se podle Vás za ten téměř rok účinnosti oddlužovací novely osvědčilo nejvíce?

Zjednodušení návrhu na povolení oddlužení. Po počátečním oťukávání sepisovateli těchto návrhů, co ještě na soudu projde, bylo dosaženo určitého konsensu o minimálních standardech návrhu. Díky těmto změnám věřím, že už je dnes odměna za sepis a podání adekvátní. I když nápad nových věcí je dvojnásobný, práce s novými návrhy zabere přibližně stále stejně času.

Jednoznačně pozitivním přínosem je snížení bariery na vstupu do oddlužení, tedy opuštění striktní hranice 30% uspokojení nezajištěných pohledávek. Je brzy hodnotit a nemám k tomu statistiku, ale nezdá se, že by trh se spotřebitelským úvěrováním v důsledku této změny zkolaboval či se zkolabovat chystal. Nemyslím, že většina žadatelů o oddlužení nabízí méně než 30 % pro své věřitele, ale menšině ta změna vhod přišla. I zde chybí detailnější studie, tentokrát o uspokojení věřitelů v oddlužení; ta by měla vycházet z dělení podle jednotlivých právních úprav, neboť oddlužení není od roku 2008 do současnosti stejné. Teprve na takovém srovnání a výtěžnosti jednotlivých úprav lze učinit zpětně (ne však dříve, než po 5 letech) závěr, jaké opatření bylo výhodné, jak, pro koho, atp.

Po letech tápání je konečně jasné (pozitivní vztah k pravdě mě nutí říci, že je spíše trošku jasnější), jak mají být prováděny srážky z příjmů podnikajících fyzických osob. Přínosem pro věřitele je pravidlo, že vedle srážek z příjmů je dlužníkům postihován i jejich majetek. Přínosem pro všechny pak úprava podřízených pohledávek v oddlužení; jedná se o pravidlo, dle něhož by věřitelé na pokutách a úrocích neměli dostat více, než kolik činila jimi poskytnutá jistina přihlašované pohledávky.

První část rozhovoru najdete zde: Očekávané zvýšení nezaměstnanosti může doplnit administrativu soudu
Dá se říci, co se v novele tak docela nepovedlo?

Nejednotu způsobuje úprava minimální měsíční splátky, tedy výpočet částky, kterou je dlužník povinen každý měsíc platit. Výklad předmětných ustanovení se pohybuje na škále od těch nejjednodušších možností, například 2 krát 900 Kč, až po ty nejsložitější matematicko-fyzikální konstrukce. To samozřejmě vyvolává právní nejistotu všech a ať je již „pravda“ kdekoliv, jisté je, že dané ustanovení nebylo napsáno dobře, umožňuje-li takovou plejádu interpretací.

Silné rozpaky pak budí novelizovaná úprava doručování. Po více než deseti letech fungování insolvenčního rejstříku, majícího mj. tu funkci, že zveřejnění v něm se považuje za doručení, se oddlužovací novelou zavedlo zvláštní (poštovní nebo elektronické) doručování značného množství rozhodnutí všem účastníkům. To, co bylo důvodovou zprávou označováno za zjednodušení, je ve skutečnosti ztížením, a to pokud se jedná o finanční náklady na tisk a poštovné, tak pokud se jedná o čas tomu soudní administrativou věnovaný.

V prosinci uvedlo Ministerstvo spravedlnosti nový interaktivní formulář návrhu na povolení oddlužení. Představení dalších formulářů bude mít zřejmě zpoždění, důvodem je velké množství připomínek.

Nejprve je třeba ocenit, že se po letech začalo na skutečně fundamentální změně insolvenčních formulářů pracovat. Insolvenční formuláře jsou nedocenitelným přínosem pro rychlý a přehledný běh insolvenčního řízení; kdo měl kdy zkušenost se starými konkursními spisy, musí potvrdit. Byla zřízena komise, která se formuláři zabývá, a jsou v ní zastoupeni úředníci, soudci, správci či advokáti. Její výstupy jsou pravidelně předkládány odborné veřejnosti k připomínkám. Věřím, že výsledkem budou asi ne dokonalé, asi ani ne mé či kohokoliv jiného úplné představě odpovídající, přesto však nejlepší možné formuláře, které posunou insolvenci opět o krok vpřed.

Jak nahlížíte na navrhovaný obsah a koncepci nových formulářů?

Částečně jsem odpověděl. Je třeba si uvědomit, že jako každý fotbalový fanoušek je nejlepším trenérem, jako každý vojín ve své torně třímá maršálskou hůl, tak i každý do insolvencí trochu zasvěcený má pocit, že by dělal vše nejlépe, insolvenční formuláře z toho nevyjímaje. Postavení komise v tomto není záviděníhodné, ale držím jí palce. Mělo by platit to stejné, co říká pastor na svatbách v amerických filmech – kdo proti tomu něco má, ať promluví teď, jinak ať mlčí navždy, resp. do nového otevření debaty nad formuláři. Být potichu v koutě a čekat na první následně objevený nedostatek řka, „já to říkal“, bývá sice časté, ne-li typické, není však projevem ducha statečného ani moudrého.
Jedním z mých insolvenčních snů je, aby byly zrušeny přezkumné listy, nebude-li pohledávka popírána. Funkci seznamu přihlášených pohledávek by plnil toliko modifikovaný souhrnný seznam ve spojení s bezvadnými přihláškami.

