iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezident Trump nařídil pozastavení financování WHO...

... s virem špatně bojuje: Americký prezident Donald Trump sdělil, že přikázal své administrativě, aby alespoň dočasně přerušila financování Světové zdravotnické organizace (WHO). Důvodem je podle něj způsob, jakým si WHO počíná při boji se pandemií způsobenou koronavirem. Současné míře rozšíření viru bylo podle Trumpa možné předejít, kdyby organizace nešířila dezinformace předkládané Čínou, v níž se virus loni objevil poprvé.

Trump už minulý týden prohlásil, že WHO situaci kolem šíření koronaviru nezvládla a pohrozil, že organizaci pozastaví platby z amerických fondů. Předtím na Twitteru o WHO napsal, že „to zbabrala“, že je pročínská a že od začátku vydávala špatná doporučení.

Uvedl, že WHO se v řadě věcí mýlila a že rovněž nesouhlasila s jeho zákazem vstupu do USA z Číny. Naznačil také, že WHO zadržovala informace o pandemii, kterou měla vyhlásit mnohem dříve. „Měli to vědět a měli to udělat, zřejmě to věděli,“ řekl prezident.

WHO: COVID-19 NEDOSÁHL VRCHOLU, PŘESTO DOCHÁZÍ K UVOLŇOVÁNÍ

Epidemie koronaviru ještě nedosáhla svého vrcholu, myslí si Světová zdravotnická organizace (WHO). I tak už některé evropské země začínají přistupovat k mírnému uvolňování karanténních opatření. WHO varuje, že to může vést k novému nástupu viru. Organizace rovněž uvedla, že vakcína proti němu se neobjeví dříve než za rok, možná ještě později.

„Devadesát procent případů světové nákazy přichází z Evropy a ze Spojených států amerických. Ještě stále nejsme na vrcholu,“ uvedla v úterý Margaret Harrisová ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Situace je podle ní místně velice rozdílná. Zatímco v některých zemích včetně Itálie či Španělska epidemie slábne, naopak v Británii a Turecku stále sílí.

WHO varovala před příliš raným uvolněním karanténních opatření zavedených proti šíření koronaviru. Může to vést k „smrtící obnově“ nákazy, prohlásil šéf WHO Tedrose Adhanom Ghebreyesus. Podle Ghebreyesuse pandemii bude možné zcela zastavit pouze „účinnou a bezpečnou“ vakcínou. WHO tvrdí, že bude k dipozici nejdříve za rok, nebo ještě později. Podle organizace se momentálně světově pracuje na sedmdesáti vakcínách. Tři nejslibnější jsou už testovány na lidech.

Evropská komise předložila členským zemím návrh na koordinované uvolňování koronavirových omezení a zveřejnit ho chce ve středu. Po kritice od některých států obávajících se tlaku na příliš rychlé rušení restrikcí přišla komise se strategií, která doporučuje postupný přechod od stavů nouze k cíleným opatřením, aniž by ovšem zmiňovala konkrétní časový harmonogram. Nejdříve by se podle komise měly otevřít vnitřní hranice mezi jednotlivými členskými státy, na které by mělo navázat otevření vnějších hranic EU.

Jako jedna z prvních zemí v Evropě přikročilo k uvolňování karanténních opatření Rakousko, kde se v úterý po Velikonocích otevřely obchody o rozloze do 400 metrů čtverečních prodejní plochy a také hobbymarkety a zahradnictví. Z uvolněného režimu může podle DPA těžit zhruba 80 procent maloobchodníků. Jen ve Vídni to znamená okolo 4 500 opět otevřených obchodů.

Rusko podléhá viru. Někteří gubernátoři už ale chtějí uvolnit restrikce

S „pomalým rozmrazováním“ ekonomiky, ochromené opatřeními proti šíření koronaviru chce od 19. dubna začít rovněž Polsko a mluví se o něm také v Německu. Kancléřka Angela Merkelová už ve čtvrtek prohlásila, že nejnovější vývoj v zemi dává důvod k opatrnému optimis

mu. O konkrétních plánech na uvolňování opatření bude ve středu jednat s ministerskými předsedy spolkových zemí.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že plán na opětovné spuštění hospodářského života ve Spojených státech je takřka hotov. Zdůraznil také, že o ukončení karanténních opatření rozhoduje výhradně on a ne guvernéři jednotlivých států a že jeho vláda boj proti koronaviru nepodcenila. Guvernéři mnoha států federace ale s jeho interpretací nesouhlasili.

Dva miliony nakažených

Americká Univerzita Johnse Hopkinse eviduje celosvětově bezmála dva miliony případů infekce. Přes 120 000 nakažených již zemřelo.

Ve Španělsku zahynulo již přes 18 000 nakažených lidí, z toho 567 za poslední den. Infikovaných ale přibylo jen něco málo přes tři tisícovky, což je nejnižší počet za předchozí tři týdny. Rusko naproti tomu ohlásilo 2 774 nových případů, což je další rekordní denní nárůst. Zdravotnické úřady v Moskvě varovaly, že v příštích dvou či třech týdnech mohou v ruské metropoli chybět nemocniční lůžka.

Zotavování z epidemie je v plném proudu také v Číně, odkud se loni koncem roku začal koronavirus šířit. V pevninské Číně v pondělí přibylo 89 nových případů nákazy koronavirem, z toho 86 lidí se nakazilo v zahraničí. Tchaj-wan v úterý po více než měsíci nezaznamenal vůbec žádný nový případ nákazy koronavirem. Čínská ekonomika však letos podle analytiků kvůli dopadům koronaviru patrně vzroste jen o 2,5 procenta a bude tak mít nejslabší vzestup za posledních 44 let.

Francouzská ekonomika letos kvůli koronaviru patrně vykáže osmiprocentní propad, řekl v úterý ministr financí Bruno Le Maire. Za poslední týden už vláda zhoršila výhled podruhé, ještě před pár dny čekala celoroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) o šest procent.

NĚMCI NA HRANICÍCH NADÁVALI FRANCOUZŮM KVŮLI KORONAVIRU

Omluvu ministra zahraničí si vyžádal incident v německém pohraničním městečku Gersheim, kde několik lidí nadávalo návštěvníkům z Francie. Podle místního starosty se obávali nákazy koronavirem. Starosta sárského Gersheimu uvedl, že někteří Francouzi se v jeho městě setkávají s neskrývanou animozitou. „Některým lidé nadávají, na jiné si ukazují,“ prohlásil podle portálu Deutsche Welle Michael Clichot. Podle něj jsou sice některé francouzské regiony považovány za ohniska nákazy, o městech za hranicemi to ale neplatí. „Takže nejsou o nic víc nemocní než my,“ apeloval na občany starosta města ležícího nedaleko Saarbrückenu a asi 75 kilometrů severozápadně od Štrasburku.

