iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

JUDr. Zdeněk Koudelka: Boj o ombudsmana a porody

Na veřejného ochránce práv Stanislava Křečka (ombudsmana) pokračují útoky, které započaly jeho zvolením. Matěj Hollan z Žít Brno na něj chce podat trestní oznámení. Bez Hollanova Žít Brno by policie neměla tolik práce. Za spoluvlády Žít Brno v městské části Brno-střed a Brně vznikla chobotnice okolo veřejných zakázek. Veřejný ochránce práv odpovídá Poslanecké sněmovně, jež jej může odvolat. Lze jej trestně stíhat jen se souhlasem Poslanecké sněmovny.

Činnost ombudsmana se může znelíbit představitelům výkonné moci či nátlakových skupin, proto zákon ombudsmana před nátlakem ochránil. Police a státní zastupitelství nejsou záchranou pro ty, kteří prohráli v demokratických volbách. Stanislav Křeček má podporu většiny Poslanecké sněmovny. To je rozhodující. Podstatou útoku na Stanislava Křečka je neschopnost uznat, že moc vychází z lidu a jeho vůle se projevuje volbami. Stanislav Křeček ve funkci ombudsmana je výsledkem návrhu přímo voleného prezidenta republiky na obsazení této funkce a volby přímo volené Poslanecké sněmovny. Má silný demokratický mandát.

Stanislav Křeček síly úřadu směřuje především na věci, jež jsou předmětem většiny stížností. Ombudsman je zde pro občany, ne nátlakové skupiny a lobbistické organizace. Záminkou útoku na Stanislava Křečka je přítomnost otců při porodu, dočasně v době nouzové omezena vládou pro ochranu zdravotnického personálu do 15. 4. 2020. Šlo o omezení krátké ve srovnání s jinými. Stanislav Křeček vyjádřil názor, že přítomnost otců u porodu není základní lidské právo, ale možnost. Opírá se o Listinu základních práv a svobod, kde toto právo uvedeno není. Jeho odpůrci tvrdí, že jde o nevyslovenou součást práva na rodinný život.

Již to, že Listina přiznává práva jako individuální, je ve spojení s přítomností otce u porodu problém. Je to právo matky, otce nebo dvojice? A kdy toto právo vzniklo? Přítomnost otce u porodu byla zaváděna ještě před přijetím Listiny základních práv a svobod, přičemž záleželo na primářích a vedení porodnic. Později se stala obecnou. Ovšem stane-li se něco obecné, neznamená, že se stane základním právem člověka. I v dějinách byl přístup různý. Na osamělých horských chalupách často neměl kdo matce pomoci, než otec. Jinde pomáhaly rodičce porodní báby za asistence jiných žen a muži byli opodál.

Stanislav Křeček na stížnosti ve věci přítomnosti otců u porodu reaguje a kontaktoval i Ministerstvo zdravotnictví. Je otázkou, zda vyloučení otců bylo důvodným opatřením. Zda nemohly rozhodnout porodnice dle místních podmínek.
Nouzový stav a reakce vlády na virovou pandemii vyvolává problémy, které skutečně poškozují lidské životy. Omezení různých činností je drsným narušením základního práva na získávání prostředků na své životní potřeby prací. Kadeřnictví většinou vykonávají lidé, kteří nejsou boháči, mají rodiny a chtějí je zajistit. Vládní opatření mají na některé lidi existenční dopad. Kvůli dočasné nepřítomnosti otců u porodu do Macochy neskočí matka, ani otec. U jiných důsledků vládních opatření si tím jist nejsem. JUDr. Zdeněk Koudelka, ceskajustice.cz

VE SVĚTĚ I V ČR ŘÁDÍ KORONAVIRUS A LIDÉ UŽ MYSLÍ NA CESTOVÁNÍ

Ministru vnitra Janu Hamáčkovi se nelíbí protichůdnost vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly. Ten ve středu v České televizi řekl, že se pravidla pro vycestování asi zmírní. Koncem března ale prohlásil, že omezení cest do zahraničí může trvat až dva roky. Hamáček chce mít před možným zmírněním zákazu data od expertů. Až pak může dát veřejnosti jasnou zprávu, napsal ve čtvrtek na Twitteru.

