iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ministr Hamáček: Na koledování o Velikonocích zapomeňte

Lidé letos nebudou moci na Velikonoce koledovat, ani si například připíjet se sousedy, sdělil v pondělí ministr vnitra Jan Hamáček. Aktuální vládní nařízení kvůli novému typu koronaviru to totiž nedovolují. Omezení pohybu platí od 12. března, k rozvolňování opatření musí podle ministra Česko přistupovat opatrně.

„Podle současných opatření to možné není,“ odpověděl Hamáček na dotaz, zda mohou příští pondělí koledníci vyrazit po vesnici nebo zda si kolegové a sousedé mohou tradičně připít slivovicí. Šéf Ústředního krizového štábu také zopakoval, že má opatrný postoj k rozvolňování vládních opatření. Již dříve uvedl, že by je vláda neměla výrazně měnit.

Hamáček: Otevřít obchody je riziko. Ve vážných případech povolí vycestování

„Díky opatření, které jsme přijali, je průběh epidemie v České republice zatím lepší než ve státech na západ od nás. A já bych byl strašně rád, aby to tak zůstalo,“ uvedl Hamáček. Opatrně se staví také k návrhu, aby před Velikonocemi mohly otevřít některé další obchody nebo venkovní sportoviště, o kterém bude v pondělí rozhodovat vláda.

PRYMULA ZVAŽUJE ŘÍZENĚ POMOŘIT POPULACI, BABIŠ I HAMÁČEK PROTI

Pokud se podaří ochránit rizikové osoby, měla by se velká část populace nemocí covid-19 cíleně promořit, řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Názor na promořenost společnosti změnil poté, co Čína poskytuje nekorektní a zřejmě vyfabulovaná data o počtu lidí nakažených novým typem koronaviru, řekl. „Kdyby byl na obzoru lék, držel bych tvrdá opatření třeba tři měsíce. Ale lék na cestě není, proto se stát ekonomicky rozběhne a budeme populaci řízeně promořovat,“ prohlásil v DVTV Prymula.

Část obchodů a venkovních sportovišť se má otevřít už tento čtvrtek, další menší provozy zřejmě po Velikonocích, pokud bude pokračovat současný vývoj epidemie. Žáci by se do škol mohli vrátit v polovině května, byť v rouškách. Alespoň částečně cestovat za hranice by se mohlo „záhy“, uvedl epidemiolog. Prymula řekl, že údaje z Číny o počtu nakažených podle něj nejsou korektní. Nedává podle něj logiku, že všechny nové případy v Číně jsou importované, ale případy tam nenarůstají, i když jinde ve světě za poslední dva až tři týdny počet nakažených dramaticky stoupá.

Za pozměněnými daty vidí ovšem i pozitivní věc - úmrtnost by nemusela být tak vysoká, jak se dosud uvádělo. Například z údajů z Itálie vyplývá, že nakažených je tam podstatně víc, možná až deset milionů, tím pádem by úmrtnost pacientů s covid-19 nebyla 15 procent, ale jen dvě až tři procenta, dodal.

Pro mladší a zdravé lidi to nebude horší než chřipka

Když se v Česku podaří ošetřit rizikové osoby, zbytek populace by se s nemocí měl v nějakém časovém období potkat a prokázat, že je imunní. „Neříkám všichni, ale ti, pro něž nebude horší než chřipka. A to jsou lidé nižšího věku, lidé zdraví,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví. Rizikoví nejsou jen senioři, ale i mladší lidé trpící například vysokým tlakem nebo cukrovkou.

K názoru na promoření populace koronavirem příliš není nakloněný šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček. „Cílené promoření společnosti, který použil náměstek Prymula, je podle mě nešťastný výraz,“ řekl po jednání krizového štábu ministr vnitra Hamáček. „Bylo by dobré, aby proběhla odborná diskuze a až poté padla politická rozhodnutí,“ dodal.
Podle Hamáčka jsou dvě cesty, jak může cílené promoření populace proběhnout. Jako příklad uvedl Velkou Británii, kde tato strategie příliš nefunguje. Naopak ve Švédsku či Singapuru ano.