Na některé návštěvníky ze sousední země podle něj lidé plivali a nadávali jim, aby se „vrátili do své koronazemě“. „Jsou Francouzi, kteří se sem už neodvažují přijet,“ posteskl si starosta, který má kořeny v zemi galského kohouta. Podle sárské ministryně hospodářství Anke Rehlingerové zase existují svědectví o tom, že Němci na hranicích házeli na Francouze vejce.

Incidenty na hranici ostře odsoudil šéf německé diplomacie. „Omlouvám se našim francouzským přátelům za tyto ojedinělé incidenty. Korona nerozlišuje mezi národy. Podobné chování je naprosto nepřípustné. A kromě toho, jsme všichni na jedné lodi,“ uvedl na Twitteru Heiko Maas.

Německé úřady v polovině března uzavřely částečně hranice se sousedními zeměmi, aby zabránily šíření nákazy. Překročit je mohou jen lidé, kteří k tomu mají pádný důvod. Na dodržování opatření dohlížejí pohraničníci.

Bitka ve Frankfurtu

Znepokojivý incident se během velikonočního víkendu odehrál také ve Frankfurtu nad Mohanem. Skupina asi dvaceti mužů napadla na ulici policejní hlídku, která je chtěl napomenout za nedodržování zákazu shromažďování.
„Byli ozbrojeni kameny, střešními taškami a železnými tyčemi a ohrožovali policisty,“ stojí v policejní zprávě. Policie nakonec zadržela šest podezřelých. Během razie našla další zbraně včetně samurajských mečů.

Podle Deutsche Welle je to první případ, kdy někdo tak násilným způsobem reagoval na prosazování opatření k omezení pohybu. Během teplého velikonočního víkendu sice mnoho Němců neodolalo a vydali se s přáteli na piknik, policie to však většinou řešila domluvou či pokutou

DEZINFORMACE V NATO?

Otázky pro NATO: jak čelit dezinformacím a závislosti na dodávkách zvnějšku: Jak během koronavirové pandemie omezit závislost zemí Aliance na dodávkách zdravotnického a ochranného materiálu zvnějšku? Nebo jak čelit šířením dezinformací a konspiračním teoriím o nákaze? I to budou témata středeční mimořádné virtuální schůzky ministrů obrany NATO. Šéfové obrany mají posoudit, jak ještě urychlit a zintenzivnit vojenskou podporu v boji proti šíření nemoci.

„Pandemie nás stále ovlivňuje. Přestože jsme zaznamenali, že se tempo šíření v některých zemích zpomaluje, nemoc si nadále vybírá hroznou daň,“ prohlásil před chystanou telekonferencí ministrů obrany šéf NATO Jens Stoltenberg.
Ministři třicítky mají podle něj především zhodnotit kroky, které Aliance a jednotliví spojenci proti šíření nákazy podnikají. Rozhodnout by se mělo o tom, jak ještě více vzájemnou pomoc urychlit a zintenzivnit. Stoltenberg připomněl, že před dvěma týdny šéfové diplomacie zaúkolovali vrchního velitele sil NATO, aby koordinoval pomoc v reakci na šíření koronaviru.

Velitelství už aktivovalo takzvané „rychlé letecké trasy“ napříč evropským vzdušným prostorem. Letouny s volacími znaky NATO se zdravotnickým materiálem nebo ochranným vybavením tak mají na nebi přednost a využívají nejkratší možné trasy bez zbytečných administrativních úkonů. Alianční agentury pak zprostředkovávají zásilky vybavení a materiálu mezi spojenci i partnerskými státy a spolupracují na přepravě kriticky důležitých dodávek z celého světa.

Stoltenberg výslovně zmínil například pomoc pro nejmladšího člena Aliance – Severní Makedonii, které rychle poskytlo zásilky vybavení hned několik zemí včetně České republiky. „Koronavirová krize námi otřásla. A bude mít dalekosáhlé důsledky na to, jak přemýšlíme o bezpečnosti a o národní odolnosti. Musíme se poučit a být lépe připraveni na příští krizi,“ řekl Stoltenberg.

Připomněl, že řada spojenců zpočátku neměla dostatek ochranného a zdravotnického materiálu ani pro svou potřebu a byla odkázána na dodávky zvnějšku, především pak z Číny. Spojenecké země by si podle něj měly vytvářet zásoby zdravotnického materiálu a uvažovat by měly také o přesunutí části výroby klíčových produktů na území Aliance.

Falešné zprávy mají NATO rozdělit

Ministři podle Stoltenberga rovněž otevřou otázku, jak účinně bojovat proti šíření dezinformací v souvislosti nákazou covid-19. „Státní i nestátní aktéři se snaží využít pandemii k šíření falešných a škodlivých příběhů. A pokouší se nás rozdělit,“ řekl.
Jako Molotovův koktejl, říká analytik k dezinformacím o koronaviru v Česku

Spojenci proto podle jeho slov musí úzce spolupracovat při identifikaci, sledování a odhalování takových aktivit. Za účinný způsob boje proti dezinformacím a propagandě označil poskytování faktických a pravdivých údajů.

Stoltenberg před schůzkou připustil, že krize bude mít velký dopad na ekonomiku jednotlivých spojenců. Apeloval však na to, aby členské země ve snaze zmírnit dopady neškrtaly v obranných rozpočtech a pokračovaly v dohodnutém zvyšování výdajů na obranu k hranici 2 procent HDP. Jak dodal, bezpečnostní hrozby a výzvy spojené s nemocí covid-19 nezmizely. Koronavirová krize podle něj naopak ukazuje, že vojenské schopnosti, do nichž spojenci investovali (letecká přeprava, zdravotníci, logistika atd.), jsou velmi důležité a užitečné při řešení podobných situací.

OBAMA PODPOŔIL BIDENA NA PREZIDENTA

Bývalý americký prezident Barack Obama v úterý podpořil svého někdejšího viceprezidenta Joe Bidena v kandidatuře na šéfa Bílého domu. Obama se dosud během nominační kampaně Demokratické strany spíše stranil, jeho podpora Bidena ale není překvapením.