„K debatě o zmírnění zákazu cestovat: Chci nejprve tvrdá data od expertů, pak můžeme veřejnosti dát jasnou zprávu. Není však možné jednou mluvit o ČR zamčené na dva roky a za chvíli o možnosti jet v srpnu do Chorvatska. To moc odborně nezní, proto si z nás někdy lidé dělají legraci,“ uvedl Hamáček.

Podle Prymuly se diskutuje o zmírnění pravidel pro vycestování v létě do Chorvatska a na Slovensko. V polovině června by se mělo ukázat, jestli uvolnění ochranných opatření v Česku bylo úspěšné.

Potom by mohlo být povoleno cestovat do zemí, kde je epidemiologická situace lepší nebo stejná jako v Česku, řekl ve středu Prymula. Premiér Andrej Babiš týž den v ČT uvedl, že vláda se možností volného vycestování bude dál zabývat.
Ve čtvrtek večer Babiš v televizi Nova řekl, že by doporučil soustředit se teď na omezení v Česku. „My dneska nemůžeme chodit na dovolenou ani v rámci České republiky,“ připomněl. Prohlásil, že souhlasí s Hamáčkem. „Uvidíme, je to předčasné, začněme u nás doma,“ shrnul.

Premiér podle svých slov doufá, že se vládní opatření na území ČR podaří uvolnit do konce června.
Prymula koncem března uvedl, že cestování za hranice může být omezené měsíce, ne-li roky. Dovolená tak letos bude nejspíš v ČR, řekl tehdy. Jeho slova kritizoval premiér Babiš. Ten prohlásil, že Prymula nemá děsit lidi.

„Cestování není o jednotlivci. Bavíme se o letadlech a autobusech plných lidí, které by začaly pendlovat přes hranice. Při návratu zpět by byla nutná opatření v letadle, na letišti, v autobusech. Navíc 14 dní v karanténě znamená pracovní neschopnost. Vrátilo by nás to na začátek,“ uvedl ve čtvrtek na Twitteru ministr zdravotnictví Vojtěch. „Určitě je lepší vydržet, až se situace uklidní a riziko se za hranicemi zmenší,“ dodal.

Vláda zatím zákaz cestování zmírnila jen částečně, když schválila návrh Ústředního krizového štábu, aby od 14. dubna mohli lidé vycestovat v nezbytných případech, třeba kvůli služební cestě či návštěvě příbuzných v cizině.
Do dvou týdnů zjistíme pravdu o nákaze v Česku, míní Prymula

Usnesení vlády o omezení cestování vychází z krizového zákona, podle kterého lze za nouzového stavu či stavu ohrožení státu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací.

Vláda je podle zákona oprávněna například nařídit zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném území nebo přijmout opatření k ochraně státních hranic, pobytu cizinců či osob bez státní příslušnosti.

BISKUP HERBST SE VYLÉČIL Z COVID-19

Emeritní biskup Karel Herbst se vyléčil z nemoci covid-19, měl negativní testy. Byl převezen zpět z Nemocnice na Homolce do střešovické nemocnice. Jeho stav je stabilizovaný, není však moc dobrý, uvedla ve čtvrtek na webu Česká biskupská konference. Šestasedmdesátiletý Herbst je při vědomí a nyní ho čeká zřejmě dlouhá rekonvalescence.

U biskupa Herbsta bylo v sobotu 28. března potvrzeno onemocnění covid-19. Pracovníci arcibiskupství, kteří s ním byli v posledních dnech v kontaktu, včetně kardinála Dominika Duky, nastoupili do karantény. U nikoho dalšího se ale nákaza podle dřívějších informací neprokázala.

Biskup Herbst měl pozitivní test na koronavirus, v karanténě je i kardinál Duka

Ve čtvrtek 2. dubna se stav emeritního pomocného biskupa Karla Herbsta zhoršil. Byl uveden do umělého spánku a napojen na umělou plicní ventilaci. Z Ústřední vojenské nemocnice byl převezen do Nemocnice na Homolce. Po Velikonocích se jeho stav zlepšil.

