iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

JUDr. Horčicová MS Prahy musí soudit opatření koronaviru

Vláda se pokusila zpochybnit nestrannost soudu, s námitkou však neuspěla: Vláda se společně s ministerstvem zdravotnictví neúspěšně pokusila zpochybnit nestrannost senátu Městského soudu v Praze, který se zabývá jedním z podnětů proti koronavirovým opatřením. Podle usnesení Nejvyššího správního soudu však pražský senát s předsedkyní Vierou Horčicovou podjatý není. Na Městský soud se obrátila právnička Vendula Zahumenská, navrhla zrušit několik vládních usnesení, včetně vyhlášení nouzového stavu.

Část usnesení však brzy poté vláda sama zrušila, nahradila je opatření ministerstva zdravotnictví. Městský soud proto 26. března vyzval Zahumenskou, aby zvážila, zda formálně neupraví původní návrh na zrušení opatření obecné povahy do podoby žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Senát zároveň doplnil, že by se podněty nadále zabýval ve spojeném řízení.

Podle vlády a ministerstva zdravotnictví šlo o „vybočení z poučovací povinnosti“, což zpochybňuje nestrannost senátu. Nelze prý obcházet zákonný mechanismus přidělování věcí. Podle Nejvyššího správního soudu (NSS) je námitka podjatosti nedůvodná, vláda nepředložila nic, co by mohlo vést k vyloučení soudců z projednávání věci. Řízení tedy nadále povede stejný senát.

„Současná judikatura vyžaduje, aby za určitých okolností správní soud upozornil žalobce (navrhovatele) na nutnost úpravy žaloby (návrhu) a umožnil mu úpravu provést,“ stojí v usnesení na webu NSS. Zároveň však NSS odmítl návrh Zahumenské na vydání předběžného opatření, které by vládě zamezilo v údajném porušování práv a překračování limitů ústavního pořádku. NSS totiž není příslušný o takovém návrhu rozhodnout v situaci, kdy se zabývá jen námitkou podjatosti.

NOUZOVÝ STAV: PROKAZOVAT SE NEPLATNÝMI DOKLADY, ŘÍDIT S NEPLATNÝM PRŮKAZEM

V době nouzového stavu mohou občané svoji totožnost prokazovat neplatným občanským průkazem, neplatným pasem nebo řidičským průkazem. S propadlým řidičským průkazem lze dále řídit vozidla, ale jen na území ČR. Neplatné doklady nejsou občané povinni ve lhůtě odevzdat. Přestupky, které takto vzniknou příslušné orgány odpustí. Vyplývá to ze stanoviska ministerstva vnitra. Obce však nesmějí zcela rezignovat na agendy, musí vyřídit neodkladnou věc. Někde však lidé čelí libovůli.

Prokazovat svoji totožnost neplatným dokladem policii, strážníkům nebo jiným institucím mohou občané podle stanoviska ministerstva vnitra po dobu nouzového stavu. „Občané, u nichž v občanském průkazu nebo v cestovním pase skončila doba platnosti těchto dokladů po dni 1. března 2020, mohou na území České republiky prokazovat svoji totožnost i nadále těmito neplatnými doklady. Je-li občan držitelem alespoň jednoho platného dokladu (občanský průkaz, cestovní pas nebo řidičský průkaz) upřednostňuje se prokazování totožnosti některým z těchto stále platných dokladů,“ uvádí se ve stanovisku vnitra.

Podle stanoviska vnitra přibyl k obvyklým dokladům, kterými se lidé prokazují, řidičský průkaz, a to pokud nastane situace, že ho má občan platný, na rozdíl od občanského průkazu nebo cestovního pasu.

Pokud naopak všichni řidiči, kterým vypršela platnost řidičského průkazu, s ním mohou dále řídit, ale jen na území České republiky: „Osoby, jimž skončila platnost řidičského průkazu během nouzového stavu, mohou na území České republiky řídit motorové vozidlo pro příslušnou skupinu motorového vozidla. Po dobu trvání nouzového stavu není držitel řidičského průkazu, jehož platnost skončila během nouzového stavu, povinen jej odevzdat (tedy neplatí povinnost vyplývající z ustanovení § 113 odst. 2, kdy je držitel povinen bez zbytečného odkladu odevzdat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností),“ uvádí se ve stanovisku.

Po dobu nouzového stavu odpadá lidem také povinnost odevzdávat neplatné občanské průkazy jakožto i povinnost žádat o nové průkazy – například po rozvodu, při ztrátě nebo při skončení platnosti. U všech přestupků, které takto vzniknou, upustí příslušné správní orgány od potrestání, stojí ve stanovisku.

Mnoho lidí stále pas potřebuje

Vzhledem k nouzovému stavu a rozhodnutí o minimalizaci služeb obecních úřadů, není možné nyní standardně vyměnit neplatný doklad za platný nebo získat zcela nový. Ministerstvo vnitra však v dalším stanovisku upozorňuje, že správní orgány nemohou zrušit provoz a činnost úplně a obecní úřady nelze zcela zavřít. Dále je podle stanoviska možné vyřizovat agendy, které je možné vyřídit elektronicky, písemně, telefonem.

Příjem podání je omezen na podatelny, ovšem jsou-li zřízeny: Omezený provoz je rovněž zajištěn „příjmem veškerých dokumentů od klientů/veřejnosti pouze prostřednictvím pracoviště podatelny, jsou-li zřízeny; vždy, kdy je to možné, se upřednostní elektronická komunikace,“ uvádí se v dalším stanovisku vnitra.

Přes všechna omezení jsou však úřady povinny v naléhavých případech věc vyřídit: „Obec tedy omezí úřední hodiny na pondělí a středu, přičemž ani v jednom dni nesmí být delší než 3 hodiny, a přijme jiná vhodná opatření s cílem zajistit, aby v nezbytně nutných případech bylo možné na úřadě určitou naléhavou úřední záležitost vyřídit osobně, typicky po předchozí e-mailové či telefonické domluvě (a za tím účelem zveřejnit kontaktní telefon a e-mail),“ stojí na konci stanoviska vnitra.

Různí úředníci v různých obcích si ovšem text stanoviska vykládají různě. V současnosti tedy občané závisí na libovůli příslušných referentů. Přitom stále desetitisíce lidí, například řidičů kamionů, kteří vozí potraviny, do zahraničí odjet musí. Irena Válová, ceskajustice.cz

EXŠÉF GROSSOVA TÝMU OBVINĚN, VYŠETŘOVAL KŠEFTOVÁNÍ S BYTY V BRNĚ

Generální inspekce bezpečnostních sborů obvinila vyšetřovatele brněnské kriminální policie Vladimíra Machalu. Machala vedl před 15 lety tajný tým protikorupční policie s krycím názvem Mlýn, který vyšetřoval velmi citlivé kauzy. Existence tajného týmu se po jeho prozrazení ukázala jako značně problematická. Do médií prosákly poznatky o tom, že se informace z vyšetřování dostávaly k tehdejšímu ministrovi vnitra a posléze premiérovi Stanislavu Grossovi.

Machala je aktuálně obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby kvůli případu kšeftování s obecními byty, který vyšetřoval.
Generální inspekce bezpečnostních sborů sdělila v půlce února nadporučíkovi brněnské kriminální policie Vladimíru Machalovi obvinění z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. Machala do sdělení obvinění vyšetřoval kšeftování s obecními byty v Brně.

Nadporučík hospodářské kriminálky Vladimír Machala vyšetřoval od léta 2018 podvody s obecními byty v Brně. Policie kvůli nim obvinila bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka. Hubálka detektivové brněnské kriminálky zadrželi 18. června 2018.