V minulosti jste upozorňoval na některé nedostatky zprávy o plnění oddlužení (ZOPO). Budou tyto nedostatky nyní odstraněny?

Předně chci uvést, že kromě toho, že jsem velký fanoušek insolvenčních formulářů, Zeměplochy a fotbalové Sparty, tak jsem neméně velkým fanouškem Excelu, v němž původní ZOPO vzniklo. ZOPO je jedním z milníků české insolvenční historie v usnadnění a zpřehlednění práce, nejen v tom patří jeho tvůrci Rostislavu Krhutovi nepřehlédnutelný dík. Insolvence po ZOPO již nikdy nebudou jako dřív a jedná se o nezbytný předpoklad pro zvládnutí současného objemu věcí; bez ZOPO by nebylo možné.

Problém tedy nevidím v samotné tabulce, ale ve způsobu práce s ní. Je-li se ZOPOem správně pracováno, nabízí jednoduchý a úplný přehled o průběhu oddlužení, včetně přesné předpovědi, jaké míry uspokojení by se mělo nezajištěným věřitelům v řízení dostat. Není-li se ZOPOem správně pracováno, tak zpravidla nabízí jinou očekávanou míru uspokojení, než jaká vychází ve skutečnosti. A tak se stává, že ZOPO předpovídá 20% uspokojení, realita je na 40 %, avšak oddlužení se ruší. Nebo naopak jsou všichni ukolébáni 40% předpokladem, třebaže realita je na 20 %, a v závěru oddlužení se všichni diví.

Základním problémem je, že v ZOPO nebývají zohledněny aktuální srážky, ale průměrné srážky za celou dobu oddlužení. Skvěle tak vychází dlužník, který první rok šrouboval auta ve Škodovce za 40 000 Kč, třebaže další rok je nezaměstnaný. Naopak budeme trápit dlužnici, která byla první rok na rodičovské, třebaže další rok již pracuje za dostatečný příjem.
Nová verze ZOPO by se tak, mohu-li si přát, neměla měnit, jen by měla umožňovat správné uvedení relevantní částky pro nezajištěné věřitele. Sebelepší produkt je k ničemu, nebude-li správně užíván.

Pokud se vrátím k té oddlužovací novele, zavedla dluhové poradenství. To má dlužníkům pomoci předcházet finančním obtížím v budoucnu. Jak toto dluhové poradenství v praxi funguje?

Dluhovému poradenství, jako jednomu z potencionálně efektivních nástrojů při řešení i prevenci zadluženosti, fandím. Nejsem si ale jistý, zda zvolený způsob byl ten nejšťastnější. Nikdo za soudy, insolvenční správce, sepisovatele návrhů na oddlužení… neví, jak s dluhovým poradenstvím pracovat. Kdo jej poskytuje? Kdo jej platí? Jaký má obsah? Jaký má účel, co od něj očekáváme? Pro jaké dlužníky je vhodný? V jaké délce? Každý z nás něco z toho tuší, něco si přeje a snad i něco ví, resp. si myslí, že ví, v souhrnu však nevíme nic.

Teoreticky dluhové poradenství má fungovat tak, že nabyde-li insolvenční správce pocit, že právě „jeho“ dlužník si zaslouží dobrodiní dluhového poradenství, podá soudu takový návrh. Soud v rámci schválení oddlužení může dlužníku uložit povinnost využít v rozsahu nejvýše 100 hodin služby dluhového poradenství (odborného sociálního poradenství poskytované registrovaným poskytovatelem sociálních služeb).

Za sebe bych si představoval, že bude fungovat celorepubliková on-line databáze poskytovatelů těchto služeb a že bude snadno zjistitelná jejich okamžitá kapacita. Představoval bych si širokou debatu o smyslu, účelu, úkolech… Na konci této studijní, publikační, konferenční debaty plné kulatých stolů bude konsensuální výstup, metodika. Pak bude mít dluhové poradenství smysl.

V kolika případech je dluhové poradenství ukládáno?

Neznám žádnou statistiku, mohu tak hovořit jen o vlastní zkušenosti – ani jednou; u nás na Krajském soudě v Praze si myslím, že příliš nevybočuji z průměru. Z jiných soudů vím o jednotkách případů, celorepublikově si tak dovoluji odhadnout, že půjde o desítky případů.

Lze vyhodnotit, jaký má efekt?

Zatím žádný, neboť není zatím ukládáno, a v těch jednotkách případů je na jakékoliv hodnocení příliš brzy. Dluhové poradenství by mělo být pravidelně podrobováno standardním hodnotícím metodám, řekněme, po každých pěti letech. Zamýšleným efektem dluhového poradenství je jistě snížení nezodpovědné zadluženosti, počtu úpadků, rozpadu rodin, sebevražd…, a to prostřednictvím zvýšení finanční gramotnosti. Dluhové poradenství však na to nemůže stačit samo, musí se jednat o mezioborovou snahu právníků, ekonomů, sociálních pracovníků, terénních pracovníků, učitelů… Na nedávném školení mi povídal jeden advokát, že spíše než dluhové poradenství potřebují dlužníci psychologa. Nemyslel to ironicky, myslel to vážně a jsem přesvědčen, že byl pochopení problému zatím nejblíže.

