iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

WHO: Covid-19 10 krát smrtelnější než prasečí chřipka

Onemocnění covid-19 způsobené koronavirem je desetkrát smrtelnější než takzvaná prasečí chřipka, která se koncem března 2009 objevila v Mexiku. Podle agentury AFP to uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO) a vyzvala země, aby zpomalily uvolňování přísných opatření. Šíření koronaviru bude možné zastavit pouze účinnou a bezpečnou vakcínou, dodává WHO.

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v sídle organizace v Ženevě ve Švýcarsku (9. března 2020). | foto: AP
„Data z několika zemí nám dávají jasný obraz viru, toho, jak se chová a jak ho zastavit. Víme, že covid-19 se šíří rychle. Víme, že je desetkrát smrtelnější než virus, který způsobil chřipkovou pandemii v roce 2009,“ uvedl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na virtuální tiskové konferenci v Ženevě.

Prasečí chřipka si v letech 2009 až 2010 vyžádala asi 18 500 obětí.

Šíření koronaviru, kterému podlehlo už 115 tisíc lidí, tak bude podle šéfa WHO možné zcela zastavit pouze „účinnou a bezpečnou“ vakcínou. Éra globalizace znamená, že riziko opětovného zanesení a propuknutí covid-19 bude trvat. Nakonec bude k úplnému zastavení přenosu nutné vyvinout účinnou a bezpečnou vakcínu,“ uvedl. Poznamenal, že evropské státy, které zvažují postupně uvolňovat opatření, by měly v první řadě myslet na ochranu zdraví obyvatel, a doplnil, že jakékoliv uvolňování musí být pomalé a kontrolované.

Americký novinář šéfa WHO na brífinku požádal o komentář ke zprávám, že americký prezident Donald Trump zvažuje tento týden zastavit příspěvky WHO. Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že s Trumpem hovořil před dvěma týdny.
„Co vím je, že nás podporuje, a doufám, že financování WHO bude pokračovat. Máme velmi dobrý vztah a doufám, že to tak bude i nadále,“ řekl.

KORONAVIRUS, EKVÁDOR: PREZIDENT, VLÁDA SI SNÍŽILI PLATY

Ekvádorský prezident Lenín Moreno v neděli na twitteru oznámil, že si kvůli pandemii nemoci covid-19 o polovinu sníží plat. Stejně tak bude snížen plat všem členům vlády. Ekvádor je druhou zemí v Latinské Americe nejvíce postiženou koronavirem co do počtu obětí.

V zemi, která má 17 milionů obyvatel, podle dnešních údajů na covid-19 zemřelo 333 lidí a 7466 se jich nakazilo.
Ve svém prohlášení ekvádorský prezident oznámil, že plat bude snížen jemu, ministrům, ale i náměstkům ministrů, guvernérům a rovněž poslancům v parlamentu. V zemi je celkem 24 guvernéru a 137 zákonodárců.

Třebaže oficiálních obětí koronaviru je něco přes 300, prezident Moreno nedávno podle serveru BBC Mundo připustil, že počty obětí v jeho zemi jsou nejspíš mnohem vyšší. Jen v provincii Guayas, jejímž hlavním městem je nejvíce postižené dvoumilionové Guayaquil, může počet obětí koronaviru dosáhnout až 3500.

MACRON: FRANCIE PRODLOUŽÍ KARANTÉNU DO KVĚTNA, NEBYLI JSME PŘIPRAVENI

K Francouzům v pondělí promluvil prezident Emmanuel Macron. V projevu oznámil prodloužení karanténních opatření do 11. května a přiznal, že země nebyla na pandemii způsobenou koronavirem řádně připravena. Šíření nákazy podle šéfa Elysejského paláce sice zpomaluje, ale Francouzi by přesto neměli polevovat. Informovala o tom agentura Reuters.

Francie podle Macrona zakouší „těžké časy“. „Epidemie začíná zpomalovat,“ konstatoval francouzský prezident v televizním projevu k národu s odkazem na statistiky. „Děkuji vám za vaši snahu, každý den jsme učinili pokrok,“ dodal. „Naše země ale nebyla na tuto krizi patřičně připravena. Vyvodíme z toho všechny důsledky,“ řekl dále.
Macron k národu promluvil po čtvrtém týdnu karanténních opatření. Francouzi mohou z domova vycházet jen do práce, na nákup potravin, jdou-li k lékaři anebo pokud sami sportují.

Po prvních dubnových týdnech, kdy čísla pozitivně testovaných na koronavirus neustále stoupala, se počet pacientů na jednotkách intenzivní péče začal snižovat. Nemocnice ve středofrancouzském regionu Ile-de-France, kam spadá i Paříž, a v oblasti Grand-Est však podle Macrona zůstávají pod velkým tlakem.

Ze zdravotnických zařízeních ve zmíněných regionech jsou pacienti přepravováni letecky a rychlovlaky na západ země. Nákaza se podle Reuters rozmohla i v domovech pro seniory. Po 11. květnu bude možné otestovat kohokoli, bude-li projevovat symptomy nemoci covid-19, uvedl také v projevu francouzský prezident. Postupně budou otevírány školy a jesle, řekl.

Počet obětí nemoci covid-19 se ve Francii přiblížil hranici 15 tisíc, zemřelo 14 967 lidí. Za posledních 24 hodin přibylo 574 mrtvých, informovala v pondělí s odkazem na místní úřady agentura Reuters. Nákaza se ve Francii dosud potvrdila u 98 076 lidí, což je o 2 673 více než v neděli.

Zhruba 6 820 pacientů je na jednotkách intenzivní péče. Počet těchto osob, které jsou v nejkritičtějším stavu, již pátý den po sobě poklesl. I přesto musí Francie zůstat obezřetná, domnívají se tamní úřady. Nemocnice stále přijímají velké množství pacientů.

REPARAČNÍ LETY KONČÍ, DOMŮ CHCE JEŠTĚ NA DVA TISÍCE ČECHŮ

Od poloviny března vypravilo ministerstvo zahraničí řadu repatriačních letů pro Čechy, kteří následkem pandemie koronaviru uvázli v zahraničí. Poslední z nich přistane v úterý. „Tvrdit, že jsme se postarali jen o ty, kteří skutečně neměli možnost, jak se dostat domů, by asi bylo naivní. Tyto případy jsou ale výjimečné,“ říká ministr Tomáš Petříček.

V následujících dnech přiletí poslední repatriační let s českými občany, kteří zůstali v Austrálii a na Novém Zélandu. Jak bude probíhat?

Let by měl přiletět zítra (v úterý, pozn. red.) v odpoledních hodinách. Vypravili jsme jej ve spolupráci s korejskými aeroliniemi s mezipřestupem v Soulu. V tomto okamžiku by měla být dvě letadla, jedno z Nového Zélandu, druhé z Austrálie, právě ve vzduchu směrem do Jižní Korei. Zítra by mělo 329 našich občanů přistát v Praze.

Máte představu, kolik Čechů je ještě nyní v zahraničí a stojí o návrat domů?