Obama ve videu na Twitteru uvedl, že volba Joea Bidena jako viceprezidenta bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké kdy učinil a dodal, že má Biden veškeré kvality, které nyní od prezidenta země potřebujeme. Bývalý prezident, s nímž Biden úzce v Bílém domě spolupracoval po obě čtyřletá volební období, své rozhodnutí ohlásil den po obdobném kroku senátora Bernieho Sanderse, který byl během nominačního procesu Bidenovým nejvážnějším soupeřem.

Sanders v pondělí řekl, že chce svou podporou napomoci porážce Donalda Trumpa, kterého označil za „nejnebezpečnějšího prezidenta moderních dějin“.

Obama o přínosech Sandersovy kampaně hovoří po značnou část zveřejněného videa. Exprezident nazval senátora americkým originálem a podpořil jeho časté volání po strukturálních změnách. Poznamenal rovněž, že ačkoliv spolu demokraté nesouhlasí ve všech podrobnostech, musí se sjednotit, aby porazili kandidáty vládnoucí Republikánské strany.
„Republikány, kteří pobývají v Bílém domě a ovládají Senát, nezajímá pokrok. Zajímá je moc,“ řekl Obama, aniž přímo jmenoval současného prezidenta Donalda Trumpa.

Letité přátelství

Pro Bidena je Obamova podpora důležitá, protože bývalý prezident je i po odchodu z Bílého domu mezi americkými voliči populární a značné slovo má i v Demokratické straně. Oba politiky váže letité osobní přátelství, Biden se k politice Baracka Obamy během volební kampaně otevřeně hlásil a označoval se za jejího pokračovatele. Obama na konci svého druhého mandátu vyznamenal Bidena Prezidentskou medailí svobody.

ANALÝZA: Největším soupeřem Trumpa nebude Biden, ale koronavirus

Bidena již podpořili všichni jeho bývalí rivalové z demokratického nominačního souboje kromě senátorky Elizabeth Warrenové. Ta se k tomu však chystá v blízké době, řekla agentuře AP osoba seznámená s jejími plány.
Z význačných osobností Demokratické strany se za Bidena zatím oficiálně nepostavil také například další exprezident Bill Clinton a jeho manželka, Obamova ministryně zahraničí a neúspěšná kandidátka na prezidentku z roku 2016 Hillary Clintonová. Ta však byla podle jedné ze svých poradkyň s bývalým viceprezidentem v poslední době v čilém kontaktu.

ŽALOBCI STRACH Z NEZODPOVĚDNÝCH SOUDCŮ?

Státní zástupci mají kvůli koronaviru strach z „nezodpovědných soudců“, advokáti apelují na odklad nástupu trestu:
Část soudců pobouřilo jednání některých vedoucích státních zástupců, kteří instruují své podřízené, jak mají předejít své účasti při jednání soudu. Advokáti zase požadují, aby soudci nyní odkládali nástup k výkonu trestu. Na některých soudech museli přijmout s ohledem na rozšíření koronavirové nákazy mimořádná opatření.

Jak upozornil ve svém blogu předseda Městského soudu v Praze (MS) Libor Vávra, někteří vedoucí krajští státní zástupci instruují státní zástupce, jak mají předcházet své účasti u nařízených jednání soudu, aby nebyli ohroženi nákazou.
A činí tak způsobem, který je – vedle otázky právní – také velmi kritický vůči těm soudcům, kteří nevyslyšeli doporučení ministerstva spravedlnosti a jednání soudu nařizují. V jednom z takových pokynů Vávrou nejmenovaný vedoucí státní zástupce dokonce takové soudce označuje za „nezodpovědné“ a „bezohledné“.

Situace se podle zjištění České justice po zveřejnění Vávrova blogu zklidnila, do věci totiž zasáhl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Místopředsedkyně Krajského soudu (KS) v Ústí nad Labem Lenka Ceplová, která je v současné době pověřena řízením soudu, se již nechce k věci vracet. „Co se týče obsahu naší interní komunikace se státními zástupci, případně s ministerstvem, tak nepovažuji za vhodné její obsah mimo rezort komentovat a zveřejňovat,“ uvedla pro Českou justici Ceplová.

„V průběhu nouzového stavu jsme si s kolegy ze státních zastupitelství vyjasnili instituty použití videokonference, ostatně o tom ve svém článku hovoří i kolega Libor Vávra. Také jsme si vysvětlili, že v případě, kdy nedošlo k odročení jednání soudu, se vždy jedná o procesní uvážení soudců, kteří si sami vyhodnocují, zda věc snese odkladu, či nikoliv. Rozhodnutí o odročení jednání je výlučným právem zákonného soudce,“ dodala dále Ceplová.

Různý přístup soudců

Naopak předseda KS v Ostravě Petr Novák nemusel podle svého vyjádření pro Českou justici takové problémy řešit a od vedoucího Krajského státního zastupitelství (KSZ) v Ostravě Libora Malého žádný vyhrocený dopis, jaký obdržela Ceplová, nedostal. Zároveň přiznává, že státní zástupci naráželi na různý přístup soudců a nejednoznačný výklad doporučení ministerstva. „Některé soudy jednání prakticky nekonaly téměř vůbec, jiné soudy (nebo spíše jen někteří soudci) poměrně urputně soudili dál. Tato různorodost pak dle mého názoru byla způsobena ne zcela jednoznačným obsahem a výkladem Doporučení k „přehodnocení“ nařízených soudních jednání ze strany MSp ze dne 13. března 2020.

Souhlasím s kolegou Vávrou, že skutečnost spočívající v tom, zda-li soudce nařídí ve věci jednání či nikoliv, spadá pod vlastní rozhodovací činnost soudce a nelze mu v tom bránit. Na druhou stranu myslím, že většina soudců měla snahu respektovat vyhlášená krizová opaření a svou rozhodovací činnost nynějšímu stavu přizpůsobit,“ dodává Novák.
A obdobně se vyjádřili i ostatní předsedové krajských soudů. „Krajský soud a okresní soudy Středočeského kraje nemají se státními zástupci v současné době žádné problémy, které by byly obdobné tomu, co se projevilo v Praze nebo v jiných krajích, i když to někdy byl výsledek až určitých jednání… Situaci lze v současné době charakterizovat jako v podstatě bezproblémovou,“ konstatoval pro Českou justici předseda KS v Praze Ljubomír Drápal.