Herbst je emeritní pomocný biskup pražský. Na funkci pomocného biskupa na vlastní žádost rezignoval v roce 2016. Důvodem byla únava a vysoký věk. Vyučil se elektromechanikem elektrických lokomotiv a osm let tuto práci vykonával v lokomotivním depu v Praze, při zaměstnání odmaturoval na gymnáziu. V letech 1968 až 1973 absolvoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. V roce 1973 přijal kněžské svěcení od kardinála Františka Tomáška.

Působil jako kaplan v Mariánských Lázních, poté na Svaté Hoře u Příbrami. V polovině 70. let přišel o tehdy potřebný státní souhlas k výkonu duchovenské služby, když byl udán, že při čtení vánočního pastýřského listu vynechal větu o výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Léta se živil u podniku Úklid, stejně jako tehdejší myč oken Miloslav Vlk, pozdější pražský arcibiskup.

MUDr. CIHLÁŘ U REMDESIVIRU, NAVRŽEN NA VYZNAMENÁNÍ

Biochemik a virolog Tomáš Cihlář by měl podle poslanců hnutí STAN získat státní vyznamenání. Cihlářův tým v americké společnosti Gilead Sciences vyvinul lék Remdesivir, do nějž jsou vkládány naděje v souvislosti léčbou nemoci covid-19 způsobenou koronavirem. V Česku dostal remdesivir zatím jediný člověk, taxikář ležící v pražské Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Muž, kterému byl podáván tento lék, musel být před tím napojen na mimotělní oběh i na plicní ventilaci. Jeho stav se v minulých dnech zlepšil. Dostal se z kritického stavu a na videu z nemocničního lůžka poděkoval lékařům a zdravotnickému personálu za záchranu života. Záběry zveřejnila Všeobecná fakultní nemocnice na svém Facebooku.
„Doteď skutečně nevíme, jestli remdesivir byl to zásadní, co mu pomohlo. Tudíž bych se k tomu léku zase tolik neupínal,“ řekl lékař z VFN Martin Balík.

Poslanci mohou předkládat návrhy na státní vyznamenání do 17. dubna. Podle STAN patří Cihlář mezi osobnosti, které se svými činy v těžkém krizovém období spojeným s epidemií koronaviru zasloužily o výraznou pomoc českým spoluobčanům.

„Pan Cihlář je světově uznávaný biochemik, který se podílí na vývoji přípravku remdesivir. Tento lék se ukázal jako potenciálně účinný k léčbě koronavirové infekce a zaměstnavatel pana Cihláře, firma Gilead Sciences, jej poskytla k experimentálnímu využití nejen v Číně, ale také v 50 dalších státech včetně České republiky,“ zdůvodnil svůj návrh na státní vyznamenání předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

MISE SE ROZŠÍŘÍ O NIGER, SPECIÁLNÍ JEDNOTKY V AFRICE

České speciální síly by se do bojů s islámskými teroristy v Mali a kolem hranic s Nigerem měly zapojit poté, co ministerstvo obrany dostalo zvací dopis nigerského prezidenta. O právním rámci působení českých důstojníků na velitelství operace v Čadu se jedná. Vyslání vojáků do akce bude ještě muset schválit parlament.

Český instruktor Radim Mikulík (uprostřed) ve výcvikovém kempu mise EU TM v Kati v Mali. Češi zde chrání velitelství

Česká armáda chce do mise v Mali vyslat elitní jednotku speciálních sil z Prostějova. Jejich úkolem by bylo radit malijským vojákům, vyráželi by s nimi ale i do boje. Společné operace by se měly konat především v Mali, teroristické skupiny by mohli ale vojáci pronásledovat až 50 kilometrů na území Nigeru, řekl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

V Čadu by sídlilo velitelství operace, kam by česká armáda vyslala několik vojáků. Ministerstvo obrany proto potřebuje souhlas tamních úřadů. Zvací dopis, který podepsal prezident Nigeru Mahamadou Issoufou, ministerstvo obdrželo v březnu.