V sytému DROZD máme stále registrováno něco málo přes tři tisíce občanů, nicméně zítra (v úterý, pozn. red.) budeme situaci vyhodnocovat. Řada občanů, kteří jsou v DROZDu, jsou lidé, kteří jsou dlouhodobě v zahraničí nebo kteří už jsou zpátky v ČR a zatím se neodregistrovali. Ten samotný odhad je už pod dvěma tisíci.

Jak těmto lidem ministerstvo zahraničí pomůže? Například Rusko uvedlo, že svým občanům, kteří se zasekli v zahraničí, bude platit ubytování. Je něco takového reálné i u nás?

Budeme uvažovat o dalších možnostech, nicméně cílem od počátku bylo pomoci všem občanům v nouzi, aby se mohli dostat zpět domů ke svým rodinám. Víme o malých skupinách, které ještě potřebují, abychom jim pomohli, ty se snažíme především dostat domů prostřednictvím letů jiných států.

Pokud se bude situace měnit, zvážil by resort ještě další lety?

Situaci budeme vyhodnocovat. V současnosti je let z Austrálie a Nového Zélandu poslední v rámci harmonogramu repatriačního programu, ale budeme reagovat na aktuální situaci ve světě. Pokud by to bylo nutné, jsme připraveni pokračovat v repatriačních aktivitách. Stále se snažíme pomoci našim občanům zejména ve vzdálenějších oblastech, abychom je umístili na repatriační lety jiných zemí. Co se týče autobusů po Evropě, v rámci výjimek, které jsme dojednali, funguje několik společností, které zejména z velkých letišť pravidelně operují linky do Prahy.

Skutečně tedy nikomu nehrozí, že by musel v cizí zemi vydržet, než bude obnovena standardní komerční přeprava?

Všechny případy už řešíme individuálně. Moje zkušenost je, že naši pracovníci poslední týdny pracují 24 hodin denně a snaží se všem pomoci najít cestu, jak se dostat domů. Současně se ale s našimi občany bavíme, jestli mají nějaké zázemí. Prioritou od počátku bylo, abychom dostali domů především lidi s krátkodobými pobyty, studenty, lidi, kteří nemají po dobu mimořádných opatření kde přečkat.

Jak probíhala spolupráce s ostatními zeměmi? Evropská unie byla opakovaně kritizována pro svoji nečinnost, hrála ale roli v oblasti repatriací?

V oblasti repatriací spolupráce probíhala velmi dobře. Využívali jsme od počátku krizového mechanismu, který pomohl koordinovat aktivity jednotlivých států. Spolupracovali jsme zejména s našimi sousedy. Můžu zmínit například Rakousko, s jejich pomocí jsme přivezli občany z Ruské federace, či Slovensko, které vyzvedlo řadu našich občanů na severu Spojených států. My jsme sami pomohli více než 700 občanům Evropské unie vrátit se do Evropy. Stovky našich občanů se vrátily za pomoci repatriačních letů jiných zemí. V tomto ta spolupráce probíhala od začátku velmi intenzivně. S ohledem na snížení nákladů, umožní nám zapojení do krizového mechanismu proplacení velké části nákladů z prostředků EU.
Byly při jednání s některými zeměmi problémy?

Problémy nastávaly spíše při vyřizování různých povolení. Rozsah kolapsu mezinárodní dopravy byl skutečně mimořádný. Řada zemí ze dne na den uzavřela své vzdušné prostory, svá letiště a všechny repatriační lety bylo potřeba vyjednávat speciálně. Měli jsme také problémy při přepravě našich občanů na mezinárodní letiště do hlavních měst, odkud jsme jim chtěli pomoci. Několikrát se ukázalo, že to nebylo možné, protože místní úřady zakázaly vnitrostátní přepravu, takže jsme nakonec museli některé skupiny dostat do letadel právě našich partnerů v Evropské unii.

Co byste poradil lidem, kteří jsou stále v zahraničí?

Pokud nebyli doposud v kontaktu s našimi velvyslanectvími či konzuláty, aby je kontaktovali a aby je informovali o své situaci. Pokud mají skutečně bezodkladnou potřebu vrátit se do Česka, aby společně s nimi hledali způsoby, jak by to bylo možné. Snažíme se využít i zbývajících komerčních letů. Zároveň ambasáda může poradit, co se týče situace v dané zemi.

Jaké byly náklady celého projektu?

To se bude ještě vyhodnocovat. Větší část prostředků chceme proplatit z evropských fondů, protože jsme se podíleli na repatriaci občanů dalších evropských zemí. Vláda nám uvolnila v rámci projednávání 111 milionů na program repatriace. Věřím, že nakonec budou celkové náklady nižší.

Co se týče cizinců v ČR, máte informace, že by se někteří nemohli dostat domů?

Máme velmi obecné informace, protože v ČR jsou nyní většinou cizinci, kteří zde pobývají dlouhodobě, takže řada z nich se nyní domů ani nechystá. Co se týče turistů, nemáme zaznamenán nějaký problém, že by nemohli odjet. Samozřejmě je tu otázka zahraničních pracovníků, my se snažíme s našimi ambasádami příslušných států řešit jejich situaci. Příkladem může být to, že ukrajinská strana vypravila vlak, který umožnil několika stovkám lidí vrátit se domů poté, co zde skončil pracovní pobyt.

Před pár týdny jste zmínil případ turisty, který žádal repatriační let odložit, protože měl na dovolené hezké počasí. Objevovaly se takové případy i poté, co začala být situace vážnější?

Nechtěl bych generalizovat. Našim úkolem bylo dostat domů veškeré občany v nouzi, kteří vyčerpali veškeré jiné možnosti. Lidi jsou různí, každý má jinou míru zodpovědnosti. Tvrdit, že jsme se postarali jen o ty, kteří skutečně neměli možnost, jak se dostat domů, by asi bylo naivní, ale tyto případy byly skutečně výjimečné. Většinou lidé hledali možnost, jak se dostat domů po vlastní ose. Byly některé případy, ale nad tím se mohl člověk leda pozastavit, že se v takové situaci lidé ještě ptají, jestli by se jim nemohlo vycházet vstříc. Nicméně tady nebylo možné přistupovat ke každému individuálně.

Od poloviny příštího týdne budou povolené pracovní cesty, či cesty za rodinou. Očekáváte nějaké komplikace v souvislosti s tímto rozvolněním?

Ke komplikacím může dojít vždy, ale zrovna v případě cest za prací a za rodinou do jiného státu si myslím, že by to nastávat nemělo. Jistá možnost byla již doposud, zejména co se týče sloučení rodin.

Mezi výjimky patří cesta za rodinou, ale už ne například za partnerem, na což si někteří lidé stěžují. Dá se očekávat, že by se pravidla ještě nějak měnila?

Na povelikonočním jednání vlády se budeme zabývat dalšími scénáři pozvolného uvolňování restrikcí. Je možné, že se o těchto věcech bude hovořit. Rozumím situaci lidí, kteří jsou týdny odloučení od svého partnera, máme řadu případů, kdy se na nás obrací lidé s prosbou, jestli by se ta situace dala řešit. Jsou to případy třeba nevlastních dětí. Skutečně zde ale platí jasně nastavené podmínky pro cestování. Chtěl bych vyzvat občany, aby měli pochopení, že se jedná o skutečně mimořádnou situaci, tady je skutečně třeba respektovat pravidla, která byla přijata tak, aby se tato epidemie nešířila rychleji, než by náš zdravotnický systém zvládal.

