iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Klaus ml.: Prasečí očka, lidovci a spol., se platu nevzdají

Předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší se v rozhovoru pro sportovní kanál RP Records kriticky vyjádřil na adresu vlády, která podle něj lidem příliš nepomůže. Nelichotivě se vyjádřil i na adresu některých poslanců, kteří se vyjádřili proti jeho návrhu, aby se vzdali na půl roku platu. Někdejší člen ODS poměrně nevybíravě kritizoval reakce některých poslanců na jeho návrh z minulého týdne, kdy chtěl, aby se všichni zákonodárci vzdali na půl roku platu. Chtěl, aby se vrátili ke svému původnímu povolání a ve Sněmovně se scházeli jen jednou za měsíc.

Jeho návrh se však nesetkal s příliš nadšeným přijetím u drtivé většiny politických stran. Klaus to demonstroval na příkladu lidovců. „Ti se mohli pod*lat z toho,“ řekl na adresu poslanců KDU-ČSL, kteří se podle jeho slov na něj kvůli tomuto návrhu „sesypali“.

„Tady machrujete jaký jste p

an učitel, pane Výborný, tak budete zase učit,“ vzkázal na adresu bývalého předsedy lidovců Marka Výborného. Klaus mladší prozradil také, co ho v politice zklamalo. Vadí mu například, že do politiky vstupují lidé, kteří toho v životě moc nezažili. „Upřímně nemám rád, když tam lezou ti mladíkové, kteří v životě nic nedělali, jenom někde maximálně vys*rali v akademickém senátu jako studenti,“ poznamenal.

Kdyby prý byl diktátor, tak by zavedl, že poslancem se může stát pouze někdo, kdo si na svůj mandát vydělal a zaplatil ho na daních. V Sněmovně také podle něj často vidí u některých poslanců „ty prasečí očička tam tak běhaj, že jim to kalkuluje, co jim to přinese, nepřinese,“ řekl.

Od státu nic nečekejte

KLAUS ML: DONUTIT PARAZITY PRACOVAT

„Tahle republika platila stovky miliard korun lidem, kteří již v třetí generaci nepracují. Teď by je měla vracet lidem, kteří pro tu republiku pracovali,“ říká Klaus mladší již od počátku současné krize způsobené epidemií koronaviru.
Klaus mladší by uvítal, aby stát podle jeho slov „parazity, co nic nedělají a žije se jim dobře“ donutil pracovat.

Sám očekává, že na podzim se vrátí život do normálu, svět však bude čelit ekonomické krizi. „Nevěřte slibům vlády, stát vám většinou moc nepomůže,“ vzkazuje. Občanům spíše doporučuje, aby se postarali sami o sebe a práci si hledali, kde jen to půjde, například v zemědělství. „To je takový socialistický sen, aby všichni měli tu žebračenku a Hamáček s Valachovou to rozdávali,“ řekl Klaus.

Zrušit WHO

Předseda Trikolóry také razí heslo, že České zájmy mají být na prvním místě a v době krize se to podle něj potvrzuje, že je to správně a chovají se tak všechny země. „I ti eurohujerský socani ve vládě chrání Čechy,“ uvedl.

Opřel se také do mezinárodních organizací. „Všechny ty globální světové zdravotnické organizace, OSN a všechny tyhlety organizace jsou na dvě věci,“ podotkl a dodal, že by Světovou zdravotnickou organizaci zrušil. Podobně kritický je i k Evropské unii. V parlamentu již také navrhl, aby Česko jednostranně vypovědělo Lisabonskou smlouvu, nepovažuje to však za vystoupení z EU

PŘEVEZME SOCHU KONĚVA DO SR, ŘÍKÁ EXPREMIÉR ČARNOGURSKÝ

Za pokus revidovat výsledky druhé světové války označil odstranění pomníku maršála Ivana Koněva na Praze 6 bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský. O jeho projevu na online konferenci ruského Valdajského diskusního klubu informovala ruská média. Čarnogurský řekl, že Slovensko by chtělo sochu od Čechů převzít.

„Jestli Češi chtějí pomník maršála Koněva odstranit, chtěli bychom ho převézt na Slovensko. Bude sloužit jako památník, nejen jako muzejní exponát,“ konstatoval slovenský politik, bývalý disident a na počátku 90. let místopředseda československé vlády. Mezi roky 1991 a 1992 zastával funkci předsedy slovenské vlády.