„Pokud toto rozhodnutí učiníme, tak bude nejvážnějším rozhodnutím v rámci tohoto současného stavu a není z toho cesta zpátky,“ dodal. S promořením populace nesouhlasí ani premiér Andrej Babiš. Radiožurnálu řekl, že taková myšlenka je riskantní a neumí si to představit. Zdůraznil, že Česko jde cestou tzv. chytré karantény.

Plošné testování Česka není potřeba

Plošné testování celé populace podle Prymuly není potřeba, stát chystá otestovat zhruba 17 tisíc lidí na jižní Moravě, v Praze a dalších vybraných regionech, což pomůže získat přesnější data o promořenosti v zemi.

Prymula zdůraznil, že i když současná situace se jeví zatím poměrně příznivě, vyhráno není. „Vyhráli jsme první bitvu, ale čeká nás dlouhá válka,“ řekl. V souvislosti se záměrem prezidenta Miloše Zemana udělit mu nejvyšší státní vyznamenání uvedl, že za výsledky stojí řada dalších lidí a je to týmová práce. Do politiky se zatím nechystá, chce zůstat apolitický a pracovat pro stát. „Nevím, co bude v budoucnu, ale cíleně se na to nechystám a neuvažuju o tom,“ dodal.

MINISTR HAMÁČEK: OTEVŘÍT OBCHODY RIZIKO

Ústřední krizový štáb v čele s ministrem vnitra Janem Hamáčkem by chtěl povolit Čechům po 14. dubnu vycestovat za hranice v odůvodněných případech. Velikonoce podle něj ovšem proběhnou v současném omezeném režimu „Navrhujeme, abychom po Velikonocích zrušili zákaz vycestování pro české občany,“ řekl Hamáček. Současná omezení však platí nadále. „Hranice jsou nadále uzavřené, víza se nevydávají a stále platí zákaz vstupu cizinců až na výjimky,“ upozornil Hamáček.

Ministr vnitra řekl, že by cestování platilo pouze z odůvodněných důvodů. Nevztahovalo by se to tak na nakupování za hranicemi. Po návratu by Češi, kterým bylo umožněno vycestovat, zamířili do karantény. Hamáček dodal, že Velikonoce proběhnou v současném režimu.

Ústřední krizový štáb také jednal o pravidlech pro tzv. pendlery. Ti by se nově museli nechat testovat mimo Českou republiku a při návratu do země by předložili potvrzení. Testování má zařídit zaměstnavatel. „Pokud pendler potvrzení nepředloží, tak bude umístěn do karantény,“ řekl Hamáček.

Potvrzení by mělo určitou platnost, aby se pendleři nemuseli kvůli práci nechávat testovat každý den.
Hamáček se také vyjádřil k návrhu rozvolnit vládní opatření. „Já už jsem říkal, že jsem velmi skeptický a že ještě není vyhráno,“ řekl vicepremiér. Ostatní země prý nařízení nerozvolňují. Téma se však bude ještě projednávat na vládě.

Ministr mluvil také o návrhu promořování populace. O něm hovořil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. „Bylo by dobré, aby proběhla odborná diskuze a až poté padla politická rozhodnutí,“ okomentoval možné opatření Hamáček. Dodal také, že ve Velké Británii tato strategie příliš nezafungovala, ve Švédsku ale prý zafungovala o něco lépe.
„Pokud toto rozhodnutí učiníme, tak bude nejvážnějším rozhodnutím v rámci tohoto současného stavu a není z toho cesta zpátky,“ dodal. Vláda podle něj debatu dnes zahájí, ale určitě nerozhodne v horizontu dní.

„Jsem přesvědčen, že nouzový stav by měl trvat po celou dobu, kdy jsme v té horké fázi boje s epidemií,“ řekl Hamáček. Podle něj má v nouzovém stavu vláda pravomoci k tomu, aby mohla jednat mnohem efektivněji. Pokud se nouzový stav prodlouží jenom do konce měsíce, bude podle Hamáčka žádat vláda o prodloužení ještě jednou.