Dlužník, který neví, že nemá utrácet více, než si vydělá, je mýtus, stejně jako dlužník bez příjmů půjčující si na dovolenou u moře, možná jde o promile případů. Řada dlužníků má ale opravdový problém dostavit se k soudu, na jednání se správcem, na úřad, na pracovní pohovor; ve většině případů to není lehkomyslností ani leností. Bojím se, že současná situace povede ještě ke zhoršení.

Každopádně platí, že se jedná o celospolečenský a mezioborový běh na dlouhou trať. Již samotné uzákonění dluhového poradenství bylo vizionářským počinem, teď jej rozvinout. K tomu přistupují nová pravidla o spotřebitelských úvěrech, o oddluženích… V protestanském světě dnes těží z komplexních celospolečenských opatření, která byla přijata v 16. a 17. století, je to opravdu běh na dlouhou trať. Veronika Hejná, ceskajustice.cz

VIROLÓG: KORONAVIRUS VZNIKL UMĚLE PŘI TVORBĚ VAKCÍNY PROTI AIDS

Spekulací o původu nemoci covid-19 se od počátku jejího šíření vyrojilo mnoho, tvrzení zejména amerického prezidenta Trumpa o umělém původu nákazy z posledních dnů však nyní umocnila i slova francouzského virologa Luca Montagniera. Ten tvrdí, že koronavirus byl vyvinut ve wu-chanské laboratoři při neúspěšném pokusu o vytvoření vakcíny proti AIDS.

S informací přišel francouzský deník LeParisien. Podle něj virolog a držitel Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství z roku 2008 Montagnier tvrdí, že virus pochází z laboratoře ve městě Wu-chan, které bylo na přelomu roku centrem epidemie.

Montagnier dokonce přímo ukazuje na konkrétní laboratoř a tvrdí, že má pro své tvrzení důkazy. Je přesvědčený, že má nový koronavirus něco společného s virem HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Podle něj přítomnost určitých částí viru HIV v genomu koronaviru není náhoda. „Jde o hodinářskou práci. Koronavirus je nejspíš výsledkem nepovedeného pokusu o vytvoření vakcíny proti AIDS,“ tvrdí virolog. Dodal, že analýzu stejného typu se už pokusila zveřejnit také skupina indických vědců, která ji však byla nucena po připomínkách od výzkumné komunity stáhnout.

Jiný francouzský virolog však Montagnierovo tvrzení zpochybňuje. „Jsou to jen velmi malé částice, které se nachází i v jiných virech stejné rodiny,“ říká Étienn Simon-Lorièr k přítomnosti částí viru HIV. O původu viru neustále spekulují také USA. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley v úterý oznámil, že velení americké armády se nyní přiklání k názoru, že původ nynější globální nákazy je přírodní a že koronavirus nebyl vyvinut v čínských laboratořích, ale nelze to říct s naprostou jistotou.

Prezident Donald Trump minulý týden uvedl, že si je zpráv o úniku viru z wu-chanské laboratoře vědom. „Velmi důkladně zkoumáme tuto příšernou situaci, která se stala,“ řekl.

IZOLOVAT NAKAŽENÉ SENIORY, V LÁZNÍCH, HOTELECH

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo, aby domovy pro seniory vyčlenily prostory pro koronavirem nakažené klienty. Kraje kvůli tomu najímají další budovy a plánují, jak úkol splnit. Například Plzeňský kraj chce zdravé seniory přesunout do prázdných lázní, nakažení klienti domovů důchodců v Hradci Králové budou moci využít hotel.

Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že všechny kraje musí vyčlenit deset procent kapacit domovů pro seniory pro případné pacienty s koronavirovou nákazou. A často to znamená, že se senioři budou muset stěhovat jinam. Královéhradecký kraj na nové nařízení ministerstva reaguje tím, že seniory chce přesunout například do léčebny ve Dvoře Králové nad Labem nebo v Žacléři.

Kromě toho by nakažení mohli jít i do hotelu Černigov v Hradci Králové, který sice brzy čeká demolice, ale v případě krize by se do něj mohlo během několika málo týdnů nastěhovat až 180 seniorů s koronavirem. Třeba ve Středočeském kraji by na to šli tak, že zdravé seniory by přemístili. Ti s nákazou by zůstali v domovech. Tedy přesně opačně než ve zmiňovaném Královéhradeckém kraji.

„Nemocní senioři budou zůstávat v domovech seniorů a v případě vážných komplikací budou převezeni do fakultních nemocnic v Praze, případně do středočeských nemocnic, kde je připraveno 671 lůžek,“ řekla mluvčí Středočeského kraje Helena Frintová-Procházková. Nutno dodat, že zdraví senioři by své dočasné útočiště našli v budovách školních internátů.

Většina zamíří do lázní

Jinde pro zdravé seniory využijí prázdné lázně. To se týká třeba Plzeňského kraje. Ten se navíc snažil počet seniorů v domovech ještě snížit tím, že vyzval příbuzné, aby si klienty vzali do domácí péče.

