iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

ÚS o nouzovém stavu, soudce Jirsa stížnost odmítnout?

ÚS bude příští týden rozhodovat o nouzovém stavu, Jirsa navrhuje stížnost odmítnout: Ústavní soud (ÚS) bude příští týden v úterý v plénu rozhodovat o dvou ústavních stížnostech, v nichž jsou napadána rozhodnutí vlády a ministerstev v souvislosti s pandemií koronaviru. Zpravodaji stížností jsou soudci Jaromír Jirsa a Pavel Šámal. Podle informací České justice navrhuje soudce Jirsa ústavní stížnost odmítnout.

Stížnost podal 26. března v zastoupení klientky Petry Štěrbové advokát David Zahumenský. Stížnost napadá samotné vyhlášení nouzového stavu vládou, opatření vlády o omezení pohybu z 15. března a navazující, věcně shodné mimořádné opatření ministra zdravotnictví z 23. března.

Podle informací České justice navrhuje soudce Jirsa ústavní stížnost odmítnout, v každé její části však z různých důvodů.
Napadá-li stížnost vyhlášení nouzového stavu vládou podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, který vyhlásila svým usnesením ze dne 12. března 2020 č. 194 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2), pak je zde spatřována absence kompetence ÚS rozhodnout.

Má se totiž jednat o výjimečný, jedinečný a politický akt, jehož přezkum není možný ani ve správním soudnictví, ani v řízení před ÚS. Jeho vyhlášením totiž podle názoru zpravodaje nedochází k zásahu do žádného z Ústavou zaručených práv, je toliko pouhým rámcem, v němž se pak exekutiva pohybuje a rozhoduje.

V případě napadených následných aktů vlády, jejichž právní forma je nejasná, a které s odkazem na nouzový stav a zákon o krizovém řízení mj. omezovaly pohyb osob, má soudce zpravodaj za to, že se jedná o právní předpis svého druhu. V tomto případě ovšem stěžovatelka nesplnila podle soudce zpravodaje podmínky k podání návrhu na zrušení předpisu podle zákona o ÚS.

V případě navazujících mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví z 23. března, které navazovaly na ona vládní usnesení, je ústavní stížnost podle zpravodaje Jirsy předčasná. Jedná se totiž o aktu charakteru opatření obecné povahy, které podléhají přezkumu ve správním soudnictví a stěžovatelka podle soudce zpravodaje dosud nevyčerpala tyto možnosti soudní ochrany.

Právě mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví z 23. března jsou předmětem soudního přezkumu, a to na základě žaloby, kterou k Městskému soudu v Praze podala Vendula Zahumenská. Vláda se snažila vyloučit konkrétní soudní senát, který o věci rozhoduje, námitkou podjatosti, kterou jako v podstatě účelovou odmítl Nejvyšší správní soud (NSS). Vládu v řízení zastupuje advokátní kancelář Skils Karla Muzikáře. Petr Dimun, ceskajustice.cz

SOUDCI MUSÍ ROZHODNOUT O UZAVŘENÍ HRANICE?

Kysela: Je pochybné, zda bylo možné uzavřít hranice. Rozhodne soud: Teprve až soudní rozhodnutí mohou podle ústavního právníka Jana Kysely objasnit, zda kabinet mohl kvůli epidemii nového typu koronaviru uzavřít hranice v současné míře. Kysela upozornil, že kabinet se při uzávěře hranic opírá o neurčitá právní ustanovení. Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) dnes kritizoval protichůdná vyjádření představitelů státu k očekávané délce opatření, v souvislosti s možným zmírněním zákazu cestování do zahraničí chce znát nejprve data od expertů.

„Vzhledem k míře neurčitosti ustanovení, o než se vláda při uzávěře hranic opírá, je pochybné, zda je vůbec bylo možné uzavřít. Pokud uzavřené jsou, nevím, co se na tom může měnit. Slábnoucí důvody při stále stejně sporném právním základu,“ uvedl Kysela na dotaz, zda by vláda mohla udržovat opatření na hranicích i v případě, že by přestal platit nouzový stav.