V současné době platí nouzový stav do 11. dubna, tedy do Velikonoc. Podle Hamáčka by prodloužení nouzového stavu o 30 dní nebránilo v možném rozvolňování aktuálních omezení. Vláda například zvažuje, zda neotevřít některé další obchody.

HEJTMANA PLZNĚ VYŠETŘUJÍ OHLEDNĚ NÁKAZE

Plzeňská policie vyšetřuje krajské radní, úředníky i hejtmana, zda se nedopustili šíření nakažlivé nemoci. Hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard v pátek oznámil, že má pozitivní test, už předtím byl ale v karanténě kvůli nakažení jedné radní a svého náměstka. Je to vůbec první takové podezření kvůli šíření nakažlivé nemoci v souvislosti s koronavirem.

Pokud by policie kohokoliv obvinila, hrozilo by dotyčnému za šíření nakažlivé nemoci v krajním případě až deset let vězení, za porušení karantény až třímilionová pokuta. Vyšetřování je v tuto chvíli na začátku, policie zatím nikoho neobvinila.

Hejtman Bernard odmítá, že by karanténu porušil, kohokoliv ohrozil a vyšetřování považuje za politický boj. Minulý týden - podle svých slov po ukončení karantény - ale navštívil mimo jiné domov pro seniory v Janovicích nad Úhlavou. Ředitel domova je od té doby v karanténě.

Hejtman Josef Bernard pozitivní test oznámil v pátek na svém Facebooku.

„Po ukončení karantény a negativních výsledcích testování jsem na sobě pociťoval příznaky mírné svalové horečky a měl jsem teplotu 37 stupňů. Abych nic nezanedbal, nechal jsem si provést opakované testy, které prokázaly, že jsem Covid pozitivní. Dnes jsem nastoupil do druhé karantény. Nyní se cítím opět naprosto zdravý. Ve vedení krizového štábu pokračuji způsobem, který mám již ověřený, tedy prostřednictvím moderních komunikačních prostředků,“ napsal hejtman.
Koronavirus v Česku

Po radní z ODS Radce Trylčové a náměstkovi hejtmana Zdeňkovi Honzovi z ČSSD se stal třetím pozitivně testovaným.
Do karantény nastoupili radní poté, co se společně setkali 16. března na jednání krajské rady, žádný z účastníků neměl roušku, jejíž nošení bylo povinné až o tři dny později. Radní Trylčová nemoc oznámila ve čtvrtek 26. března. Policie nyní zjišťuje, jestli všichni dodrželi hygieniky nařízenou karanténu.

„Zatím nevztahujeme vyšetřování k žádné osobnosti, prověřujeme, zda nemohlo dojít ke spáchání trestného šíření nakažlivé nemoci z nedbalosti. Vyšetřujeme to z úřední povinnosti a zároveň se na nás obrátili i občané,“ potvrdila informace MF DNES krajská policejní mluvčí Martina Korandová.

Hejtman Bernard, který ještě 29. března prohlašoval, že je negativní, jakékoliv pochybení odmítá. Tvrdí, že za vším je politika - právě někteří jeho kolegové z rady kraje kritizovali, že se v uplynulých dnech objevil na veřejnosti. „Považuji to za spekulace, nikoho jsem neohrozil, s žádnou rizikovou osobou jsem nebyl v kontaktu,“ řekl MF DNES v pondělí ráno Bernard.

Josef Bernard stojí v čele Plzeňského kraje od voleb z podzimu 2016, do kterých šel jako lídr sociálních demokratů. Pro ně ho jako mimořádně zajímavou osobnost získal Milan Chovanec. Bernard předtím řadu let působil jako generální ředitel plzeňské Škoda Transportation. Do veřejného života poprvé vstoupil v listopadu 1989, kdy při generální stávce přivedl na plzeňské náměstí dělníky ze Škodovky.