Ovšem neúspěšně. „Bohužel se to nesetkalo s velkou odezvou. Nabídli jsme také zdravým a mobilním seniorům možnost pobytu v lázeňském zařízení ze stejného důvodu, ale to většina seniorů také odmítla,“ uvedla mluvčí kraje Alena Marešová.
V Libereckém kraji by se kapacity domovů seniorů mohly také rozrůst o lázeňské objekty. „Máme vyčleněny kapacity ve třech krajských objektech. Například v komplexu libereckého Domu seniorů Františkov jsme vyčlenili místa pro nakažené pacienty. O karanténních místech ještě jednáme s provozovateli soukromých lázní,“ řekla mluvčí Libereckého kraje Andrea Fulková.
Podobnou taktiku zvolili i na severu Moravy. Středně těžce nemocní poputují do Bílovecké nemocnice a lehce nemocní do Lázní Darkov. Na Vysočině pak plánují nakažené izolovat prozatím pouze v nemocnicích.

Karlovarský kraj má teď pro nakažené vyčleněných 180 lůžek a v případě nouze chce seniory dočasně ubytovat ve zdravotnickém zařízení, které teď slouží dlouhodobě nemocným. Pardubický kraj prostory vyčlení až podle epidemiologické situace. Pro případ nouze má v záloze i vojenskou nemocnici v Těchoníně. „Bude záležet na rozhodnutí orgánu, třeba hlavní hygieničky nebo další relevantní instituce, například Ústředního krizového štábu,“ řekla mluvčí Armády ČR Magdalena Dvořáková.

Přežili jsme válku, přečkáme i koronavirus, soudí 101letá seniorka

Naopak Jihomoravský kraj chce otázku počtu lůžek řešit ještě s ministerstvem. „Vedení kraje se snaží apelovat na ministerstvo, aby došlo ke snížení počtu záložních lůžek. Pro většinu krajů je nemožné požadavek na prostory splnit,“ uvedla mluvčí Jihomoravského kraje Monika Brindzáková.

Ministerstvo zdravotnictví však ze svých nároků ohledně počtu lůžek ustoupit nehodlá. „Je nutné si uvědomit, že zařízení, která by účelně sloužila k izolaci, v Česku nemáme. Kraje mohou situaci řešit operativně, a to podle aktuální epidemiologické situace,“ dodal mluvčí ministerstva David Šíma.

NA FLORIDĚ PLNÉ PLÁŽE LIDÍ, TRUMP OHLÁSIL UVOLNĚNÍ

V americkém státě Florida lidé vyrazili na znovuotevřené pláže a do parků. V Texasu a Vermontu umožní v pondělí otevřít některé podniky, stát Montana začne uvolňovat omezující opatření v pátek, oznámil prezident Donald Trump. Opět také varoval Čínu před následky, pokud rozšíření viru zavinila.

Spojené státy jsou zemí, která je zatím z celého světa koronavirem postižena nejhůře. Počet obětí nákazy tam přesáhl 35 tisíc, potvrzených případů infekce je více než 690 tisíc. Tvrdě zasažený americký stát New York se ale například domnívá, že vrchol epidemie už má za sebou.

„Nadále vidíme pozitivní známky toho, že epidemie již vyvrcholila,“ řekl šéf Bílého domu v noci na dnešek. Trump je zastáncem brzkého uvolnění karanténních opatření v zájmu záchrany ekonomiky před recesí, guvernéři některých amerických států ale již zdůraznili, že nehodlají opatření uvolňovat předčasně a že podmínkou pro návrat k běžnému životu je rozsáhlé testování.

Kromě Trumpa na guvernéry vyvíjejí tlak i stovky demonstrantů, kteří v sobotu znovu vyšli do ulic řady měst na protest proti přísným karanténním opatřením. Demonstranti se shromáždili například před domem guvernéra státu Indiana Erika Holcomba, který prohlásil, že prodlouží zákaz vycházení do 1. května.

Protestující se sešli i v texaské metropoli Austinu, kde provolávali „Nechte nás pracovat!“. Od počátku koronavirové krize v Texasu zažádal o podporu v nezaměstnanosti milion lidí. Demonstraci v Austinu zorganizoval aktivista Owen Shroyer, který spolupracuje se serverem Infowars pravicového populisty a šiřitele konspiračních teorií Alexe Jonese, upozornila agentura AP.

Texas registruje více než 18 200 případů nemoci covid-19 a nejméně 453 obětí koronaviru. Ve státě se mají od pondělka otevřít parky a podniky pro prodej zboží z okének. Nemocnice budou moci znovu provádět i operace, které nejsou nezbytně nutné.

Znovuotevřená pláž

Na Floridě mohli o tomto víkendu lidé poprvé po několika týdnech vyjít na některé pláže. Návštěvy pláží ale i nadále podléhají různým omezením; možné jsou například jen v některých hodinách. Lidé si mají dál udržovat od sebe odstup, povoleny jsou sportovní aktivity, nikoli však ležení na ručnících, dekách či lehátkách
Na snímcích z pláže v Jacksonville bylo vidět množství lidí, jak plavou či se procházejí, často bez roušek.

Trump: Čínská chyba, nebo úmysl?

Donald Trump také varoval Čínu před následky, pokud vědomě nezasáhla a nezabránila rozšíření koronaviru do světa. Virus se poprvé objevil na přelomu roku v čínském městě Wu-chan a Čína čelí obviněním, že nákazu zpočátku tajila.
Podle Trumpa je nyní nutné položit si otázku, jestli rozšíření koronaviru byla „chyba, která se vymkla kontrole“, anebo jestli to byl důsledek vědomého jednání.„Pokud to byla chyba, budiž, chyby jsou chyby. Pokud jsou ale za to vědomě odpovědní, pak by samozřejmě měli nést následky,“ řekl Trump, přičemž neupřesnil, jaké akce by mohly Spojené státy proti Pekingu podniknout.