Aktivisté kvůli Koněvovi zaútočili s dýmovnicí na konzulát v Petrohradu

Odstranění památníku je „projevem boje za změnu geopolitických výsledků druhé světové války,“ řekl Čarnogurský. Podle ruského listu Komsomolskaja pravda promluvil na virtuální schůzi diskusního Valdajského klubu jako expert. Expremiér se ke svému vystoupení nevyjádřil. Čarnogurský, který je předsedou Slovensko-ruské společnosti, o záměru této nevládní organizace odkoupit sochu Koněva už dříve informoval představitele Prahy 6.

„Pomník bychom chtěli umístit na soukromém/částečně soukromém pozemku z důvodu, aby se nemohla opakovat situace jako v Praze 6. Všechny kroky budeme uskutečňovat po konzultaci s velvyslanectvím Ruské federace v Praze, žádný krok neuskutečníme proti stanovisku velvyslanectví,“ napsal Čarnogurský v březnu místostarostovi Prahy 6 Janu Lacinovi v dopisu, jehož text expremiér zveřejnil na webu.

Lacina předtím v reakci na jiný dopis Čarnogurského napsal, že původní záměr Slovensko-ruské společnosti přemístit zmíněnou sochu na Slovensko by nenaplnilo zcela záměr, který zastupitelstvo stanovilo ohledně budoucího umístění sochy.

Sochu chtějí i Rusové

Zájem převzít maršálovu sochu je podle ruských médií ale hlavně v Rusku. Podle páteční zprávy zpravodajského serveru Vesti o Koněva stojí například město Tver, ležící asi 160 kilometrů severozápadně od Moskvy. Místní zastupitelstvo vyjádřilo zájem sochu převzít a rozhodnutí podpořili podpisovou akcí tverští občané.

„Chceme navrhnout Praze 6, aby nám ho (Koněvův památník) dobrovolně vydala do našeho města, když o něj nestojí,“ řekl serveru Vesti aktivista Maxim Kormuškin.Server Vesti kromě toho informuje, že v Praze vzbuzuje odstranění památníku rostoucí rozhořčení, a píše, že místní politici starostu šesté městské části Ondřeje Koláře obvinili ze záměrného vyvolávání konfliktu s Moskvou. „Kolář kašle na obyvatele města,“ napsal server.

Starosta pražského obvodu čelí urážkám

Kauzu kolem Koněvovy sochy negativně vnímá maršálova dcera Natalija Koněvová. „Existují lidé, kteří se nikdy nesmířili s rolí Rudé armády při osvobozování ohromného množství států od fašismu. Jako dcery se mě to dotýká velmi silně,“ řekla ruským novinářům.

Odstranění sochy ruského vojevůdce vyvolalo v ruských médiích krajně negativní reakce a mnohé komentáře se nevyhýbají urážkám a zesměšňujícím poznámkám na Kolářovu adresu. Prokremelský ukrajinsko-ruský server Politagitator ho označil za „ubohého ničemu“, zastupitelstvo šestého pražského obvodu je podle serveru „svinské“. Starosta Kolář je prý jen nastrčená figura kryjící „politické machinace vyššího vedení“.

Odstranit Koněva byl zločin. Odpovíme, varovala mluvčí ruské diplomacie

Politagitator píše, že případu poskytla krytí americká právní kancelář Squire Patton Boggs, s níž podle serveru spolupracuje „tatík obvodního darebáka“ Petr Kolář, bývalý český velvyslanec v USA i v Rusku. Politagitator se přitom odvolává na poznatky ruského velvyslance ve Washingtonu Anatolije Antonova, který se prý kauzou zabývá.

„Soudí se, že odstranění památníku maršála Koněva potřebovali washingtonští šíbři v zájmu prudkého ochlazení vztahů mezi Moskvou a Prahou,“ uzavírá server. Radnice Prahy 6 sochu Koněva, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku, nechala odstranit začátkem dubna a chce ji umístit do muzea.

AKTIVISTÉ KVŮLI KONĚVOVI ZAÚTOČILI S DÝMOVNICÍ NA KONZULÁT V PETROHRADU

Aktivisté nezaregistrované strany Jiné Rusko ve čtvrtek opětovně demonstrovali kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze. Před českým konzulátem v Petrohradě vyvěsili nápis s požadavkem na vrácení sochy na původní místo. Zapálili přitom dýmovnici. Česká diplomacie kvůli incidentu poslala nótu ruskému ministerstvu zahraničí.