Nouzový stav aktuálně platí do 30. dubna. Podle Hamáčka ho bude nutné opětovně prodloužit, premiér Andrej Babiš (ANO) konkrétní zatím nebyl. Odkázal na to, že bude nutné vést odbornou a konkrétní debatu. Usnesení vlády o omezení cestování vychází z krizového zákona, podle kterého je za nouzového stavu vláda oprávněna například nařídit zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném území nebo přijmout opatření k ochraně státních hranic, pobytu cizinců či osob bez státní příslušnosti.

Kabinet v posledních týdnech řadu opatření podle krizového zákona přeměnil na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten jako mimořádné opatření při epidemii zmiňuje například omezení slavností, kulturních a sportovních akcí, škol, ubytoven, ale rovněž umožňuje omezit „cestování z některých oblastí a omezení dopravy mezi některými oblastmi“.

Kysela uvedl, že do prvního soudního rozhodnutí bude veřejnost vědět stále stejně málo jako nyní. „Celá vládní agenda je postavena na ‚válce‘ s virem, takže zavřené hranice se zdají banální. Ve válce jde přece o život. Vzhledem k míře nepředvídatelnosti vládních opatření však muže být na konci dubna vše jinak,“ uvedl Kysela. Obzvlášť bude-li úspěšně pokračovat uvolňování opatření v Německu a Rakousku, dodal. „Pak už nebude možné tvrdit, ze stejně není kam cestovat,“ řekl.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v úterý spojil nouzovým stavem platnost opatření, podle kterého by se měli lidé na veřejnosti pohybovat maximálně ve dvou a vycházet pouze kvůli cestě do práce či na nákup. „Je to spojeno s trváním nouzového stavu, ten nyní trvá do konce dubna, takto bude platit určitě i omezení pohybu,“ uvedl ministr. K zákazu cestování dnes uvedl, že s uvolněním bude lepší počkat, až se situace uklidní a riziko za hranicemi zmenší.

RADA EVROPY O ÚMLUVĚ, PATŘI K NÍ I ČR

Rada Evropy vyzývá státy omezující základní svobody k pozastavení Úmluvy, patří k nim i ČR: K derogaci neboli pozastavení některých článků Úmluvy o lidských právech a základních svobodách vyzvala členské státy Rada Evropy. Instrukci rozeslala všem 47 členským zemím. Státy, které rezignovaly na některá práva a svobody obyvatel, by to měly oznámit podle Článku 15 Úmluvy Radě Evropy.

Nezbytnost, přiměřenost i délku opatření, ale také konflikt některých práv s některými svobodami vyhodnotí v případech stížností proti státům Evropský soud pro lidská práva, upozorňuje Rada Evropy. Soud nikdy neospravedlní jednání státu v rozporu se zákonností a přiměřeností, upozorňuje Rada Evropy.

O tom, že Česká republika by měla podle Článku 15 pozastavit platnost části Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, protože obyvatelé přišli o základní práva a svobody kvůli zákazu vycestování ze země, zákazu shromažďování, praktikování náboženství, zákazu uzavřít manželství a dalším omezením v rozporu s Úmluvou Česká justice informovala. Podle právníků zabývajících se Úmluvou a mezinárodním smluvním právem je derogace dokonce povinnost členského státu Úmluvy.

Nyní k derogaci podle Článku 15 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách vyzvala sama Rada Evropy. Zakladatelská instituce Evropského soudu pro lidská práva, která sdružuje 47 smluvních zemí Úmluvy zemí z Evropy včetně Ruska, Balkánu nebo Ukrajiny obeslala minulý týden členské informací, jak jednat ve stavu nouze nebo ve stavu ohrožení ve vztahu k Úmluvě. „Účel tohoto dokumentu je poskytnout vládám návod, jak jednat v současné bezprecedentní zdravotní krizi masového měřítka způsobem, který respektuje základní hodnoty demokracie, vládu práva a lidská práva,“ uvádí v úvodu Rada Evropy.

Státy hlásí pozastavení práv a svobod, ČR nikoli

Úmluva o lidských právech a základních svobodách je v tomto považována za unikátní, když jednotlivým vládám umožňuje ve stavu krize některá práva suspendovat s náležitým odůvodněním. „I ve stavu nouze musí převládnout stát práva. Je základním principem vlády práva, že všechna opatření a akce státu musí být v souladu s právem,“ upozorňuje Rada Evropy mimo jiné na základu legality, která platí i ve stavu nouze.