Kdy si myslíte, že by se mohly hranice otevřít úplně?

Zaznamenal jsem řadu příspěvků do veřejné diskuze, omezení v řádu roku či dvou. To rozhodně není varianta, kterou bych preferoval. Svoboda pohybu je jedním ze základních kamenů naší společnosti. Proto bych rád, aby se skutečně postupně s ohledem na vývoj situace umožnilo znovu cestovat. Ale to bude záležet na epidemiologické situaci u nás doma, ale především i v Evropě. Pokud se situace bude vyvíjet pozitivně, myslím, že bychom mohli o postupném uvolňování restrikcí hovořit v řádu měsíců.

Bude otázka otevření hranic jednou z těch, které vláda adresuje v plánu, který slíbila představit po Velikonocích?
Předpokládám, že ano. Nicméně tato otázka bude záviset především na vývoji situace za našimi hranicemi. I tam je vidět, že se situace stabilizuje,minimálně čísla v sousedním Rakousku se v posledních dnech vyvíjí obdobně jako u nás, přestože celkový počet nakažených je výrazně vyšší než v Česku.

Ministerstvo zahraničí pomáhalo i se sháněním zdravotnického materiálu. Pokračuje tato snaha?

Od počátku krize jsme pomáhali ostatním resortům s vyřizováním různých povolení, mimo jiné při vyřizování leteckého mostu do Číny, kterým se zajistily první dodávky ochranných pomůcek. Řadu nabídek jsme předložili ministerstvu zdravotnictví. Pak už bylo na nich, jak s nimi dále naložili. Našim cílem je ale i zajistit dodávky zdravotnických přístrojů, například plicní ventilátory. Jednáme s některými partnery tak, abychom urychlili tyto dodávky, nebo i zkusili zajistit podmínky licenční výroby v Česku. V neposlední řadě pomáháme českým výrobcům ve chvíli, kdy se třeba dostanou do problémů kvůli výpadkům v dodávkách.

TRANSPLANTACE JEN ŽIVOT ZACHRAŇUJÍCÍCH PŘÍPADECH

Jiné než život zachraňující transplantace jsou ve většině oslovených českých center pozastaveny. Důvodem je nebezpečí možných komplikací a také následná imunosupresivní léčba, která oslabuje obranu nemocných proti infekci covid-19.

Pandemie covid-19 významně ovlivňuje také péči o pacienty na čekacích listinách. „Doporučujeme vždy vážit přínosy a rizika rozhodnutí v konkrétním programu, v konkrétním centru a u konkrétního pacienta,“ říká předseda Společnosti pro orgánové transplantace České lékařské společnosti JEP Robert Lischke ve stanovisku, které zařízení vydalo.
„V případě transplantací ledvin a slinivky, kde je možno využít i další léčebné metody, závisí rozhodnutí na aktuální kapacitě a epidemiologické situaci každého transplantačního centra,“ dodává Lischke.

Doporučení týkající se pokračování nebo zastavení transplantačních programů sice není striktní a o jeho dodržování rozhodují sama centra, nicméně většina center, které redakce iDNES.cz oslovila, transplantuje zpravidla jen v těch nejnutnějších případech – u srdce, plic a jater.

„V současné době se transplantace v běžném režimu neprovádějí. Důvodem je nebezpečí možných život ohrožujících potransplantačních komplikací u nemocných s primárně závažnými onemocněními a rovněž v důsledku potransplantační imunosupresivní léčby, která oslabuje imunitní obranu nemocných k infekci, konkrétně proti COVID-19,“ potvrdil přednosta Chirurgické kliniky a transplantačního centra FN Plzeň Vladislav Třeška.

Transplantační program ledvin je pozastaven i v Olomouci. „V případě transplantace ledvin se nejedná o život zachraňující proceduru, funkci ledvin umíme účinně nahradit dialýzou,“ uvedl přednosta III. interní kliniky nefrologické, revmatologické a endokrinologické Fakultní nemocnice Olomouc Pavel Horák. Fakultní nemocnice Hradec Králové zase neprovádí transplantace u lidí, kteří mají vážné problémy s imunitou.

Podle Petra Němce z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie je kvůli nutnosti mít přednostně připravena lůžka intenzivní péče pro nemocné s covid-19, kteří vyžadují plicní ventilaci, dárcovský program obecně utlumen. „Z regionu našeho transplantačního centra například nebyl v březnu indikován žádný dárce orgánů,“ řekl.
Na stanovisko Společnosti se pak odkázaly i Fakultní nemocnice Ostrava a Fakultní nemocnice Motol.

NAVRÁTILCI ZVEDAJÍ ČÍNĚ POČTY NAKAŽENÝCH, NEJVĚTŠÍ NÁRŮST ZA PĚT TÝDNŮ

V pevninské Číně za poslední den přibylo 108 nových případů nákazy novým koronavirem, další dva lidé zemřeli. Počet infikovaných je o devět vyšší než v neděli a je to nejvyšší přírůstek za posledních více než pět týdnů. Kromě deseti byly všechny nové případy nákazy zjištěny u lidí, kteří se do Číny vrátili ze zahraničí.

V neděli Peking nehlásil v denním srovnání žádné úmrtí na nemoc covid-19, kterou koronavirus způsobuje. V pondělí přibyli do statistiky dva mrtví. Celkem si tak onemocnění v pevninské Číně - tedy bez Hongkongu a Macaa - vyžádalo 3 341 mrtvých.

Na lidech z ohniska utkvěl cejch koronaviru. Zbytek Číny se jich bojí

Novým koronavirem, označovaným SARS-CoV-2, se v zemi s 1,4 miliardy obyvatel celkem nakazilo 82 160 lidí. Pevninská Čína, z níž se na začátku tohoto roku začal virus do světa šířit, je tak v počtu nakažených aktuálně na sedmém místě na světě. Předstihly ji už Spojené státy americké, Španělsko, Itálie, Francie, Německo a Británie.
Nemocní se nakazili v Rusku

Nejproblematičtější oblastí je nyní provincie Chej-lung-ťiang na severovýchodě Číny. Čínská zdravotní komise dnes informovala o nových 98 importovaných případech. Devětačtyřicet z nich jsou čínští občané, kteří do země, konkrétně právě do provincie Chej-lung-ťiang, přijeli z Ruska.„O našem malém městě jsme si mysleli, že je pro nás tím nejbezpečnějším místem,“ citovala agentura Reuters jednoho z obyvatel pohraničního města Suej-fen-che. Všechna čínská města poblíž hranice s Ruskem zpřísnila hraniční kontroly a zavedla přísná pravidla karantény.

Například Charbin (Cha-er-pin), který je hlavním městem provincie Chej-lung-ťiang, zavedl pro lidi přijíždějící ze zahraničí karanténní opatření v délce 28 dní. Každý, kdo přicestuje z ciziny, zůstane dva týdny v karanténním středisku a pak další dva týdny v domácí izolaci. Všichni se rovněž budou muset podrobit opakovaným testům na koronavirus.
Čínští zdravotníci identifikovali také 61 lidí, kteří se nakazili koronavirem, ale příznaky nemoci covid-19 nevykazují. Ještě donedávna statistiky tyto pacienty nezmiňovaly. I lidé bez symptomů mohou ovšem virus šířit. V neděli bylo 63 nově zjištěných nakažených bez příznaků.