S Nigerem podle Pejška na konci března odsouhlasila text statusové dohody pro operaci spojeneckých vojáků na území Nigeru i Francie, vůdčí síla tamní mezinárodní mise. „Nyní probíhá proces formálního sjednání této statusové dohody mezi Francií a Nigerem,“ uvedl mluvčí. Podobnou dohodu pro samotné území Mali již Francie sjednala a v ČR byl již zahájen proces jejího přijetí. V blízké budoucnosti by se jí měla zabývat vláda.

Obrana ještě čeká na dojednání právního rámce pro působení českých důstojníků na velitelství operace Barkhane v Čadu. „To je nyní předmětem intenzivní komunikace mezi francouzskou a čadskou stranou,“ uvedl Pejšek.
Misi již schválila vláda, nyní se jí bude zabývat Sněmovna a Senát. Poslanci dostali o misi předběžné informace na začátku února. Na jednání si stěžovali právě na chybějící souhlas hostitelských zemí.

O zapojení českých vojáků do mise požádala Francie, která se v boji proti islámským teroristům v Mali dlouhodobě angažuje. Francouzská armáda chce své síly částečně přesunout do jiných oblastí Mali.

Česko bude velet výcvikové misi

Vznik společné jednotky pod názvem Takuba účastnické státy oficiálně oznámily na konci března. Úkolové uskupení bude součástí operace Barkhane. Kromě Francie a ČR se do něj zapojí třeba Velká Británie, Švédsko, Norsko, Portugalsko nebo Dánsko.

Ministři kývli na vyslání šesti desítek vojáků do Mali, Nigeru a Čadu

Náklady na novou misi ministerstvo obrany odhaduje minimálně na 598 milionů korun. Podle dřívějších informací by měli čeští vojáci působit ve spolupráci s francouzskými vojáky v oblasti Liptako.

Česko má nyní v Mali zhruba 120 vojáků. Letos česká armáda převezme velení výcvikové mise Evropské unie v Mali (EUTM Mali), vojáci budou mít půlroční velitelskou zodpovědnost. Hlavním úkolem výcvikové mise je pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády, která bojuje proti islámským radikálům.

Souběžně s misí EU má v Mali svou misi také OSN. Ta si klade za cíl zajistit bezpečnost a vytvořit podmínky pro další humanitární a politickou asistenci malijské vládě. Česká armáda v ní má pět vojáků. Na rozdíl od operace Barkhane ale mise nevedou aktivní operace v boji proti teroristickým skupinám.

POHŘEBNÍ SLUŽBY KRITIZUJÍ MINISTERSTVO, NEMAJÍ POKYNY NA OBĚTI

Pohřební služby si stěžují nejen na nedostatek ochranných pomůcek, ale i na nedostatečné informace a pravidla ohledně nakládání se zesnulými pozitivními na nový typ koronaviru. Ministerstvo pro místní rozvoj, kam tento segment trhu patří, podle nich v posledních týdnech vůbec nekomunikuje. MMR ale sdělilo, že informací i ochranných pomůcek pro pohřební služby je dostatek.

„Nejsme vůbec spokojeni se získáváním informací. Zvláště s prací oddělení pohřebnictví na ministerstvu pro místní rozvoj je zkušenost přímo tragická,“ uvedl předseda spolku Sdružení pohřebnictví v ČR Ladislav Kopal. Tvrdí, že úředníci v posledních týdnech neberou telefony a na e-maily odpovídají obecně.

„V podstatě jen vyjmenovávají, kdo má jaké kompetence, že oni nemohou nic. Naši členové žádají informace a postupy, a ty se nám bohužel nedaří získávat,“ řekl předseda spolku, který sdružuje 155 pohřebních služeb z asi 300 funkčních firem v Česku.

Chybí také ochranné pomůcky

Velký problém vidí v zásobování ochrannými pomůckami. Pohřební služby k nim dlouho neměly žádný přístup. Koupit je nemohly a od státu nedostaly nic. Teď je to už podle Kopala o něco lepší. Po zařazení pracovníků v pohřebnictví do takzvané první linie dostaly pohřební služby ochranné pracovní pomůcky od krajů. V různých krajích je ale postup úředníků odlišný. „O zajištění ochranných pomůcek se tak v drtivé většině dál starají pohřební ústavy z různých soukromých zdrojů,“ doplnil předseda.