Podle policie se měl Hubálek dopustit podvodu s obecními byty hned v několika případech. Škoda se podle prozatímních odhadů detektivů může vyšplhat přes hranici deseti milionů korun. Kriminalisté při vyšetřování zjistili, že měl Hubálek používat k přidělování obecních bytů padělaná razítka městských úřadů a firmy, která nemovitosti v Brně spravuje.
Zájemcům o obecní byty měl Hubálek podle zjištění vyšetřovatelů předávat zfalšovaná potvrzení a smlouvy k užívání bytů na hlavičkovém papíře brněnského magistrátu s padělaným podpisem. Hubálek pak měl těmto zájemcům přidělovat byty, od kterých disponoval klíči. Za jejich přidělování pak měl dostávat od „vyřízených“ zájemců provize.

„Přišlo se na to tak, že město přidělilo byt, ale když tam noví nájemci přišli, už tam někdo bydlel,“ sdělil Ekonomickému deníku zdroj obeznámený s průběhem vyšetřování. Na Hubálka byla na začátku vyšetřování uvalena vazba, z ní byl později propuštěn, u soudu mu hrozí až desetiletý trest za mřížemi. „Ve vazbě se rozmluvil a do případu kšeftování s byty začal zatahovat i některé významné brněnské politiky,“ podotkl zdroj Ekonomického deníku. Ekonomický deník se s Vladimírem Machalou spojil, aby se k případu vyjádřil, ale do telefonu nebyl ochotný mluvit. Žádost o jinou formu kontaktu Machala nevyslyšel.

Kamarád na „domovce“

Machala je obviněn z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. Toho se měl dopustit, že o průběhu vyšetřování informoval dlouholetého kamaráda a rodinného přítele Pavla Kosmáka. Kosmák pracuje na jako šéf technického oddělení správy nemovitostí na radnici Brno-střed. Machala měl mít podle Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) informace o tom, že by mohl mít Kosmák zapojen do Hubálkových transakcí s obecními byty.

Machala měl Kosmáka o průběhu vyšetřování informovat podle GIBS osobně, telefonem a prostřednictvím mobilní aplikace WhatsApp. Machala měl Kosmákovi předat informace o domovních prohlídkách i prohlídkách nebytových prostor. Machala měl dokonce Kosmáka pozvat jako takzvanou nezúčastněnou osobu na domovní prohlídku u Hubálka.

Na vysvětlenou, procesní předpisy vyžadují, aby při provádění některých úkonů státní mocí (například policií), kterými je zasahováno do osobnostních svobod, byla přítomna tzv. nezúčastněná osoba. V aplikační praxi se zejména orgány policie pro potřebu provádění úkonu, který je spojen s obligatorní přítomností nezúčastněné osoby, obracejí na obce, které vyšlou ke splnění uvedené povinnosti nejčastěji zaměstnance obecního úřadu.

Machala měl Kosmákovi umožnit, aby byl aktivním účastníkem domovní prohlídky v bytě Hubálka jeho manželky v Brně Bohunicích. Kosmák prý měl detektivovi posloužit jako konzultant v případu, kdy mu měl pomoci verifikovat, zda jsou zajištěné dokumenty při domovní prohlídce pravé, a jestli patří do agendy bytového odboru nebo správy nemovitostí městské části Brno-střed.

Machala měl prostřednictvím aplikace WhatsApp Kosmákovi také po výslechu Hubálka v létě 2018 sdělit, že proti němu vypovídal, a promluvil i o kauze Stoka, do které jsou zapleteni brněnští politici převážně kolem hnutí ANO. Dále jej měl Machala informovat o tom, že soud Hubálkovi zrušil jeden z vazebních důvodů. Vloni v únoru pak měl Machala Kosmákovi sdělit, že Hubálek o něm vypověděl, že měl dát Kosmákovi úplatek 10 tisíc korun za poskytnutí dokumentace k bytům, přepisovaným na nové nájemníky a za poskytnutí klíčů od volných bytů a garáží.

Vyšetřovatel šéfa Novy a velitel tajného týmu

Vladimír Machala vedl před patnácti lety utajovaný tým protikorupční policie s krycím názvem Mlýn. Existence tajného týmu se po jeho vyzrazení ukázala jako značně problematická. Tým vyšetřoval manipulace s prověrkami Národního bezpečnostního úřadu nebo aféru ve vojenské rozvědce.

Tým Mlýn také vyšetřoval kauzu někdejšího vojenského zpravodajského důstojníka Romana Lienera, který byl pod krytím vysazen v Bělorusku. Lienerův případ zpočátku vypadal jako jeden z největších špionážních skandálů v českých dějinách. Detektivové ho na základě informací z armádní tajné služby podezřívali z toho, že vyzrazoval tajné informace agentům bývalého východního bloku.

Podle původních informací vojenské tajné služby a policejních vyšetřovatelů měl svojí nezákonnou činností armádu připravit také o téměř dva miliony korun. Od soudu nakonec odešel s podmínkou za podvod a zpronevěru 189 tisíc korun a opuštění armádní posádky v Moskvě. Liener od počátku vyšetřování tvrdil, že peníze předal běloruskému informátorovi tajné služby. S dovoláním k Nejvyššímu a stížností k Ústavnímu soudu neuspěl a obrátil se proto na štrasburský soud pro lidská práva.

Do médií v roce 2005 prosákly poznatky o tom, že se informace z vyšetřování týmu Mlýn dostávaly k tehdejšímu ministrovi vnitra Stanislavu Grossovi (ČSSD). Pozdější premiér Gross si proto za zřízení týmu vysloužil řadu negativních ohlasů. Tým se v únoru 2005 přejmenoval z Mlýna na Vltavu a jeho činnost byla postupně utlumena.

Vladimír Machala v září roce 2005 od protikorupční policie odešel a nastoupil jako policejní analytik v Brně. Svůj odchod z elitní policejní složky odůvodnil rodinnými důvody. „Je to pravda. To není určitě žádný pokles, to zaprvé, a zadruhé, to je z rodinných důvodů. Protože se mi narodilo dítě a potřebuji být s rodinou v Brně, to je velmi jednoduché, potvrdil před patnácti lety autorovi článku.

Vladimír Machala také v roce 2001 vedl vyšetřování někdejšího generálního ředitele televize Nova Vladimíra Železného. Toho Machala podezříval z pokusu o poškozování věřitele, z kterého byl Železný později obžalován. Od soudu ale odešel nevinen. Pražský vrchní soud Železného zprostil obžaloby z pokusu o poškození věřitele – společnosti CME (Central European Media Enterprises) na jaře roku 2011. V odvolacím jednání dospěl k jinému závěru než rok před tím v říjnu pražský městský soud, který Železnému vyměřil tříletý trest vězení podmíněně odložený na zkušební dobu čtyř let a peněžitý trest tři milióny korun. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

SOUD EU NAŘÍDIL POLSKU NETRESTAT SOUDCE

Soudní dvůr Evropské unie dnes nařídil Polsku pozastavit činnost nové disciplinární komory nejvyššího soudu. Nejvyšší unijní justiční instance tak vyhověla žádosti Evropské komise (EK), aby ve věci vydala předběžné opatření. Soudci již v listopadu vyzvali polský nejvyšší soud, aby prověřil nezávislost svého disciplinárního orgánu na politické moci.
Soud dnes konstatoval, že žádost EK byla opodstatněná a předběžné opatření zaručí „plnou efektivitu budoucího konečného rozhodnutí“. Odmítl také argument Polska, že otázky nezávislosti justice spadají výhradně do kompetencí členských zemí.

