iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Experti Německa: Koronavirus z 2013 potrvá až 3 roky

MUDr. Marek Zeman: Německá příprava na koronavirus z roku 2012: potrvá to až tři roky: Koronavirus navazující na virus SARS, který nakažený člověk předá průměrně 3 dalším lidem. Doba od přenosu na člověka do prvních příznaků onemocnění je obvykle tři až pět dní, ale možná 2 až 14 dnů. Symptomy onemocnění jsou horečka a suchý kašel, většina pacientů má dušnost, na rentgenu viditelné změny v plicích, zimnici, nevolnost a bolest svalů.

Mohlo by se zdát, že předchozí odstavec je popisem nám již dobře známého viru COVID-19. Ve skutečnosti jde o modelový případ nákazy virem, který už v roce 2012 použili autoři z berlínského Robert Koch Institutu, když pro vládu zpracovávali Zprávu o analýze rizik v civilní ochraně, kterou v lednu 2013 schválil německý parlament (Bundestag). Model byl vytvořen, aby odhadl, jakým způsobem bude nákaza probíhat a jaké dopady na různá odvětví ekonomiky a obecně na život bude mít. A aby tak umožnil Německu se na budoucí epidemii připravit.

Velmi přesný odhad

Zmíněná podobnost není náhodná. Modelový virus – ve studii označovaný jako Modi-SARS – má i další vlastnosti, které dobře známe ze současné reality. Patogen pochází z jihovýchodní Asie, kde byl z volně žijících zvířat přenášen na člověka prostřednictvím trhů. Děti a dospívající mají obvykle jednodušší průběh nemoci, zatímco pro osoby starší 65 let je významně vyšší procento smrtnosti (podíl zemřelých z těch, kdo onemocněli), na věku pacienta závisí také délka onemocnění. Přenos probíhá hlavně prostřednictvím kapénkové nákazy, ale virus může zůstat infekční několik dní na neživých površích. K léčbě není k dispozici žádný lék. Kromě dodržování hygienických opatření mohou být ochranná opatření v tomto smyslu přijata pouze izolováním nemocných nebo podezřelých z infekce a použitím ochranných prostředků, jako jsou ochranné masky, ochranné brýle a rukavice. Modelovaná pandemie začala v Asii v únoru, přiznána ale byla až o několik týdnů později. V dubnu se objevil první případ v Německu.

A tak největší rozdíl modelového viru a skutečného viru COVID-19 je ve smrtnosti (podílu zemřelých z počtu nakažených). Model počítá s 10 %, zatímco u COVID-19 se v realitě ukazují 3 % nebo méně. Přesto byl model z roku 2012 velmi přesným odhadem toho, co může přijít a na co by se Německo mělo připravit.

Očekávají se tři vlny ve třech letech

Nemá smysl podrobně rozebírat, k jakým závěrům ohledně vlivu modelové pandemie na Německo studie dochází. Za zmínku ale stojí klíčové zjištění týkající se průběhu pandemie, které z modelu vyplynulo – scénář očekává celkem tříletý vývoj s tím, že po této době bude vyvinuta, uvolněna a v dostatečném množství dostupná vakcína proti viru. Virus se ovšem během zmíněných tří let mění mutacemi, takže i lidé, kteří již byli infikováni, se na infekci stanou opět citlivými, protože se předpokládá, že osoba je imunní 360 dnů. To vede k celkem třem vlnám nemoci s různými počty postižených.

V první vlně (dny 1 až 411) onemocní v Německu (z 80 milionů lidí) celkem 29 milionů lidí, v průběhu druhé vlny (dny 412 až 692) celkem 23 milionů a během třetí vlny (693 až 1052) celkem 26 milionů lidí! V průběhu tří let se očekává jako přímý následek infekce nejméně 7,5 milionu úmrtí. Zopakujme ale, že tento model počítá s několikanásobně vyšší smrtností, než jaká byla zatím zaznamenána u skutečného viru COVID-19.

Německý model z roku 2012 může sloužit k pochopení, z čeho plynou prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové a strategie, které Německo pro zvládnutí pandemie COVID-19 uplatňuje. Nelze očekávat, že vývoj v Česku by se od vývoje u našich západních sousedů nějak významně lišil. Na německém modelu vidíme, že veškerá současná opatření české vlády, která jsou správná, nemůžeme vnímat jen jako dočasná – virus zkrátka v nejbližší době nezmizí. Nám proto nezbývá, než se s ním naučit žít, tedy udržovat přijatá opatření v účinnosti déle a tak, aby pro širokou veřejnost a národní hospodářství byla snesitelná. Proto před nás staví nejméně otázky, které je nutné bezodkladně zodpovědět.

1. Jak zvládneme dlouhodobá omezení?

Virus nelze z ČR vymýtit, jen v čase přibrzdit. Což probíhá a je to správné. Musíme ale přestat vytvářet dojem, že virus přemůžeme a válku s ním vyhrajeme. To bez léků a plošné vakcinace není možné, protože lék zatím nemáme. Cílem tedy je připravit včas zdravotnický systém na případné nejhorší prognózy, tedy na stovky až tisíc lidí na plicních ventilátorech, což se může ještě dvakrát opakovat. To se zřejmě zdaří.