Podle Trumpa byly vztahy USA a Číny dobré, „dokud (Číňané) neprovedli tohle“. Americký prezident rovněž znovu zpochybnil čínské statistiky obětí koronaviru. Peking v pátek oznámil, že údaje revidoval a připočetl k bilanci dalších 1300 mrtvých, což je více než třetina z celkového čínského počtu. Šéf Bílého domu již dříve Peking kritizoval za nedostatečnou transparentnost v boji proti koronaviru. Tento týden rovněž zastavil americké financování Světové zdravotnické organizace, která podle něj Číně straní.

KRITIKA TRUMPA, POZASTAVENÍ FINANCOVÁNÍ WHO SOBECKÉ

Po rozhodnutí Donalda Trumpa pozastavit financování Světové zdravotnické organizace (WHO) se na amerického prezidenta snáší vlna kritiky od dalších světových lídrů i organizací. „Svět potřebuje WHO více než kdy jindy,“ míní například Bill Gates. Vlně nevole čelí také Trumpova dcera Ivanka, která se v době pandemie vydala s rodinou na výlet do New Jersey.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek na videokonferenci zemí nejsilnějších ekonomik světa G7 vyjádřila WHO plnou podporu a zdůraznila, že v boji s koronavirem je důležitá „silná a koordinovaná mezinárodní spolupráce“. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Bílý dům však po jednání však znovu uvedl, že WHO potřebuje „důkladnou revizi“ a že se většina hovoru soustředila na chybějící transparentnost a špatnou organizaci během pandemie koronaviru. Německý ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že financování organizace by se mělo navýšit. „Jednou z nejlepších investic je posílit OSN, především pak její podfinancovanou WHO,“ řekl Maas.

Na otázku, zda je Německo připravené podpořit WHO ve větším rozsahu, aby pokrylo chybějící financování z USA, odpověděl, že takové jednání by pouze podpořilo ostatní, aby se zachovali jako Trump. „Nemá smysl teď zpochybňovat práci WHO,“ dodal podle agentury Reuters.

Trump je pod palbou kritiky ze všech stran

Na Twitteru i mimo něj za kontroverzní rozhodnutí kritizovalo Trumpa mnoho známých osobností. Zakladatel technologické společnosti Microsoft a jeden z nejbohatších lidí světa Bill Gates, jehož nadace je po USA největším sponzorem WHO, Trumpův krok označil za nebezpečný. „Prací WHO je zpomalit šíření nemoci covid-19, a když tato práce bude zastavena, žádná jiná organizace ji nebude moci nahradit. Svět potřebuje WHO více než kdy jindy,“ napsal Gates.

Gatesovo prohlášení retweetoval šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který rovněž s postupem USA nesouhlasí.
„Hluboce lituji amerického rozhodnutí pozastavit financování WHO. Neexistuje žádný důvod, který by to ospravedlnil za nynější situace, kdy je úsilí (WHO) k zastavení a zmírnění koronavirové pandemie potřebnější než kdykoli dříve,“ napsal Borrell.

Také Čína vyzvala USA, aby závazky vůči WHO splnily. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že svět se kvůli pandemii nachází v kritickém okamžiku a že americké rozhodnutí může dopadnout na všechny země. Spojené státy se podle náměstka ruského ministra zahraničí zachovaly sobecky. „Oznámení Washingtonu o pozastavení financování WHO je nanejvýš znepokojivé. Je to projev naprosto sobeckého přístupu amerických úřadů k dění ve světě v souvislosti s pandemií,“ prohlásil Sergej Rjabkov, jehož citovala agentura TASS. Americký krok podle diplomata zasluhuje odsouzení.
Trump nařídil pozastavení financování WHO, podle něj s virem špatně bojuje

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus zatím Trumpovo rozhodnutí přímo nekomentoval, neučinila tak ani WHO. Na Twitteru nicméně napsal, že v boji proti koronaviru rozhoduje čas. „Nemáme času nazbyt. WHO se soustředí na službu všem lidem, aby chránila životy a zastavila pandemii nemoci covid-19,“ uvedl Tedros. Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že nyní není vhodný čas na ukončení podpory této agentury OSN, která je podle něj „absolutně zásadní“ pro globální boj s koronavirem.

Od hoaxu k pandemii. Jak Trump měnil názor na koronavirus:

Šéf amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Robert Redfield v rozhovoru se stanicí ABC uvedl, že spolupráce s WHO byla vždy velmi produktivní. „CDC s WHO pojí dlouhá historie spolupráce v řadě případů nákaz po celém světě a my ve spolupráci pokračujeme i během nynější epidemie,“ řekl Redfield.

Expert na infekční choroby z Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) Amesh Adalja označil rozhodnutí šéfa Bílého domu během nynější situace za špatný signál. „Takové věci se uprostřed pandemie nedělají,“ řekl Adalja. JHU sleduje celosvětové šíření koronaviru.