„Nacionální bolševici“, jak se aktivisté sami označují, před českým konzulátem rozvinuli transparent s nápisem „Koněva zpátky na místo, kurvy!“ a zapálili dýmovnici, uvedla agentura Regnum s odvoláním na prohlášení petrohradské pobočky Jiného Ruska.

Při protestu aktivisté rozdávali letáky, podle nichž se úřady Prahy 6, které odstranění sochy nařídily, „vysmívají historické paměti našich národů a krvi sovětských vojáků, kteří před 75 lety osvobodili české hlavní město a (nacistický vyhlazovací tábor) Osvětim“.

„Nebuďte hněv ruského lidu. Vzpomeňte si nejenom na 1945, ale i 1968,“ varují aktivisté na svých stránkách. Uvádí, že jednoho člena skupiny policie zadržela kvůli hozené dýmovnici. Regnum připomnělo, že památník osvoboditeli Prahy maršálu Koněvovi byl 3. dubna odstraněn na základě rozhodnutí úřadů městské části. Seznam viníků byl předán ruské kriminální ústředně, napsala agentura.

KIM SE NEZÚĆASTNIL HLAVNÍCH OSLAV, MÉDIA SPEKULUJÍ O KORONAVIRU

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se neobjevil na tradičním výročí narození svého dědečka a zakladatele KLDR Kim Ir-sena. Jeho absence je zarážející zejména proto, že se jedná o nejvýznamnější slavnost v zemi. Média proto spekulují, že se nakazil koronavirem. Podle další teorie prý jen vysílá signál, že už dále nechce žít ve stínu svých předků.

Během takzvaného Dne slunce severokorejský stát pořádá ohromné slavnosti, včetně masivních vojenských přehlídek. V některých případech při nich komunistický režim demonstroval i účinnost svého vojenského arzenálu. 108. výročí narození zakladatele KLDR se však nečekaně obešlo bez přítomnosti Kim Čong-una. Na fotkách státních médií jsou vidět ostatní funkcionáři, jak dodržují tradici a klaní se v Paláci slunce Kumsusanu, mauzoleu Kim Ir-sena. Jeho vnuk ale mezi nimi nebyl.

Stalo se poprvé od roku 2011, aby severokorejský vůdce absentoval na takto významné události. Neúčastnila se jí ani jeho sestra Kim Jo-čong, která je v čele severokorejského propagandistického oddělení, podotýká stanice Al-Džazíra.
KLDR vypálila další střely, po 150 kilometrech spadly do moře

Naposledy státní média publikovala fotky Kim Čong-una ze soboty 11. dubna, kdy přihlížel vojenskému cvičení a vedl zasedání, na kterém požadoval rozhodnější opatření proti koronaviru. Ačkoliv v úterý KLDR během probíhajících jihokorejských voleb vypálila rakety, Kim Čong-un se na demonstraci síly neukázal. Důvod jeho nepřítomnosti se stal předmětem mnoha spekulací. Mluví se o tom, zda se severokorejský vůdce nenakazil nemocí covid-19.

Země tvrdí, že nemá žádný případ infekce, vzhledem k její blízkosti k Číně a tajnůstkářské povaze režimu však o severokorejských statistikách převládají pochybnosti. KLDR nicméně nechala uzavřít hranice a zahraniční diplomaty poslala do karantény a následně domů.

Nula nakažených, chvástá se KLDR. Experti tuší možnou katastrofu

Možná se Kim Čong-un nezúčastnil jen z preventivních důvodů. Je zvyklý lidi hodně objímat, což je v období šíření nákazy nebezpečné, řekl stanici CNN John Delury, profesor mezinárodních studií z Univerzity Jonse v Soulu.
Severokorejský vůdce svou nepřítomností mohl též lidu vyslat signál, aby bral nařízení o sociální vzdálenosti vážně. Server Korea Times podotýká, že oslav se účastnilo méně lidí než obvykle, nepochybně kvůli obavám z koronaviru. KLDR před jejich uspořádáním zrušila jiné akce, které je obvykle doprovázejí.