Je ale otázkou, jestli je nutné všechny občany vyděsit k smrti a tím srazit šíření viru rychle k nule (skoro ale ne úplně) za cenu stamiliardových ztrát, anebo zda by nestačilo udělat maximum pro ochranu nejvíce ohrožených skupin – seniorů nad 65 let věku, nemocných s plicními chorobami (astmatici, bronchitici, s fibrózami plic), s kardiálním onemocněním, těžkých diabetiků, onkologických pacientů apod. To znamená udržet je doma v tzv. ochranné karanténě. Ostatní, bezpříznakoví lidé, nechť nosí všude roušku a normálně žijí a pracují. A v co nejširší míře jsou testováni na přítomnost koronaviru a v případě pozitivního nálezu jsou rovněž umístěni do karantény.

Ale hlavně ať jsou soustavně informování a je jim připomínáno, že za prvé musí být zodpovědní a stále nosit roušku a věnovat více času hygieně, aby nikoho nenakazili, a že za druhé pravděpodobnost těžšího či fatálního průběhu jejich onemocnění je malá a systém je na ni plně připraven. Tato tzv. SMART KARANTÉ-NA by byla dostatečná a daleko méně by poškodila ekonomiku. Samozřejmě divadla, kina, aquaparky atd. by byly zavřené, obchody naopak plně otevřené a restaurace například v režimu od 11 do 20 hodin pro obědy a večeře, to je jistě k posouzení. Ale znovu: nevyděsit, dát ekonomice šanci. Po úterý se zdá, že stát o tomto přístupu začíná přemýšlet.

2. Jak má vláda reagovat vůči ekonomice?

Především dočasně zvýšit státní výdaje. Kromě těch, které tento týden schvaluje parlament, by vláda urychleně měla přijít s návrhem na příspěvek na udržení zaměstnanosti, vzorem jí může být Německo nebo Nový Zéland. Žádoucí by rovněž bylo, aby vláda podpořila investice do oblastí, které mají rychlý multiplikační efekt a nízkou dovozní náročnost – těmi rozhodně jsou například investice do stavebnictví. S podporou místních samospráv (krajů, měst a obcí) by proto měla na přechodnou dobu využívat zjednodušená pravidla pro veřejnou podporu a veřejné zakázky.

Na straně daňových úlev by vláda měla zavést dočasná daňová opatření pro firmy postižené COVID-19, tedy odložit povinné placení záloh na daň z příjmů právnických osob a DPH, odpustit pokuty za pozdní odevzdání kontrolního hlášení, zavést slevy pro sociální a zdravotní pojištění.

Jako další musí co nejdříve přijít na řadu opatření na rozběhnutí zabrzděné ekonomiky. Vláda musí pověřit systém českých komerčních bank k vytvoření nových záručních programů pro jejich klienty, zejména pro malé a střední podnikatele ve výši alespoň 15 % HDP, tedy kolem 800 miliard korun. Představa, že tento úkol bude plnit výhradně Českomoravská záruční a rozvojová banka, která se sama nenachází v hustém předivu každodenních ekonomických vztahů, je totiž naprosto iluzorní a z podstaty věci dodat rychle peníze v takto velkém množství do ekonomiky skrze ČMZRB nelze.

ČNB by vedle toho měla uvažovat o tom, že sníží nároky na proticyklické rezervy, které musí komerční banky povinně vytvářet, a zvýšit tím jejich kapacitu pro poskytování úvěrů. Prorůstový efekt by rovněž měla mít možnost využití devizových rezerv ČNB – jednak jako zdroj pro intervence devizového kurzu, pokud se příliš rozkýve, a jednak jako dodatečný zdroj financování státního rozpočtu.

Využít bychom měli rovněž naše členství v Evropské unii. Evropská rada a Evropská komise by měly mobilizovat finance EU a přesměrovat je na projekty na řešení dopadu epidemie. Členské země včetně té naší by měly začít urychleně jednat s Evropskou komisí, aby veškeré příspěvky ze zdrojů EU byly prioritně využity pro řešení vzniklé situace. V aktuálním období 2014 – 2020 je přibližně po přepočtu sto miliard korun, které zatím nejsou vázány ke konkrétním projektům, a lze je tedy využít přednostně. Zatím není žádný signál, že by k tomu Komise nebyla připravena.

Pro inspiraci si všimněme, co zatím už schválily jiné vlády ve světě. Spojené státy už například mají stimulační balíček ve výši bilión dolarů, což je pět procent jejich ročního HDP. Francouzská vláda slíbila, že žádnou firmu nenechá položit kvůli koronaviru. Slíbila kompenzace mzdových nákladů firem, aby se zabránilo propouštění. Celých 300 miliard eur, což je 11 % jejich HDP, dala na záruky bankám za úvěry firmám, schválila odklad daňových plateb. Vláda na Novém Zélandu kompenzuje mzdové náklady všem zaměstnavatelům, jejichž firmy jsou zasaženy COVID-19, aby nedošlo k poklesu zaměstnanosti. Německo slíbilo neomezenou likviditu podnikům zasaženým koronavirem, a uvolnilo na to 500 miliard eur.

3. Jaké změny musíme provést v legislativě?

Legislativním procesem samozřejmě musejí projít (nebo už procházejí) všechny již zmíněná sociální a ekonomická opatření.