USA jsou největším finančním přispěvatelem WHO. Jen na členském poplatku pro dvouleté finanční období 2020 a 2021 by měly zaplatit v přepočtu šest miliard korun. Mimo tyto příspěvky Američané poskytují WHO každoroční dary v řádu stovek milionů dolarů (miliard korun). Podle americké rozhlasové stanice NPR tvoří příspěvek USA zhruba pětinu rozpočtu WHO.

Trump na Twitteru o WHO napsal, že „to zbabrala“, že je pročínská a že od začátku vydávala špatná doporučení. Uvedl, že WHO se v řadě věcí mýlila a že rovněž nesouhlasila s jeho zákazem vstupu do USA z Číny. Naznačil také, že WHO zadržovala informace o pandemii, kterou měla vyhlásit mnohem dříve. „Měli to vědět a měli to udělat, zřejmě to věděli,“ řekl prezident.

Kritiku vyvolalo i počínání Ivanky Trumpové

Údiv i kritické reakce na internetu i v médiích vyvolal i výlet dcery amerického prezidenta z Washingtonu do otcova golfového střediska ve státě New Jersey. Ivanka Trumpová, která působí jako prezidentova poradkyně, se do New Jersey vydala v době, kdy v tomto státě i v metropoli platí doporučení zůstat doma. Bílý dům cestu hájí a uvádí, že Trumpová chtěla židovský svátek pesach strávit s rodinou.

„Její cesta nebyla komerční,“ uvedl Bílý dům. „Rozhodla se strávit svátky v soukromí s rodinou,“ dodal. Do golfového střediska Bedminsteru, které patří rodinné korporaci The Trump Organization, se vydala se svými dětmi a manželem Jaredem Kushnerem. Kushner v Trumpově administrativě působí rovněž jako prezidentův poradce.

Řada lidí si proto položila otázku, zda pravidla v nynější obtížné době skutečně platí pro všechny. Bílý dům poznamenal, že cesta do Bedminsteru se nijak nelišila od toho, kdyby Trumpová s manželem jeli do práce. Dodal také, že svátky trávili v uzavřeném zařízení, které je považováno za rodinný domov.

Ještě před cestou Trumpová na Twitteru vyzývala ty, kteří mohou, aby zůstali doma. „Prosím, prosím, učiňte tak,“ napsala. Sedmého dubna, jen den před cestou, rovněž sdílela tweet guvernéra New Jersey Phila Murphyho, který vyzýval obyvatele, aby oslavili Velikonoce doma. Murphy již v března doporučil lidem, kteří vlastní víkendové domy, aby do nich nejezdili, a pomohli tak bojovat proti šíření infekce. New Jersey je navíc jedním z ohnisek nákazy v USA, v tomto státě se dosud nakazilo přes 71 tisíc tisíc lidí, z nichž přes 3 100 zemřelo.
NLEGÁLNÍ ZABÍJAČKA MYNÁŘE NA ZLÍNSKU

I přes nouzový stav, který zakazuje shromažďování více osob, uspořádal v pátek hradní kancléř Vratislav Mynář zabijačku ve své hospodě. Podle kancléře bylo potřeba prase zabít, protože bylo nemocné a zemřelo by, uvedl portál Blesk.cz. Přestože Mynář obstaral pro účastníky testy na koronavirus, hygienická stanice o události nevěděla.

Kancléř Mynář uspořádal zabíjačku pro šest lidí ve své hospodě v Osvětimanech na Zlínsku, události se zúčastnil i starosta obce Aleš Pfeffer. Tímto však Mynář porušil vládní nařízení omezující volný pohyb osob.
Podle portálu Blesk.cz však kancléř argumentuje tím, že prase bylo nemocné a muselo se zpracovat. „Byli jsme rádi, když se podařilo otevřít tady ty hobby podniky a koupili jsme alespoň šrot,“ popsal nedostatek krmiva pro prase Mynář.
Kvůli šrotu však údajně prase přestalo přijímat potravu a Mynář dostal zprávu, že zvíře nejspíše zemře a měl by narychlo udělat zabíjačku.

„To byla normálně zabijačka nutná, nedělalo se žádný hogo fogo, jenom se rychle zabilo prase, rozbouralo se na maso, rychle se to ukončilo. Já jsem k tomu přijel včera odpoledne, to už byl skoro konec tý zabijačky,“ popsal Blesku hradní kancléř.

I starosta Pfeffer uvedl, že se jednalo o rychlou pár hodinovou akci. Podle něj všichni účastníci byli vybaveni rouškami a dodržovali mezi sebou odstup. „Všichni měli roušku a ještě podmínkou těch lidí bylo, že by rádi věděli, že nikdo, kdo bude na té zabijačce účasten, nemá vir,“ řekl Mynář. Testy hradní kancléř prý získal od doktorky, která je měla zakoupené pro své pacienty.

Mynář Blesku sdělil, že testy sám na konci měsíce zaplatí. „Mě píchli do prstu a kápli na nějaké sklíčko nebo nějaký plast a bylo to,“ popsal starosta obce. Podle všeho se tedy jednalo o rychlotesty, které při takovémto použití ale nemusí být přesné.

„Žádnou zabijačku v obci Osvětimany nemáme hlášenu. Za dodržení hygienických podmínek by zabijačka byla možná pouze pro členy domácnosti,“ uvedla Vendula Ševčíková z hygienické stanice Zlínského kraje.
Pokud by se však zabijačka nemocného prasete dala považovat za zajištění péče zvířete, byla by událost pořádaná Mynářem legální. Výjimku o zajištění péče o zvíře popisuje ministerstvo zdravotnictví ve svém mimořádném opatření v
bodě 1c. Pokud tomu tak není, hrozí hradnímu kancléři pokuta za porušení vládních opatření.