V provincii Chu-pej, ze které se začala na konci loňského roku nákaza šířit do dalších částí Číny a posléze i do celého světa, nezaznamenali stejně jako o den dříve žádný nový případ nákazy. Obě nové smrtelné oběti v celostátní statistice pocházejí nicméně právě z provincie Chu-pej.

V ITÁLII PŘES 20 TISÍC OBĚTÍ, V RUSKU ROSTE POČET NEMOCNÝCH

V Itálii počet obětí nemoci covid-19 v pondělí překročil 20 tisíc, klesl však počet nových pozitivně testovaných. Počty nakažených koronavirem raketově rostou v Rusku, za poslední den jich přibylo 2 558, což je dosud nejvyšší denní nárůst. Ve Španělsku a Německu pak počty nových nakažených i mrtvých příznivě klesají. Ve státě New York počet nakažených přesáhl 10 tisíc.

V Itálii počet obětí nemoci covid-19 překročil 20 tisíc, zemřelo celkem 20 465 lidí. Za posledních 24 hodin zde onemocnění podlehlo 566 lidí, tedy o 135 více než předchozí den. Test koronavirus dosud potvrdil u 159 516 lidí. Poklesl však počet nových případů infekce i pacientů na jednotkách intenzivní péče (JIP). Lidí na JIP ubývá už desátý den za sebou.

Ve státě New York ve Spojených státech nově přibylo 671 mrtvých, v neděli zemřelo 758 lidí. S odvoláním na tamní správu o tom informovala agentura Reuters. Stát, který je koronavirem nejhůře stiženou oblastí Spojených států, je však „z nejhoršího venku“, domnívá se tamní guvernér Andrew Cuomo.

Potvrzených případů nákazy v USA je už více než 557 tisíc. Země je od uplynulého víkendu zemí, v níž na koronavirus zemřelo nejvíce lidí na světě. Na druhém místě tragického žebříčku je Itálie, na třetím Španělsko. Počet úmrtí na nemoc covid-19, kterou koronavirus způsobuje, se v Rusku za den zvýšil o 18, z toho deset lidí zemřelo v Moskvě. Celkem nemoci oficiálně podlehlo 148 lidí a 1 470 se vyléčilo.

Nikdo nemá představu o ničem. Ruská novinářka popsala svůj boj s virem

Nákaza se rozšířila ve dvaaosmdesáti regionech, zbývají už jen tři, kam nedošla. Nejvíce případů nákazy dosud potvrdili v Moskvě, přes 11 500. Za poslední den tam přibylo 1 355 nakažených. Na nemoc covid-19 v Moskvě dosud zemřelo 82 lidí.

„V Rusku se dosud potvrdilo 18 328 případů koronavirové infekce, za den o 16,2 procenta více,“ citovala agentura TASS místní úřady. První případ nákazy koronavirem v Rusku zaregistrovali 31. ledna. Ruská vláda posléze uzavřela školy, divadla i hranice a vyhlásila režim nepracovního týdne, který pak prodloužila do konce dubna.

Fungují tak pouze důležité průmyslové podniky a úřady a otevřené jsou jen lékárny a obchody s prodejem zboží denní potřeby. S omezením volného pohybu začal podle médií moskevský starosta Sergej Sobjanin, který opatření také postupně zpřísňoval. Od konce března v ruské metropoli, ale i ve většině regionů smí lidé vycházet ze svých domovů, jen aby si vyřídili to nejnutnější.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí uvedl, že se situace v Rusku ohledně koronaviru nelepší. V boji s nákazou by podle něj mohli pomoci i armádní zdravotníci, uvedla agentura TASS. Podle Putina ještě epidemie nedosáhla vrcholu ani v Moskvě.

Ruská vicepremiérka Taťjana Golikovová nicméně v pondělí vyjádřila naději, že by moskevský vrchol mohl přijít přibližně za dva týdny. Dodala však, že ostatní regiony jsou oproti metropoli tak tři čtyři týdny pozadu, takže je třeba se tam na nárůsty případů připravit zejména počty lůžek intenzivní péče.

Celkem se podle TASS dosud v zemi s asi 145 miliony obyvatel udělalo přes 1,3 milionu testů na koronavirus a pozitivní byl výsledek asi u 1,4 procenta případů. Ve světě je Rusko co do počtu nakažených nyní na patnáctém místě.
Počet nově potvrzených případů nákazy v Německu se už třetí den v řadě snižuje. Za posledních čtyřiadvacet hodin v zemi přibylo 2 537 nakažených, což je o necelé tři stovky méně, než byl údaj z neděle. Celkem je nakažených přes 123 tisíc, víc než polovina z nich už se uzdravila. Onemocnění si dosud vyžádalo 2 799 životů, za poslední den přibylo 126 obětí.

Nejvíce nakažených nadále hlásí Bavorsko, kde se infekce potvrdila u více než 33 tisíc testovaných. Následuje nejlidnatější německá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko s asi 24 900 nakažených a Bádensko-Württembersko se zhruba 24 600 případy. Ve Velké Británii zemřelo dalších 717 pacientů s koronavirem, méně než v posledních dnech. Nákaza koronavirem se nově prokázala u 4342 lidí. Celkem v zemi zemřelo 11 329 lidí a 88 621 se nakazilo.

Jedenáctimilionová Belgie za poslední den eviduje dalších 303 mrtvých, počet obětí v zemi tak vystoupil na 3 903. V přepočtu na milion obyvatel pandemie zemi zasáhla mnohem více než například Itálii, poznamenal list The Guardian. Nově nakažených je 942 Belgičanů, od začátku epidemie se nakazilo už 30 589 lidí.

Ve Španělsku za poslední den zemřelo 517 lidí nakažených, což je o stovku méně, než kolik úřady oznámily v neděli. Také nových případů nákazy je méně, a to 3 477 oproti 4 167 z neděle. Počet nových případů je v pondělí nejnižší za předchozí tři týdny.

Z domu pro seniory ve Varšavě utekl personál, o klienty pečuje jediná sestra

Celkem se dosud ve Španělsku nakazilo koronavirem 169 496 lidí, z nichž 17 489 zemřelo, zatímco 64 727 se uzdravilo, informovalo v pondělí podle deníku El País ministerstvo zdravotnictví. Nejvíce zemřelých s nemocí covid-19 za den (950) oznámilo ministerstvo zdravotnictví 2. dubna, od té doby počty nových případů za den až na výjimky klesaly.

Na území Španělska dosud zaznamenal nejvíce případů nákazy madridský region (47 146), kde zemřelo 6 423 nakažených a 25 385 se uzdravilo. Druhým nejhůře zasaženým regionem je Katalánsko s 34 726 dosud potvrzenými případy. Z toho 3 538 lidí zemřelo a 15 602 se uzdravilo.

V Íránu oficiální počet nakažených za poslední den vzrostl o 1 617, celkem tak nemoc dostalo 73 303 lidí. Počet úmrtí se zvýšil o 111 na 4 585. Poradce íránského ministra zdravotnictví pak informoval, že necelých 46 tisíc pacientů s koronavirem už se uzdravilo. Mluvčí ministerstva uvedl, že 3 877 z infikovaných je v kritickém stavu.