Po volbách v roce 2016 vznikla na kraji koalice čtyř uskupení, která vyřadila vítěze voleb hnutí ANO. V koalici jsou sociální demokraté, ODS, Starostové a Patrioti, a Koalice pro Plzeňský kraj.

Bernard se před časem s ČSSD rozešel s tím, že necítí její podporu. V křesle hejtmana za socialisty však setrvává. V nejbližších dnech se očekávalo jeho vyjádření, s jakým subjektem a zda vůbec půjde do letošních krajských voleb. Nejčastěji zmiňovanou variantou bylo jeho nové spojení se Starosty.

BEZ ZKOUŠEK LÉKAŘI Z TŘETÍCH ZEMÍ BUDOU PRACOVAT V ČR

Ministerstvo zdravotnictví povolí lékařům z takzvaných třetích zemí, tedy zemí mimo EU, aby v českých nemocnicích pracovali i bez potřebných aprobačních zkoušek. Povolení se bude vztahovat na dobu nouzového stavu a tři měsíce po jeho skončení, sdělil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch po pondělním jednání vlády. Ta navrhované opatření schválila.

„Navrhujeme to na základě podnětů z nemocnic, aby tam mohli pracovat lékaři ze třetích zemí dočasně i bez aprobačních zkoušek,“ uvedl ministr. Podle něj budou tito lékaři pracovat pod přímým dohledem plně vzdělaného lékaře. Musí mít navíc srovnatelné lékařské vzdělání.

„Bude to výjimečný režim po dobu nouzového stavu a tři měsíce poté, aby si ostatní lékaři mohli odpočinout,“ řekl Vojtěch. Některé krajské nemocnice už dříve avizovaly, že bez těchto lékařů by musely některá oddělení zavřít. Na problematiku působení lékařů zejména z Ruska a Ukrajiny upozorňuje dlouhodobě zejména Česká lékařská komora (ČLK). Podle jejích dřívějších informací jich v českých nemocnicích působilo asi 400.

V současné době musel lékař ze země mimo EU, který chtěl pracovat v Česku, složit takzvanou aprobační zkoušku. Podle komory je ale kvalita těchto lékařů často horší, nedokážou se domluvit česky a nejsou schopni složit rozdílové zkoušky.

Z celkového počtu 50 tisíc lékařů v České republice je podle ministerstva doktorů ze zemí mimo EU asi jedno procento. Musí složit zkoušku z jazyka a odbornou zkoušku v češtině. Úspěšnost je asi 15 procent. Nově už nemají lékaři neomezený počet pokusů.

ZPĚVAČKA PINK SE NAKAZILA KORONAVIRFEM, NA LÉČENÍ DALA MILION DOLARŮ

Zpěvačka Pink (40) se na sociálních sítích fanouškům svěřila, že měla pozitivní test na koronavirus. Spolu se synem Jamesonem (3) měli příznaky nemoci COVID-19. Po dvou týdnech v karanténě je zpěvačka zdravá. „Před dvěma týdny jsme s mým tříletým synem Jamesonem měli příznaky COVID-19. Naštěstí měl náš lékař přístup k testům a já měla pozitivní výsledky. Moje rodina už byla v domácí karanténě a podle instrukcí lékaře jsme v ní zůstali i další dva týdny. Před několika dny jsme byli znovu na testech a ty byly už naštěstí negativní,“ napsala Pink na Instagramu a poprosila své příznivce, aby zůstali doma a chránili se.

Zpěvačka tvrdí, že měla štěstí a mohla se nechat otestovat. Americkou vládu viní z toho, že testování není dostupnější.
„Tato nemoc je vážná a skutečná. Lidé potřebují vědět, že nemoc postihuje mladé i staré, zdravé a nemocné, bohaté a chudé, a musíme zajistit bezplatné a širší testování, abychom chránili naše děti, naše rodiny, přátele a naše komunity,“ uvedla.