Vedle toho nás ale čeká především rozhodnutí poslanecké sněmovny o tom, zda vláda může prodloužit nouzový stav, který by jinak skončil 11. dubna. Současně platí, že vláda musí s poslaneckou sněmovnou mimořádně úzce spolupracovat, aby se průchod nezbytné nové legislativy parlamentem nestal brzdou co nejrychlejšího naplňování všech potřebných opatření. To přitom platí nejen pro spolupráci se sněmovní hlasovací většinou, ale i s opozicí. A samozřejmě se senátem, kde vládní koalice většinu nemá. Nezbývá nám proto, než si přát, aby tento čtyřúhelník vláda-koalice-opozice-senát fungoval ve prospěch celé země bez zbytečných zdržení a naschválů.

Petr Michal, advokát, místopředseda představenstva Hospodářské komory hl. m. Prahy, MUDr. Marek Zeman, lékař, ambulantní specialista, ceskajustice.cz

LÉKAŘ BRITŮ O COVID-19: JE TO STEJNÉ, JAKO OPEROVAT DĚTI

Bojovat v první linii proti koronaviru je intenzivním zážitkem stejně hrůzným jako operovat děti zraněné při bombardování v syrském Aleppu. Říká to přední traumatolog David Nott, který má za sebou humanitární mise v nejhorších válečných zónách světa. Také lékaři v Británii už musí podle něj v posledních dnech rozhodovat, komu dát šanci na přežití a koho nechat zemřít.

David Nott je světově uznávaným traumatologem a už třiadvacet let působí jako konzultant ve Westminsterské nemocnici. Nott v rámci své práce pro humanitární organizace každoročně cestuje do válečných oblastí. Jako chirurg pomáhal obětem konfliktů v Bosně, Sýrii, Pákistánu a mnoha dalších zemí. Nyní Nott pomáhá se záchranou pacientů s nemocí covid-19 připojených k plicním ventilátorům v Nemocnici svaté Marie v londýnském Paddingtonu.

Koronavirou pandemii Nott označil za „nejděsivějšího nepřítele“, jemuž ve svém životě čelil a varoval, že nemocniční personálu v Británii hrozí kvůli této enormní emocionální zátěži posttraumatická stresová porucha (PTSD).Zatímco sebe Nott považuje jen za nepatrnou součást úsilí proti koronaviru, za hrdinství označil výkon zdravotních sester, které se denně starají o nemocné. „Jsou denně třináct hodin s nemocnými a mají neustále masku. Ještě jsem neviděl lidi pracovat tak tvrdě, aby zkusili pomoci každému,“ říká Nott.

Nákaza koronavirem se v Británii podle Hopkinsovy univerzity dosud prokázala u sta tisíc lidí. Počet mrtvých ve Spojeném království nyní činí 13 tisíc.

Nemoc je nám stále záhadou, říká lékař

Podle Notta je nemoc covid-19 stále záhadou, protože u každého probíhá jinak. „Mnoho lidí hospitalizovaných na naší jednotce jsou docela mladí. Jsou to dvacátníci až padesátníci. Zatím nerozumíme tomu, proč někoho nemoc zasáhne mírně a jiní mají obrovské potíže, i když jsou jinak zcela zdraví,“ říká.

Hlavním problémem, zejména u starších pacientů, je podle Notta právě obtížné dýchání, kvůli němuž musí pacienti vyvinout masivní úsilí. Později už nedokážou kvůli vyčerpání dýchat sami a je zapotřebí je připojit na ventilátor.

Británie má za den rekordní počet obětí, Londýn otevřel obří nemocnici

Ačkoli Nott jezdí na mise po celém světě, svou rodinu neměl ještě nikdy tak blízko, a přitom tak daleko.
Rozhodl se totiž během pandemie žít raději v izolaci, aby minimalizoval riziko přenosu infekce na svou ženu a dvě malé děti. „Připomíná mi to druhou světovou válku, když děti museli evakuovat na venkov,“ říká.

Nott, který založil nadaci školicí lékaře a ošetřovatele pro práci ve válečných zónách a na místech přírodních katastrof, prohlásil, že si ještě nedávno nedokázal představit, že lékaři ve Velké Británii budou muset v nemocnicích rozhodovat o tom, kdo bude žít a kdo zemře, jako to dělá on ve válce.

„Doufám, že krize pomůže lidem, aby si uvědomili, že lidská rasa je jedna velká rodina. Jsme na této planetě jen jednou, jsme v tom všichni společně a kdokoliv z nás může jít kdykoliv ke dnu,“ líčí Nott pro The Independent.

Britští statistici pozorují vyšší bilanci než nemocnice

Britský statistický úřad ONS v úterý poukázal na to, že skutečný počet úmrtí spojených s koronavirem je v Británii nejméně o několik stovek vyšší než součet zveřejňovaný vládou.

Kvůli obavám z onemocnění covid-19 se Romové začínají vracet z Británie

ONS publikuje jednou týdně vlastní údaje o nemoci covid-19. Ta byla do 3. dubna údajně uvedena na 6 235 úmrtních listech týkajících se úmrtí v Anglii a Walesu. Vláda přitom k tomuto datu evidovala 4 313 smrtelných případů koronaviru.
Podle britských médií se úmrtí pacientů na koronavirus do oficiální bilance často dostávají až s několikadenním zpožděním. Čísla ministerstva zdravotnictví navíc popisují pouze situaci v nemocnicích, zatímco ONS počítá i úmrtí „v komunitě“, tedy mimo jiné v domovech pro seniory.