Írán je nejhůře zasaženou blízkovýchodní zemí a patří mezi první desítku států s nejvyšším počtem potvrzených případů. V Asii má více nakažených pouze Čína. Islámská republika v sobotu otevřela některé podniky a úřady, prezident Hasan Rúhání však obyvatele vyzval, aby nadále důsledně dodržovali nařízená opatření. Tamní úřady si už dříve opakovaně stěžovaly, že Íránci vládní nařízení ignorují, což by mohlo vést ke druhé vlně epidemie v zemi.

Japonské ministerstvo zdravotnictví oznámilo za uplynulý den 530 nových případů nákazy. Čtyři lidé v neděli zemřeli, informovala CNN. K pondělí země eviduje nejméně 7 967 nakažených, včetně 712 případů infekce z výletní lodi Diamond Princess, která v únoru kotvila v karanténě nedaleko Tokia. Celkem koronaviru podlehlo 114 lidí včetně 12 nakažených na lodi.

Jižní Korea v pondělí informovala o nejméně 116 lidech, kteří už byli označeni za vyléčené, ale teď měli opět pozitivní test na koronavirus. Úřady sice evidují jen 25 nově nakažených, nicméně nárůst počtu opětovně nemocných pacientů vyvolává obavy. Úřady se snaží veškeré případy vyšetřit.

Thajsko oznámilo 28 nových případů nákazy a dvě úmrtí. Většina nakažených je v metropoli Bangkoku, celkem Thajsko eviduje 2 579 nakažených a 40 obětí, 1 288 pacientů se vyléčilo.

O 233 nových případech informovalo singapurské ministerstvo zdravotnictví. Celkový počet nakažených se tak v tomto městském státě vyšplhal na 2 532. Na onemocnění covid-19 zemřelo v Singapuru osm lidí, zhruba 560 se jich vyléčilo. Filipíny hlásí 18 nových úmrtí a 284 nově nakažených. Celkově tak počet mrtvých vzrostl na 315, infikovaných je 4 932 a 242 pacientů se vyléčilo.

Po celém světě se podle vědců z marylandské Univerzity Johnse Hopkinse koronavirem nakazilo už více než 1,85 milionu lidí. Přes 114 tisíc pacientů nemoci covid-19 podlehlo.

VE ŠVÉDSKU PŘIBÝVÁ MRTVÝCH

Švédský premiér Stefan Löfven navrhl krizový zákon, který by umožnil rychle zavřít veřejná místa a zastavit dopravu, pokud by to v nastalé epidemii koronaviru bylo nutné. Přestože obětí nákazy stále přibývá, zatím to podle vedení Švédska nutné není. Hlavní epidemiolog navíc poukazuje na sousední země, které podle něj řeší, jak ukončit striktní opatření a nevyvolat přitom druhou vlnu nákazy.

Třiačtyřicetiletý finanční analytik Johan Klockar ze Stockholmu říká, že i ve Švédsku se život kvůli koronaviru změnil, byť to tak při pohledu ze „zamčené“ Evropy nevypadá. S manželkou prý teď pracují z domova a zbytečně nechodí ven.
Stýkají se jen s malým okruhem lidí a jejich syn se s přáteli vídá pouze ve škole a na fotbale. „Společnost funguje, ale myslím si, že v omezené míře. Kromě těchto situací - školy a fotbalového tréninku - se vlastně zdržujeme doma,“ popisuje, zatímco pozoruje syna na hřišti.

Americký prezident Donald Trump v souvislosti s nárůstem počtu úmrtí na onemocnění covid-19 poznamenal, že Švédsko platí vysokou cenu za to, že se rozhodlo upnout se k myšlence takzvané hromadné imunity, jejíž podmínkou je nakažení značné části populace.

Švédská ministryně zdravotnictví Lena Hallengrenová ovšem v nedávném rozhovoru s agenturou AP uvedla, že hromadná imunita nikdy nebyla vládní strategií. Švédsko dosud zakázalo shromažďování více než 50 lidí, uzavřelo střední školy a univerzity a vyzvalo občany starší 70 let a pacienty s chronickým onemocněním, aby se izolovali.

Mírnější přístup znamená, že školy pro mladší děti zůstaly otevřeny, stejně jako restaurace a většina obchodů. Ekonomický dopad pandemie přesto začíná být znatelný už i ve Švédsku. Minulý týden podle Stockholmské obchodní komory uvedlo 25 350 Švédů, že jsou nezaměstnaní, což je větší nárůst než za finanční krize v roce 2008.
Míříme ke katastrofě. Mrtvých ve Švédsku přibývá, klid dostává trhliny

V nedalekém Dánsku se mezitím hovoří o zmírňování zavedených opatření. Dánsko sáhlo k mnohem přísnějšímu omezení pohybu před čtyřmi týdny, uzavřelo školy, hranice a mnoho obchodů.

Premiérka Mette Frederiksenová nedávno poznamenala, že rychlým jednáním Dánsko zabránilo tomu, aby se ocitlo ve stejné situaci jako Itálie či Španělsko, kde s koronavirem zemřelo nejméně 37 tisíc lidí. Po Velikonocích by se tak podle dánské vlády mohly otevřít například školky a obnovit by se také mohla výuka na prvním stupni základních škol.

Počty mrtvých s koronavirem v přepočtu na obyvatele se ve Švédsku a v Dánsku po několik týdnů podobaly. Nyní však Švédsko zaznamenává více než 88 mrtvých na milion obyvatel, zatímco v Dánsku to je zhruba 47. Švédsko, které má zhruba deset milionů obyvatel, dosud eviduje 899 úmrtí spojených s koronavirem, zatímco Dánsko, jehož populace čítá 5,8 milionu, hlásí 273 mrtvých.

A co bude, až se brány otevřou? ptá se Tegnell

Po výrazném nárůstu počtu úmrtí ve Švédsku navrhl premiér Stefan Löfven krizový zákon, který by umožnil rychle uzavřít veřejná místa a zastavit dopravu, pokud by to bylo nutné. Löfven také Švédy varoval, že na koronavirus mohou v zemi zemřít tisíce lidí.

Hlavní švédský stratég v boji proti nebezpečné nákaze, epidemiolog Anders Tegnell, však stále trvá na tom, že tento přístup dává smysl. Připouští ale, že s koronavirem jde o neprobádané vody. Domnívá se, že ač bude Švédsko mít za krátké období více nakažených, nebude mu hrozit obrovský nárůst počtu případů jako v Dánsku, až budou opatření uvolněna.

„Myslím, že Norsko i Dánsko teď často řeší, jak ukončit kompletní omezení pohybu tak, aby to po uvolnění okamžitě nezpůsobilo vlnu nově nakažených,“ uvedl. Doplnil, že opatření k omezení styků mezi lidmi ve Švédsku podle úřadů fungují, jelikož se zastavila epidemie sezonní chřipky a střevních onemocnění.