Některé členské země Rady Evropy, které vyhlásily nouzový stav a omezily svobodu pohybu jako například Estonsko, už svoji povinnost splnily a derogaci ohlásily. Kromě Estonska tak učinilo například Rumunsko, San Marino, Arménie, Gruzie nebo Severní Makedonie. Česká republika žádné pozastavení svobod a občanských práv neohlásila a Úmluvu ignoruje, přestože zákazy a omezení aplikuje.

Restriktivní opatření, která státy přijaly, mohou být v současnosti kvůli nemoci Covid-19 oprávněná, a to dokonce i podle Úmluvy o lidských právech a základních svobodách.

Některá ustanovení Úmluvy však vůbec pozastavit nebo vypovědět nelze. Patří k nim například ustanovení Úmluvy vztahující se k právu na život a k zákazu mučení a nelidského zacházení a tedy k léčení lidí, které lidem nesmí být odepřeno. „Některá opatření výjimečné povahy však mohou vyžadovat derogaci,“ uvádí Rada Evropy. „Možnost učinit tak je důležitou součástí systému, kterým se ve skutečnosti potvrzuje aplikace Úmluvy a jejich mechanismů v kritické době,“ vysvětluje proces Rada Evropy.

Důvody a přiměřenost odebrání práv lidem posoudí Soud

„Derogace bude posuzována Evropským soudem pro lidská práva v případech, které před Soud budou předloženy,“ upozorňuje Rada Evropy s tím, že na prvním místě je odpovědnost vlád za život národa. Derogace je rovněž předmětem úředního postupu a má formální náležitosti. O opatřeních, jejich důvodech, době přijetí musí být plně informován generální tajemník Rady Evropy jako správce depozitu ratifikované Úmluvy, uvádí k postupu Rada Evropy.

Rada Evropy hned v úvodu své informace členským zemím jmenuje, která práva a základní lidské svobody nesmějí být podle Úmluvy omezeny nebo dokonce zrušeny. Je to právo na život s výjimkou válečných aktů, zákaz mučení a nelidského zacházení, zákaz otroctví a pravidlo „zákaz trestu bez zákona“. Dále není možné odstoupit od zrušeného trestu smrti a od práva nebýt souzen nebo potrestán dvakrát v jedné věci.

Evropský soud pro lidská práva přijme derogaci jako oprávněnou odchylku a výjimku z Úmluvy, ale nikdy nemůže ospravedlnit jednání které je v rozporu s Úmluvou respektive s požadavky zákonnosti a přiměřenosti,“ upozorňuje členské státy Rada Evropy. Irena Válová, ceskajustice.cz

VĚZNI DO BASY AŽ PO KORONAVIRU?

Benešová podporuje odklad nástupu vězňů do výkonu trestu kvůli omezení šíření nákazy koronaviru: Vězeňská služba požádala předsedy krajských soudů, aby lidé odsouzení za banální trestné činy nemuseli za současné situace šíření koronaviru nastupovat do vězení. Toto opatření má snížit riziko zavlečení nákazy do věznic. Generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal v Radiožurnálu řekl, že do výkonu trestu nastupuje asi 500 odsouzených měsíčně. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádost podporuje. U žádného vězně v Česku dosud nebylo onemocnění covid-19 zjištěno.

„Šlo by o odsouzené, kteří mají nezávažnou trestnou činnost, tedy o pachatele banálních trestných činů,“ uvedl Dohnal. Připomněl, že kvůli nemoci covid-19 přijala Vězeňská služba rozsáhlá preventivní opatření s cílem maximálně zabránit rozšíření onemocnění do věznic.

„Součástí těchto opatření bylo i oslovení jednotlivých předsedů krajských soudů, aby v zákonných možnostech zvážili odklad nástupu k trestu u odsouzených takzvaně z volné nohy, to znamená těch, kteří mají dobrovolný samostatný nástup do výkonu trestu v termínu, který určí soud. Nejedná se tedy o nebezpečné pachatele,“ uvedl šéf Vězeňské služby. Na problematiku upozornila také Unie obhájců.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) o požadavku jednala prostřednictvím videokonference s Dohnalem i s předsedy krajských soudů. Žádost na dočasné omezení nařizování výkonu trestu odnětí svobody s ohledem na současnou epidemiologickou situaci podpořila.

