iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Co má ČR z Charanzové, Jourové, Leyenová nestačí na EU

Ursula von der Leyenová, která je z Německa a vede EU, žádnou radost zemím EU nic dobrého nedělá, ani se o to moc nesnaží, neboť na to nemá ani umění a znalosti. Zemím těžko prospěje. Před několika dny pouze vyzvala na trpezlivosť a disciplínu. Na vývoji očkovacej látky voči koronavírusu SARS-CoV-2 pracujú v Európe dva veľmi sľubné výskumné tímy. Dúfam, že vakcínu vyvinú koncom tohto roka,“ uviedla.

Predsedníčka exekutívy EÚ počíta so skorým začiatkom klinických testov. Bližšie podrobnosti nezverejnila. Po schválení očkovacej látky by mala byť urýchlene vykonaná vakcinačná kampaň. EÚ už preto podľa von der Leyenovej rokuje o produkčných kapacitách s potenciálnymi výrobcami.„ Musíme zostať disciplinovaní a byť veľmi trpezliví... Musíme sa naučiť žiť s týmto vírusom dlhé mesiace, možno až do budúceho roka,“ povedala von der Leyenová pre Bild am Sonntag.

JEN SLIBY LEYENOVÉ LIDI V EU A VE SVĚTĚ NEUZDRAVÍ

EU je totiž v rozkladu, když má neschopné lidi v čele, jako jsou Leyenová z Německa, Ital Michel a řada dalších vysloužilých, odložených politiků z Evropy. Mezi prvními otevřeně kritizoval Leyenovou a spol. premiér Maďarska Orbán za to, že nepomáhají členským zemím ve válce s koronavirem. Ostře vystoupili proti vedení EU i euro poslanec ČR MUDr. David, ministr zahraničí ČR Petříček a v posledních dnech i exprezident ČR Václav Klaus a euro poslanec ODS Vondra. Leyenové a spol. ale vytýkají značné nedostatky také ostatní politici Evropy a světa včetně prezidenta USA Trumpa.

NESPOKOJENÝ FERRARI, V EU SE NEDÁ NIC ŘEŠIT A VYŘEŠIT

Kvůli nespokojenosti s reakcí Evropské unie na krizi kolem koronaviru rezignoval na svou funkci předseda Evropské rady pro výzkum. Italský vědec Mauro Ferrari byl nejvýše postaveným vědcem v unijních strukturách. Mluvčí Evropské komise odmítl Ferrariho kritiku, že v boji s koronavirem je EU nečinná.

„Evropská reakce na covid-19 mě mimořádně zklamala,“ uvedl Ferrari, který se do čela unijní výzkumné rady postavil teprve na počátku tohoto roku. „Do Evropské rady pro výzkum jsem přišel jako horlivý zastánce Evropské unie, ale po krizi kolem covid-19 jsem zcela změnil názor,“ uvedl odborník na nanotechnologie v medicíně.

Dodal, že ztratil „víru v systém“ EU. Zároveň ale zdůraznil, že nadále podporuje myšlenku mezinárodní spolupráce.
Ferrari svou rezignaci doručil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové v úterý, a to poté, co nedokázal přesvědčit unijní exekutivu, aby spustila rozsáhlý vědecký program zaměřený na boj s koronavirem SARS-CoV-2.

Mluvčí Evropské komise Johanes Bahrke ve středu Ferrariho rezignaci novinářům potvrdil s tím, že komise prostřednictvím zvláštního výboru rozhodne o jeho nástupci. Podle mluvčího von der Leyenová lituje odchodu v „této bezprecedentní krizi, v níž je role evropského výzkumu klíčová“.Mluvčí uvedl, že v nedávné době EU vybrala 18 projektů v oblasti výzkumu a vývoje, které budou součástí unijního boje proti koronaviru.