Koronavirus u pracovníků soudu

Faktem je, že u některých soudů se důsledky koronavirové nákazy projevily. Například u Okresního soudu v Pardubicích, kde byli pozitivně testováni jedna pracovnice a jeden příslušník místní jednotky justiční stráže, přičemž u dalších pracovníků soudu a příslušníků justiční stráže byl proveden test. „Celý Okresní soud v Pardubicích pracuje v maximálně omezeném režimu, příslušná část soudu, na které došlo k pozitivnímu testu, byla prozatím zcela uzavřena. Probíhá dezinfekce potenciálně zasažených prostor. Provedení nezbytných úkonů v soudních řízeních je nadále zajištěno,“ sdělil minulý týden České justici předseda KS v Hradci Králové Jan Čipera.

V obvodu MS v Praze byla do karantény umístěna jedna ze soudkyň, neboť se koronavirem nakazil její asistent. U KS v Ústí nad Labem prošlo preventivní karanténou ke konci minulého týdne celkem 34 lidí, přičemž ani u jednoho nebyla nemoc prokázána. V preventivní karanténě skončilo bez pozitivního nálezu i několik zaměstnanců a soudců dalších soudů.

Ministerstvo spravedlnosti také vyslyšelo podněty některých advokátů, kteří se na něj obraceli ohledně nástupu odsouzených do výkonu trestu. Některé soudy totiž bez ohledu na pandemickou situaci nařizují i v této době nástupy výkonu trestu, a to i osobám, které patří z pohledu potenciálního onemocnění do rizikových skupin. S tím jsou samozřejmě spojené i problémy na straně Vězeňské služby, která musí přijímat adekvátní opatření. Podle vyjádření ministerstva pro Českou justici se v této věci na předsedy soudů již obrátil generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal a apelovat se na soudce chystá i ministerstvo spravedlnosti na nejbližší poradě s předsedy krajských a vyšších soudů.Petr Dimun, ceskajustice.cz

McDONALD ČELÍ HROMADNÉ ŽALOBĚ, ZA OBTĚŽOVÁNÍ 12 MILIARD

Americký řetězec restaurací s rychlým občerstvením McDonald’s čelí hromadné žalobě, podle které vystavuje zaměstnankyně svých provozoven na Floridě rozsáhlému sexuálnímu obtěžování. Žaloba tvrdí, že firma podporovala atmosféru „vážného a všudypřítomného sexuálního obtěžování a nepřátelského pracovního prostředí, včetně osahávání, fyzických útoků a sexuálně zabarvených slovních komentářů“.

McDonald’s ve svém prohlášení uvedl, že se zavázal a ujistil pracovníky, že nebudou vystaveni sexuálnímu obtěžování.
Čtěte také: Na evropské země se valí hromadné žaloby kvůli koronaviru. Bude se o stamiliony hrát i v ČR?
Iniciátorky žaloby Jamelia Fairleyová a Ashley Reddicková požadují pro pracovnice postižené sexuálním obtěžováním kompenzace v hodnotě 500 milionů dolarů (přes 12 miliard Kč). Chtějí rovněž, aby soud podniku nařídil zavést opatření proti sexuálnímu obtěžování.

„Je na čase, aby tato firma převzala zodpovědnost za bezpečnost a duševní pohodu zaměstnanců,“ uvedla Fairleyová na dnešní tiskové konferenci. „Strategie společnosti McDonald’s na Floridě vypadá takto: popírat, ignorovat a trestat každého, kdo si stěžuje příliš hlasitě, a čas od času přesunovat obtěžovatele z jedné restaurace do jiné, kde mají přístup k dalším ženám, které mohou obtěžovat,“ tvrdí iniciátorky žaloby.

To řetězec odmítá, všechny podněty a obvinění prý okamžitě prošetřoval a přijímal opatření.

Reddicková pracovala v jedné z floridských restaurací McDonald’s od roku 2015 do roku 2018, kdy byla podle žaloby propuštěna, protože ohlásila nechtěné sexuální komentáře a doteky ze strany spolupracovníka. Fairleyová, která ve firmě McDonald’s stále pracuje, byla podle žaloby ve stejné restauraci začátkem roku 2018 obtěžována dvěma kolegy.
Případy žalob na sexuální obtěžování ve franšízách McDonald‘s nejsou žádnou novinkou. V roce 2008 zaplatila restaurace ve státě Colorado přes půl milionu dolarů (téměř 11 milionů korun) skupině mladistvých zaměstnankyň, které manažer během pracovní doby údajně kousal do ňader a osahával na zadních partiích. Podobných případů se v posledních letech stalo několik.

Řetězec čelí v USA i Kanadě několika hromadným žalobám i kvůli nabízenému jídlu. Otec tří dětí z kanadské provincie Québecnapříklad McDonald’s viní z toho, že při propagaci Happy Meal cílí na děti mladší 13 let. Upozorňuje mimo jiné na to, že hračky k tomuto menu vystavují restaurace ve výšce očí dětí. Hračky a postavičky jsou často spojené například s premiérou filmu a děti se chtějí do restaurace vracet mnohdy jen proto, aby si doplnily sbírku hraček.
V roce 2015 americké úřady doporučily McDonald’s, aby se při propagaci soustředil na jídlo a ne na hračky. Ještě předtím čelil podobně zaměřené žalobě spotřebitelů v Kalifornii, ceskajustice.cz

OMBUDSMAN CHCE ZÁKON PRO VYMEZENÍ OCHRANNÉHO LÉČENÍ

Podmínky ochranného léčení by měl podle veřejného ochránce práv zakotvit samostatný zákon. Vyplývá to z jednoho z celkem tří legislativních doporučení ve zprávě o činnosti úřadu ombudsmana za loňský rok, kterou dostali zákonodárci. Ochranné léčení je trestním postihem, které soud ukládá například duševně nemocným lidem nebo těm, kteří spáchali trestný čin v nepříčetnosti. Nyní je právní úprava ochranného léčení podle ombudsmana roztříštěná a některé záležitosti opomíjí úplně.

„Nejsou stanoveny podmínky, jež má poskytovatel ochranného léčení splňovat. Práva a povinnosti pacienta nejsou komplexně upraveny. Některé zásahy do práv pacientů, k nimž v praxi dochází, nemají zákonný podklad,“ stojí v dokumentu, jenž poukazuje na to, že ochranné léčení se v současnosti týká skoro jednoho tisíce lidí.

Nejasnosti se týkají podle ochránce práv zejména léčby bez souhlasu pacienta a využívání bezpečnostních kamer nebo mříží. Není ani zřejmé, zda pacient může pobývat venku nebo používat své věci včetně oblečení či mobilního telefonu. „S přemístěním pacientů právní předpisy vůbec nepočítají, a přemístění proto závisí na neformálním postupu postaveném na vstřícnosti soudů i nemocnic,“ uvádí legislativní doporučení.