„K omezení by mělo docházet pouze ve vhodných případech, tedy zejména za předpokladu, že ze strany odsouzeného nehrozí žádné nebezpečí pro životy, zdraví či majetek,“ shrnul postoj ministerstva mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

V současné době není žádný vězeň nakažený. Z 12.000 dozorců a civilních zaměstnanců Vězeňské služby se covid-19 potvrdil u 11 lidí, jeden člověk se už vyléčil, uvedl Dohnal. Mluvčí sboru Petra Kučerová minulý týden ČTK sdělila, že částečný výpadek příslušníků neohrozil schopnost zajistit ve věznicích bezpečnost a pořádek. „Zaměstnanci, kteří byli s těmito osobami v kontaktu, zůstávají doma. Vězněné osoby jsou izolovány od ostatních,“ popsala. Každá z českých věznic má možnost umístit vězně, u kterého existuje podezření na nákazu, odděleně.

Odděleně nyní věznice preventivně ubytovávají i vězně, kteří pracují ve venkovních provozech. Tento postup Vězeňská služba sama navrhla vládě a ministerstvo zdravotnictví ho ve středu vtělilo do samostatného mimořádného opatření.
„V současné době máme na venkovních pracovištích celkem okolo 700 vězňů, kteří pracují v potravinářství, odpadovém hospodářství, zemědělství, zdravotnictví nebo třeba pro Českou poštu, to znamená v provozech, které jsou nezbytně nutné. Za normálních okolností jsou jich na venkovních pracovištích přes tři tisíce,“ uvedla dnes Kučerová.
Vězni dál vyrábějí roušky chránící proti šíření koronaviru, denně jich podle Dohnala vyrobí zhruba 15.000. Roušky či ochranné štíty věznice dodávají nemocnicím, justiční soustavě, poště nebo domovům pro seniory.

Ve věznicích jsou od poloviny března zakázány návštěvy. Platí i další preventivní opatření proti šíření nákazy. Například každému, kdo přijde do věznice zvenčí, se při vstupu měří teplota. Případné uvolnění opatření záleží na rozhodnutí vlády. „V těchto věcech se musíme samozřejmě řídit nařízeními vlády, protože to, že Vězeňská služba dočasně uzavřela možnost návštěv věznic, bylo rozhodnutí vlády,“ poznamenal Dohnal, ceskajustice.cz

ADVOKÁTI HOVOŘIT S VĚZNI PŘES SKYPE

Advokáti a jejich věznění klienti mohou odedneška komunikovat na dálku prostřednictvím platformy Skype. Odpadne tak nutnost dojíždění právníků do věznic. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Vězeňská služba (VS) a Česká advokátní komora (ČAK). Instituce dodaly, že spuštění projektu urychlil současný nouzový stav.

Pilotní fáze projektu začala letos v lednu ve vazebních věznicích v Liberci a v Brně. „Okolnosti s onemocněním covid-19 však postupnou realizaci projektu posunuly tak, že jsme v krátké době technicky vybavili všech deset vazebních věznic a další čtyři věznice,“ popsal generální ředitel VS Petr Dohnal. Bezkontaktní možnost rozhovoru je podle něj jedním z mnoha způsobů, jak zabránit možnému průniku onemocnění do vězeňských objektů.

Místopředseda ČAK Tomáš Sokol připomněl, že potřeba obviněných či odsouzených komunikovat s advokáty přetrvává i v době současných zdravotních opatření a že právní pomoc je součástí práva na přístup ke spravedlnosti. „Přidanou hodnotou této formy vzdálené komunikace je to, že eliminuje neproduktivní čas advokáta při cestě do věznice a čekání na předvedení klienta. To může znamenat stovky ušetřených hodin ročně,“ podotkl.

Hovory se budou konat tak, že dozorci předvedou daného vězně do speciální místnosti s potřebným technickým vybavením. Věznice se pak přes skype spojí s příslušným advokátem. Každý rozhovor má pak trvat zhruba hodinu a bude se odehrávat bez přítomnosti dozorců.