O složení komory rozhoduje soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Polský nejvyšší soud začátkem prosince rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i disciplinární komoru – její personální obsazení i široké pravomoci.

Disciplinární komora se stala součástí širšího sporu o reformu polské justice, která podle Bruselu podkopává nezávislost polského soudnictví. Soudci v Lucemburku již případy spojené s reformou na podnět EK rozhodovali několikrát. Loni v listopadu například dospěli k závěru, že zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Stejně zhodnotili i normu, jež umožňuje polské vládě zasahovat do složení nejvyššího soudu.

OBŽALOBA V KAZE CHYBĚJÍCÍ NAFTY

Vyšetřovatelé navrhli podat obžalobu na čtyři lidi a jednu firmu za podvod spáchaný v souvislosti s ochraňováním českých státních hmotných rezerv v Německu. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Z dřívějších informací vyplývá, že jde o kauzu společnosti Viktoriagruppe a jejích bývalých šéfů. Obvinění podle kriminalistů způsobili Česku škodu přesahující 108 milionů korun.

Případ zmizelé nafty je jednou z kapitol sporu o její české nouzové zásoby uložené v Německu. Stíhání čelí od března 2018 bývalý majitel Viktoriagruppe Petr Malý i jednatel české pobočky společnosti Lubomír Novotný. O podání obžaloby rozhodne pražské vrchní státní zastupitelství. Policie mu trestní spis předala minulý týden. Za podvod se škodou velkého rozsahu hrozí pachatelům pět až 10 let vězení.

Společnost Viktoriagruppe, která zkrachovala v roce 2015, skladovala v Bavorsku pro český stát palivo za zhruba miliardu korun. Když skončila v insolvenci, začala o skladované zásoby právní bitva. Česku se nakonec po dohadech s konkurzním správcem postupně podařilo naftu přesunout z Kraillingu zpět. Poté, co z Německa dorazila poslední cisterna, však měření potvrdilo obavy, že část paliva chybí. Česká Správa státních hmotných rezerv (SSHR), která se o strategické zásoby stará, uvedla, že postrádá 6,3 milionu litrů pohonné hmoty.

Kauze se věnoval server iRozhlas.cz, který dříve napsal, že podle kriminalistů část paliva do bavorského skladu nikdy nedorazila. Malý, Novotný a další dva obvinění příjem hmot počátkem roku 2011 údajně vykázali pouze na papíře. SSHR prý předložili dvě fiktivní listiny, kterými záměrně nepravdivě deklarovali naskladnění nafty do skladu v Kraillingu. Viktoriagruppe se tak nezákonně obohatila o 44 milionů korun, tvrdí policie.

Na přelomu let 2012 a 2013 pak údajně Viktoriagruppe na pokyn Malého natřikrát ze skladu odvezla přes čtyři miliony litrů nafty, které posléze prodala. SSHR o tom prý ovšem obvinění neinformovali a za palivo nezaplatili 62 milionů korun.
Za skladování „zmizelé“ nafty si pak Viktoriagruppe nechala od Česka dva a půl roku platit, čímž podle policie způsobila další škodu přesahující dva miliony korun.

VYTUNELOVAL PŮL MILIARDY, PO 12 LETECH DOPADEN V DUBAJI

Dvanáct let unikal spravedlnosti muž, kterého soud v nepřítomnosti odsoudil za vytunelování půl miliardy korun. Za mřížemi se měl odsedět osm a půl roku. Než ho ale policisté stihli zadržet, utekl do zahraniční. Podvodníka teď do Česka vydaly dubajské úřady díky mezinárodnímu zatykači. Podvodníka soud poslal do vězení v roce 2010. Odsouzen však musel být v nepřítomnosti, protože policistům v té době už tři roky unikal.

Poté, co se muž vyhnul zatčení v České republice, zapletl se do trestné činnosti i ve Spojených arabských emirátech. „V Dubaji vystupoval jako expert, který může pomoci českým podnikatelům nastartovat podnikání v tomto emirátu. Pouze však inkasoval finanční prostředky a své závazky neplnil,“ řekl policejní mluvčí David Schön. V Dubaji Čecha zadrželi tamní policisté už tři roky po útěku. Byl však propuštěn na kauci a jeho vydání zpátky do vlasti se tak vzdálilo.

„Výrazný posun nastal v letošním roce, kdy se policistům Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci podařilo zajistit u dubajských úřadů realizaci mezinárodního zatýkacího rozkazu a muž byl již podruhé zatčen,“ přiblížil mluvčí. Tentokrát už ale kauce možná nebyla.

Vydání podvodníka do rukou českých policistů nezabránil ani výjimečný stav a ukončení provozu komerčních leteckých linek. „Zadržení v Dubaji mělo svá časová omezení, proto bylo velmi nutné rychle najít způsob, jak muže dopravit do ČR a zabránit tak jeho propuštění a možnému zmizení,“ uvedl Schön. Pomoci proto musela armáda, která let byla schopna zajistit.

U Labe ve Valtířově na Ústecku policisté našli mrtvolu neznámého muže

Deportace proběhla na konci března. „Pobyt českých policistů ve Spojených arabských emirátech se počítal na minuty, během kterých přímo na letišti vyřídili nutné formality,“ shrnul mluvčí. Zadržený putoval z letiště rovnou do věznice.
„Nouzový stav sice omezuje život všech občanů a do jisté míry komplikuje i mezinárodní policejní spolupráci, ale bez ohledu na všechna karanténní opatření, včetně uzavření hranic, se boj se zločinem nezastavil a nezastaví,“ upozornil Schön. Dodal, že oba čeští policisté, kteří do Dubaje cestovali, musí podstoupit preventivní karanténu.

ŠÉF LÁN BALÁK OBVINĚN, V OBOŘE VYTĚŽIL VÍC KAMENE NEŽ VYKÁZAL

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili šéfa lánské obory Miloše Baláka kvůli těžbě kamene v letním sídle prezidenta, upozornil web Aktuálně.cz. Spolu s Babákem byli obviněni další dva lidé. Podle kriminalistů tajně vytěžili a odvezli kamene více, než oficiálně vykázali. Tím měla vzniknout škoda za 1,35 milionu korun.

Balák je od roku 2017 stíhaný i v kauze zmanipulování veřejné zakázky lánské lesní správy, která je příspěvkovou organizací prezidentské kanceláře. Zakázka se týkala opravy svahu u vodní nádrže Klíčava. Vinu v této kauze Balák již dřív odmítl. Aktuální stíhání pak označil za nesmysl.„My jsme proti tomu podali stížnost. Předpokládám, že to bude z jejich strany ukončeno. Je to stále stejná zakázka. Je věc státního zastupitelství, že to administrativně rozšířili o další věc,“ řekl webu Aktuálně.cz Balák.

„V souvislosti s těžbou kamene v Lánské oboře byly obviněny tři fyzické osoby ze spáchání zločinu zpronevěry a účastenství na tomto zločinu ve formě organizátorství, respektive pomoci,“ řekl Aktuálně.cz státní zástupce Jiří Pražák. „Příslušná trestní sazba tedy je dva až osm let odnětí svobody, výše způsobené škody je nejméně 1,35 milionu korun,“ dodal s tím, že podrobnosti o jménech obviněných nebude zveřejňovat.

Podle zdrojů Aktuálně.cz policisté v případu argumentují sérií důkazů, mimo jiné znaleckými posudky, podle kterých Balák vytěžil výrazně více kamene, než je uvedeno ve smlouvách o jeho prodeji. Lesní správa Lány je podle webu uzavřela s kladenskou firmou Energie - stavební a báňská, která je spolu s Balákem stíhaná i v kauze týkající se zakázky na zpevnění vodní nádrže Klíčava.