Další doporučení ombudsmana se týká omezení možnosti měnit ochranné léčení na přísnější zabezpečovací detenci případně i omezení přímého ukládání zabezpečovací detence soudy. „Toto nejpřísnější ochranné opatření jinak nebude nadále možné považovat za mimořádný institut a kapacity ústavů pro výkon zabezpečovací detence budou muset být opakovaně navyšovány, což neúměrně zatíží státní rozpočet i činnost Vězeňské služby,“ stojí ve zprávě.

Veřejný ochránce práv chce také rozšířit výjimky z mlčenlivosti zdravotníků, které se nyní týkají nejzávažnějších trestných činů. Měli by podle ombudsmana dostat právo sami o sobě oznamovat podezření na špatného zacházení například se seniory v zařízeních sociálních služeb s pacienty v psychiatrických nemocnicích a s vězněnými lidmi. „Prolomení mlčenlivosti je potřebné i proto, že oběti špatného zacházení mnohdy nedávají zdravotníkům ze strachu či jiné pohnutky souhlas s oznámením takového jednání odpovědným orgánům. Pachatelé proto nejsou za své činy přivedeni k odpovědnosti a oběti nejsou chráněny,“ píše se v dokumentu.

Výroční zprávu včetně legislativních doporučení připravila už bývalá ochránkyně práv Anna Šabatová. V únoru ji vystřídal Stanislav Křeček, jenž byl až do loňského prosince zástupcem Šabatové. V úvodním slovu napsal, že do zprávy zasahoval jen minimálně, souhlasí s ní a trojici legislativních doporučení předkládá zákonodárcům za sebe.

NĚMECKO BY MOHLO OTEVŘÍT OBCHODY, RESTAURACE, ŠKOLY, ÚŘADY

Německo by mohlo začít s uvolňováním některých opatření, která země zavedla v souvislosti s šířením koronaviru. Vláda spolkové republiky by například mohla znovuotevřít školy, obchody a restaurace, pokud zároveň dohlédne na dodržování hygienických předpisů a bezpečných rozestupů. Vyplývá to ze studie německé akademie věd Leopoldina, která byla včera zveřejněna a kterou při uvolňování opatření hodlá zohlednit německá kancléřka Angela Merkelová.

Akademie v 19stránkovém dokumentu zároveň doporučuje, aby Němci na veřejnosti nosili roušky. „Každý občan by měl do budoucna mít podobnou ochranu nosu a úst a nosit ji pokaždé, když nelze dodržovat pravidla společenského odstupu,“ citoval magazín Spiegel vedoucího instituce Geralda Hauga

Německá vláda také může postupně otevřít své úřady. Omezení týkající se cestování a pořádání veřejných akcí by však měla být zrušena velmi pozvolna. Otevření škol by se mělo týkat hlavně těch pro starší děti a dospívající. U dětí z mateřských škol totiž nelze zaručit, že budou dodržovat bezpečnostní opatření či rozestup.

Současná opatření v Německu platí do 19. dubna. Jejich případné uvolnění či prodloužení projedná Merkelová s ministerskými předsedy jednotlivých spolkových zemí tuto středu.„Za každou cenu se musíme vyhnout druhé vlně nákazy,“ domnívá se Haug. Německo má nyní přes 126.000 nakažených, onemocnění covid-19 podlehlo bezmála 3000 lidí.

ZEMŘELA NEJMLADŠÍ OBĚŤ S COVID-19

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze zemřel muž narozený v roce 1976. Bezprostřední příčinou jeho úmrtí byla podle nemocnice zřejmě přímo nemoc covid-19, potvrdila iDNES.cz v úterý mluvčí nemocnice Marie Heřmánková.

Mezi nejméně 147 úmrtími nemocných s prokázanou nákazou novým typem koronaviru je tak již deset lidí mladších 49 let. Mezi nejmladšími oběťmi je od pondělí evidován rovněž ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) pacient s nemocí covid-19, který se narodil v roce 1978. Bezprostřední příčinou jeho úmrtí však bylo krvácení do mozku kvůli zánětu srdce.

„Muž byl hospitalizovaný na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze,“ uvedla mluvčí k nejnovějšímu případu oznámenému v úterý. Bližší podrobnosti k případu již s ohledem na rodinu zemřelého Heřmánková nesdělila.

VFN podle dat na webu pečovala celkem o 45 lidí s nákazou covid-19, aktuálně jich je 15. V nemocnici také 11 lidí nakažených virem zemřelo, sedm z nich byli senioři z domova důchodců v Michli, kde se nákaza rozšířila.

Celkový počet nakažených v ČR přesáhl 6 000, zhruba čtvrtina z nich je z Prahy. V nemocnicích bylo v celém Česku v pondělí 428 lidí, 92 z nich ve vážném stavu. Z nemocnic bylo do domácího léčení propuštěno přes 300 nakažených a celkem 527 lidí se k dnešnímu ránu vyléčilo.

První obětí do 49 let byl zároveň teprve druhým mrtvým s nemocí covid-19 v Česku. Šlo o muže z Havířova narozeného v roce 1975, který měl pokročilé nádorové onemocnění a selhaly mu orgány. Sám podle lékařů o tom, že má rakovinu, nevěděl. První obětí, která se řadí zaroveň k nejstarším v zemi, byl 95letý muž. Pacient nakažený koronavirem zemřel 22. března v pražské Nemocnici Na Bulovce.

HRANICE SE OTEVŘOU NEJDŘÍVE V ČERVNU, CESTOVÁNÍ OMEZENÉ

Hranice se určitě neotevřou dříve než v červnu a úplně volné cestování nebude možné nejspíš ani v létě, řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Bude záležet i na situaci v jiných zemích. Kabinet se podle ministra otázkou příliš nezabýval, nechce dávat predikce nepodložené odborným názorem. Zatím tak Češi mohou vycestovat jen v odůvodněných případech.

„U rozvolnění cestování do zahraničí se bavíme o poslední fázi a je otázka, kdy toto nastane. Určitě ne dříve než v červnu za nějakých podmínek. A pokud jde o nějaké všeobecné cestování všude, kam člověk chce cestovat, tak nevím, jestli se bavíme o tomto létě. Bude záležet na situaci v příslušných zemích,“ uvedl.

Zmínil například, že ve Španělsku, Velké Británii či Spojených státech není epidemiologická situace dobrá.