Koronavirus může být pro EU fatální, varují experti. Vyzývají k solidaritě

Komise v reakci na šíření viru na tyto projekty vyhradila z unijního rozpočtu 140 milionů eur (3,9 miliardy Kč). Dalších až padesát projektů financovaných Evropskou radou pro výzkum podle mluvčího přispělo nebo přispívá k řešení krize.
Rada byla založena v roce 2007 a jejím úkolem je podle mluvčího rozhodovat o podpoře dlouhodobých výzkumných projektů na základě jejich vědeckého přínosu. Italský profesor Ferrari měl v jejím čele stát nejméně čtyři roky.
Evropská komise před časem navrhla, aby se rozpočet výzkumné rady v příštím rozpočtovém období 2021-2027 zvýšil z nynějších 13,1 na 16,6 miliardy eur (z 356 na 452 miliard Kč).

LEYENOVOU A EU KRITIZUJE I VATIKÁN, PAPEŽ FRANTIŠEK

Pápež: Slová a činy istých európskych politikov pripomínajú prejavy Hitlera

Slová a činy dnešných populistických politikov v Európe pripomínajú prejavy Adolfa Hitlera z roku 1933. Vyhlásil to pápež František v rozhovore, ktorý v stredu zverejnil britský katolícky týždenník The Tablet. „Je celkom jednoduché pripomenúť si Hitlerove prejavy z roku 1933, ktoré sa až tak nelíšili od niektorých prejavov pár európskych politikov v súčasnosti,“ povedal najvyšší pontifex, ktorého citovala agentúra DPA. Svoju myšlienku ďalej nerozviedol.

Celosvetová pandémia koronavírusu vrhá podľa neho „svetlo na neúprimnosť“. Mnohí ľudia s politickou zodpovednosťou síce sľubujú, že bojujú proti koronavírusu a proti hladu, no naďalej vyrábajú zbrane.

Kríza spojená s Covid-19 musí byť podľa pápeža príležitosťou zanechať klamstvá a namiesto toho byť úprimný. „Buď budeme naše náboženské presvedčenie presadzovať dôsledne alebo všetko stratíme,“ vyhlásil podľa denníka Die Welt.

Pápež v tejto súvislosti zopakoval kritiku modernej kultúry, ktorá pred ľuďmi uprednostňuje peniaze. „Vo svete financií sa zdá byť normálne obetovať (ľudí) praxi politiky kultúry na jedno použitie, od začiatku do konca života,“ povedal. Vyjadril tiež nádej, že sa ľudstvo aj v súvislosti so súčasnou pandémiou dokáže poučiť zo svojich chýb./agentury/

ODLOŽENÍ POLITICI A POLITIČKY KOMISAŘI EU?

KOMISAŘKA ŠVÉDSKA JOHANSSONOVÁ: Ylva Johansson vystudovala Lund University a Stockholm Institute of Education 1983-88 a 1991-1992 a je držitelem titulu Master of Science v oboru vzdělávání. Po ukončení studia pracovala jako učitelka matematiky, fyziky a chemie. V obecných volbách v roce 1988 byl Johansson zvolen za člena Riksdagu za levicovou stranu - komunisty (VPK). Později opustila stranu a připojila se k sociálním demokratům.

Od roku 1992 do roku 1994 působila Johansson jako učitelka, dokud předseda vlády Ingvar Carlsson nevystřídal ve své vládě ministra školství. V roce 1998 ona a tehdejší ministr financí Erik Åsbrink oznámili své přání „veřejně potvrdit, že jsme zamilovaní“ a svůj úmysl oddělit se od svých příslušných partnerů. Brzy poté Johansson opustil vládu. Následující roky pracovala v soukromém sektoru.

V roce 2004, předseda vlády Göran Persson jmenoval Ylvu Johanssonovou do vlády v nové pozici, jako ministryně zdravotnictví a péče o seniory, nástupce Larse Engqvisty. Od roku 2014 působila jako ministryně zaměstnanosti ve vládě premiéra Stefana Löfvene. Během svého působení v kanceláři pracovala na zpřísnění zákonů o pracovním přistěhovalectví.