„Když si vezmeme data pro Anglii, je to o patnáct procent vyšší než čísla státního zdravotnického systému NHS, protože jsou v nich zahrnuty veškeré úmrtní listy se zmínkou o covid-19, včetně podezření na covid-19, a také úmrtí v komunitě,“ uvedl analytik ONS Nick Stripe.

V JAPONSKU STAV NOUZE, V SR PŘIBYLI NEMOCNÍ, 2 MRTVÍ

Na Slovensku přibylo ve čtvrtek 114 případů nákazy, to je nejvíce od propuknutí pandemie, další dva lidé zemřeli. Katalánsko uvedlo, že počet obětí je téměř dvojnásobný, Británie má přes sto tisíc nemocných a nákaza by měla vrcholit. V Austrálii se pak chystají na přítomnost viru testovat odpadní vodu, aby odhalili nejpostiženější regiony.

Na Slovensku stoupl ve středu počet obětí na celkových osm. Dohromady dosud laboratorní vyšetření odhalila v pětimilionové zemi téměř tisíc nakažených. Ve středu tam bylo poprvé provedeno až tři tisíce testů, což je cíl, jehož dosažení po březnovém nástupu do úřadu stanovil nový premiér Igor Matovič.

V Německu ve středu zemřelo 315 lidí nakažených koronavirem, to je nejvíce za poslední dny. Institut Roberta Kocha registroval celkem 3 569 úmrtí a 130 450 potvrzených infekcí.

Sdružení německých obchodníků kritizuje středeční rozhodnutí politiků, podle něhož bude od příštího týdne možné otevřít jen obchody s plochou menší než 800 metrů čtverečních a všechny prodejny aut, kol či knih. Německý ministr dopravy Andreas Scheuer současně uvedl, že není spokojen s fungováním přeshraniční dopravy, a to především s Českem a Polskem, kde se kvůli opatřením proti šíření epidemie u hranic tvoří dlouhé kolony.

Ve Francii zemřelo téměř 18 tisíc lidí

Ve Francii zemřelo v nemocnicích a pečovatelských domech na nemoc covid-19 už 17 920 lidí. Bilance od středy vzrostla o 753 mrtvých, informoval ve čtvrtek zástupce ministerstva zdravotnictví Jérôme Salomon. V zemi se potvrdilo už více než 108 tisíc případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Infikovaných je o 2 600 více než ve středu. V nemocnicích po celé zemi je nyní kolem 31 000 pacientů s covid-19. Druhým dnem se ale více lidí zotavilo, než kolik jich bylo nově převezeno do nemocnice.

Belgie s 34 809 nakaženými eviduje dalších 417 úmrtí, celkem tedy 4 857 mrtvých, z nichž většina je hlášena z domovů pro seniory. Vyléčených pacientů je 7 562. V sousedním Nizozemsku oficiální bilance za den narostla o 181 mrtvých na 3 315 obětí. Nemocných je 29 214, uzdravených 250.

Zaměstnanci bruselské márnice převáží tělo pacienta, který podlehl onemocnění covid-19. (14. dubna 2020)
V Británii nákaza začíná vrcholit V nemocnicích ve Velké Británii zemřelo za 24 hodin dalších 861 lidí s koronavirem. Ve středu byl nárůst 761 mrtvých. Celkem je obětí covid-19 v zemi 13 729. Skutečný počet obětí je zřejmě výrazně vyšší, neboť provozovatelé pečovatelských zařízení pro seniory hlásí úmrtí stovek klientů. V zemi se nakazilo už 103 093 lidí.

Epidemie nemoci podle vládních činitelů začíná vrcholit. Ministr zdravotnictví Matt Hancock uvedl, že se křivka znázorňující vývoj počtu nakažených a mrtvých „zplošťuje“, což ovšem neznamená, že by bylo v tuto chvíli na místě zmírňovat preventivní opatření. „Kdybychom teď jednoduše uvolnili veškerá opatření, pak by virus znovu začal řádit a to nemůžeme dopustit,“ uvedl.

Ministr zahraničí Dominic Raab, který zastupuje koronavirem nakaženého a stále nemocného premiéra Borise Johnsona, ve čtvrtek oznámil, že přijatá karanténní opatření zůstanou v platnosti ještě nejméně tři týdny. Zdravotníkům hrozí kvůli koronaviru trauma. Péče o pacienty je vyčerpávající:

Zdravotníkům hrozí kvůli koronaviru trauma. Péče o pacienty je vyčerpávající |

V Itálii znovu roste počet potvrzených případů

V Itálii za posledních 24 hodin zemřelo 525 osob s nemocí covid-19, což je méně než ve středu, kdy země evidovala 578 nových obětí. Počet nově nakažených se však v porovnání s předchozími dny znatelně zvýšil, nákazu nově testy potvrdily u 3 786 lidí. O den dříve to bylo 2 667. Informovala o tom s odvoláním na italskou civilní ochranu agentura Reuters.

Celková bilance obětí v Itálii činí 22 170. Potvrzených případů nakažených je 168 941. Omezení volného pohybu v zemi zatím do 3. května, pak by mohla být opatření postupně uvolňována. I poté se ale bude vláda snažit, aby lidé na veřejnosti dodržovali například bezpečnou vzdálenost.