Chybí i jednoznačné pokyny, jak postupovat u lidí, kteří zemřeli v nařízené karanténě či doma s prokázanou nemocí covid-19. „Pokyny nejdou centrálně. V každém kraji hygiena postupuje jinak, každá dává trochu jiné informace,“ řekl Kopal. Zemřelí s potvrzeným koronavirem se většinou neupravují anebo je oblečou a upraví v místě úmrtí a pohřební služba si ho převezme již oblečeného a v hygienickém vaku.

„Dosud navíc není jisté, kdy je tělo i po smrti již neinfekční. Informace se liší stát od státu. Například Němci uvedli, že tělo může být infekční ještě devět dní po smrti, naše ministerstvo zdravotnictví zase tvrdilo, že smrtí se stává tělo neinfekční,“ řekl. V případě úmrtí v nemocnici dostává pohřební služba již dekontaminované tělo ve vaku.

New York má nejvíc nakažených na světě, oběti míří i do hromadných hrobů

Pracovníci často musejí složitě zjišťovat, zda u mrtvého existuje podezření na koronavirus. Spoléhat mnohdy musejí na serióznost a pravdivost poskytnutých informací. „Už víme o pohřebních službách, které kvůli zamlčení důležitých informacích skončily v karanténě,“ dodal Kopal.

Podle Ladislava Kopala se v době koronavirové pandemie navíc zcela změnily samotné pohřby, které jsou nyní hlavně bez obřadů. „V drtivé většině probíhá obřad pouze s rodinou nebo jsou pohřby úplně bez obřadu. Naštěstí to většinou pozůstalí chápou a velké obřady ani sami nevyžadují,“ uvedl Kopal. Česko je podle něj zemí s velkým počtem kremací, což platí i nyní. Podání ruky při kondolování je ale minulostí. „Pohřební služba v současné době kondoluje pouze slovně a o totéž požádá účastníky pohřebního obřadu,“ zakončil.

Prohlášením nerozumíme, namítá ministerstvo

„Nerozumíme důvodům prohlášení pana Ladislava Kopala o nesoučinnosti a nedostatku informací, pokud tím ovšem nemyslí distribuci informací mezi členy pohřebních asociací,“ odpověděla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
K informování pohřebních služeb Dostálová uvedla, že se jejich zástupci zúčastnili dvou videokonferencí, poslední byla dnes. Kromě pracovníků MMR se jí zúčastnili experti z ministerstva zdravotnictví, zástupci ministerstev vnitra, krajů a krajských hygienických stanic, či pitevní laborant z Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

„Ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí jsme zajistili přednostní dodávky dezinfekčního prostředku pro pohřební služby, a to po tisíci litrech pro zájmové spolky, které o dodávku měli zájem, tedy Sdružení pohřebnictví a Unie pohřebních služeb,“ uvedlo rovněž MMR.

MMR dodalo, že na základě jeho dopisu ředitelům krajských úřadů řada krajů zařadila do svého rozvozu distribuci osobních ochranných pracovních předmětů i provozovatelům pohřebních služeb a krematorií. Správu státních hmotných rezerv MMR požádalo o zajištění 15 000 vaků pro zemřelé.

„Chápeme, že situace je dnes psychicky náročná pro všechny poskytovatele, kterým klesají tržby. Považujeme ale za krajně neetické, pokud se účelově a lživě obviňují pracovníci, kteří se snaží od začátku pandemie co možno pomáhat i lidem z pohřebnictví, kteří pracují v náročných podmínkách,“ dodalo ministerstvo.

STÁT MÁ GARANTOVAT MAJITELŮM 80 % DLUŽNÝCH NÁJMŮ, CHCE SENÁT

Stát má podle Senátu garantovat majitelům bytů nájmy ve výši 80 procent, pokud budou mít nájemníci problém se splácením. S tímto návrhem vrátila horní komora parlamentu vládní návrh do Sněmovny. Vláda chtěla něco jiného, to, aby nemohl dostat nájemník do konce letošního roku výpověď, pokud nebude schopen kvůli epidemii koronaviru do konce července platit nájemné.