Na kongresu Strany sociálních demokratů v roce 2013 byl stanoven cíl, aby Švédsko mělo nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Zatímco sociální demokraté a zelená strana byli u moci, nezaměstnanost klesla více v jiných zemích EU než ve Švédsku a do roku 2019 se švédské místo v žebříčku nezaměstnanosti sklouzlo na 18 s mírou nezaměstnanosti 6,2%, kde první místo obsadila Česká republika. na 1,7%.

Po evropských volbách v roce 2019 Löfven nominoval Johanssona za švédského kandidáta na post evropského komisaře. Během zasedání pro otázky a odpovědi v říjnu 2019 v Evropském parlamentu byl Johansson položen dotaz, zda bude švédská politika v oblasti zločinů a migrace gangů vyvážena na úroveň EU. Johansson odpověděl, že byla „hrdá na to, že Švédsko přijalo tolik uprchlíků“.

V březnu 2018 se Johansson objevila na BBC, kde tvrdila, že počet hlášených případů znásilnění a sexuálního obtěžování ve Švédsku „klesá a klesá a klesá“. Johansson se později omluvil a připustil, že opak je pravdou.

Z ČR KOMISAŘKA JOUROVÁ

Dne 26. srpna 2019 schválila druhá vláda Andreje Babiše nominaci Jourové na post eurokomisařky i pro období 2019 až 2024. Na začátku září 2019 oznámila budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že Jourová bude místopředsedkyní Evropské komise a bude zodpovědná za kontrolu dodržování hodnot Evropské unie a za transparentnost.[25] Funkce se ujala dne 1. prosince 2019.

Už v minulém období Jourová byla komisařkou EU a měla dělat pořádek mimo jiné u lidí, kterým se nechce moc dělat. Převzala to od komisařky z Belgie, která kritizovala za Romy Francii, protože se nesnažili přizpůsobit Romy ostatním občanům. Sarkozy komisařce Belgie vzkázal, že když se jí to nelíbí, ať je přestěhuje do Belgie. A Sarkozy měl pokoj.
Eurokomisařka Věra Jourová vyjádřila v Evropském parlamentu obavu, že situace ohledně Romů se v Evropské unii zhoršila, a to hlavně v souvislosti s celkovým růstem radikalismu a extremismu v Unii. "Udělali jsme hodně, ale situace se nelepší, dokonce se zhoršuje. Romská menšina je první, která je postižena zhoršenou situací v Evropě," uvedla. Problém vidí také v tom, že se Romové málo do politiky zapojují. Romové mívají horší vzdělání a vyšší nezaměstnanost, víc jim hrozí chudoba, častěji bydlí v horších podmínkách a dožívají se i o několik let nižšího věku, řekla.

V ČR se situace menšiny za posledních deset let zlepšila, pokroky jsou ale malé a nadále přetrvává propast oproti situaci ostatních obyvatel. Romové mívají horší vzdělání a vyšší nezaměstnanost, víc jim hrozí chudoba, častěji bydlí v horších podmínkách a dožívají se i o několik let nižšího věku. Podle vládních údajů žije v ČR kolem 242 tisíc Romů a třetina až polovina z nich se potýká s dopady sociálního vyloučení. Počet chudinských domů či čtvrtí, v nichž žijí převážně právě Romové, se za posledních deset let zdvojnásobil. Těchto ghett je kolem šesti stovek.

EU S JOUROVOU PRO ZLEPŠENÍ SITUACE S ROMY NIC VÍC NEUDĚLALA

KANTOŘI V ÚPICI MARNĚ NAHÁNĚJÍ NEPŘIZPŮSOBIVÉ DĚTI DO ŠKOLY,

VZKAZ PRO MINISTRA ŠKOLSTVÍ PLAGU, MINISTRYNI MALÁČOVOU A EU, LEYENOVOU

Z pedagogů v Úpici na Trutnovsku se stali „naháněči“ dětí z problémových rodin. Obrovské množství času věnují tomu, aby přiměli tyto školáky vůbec navštěvovat základní školu. Rodiny často postrádají motivaci a o vzdělání nestojí.