Dvanáct milionů ze zakázky prosazované Mynářem skončilo ve schránkové firmě

Policie v souvislosti se zakázkou ohledně Klíčavy zadržela v roce 2017 tři lidi, následovaly domovní prohlídky a prohlídky prostor a pozemků na řadě míst včetně budovy Lesní správy Lány. Zakázku prováděly firma Energie - stavební a báňská a společnost Syner. Podle médií je druhým obviněným ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky jeden z Balákových spolupracovníků. Prezidentův kancléř Vratislav Mynář loni v souvislosti s návrhem na obžalobu stíhaných uvedl, že chce ctít presumpci neviny a svého podřízeného Baláka neodvolá.

POSLANCI KÝVLI NA POKUTU AŽ 10 TISÍC

Poslanci kývli na to, že budou moci policisté a strážníci na místě ukládat pokuty do 10 tisíc korun za porušení vládních opatření k omezení šíření koronaviru. Nyní se mohou přestupky projednávat výhradně ve správním řízení. Vláda tento návrh poslala do Sněmovny v rámci balíku návrhů, jimiž reaguje na pandemii koronaviru.

Policisté by až deseti tisíci mohli pokutovat lidi například za porušení zákazu volného pohybu či za nezakrývání dýchacích cest rouškou mimo domov.„Mně to přijde jako nepřiměřené,“ řekl místopředseda Sněmovny a Pirátů Vojtěch Pikal. „Nechceme, aby se to zvrhlo na buzeraci,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

„To snad nemyslíte vážně,“ durdil se šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek Kalousek. Upozornil, že nikdo nemůže po lidech chtít, aby s sebou nosili tak velkou hotovost. Poslanec Marek Benda z ODS se ptal, zda si bude moci venku zakouřit, protože když si sundá venku roušku, bude mu hrozit na místě pokuta až 10 tisíc korun.

Lidé nemají strach z policejního státu, řekl Hamáček

Kdyby měli lidé obavy z policejního státu, tak by podle ministra vnitra Jana Hamáčka tak nevěřili policii, jak jí důvěřují. „99 procent lidí dodržuje všechno, problém je jen u jednoho procenta občanů,“ řekl Hamáček.Také podle komunistického poslance Zdeňka Ondráčka nebudou policisté novou možnost zneužívat. „Věřím v inteligenci policistů a strážníků Městské policie,“ řekla také poslankyně za ODS Jana Černochová.

Hamáček po schválení návrhu vládou zdůraznil, že policisté nebudou stát v lese za stromem a pokutovat každého bez roušky. „Jde nám o rychlý postih evidentních porušení s rizikem možného přenosu infekce,“ uvedl Hamáček. Ukázkovým případem pro udělení pokuty je podle něj třeba skupinové popíjení alkoholu na předzahrádkách nebo v parcích.
V současnosti platí, že lidé se mohou venku pohybovat maximálně ve dvojici, pokud nejde o osoby žijící ve společné domácnosti.

Od úterý vláda lidem umožnila, aby individuálně sportovali na otevřených sportovištích, v parcích a na dalších veřejných prostranstvích, přičemž pokud dodrží pravidlo o minimálně dvoumetrových rozestupech, nemusí mít při sportu roušku. Například když se půjdou projet se na kole či proběhnout sami v lese .

Lidé se tak mohou venku věnovat třeba tenisu, nohejbalu, golfu, jízdě na koni, bruslení či vodním sportům při omezení počtu dvou osob na hřišti nebo v posádce na lodi.

Poslanci rozhodnou o zkouškách na VŠ

Poslanci by měli ve středu zrychleně schvalovat i změny v insolvencích a exekucích, úpravu přijímacích zkoušek na vysoké školy nebo ochranu nájemníků před výpovědí z bytů. Přijímací zkoušky na vysoké školy by se podle vládního návrhu mohly konat prezenčně nejdříve 15 dnů po znovuotevření škol. Vysoké školy by je ale měly mít možnost organizovat i na dálku, podobně jako státní zkoušky.

Další vládní návrh cestovním kancelářím umožní vydávat klientům poukazy místo již zaplacených peněz za zrušené zájezdy. Poukazy budou moci odmítnout lidé nad 65 let, zdravotně postižení nebo nezaměstnaní. V případě, že lidé poukaz do 31. srpna příštího roku poukaz nevyčerpají, budou mít nárok na vrácení uhrazených záloh. Sněmovna se z preventivních důvodů sešla zhruba v polovičním počtu, ale poměr sil mezi stranami zůstal zachován. Po poslancích projedná vládní návrhy i Senát a dostane je k podpisu prezident Miloš Zeman.

NA VELIKONOCE NIKOMU NEOTEVŘU, BÁL BYCH SE NÁKAZY

Ve středu ráno znovu jednal Ústřední krizový štáb. Po jednání jeho šéf ministr vnitra Jan Hamáček pochválil lidi za dodržování vládních nařízení. „Pokud bude křivka nakažených pokračovat stejně jako doposud, lze uvažovat o rozvolnění omezení malých obchodů nebo některých služeb," řekl. Velikonoce proběhnou za současných podmínek.

„Ta čísla jsou dobrá jenom kvůli tomu, že občané dodržují nařízení,“ pochválil české občany vicepremiér. „Za předpokladu, že se ten pozitivní trend potvrdí, můžeme uvažovat o dalších krocích směrem k malým obchodům či některým službám,“ dodal.

Ve chvíli, kdy křivka nakažených přestane stoupat, dá se podle Hamáčka hovořit o nějakém rozvolňování současných omezení. V takové situaci prý však zatím ještě nejsme. „Z mého pohledu je nějaké masivní uvolňování teď předčasné,“ uvedl ministr. Jeho vládní kolega Adam Vojtěch říkal, že díky tomu, že se podařilo zastavit nekontrolované šíření koronaviru, může se tedy začít chystat postupný návrat k normálnímu životu (podrobnosti k článku Vojtěch: Zastavili jsme nekontrolované šíření viru, můžeme se vracet k normálu).

Velikonoce proběhnou za současných omezení, bezpečnostní složky však nepřistoupí k žádným speciálním opatřením. „Policie bude v ulicích provádět hlídkovou činnost. Nemůžu ale zařídit, aby byla v každé obci policejní hlídka,“ řekl Hamáček. Podle něj by lidé měli být rozumní a myslet na to, aby nenakazili sebe nebo někoho jiného. „Já kdybych byl doma, tak nikomu neotevřu, protože bych se bál, že mě někdo nakazí,“ uvedl Hamáček.

„V tuto chvíli žádám, dodržujte opatření i přes Velikonoce. Situace se zlepšuje právě proto, že většina z nás nařízení dodržuje,“ dodal ministr vnitra. Ústřední krizový štáb po Velikonocích spolu s ministerstvem zdravotnictví vyhodnotí situaci a pokud se potvrdí pozitivní trend počtu nakažených, může se podle Hamáčka po víkendu otevřít diskuze, zda otevřít další obchody.

Efektivnější je doporučit lidem látkové roušky

Hamáček se vyjádřil i k distribuci jednorázových roušek pro občany. V tuto chvíli prý čeká na vyjádření ministerstva zdravotnictví, on sám však považuje za efektivnější, aby lidé nosili látkové roušky. „Spíše se přikláním k tomu, aby hlavním prostředkem ochrany obyvatel byly látkové roušky,“ řekl vicepremiér. Spotřeba jednorázových roušek by prý byla enormní. „Jakkoliv jich máme zajištěno několik desítek milionů, tak by to znamenalo de facto celý ten objem distribuovat občanům a nezbylo by nám pro zdravotníky a sociální oblast,“ upozornil. V současné chvíli se v této věci čeká na stanovisko ministerstva zdravotnictví.