TRHY BEZ OCHUTNÁVEK, STÁNKY 2 METRY OD SEBE

Lidé si budou moci od pondělí nakoupit na farmářských i ostatních venkovních trzích, ale prodejci budou muset splnit řadu podmínek. Například nebude možná ochutnávka a konzumace na místě nebo zkoušení oblečení. Nebudou se také smět prodávat potraviny výlučně určené k bezprostřední konzumaci.

Na pravidlech se shodla v pátek vláda, když vzala na vědomí nařízení ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a kývla na to, že se budou moci otevřít venkovní trhy. Prodejci budou muset zajistit nejméně dvoumetrové odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy a nádoby s dezinfekčními prostředky mají být u každého prodejního místa.
Prodejci budou muset povinně mít rukavice při kontaktu se zbožím a při přijímání plateb od zákazníků.

Přitom zároveň stále platí, že se lidé venku smějí pohybovat společně jen po dvojicích, pokud nejde o osoby žijící ve společné domácnosti, a mít roušku. I oni mají zachovávat dvoumetrový odstup mezi sebou navzájem.
Od pondělí bude moci otevřít své provozovny většiny řemeslníků s výjimkou těch, kde dochází ke kontaktu s povrchem těla zákazníka - tedy s výjimkou holičství, kadeřnictví, pedikúry či manikúry. V pondělí se také otevře prodej nových a ojetých silničních vozidel, tedy autosalony i autobazary.

Jen snoubenci nebudou muset mít roušku

Nově jsou od pondělí z rozhodnutí vlády povolené svatby i uzavírání registrovaného partnerství osob stejného pohlaví, ale maximálně za účasti deseti osob, což vedle novomanželů, dvou svědků, oddávajícího a matrikáře znamená maximálně čtyři hosty.

Přitom jen snoubenci v průběhu sňatečného obřadu nemusí mít roušku nebo jiný ochranný ochranný prostředek dýchacích cest. A po skončení obřadu se musí dezinfikovat všechny při svatbě použité pomůcky, vyplývá z nařízení ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

Sportovci mohou trénovat po osmi a bez kontaktů

Při nově povoleném tréninku vrcholových sportovců bude moci být na venkovním sportovišti jen skupina společně trénujících sportovců, která nepřesahuje ve stejném čase 8 osob a nezbytně nutné osoby z realizačního týmu.

Například u fotbalového týmu, který má standardně pří utkání jedenáct hráčů plus náhradníky, tak bude muset trenér vymyslet, bez kterých hráčů se trénink v tu chvíli obejde, a vyloučený má být zatím i tréninkový zápas jedenácti proti jedenácti hráčům.

Podle nařízení ministra zdravotnictví, které odkývala vláda, také sportovci nebudou moci provádět „kontaktní, soubojová cvičení“, teoreticky by tedy fotbalisté neměli například trénovat hlavičkové souboje. Po skončení tréninku mají být dezinfikovány všechny použité tréninkové pomůcky.

Nově bude u vnitřních sportovišť - což neplatí jen pro vrcholové sportovce, ale i pro ostatní - možné využít záchody, pokud se ve vnitřních prostorách nebude potkávat více osob a bude zajištěna dezinfekce rukou.
Studenti VŠ budou psát čestná prohlášení

V pondělí se také na fakulty budou moci vrátit studenti závěrečných ročníků vysokých škol. A to k individuálním pohovorům, zkouškám či laboratorní, experimentální či umělecké práci v souvislosti se svými závěrečnými pracemi.
Do školy bude moci ale podle nařízení ministra zdravotnictví jít student jen v případě, že je bez akutních zdravotních potíží odpovídajících virovému infekčnímu onemocnění. A studenti budou povinně dávat čestné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění v období předchozích dvou týdnů.

VE ŠVÝCARSKU NENOSÍ ROUŠKY, VIRUS ZAVLEKLI PENDLEŘI

Švýcarsko, mezi Čechy většinou známé precizností a vysokou úrovní infrastruktury, si při zvládání epidemie koronaviru nevede zrovna nejlépe. V zemi s více než 27 tisíci nakaženými a tisíci mrtvými dosud neplatí povinné nošení roušek, a to ani pro zaměstnance obchodů. Když jdete ven se zakrytým obličejem, lidé na vás koukají jako na malomocného, shodují se Češi žijící v zemi.

Vláda se víc stará o ekonomiku než o lidi. Vzala to na lehkou váhu,“ popisuje rozhořčeně situaci ve Švýcarsku Jarmila Mitterbacherová. V zemi žije už třicet let a část rodiny má v Čechách. „Jsem teď docela ráda, že moje osmdesátiletá matka není tady,“ dodává.

Zatímco se v Česku na konci února už jednalo o prvních opatřeních, život ve Švýcarsku první nakažený příliš nezměnil. „O zavření hranic se jednalo tak dlouho, až je zavřely sousední země samy,“ říká Mitterbacherová.

Postupy vlády byly od začátku kontroverzní také podle Ludvíka Švestky, který v zemi žije od roku 1968. „Přestože už byla popsána nebezpečí šíření koronaviru, stále byly otevřené hranice pro desítky tisíc pendlerů ze severní Itálie,“ popisuje Švestka.