První zákaz cestování přes hranice kabinet přijal s účinností od soboty 14. března, týkal se jen vymezených rizikových zemí. Už o dva dny později, tedy od pondělí 16. března, restrikci rozšířil na všechny státy. Osoby, které vycestují v odůvodněných případech z ČR, policie zaeviduje. Až na výjimky budou muset po návratu do čtrnáctidenní karantény.

Do karantény nebudou muset lidé, kteří vycestují na dobu kratší než 24 hodin, a to v případech, kdy půjde o zaměstnance záchranných složek, kteří museli zasahovat v sousedním státě, nebo zemědělce, kteří musejí kvůli práci vyjet během dne do sousední země.

Obchody a kadeřnictví otevřou v květnu, restaurace v červnu, rozhodla vláda

Do karantény nebudou muset ani občané, kteří musejí za hranice jet k lékaři, veterináři, na pohřeb, k soudu, na úřad nebo krátkodobě vyjet pečovat o rodinu. Pravidla se od dneška změnila i pro takzvané pendlery. Vrátit do ČR se budou moci po 14 dnech práce v cizině, následná dvoutýdenní preventivní karanténa zůstává.

Doposud museli v zahraničí zůstávat minimálně tři týdny. Výjimku z tohoto pravidla mají zaměstnanci ve zdravotnictví, sociálních službách a integrovaného záchranného systému. Nově k nim přibyli pracovníci kritické infrastruktury.

KARDINÁL PELL ČELÍ NOVÉMU OBVINĚNÍ PÁR DNŮ PO PROPUŠTĚNÍ

Australský kardinál George Pell je vyšetřován v dalším případu sexuálního zneužití nezletilých. Sám jakákoli podobná obvinění v minulosti důrazně odmítl. Odpykával si šestiletý trest vězení za sexuální zneužití chlapců, australský nejvyššího soud ho ale minulý týden v odvolacím řízení překvapivě zprostil obvinění.

Zprávu o novém policejním vyšetřování přinesl australský list Herald Sun. Obvinění vůči kardinálovi podle něj vznesl nejmenovaný muž, který byl údajně Pellovou obětí v 70. letech minulého století. Pell tehdy působil jako kněz ve městě Ballarat ve státě Viktorie.Osmasedmdesátiletý Australan Pell byl nejvýše postaveným katolickým duchovním uvězněným za sexuální zneužívání. Loni v březnu byl uznán vinným, že se v devadesátých letech jako arcibiskup provinil vůči dvěma chlapcům ve věku třinácti let.

Jeden z nich zemřel v roce 2014 ve svých jednatřiceti letech na předávkování heroinem, proti Pellovi tak během procesu vypovídal jen druhý z nich. Ten soudcům popsal, že Pell se v roce 1996 po nedělní mši před ním a před druhým hochem v sakristii melbournské katedrály obnažil, osahával je na genitáliích a masturboval.

Přinutil ho také k orálnímu sexu. Ve vazbě si duchovním odseděl více než rok z vyměřeného šestiletého trestu. Po propuštění poskytl Pell rozhovor australské televizi Sky News a řekl, že by ho nepřekvapilo, kdyby se ho policie státu
Viktorie v budoucnu snažila znovu stíhat.

Deník The Guardian uvedl, že Pell se za svého působení v Ballaratu přátelil s knězem Geraldem Ridsdalem, který byl později odsouzen za sexuální zneužití 54 dětí. Údajně spolu bydleli v jednom domě a Pell byl také v komisi duchovních, která rozhodovala o přesunech Ridsdalea z jedné farnosti do druhé.

SAMOŽIVITELÉ BEZ PRÁCE, STÁT NENABÍZÍ POMOC

Kvůli nouzovému stavu se ocitli bez práce také mnozí rodiče, kteří vychovávají své děti sami. Od státu dostávají úplně stejnou podporu jako všichni ostatní, jejich finanční situace je přitom téměř vždy horší než u kompletních rodin. Vůbec nejhůře jsou na tom samoživitelé, kteří pracují nebo pracovali na dohodu. Lidé po celé republice museli kvůli bezpečnostním nařízením vlády přestat chodit do práce nebo zavřít své podnikání. Zaměstnanci mají šanci na vyplácení části mzdy a rodiče mohou čerpat ošetřovné, pokud se doma starají o děti.

Jak jsou na tom ovšem samoživitelé? Rodiče, kteří musí z jednoho příjmu uživit nejen sebe, ale také své dítě či děti, se dostávají do tíživější ekonomické situace než kdy dřív. Stát jim přitom neposkytuje žádnou pomoc nad rámec podpory, kterou dostávají běžné rodiny. Rodiče zaměstnaní na hlavní pracovní poměr mohou dosáhnout na tzv. kurzarbeit - vládní program pro udržení zaměstnanosti, kdy stát zaměstnavatelům platí část mezd. To se však netýká OSVČ a lidí pracujících na dohodu.

Všem stejně

Rodiče, kteří zůstanou s dětmi doma kvůli zavřeným školám, mohou čerpat ošetřovné. To činí 60 procent platu. Původně bylo časově omezeno, nyní však platí po celou dobu uzavření škol.

Doposud měli samoživitelé tu výhodu, že mohli podle zákona čerpat ošetřovné o týden déle než rodiče z kompletních rodin. Prodloužením ošetřovného do znovuotevření škol tento benefit ztratili. Částka ošetřovného je pro všechny stejná, tedy i pro rodiny, kde chybí příjem druhého rodiče.

Ošetřovné mohou čerpat i živnostníci, celkem činí 424 korun denně. Samoživitelé, kteří podnikají, mají stejné podmínky.
„Vláda dle mého v současné chvíli samoživitele nijak neupřednostňuje,prostě pomáhá plošně,“ říká ředitelka neziskové organizace Klub svobodných matek Dana Pavlousková. „Že by ovšem tato cílová skupina potřebovala pomoci více, je naprosto bez pochyb,“ dodává. Samoživitelům by prý pomohlo, kdyby jim stát vyplácel vyšší ošetřovné.

Vláda občany v tíživé ekonomické situaci vyzvala, aby požádali o dávky v hmotné nouzi. Podle ankety, kterou organizace mezi svými členy udělala, však vychází, že na takovou podporu nedosáhnou.