Skype si koordinátoři projektu vybrali proto, že je běžně dostupný a VS jej už využívá pro vzdálenou komunikaci mezi vězni a jejich rodinnými příslušníky. Advokátům stačí mít počítač s webkamerou, mikrofonem, reproduktory a s nainstalovaným programem. Termíny rozhovorů si budou právníci rezervovat v konkrétních věznicích.
)
V souvislosti s nouzovým stavem VS zakázala osobní návštěvy příbuzných ve věznicích. Každému příchozímu do věznice také měří teplotu. Žádný z českých vězňů zatím v souvislosti s koronavirovou pandemií neonemocněl. Bezpečnostní sbor vyzval předsedy krajských soudů, aby nyní nenařizovali nástup do vězení lidem odsouzeným za banální trestné činy. O tomto opatření, které má rovněž snížit riziko zavlečení nákazy, dnes s Dohnalem a předsedy soudů jedná ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

O MUŽÍCH U PORODU BUDE ROZHODOVAT ÚS?

Rodiče se obrátili na ÚS kvůli omezením u porodu: Stát zasahuje do lidských práv ve jménu koronaviru: Liga lidských práv podala za desítku rodičovských párů hromadnou ústavní stížnost proti omezení doprovodu u porodů. Plošný zákaz platil do středy kvůli pandemii koronaviru. Ode dneška jsou podmínky volnější, přesto liga trvá na projednání stížnosti, kterou plánuje ještě doplnit a rozšířit, oznámil za ligu Dan Petrucha

Podle stížnosti byl plošný zákaz doprovodu v porodnicích zásahem do práv obou rodičů, navíc jej ministerstvo vydalo bez odborných podkladů. Obecný odkaz na koronavirovou situaci podle stížnosti nestačí.„Slovo koronavirus se pro ministerstvo stalo odůvodněním jakéhokoliv zásahu do lidských práv a svobod bez ohledu na přiměřenost a odůvodněnost. Určující je, jaké zájmy mají osoby napojené na ministerstvo,“ uvedla právnička ligy Zuzana Candigliota.

Přítomnost druhého rodiče nebo jiných členů domácnosti u porodu je možná ode dneška za přesně specifikovaných a vymezených podmínek. „Otec musí mít roušku, teplotu nižší než 37 stupňů Celsia a porod proběhne v samostatném pokoji,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Přítomnost třetí osoby u porodu je ale nadále možná jen v porodnicích, kde lze stanovené podmínky dodržet.

Liga lidských práv považuje i nová opatření platná ode dneška za nepřiměřená. Matky si nemohou vybrat za doprovod jiného člověka než partnera nebo osobu žijící ve společné domácnosti, tedy třeba kamarádku, vyškolenou dulu nebo soukromou porodní asistentku. Liga kvůli tomu již zaslala otevřený dopis ministerstvu zdravotnictví nebo si stěžovala u soudu.

Liga bude podle Petruchy trvat na tom, aby všechny zákazy přezkoumal soud, jak zaručuje Listina základních práv a svobod. Někteří rodiče, kteří se už dříve neúspěšně obraceli na Městský soud v Praze, podávají ještě kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, ceskajustice.cz

SVATEBČANÉ V ROUŠKÁCH?

Při svatebních obřadech podle nových pravidel je nezbytné dodržovat hygienu rukou. Podání ruky ke gratulaci je možné pouze po vzájemné dohodě všech dotčených osob. „V případě podání rukou je následně nutno je dezinfikovat,“ vysvětluje Ministerstvo vnitra v novém doporučení. Za specifických podmínek a s počtem lidí do deseti bez hostiny budou sňatky povoleny od pondělí, s širším počtem osob pak od 8. června.

Z vydaného pokynu vyplývá, že první manželský polibek nebudou muset snoubenci absolvovat v rouškách. Osoby účastnící se svatby jsou povinny nosit ochranný prostředek dýchacích cest, který brání šíření kapének. S ohledem na mimořádné opatření snoubenci při obřadu zakrytý nos a ústa mít nemusí. Účastníci pak mají podle ministerstva dodržovat odstupy nejméně 2 metry od jiných osob s výjimkou členů domácnosti a snoubenců. Za příznivého počasí se pak doporučuje konání obřadu pod širým nebem. Stejně to platí pro vstup do registrovaného partnerství.

Účast na svatbě umožnit pouze osobám uvedeným v mimořádném opatření Ministerstva zdravotnictví, tedy oddávajícímu, matrikáři, snoubencům, svědkům, dále pak maximálně dalším 4 osobám. „Do tohoto počtu 4 osob se započítává i tlumočník účastnící se obřadu v zákonem stanovených případech. Sňatečného obřadu se nemohou účastnit jiné osoby ze strany orgánu veřejné moci než oddávající a matrikář (tedy např. různé asistentky zajišťující organizaci obřadu, hudebník zajišťovaný obcí atp.),“ vysvětlil resort vnitra v doporučení na svém webu.