Učitelé ze Základní školy Lány v Úpici cítí frustraci, bezmoc i pocit zbytečné práce kvůli tomu, že musí vzdělávat děti ze sociálně nepřizpůsobivých rodin, které nerespektují pravidla.Jejich vztek došel už tak daleko, že se ředitel školy Petr Kalousek společně se starostou Petrem Hronem nedávno obrátili na poslance, aby kritickou situaci, nejen v úpickém školství, začali řešit. Podle nich je nutná změna v legislativě, ta současná nedává žádnou šanci na změnu.

V šestitisícovém městě totiž dlouhodobě žije početná komunita sociálně nepřizpůsobivých.
Kvůli rostoucí kriminalitě a obavám o bezpečnost lidé v minulosti sepisovali petice, radnice založila městskou policii, vytáhla do boje proti spekulantům a skoupila vybydlené bytové domy, aby se potížistů zbavila. Problémy se však nevyhýbají ani škole.

POSLANCI PROBLÉMY V ÚPICI I JINDE NEŘEŠÍ

Ředitel s učitelkami sepsali otevřený dopis poslancům se seznamem problémů, které je dlouhodobě trápí. Stručně řečeno: vzdělávat děti z rodin, kde rodiče nepracují, pobírají jen dávky a tento sociální vzorec předávají potomkům, je téměř nadlidský úkol.

Výsledkem jsou děti, které nerespektují pravidla a základní školu opouštějí s jistotou, že se o ně stát postará.
„Kolegové věnují obrovské množství času a energie na to, aby řešili, proč žák nebyl ve škole, jak to, že nebyl omluvený, proč ještě nezaplatil to či ono a tak dále. Zabírá jim to čas, který by měli věnovat něčemu úplně jinému,“ vysvětluje Petr Kalousek, co ho nejvíc štve.

Nezájem o výuku, časté absence, hrubé chování, chybějící základní hygienické návyky, ničení pomůcek... O konkrétních problémech, se kterými se úpická škola denně potýká, dokážou pedagogové hovořit dlouhé minuty. Jedním z největších nešvarů je obrovská porce zameškaných hodin. Výjimkou nejsou děti s desítkami neomluvených hodin a trojkami z chování, loňský rekordman měl za jediné pololetí 256 neomluvených hodin.

KOMISAŘKA EU S JOUROVOU DO ČR A NA SLOVENSKO

Babišova vláda se tím zatím nezabývá, protože teď je ve válce s koronavirem. Nezajímá to ani EU s novou komisařkou, s kterou by se měla přijet podívat do čR i Jourová a ukázat jí Úpici a problémy učitelů s Romy. Ale nejen to. Ukázat jí rovněž severní Čechy, Ostravsko a další města, kde jsou u domů haldy odpadků, které obyvatelé těchto domů a bytů neodklízejí. Dělají to za ně jednou za rok nebo za dva roky úřady, což stojí miliony. A lidé, kteří tento nepořádek dělají, nejsou za to postiženi a pobírají jen příspěvky na bydlení.

NA SLOVENSKU ROMOVÉ VE STÁTNÍ KARANTÉNĚ

Koronavírus: Desiatky ľudí z rómskych osád idú do štátnej karantény

Ľudia z rómskych osád na Spiši budú na vlastnú žiadosť presunutí do štátnej karantény.
Niekoľko desiatok osôb z uzavretých rómskych osád na Spiši bude v pondelok na vlastnú žiadosť presunutých do štátnej karantény. Po pondelkovom zasadaní krízového štábu v Krompachoch o tom novinárov informoval minister obrany Jaroslav Naď (OĽaNO).