Třiašedesátiletý specialista je známý po celém Švédsku, objevuje se v médiích, a na tiskových konferencích pak informuje o vývoji koronavirové epidemie. Hovoří klidně a fakticky. Mírnější švédský přístup podle něj bude v dlouhodobém horizontu „mnohem udržitelnější“.

Hlavní konzultant a profesor na oddělení infekčních chorob na univerzitě v dánském Aarhusu Lars Ostergaard souhlasí s tím, že je příliš brzy na to říct, který přístup je lepší. „Každý den, kdy se kvůli přísnému omezení pohybu nenakazí žádný člověk, jsme o den blíže k léku,“ uvedl s odkazem na dánskou strategii.

Zároveň dodal, že dlouhodobý dopad omezení by mohl být výrazný. „Není tu správná a dobrá cesta,“ řekl. „Nikdo po této cestě ještě nekráčel a pouze konečný dopad nám ukáže, kdo udělal nejlepší rozhodnutí,“ řekl.

FAERSKÉ OSTROVY MAJÍ MÁLO NAKAŽENÝCH, ŽÁDNÉ MRTVÉ, VDĚČÍ ZA TO VETERINÁŘI

Obyvatelé Faerských ostrovů v posledních dnech oslavují vědce, který proměnil svou veterinární laboratoř na místo k testování koronaviru u lidí. Souostroví, na kterém podstoupila test větší část populace než kdekoli jinde na světě, se tak vyhnulo ztrátám na životech. Na Faerských ostrovech je v současnosti s nemocí covid-19 hospitalizován pouze jeden člověk. Většina nakažených se už vyléčila.

Faerský premiér Bárður á Steig Nielsen ve středu oznámil postupné uvolňování opatření proti šíření koronaviru. Nejdřív se 20. dubna otevřou jesle, školky a první stupeň základních škol. Sport bude pokračovat bez diváků. Podmínkou je, že počet nových případů a počet úmrtí zůstane stabilní.

Koronavirus ve světě

Úspěch faerského přístupu je podle místních politiků výsledkem předvídavosti veterinárního vědce Debese Christiansena, vedoucího oddělení Národní referenční laboratoře pro choroby ryb a zvířat v hlavním městě Tórshavn.
Christiansen už v lednu varoval vládu autonomního faerského území, které je součástí Dánska, že je nutné se připravit na možné šíření koronaviru z Číny. Svou laboratoř, která se primárně zaměřuje na testování virové infekce lososů, upravil a dokoupil vybavení potřebné k testování lidí.

Vědci masivně testují lososy žijící ve faerských vodách od roku 2001, kdy tento druh zcela zpustošila infekční virová chudokrevnost. Devadesát procent vývozní hodnoty souostroví tvoří ryby, přičemž polovina z toho jsou lososi.
Podle oficiálních záznamů už test na koronavirus podstoupilo deset procent faerské populace, která čítá 61 tisíc lidí. Místní lékaři dokázali najít a poslat do izolace každého, kdo měl kontakt s někým ze 184 lidí, kteří měli pozitivní test na koronavirus. Z těch, kteří onemocněli, se už 157 plně uzdravilo.

Přechod na testování lidí nebyl složitý

Podle Christiansena nevyžadoval přechod na testování lidí příliš mnoho úsilí. Jeho veterinární laboratoř byla paradoxně schopna si obstarat materiál potřebný pro testování od širšího okruhu dodavatelů než nemocnice.„Je velmi snadné laboratoř přizpůsobit. Jediná věc, kterou jsem změnil, byly některé ingredience. Při své běžné práci používám složky specifické pro rybí viry a rybí bakterie. V tomto případě jsem jen změnil tři složky specifické pro koronavirus,“ popsal Christiansen pro list The Guardian .

Podle něj dokáže jeho zařízení v případě potřeby provádět až tisíc testů denně. Poslední šarže testovacích vzorků byla podle něj v úterý negativní.

„Zdá se, že v současné době ve faerském prostředí není velké množství tohoto viru. Všichni mluví o pacientech, kteří nyní začínají projevovat příznaky, ale otestovali jsme už deset procent populace, takže si myslím, že nemáme tolik lidí, kteří jsou infikováni,“ uzavřel Christensen.

KORONAVIRUS POSTIHUJE ZVLÁŠTĚ AFROAMERIČANY

Epidemie koronaviru nerovnoměrně zasahuje afroamerickou komunitu. Ukazují to data shromážděná některými americkými státy. Nad čísly se podivoval i americký prezident Donald Trump. Senátor Bernie Sanders, který ještě nedávno usiloval o prezidentské křeslo, viní „systematický rasismus“ v americké společnosti.

Největší podíl na počtech nakažených v Chicagu mají Afroameričané. Z 4 680 případů nákazy evidovaných v tomto městě pátého dubna jich 1 824 bylo černé barvy pleti, uvedla místní radnice. Pro srovnání, ve městě bylo ve stejný den 847 bílých nakažených, 478 hispánců a 126 Asiatů. Afroameričané tvoří zároveň více jak 70 procent chicagských obětí nemoci covid-19. Jejich podíl v městské populaci přitom dosahuje asi 30 procent.

Tato nerovnost se projevuje napříč státem Illinois. Přestože tvoří 14 procent celkové populace, na počtu úmrtí se podílí 41 procenty. Podobné statistiky uvádí i ostatní americká města, okresy a státy. V Michiganu je 35 procent nakažených koronavirem a 40 procent zemřelých na covid-19 černé barvy pleti. Na celkové populaci se Afroameričané podílí patnácti procenty, uvádí stanice BBC.

„Afroameričané tvoří více jak 70 procent veškerých úmrtí (na koronavirus) v Louisianě,“ řekl v pondělí guvernér Lousiany John Bel, podle něhož se jedná o „znepokojivé“ zjištění. Louisiana jako jeden z mála států začala zveřejňovat údaje o rase pacientů s koronavirem.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zatím nezveřejňuje zprávy o tom, jaké rasy jsou lidé nakažení koronavirem. Minulý týden pětice demokratických zákonodárců poslala ministerstvu zdravotnictví dopis, ve kterém jej vyzývá, aby se této záležitosti více věnovalo. CDC v úterý uvedlo, že začne zohledňovat i údaje o rase nakaženého.

„Tento nedostatek informací prohloubí stávající zdravotní nerovnosti a povede ke ztrátám na životech ve zranitelných komunitách. Bude také bránit úsilí zdravotních úředníků sledovat a zadržet nový koronavírus v oblastech, kde je nejvyšší riziko pokračujícího šíření,“ stojí v dopise, který mimo jiné podepsala neúspěšná prezidentská kandidátka Elizabeth Warrenová.

Její protivník v demokratických primárkách, senátor Bernie Sanders, prohlásil, že disproporční rozdíl je výsledkem „systematického rasismu“ který prostupuje americkou společnost, a „nefunkčního zdravotnického systému“.
USA jsou jak rozvojová země, čeká je katastrofa, varuje česká lékařka

Znatelného rozdílu si všiml i Bílý dům. „Proč (koronavirová nákaza) ovlivňuje třikrát či čtyřikrát víc černou komunitu než jiné lidi? Nedává to smysl a mně se to nelíbí. Budeme mít statistiky během příštích dvou či tří dní,“ cituje amerického prezidenta Donalda Trumpa list The Washington Post.