Při ověřování totožnosti snoubenců, svědků a případně tlumočníka se má postupovat tak, že nejprve přistoupí k matrikáři jednotlivě snoubenci, předají mu doklad totožnosti a neprodleně od něj odstoupí do vzdálenosti 2 metry. „Matrikář snoubence postupně ztotožní a vrátí jim doklady totožnosti. Poté k matrikáři přistoupí jednotlivě svědci, vždy předají doklad totožnosti, odstoupí na vzdálenost 2 m, na pokyn matrikáře si na několik vteřin odkryjí obličej a po ztotožnění jej opět zakryjí. Stejně bude postupováno v případě účasti tlumočníka,“ vysvětluje ministerstvo.

Obecní úřad musí zajistit další potřebná hygienická opatření, například zabezpečení dostatečného množství psacích potřeb tak, aby každá z osob, která se v průběhu obřadu podepisuje, měla vlastní pero. Psací potřeby i stůl, na němž docházelo k podpisu potřebných dokumentů, případně další potřeby užité při obřadu, je nutno po každém obřadu vydezinfikovat. „Doporučujeme, aby přinejmenším matrikářka měla při obřadu a všech úkonech s ním spojených gumové rukavice, které je nutno po každém obřadu buď vyhodit (jsou-li pouze jednorázové), nebo dezinfikovat. Písemná dokumentace se nedezinfikuje,“ vysvětluje resort. Při podpisu protokolů by měl být mezi osobami dodržen odstup dvou metrů.
I při rozvolnění opatření od 8. června se počítá s podobnými hygienickými opatřeními a účast bude pravděpodobně povolena maximálně padesáti lidem. Eva Paseková, ceskajustice.cz

HLEDÁ SE ŠÉF STÁTNÍ SLUŽBY

Vláda bude vyhlašovat výběrové řízení na obsazení uvolněné funkce náměstka ministra vnitra pro státní službu. Josef Postránecký, který funkci zastával doposud, se 7. dubna stal státním tajemníkem na ministerstvu vnitra. Nástup do funkce je předpokládán k prvnímu červnu.

Na služební místo „superúředníka“ bude jmenován nejvhodnější žadatel na základě výsledků výběrového řízení, a to na 6 let. Základními podmínkami jsou bezúhonnost, svéprávnost, věk minimálně 40 let, čisté lustrační osvědčení, příslušné osvědčení NBÚ, dosažené vysokoškolské vzdělání a příslušné jazykové znalosti. Další předpoklady stanovuje zákon o státní službě v § 52, v němž specifikuje kvalifikační předpoklady.

Výběrová komise je navržena ve složení Tünde Bartha, zastupující vedoucí Úřadu vlády ČR, Aleš Gerloch, prorektor Univerzity Karlovy, Jan Kněžínek, náměstek Legislativní rady vlády, Jakub Kulhánek, náměstek ministra vnitra a Drahoslav Ryba, generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR. Jako náhradník je navrhován Jeroným Tejc, náměstek ministryně spravedlnosti.

Komise má podle zákona vybrat tři uchazeče, přičemž v materiálu pro vládu se stanovuje, že z těchto tří pak kandidáta navrhne vládě premiér. Vláda pak o jmenování nového šéfa státní služby rozhodne svým usnesením.

POŠŤÁCI BUDOU ODHALOVAT DOMÁCÍ NÁSILÍ?

Obětem domácího násilí by mohli začít v době nouzového stavu pomáhat i poštovní doručovatelé a kurýři. Při předání zásilky by mohli nabídnout pomoc. Plán dnes na tiskové konferenci představily šéfka vládního výboru pro prevenci domácího násilí Branislava Marvánová Vargová a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Organizace na pomoc ohroženým osobám upozorňují na to, že v čase mimořádných opatření může násilných výpadů za dveřmi bytů přibývat.