Nejmenovaný úředník z ministerstva sjednocení, řekl serveru Korea Herald, že pochybuje, že by toto vysvětlení bylo tím opravdovým. Upozorňuje, že Kim Čong-un v polovině února vzdal hold svému otci i přes zesílenou antivirovou kampaň v zemi.

Podle některých analytiků důvod nemusí být hygienický, ale mocenský. „Kim Čong-un se chce odtrhnout od minulosti, stejně tak jako od tradičního kultu osobnosti,“ myslí si Ahn Čan-il, výzkumník na univerzitě v Soulu, který uprchnul z KLDR. „Chce být označován za vůdce, který je moderní a kompetentní, a ne jen za potomka svých předchůdců,“ řekl Čan-li serveru Japan Times.

Této teorii by nasvědčovalo i to, že navzdory zvyklostem Kim Čong-un neposlal k sochám svých předků ani kytici. „Mohlo by to být součástí propagandistické snahy Severní Koreje distancovat Kim Čong-una od odkazů dědečka a otce a zdůraznit naopak jeho vlastní úspěchy,“ tvrdí Rachel Leeová, bývalý analytička americké vlády se zaměřením na KLDR.
Stanice CNN však podotýká, že už v minulosti vůdci KLDR náhle zmizeli. Podle různých teorií smrtelně onemocněli či na ně byl spáchán atentát. Nakonec se ale vždy objevili, ačkoliv se z některých náznaků či přímo z vyjádření severokorejských médií dalo vyvodit, že měli zdravotní problémy.

STRANA MERKELOVĚ POSILUJE, POPULISTÉ ZTRÁCEJÍ

Koronavirus výrazně zamíchal kartami na německé politické scéně. Vládní CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové se během epidemie těší u voličů popularitě, kterou nepamatuje od léta 2017. Naopak nejsilnější opoziční strana, pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), má nejnižší podporu za téměř tři roky. Ukázal to aktuální průzkum pro veřejnoprávní televizi ARD.

Konzervativní unie CDU/CSU by si podle něj nyní přišla na 38 procent hlasů, což je o téměř deset procentních bodů více než koncem března, kdy měla podporu 29 procent občanů. Dlouhodobě nejsilnější politické uskupení by si výrazně polepšilo i ve srovnání s parlamentními volbami ze září 2017, v nichž se pro něj vyslovilo 32,9 procenta voličů.

Opačný trend je teď patrný u opoziční AfD, která se ještě začátkem roku pohybovala kolem 14 procent, ale nyní je na devíti. Podle politologů je to i tím, že v případě koronaviru dosud osvědčená rétorika strany nefunguje. Zatímco v jiných případech může AfD ukazovat na konkrétního protivníka či nepřítele, u nákazy, která je pro lidské oko neviditelná, to je možné jen těžko.

Do Spolkového sněmu by se nyní vedle těchto dvou uskupení dostali i vládní sociální demokraté se 17 procenty, Zelení s 19 procenty a Levice se sedmi procenty. Na hranici vstupu do parlamentu jsou svobodní demokraté (FDP) s podporou pěti procent Němců.

Průzkum pro televizi ARD také ukázal, že opatření přijatá v boji proti nákaze silně nebo velmi silně omezují život 31 procent dotázaných. Naproti tomu 69 procent Němců uvedlo, že je opatření zatěžují jen málo, nebo dokonce vůbec.
Jasně se také ukazují dopady koronaviru na dovolenkové plány. Na 14 procent Němců už kvůli nákaze letní dovolenou stornovalo, dalších 21 procent jich ji zatím raději vůbec nerezervovalo. S tím, že dovolenou uskuteční tak, jak dosud plánovali, počítá 28 procent dotázaných.

SENÁT ODMÍTL VYŠŠÍ ZADLUŽOVÁNÍ, SCHILLEROVÁ NECHCE ŠKRTAT 150 MILIARD

Senát odmítl změnu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která by vláda umožnila pro příští rok předložit rozpočet se strukturálním schodkem až 4 procenta HDP. „Na příjmech bude chybět minimálně 140 miliard korun. Buď by to znamenalo seškrtat výdaje, nebo zvýšit daně,“ varovala ministryně financí Alena Schillerová, co by znamenalo nepřijetí zákona, který se vrací do Sněmovny.