Hamáček hovořil také o distribuci ochranných pomůcek. „Daří se nám nákupy centralizovat jak ze zahraničí, tak od domácích dodavatelů,“ uvedl ministr vnitra. „Právě probíhá distribuce ochranných masek, které jsou schopné nahradit filtry FFP3, kterých je stále nedostatek,“ dodal. Řekl také, že je Česko podle jeho informací dostatečně zásobená plicními ventilátory.

Šéf Ústředního krizového štábu se také zmínil o diskuzi ohledně řízeného promořování populace. „Budeme se bavit o tom, zda pokračovat v současných opatření, nebo přejít na nějakou jinou taktiku. Já pro to však nevidím důvod,“ uvedl a dodal, že současná vládní strategie má dobré výsledky.

HYGIENICI CHYTROU KARANTÉNU NEVYUŽÍVAJÍ

Zavádění projektu chytré karantény, která se na jihu Moravy zkouší už více než týden, podle jejích tvůrců vázne. Tvrdí, že se hygienici s novým systémem za celou dobu nesžili a například „vzpomínkové mapy“ dosud nevyužívají. Podle epidemiologa Romana Prymuly byl problém v komunikaci.Chytrá karanténa má být v Česku jednou z hlavních zbraní proti koronaviru. Podle spoluautorů projektu však její zavádění naráží na to, že se hygienici drží svých „starých“ postupů.

„Hygiena zatím neudělala žádný hovor, který by byl na základě žádosti o data od operátorů. Operátoři se nás ptají, jestli není někde chyba, že je nikdo o nic nežádá,“ řekl MF DNES Ondřej Tomas, spoluautor projektu ze sdružení Covid19cz.
Systém chytré karantény spočívá v získávání údajů o pohybu nakažených lidí pomocí mobilních operátorů a bankovních transakcí. Zjednodušeně řečeno, nakažený dá souhlas s pořízením přehledu jeho pohybu pomocí údajů z mobilu a karty, a hygienici pak mohou snadno dosledovat, s kým byl ve styku například ve frontě v obchodě. To se ale stále neděje.

Hygienici však takovou kritiku odmítají. „Dotýká se mě to. Já si práce kolegů nesmírně vážím a zaslouží si spíše obdiv než dehonestace,“ uvedla hlavní hygienička Jarmila Rážová. Za hygieniky se postavil i šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. „Nejsem si vědom, že by něco brzdili. Jako člověk od čísel můžu potvrdit, že díky hygienikům víme, kde se nákaza vyskytuje, a díky nim jsme také odhalili ohnisko nákazy na Olomoucku,“ řekl Dušek MF DNES.

Přístup neodpovídá vážnosti situace, tvrdí tvůrci

Podle dalšího ze spoluautorů projektu chytré karantény Petra Bartoše projekt brzdí neochota hygieniků přejít na moderní technologie.„To, co říká pan Prymula do médií, že je to úspěch, že se testuje a budeme rolovat na další kraje, to není pravda. Urgenci situace neodpovídá přístup lidí ze státní správy, kteří by nám měli pomoci posouvat používání co nejvíce z tohoto digitalizovaného procesu v praxi,“ tvrdí Bartoš. Ten stál u zrodu úspěšných projektů jako Slevomat nebo Dáme jídlo.

Podle něj sám náměstek Roman Prymula, který má zavedení chytré karantény na starost, technologickému řešení nerozumí a na Bartošovy nabídky, že mu systém vysvětlí, prý nereagoval.„Já si myslím, že jsem její princip pochopil velmi dobře, avšak její iniciátoři k ní přistupují poměrně technokraticky,“ řekl k tomu MF DNES Prymula. Na dotaz, jak je se zaváděním chytré karantény spokojen, však neodpověděl.

Podobný názor jako Bartoš má i jeho kolega Ondřej Tomas. „Chci, aby plošná karanténa zmizela. Šli jsme do toho, abychom pomohli, ale štve mě, když někteří neschopní státní úředníci to bojkotují. Ve finále jsme tady všichni uvězněni kvůli pár úřednicím z hygieny. Na konci dubna to hygienická stanice přestane stíhat (starým způsobem bez chytrých map, pozn.red.),“ dodal Tomas.

Ve středu odpoledne pak Prymula současné problémy blíže okomentoval pro ČTK. Zmínil, že potíže jsou v komunikaci mezi hygienickou službou a call centry, které obsluhují proškolení medici. Podle něj se však už pracuje na nápravě.
„Systém se posiluje nově vyškolením asi 150 vojenských mediků, kteří budou nápomocni v jednotlivých centrech,“ přiblížil s tím, že si lidé musí zvyknout pracovat na jiných technologiích, než na které byli dosud zvyklí.

Bojujeme s technikou, hájí se hygiena na jihu Moravy

Odběry na základě speciálních vzpomínkových map, které by měly vizualizovat data od operátorů a bank, zatím skutečně nezačaly. Podle šéfa jihomoravské hygieny Davida Křivánka dojde ke zprovoznění mapy až v tomto týdnu.
„Mapa se ještě vůbec netestovala, čekáme na programátory. Pro nás to ale není klíčová komponenta. Epidemiologické šetření probíhá pořád stejně, jen za použití jiného technického prostředku. Určitě už proběhlo minimálně tisíc hovorů,“ řekl Křivánek.

Jeho slova potvrdil ve středu odpoledne i Roman Prymula. „Pravdou je, že do včerejška se neuskutečnilo využití paměťové mapy, která vázla na smluvních vztazích a poskytování dat mezi jednotlivými subjekty, protože je řada subjektů, které s nimi musí pracovat. Dnes už by měla být používána,“ sdělil.

Vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla však sdělil, že se mapy začnou vytvářet až v následujících dnech. „Stále jsme v pilotu a jednotlivé fáze chytré karantény nabíhají postupně. Celé to musí být precizní jak po technické, tak po organizační stránce. Není jednoduše možné, aby všechny funkcionality a prvky fungovaly od prvního dne pilotního provozu,“ poznamenal.

Například mapy podle něj plní svůj účel v okamžiku, když nad nimi vede rozhovor s pozitivně testovaným člověkem proškolený a kvalifikovaný personál. „A my jsme včera dokončili školení 130 mediků, kteří od zítřka začínají fungovat v terénu. Takto masivní projekt by se za normálních okolností připravoval několik měsíců. My jsme si dali za cíl to celé spustit během dvou tydnů,“ doplnil ve středu odpoledne Dzurilla.

Také šéf jihomoravských hygieniků Křivánek odmítá, že by hygienici chytrou karanténu sabotovali. Ke úternímu ránu odebraly armádní odběrové týmy asi dvě stovky vzorků od lidí, které hygienici pro testování označili. Na jihu Moravy jich operuje celkem pět. Všechny však vojáci dosud nevyužili. V jeden den využili maximálně čtyři a například v pondělí a včera vyjely jen dva.

„Bojujeme s technikou, s nahrávacími soupravami, jako jsou mikrofony a sluchátka, které ne všechny fungují (hygienici si nahrávají hovory s pacienty, kteří vyjmenují, s kým byli v kontaktu , pozn. red.). Informovali jsme vývojový tým, že nastal problém. Jde ale o malé zdržení. Rozhodně to není o tom, že bychom to sabotovali,“ ujišťuje Křivánek.