Ak mám správne čísla, malo by to byť 25 ľudí, ktorí budú na dobrovoľnej báze prevezení do štátnej karantény. Oni si aj vyžiadali tento transport, aj preto, lebo sa možno osobne necítili v osade v bezpečí,“ povedal minister. Presunutí budú do karanténneho zariadenia v Humennom.

„Zároveň boli identifikovaní ďalší ľudia, ktorí by mohli byť prevezení a u ktorých sme to odporúčali, ale podpísali hygieničke vyhlásenie, že chcú zotrvať v osade a budú veľmi dôkladne a dôsledne dodržiavať stanovené predpisy v karanténe, pretože doteraz sa im to nie veľmi darilo,“ doplnil Naď.

Spolu okolo 6000 ľudí je od minulého týždňa v karanténe v piatich rómskych lokalitách, kde sa vyskytli pozitívne prípady na nový koronavírus. Tri z toho sú v Krompachoch a po jednej v obciach Žehra a Bystrany v okrese Spišská Nová Ves.
„Tá situácia sa tu zatiaľ vyvíja relatívne pozitívne. Od štvrtka (9. 4.), keď sme tu mali naposledy stretnutie, sa urobilo viacero pozitívnych krokov aj z hľadiska zásobovania jedlom,“ skonštatoval Naď. Nepretržite je pre osady zabezpečená pitná voda.

„Zabezpečili sme aj zdravotnícke spôsobilosti, máme tu lekára, zdravotníkov, ktorí budú k dispozícii tak zasahujúcim jednotkám, ako aj obyvateľom obcí, ktorí sú v karanténe. Samozrejme, ten proces sa vyvíja,“ povedal minister. Poukázal pritom na dôležitosť úlohy ozbrojených síl, ktorú zohrávajú v domácom krízovom manažmente, a plnenie úloh, ktoré by inak museli zabezpečovať iné zložky.

Rómovia nezaslúžené výhody, myslí si 80 % respondentov na Slovensku

ómovia na Slovensku majú nezaslúžené výhody a využívajú sociálny systém. S týmto tvrdením súhlasilo 80 percent ľudí, ktorí sa zúčastnili prieskumu v rámci európskeho projektu PolRom realizovaného Ústavom výskumu sociálnej komunikácie Slovenskej akadémie vied (SAV).

Z prieskumu, ktorého hlavným cieľom bolo zistiť postoje voči Rómom, tiež vyplýva, že vyše 60 percent opýtaných sa stotožňuje s otvorene negatívnymi stereotypmi o Rómoch a 51 percent ich vníma ako hrozbu pre národnú identitu. Agentúru SITA o tom informovala hovorkyňa SAV Monika Hucáková. Prieskum uskutočnila v júni 2019 agentúra 2muse prostredníctvom online panelu na reprezentatívnej vzorke slovenskej populácie. Zúčastnilo sa ho 1033 respondentov vo veku 18 a viac rokov.

Výskum tiež skúmal, do akej miery sú pre respondentov prijateľné tri typy politických diskurzov, teda vyjadrení politikov o Rómoch: nepriateľský politický diskurz, ktorý zdôrazňuje otvorené negatívne stereotypy o Rómoch, napríklad, že sú leniví alebo kradnú; paternalistický politický diskurz, ktorý zdôrazňuje, že musíme Rómom pomáhať, pretože sú na pomoc majority odkázaní a bez nej by to sami nezvládli a spojenecký politický diskurz, ktorý naznačuje, že Nerómovia sa musia aktívne postaviť proti diskriminácii spoločne s Rómami.

„Respondenti označili za najprijateľnejší nepriateľský politický diskurz, ktorý skôr akceptovalo 45,2 percenta opýtaných. Za výrazne menej prijateľné označili paternalistický diskurz a spojenecký politický diskurz. S nepriateľským politickým diskurzom sa viac stotožnili tí respondenti, ktorí sa zároveň domnievali, že Rómovia na Slovensku majú nezaslúžené výhody a stotožňovali sa s otvorene negatívnymi stereotypmi," uviedla Hucáková v tlačovej správe.