Pro zamítnutí zákona hlasovalo 33 ze 40 přítomných senátorů. Vláda ANO a ČSSD má s podporou komunistů, kteří ji tolerují, dostatek hlasů, aby veto Senátu přehlasovala. Chceme zvyšovat platy učitelů. A nedopustíme, aby nerostly důchody. Do ekonomické prosperity se z krize neproškrtáme. Bohužel @SenatCZ zamítl novelu pravidel rozpočtové odpovědnosti, s níž bychom se vyhnuli škrtům i zvyšování daní. Nevzdávám to, budu o její schválení dál bojovat.

Žádná vláda se neproškrtala do ekonomického růstu

„Nežádám o bianco šek, ale o udržení životní úrovně občanů,“ řekla ministryně financí před hlasováním senátorům a varovala je před opakováním neúspěšné politiky škrtů. „Žádná vláda se neproškrtala do ekonomického růstu, jen do recese,“ prohlásila Schillerová.

Zeptala se senátorů, zda za zbytečné zadlužování považují to, že chce vláda zvyšovat důchody. „Když zákon neprojde, vzkazujete důchodcům: Nebude na vaše důchody, vzkazujete učitelům: Nebude na vaše platy,“ hájila změnu už ve Sněmovně. Senátor za ODS Vladislav Vilímec řekl, že zákon o rozpočtové odpovědnosti byl přijat právě proto, aby nemohla vláda „rozhazovat“.

Proti návrhu se v Senátu postavila předsedkyně Národní rozpočtové rady, bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, kam jí jmenoval exprezident Václav Klaus. „Změna může pomoci ministerstvu financí navýšit výdaje, ale zhorší naši kredibilitu na finančních trzích,“ řekla Zamrazilová.„Nejsem rád, že máme úpravu rozpočtové odpovědnosti v zákoně,“ prohlásil naopak sociální demokrat Jiří Dienstbier.

Senát už ve čtvrtek vrátil dva další návrhy

Už ve čtvrtek senátoři zamítli návrh, aby v nemocnicích mohli kvůli koronavirové krizi pracovat lékaři ze zemí mimo Evropskou unií i bez aprobačních zkoušek. Vláda narazila i s pravidly pro nájmy. Stát má podle Senátu garantovat majitelům bytů nájmy ve výši 80 procent, pokud budou mít nájemníci problém se splácením.

VLÁDA KÝVLA NA ZVÝŠENÍ OŠETŘOVNÉHO, OD 27. DUBNA BOHOSLUŽBY

Zvýšení ošetřovného na 80 procent denního vyměřovacího základu místo dosavadních 60 procent schválila vláda, a to zpětně od 1. dubna, řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Rodiny, jejichž děti se nebudou moci vrátit do prázdnin do školy, budou mít nadále nárok na ošetřovné. Vláda rozhodla i o tom, že od 27. dubna budou možné bohoslužby, zatím za účasti 15 osob.

Navýšení ošetřovného budou příští týden schvalovat poslanci. Podle návrhu, který vláda zveřejnila na svém webu, by měl stát ošetřovné kvůli uzavřeným školám vyplácet nejdéle do prázdnin. Podle podkladů ministerstva práce a sociálních věcí by ošetřovné mohlo pobírat nejvýš 181 tisíc lidí. Výdaje na 30 dní by po zvýšení činily asi 3,5 miliardy korun.

Vláda podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha rozhodla i o tom, že umožní od 27. dubna konání veřejných bohoslužeb a náboženských obřadů. Na začátku budou možné do 15 osob, od 11. května do třiceti a od 25. května do padesáti lidí. Od 8. června by už akce v kostelech neměly být omezeny počtem účastníků. Návrh premiér projednal s kardinálem Dominikem Dukou.

Ministr zdravotnictví Vojtěch na otázku iDNES.cz, v čem jsou podle vlády ohledně rizika šíření koronaviru nebezpečnější kostely než třeba hobbymarkety, kde neruguluje, kolik lidí tam může přijít, opáčil, že v kostele jsou dvě hodiny lidé natěsno. Vojtěchůch náměstek Roman Prymula řekl, že riziko zvyšuje i to, že do kostelů chodí především starší lidé.

Lázně by mohly podle ministra Vojtěcha postupně obnovovat provoz od května. Záleží, jaká bude zdravotní situace na konci dubna. „Nedokážu si představit, že bychom ze dne na den uvolnili cestování do celého světa bez omezení v této chvíli, když víme, že v řadě zemí je situace neutěšená. Mohlo by to vytvořit druhou nebo třetí vlnu pandemie,“ řekl také Vojtěch po jednání vlády.