VOJTĚCH: ZASTAVILI JSME ŠÍŘENÍ VIRU

Podle prediktivních modelů by na konci dubna mohlo být v Česku 10 600 lidí s diagnostikovaným onemocněním covid-19. Reprodukční číslo se blíží k 1. To podle odborníků značí zastavení nekontrolovatelného šíření nemoci. „Můžeme se připravovat na postupný kontrolovaný návrat k normálnímu životu,“ řekl ministr zdravotnictví Vojtěch. S rozestupy či rouškami však podle něj budou Češi žít další týdny až měsíce.

„Česká republika zatím zabránila tomu nejhoršímu, skutečně jsme odpracovali velký kus práce,“ zhodnotil ve středu boj proti onemocnění covid-19 ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.„Podařilo se nám zastavit nekontrolovatelné šíření nemoci covid-19 v Česku a můžeme se připravovat na postupný kontrolovaný návrat k normálnímu životu,“ uvedl Vojtěch.

Podle Vojtěcha také probíhá tvorba plánu na návrat k relativně normálnímu životu. „Ještě nějakou dobu běžný nebude. I když budeme opatření rozvolňovat, vždy tam bude muset být časový prostor mezi dalšími rozvolněními,“ dodal. Režimová opatření však podle něj budou dále platit, s rozestupy či rouškami podle něj budeme žít další týdny až měsíce.

„Nemůžeme si dovolit, abychom to, co jsme do teď udělali, hodili do koše. Aby přišla nějaká druhá vlna,“ vysvětlil.
S tím souhlasí i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. „Nemůžeme takto uzavřený systém udržet nekonečně dlouhou dobu několik měsíců,“ řekl Prymula. Uvolňování podle musí být řízený proces. Podle Vojtěcha je Česko z nejhoršího venku. „Uchránili jsme nemocnice před náporem. Jsme rádi, že se nám podařilo zachovat i ostatní péči ve stále stejné kvalitě,“ dodal.

Reprodukční číslo podle něj díky přijatým opatřením klesá k číslu jedna, před 7. březnem bylo 2,64. Reprodukční číslo vyjadřuje, kolik dalších lidí nákazu v průměru chytí od jednoho infikovaného člověka.

Počet testů v tomto období rostl - včera byl také otestován rekordní počet vzorků, více než 7 000. „Pokud odečteme opakované testy, i tak klesá podíl pozitivních případů, i když je o něco vyšší, než z celkového počtu testů. Je kolem 6 procent,“ vysvětlil Dušek s tím, že podíl pozitivních případů k celkovému počtu provedených testů se pohybuje okolo 5,1 procenta.

Jasný signál toho, že se v té populaci něco děje a že se nekontrolovatelné šíření nemoci zastavilo,“ podotkl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. O dosavadních opatření podle Duška data říkají to, že se podařilo uchránit zranitelné složky obyvatel.

Ostražitost je podle Duška stále na místě.

10 600 případů do konce dubna

„Situace ukazuje jednoznačně, že vývoj je optimističtější, než jsme před týdnem odhadovali,“ řekl Dušek. Nová predikce pak přichází s reprodukčním číslem 1,02. „Reprodukční číslo blízké 1 neznamená eliminaci nemoci, znamená zastavení nekontrolovaného šíření,“ dodal Dušek. Do 15. dubna bychom podle Duška mohli čekat přibližně 7 000 diagnostikovaných případů, do konce dubna 10 600 případů. Při rizikovém scénaři, počítá predikce s přibližně v 19 500 nakaženými ke konci dubna.

Dušek na tiskové konferenci také odprezentoval porovnání mortality v jednotlivých zemích. V Česku byla k 6. dubnu 0,73, ke stejnému dni v Itálii byla 26,29, ve Španělsku 26,58, Velké Británii 7,42 a v USA 2,95. V Česku dosud v nemocnicích zemřelo 91 lidí nakažených novým koronavirem. Naopak 281 pacientů se z nemoci covid-19 podle ministerstva zdravotnictví vyléčilo. Podle údajů na resortním webu je v Česku k dnešnímu ránu 5 033 nakažených.

Hospitalizaci zatím potřebovalo 13,5 procent diagnostikovaných, na JIP skočila čtvrtina ze všech hospitalizovaných. Aktuálně je v nemocnicích kvůli koronaviru 403 lidí, na odděleních JIP 89, z toho 64 lidí je napojených na umělou plicní ventilaci a dva na mimotělní oběh.

POSLANEC ONDRÁČEK CHCE ODEJÍT Z KRIZOVÉHO ŠTÁBU?

Členy Ústředního krizového štábu jsou teprve něco málo přes týden. Jenže své působení ve štábu vedeném ministrem vnitra za ČSSD Janem Hamáčkem si pětice osobností nominovaných opozičními stranami představovala trochu jinak. Někteří z nich mluví o „smíšených dojmech“, další se přímo cítí „nevyužití“. No, a zástupce KSČM – poslanec Zdeněk Ondráček – dokonce zvažuje, zda „má vůbec smysl pokračovat“.

S přizváním zástupců opozice přišel ve Sněmovně premiér Andrej Babiš. Nejprve nabízel místa tři, nakonec se dostalo na pět vyslanců opozičních stran. Lidovce zastupuje poslanec a lékař Vít Kaňkovský, TOP 09 nominovala prezidenta České stomatologickéRomana Šmuclera, ODS zastupuje senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček, komunisté vyslali poslance Zdeňka Ondráčka a za Piráty společně s hnutím STAN v krizovém štábu zasedá ekonom Filip Matějka.

Za první týden ale byli přizváni na jeden videokonferenční hovor, který se konal minulou středu. Další jednání je čeká až ve středu dopoledne. Špičky Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) jsou přitom v kontaktu denně, navíc v jeho rámci fungují čtyři pracovní skupiny. Nicméně do nich zástupci opozice přístup nemají, byť by o to někteří z nich stáli.

Smíšené pocity

„Přiznám se však, že první dojmy jsou smíšené, plénum ÚKŠ je třicetičlenné těleso a videokonferenční komunikace je poměrně náročná, ale jsem zvyklý se přizpůsobit. Svoji roli vidím ve zdravotně-sociální problematice a v krizovém řízení, těmto oblastem se věnuji ve Sněmovně a mohu uplatnit i své profesní zkušenosti,“ říká lidovecký primář havlíčkobrodské nemocnice Vít Kaňkovský.

Necítí se tedy v krizovém štábu zatím jen „do počtu“, aby vláda vypadala dobře, že dala opozici šanci se zapojit? „Musím říci, že tento názor někde v podvědomí mám. V tuto chvíli se ho snažím vytěsnit, budu nadále aktivní. Chystám další podněty a snažím se komunikovat i se členy pracovních skupin. Pokud bych navzdory tomu zjistil, že moje účast v ÚKŠ nemá výsledky, pak bych přenechal místo někomu jinému,“ poznamenal Kaňkovský.

Poměrně kritický je zatím ke své roli ve štábu i vyslanec topky Roman Šmucler. „Ze zákona je to jakýsi koordinační orgán státních úředníků. Takže lidi, kteří nejsou státní úředníci, jsou tam trochu jako cizorodý element, jakoby tam nepatří. Máme slyšení jeden den v týdnu a mezitím štáb pracuje,“ líčí.

„Třeba bych rád pomohl ve dvou pracovních komisích. Ve zdravotnické a druhé, která se týká mediálních věcí. Ale bylo mi řečeno, že to není potřeba, že to udělají profesionální tiskoví mluvčí. Nechci být ošklivý, ale možná lidi, které mám kolem sebe z televizí, mají jiné zkušenosti i možnosti,“ dodal bývalý moderátor TV Nova.