Podle šéfky výboru jsou kurýři a doručovatelé v době omezeného pohybu jedni z mála, kteří se s oběťmi mohou potkat. „Nechceme z nich dělat zasahující policisty a terapeuty, ale jsou v kontaktu s lidmi. Mohou se jich zeptat, jestli jsou v pořádku, nepotřebují pomoc, mají někoho, kdo jim pomůže,“ uvedla šéfka výboru. Podle ní se zapojí Česká pošta a šest dopravců. Jejich pracovníci dostávají pokyny, jak se dá případ domácího násilí rozpoznat a jak by se mělo postupovat.
Domácí násilí představuje dlouhodobé, opakované a stupňující se útoky jednoho člena domácnosti vůči druhému. Nemusí být jen fyzické, ale je také psychické, sexuální či ekonomické. Obětí jsou většinou ženy. Výpadům pak často přihlížejí i děti. Před jeho bujením v době koronakrize již varovalo Nejvyšší státní zastupitelství.

Podle návodu by si doručovatelé měli při předávce zásilek všímat třeba toho, zda z bytu není slyšet křik a příjemci nemají modřiny. Otázky by měli případně položit tak, aby se na ně dalo odpovědět jen slovem ano či ne, nebo kývnutím. Rozhovor by tak nebyl dlouhý.

Organizace Rosa na pomoc týraným ženám letos od poloviny března do poloviny dubna přijala ve srovnání se stejným loňským obdobím dvojnásobek volání. Délka hovorů se ztrojnásobila. Rosa i další organizace proto posílily krizové linky, ale také internetové poradny či chat. K dispozici je i mobilní aplikace Bright Sky. Obětem pomůže vyhodnotit jejich situaci, nabídne rady a kontakty, bezpečné uložení snímků i spojení na policii. Digitální stopu není možné vysledovat.

Podle údajů z národního plánu prevence domácího násilí, který zahrnuje opatření do roku 2022, přichází kvůli domácím útokům Česko ročně zhruba o 14,5 miliardy korun. Největší část z této sumy představují ztráty kvůli pracovní neschopnosti a výdaje na léčbu obětí, a to asi 13 miliard. Úřad vlády situaci analyzoval v roce 2017. Podle autorů analýzy celkové náklady ale nezahrnují výdaje obětí a také jejich psychickou újmu, takže spočítané ekonomické dopady jsou ještě podhodnocené.

STUDIE CENTRÁLNÍCH BANK, CO UVOLNIT

Delta.App CEO: Investoři se vracejí do Crypta, jako zajištění proti znehodnocování dolaru: V nedávném rozhovoru se společností InsideBitcoins.com generální ředitel Delta.App Nicolas Van Hoorde odhalil, že investoři se vracejí k digitálním aktivům, jako zajištění proti oslabujícímu dolaru. Podle Hoorde jde o reakci na současnou nejistotu trhu.

Všechna odvětví čelí volatilitě

Během rozhovoru generální ředitel poznamenal, že ve všech odvětvích existuje extrémní volatilita trhu. Podle Hoorde:
"Vidíme však, že se někteří investoři na eToro vracejí do krypta jako zajištění proti oslabujícímu dolaru, způsobené neomezenými kvantitativními uvolňovacími opatřeními, která americký Fed oznámil před pár týdny."

Před blížící se bitcoinovou poloviční událostí si generální ředitel všiml, že i v případě polovičního procesu zůstává bitcoin a kryptografický sektor volatilní. Hoorde potvrdil, že se zralostí ohledně předpisů a zvýšenou mírou adopce bude pro lidi mnohem snazší porozumět krypto sektoru.

V projektu Libra na Facebooku Hoorde uvedl, že je přesvědčen, že gigant sociálních sítí vstoupí do kryptoměnného prostoru, ale po splnění všech regulačních požadavků.

Hoorde také komentoval institucionální investory vstupující do krypto sektoru. Tvrdil, že institucionální investoři se stále více účastní sektoru digitálních aktiv na základě skutečnosti, že období „divokého západu“ pro kryptografický trh se zdá být u konce. Centrální banky již provádějí studie o tom, jak lze uvolnit celý potenciál blockchainu.Psychic Ventures sro,, Ferdinand Place., Londýn,. NW1 8EE Velká Británie

KARLOVARSKO ŽÁDÁ VLÁDU ZACHRÁNIT LÁZEŇSTVÍ

Pandemie COVID-19 fatálně zasáhla lázeňství, hotelnictví a cestovní ruch v Karlovarském kraji. O práci v lázeňských hotelech a balneoprovozech i navazujících službách přijdou tisíce lidí. Hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis se proto obrátil na premiéra Andreje Babiše a další vládní představitele, aby pomohli dramaticky se zhoršující situaci urychleně řešit.