„Já žádala začátkem měsíce a paní na sociálce mi řekla, že se dokládá příjem za poslední tři měsíce a že jestli jsem pracovala, tak že to nemám ani zkoušet podruhé, protože mi to stejně zamítnou,“ uvedla například jedna ze samoživitelek.„Ve středu jsem tam byla osobně. Nemám nárok. Přestože mi zbývá po odečtení nájmu 800 korun,“ zněla také jedna z odpovědí v průzkumu mezi rodiči samoživiteli.

OSVČ, DPČ, DPP

Paní Tereza P. pracuje jako OSVČ. Má dvě živnosti - ve fitness centru trénuje kondiční chůzi a ve svém salonu stříhá lidem psy. S nouzovým stavem ale obě práce ztratila. Fitka zavřela a nájemné salonu si nemůže dovolit.
Po skončení opatření má práci jistou, neboť má dlouhodobé klienty, do té doby se však bude pohybovat v desetitisícových ztrátách. Její děti přesáhly stanovenou věkovou hranici pro pobírání ošetřovného. Předtím, než stát změnil pravidla pro OSVČ, na žádnou státní podporu podle svých slov nedosáhla.

„Kdyby mi Klub svobodných matek neposlal dva tisíce korun, tak už bych na tom byla špatně,“ řekla. V dubnu užije vydělané peníze z předchozího měsíce, poté už však půjde do mínusu. Odhaduje také, že ji krize finančně poškodí na následující tři čtvrtě roku
.
Vláda podporu živnostníkům dlouho avizovala a několikrát upravovala. „Kompenzační bonus v nominální výši 25 tisíc korun obdrží OSVČ, která o ni požádá a doloží čestné prohlášení o splnění několika základních požadavků,“ sdělil mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch.

Schillerová: Podpora OSVČ bude plošná, podmínka poklesu příjmů zmizí

Ministryně Alena Schillerová chtěla původně OSVČ vyplatit patnáct tisíc měsíčně. Následně se návrh změnil na pětadvacet tisíc korun v případě, že podnikateli letos v prvních třech měsících klesly tržby minimálně o 10 procent. Návrh byl však kritizován. Ministerstvo financí ho proto znovu upravilo, aby na něj měli nárok všichni živnostníci.
Na druhé straně lidé pracující na dohodu nemají vůbec žádný příslib. „Lidé pracující na DPP a DPČ jsou dnes skupinou, o které se vůbec nemluví,“ říká ředitelka neziskovky Klub svobodných matek.

Tito lidé momentálně nedostávají od státu vůbec žádnou finanční výpomoc. Zaměstnavatel je navíc může v konkrétních případech v souladu se zákoníkem práce prakticky okamžitě propustit.

Od výplaty k výplatě

Paní Tereza před pandemií finančně vystačila, na rozdíl od spousty jiných. Velká část samoživitelů totiž neoplývá nadbytečnými finančními prostředky. Kolikrát mají co dělat, aby s penězi vystačili i v době, kdy není krize. Současná situace jim akorát přitížila.

Klub svobodných matek sdružuje samoživitele a samoživitelky z celé republiky. Podle jeho ředitelky je na tom většina z nich finančně špatně. „Jde o lidi, kteří se s tím perou. V podstatě žijí z měsíce na měsíc, protože jim jejich životní situace neumožňuje vytvářet finanční rezervy,“ popisuje svou zkušenost.

Nadace i firmy pomáhají dětem, samoživitelům i seniorům

Před třemi týdny proto organizace iniciovala pro samoživitele v tísni sbírku. Celkem se vybralo více než 200 tisíc korun, což pomohlo stovce rodičů v podobě okamžitého příspěvku dva tisíce korun.

Samoživitelům pomáhá také Nadace Agrofert. „V tuto chvíli máme zrychlené řízení pro samoživitele, kteří se ocitli na ošetřovném a protože mají napjatý rozpočet, tak jim nevystačí, nebo pro ty, kteří si vydělávali brigádně nebo na DPP a teď přišli o možnost výdělku,“ říká ředitelka Zuzana Tornikidis s tím, že nadace reaguje na aktuální situaci.
V České republice je podle Českého statistického úřadu asi 170 tisíc samoživitelů, odhady však hovoří o ještě vyšších počtech. V drtivé většině stojí v čele nekompletní rodiny žena. Průměrná mzda samoživitele nepřesáhne 20 tisíc korun měsíčně.

ČEKÁ SE PÁD CEN? AUTOMOBILKY NĚMECKA NAVRHUJÍ ŠROTOVNÉ

Německé automobilky Volkswagen a BMW se doma vyslovily pro zavedení státního příspěvku na nákup automobilů, který by pomohl kompenzovat negativní dopady koronaviru na automobilový průmysl. Odborníci na automobilový trh očekávají slevy na auta u dealerů v řádech desítek procent.

Šéf automobilky BMW Oliver Zipse v rozhovoru pro agenturu DPA hovořil o „inovační prémii“, která by mohla podpořit hospodářský růst a zároveň také urychlit přesun zákazníků k automobilům šetrným k životnímu prostředí.
Člen představenstva automobilky Volkswagen Stefan Sommer v rozhovoru s německým listem Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl, že státní pobídky k nákupu automobilů nyní považuje za ještě důležitější než v době globální finanční krize. Tehdy německá vláda podpořila poptávku po automobilech zavedením takzvaného šrotovného.

Bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder minulý týden vyzval k vytvoření systému, který by podobně jako před deseti lety šrotovné pomohl oživit prodej automobilů. „Je to velká šance, jak pomoci dosáhnout průlomu v oblasti pohonů šetrných k životnímu prostředí,“ upozornil.

Automobilky mají v Německu aktuálně prodejní akce na některé modely. „K novým akcím patří zvláštní modely a také nově zavedená ekoprémie BMW. Vyhodnocení reklamních nabídek prodejců navíc ukázalo, že i u Mercedesu se pracuje s novou prémií za ojetý vůz ve smyslu věrnostní prémie,“ uvádí analytik autoprůmyslu Ferdinand Dudenhöffer. „Při koupi nového BMW nebo Mini s emisemi CO2 nižšími než 140 g/km je nabízena prémie ve výši 3 570 eur. Při koupi zánovního použitého vozu činí prémie 2 380 eur u BMW a 1 785 eur u Mini,“ vypočítává.

Přijde brzy velká slevová bitva?

Dudenhöffer vychází z toho, že je to klid před velkou bouří. Neboť zatímco stávající šok v nabídce a poptávce je historicky zcela ojedinělý a stagnuje i výroba nových vozů, skladové zásoby mnohých prodejců jsou plné. Někteří musí navzdory krizi odebírat od výrobců nové vozy a zajišťovat „meziparkování“, přičemž zůstává naprosto nejasné, kdy a zda vůbec najdou kupce. K tomu hrozí krachy mnoha firem podílejících se na výrobě osobních vozů.