V Katalánsku je téměř dvakrát více obětí

Ve Španělsku zemřelo ve čtvrtek 551 lidí s nemocí covid-19, o den dříve oznámily úřady 523 nových úmrtí. Počet nakažených vzrostl za předchozí den o 5 183, zhruba stejně jako ve středu. Celkem se od začátku února v zemi potvrdilo 182 816 případů nákazy, z toho 19 130 lidí zemřelo a 74 797 nakažených se uzdravilo, uvedlo místní ministerstvo zdravotnictví.

Ministr zdravotnictví Salvador Illa nejprve vyjádřil soustrast obětem a pozůstalým. Později uvedl, že počty nově nakažených se v posledním týdnu pohybují kolem tří procent, zatímco před dvěma týdny to bylo přes sedm procent a koncem března kolem 15 procent.

Místní média uvedla, že v Katalánsku se počet úmrtí na covid-19 téměř zdvojnásobil, když úřady započetly do statistiky údaje od pohřebních ústavů o lidech, kteří na covid-19 zemřeli doma. Tento nárůst ze 3 855 na 7 097 ale není v oznámené celostátní bilanci započten. Katalánsko je přitom druhým nejhůře postiženým regionem v zemi po madridském.

Muž v centru Madridu drží minutu ticha za oběti onemocnění covid-19. (15. dubna 2020)

Japonská vláda vyhlásila v celé zemi stav nouze

Opatření proti šíření koronaviru potrvá v Japonsku od čtvrtka do 6. května. Již minulý týden vláda vyhlásila stav nouze v oblasti metropole Tokia, ve městě Ósaka na západě a v dalších pěti ze 47 prefektur. Prefektura Aiči, kde sídlí jedna z největších automobilek na světě Toyota, či město Kjóto ale následně požádaly, jestli by mohly být do tohoto nouzového systému také zahrnuty. Některé prefektury obdobná opatření přijaly samy.

Nouzový stav umožňuje úřadům vyzvat občany, aby nevycházeli ze svých domovů a nesdružovali se. Agentura Reuters nicméně upozornila, že na rozdíl od jiných zemí nemohou úřady tato opatření nařídit a jejich porušování trestat například pokutami.

Japonsko, které má 127 milionů obyvatel, není epidemií tak těžce postiženo jako jiné země. Podle bilance agentury Reuters eviduje více než 9 tisíc infikovaných a téměř 200 obětí.

Muž v nákupní a zábavní čtvrti Ginza v Tokiu. (2. dubna 2020)

Rusko podpoří ekonomiku, v Turecku bude opět zákaz vycházení

Rusko za posledních 24 hodin ohlásilo 3 448 nově nakažených. Jde o další rekordní denní nárůst počtu případů nákazy, ve středu jich úřady registrovaly 3 388. Celkově se v zemi již infikovalo 27 938 lidí, z nich 232 nákaze podlehlo. Rusko je podle ministra hospodářství Maxima Rešetnikova připraveno vynaložit na protikrizová opatření v ekonomice více než dva biliony rublů (671 miliard korun).

V Turecku se potvrdila nákaza u téměř 70 tisíc lidí, z toho 1 518 zemřelo a 5 674 se uzdravilo. Za poslední den přibylo 115 smrtelných případů, což je dosud největší denní nárůst obětí. Vláda na víkend chystá opět dvoudenní zákaz vycházení ve velké části země včetně Istanbulu a Ankary, výjimku budou mít zemědělci.

Austrálie bude testovat vodu

Austrálie plánuje rozsáhlé testování odpadních vod na přítomnost koronaviru. Analýza by měla pomoci vytipovat oblasti, kde je nákaza nejvíce rozšířena. Autoři projektu při tom chtějí využít již existující monitoring kanalizace sloužící k odhalování konzumace drog v australských městech a který zahrnuje 57 procent populace.

Kvůli obavám z šíření koronaviru jsou v zemi zavřené restaurace, bary a obchody kromě těch, které prodávají nejnutnější zboží. Dovoleno není shromažďování více než dvou lidí a za porušení nařízení hrozí pokuty i vězení. Díky přísným karanténním opatřením se Austrálii podařilo výrazně snížit denní přírůstek nakažených lidí. Celkem byla v zemi nemoc zjištěna u 6 500 lidí, 63 pacientů jí podlehlo. Premiér Scott Morrison oznámil, že opatření zůstanou v platnosti ještě nejméně měsíc.

Virus SARS-CoV-2 se podle vědců z těla vylučuje stolicí i různými sekrety. Testování odpadních vod provedli již dříve také například ve Spojených státech či v Nizozemsku, údajně pak začalo i v Česku. Lidé surfují na pláži Manly v Sydney i po zavedení přísnějších pravidel distancování a izolace. Australská vláda tímto krokem chtěla zamezit šíření koronaviru. (5. dubna 2020)

Mezi USA a Čínou vzrostlo napětí

Počet úmrtí na koronavirus ve Spojených státech druhý den v řadě dosáhl rekordu. Podle propočtů agentury Reuters tam ve středu zemřelo nejméně 2 371 lidí a celková bilance mrtvých tak překonala 30 800. Počet potvrzených případů nákazy tam dosáhl bezmála 640 tisíc. Prezident Donald Trump na středeční tiskové konferenci řekl, že podle dat šíření nákazy v USA patrně dosáhlo vrcholu. Napětí mezi Washingtonem a Pekingem pak vyvolalo Trumpovo prohlášení, že se jeho vláda snaží zjistit, zda koronavirus nepochází z laboratoře v čínském Wu-chanu.