„Lázeňství je pro Karlovarský kraj klíčovým odvětvím nejen z hlediska přírodního a historického dědictví, ale především z pohledu ekonomiky. Tento obor zaměstnává 1/5 obyvatel Karlovarského kraje a tvoří až 20 procent HDP. O kritické situaci lázeňských hotelů, zařízení a s tím spojených služeb máme informace od Svazu léčebných lázní ČR, Sdružení lázeňských míst ČR, od Asociace hotelů a restaurací, Krajské hospodářské komory nebo CzechInvestu. Z toho důvodu se obracíme na vedení státu a žádáme o taková opatření, jež by pomohla odvrátit devastaci našeho lázeňství, které je světově proslulé a významně přispívá k šíření dobrého jména naší země daleko za jejími hranicemi,“ uvedl hejtman Petr Kubis.

Na základě podnětů aktérů cestovního ruchu a lázeňství v regionu vznikl soubor opatření, která by stabilizaci odvětví mohla zásadně přispět. „Víme, že je těžké v současnosti stanovit jakékoliv přesné datum, ale potřebovali bychom znát alespoň výhledově termín otevření lázeňských provozů v alternativách, případě parametry, za kterých se restrikce uvolní. Dále apelujeme na to, aby lázeňská péče zůstala zachována v úhradovém systému zdravotních pojišťoven. Lázeňské péči by rovněž výrazně pomohlo usnadnění nových nástupů, urychlení schvalování pro nové klienty, popřípadě rozšíření indikačního seznamu pro poskytování lázeňské léčebné rehabilitační péče,“ vysvětlil uvolněný zastupitel Vojtěch Franta a dodal, že nutná je také intenzivní kampaň na podporu domácího cestovního ruchu a s tím spojené navýšení finančních prostředků státu na kampaň #světovéČesko agentury CzechTourism.

K dalším opatřením by měla patřit pokračující podpora z programu Antivirus, který by měl takzvaně krýt i období po odvolání mimořádných opatření. V případě řady lázeňských provozů také dojde s ohledem na specifickou situaci v regionu a nejasnou perspektivu k dalšímu propouštění zaměstnanců. Vyplácení odstupného se může pro mnohá zařízení stát likvidačním. Proto chce kraj společně hledat formu kompenzace prostřednictvím pomoci státu pro tyto instituce.

„Dále navrhujeme, aby stát ve spolupráci s krajem inicioval vznik záchranného fondu, jenž by tuto klíčovou oblast českého cestovního ruchu dlouhodobě podporoval a zajistil její přežití a perspektivu,“ zdůraznil Vojtěch Franta s tím, že by kraj také ocenil podporu státu pro vznik voucherů na pobyt v lázeňských zařízeních na území Karlovarského kraje pro zdravotníky a složky IZS s částkou 5 tisíc korun na jednoho klienta. „Skupina lidí, kteří by měli na vouchery nárok, by mohla zahrnovat i ostatní v první linii boje s pandemií, včetně řidičů ve veřejné dopravě, prodavaček v otevřených obchodech a další,“ doplnil Vojtěch Franta.

O plánu záchrany cestovního ruchu a lázeňství se chystá Karlovarský kraj diskutovat s ministerstvem kultury a ministerstvem pro místní rozvoj. Hejtman Petr Kubis proto oslovil ministra kultury Lubomíra Zaorálka ohledně společné videokonference, spojit se chce rovněž s ministryní pro místní rozvoj Klárou

Dostálovou. „V první řadě jde nám všem o ochranu zdraví a životů pracovníků v lázeňství, lázeňských hostů i turistů před nákazou koronavirem. Je ale třeba si také uvědomit, že pokud se například uvolní opatření vlády související s lázeňstvím a službami v cestovním ruchu v červnu, pak by na území našeho regionu přišlo v tomto oboru o práci přes 8 tisíc lidí. S každým dalším týdnem a měsícem se stav bude dál komplikovat,“ uzavřel hejtman. Mgr. Jana Pavlíková
tisková mluvčí