Studie týmů doktorů z univerzit ve Virginii a Pittsburghu na základě analýzy dat ze sedmi států a více než 103 zdravotnických skupin zjistila, že tisíce pacientů z minoritních komunit neobdržely testy na koronavirus, ačkoliv vykazovaly symptomy nemoci, informuje server Politico.

Proč jsou Afroameričané více ohrožení?

Podle odborníků lze vysvětlit větší procentuální zastoupení Afroameričanů mezi nakaženými a zemřelými vyšším výskytem zdravotních onemocnění. Afroameričané častěji trpí obezitou, srdečními potížemi, astmatem či cukrovkou. Právě všechny tyto obtíže průběh nemoci covid-19 zhoršují.

Taktéž značná část z nich žije v chudinských čtvrtích, pracuje na špatně placených pozicích, které navíc vyžadují kontakt s dalšími lidmi jako jsou pohostinství či pečovatelské služby, což je činí náchylnější k možnosti chytit nemoc.
Afroameričané též ve větší míře než jiné komunity nemají zdravotní pojištění. To v USA představuje značnou překážku v přístupu k zdravotní péči.

Čekejte nejhorší týden vašich životů, jako po 11. září, řekl činitel USA

„Mám vysoký krevní tlak, srdeční choroby a kvůli stavu svého srdce jsem strávil týden na jednotce intenzivní péče, mám astma a mám prediabetes (stav před cukrovkou, pozn. red). A tak reprezentuji odkaz dědictví chudých a černých v Americe,“ prohlásil šéf americké zdravotnické služby USA Jerome Adams, podle něhož je koronavirová krize „náš Pearl Harbor, naše 11. září.“

Adams vyzval Američany, ať zůstanou doma a vyhnou se tak šíření nákazy. Ačkoliv CDC nyní doporučuje nosit na veřejnosti i doma vytvořené masky, někteří Afroameričané přiznávají, že je nosit nechtějí. Bojí se totiž, že budou považováni za kriminálníky kvůli rasovým stereotypům.

„Máme spoustu příkladů předpokládané kriminality černochů,“ vysvětluje Trevor Logan, profesor ekonomie Ohio State University, proč se nebude řídit těmito pokyny. „V podstatě říkáte lidem, vzhledem k rasovým stereotypům, které tu existují, aby vypadali nebezpečně,“ sdělil Logan stanici CNN.

CO PŘINÁŠÍ NOVELA BYTOVÉHO SPOLUVLASTNICTVÍ?

Předkupní právo spoluvlastníků bude v občanském zákoníku opět prakticky zrušeno. Navrátí se stav, který platil před pěti lety v souvislosti s novým civilním kodexem. Jeho novelu v uplynulém týdnu podepsal prezident Miloš Zeman, informoval Hrad. Předloha zavede také například nové povinnosti majitelům bytů, kteří je poskytují ke krátkodobým pronájmům třeba prostřednictvím elektronických platforem.

Miloš Zeman novelu občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích a některých dalších souvisejících zákonů, která se týká zejména problematiky bytového spoluvlastnictví a družstev. Novelu v úzké spolupráci připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo spravedlnosti, zapojila se také řada odborníků z praxe. Zákon přináší mnohá zjednodušení a konkretizaci některých pravidel a účinný bude od 1. července 2020.

Změna prohlášení bude napříště výrazně jednoduší, protože současný požadavek souhlasu většiny hlasů vlastníků jednotek a povinnost dalšího projednání změny prohlášení na shromáždění se jeví jako složitý postup, který není nezbytný. Pro změnu prohlášení se podle novely vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek a písemný souhlas každého vlastníka jednotky, kterého se změna prohlášení dotkne. V některých případech, například v případě změny společných částí, při které se nemění velikost podílu jednotlivých vlastníků jednotek na společných částech (nejde-li o společné části ve výlučném užívání vlastníka jednotky), postačí souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek.

Dále se mění úprava některých práv a povinností vlastníka jednotky, a to zejména ve vztahu k možnostem oprav a údržby uvnitř svého bytu a společných částí, které má ve výlučném užívání. Nově se také stanoví oznamovací povinnost vlastníka jednotky vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku v případě plánovaných stavebních úprav uvnitř bytu a v případě podnikání nebo jiné činnosti v bytě (např. poskytování ubytování v bytě prostřednictvím Airbnb), která může vést k narušení obvyklého klidu a pořádku v domě na dobu nikoli přechodnou.

Za důležité lze považovat odstranění pochybností při rozhodování o poměru výše příspěvků a poté při stanovení příspěvku na správu domu a pozemku. Novela staví najisto, že poměr výše příspěvků stanovený zákonem lze upravit pouze změnou prohlášení, zatímco o celkové výši příspěvku na správu domu a pozemku pro příští období rozhoduje shromáždění.

Zásadní změnou je úprava přechodu dluhů v případě převodu jednotky a vyjasnění otázky, které dluhy a v jaké výši přecházejí s převodem jednotky na nového vlastníka. Toto pravidlo se bude nově vztahovat také na platby záloh na služby spojené s užíváním bytu.

Dále se zjednodušuje proces tzv. nuceného prodeje jednotky vlastníka, který neplní své povinnosti a závažným způsobem tak zasahuje do práv ostatních vlastníků jednotek. Tento institut se v současné době kvůli své složité úpravě v praxi téměř nevyužívá.

Novela také obsahuje podrobnější úpravu správy společných částí domu před vznikem společenství vlastníků. Kromě toho se zpřesňuje úprava pravidel pro založení společenství vlastníků. Požadavek veřejné listiny zůstává ponechán při založení společenství vlastníků, výslovně se však stanoví, že při změně stanov již není forma veřejné listiny nutná. Další drobné změny pak směřují ke zjednodušení rozhodování shromáždění. Jedná se například o úpravu náhradního shromáždění a precizaci pravidel pro rozhodování mimo zasedání.

V neposlední řadě změny dozná úprava předkupního práva, která má v případě bytového spoluvlastnictví pozitivní dopad především na případy garážových stání. Napříště již spoluvlastníci nebytové jednotky, která je reálně tvořena garážovými stáními, nebudou mít předkupní právo k podílu na této nebytové jednotce (resp. garážovému stání) jiného vlastníka jednotky, bude-li chtít tento vlastník svůj podíl prodat. Předkupní právo činí v současné době potíže zejména v případě zmíněných garážových stání. A to v první řadě z důvodu, že vlastník garážového stání jej chce zpravidla prodat společně s bytovou jednotkou ve stejném domě, a v druhé řadě proto, že předkupní právo v takovém případě zpravidla svědčí desítkám až stovkám ostatních spoluvlastníků, což činí prodej garážového stání velice obtížným. Novela tento problém řeší a umožňuje vlastníku garážového stání jej prodat bez ohledu na ostatní spoluvlastníky.