Respondentov sa tiež opýtali, či by boli ochotní pripojiť sa k pro- alebo proti-rómskym politickým hnutiam, pričom túto účasť označili pojmom kolektívna akcia. Nadpolovičná väčšina respondentov by sa nezapojila do žiadnej kolektívnej akcie, bez ohľadu na to, či by bola zameraná v prospech alebo v neprospech Rómov. Do niektorej formy kolektívnej akcie by sa zapojila menej ako pätina respondentov.

„Čím vyššia bola ochota respondentov zapojiť sa do pro-rómskej kolektívnej akcie, tým menej sa stotožňovali so stereotypmi o nezaslúžených výhodách a s otvorenými negatívnymi stereotypmi. Naopak, čím vyššia bola ochota zapojiť sa do proti-rómskej kolektívnej akcie, tým viac sa s uvedenými stereotypnými postojmi stotožňovali," vyplýva z prieskumu.

Podľa prieskumu 62 percent respondentov vyjadrilo presvedčenie, že aj k Rómom sa treba správať férovo. Menej než pätina respondentov by bola ochotná investovať osobné či verejné zdroje do zlepšenia postavenia Rómov na Slovensku./agentury/

JOUROVÁ V EU KOMISAŘKA PRO JUSTICI

Pod Leyenovou má na starosti Jourová justici. V posledním období se pustila do kritiky Polska, že by se nemělo moc všímat soudců a postihovat je. Politici Polska se zřejmě nedají, jako už dříve, když jim EU něco vytýkala. Je to stejné, jako když země EU kritizují vedení EU, že je neschopná a naprosto nestojí v čele ve válce s koronavirem.

ČR, SR a dalším zemím EU Jourová jen stěží v justici něco nového poradí, co mají dělat, aby to prospělo lidem a celé společnosti. Naopak EU ČR uškodila, když exministrovi financí a později premiérovi Sobotkovi potvrdila, že 45 tisíc bytů horníků a na 50 závodů OKD na Ostravsku má hodnotu jen asi 4 miliardy. Podle skutečných odborníků to dělá až 50 nebo 60 miliard. Hornické miliardy získal Bakala, který se dnes skrývá ve Švýcarsku. Právě tímto by se měla Jourová především zabývat, když je komisařkou EU na justici, spravedlnost a demokracii. Zatím ČR moc nepomohla. Tady by měla urgovat NSZ Zemana, policisty a soudce, aby ČR 60 miliard horníků od Bakaly získala.

V ČR už dávno měl být nový Nejvyšší státní zástupce místo JUDr. Zemana, protože na tomto místě je již 7 let. Ale teď se mu nechce odejít, jako jiným, a usiluje o to, spolu s jinými žalobci, aby na NSZ zůstal 10 let. Je podivné, že v ČR jsou státní zástupci a na Slovensku prokurátoři. EU s komisařkou Jourovou to nezajímá a raději od toho dává ruce pryč, zrovna jako šéfová Leyenová. Ale ta tomu zřejmě nerozumí, jako jiné důležité a vážné problémy EU a Evropy, jako je válka s coronavirem a EU válku neřídí a neorganizuje postup k vítězství

Na Slovensku nová vláda Matoviče dělá prověrky soudců, takže jich už přes 20 odešlo dobrovolně, a někteří dostali výpověď, protože šli na ruku slovenské i zahraniční mafii, která likvidovala i občany Slovenska. Komisařka Jourová o tom zatím mlčí a nesnaží se někomu něco poroučet, někoho kritizovat a něco nařizovat, protože politici SR jsou otevřenější a průbojnější, jako politici Polska.

Na Slovensku mají také jen Parlament a stačí to, kdežto v ČR je kromě Parlamentu i Senát. A to EU také nevadí. V ĆR teď jsou názory, že by se měl Senát zrušit, protože by se ušetřilo pěkných pár milionů, které budou potřeba po válce s koronavirem. Poslanci Parlamentu by si měli na půl roku snížit plat, protože státní pokladna je na dně. I na to by se měla zaměřit komisařka Jourová v čele s Leyenovou. Politici by měli jít příkladem v úsporách pro národní hospodářství.