Ministři potvrdili, že umožní od pondělí 20. dubna otevřít farmářské trhy, autobazary, provozovny řemeslníků a umožnit svatby v počtu do deseti osob. Vysoké školy se od pondělí otevřou v omezené míře pro aktivity studentů v posledním ročníku studia. Účastnit by se jich mohlo vždy maximálně pět lidí najednou.

OSVČ budou příspěvek dostávat až do 8. června

Premiér Andrej Babiš i ministryně financí Alena Schillerová už před pátečním jednáním vlády řekli, že i v květnu bude pokračovat pomoc osobám samostatně výdělečně činným kvůli omezení jejich podnikání.

„Podpora osob samostatně výdělečně činných bude proplacena i za květen,“ řekl Právu Babiš. Výše podpory kvůli omezení podnikání by za květen mohla být 15 tisíc korun. Schillerová později řekla, že 500 korun denně budou OSVČ dostávat až do 8. června, což je den, kdy se mají otevřít všechny uzavřené obchody. Návrh předloží vládě v pondělí.

Už dříve parlament schválil jednorázový příspěvek za období do konce dubna ve výši 25 tisíc korun a osoby samostatně výdělečně činné mohou o peníze žádat prostřednictvím finančních úřadů.„Podpora osob samostatně výdělečně činných bude proplacena i za květen. Červen rozhodneme podle situace v květnu,“ řekl Babiš. Výše podpory kvůli omezení podnikání by za květen mohla být 15 tisíc korun měsíčně.

Zvýšení odvodů za státní pojištěnce

Kabinet by měl projednat i návrhy na další daňové úlevy v souvislosti s koronavirovými opatřeními. Podle Babiše by vláda mohla dostat na stůl i návrh na zvýšení platby za státní pojištěnce. „My musíme navýšit platbu za státní pojištěnce tento rok. Od 1. června o 500 korun, musíme dostat tento rok do systému 19,2 miliardy, a další rok dalších plus 200 korun,“ ohlásil Babiš ve středu v Událostech, komentářích v ČT.

Zvýšení platby za státní pojištěnce od června o 500 korun by mělo dodat peníze do zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch návrh předloží už dnes nebo v pondělí. Pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, je zhruba 5,9 milionu, stát nyní za každého z nich odvádí 1067 Kč měsíčně.

PAŠERÁCI CHODÍ PŘES HRANICE PĚŠKY, DO NĚMECKA NOSÍ CIGARETY Z ČECH

Ve čtvrtek zastavili policisté u bavorského Waldmünchenu nedaleko Domažlic jednoho Němce a tři Čechy. Ti se se po počátečním vymlouvání přiznali, že byli v Česku nakoupit levnější cigarety. Německá policie případy, kdy pašeráci kvůli uzavřeným silničním přechodům s Českem a Polskem přenášejí cigarety přes zelenou hranici, hlásí stále častěji.

Protože nakoupené kuřivo nebylo jen pro osobní potřebu kontrolovaných, policisté ho zabavili. Muži se navíc budou zodpovídat za porušení karanténního zákona, který pohyb mimo domov omezuje jen na odůvodněné případy.
Tip na čtveřici dostala policie od místní občanky. Ta si povšimla, jak dva vozy zaparkovaly blízko hranice, přes kterou se pak jejich posádka vydala pěšky.

Při kontrole se navíc ukázalo, že jeden z vozů má stále českou registrační značku, ačkoli jeho majitel již sedm let žije v Německu. V tomto případě nepřepsání vozu na německou registraci odporuje německému zákonu o dani z provozu motorových vozidel, poznamenal list Mittelbayerische Zeitung.

O podobném případu pašování před týdnem informovala bavorská rozhlasová a televizní stanice Bayerischer Rundfunk. Za přenášením tabákových výrobků přes zelenou hranici z Česka do Německa, shodou okolnost rovněž u Waldmünchenu, tehdy stáli dva Češi žijící v Německu. Také tehdy je policii ohlásil náhodný svědek. Bavorská policie se mezitím obrátila na veřejnost s prosbou, aby podobné případy nepovoleného přechodu hranic a podezření na pašování obratem hlásila.