Možná nejradikálnější pohled na věc přidal komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. „Jednou za týden můžeme slyšet, co se tam děje. Po jedné návštěvě nechci hodnotit, ale vnímám to tak, že počkáme na druhou schůzku a pak zvážíme, jestli má vůbec smysl dál pokračovat. Představoval bych si od toho něco víc,“ konstatoval.

Opačně věc vidí vyslanec Pirátů a STAN Filip Matějka a také občanský demokrat Martin Červíček. Podle Matějky, který je zároveň členem Hamáčkovy ekonomické skupiny pod vedením Jana Švejnara, bylo první jednání „konstruktivní“ a zatím nemá „žádný důvod si myslet“, že by jejich podněty nebraly špičky krizového štábu v potaz.
„Jsem host. Děkuji za to“

Bývalý policejní prezident Martin Červíček mluví ještě jinak. „Svoji roli vnímám jako roli hosta, děkuji za ni. Plně si uvědomuji, že to není statutární členství v ÚKŠ. Beru to spíš jako projev dobré vůle od Jana Hamáčka, kdy máme možnost vnímat alespoň ty zásadní věci, které se v Ústředním krizovém štábu dějí, něco k tomu případně říci a mít možnost s těmi informacemi pracovat i uvnitř politických stran,“ uvedl Červíček.

Právníci podali trestní oznámení na Babiše, Vojtěcha, Hamáčka i Prymulu

„Když nic jiného, alespoň vidím, že ÚKŠ začal fungovat. Je to operativa, jež připravuje podklady vládě, která pak rozhoduje. Z tohoto pohledu jsem neměl jiná očekávání, necítím žádné zklamání a dokonce jsem i upozorňoval, že to takto má fungovat,“ doplnil.

A co na výhrady některých zástupců opozice říká sám šéf krizového štábu Jan Hamáček? „Zástupci opozice mají na jednání ÚKŠ prostor pro své návrhy nebo připomínky, jejich podněty bereme vážně a jsou zapracovány do konkrétních řešení. Jejich zapojení do jednotlivých pracovních skupin nebo užšího vedení ÚKŠ však nemá smysl, protože to už je práce zástupců jednotlivých úřadů na podkladech pro plénum ÚKŠ, jehož členy zástupci opozice jsou,“ konstatoval ministr vnitra.

EXMINISTR KREMLÍK: MILIONY NA BYT MĚ NEPŮJČILI RODIČE, ALE ADVOKÁT

Exministr dopravy Vladimír Kremlík nezískal peníze na koupi svého bytu od rodičů, jak původně tvrdil, ale od advokáta Gabriela Achoura. Částku 8,59 milionu korun na nákup bytu na pražském Strahově Achour původně půjčil přímo Kremlíkovi, pohledávku však následně po dohodě převedli na jeho rodiče. Exministr tak peníze nyní dluží jim.

„Pan Achour mi jako fyzická osoba půjčil před koncem roku a pak pohledávku převedl na rodiče. Peníze budu rodičům splácet ze svých příjmů,“ řekl Kremlík Radiožurnálu. Kremlík si koncem loňského listopadu koupil dvoupatrový byt na jednom z nejlukrativnějších míst v Praze na Strahově. Dal za něj 14,4 milionu korun. Přes 7 milionů korun si půjčil u Hypoteční banky. A zbytek, 6,8 milionu, podle kupní smlouvy doplatil z vlastních prostředků. Jak k nim přišel, ale tehdy odmítal konkretizovat.

Po nuceném odchodu z ministerstva dopravy kvůli předražené zakázce na elektronické dálniční známky však musel odevzdat oznámení o majetku, který během funkce získal, a také to, jestli má nějaké závazky. Z dokumentů vyplynulo, že 8,59 milionu korun půjčili exministrovi Vladimír a Věra Kremlíkovi, tedy jeho rodiče.

To však vyvolalo jen další otázky, nebylo totiž jasné, kde by takovou částku jeho rodiče vydělali. Otec exministra v minulosti pracoval jako dělník v Kovosvitu. Matka dělala knihovnici a pracovala pro obec Vrdy ve Středočeském kraji.
S Achourem se znají z farnosti Kremlík Radiožurnálu řekl, že advokáta Achoura zná z farnosti. „Nikdy neměl žádné zakázky z ministerstva dopravy,“ doplnil.

Miliony od dělníka a knihovnice. Kremlík si půjčil na nákup bytu od rodičů

„Už nejsem ministr, tak se k tomu nechci vyjadřovat. Když jsem skončil ve funkci a následně podával to první majetkové přiznání, tak právní stav byl takový, že věřiteli byli rodiče. Teď říkám, že ta původní smlouva byla uzavřena s fyzickou osobou, panem Achourem. Stalo se tedy to, že pan Achour tu pohledávku postoupil na moje rodiče a moji rodiče se stali věřiteli,“ vysvětloval Radiožurnálu Kremlík, proč není Achour v dokumentech veden jako věřitel.

Advokát údajně souhlasil s převedením pohledávky na Kremlíkovi rodiče jen proto, že mají majetek, kterým mohou alespoň částečně ručit. Radiožurnálu však řekl, že je Kremlíkovým jednáním a veřejným vystupováním zklamán.

HEREČKA MOTTLOVÁ: TEĎ NEHRAJI, JSEM POKLADNÍ V LIDLU

Barbora Mottlová (33) přišla jako mnoho jejích kolegů z umělecké branže kvůli šíření koronaviru a s tím souvisejícím ochranným opatřením ze dne na den o práci. Herečka se však rozhodla neztrácet čas sezením doma. Nově nastoupila jako pokladní v potravinářském řetězci.

„Tak jo, tady to je. Ze dne na den jsem přišla o veškerou práci jako velká spousta lidí kolem mě. Beru situaci takovou, jaká je, a vycházím z ní. Nedá se nic dělat. Nebrečím. Nesedím doma na zadku a nečekám, až dojdou peníze,“ napsala Barbora Mottlová v pondělí v příspěvku na Instagramu.

„Nenechám se od nikoho vyživovat, a když mám zdravé nohy a ruce, nebudu si ani půjčovat, abych si mohla doma válet šunky. Nájem ani žvanec se samy nezaplatí. Už druhý týden dělám v sámošce na pokladně,“ přiznala herečka u fotografie v pracovním.

„Díky tomu mám dobrý pocit z odvedené práce, učím se novým věcem a hlavně, poznala jsem super partu lidí. Jsem vděčná za to, co mám, a co díky téhle divnodobě poznávám. Lidi, mějte se rádi,“ dodala Mottlová s hashtagy láska, vděčnost, pokora, práce šlechtí. Nezahálet se rozhodla například také Simona Tydlitátová, přední houslistka z orchestru Collegium 1704 a zakládající členka souboru Musica Florea. Ta nastoupila pro změnu v jedné z pražských poboček obchodního řetězce Lidl.

AUTOKLUB POMOHL OBYTNÝMI VODY SLEZSKÉ DIAKONII

Autoklub České republiky si v minulých dnech připomněl 116 let od založení. V březnu 1904 byl založen Klub českých automobilistů, který se pět let poté sloučil s jen o měsíc starším Klubem českých motocyklistů. Později byla nejstarší motoristická organizace u nás přejmenována na Autoklub republiky Československé. A po více než století je dnes pevnou součástí naší občanské společnosti. Autoklub byl vždycky připraven pomoci republice. Ať už to bylo u jejího zrodu, nebo připomeňme také pomoc státu, když Autoklub instaloval na svoje náklady první dopravní značky. Velkou roli hrál i v pohnutých časech před druhou světovou válkou, kdy se podílel na rozvoji branné připravenosti.