Z části novely týkající se družstevního bydlení lze upozornit zejména na navrhované zrušení povinnosti bytového družstva zřídit internetové stránky. Nově bude možné mít informační desku pouze ve fyzické podobě. Důležitá je i změna v případě většiny potřebné pro změnu stanov, pokud se jedná o změnu práv a povinností členů bytového družstva. Podle stávajícího znění zákona je potřeba souhlas všech členů družstva, kterého však v praxi nelze až na výjimky dosáhnout. Nově se o této změně stanov bude rozhodovat pouze prostou většinou členů přítomných na členské schůzi. Rovněž se navrhuje snížit počet hlasů potřebný pro přijetí změny stanov v otázce podmínek, za kterých vznikne členovi družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu bytu. Stávající požadavek na souhlas všech členů družstva byl v praxi téměř nesplnitelný, ceskajustice.cz

PÁRTY MLÁDEŽE VENEZUELY, ŠÍŘÍ SE KORONAVIRUS

Navzdory obavám z koronaviru pořádá venezuelská mládež divoké večírky plné prostitutek a drog. Na jedné z nich se však její účastníci nakazili nemocí covid-19. Nezodpovědný styl potomků místních elit velmi rozčiluje obyvatele zbídačené země, kteří nemají ani základní jídlo. Zvláště senioři mají pocit, že je režim nechal nákaze napospas.

Souostroví Los Roques se stalo dějištěm divokého březnového večírku, který zahrnoval drogy i venezuelské prostitutky z Madridu a Londýna. Provozovatelky nejstaršího řemesla na oblíbenou destinaci venezuelské zlaté mládeže zavítaly těsně předtím, než Španělsko kvůli epidemii koronaviru uzavřelo hranice.

Agentura AP s odvoláním na dva zdroje, kteří jsou v kontaktu s lidmi z večírku, tvrdí, že jej uspořádali podnikatelé s vazbami na vládu venezuelského prezidenta Madura. Mezi účastníky byl mimo jiné Jesus Amoros, syn hlavního Madurova protikorupčního činitele.

Videa ukazují tančící dívky v bikinách. „Určitě jedna z dívek měla virus a nikdo o tom nevěděl,“ řekl jeden z účastníků párty na uniklé videonahrávce. Daný jedinec se svou přítelkyní musel být evakuován s vysokými horečkami. Podle něj šest lidí mělo pozitivní test na koronavirus.

„Na ostrově byla párty a prakticky každý na ní má pozitivní testy,“ řekl ve státní televizi Maduro. O tři dny později se pokusil zlehčit jednání oslavující mládeže. „Kdo by kritizoval párty? Nevěděli, že jsou nemocní,“ prohlásil Maduro.
Na sociálních sítích a na Instagramu se začaly šířit obrázky z Los Roques pod hashtagem #CoronavirusParty. Někteří její účastníci se ze studu raději stáhli ze sociálních sítí.

Navzdory varovnému případu se někteří mladí Venezuelané rozhodli pokračovat v oslavách, i když samotný Maduro zakázal shromažďování lidí a vyhlásil karanténu. Policisté v jednom z domů ve venezuelském hlavním městě Caracas zadrželi osmnáct bavících se lidí, z nichž někteří byli i na Los Roques.

Policisté našli v domě pistoli či tablety extáze. V domě též zadrželi osm žen, které zřejmě patří k hledanému kruhu prostitutek, včetně bordelmamá, která poskytovala prostitutky vyšším kruhům. Ze zadržených lidí dva jedinci měli pozitivní testy na koronavirus.

Zprávy o nezodpovědném chování potomků místních elit rozčílily Venezuelany, kteří se potýkají s dlouhodobými ekonomickými problémy. Obyvatelé zbídačené země těžko shánějí dokonce základní potraviny a nemohou dobře dodržovat pravidla hygieny, protože nemají k dipozici dostatek vody.

Voda a elektřina chybí i nemocnicím. Doktoři přiznávají, že pokud se v zemi rozšíří koronavirus, hrozí katastrofa pro již tak vyčerpaný zdravotnický systém. Zemi navíc chybí lékaři a zdravotní sestry, které se raději vydaly hledat štěstí jinam.
Nejhorší je situace pro seniory, o které se kvůli exodu mnoha jejich mladších příbuzných nemá kdo postarat. Jsou odkázáni na asi 3 dolary (75 korun) měsíčně od státu. A mnozí mají obavu, že je režim nechá klidně umřít. „Senioři byli odsouzeni k eutanazii,“ řekl jednaosmdesátiletý Blanco agentuře Reuters.

Němci pořádají koronavirové večírky. Politici hrozí zákazem vycházení

Někteří venezuelští migranti se ale vrací zpátky do vlasti, jak všechny okolní země Latinské Ameriky zpřísňují karanténní opatření. Místní vlády se obávají, že nebudou schopny ani pokrýt zdravotní potřeby svých obyvatel a na migranty, na které se nevztahují sociální benefity, jim nezbývá prostor.

Odcházející migranti se musí podrobit zdravotním testům před i po překročení hranic. Někteří rovnou zamíří do karantény. Další se kvůli pomalému postupu na hranicích raději přesouvají na nebezpečné nelegální cesty, poukazuje list The Washington Post.

Venezuela zatím eviduje 181 nakažených a devět zemřelých na nemoc covid-19. Podle nevládních organizací toto číslo neodpovídá realitě. Tvrdí, že se vzhledem k nedostatečnému testování dá předpokládat, že číslo je mnohem vyšší.

NA DOMAŽLICKU PLOŠNÁ DESINFEKCE

Hasiči a pracovníci krajského úřadu dnes dovezli další roušky, ochranné obleky, rukavice a jednorázové testy, které budou v následujících dnech distribuovány. Na Domažlicku začala informační kampaň a hasiči začnou s intenzivní plošnou desinfekcí.

Osobní ochranné pomůcky obdržel kraj od ministerstva vnitra, část z nich bude připravena na případnou rychlou potřebu v pobytových zařízeních sociální péče. „V současné době jsou tato zařízení dostatečně zásobena, kraj je ale připraven pomoci, kdyby se v některém ze zařízení objevila nákaza. Dle aktuální informace všechna naše pobytová zařízení sociálních služeb fungují bez problémů,“ říká hejtman Josef Bernard. V souladu s novým nařízením ministerstva zdravotnictví budou také těmto zařízením dodány rychlotesty pro zajištění otestování zaměstnanců.

Odběry

Z důvodu malého vytížení odběrového místa u Rokycanské nemocnice, bude toto odběrové místo od úterý pozastaveno a zároveň se ve středu otevře odběrové místo v Klatovské nemocnici. Odběry stále také zajišťují odběrová místa ve Fakultní nemocnici, v Domažlické nemocnici a dvě odběrové sanity. V případě potřeby bude provoz odběrového místa v Rokycanech okamžitě obnoven.

Domažlicko

Na Domažlicku, nákazou nejvíce postiženém regionu, začala v pátek intenzivní informační kampaň s upozorněním, aby obyvatelé okresu dbali na zvýšenou hygienu a dodržovali opatření snižující riziko nákazy. V obecním rozhlase běží dvakrát denně hlášení o dodržování hygienických pravidel a obyvatelům kraje jsou distribuovány informační letáky. Upozornění dodržovat zvýšená hygienická opatření obdržela nákupní centra a obchody v okrese. Obce na Domažlicku také dostaly desinfekci, kterou budou dobrovolní hasiči aplikovat na prostory, kde je větší koncentrace obyvatel. Mgr. Alena Marešová, tisková mluvčí