Ve Wu-chanu lidem stále zakazují vycházet

Wu-chan, odkud se onemocnění na začátku ledna rozšířilo, se sice po více než dvouměsíční uzávěře minulý týden znovu otevřel, nad obyvateli jednotlivých čtvrtí velkoměsta ale i nadále bdí speciálně určení komisaři. Ti mají za úkol kontrolovat, kam lidé chodí a v jakém jsou zdravotním stavu, tedy dělat všechno proto, aby se zde znovu nerozšířil koronavirus.

Mnoho lidí ve městě říká, že jim pokračující opatření nevadí, neboť během epidemie se ukázala jako efektivní. Najdou se ale i tací, kteří si na zásahy do soukromí stěžují. Jeden obyvatel na čínské internetové platformě Weibo napsal: „Podle mě nejde o skutečné zrušení uzávěry, protože čtvrti stále omezují náš pohyb a zakazují lidem, aby vycházeli.“
Pevninská Čína ohlásila 46 nových případů nákazy koronavirem, přičemž stejný počet oznámila i ve středu. Počet potvrzených případů nákazy tak stoupl na 82 341.

RUSKU PROTI KORONAVIRU POMÁHÁ MOR, POSTUPUJÍ PODLE OSVĚDČENÝCH PLÁNŮ

Rusko za svůj relativní úspěch v boji proti koronaviru vděčí mnohaletým zkušenostem s dýmějovým morem, kvůli němuž nechali Sověti ve dvacátých letech minulého století vystavět po celé zemi síť specializovaných center. Právě připravené karanténní plány a vyškolený personál nyní pomáhají Rusku a dalším postsovětským zemím situaci zvládnout.

Mor se jako duch ze středověku příležitostně objeví v odlehlých oblastech někdejšího Sovětského svazu, kde nemoc dodnes přežívá mezi divokými hlodavci. Nákazu se podařilo v průběhu staletí značně eliminovat prostřednictvím zlepšení veřejné hygieny. Včas odhalenou infekci lze nyní léčit antibiotiky.

Ve 20. letech minulého století se ale na dýmějový mor v SSSR stále umíralo a vláda to považovala za mezinárodní ostudu. Zřídila proto specializovanou státní agenturu, která nákazu sledovala a držela ji pod kontrolou. Nástupci této agentury existují dodnes v Rusku a půl tuctu dalších postsovětských zemí. S pomocí svých připravených karanténních plánů a vyškoleného personálu se nyní stali oporami regionální reakce na koronavirus.

Jak velkou roli bývalá protimorová centra, jak se zařízení jmenovala, v boji proti koronaviru nyní sehrávají, zatím nelze s určitostí říct. Faktem je, že stopadesátimilionové Rusko zatím eviduje 27 938 nakažených a 232 mrtvých.
Podle listu The New York Times zděděný sovětský systém pravděpodobně pomohl šíření nemoci covid-19 alespoň zpomalit a je jednou z možností, proč se koronavirus pohyboval v Rusku, na Ukrajině a dalších zemích někdejšího Sovětského svazu pomaleji než v západní Evropě a USA.

Úředníci postupují podle osvědčených plánů pro mor

Důvodem ale může být samozřejmě také šťastná náhoda, uzavření hranic nebo úředníci zatajující skutečný počet mrtvých. Počet lidí nakažených infekcí tu v každém případě stoupá a zdá se, že tyto země směřují za zbytkem světa. Zaměstnanci protimorových center nicméně tvrdí, že se jejich včasná práce vyplatila.

Černá smrt a její sestry. Pandemie, které kosily lidstvo a bořily impéria

„Samozřejmě že to pomohlo,“ říká Ravšan Maimulov, ředitel regionálního protimorového centra v Kyrgyzstánu. Maimulov v roce 2013 vyšetřoval chlapce s morem, který nemoci nakonec podlehl.

Letos v březnu poté v souvislosti s koronavirem použil stejný karanténní plán, jaký zavedl už po mladíkově smrti.
Sedmapadesátiletý Maimulov tehdy nařídil uzavření oblasti a v tajnosti předal zprávu krajskému vedení, aby se informace nerozkřikla a lidé odtud nestihli utéct. „Potřebovali jsme jim zabránit v útěku. Příští ráno byla na kontrolních stanovištích policie a vesnice byla zapečetěna,“ popsal Maimulov.

Rusko přizpůsobilo centrum v Moskvě koronaviru

Letos v březnu už stačilo postup v zasaženém kyrgyzském regionu Issyk-Kul jen zopakovat. „Pracovali jsme podle operativního plánu pro mor,“ shrnul Maimulov. Oblast s asi půl milionem obyvatel dosud potvrdila tři lidi s koronavirem. Kyrgyzstán zaznamenal 449 nakažených a pět mrtvých.

Rusko v současnosti udržuje napříč celou zemí třináct protimorových center, pět výzkumných institutů zabývajících se morem a několik terénních stanic. V březnu ruští úředníci přesunuli nové laboratorní vybavení do protimorového centra v Moskvě s cílem rozšířit jeho schopnost testovat koronavirus.