VOJÁCI ČR UKONČILI STŘEŽENÍ AFGHÁNSKÉ ZÁKLADNY BAGRÁM, MISE POKRAČUJE

Česká armáda koncem března ukončila střežení základny Bagrám v Afghánistánu. Na misi se vystřídalo 2000 vojáků, osm z nich v misi padlo. V pátek do Česka armáda přepravila velkokapacitním letounem Ruslan část materiálu strážní roty. Mise české armády v Afghánistánu ale nadále pokračuje, v zemi jsou čeští lékaři nebo výcvikové jednotky.

O ukončení mise oficiálně informovala mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. Spojeneckou základnu čeští vojáci střežili od roku 2013, v zemi se vystřídalo 13 jednotek a zhruba 2000 vojáků. Na starosti měli venkovní ochranu letecké základny a zabránění nepřátelským aktivitám povstalců. Vyjížděli proto do jejího okolí, kde dohlíželi na situaci, kontrolovali místa, odkud v minulosti povstalci odpalovali rakety, nebo shromažďovali zpravodajské informace.
Při dvou sebevražedných útocích na české hlídky padlo v roce 2014 pět vojáků a v roce 2018 tři vojáci.

Čeští vojáci v Bagrámu

Na letišti v Pardubicích v pátek přistál první ze tří letounů AN-124 Ruslan, který v projektu strategické přepravy SALIS dovezl materiál poslední strážní roty. „Ta posledním březnovým dnem ukončila svůj operační úkol v rámci zahraniční operace Resolute Support v Afghánistánu,“ uvedla Dvořáková. Poslední strážní rota byla v Afghánistánu nasazena od října. Na ochraně základny spolupracovala s americkými, gruzínskými a afghánskými vojáky.

Uplynulé dva týdny jednotka připravovala svůj materiál a techniku k přepravě do Česka. Zpět budou převezeny kontejnery s materiálem, spojovací prostředky, zbraně, munice, vozidla Land Rover a výstroj a vybavení vojáků. Vojáci se vrací zpět postupně během dubna.

Češi se stahují z obrany základny Bagrám. V Afghánistánu obdrží jiné úkoly

Česká armáda i nadále v Afghánistánu zůstává. Svou přítomnost letos posílila polním chirurgickým týmem, který působí v polní nemocnici na základně v Kábulu. Zároveň má v zemi jednotky, které mají na starosti výcvik mimo jiné afghánských speciálních sil. V Afghánistánu také zůstává jednotka s bezpilotním prostředkem Scan Eagle, která doposud působila ve prospěch strážní roty.

USA v únoru uzavřely mírovou dohodu s Tálibánem, Spojené státy se v ní zavázaly, že do 14 měsíců ze země stáhnou všechny své vojáky a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO včetně Česka. Tálibán na oplátku slíbil, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.

BABIŠ KRITIZOVAL NAČASOVÁNÍ KYBERÚTOKŮ PROTI NEMOCNICÍM ČR

Stát věnuje absolutní pozornost hrozbě útoků, před kterými varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, řekl premiér Andrej Babiš Rádiu Z. Předseda vlády zároveň ostře kritizoval načasování útoků a označil jej za „prasárnu“. Podle premiéra v tomto týdnu příslušné orgány zaznamenaly informace o dalších chystaných útocích.

„Nejdřív to bylo takové oťukávání, co naše systémy vydrží, teď údajně došlo k nějakým útokům na nemocnici a ministerstvo zdravotnictví,“ řekl Babiš v rozhovoru. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve čtvrtek řekl, že hackeři se pokusili o útok na některé nemocnice i ministerstvo zdravotnictví. Útoky se podle něj zatím daří odvracet.

Premiér také dodal, že situaci probíral s ředitelem Národního úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karlem Řehkou. „Pokud jsem s ním mluvil, tak jsme to ustáli. Samozřejmě tomu věnujeme absolutní pozornost. Po útocích v Benešově a Brně je to nejdůležitější,“ připomněl loňské odstavení počítačové sítě a ochromení nemocnice v Benešově a letošní útok na Fakultní nemocnici v Brně.