Právě tito pendleři jsou důvodem, proč je kanton Ticino na jihu Švýcarska nejpostiženější částí země. Hlášeno je z něj takřka 824 případů na 100 tisíc obyvatel. „Čísla tady nestoupají v řádech desítek, ale stovek nebo tisíců,“ komentuje Mitterbacherová. Švýcarsko má momentálně 26 732 případů. Nemoci podlehlo 1 281 lidí. Vyléčila se však víc než polovina pacientů, a to 15 900 z nich. V nemocnici je kolem pětistovky lidí.

Lidé si povídají na švýcarsko-francouzské hranici uzavřené kvůli pandemii koronaviru. S rouškou chodí ven blázni. Když jdete po ulici s rouškou, koukají na vás jako na blázna nebo se bojí, že jste nakažený. Takže samozřejmě neexistují žádné iniciativy na šití roušek jako třeba v Česku, a vzhledem k jejich nedostatku to vláda ospravedlňuje tím, že nejsou třeba,“ vypráví Mitterbacherová a podotýká, že sama sleduje doporučení české vlády, kterými se i řídí.

O rouškách se v zemi od začátku mluvilo jinak než v Česku, podle Švestkových slov byly dokonce označované jako kontraproduktivní: „Protože dodávají dotyčnému falešný pocit jistoty, a on tím pádem třeba zanedbává hygienu,“ popisuje argumentaci úřadů.

Sám roušku nosí, ale setkává se s opovržlivými pohledy. „Prý mají chránit okolí, a ne toho, kdo je nosí, a mají smysl jen pro zdravotnický personál,“ uvádí. Sám však zastává názor, ze úřady zrazovaly od jejich nošení spíše proto, ze jich byl nedostatek

„Lidé laxním přístupem nemyslí na personál nemocnic ani obchodů. Když jdete nakoupit, nikdo z personálu nemá roušku ani rukavice. Jediné, co prodavače chrání, jsou plexiskla u kas,“ vypráví Mitterbacherová.„Na začátku února jsem si myslela, že vláda bude jednat. Švýcarsko je přece jen svou precizností známé, ale v tomhle mě vláda zklamala. Jediné precizní opatření v poslední době bylo, že jsem dostala pokutu za překročení povolené rychlosti o dva kilometry,“ směje se Mitterbacherová.

Úroveň švýcarských nemocnic je naštěstí podle slov Ludvíka Švestky i Jarmily Mitterbacherové výborná, lůžek i materiálu je dostatek a nakaženým se dostává optimální péče. Testovací stanice jsou podobně jako v jiných zemích většinou umístěny venku před nemocnicemi.

Švýcarsko má momentálně ochranná opatření nastavená do 26. dubna. Poté se budou znovu otevírat kadeřnické a kosmetické salony či ordinace lékařů. Následovat budou 11. května školy a větší obchody, ve třetí fázi 8. června pak také univerzity. „Mezi jednotlivými fázemi musí být dostatečný prostoj, abychom mohli vyhodnotit výsledky,“ uvádí vláda.

KORONAVIRUS DONUTIL LIDI PYTLAČIT, JSOU BEZ PENĚZ

Nákaza koronavirem působí lidem značné ekonomické potíže i ve venkovských oblastech. Ze zoufalství se tak mohou lidé ve větší míře uchylovat k pytláctví, varují organizace na ochranu přírody. Některé ohrožené druhy zvířat se už obětí pytláků staly, informoval zpravodajský server BBC News.

Podle americké Společnosti pro ochranu přírody (WCS) v Kambodži někdo otrávil tři z posledních několika set přežívajících ibisů obrovských. Vybito bylo také více než sto ptáčat nesyta indomalajského v největší kolonii vodních ptáků v jihovýchodní Asii, která leží v ptačí rezervaci Prek Toal v kambodžské provincii Siem Reap.

Ochránci přírody podle WCS zaznamenali nárůst lovu chráněných druhů zvířat od doby, kdy šíření koronaviru začalo narušovat tradiční ekonomické a společenské systémy ve venkovských oblastech. „Lidé najednou nemají jinou možnost, než se uchýlit k přírodním zdrojům. Už jsme zaznamenali značný nárůst pytláctví,“ řekl regionální ředitel WCS v Phnompenhu Colin Poole.

Skupiny ochránců přírody by proto měly dělat maximum, aby podpořily místní obyvatele, dodal. „Právě oni jsou poslední obrannou linií pro lesy, ptáky, mokřady. Jsou to lidé, kteří právě teď potřebují pomoci, aby měli na vybranou a nebyli nuceni zabíjet volně žijící zvířata.“

Také v Indii už se objevily zprávy o nárůstu případů pytlačení tygrů, v Africe zase panují obavy ze zvýšeného rizika pro nosorožce a další ohrožené druhy. Matt Brown, ředitel skupiny ochránců přírody společnosti Nature Conservancy uvedl, že prudký pokles počtu turistů v klíčových afrických rezervacích a národních parcích místní lidi připravil o značnou část příjmů.„Máme obavy, že se správcům parků nebude dařit udržet účinný dohled nad těmito oblastmi, když zhruba padesát procent jejich plánovaných zisků zmizelo,“ řekl Brown.