Podle listu The New York Times ředitelé protimorových center z Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Ruska od ledna několikrát vedli debatu o šíření koronaviru prostřednictvím konferenčních hovorů. Na nemoc covid-19 reagoval také protimorový institut v ukrajinské Oděse.

V RUSKU ZRUŠENY OSLAVY KONCE VÁLKY

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek rozhodl odložit tradiční slavnostní vojenskou přehlídku 9. května a zrušil veškeré veřejné oslavy 75. výročí ukončení druhé světové války. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na průběh videokonference ruského prezidenta s klíčovými členy vlády. Své rozhodnutí šéf Kremlu odůvodnil šířící se nákazou koronavirem, která má v posledních dnech v Rusku znepokojivý průběh.

Přípravy ke slavnostnímu pochodu, který se tradičně koná na moskevském Rudém náměstí, měly začít v těchto dnech. Informaci o případném novém datu nyní ruská agentura nepřinesla. „Je před námi složitá, těžká volba: Datum 9. května je pro nás svaté, ale cena života každého člověka je nevyčíslitelná,“ řekl ruský prezident. „Rizika spojená s epidemií koronaviru, jejíž vrchol ještě nenastal, jsou mimořádně vysoká. To mi nedává právo zahájit teď přípravu k přehlídce a dalším hromadným akcím,“ konstatoval Putin a nařídil velení ruské armády, aby přehlídku odložilo.

Odklad oslav není velkým překvapením. Vzhledem k epidemické situaci o něj Kreml žádaly vlivné ruské veteránské organizace, které upozorňovaly, že karanténa zabrání důstojnému průběhu a může vést k rozšíření nákazy.
Kreml pozval k účasti na květnových oslavách řadu státníků včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Trump už oznámil, že do Moskvy na oslavy nepojede, zastoupit ho měl jeden z jeho poradců. Pozvání obdržel i český prezident Miloš Zeman, který koncem března účast na oslavách přislíbil, pokud je organizátoři nezruší.

Západní státníci v posledních letech vojenskou přehlídku na Rudém náměstí spíše ignorovali vzhledem k ruské anexi ukrajinského Krymu a podpoře, kterou Moskva poskytuje východoukrajinským separatistům. Rusko za posledních 24 hodin ohlásilo 3 448 nově nakažených koronavirem. Jde o další rekordní denní nárůst počtu případů nákazy, ve středu jich úřady registrovaly 3 388. Celkově se v zemi již infikovalo bezmála 28 000 lidí.

Podle ruských médií se choroba covid-19 rozšířila už do všech 85 ruských republik, krajů a oblastí. Oficiální údaj o počtu mrtvých je k dnešnímu dni 232, i podle přiznání zdravotníků je ale skutečný počet obětí vyšší, protože testování je nedostatečné.

NAKAŽENÁ BRITSKÁ ZDRAVOTNICE ZEMŘELA PO PORODU, JINÁ ŽENA RODILA V KOMATU

Ve Velké Británii zemřela mladá zdravotnice, která se v době těhotenství nakazila koronavirem. Kvůli nákaze se do nemocnice vrátila jako pacientka a podstoupila zde císařský řez. Neměla žádné zdravotní potíže. Jiná americká zdravotnice porodila dceru, zatímco byla v kómatu.

Osmadvacetiletá zdravotní sestra Mary Agyeiwaa Agyapongová pracovala pět let v nemocnici Lutonu. Dvanáctého března odešla ve třetím trimestru na mateřskou dovolenou.

Sedmého dubna se opět objevila v nemocnici, tentokrát jako pacientka. Dva dny předtím měla již pozitivní testy na covid-19. Její příznaky se během dvou dní zhoršily, uvádí portál Newsweek.

Z obav o své nenarozené dítě se rodička rozhodla k nouzovému císařskému řezu. Operace byla úspěšná a mladá zdravotní sestra porodila dceru. Krátce poté ale v neděli dvanáctého dubna na následky nemoci zemřela.
Její dcera je v péči nemocnice, protože její manžel musí být v karanténě. Zda i holčička má koronavirus, nemocnice neuvedla. Na podporu rodiny vznikl speciální GoFundMe účet, na kterém se vybralo už 100 000 liber (3 105 000 korun). Původní cíl byl 2 000 liber (62 100 korun)

Není jasné, kde se Agyapongová nakazila. Nemocnice tvrdí, že před její mateřskou dovolenou neměla v péči žádné pacienty nakažené koronavirem, informuje server Metro.

Organizace na podporu těhotných zdravotnic nyní požadují, aby se změnila pravidla, která umožňují těmto zaměstnankyním pracovat s pacienty nenakaženými koronavirem i v době, kdy jsou dvacet sedm týdnů těhotné. „Této tragédii se dalo zabránit,“ řekla listu The Daily Mail Joeli Brearleyová z organizace Pregnant Then Screwed.

Někteří zdravotníci prozradili stanici Channel 4, že nemocnice se potýká s nedostatkem ochranného vybavení. O chybějících ochranných pomůckách mluví i další nemocnice. Vláda tato tvrzení odmítá s tím, že pomůcek je dost, mohly se ale vyskytnout distribuční problémy, píše server The Guardian.