Rozhodla se také pomoct zdravotníkům a věnovala půl milionu dolarů nadaci Temple University Hospital Emergency Fund ve Philadelphii, kde její matka Judy Moore 18 let působila v centru věnujícímu se nemocím a transplantacím srdce. Dalších 500 tisíc dolarů Pink věnovala fondu města Los Angeles zaměřenému na boj s nemocí COVID-19.

„DĚKUJEME všem našim zdravotnickým pracovníkům a všem na světě, kteří tak tvrdě pracují na ochraně našich blízkých. Jste naši hrdinové! “ dodala.

HEREČKA KUKLOVÁ: KDYBYCH VĚDĚLA, CO VÍM DNES, PŘIŠLA BYCH DŘÍV

Herečka Michaela Kuklová (51) se koncem února svěřila, že bojuje s rakovinou prsu. Nyní příznivcům na sociálních sítích popsala, jak na nemoc přišla. Vyšetření na mamografu přitom nádor neodhalilo.

„Nevím, jak vy, ale já neměla ani tušení, že existuje druh karcinomu, který nemusí být vidět ani na mamografu, ani na sonu. Nevěděl to nikdo z mého okolí. Podstoupila jsem mamograf a myslela si, že jsem tedy zdravá... Nevím přesně jak dlouho, ale možná tři roky jsem cítila změny v citlivosti prsu. Až o dost později jsem objevila jakési tvrdnutí žláz, nepravidelný útvar, žádná bulka. Pochopitelně jsem se utěšovala, že mi nic není, když mamografické vyšetření bylo v pořádku...,“ začala herečka svůj příspěvek na Instagramu.

O čtvrt roku později se objednala na sono. Opravdu pečlivě ji prohlížely dvě lékařky a podstoupila další, jiný mamograf. Pro jistotu se dohodla na biopsii, která potvrdila pozitivní nález.„Nádor byl vidět až na magnetické rezonanci a byl velký. Díky tomu jsem podstoupila operaci obou ňader a odebrání dvanácti uzlin. Když vše dobře půjde, jen se zařadím mezi ženy, co mají silikony. Léčbu mám zatím pouze hormonální. Poselství, které chci sdělit, je, že mamograf je důležitý, zachytí většinu nádorů a včas, ale samovyšetření a vnímání, co nám tělo říká, nepodceňovat,“ uvedla herečka.

„Kdybych věděla, co vím dnes, přišla bych dřív. Nikdo ale nepochybil a věřím v bezproblémové uzdravení. Stará se o mě skvělý tým lékařů a sestřiček VFN, jimž děkuji za jejich schopnosti i přístup. Musím zmínit báječného primáře doc. Davida Pavlištu, úžasnou MUDr. Janu Skřenkovou, která je mojí letitou kamarádkou a velikou psychickou oporou, empatickou prof. Petru Tesařovou, v jejíž péči jsem nyní, a citlivou sestřičku Renatu Desortovou,“ dodala herečka s tím, že děkuje i všem ostatním lékařům, sestrám a personálu, kteří dělají maximum pro to, aby byla zdravá.

OPOZICE: 30 TISÍC PRO OSVČ, STÁT UHRADIT PODNIKATELŮM I NÁJMY

ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 a hnutí STAN chtějí, aby příspěvek osobám samostatně výdělečně činným byl 30 tisíc korun, nikoli 25 tisíc korun, jak navrhuje vláda. Za každý další den po 30. dubnu by pak OSVČ měly podle pětice stran dostávat pětistovku. Podnikatelům, kteří museli uzavřít provoz, má také stát proplácet nájmy.

Pět demokratických opozičních stran se před mimořádnou schůzí Sněmovny shodlo na tom, co budou spolu prosazovat při snaze upravit vládní návrhy na zmírnění dopadů pandemie koronaviru. „Shodujeme se na tom, že je nutná plošná podpora OSVČ ve výši 30 tisíc korun,“ řekl místopředseda ODS Martin Kupka. Osoby samostatně výdělečné činné by o to měly mít šanci žádat i elektronicky. Náklady na toto opatření nemají překročit 30 miliard korun.