Česko opět čelí kyberútokům. Cílem hackerů byly nemocnice i ministerstvo

Útoky hackerů ze zahraničí mají podle Babiše za cíl buď zjistit informace, případně rozvrátit stát, na který jsou namířeny. „Je to pěkná prasárna. Nechápu v této době, proč někdo takové prasárny dělá,“ prohlásil Babiš. Terčem kybernetického útoku se v noci na pátek stala Fakultní nemocnice Ostrava. Cílem byl jeden z jejích serverů. Útok však nemocnice odrazila. Podobné útoky správci její sítě řeší často, uvedla mluvčí zdravotnického zařízení Petra Petlachová.

NÚKIB vydal doporučení pro nemocnice

NÚKIB v pátek vydal obsáhlejší doporučení pro zařízení, kterým může hrozit kybernetický útok. Úřad už ve čtvrtek varoval, že v Česku hrozí v nejbližších dnech útoky na počítačové systémy nemocnic a další významné cíle.
Materiál je ke stažení na úřední desce úřadu, podle mluvčího uvádí konkrétní doporučené postupy pro správce informačních a komunikačních systémů spadajících pod zákon o kybernetické bezpečnosti. Obsahuje i další doplňující doporučení.

„Nejedná se o vyčerpávající výčet všech opatření, které by bylo možné k ochraně informačních nebo komunikačních systémů spadajících pod zákon o kybernetické bezpečnosti před hrozbou zavést, ale je zpracován především s ohledem na nutnost rychlého přijetí daných opatření,“ stojí v materiálu.

Ostravská nemocnice se stala terčem kybernetického útoku, odrazila ho

Útoky jsou podle NÚKIB nyní v přípravné fázi, hlavně přes takzvané spear-phishingové kampaně. Phishing používají podvodníci k získávání citlivých údajů. Rozesílají e-mailové zprávy, jež často vyzývají adresáta k různým úkonům a zadání dat. Spear-phishing pak cílí na konkrétní adresáty.

NÚKIB doporučuje ohroženým zařízením, aby uživatelé počítačových systémů hlásili správci sítě otevření podezřelých příloh e-mailů v posledních dnech. Zařízení také mají například upozornit uživatele počítačů na možnost „maskování“ škodlivých spustitelných souborů za obrázky či textové soubory - například typu obrazek.png.exe, text.txt.exe či dokument.pdf.exe. Zařízení také mají centrálním nastavením zabránit spouštění aktivního obsahu a maker především v .doc souborech. Zkrontolovat by měla také funkčnost záloh v případě bezpečnostního incidentu.

KYBERNETICKÝ ÚTOK V BRNĚ, DESÍTKY MILIONŮ, KLESLY ODBĚRY KRVE

Fakultní nemocnici Brno vznikla při březnovém kybernetickém útoku škoda v desítkách milionů korun. Nemocnice přišla například o některá administrativní a ekonomická data nebo o internetový objednávkový systém u dárců krve. Objednala nový, fungovat by měl do dvou týdnů.

Nemocnice se stala terčem útoku v pátek 13. března, nyní už jede naplno. „Některé systémy nejsou tak uživatelsky přátelské a rychlé, jedou na omezený počet serverů, ale postupně je zapojujeme,“ uvedl dnes ředitel fakultní nemocnice Jaroslav Štěrba.

Primářka transfuzního oddělení Hana Lejdarová uvedla, že odběry krve klesly zpočátku zhruba na polovinu, nyní se dostaly asi na 70 procent normální situace. Denně za normálního stavu nemocnice i s dalšími pracovišti provedla asi 180 odběrů, v Brně přibližně 120.

Nemocnice se snaží dárce informovat o aktuální situaci. „Nyní bohužel nemáme k dispozici jiný objednávací nástroj než telefonický. Náš internetový objednávací systém nepřežil ten kybernetický útok. Byla odeslaná objednávka na nový, mohl by fungovat v horizontu deseti dnů,“ podotkla Lejdarová. Podle Štěrby se ztratila některá administrativní a ekonomická data. Data pacientů ale nemocnice má, podařilo se obnovit i historii e-mailové komunikace.

Bližší informace k útoku Štěrba nechtěl říct a odkázal na policii a Krajské státní zastupitelství v Brně, které situaci dozoruje. Státní zastupitelství zatím bližší informace neposkytuje stejně jako Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, který se situací zabýval.Úřad ve čtvrtek také upozornil, že by se v brzké době mohly stát kybernetické útoky na více cílů včetně nemocnic.