CHARANZOVÁ ZÁSTUPKYNÍ ŠÉFA EU SASSOLI, ALE JEN MUDr. DAVID KRITIZOVAL EU

Šéfem parlamentu EU je italský politik David Sassoli. Bývalý novinář je členem italské Demokratické strany (PD), která v nedávných volbách do Evropského parlamentu skončila na druhém místě za protiimigrační Ligou vicepremiéra Mattea Salviniho.

Italská demokratická strana je v europarlamentu členem druhé nejsilnější frakce Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D). Sassoli je europoslancem od roku 2009 a od roku 2014 byl místopředsedou Evropského parlamentu.
Ing. Dita Charanzová, Ph.D. z ČR ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 obhajovala mandát europoslankyně z pozice lídryně kandidátky hnutí ANO 2011. Získala 53 924 preferenčních hlasů počet mezi všemi kandidáty) a mandát europoslankyně obhájila. Na začátku července 2019 se stala místopředsedkyní Evropského parlamentu.

Vzhledem k problémům které jsou dnes nejen v ČR, EU, Evropě, ale v celém světě, však jedině náš euro poslanec MUDr. David jako jediný se ozval kritizoval EU, že žádná pomoc nepřišla od EU v boji proti koronaviru. A tvrdě vystoupil proti vedení EU i premiér Maďarska Orbán, další politici, papež František a mnozí jiní politici a odborníci. ČR je v EU často kritizována, ale lidé doma nepociťují pomoc od našich poslanců včetně Charanzové. Zřejmě se bojí, aby nepřišli o koryto a je jim jedno, co se děje v ČR i v EU. Nápravu od nich nikdo nemůže čekat. Nová EU nevznikne.

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze zemřel teď muž narozený v roce 1976. Bezprostřední příčinou jeho úmrtí byla podle nemocnice zřejmě přímo nemoc covid-19, potvrdila iDNES.cz v úterý mluvčí nemocnice Marie Heřmánková.
Mezi nejméně 147 úmrtími nemocných s prokázanou nákazou novým typem koronaviru je tak již deset lidí mladších 49 let.

ŠÍŘENÍ COVID-19 SE JEN TAK NEZASTAVÍ

WHO: Na úplné zastavenie šírenia potrebná vakcína
Koronavírus SARS-CoV-2 je desaťkrát taký smrteľný ako vírus tzv. prasacej chrípky, známy ako H1N1.Na úplné zastavenie šírenia nového koronavírusu spôsobujúceho ochorenie COVID-19, ktoré si celosvetovo dosiaľ vyžiadalo vyše 114.000 úmrtí, bude potrebná bezpečná a účinná vakcína. Uviedla to v pondelok Svetová zdravotnícka organizácia (WHO), informuje agentúra AFP.

„Naša globálna prepojenosť znamená, že riziko opätovného zavlečenia a obnovenia COVID-19 pretrvá,“ povedal generálny riaditeľ WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na virtuálnom brífingu zo Ženevy. Zdôraznil, že „v konečnom dôsledku bude na úplné prerušenie prenosu potrebný vývoj a dodanie bezpečnej a účinnej vakcíny“.

Šéf WHO tiež vyzval na len „pomalé“ rušenie opatrení proti šíreniu koronavírusu SARS-CoV-2 s tým, že je desaťkrát taký smrteľný ako vírus tzv. prasacej chrípky, známy ako H1N1, ktorý spôsobil globálnu pandémiu v roku 2009.
„Vieme, že (choroba) COVID-19 sa šíri rýchlejšie, a vieme, že je smrteľná, desaťkrát taká smrteľná ako pandémia chrípky v roku 2009,“ povedal Tedros, aktuality.sk