MOKRÉ TRHY V ČÍNĚ EXISTUJÍ, ZÁKAZ JÍST PSY

Další čínské město se rozhodlo zakázat lidem konzumaci psů a koček. Město Ču-chaj nyní následuje Šen-čen, který jako první zavedl průlomové opatření. V obou případech krok vítali ochránci zvířat. Ti za pozitivní označili krok čínské vlády, která psy zařadila do kategorie domácích mazlíčků, jenž nejsou určení k jídlu.

Stejně jako v Šen-čenu nové nařízení začne platit v Ču-chaji od prvního května. Kdo jej poruší, obdrží pokutu ve výši odpovídající až dvacetinásobku hodnoty daného zvířete, přičemž ještě těžší tresty čekají ty, kdo jej prodávají, informovala čínská zpravodajská agentura Sin-chua.

Šen-čen k zákazu přistoupil už na počátku dubna. Mimo jiné to odůvodnil tím, že „zákaz pojídání psů, koček a dalších domácích mazlíčků je v rozvinutých zemích běžný, stejně jako v Hongkongu a na Tchaj-wanu“.
Obě města zpřísňují čínský celostátní zákaz konzumace masa volně žijících živočichů, které v únoru zavedla čínská vláda. Peking též zakázal jejich prodej.

Lék mají, ale čekají, až zemře víc lidí. Jaké jsou koronavirové konspirace

Peking tím reagoval na podezření, že nákaza koronaviru se rozšířila z „mokrého trhu“ s divokými zvířaty ve Wu-chanu. Podle expertů je možné, že se na člověka virus přenesl z netopýra přes další mezičlánek. Podle jedné z nejnovějších teorií založených na počítačové analýze genomu různých typů koronaviru mohl tímto mezičlánkem být například toulavý pes. Stanice CNN nicméně poukazuje, že je to zatím jen hypotéza, kterou někteří vědci silně zpochybňují.

Čínské ministerstvo zemědělství minulý týden vydalo „bílý seznam“ zvířat, které je povolené chovat na maso. Psi jsou v dokumentu uvedeni jako domácí mazlíčci, a tedy jako nevhodní k cílenému chování pro konzumaci.

Ačkoliv nejde o oficiální zákaz konzumace psího masa, organizace na ochranu zvířat to přesto považují za vítaný signál a světélko naděje, že by Čína konečně mohla připravit a schválit zákon zakazující požívání psího masa, napsal list The Guardian.

Podle Wendy Higginsové, mluvčí organizace Humane Society International (HSI), tyto zákazy vycházejí nejenom ze snahy čínské vlády zamezit šíření koronaviru. „Myslím si, že města pouze využívají příležitosti, aby reflektovaly náladu většiny Číňanů, z nichž větší část samozřejmě takové maso nejí,“ řekla serveru Newsweek.

Higginsová doufá, že kroky Šen-čenu a Ču-chaje započnou domino efekt progresivní legislativy napříč celou Čínou, přičemž další města budou následovat. „Pokud dosáhneme kritického množství měst, mohlo by to samo o sobě povzbudit národní zákaz,“ myslí si. Dodává ale, že je asi předčasné to předjímat.

Co jsou ve skutečnosti mokré trhy?

Ačkoliv Čína zakázala prodej a konzumaci divokých zvířat, mokré trhy jako ten z Wu-chanu stále existují. Po uvolnění karanténních opatření zavedených v souvislosti s prudkým nárůstem počtu nakažených koronavirem se trhy znovu pomalu otevřely, což ostře kritizovali zvláště američtí představitelé.

Podle serveru National Geographic ale může docházet k jistému kulturnímu a jazykovému nedorozumění. Američtí činitelé obvykle směšují mokré trhy, kde je převážně k dipozici běžná zelenina a maso, s těmi, které jako exkluzivní pochoutku prodávají divoká a exotická zvířata. Ačkoliv i na mokrých trzích k tomu druhu obchodů může docházet, není to pravidlem.

Proč právě mokrý trh?

Název mokrý trh vychází z hongkongské angličtiny (wet markets). Jako mokré jsou tyto trhy označované kvůli neustále vlhké podlaze, která se tvoří v důsledku postřikování rychle se kazících produktů, aby zůstaly čerstvé. Často jsou zaměňovány s wildlife markets, tj. s trhy, na kterých se prodává divoká a dokonce i exotická zvěř.

Kolik je trhů s divokými zvířaty v Číně, se přesně neví. Některé ještě před vypuknutím nákazy fungovaly na nelegální bázi. Navíc se nyní jich část přesunula do online prostoru, což dále ztěžuje jejich mapování.

Podle agentury Bloomberg je prakticky nemožné, aby Čína mokré trhy permanentně uzavřela. Jejich nejbližším západním ekvivalentem jsou farmářské trhy. Velké množství místních čínských dodavatelů je na ně navázáno a jejich uzavření by tedy mělo značné ekonomické dopady.

K přetrvání těchto trhů přispívají i kulturní návyky čínských spotřebitelů, kteří preferují nákup čerstvé zeleniny či masa před týdenním nákupem zmraženého zboží, jak je to známé ze Západu.

Podle stanice CNN se mokré trhy přesto budou zřejmě v dlouhodobějším horizontu potýkat z úbytkem zákazníků, s příchodem stále populárnějšího online obchodu. Dorůstající mladší generace je navíc už navyklejší na supermarkety. Tento proces koronavirová krize pravděpodobně urychlila, i když ne v takové míře, jak by si to možná svět přál.