Podle opozice by to byla protiústavní ochrana nájemníků na úkor majitelů bytů. „Naše snaha je zaměřená na zranitelné nájemce,“ řekla senátorům ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Nejedná se o signál, že není třeba platit nájemné,“ ujišťovala marně senátory Dostálová. „Nepovažuji ten návrh za zdařené dílo, ale nějakou ochranu si nájemníci zaslouží,“ zastal se vládního návrhu senátor za ČSSD Jiří Dienstbier.

Více slyšet ale byli v Senátu kritici vládního návrhu. A pro jeho vrácení bylo 36 ze 43 přítomných senátorů.

„Není mi jasné, podle jakého kritéria byla stanovena ochranná doba nájemníků,“ kritizoval původní vládní návrh neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Drahoš. „Problémy nelze řešit způsobem, který uvrhne do problémů jiné osoby, tedy v tomto případě přenese finanční problémy z nájemníků na pronajímatele,“ uvedl senátor z klubu Starostové a nezávislí Zdeněk Hraba.

„Pronajímatel bude mít dál možnost vypovědět nájemní smlouvu, když připojí důvod, že byt potřebuje pro sebe. Pokud chce stát skutečně řešit problémy s neschopností některých občanů platit své nájmy, měl by za to sám přijmout zodpovědnost,“ uvedl Hraba.

Bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek se zeptal ministryně Dostálové, co by se stalo, kdyby návrh nebyl vůbec přijat. „Slušní pronajímatelé už teď sjednávají splátkové kalendáře, neslušní by dali neplatícím nájemníkům výpověď,“ opáčila Čunkovi ministryně pro místní rozvoj.

Provozovatelé Airbnb budou muset dát státu údaje

Senát kývl na návrh vlády, který se týká povinnosti ubytovatelů přes Airbnb sdílet se státem informace o uzavřených smlouvách. Kývlo na to 23 ze 44 přítomných senátorů, přesně tolik, kolik bylo třeba, aby návrh prošel o pouhý jeden hlas.

Ještě chybí podpis prezidenta Miloše Zemana.

Senát se jím před tím odmítl zabývat ve stavu legislativní nouze. „Musíme vědět, kdo ubytovává a koho,“ řekla Dostálová. Provozovatelé digitálních platforem typu Airbnb budou povinni na výzvu sdělit živnostenskému úřadu počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu, celkovou cenu za služby, i adresu místa, na které jsou poskytovány.

Senát kývl na odklad pro cestovní kanceláře

Horní komora parlamentu rozhodla i o tom, že tuzemské cestovní kanceláře budou mít možnost odložit vrácení peněz za zrušené zájezdy kvůli koronaviru s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna. Místo nich budou klientům vydávat poukazy.

Na odložení platby by měla do 31. srpna příštího roku platit takzvaná ochranná doba. Klienti, kteří do tohoto data poukaz nevyužijí, budou mít nárok na vrácení uhrazených záloh. Poukazy budou chráněny zárukou pro případ úpadku cestovní kanceláře. Poukaz budou moci odmítnout senioři nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Do chráněné skupiny patří také osamělé samoživitelky a samoživitele a školy v případě školních zájezdů.

KASINA SE OBÁVAJÍ KRACHU, DOLNÍ DVOŘIŠTĚ BY PŘIŠLO O MILIONY

Kvůli zavřeným hranicím přicházejí kasina v Dolním Dvořišti o hlavní klientelu ze sousedního Rakouska. Majitelé sčítají ztráty. Jejich potíže se dotýkají i obce, která díky nim dostává do rozpočtu desítky milionů korun ročně.

Večer v nich bývala slyšet především němčina. Do kasin v Dolním Dvořišti přijížděli z druhé strany hranic skupinky kamarádů, zamilované páry i samotáři. Ti všichni tam nechávali peníze, které částečně každý rok míří i do rozpočtu obce. Ta je díky tomu jednou z nejbohatších v celém kraji. Jenže tohle postavení je nyní kvůli koronaviru v ohrožení.

„Situace je opravdu velmi špatná. Pro nás téměř kritická vzhledem k tomu, že hosté z Rakouska u nás tvoří 90 procent návštěvníků. Denně řešíme pouze jak nezbankrotovat a zachránit firmu,“ líčí Václav Lattner, jeden z majitelů Casino Imperator.