„Uvědomujeme si v návaznosti na tradici našich předků svou odpovědnost. I v této mimořádné době nabízíme pomoc, zejména se snažíme zaměřovat na ty nejohroženější – seniory. Již v prvních dnech mimořádných opatření jsem oslovil všechny členy Klubu závodníků veteránů a potěšilo mě, že jsme hned po pár desítkách hodin mohli prvním zájemcům zavézt textilní roušky a respirátory. Těm, kteří nemají nablízku své blízké, obstaráváme také nákupy,“ přiblížil Jan Šťovíček, prezident Autoklubu České republiky.

Přestože se Autoklub ČR v současné koronavirové krizi potýká také jako mnoho dalších organizací s ekonomickými problémy, pomáhá potřebným. Rodině Vyroubalových ze Zlína, která kvůli požáru přišla o střechu nad hlavou, Autoklub ČR zajistil prostorný obytný vůz. Díky tomu může být rodina zase spolu. Tento týden zavezli „autoklubáci“ další dva obytné vozy na Severní Moravu. O pomoc požádalo jedno ze středisek Slezské Diakonie, domov pro osoby se zdravotním postižením KARMEL Tichá. Zapůjčení obytných vozidel vyřešilo potřebu mít dostatečné zázemí pro pracovníky s ohledem na dobu odpočinku a psychohygienu, která je v dané chvíli velmi nezbytná.

Vozidla budou k dispozici pracovníkům, kteří by v případě uzavření služby z důvodu koronavirové nákazy museli ve středisku zůstat nepřetržitě po dobu 1-2 týdnů. „Spadl nám velký kámen ze srdce. Jsme nesmírně vděčni za ochotu Autoklubu České republiky. Nejen, že karavany zabezpečili, dovezli z Prahy na Severní Moravu, ale zajistili i pojištění vozů. A to vše zcela zdarma. Děkujeme všem, kteří v této nelehké době pomáhají, za otevřená a vřelá srdce,“ sdělila Gabriela Lhotská, vedoucí středisek Slezské diakonie na Novojičínsku. „Rádi jsme pomohli, solidarita je v současné době na prvním místě, společně vše zvládneme!“ vzkázal prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček. Bohumil Pácl, Marketing, média a PR manažer Autoklub ČR

DOHODA KRAJE, MINISTERSTVA S TŘINECKÝMI ŽELEZÁRNAMI

Třinecké železárny se v dubnu 2018 zavázaly k aktivitám, které povedou k menšímu zatížení životního prostředí. Stejně jako po prvním roce platnosti dobrovolné dohody dopadlo hodnocení dobře i za rok 2019. Moravskoslezský kraj, Ministerstvo životního prostředí i Třinecké železárny své závazky splnily.

„Náš kraj se stále vyrovnává s důsledky jistého nezájmu o stav životního prostředí v minulosti. Dnes už mají lidé a podniky naštěstí jiný přístup i jiné nároky. Také existují prostředky, jak naše životní prostředí lépe chránit. Jedním ze způsobů je i zodpovědný přístup velkých podniků, které negativní dopady své činnosti na životní prostředí snížily s využitím nejmodernějších technologií na minimum. Vážím si toho, že jsou některé podniky ochotné dělat i něco nad rámec povinností, které jim ukládá zákon,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a připomněl, že kraj už má dobrovolnou dohodu podepsánu s celkem sedmi velkými podniky působícími v regionu.

V dobrovolné dohodě s Třineckými železárnami a Ministerstvem životního prostředí slíbil například Moravskoslezský kraj zvýšit náklady na nadlimitní čištění pozemních komunikací, které spravuje. „Silnice II. a III. tříd čistíme v našem regionu mnohem více, než nám ukládá zákon. Díky tomu odstranila Správa silnic Moravskoslezského kraje více než pět tisíců tun nečistot, které by jinak v našich městech a obcích zůstávaly v ovzduší. Ze silnic se odstraňuje prach i částice všech frakcí, což hraje důležitou roli ve zlepšování kvality vzduchu, který všichni dýcháme. Nadlimitní čištění 1019 kilometrů silnic stálo krajskou pokladnu skoro 27 milionů korun,“ vyčíslil hejtman Ivo Vondrák.

Dodal, že kraj také podle dohody finančně podporuje ozdravné pobyty předškoláků a žáků 1. stupně základních škol, které jsou v místech s nejvyšší mírou znečištění ovzduší. Dále kraj poskytl 2 miliony korun na monitoring ovzduší v regionu a bude nadále přispívat na výměny starých kotlů za ekologické.

„Moravskoslezský kraj přispívá všem úspěšných žadatelům o kotlíkovou dotaci navíc dalších 7 a půl tisíce korun. Ve druhém kole dotací krajská rada schválila téměř 70 milionů korun, z toho už bylo v roce 2019 proplaceno 16,9 milionu. Kraj se také zavázal předfinancovat a administrovat příspěvek 78 obcí na výměnu kotlů,“ řekl hejtman Ivo Vondrák s tím, že krajský úřad obhájil certifikát EMAS a certifikovaný systém řízení kvality. To znamená, že minimalizuje negativní dopady svého provozu na životní prostředí a zlepšuje kvalitu služeb občanům.

Třinecké železárny se v rámci dobrovolné dohody zavázaly k celkem 15 opatřením. Byla mezi nimi například instalace technologií ke snížení emisí prachu, výsadba zeleně či ozdravné pobyty pro děti. „Na ozdravné pobyty jsme v loňském roce vynaložili bezmála dva miliony korun. Dětem, kterých bylo 291, jsme plně uhradili desetidenní pobyt v Tatrách, kam zamířily v době končící topné sezóny,“ řekl generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

Dodal, že v posledních letech se výrazně podařilo snížit emise prachu i v okolí Třineckých železáren, a to díky instalaci nejmodernějších technologií odprášení za miliardy korun. „Objem prachu za poslední roky klesl na minimální hodnoty. Podle výsledků odborných studií a měření již železárny nepatří k největším znečišťovatelům ovzduší. Podílí se na prašnosti pouze v jednotkách procent,“ vysvětlil generální ředitel hutě Jan Czudek s tím, že firma nyní pracuje na omezení víření prachu uvnitř i v okolí areálu. Loni byl například dokončen projekt centrálního vysávání obou aglomerací i přesýpacích stanic. Zařízení ročně zachytí téměř 8 tun prachu frakce PM10.

K dalším závazkům patří výsadba a údržba zeleně, do které vloni firma investovala 1,28 milionu korun. Další 3 miliony korun firma vyčlenila na pravidelné čištění komunikací ve městě a uvnitř areálu.

Závazky dobrovolné dohody splnilo také Ministerstvo životního prostředí ČR. Například vyhlásilo výzvu s alokací jedné miliardy na projekty snižující emise v hutních provozech v Moravskoslezském kraji. Ministerstvo také zveřejnilo střednědobý harmonogram výzev operačního programu do roku 2019 a také harmonogram výzev na rok 2020.

„Ministerstvu se dobrovolné dohody s velkými průmyslovými podniky osvědčují. Všechny aktivity ve prospěch zlepšení ovzduší, které jsou nad zákonný rámec, mají velkou hodnotu a jsou důkazem, že je možná spolupráce soukromého sektoru, státní správy a samosprávy na společném řešení problému. Doufám, že se nám společně s vedením Moravskoslezského kraje podaří přesvědčit i další velké znečišťovatele, aby i oni dali touto cestou najevo společenskou zodpovědnost vůči regionu, ve kterém působí," uzavřel ministr životmího prostředí Richard Brabec.PhDr. Miroslava Chlebounová, PR specialista