„Automobilový trh v Německu zaznamená v letošním roce citelné propady, které bude možné zmírnit jen pomocí inteligentních nabídek, které zákazníky zbaví jistých rizik,“ věří Dudenhöffer. V aktuální situaci zůstávají prodejcům auta v showroomech. „Zákazníci by však s koupí nového vozu měli vyčkat, protože určité modely by mohly vbrzku ještě radikálně zlevnit,“ píše magazín Focus.

Koronavirus sráží ceny

Obchod s novými vozy má zásadní problémy, neboť kvůli novému koronarivu zákazníci nenakupují. V březnu poklesl německý trh s novými vozy o téměř 38 procent. Ceny nových vozů nyní klesají. „Pokles cen postihuje celou branži, je to vážnější než při finanční krizi v roce 2008,“ říká odborník na automobilový průmysl Ferdinand Dudenhöffer působící na univerzitě v St. Gallenu. Prodejcům se tak nyní v showroomech hromadí nové vozy: „Zásoby začínají tlačit,“ říká Ansgar Klein ze Spolkového svazu prodejců osobních automobilů (BvfK).

Znamená to pád cen: „U některých modelů současná situace způsobí slevu až 50 procent,“ předpovídá Dudenhöffer. Online zprostředkovatelé nových vozů zaznamenávají již nyní signifikantní nárůst slev. „Průměrné slevy na ceny nových vozů jsme od poloviny března zvýšili na více než 25 procent,“ říká Marco Steinfatt, ředitel společnosti MeinAuto z Kolína nad Rýnem. Předtím byly podle německého magazínu AutoBild slevy asi o procento nižší.

„Vzhledem k podobným slevám je momentálně zcela jistě vhodný okamžik k úvahám o koupi nového vozu, a to i na leasing,“ dodává Steinfatt. Zároveň je třeba zohlednit, že v současné situaci jsou nové vozy ihned dostupné. Pozdější objednávka by naopak mohla být vzhledem k aktuálnímu přerušení výroby spojena s delší dodací lhůtou.
Především modely s vysokými skladovými zásobami, které prodejcům jen zabírají místo a způsobují dodatečné náklady, by mohly být v nadcházejících měsících ke koupi se značnou slevou. Pokles cen lze očekávat i u velmi oblíbené třídy SUV vozů.

Dudenhöffer jmenuje příklady vysokých slev z minulosti. Tak například v srpnu 2017 byly pomocí ekoprémie realizovatelné slevy více než 30 procent – u nových vozů VW Passat a Škoda Octavia šlo o slevy ve výši až 46 procent, u VW Golf až 44 procent. V aktuální krizi by mohly být slevy ještě vyšší: „Nemyslitelné nejsou slevy až 50 procent,“ uvedl Dudenhöffer v rozhovoru Focus.

Krize by mohla trvat několik let

Zaměstnanci ve více než 70 procentech autosalonů v Německu pracují nyní ve zkrácené pracovní době (tzv. Kurzarbeit), oznámil už předposlední týden v březnu tamní svaz podnikatelů v autoprůmyslu. Budou ceny nadále klesat? „Duben bude měsíc, jaký jsme od doby druhé světové války nezažili,“ říká Ferdinand Dudenhöffer. Za možný považuje pokles v automobilovém průmyslu o více než deset procent. Ozdravení v branži bude podle uznávaného experta trvat velmi dlouho.

„Po krizi nebudou mít lidé dost peněz na koupi nového vozu – se svými původními auty budou jezdit o tři roky déle.“ Kdo nyní vyhlíží výhodné ceny, neměl by se unáhlit: „Je dobré mít ještě trpělivost, s koupí se neukvapit, vyčkat ještě dva až tři měsíce,“ doporučuje Dudenhöffer, který je přesvědčen, že celé odvětví bude potřebovat „podstatně více než deset let“, aby se zotavilo ze stávající krize.

„Momentálně se snažíme pomáhat obchodníkům ustát prožitý šok,“ vysvětluje Ansgar Klein z BvfK a zmiňuje prodej přes internet s možností vrácení vozu a dodávkou přímo ke dveřím. Klein očekává velké slevy především u elektromobilů: Do konce roku jich musí být na trh uveden co největší počet, aby byli výrobci ušetřeni hrozících pokut za nedodržení emisních limitů – z toho důvodu lze počítat s tím, že ceny elektromobilů klesnou.

Z AUSTRÁLIE SE VRÁTILO 300 ČECHŮ

V Praze přistálo letadlo s více než 300 Čechy, kteří se vrátili z Austrálie a Nového Zélandu. Byl to poslední repatriační let organizovaný ministerstvem zahraničních věcí. Na palubě letadla bylo i 35 občanů dalších evropských zemí. V úterý odpoledne na Letišti Václava Havla přistálo letadlo s více než 300 českými občany, kteří se vrátili z Austrálie a Nového Zélandu. České ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že tato evakuace byla posledním repatriačním letem, který pořádá.

Letadla nejprve přepravila evakuované z Austrálie a z Nového Zélandu do Soulu, odkud pak přímým letem pokračovali do Prahy. „Na palubu letadla se dostali všichni Češi, kteří byli v Austrálii nebo na Novém Zélandu v nouzi. Tedy všichni turisté, studenti a lidé, kterým končila víza,“ uvedl o víkendu ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Evakuaci z opačné strany světa označil za organizačně i finančně nejnáročnější repatriační let, který ministerstvo zahraničí uspořádalo. Cestující za letenku zaplatili 700 eur (zhruba 18 tisíc korun). Ministerstvo zahraničí ve středu představí shrnující informace o uskutečněných repatriacích i o situaci Čechů v cizině. V současnosti už diplomacie další pořádání zvláštních letů nepořádá.

Repatriační lety končí. Domů chce ještě na dva tisíce Čechů, řekl Petříček

Češi v zahraničí se ale mohou ve spolupráci s ambasádami dostat i do repatriačních letů organizovaných jinými evropskými státy, pokud to umožní kapacita letadel. České zastupitelské úřady také pomáhají občanům s organizováním návratu do vlasti pomocí komerčních spojů. Všichni Češi, kteří se vrací ze zahraničí, musí povinně do dvoutýdenní karantény. Opatření platí jak pro návrat pomocí repatriačního letadla, tak pro individuální dopravu zpět do vlasti.