To kvůli uzavřeným hranicím a ekonomickým dopadům současné situace pravděpodobně přijde o velkou část zákazníků. „I když nám vláda dovolí otevřít, hranice zůstanou zavřené. To pro nás bude téměř stejně kritické jako teď,“ domnívá se Lattner.

Podle něj je aktuální stav neudržitelný.

„Vzhledem k velkému počtu zaměstnanců a závazkům, které musíme platit, je pro nás situace dlouhodobě neudržitelná. Například musíme nesmyslně dál platit minimální fixní hazardní daň z technické hry. Ta v případě našeho kasina dělá čtvrtletně téměř 1,8 milionu korun. Nejsmutnější na tom je, že jen loni jsme odvedli státu na daních a odvodech téměř 150 milionů korun. Bohužel i přesto je pomoc od státu opravdu velmi slabá, téměř nulová,“ kroutí hlavou Lattner z kasina stojícího u Dolního Dvořiště, kde žije třináct set obyvatel.

Místním už soužití s několika kasiny nevadí i proto, že podniky stojí u hlavní silnice mimo obec. Zároveň si díky nim zvykli na bohatý rozpočet. „Ten se pohybuje okolo 80 milionů korun a příjmy z kasin v něm tvoří v průměru 50 až 60 milionů korun,“ vypočítává starosta Ivan Kůta.

Objem peněz se odvíjí od počtu herních zařízení či obratu kasin. „Za loňský rok by ta částka měla být standardní, to ještě fungovaly normálně. Jak to bude za letošek, vůbec netuším,“ uvádí starosta.

Podle něj je teď těžké odhadovat, kolik peněz přiteče do rozpočtu za rok 2020. „Nevíme, jestli ten příjem bude nižší, protože kasina platí daně státu a ten to přerozděluje. V tuhle chvíli nevíme vůbec nic. Musíme čekat, protože se všechno neustále mění. Jestli to na nás dopadne, tak to pocítíme příští rok,“ přiznává Kůta s tím, že díky finančním rezervám obec zatím aktuální investice nezastavila.

I on už ale od majitelů kasin slyšel významné obavy. „Mluvil jsem s nimi a bojí se toho, že tato situace bude trvat ještě několik měsíců. Mohlo by to znamenat, že skončí, protože teď nemají žádný příjem a jsou závislí na zahraniční klientele,“ popisuje.

Řešíme i ty nejhorší scénáře, říká majitel kasina

Václav Lattner potvrzuje, že omezení či ukončení provozu hrozí. „Samozřejmě se snažíme naši firmu v prvé řadě zachránit. Nežijeme však na růžovém obláčku a řešíme a připravujeme se i na ty nejhorší scénáře, tedy úplné ukončení provozu a bankrot firmy. Pokud hranice zůstanou zavřené déle než půl roku, nastane pravděpodobně jeden z nejčernějších scénářů,“ popisuje.

V takovém případě by Dolní Dvořiště přišlo o významný příjem, což by velkou část obyvatel mrzelo. „Je znát, že se to tady hodně změnilo. Obec je teď jednou z nejbohatších. Přináší to peníze a to je podle mě dobře,“ svěřil se v minulosti místní obyvatel Jiří Šindelář.

„Díky těm penězům vznikly nové byty či hasičská zbrojnice a její vybavení. Opravujeme kanalizaci, vodovod, silnice a chystáme další bydlení, o které je tady velký zájem,“ zmiňuje některé příklady starosta. Problémy kasin souvisí v těchto dnech i s propouštěním. Velká část personálu žije právě ve Dvořišti a okolí. „Někteří jsou doma na 60 procentech platu a bojí se, že přijdou o práci. Další už si našli nějaké brigády, aby měli příjem,“ potvrzuje starosta.

Právě v Casino Imperator už na propouštění došlo. „Současná situace nás k tomu bohužel donutila. I když se nám to nikomu nelíbilo, tak jsme zatím menší část našich zaměstnanců museli propustit. Pár z nich šlo marodit. Zbytek zaměstnanců je v režimu kurzarbeit. Pokud se stav nebude zlepšovat, budeme nuceni propustit téměř všechny,“ dodává Lattner.