Lídr hnutí STAN Vít Rakušan řekl, že pětistovku denně by měl stát OSVČ proplácet i po 30. dubnu, za každý den, kdy nemohou provozovat svoji podnikatelskou činnost. Datem 30. dubna omezila pomoc osobám samostatně výdělečně činným ministryně financí Alena Schillerová.

"Naším cílem je, aby co nejvíce podnikatelů a živnostníků i po skončení této krize mohli obnovit své živnosti a mohli dále podnikat,“ uvedla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„Pozměňovací návrh, který předkládáme společnými silami, se týká všech OSVČ, živnostníků, menších podnikatelů, kteří museli z důvodu nařízení vlády uzavřít své provozovny, nebo je museli významně omezit, třeba restaurace, které mohou přes okénko prodávat, ale je to tak malý zlomek jejich příjmů, že to nestačí na pokrytí jejich nákladů. Jeden z těch největších fixních nákladů je obvykle nájemné. Chceme, aby nájmy po dobu uzavření provozoven na sebe vzal stát,“ uvedla Pekarová Adamová.

„Chceme, aby je proplácel ve výši 100 procent v případě, že ta provozovna byla úplně zavřena, a v 80 procentech, pokud byla významně omezena,“ řekla v pondělí šéfka TOP 09.

„Přicházíme s návrhy, které mají ambici vylepšit parametricky opatření, se kterými přichází vláda. Stále ještě tam nevidíme tam stále podporu pro ty živnostníky, kteří tu svoji činnost dělají jako vedlejší. také se zapomnělo na malé právnické osoby, eseróčka, které tvoří jeden člověk“ uvedl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

„Náš návrh se týká nejohroženější skupiny, to jsou lidé pracující na dohodu provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. To jsou lidé, kteří si platí sociální pojištění, jsou to třeba maminky na mateřské nebo senioři, kteří si přívydělávají, jsou to invalidní důchodci,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Tito lidé by měli dostat jednorázovou podporu 15 tisíc korun.

Sněmovna bude již v úterý a ve středu na mimořádné schůzi rozhodovat o návrhu vlády prodloužit nouzový stav a o sérii vládních návrhů ke zmírnění dopadů pandemie koronaviru. Nouzový stav v zemi zatím platí do 11. dubna. Vláda ho chce prodloužit o třicet dnů, ale po výhradách opozičních stran, i komunistů, kteří vládu ANO a ČSSD tolerují, připustil premiér Andrej Babiš, že mu nebude vadit, když Sněmovna nouzový stav prodlouží jen do konce dubna.

EXPERTI: ZŘIĎME V LETADLECH JIP, JSOU PRO TO IDEÁLNÍ

Zatímco letecké organizace stále naléhavěji volají po vládní pomoci a dotacích na záchranu odvětví, skupina britských odborníků přemýšlí, jak uzemněné flotily letadel v současné situaci využít. Letouny chtějí použít jako náhradní nemocnice a vytvořit z nich oddělení jednotek intenzivní péče.

Podle skupiny britských lékařů a technologických a leteckých expertů lze potřebnou úpravu letadel provést v řádu několika dní. Letouny jsou ideálním náhradním řešením jednotek intenzivní péče, míní skupina. Mají totiž systémy na dodávání kyslíku, mohou být hermeticky uzavřeny a vzduch v nich proudí laminárně, což omezuje šíření bakterií, podobně jako na operačních sálech.

Programu s názvem Caircraft chybí k zahájení činnosti už jen podpora britské vlády. Dokonalými letouny pro tyto účely by mohly být Boeingy 747 s širokým trupem nebo dvoupatrové Airbusy A380. Skupina dále uvedla, že používání letadel k těmto účelům je osvědčeným konceptem, který v minulosti využívaly i armády.

„Potřebná úprava letadla je jednoduchá a lze ji provést v řádu dní,“ říká člen skupiny a letecký analytik Chris Terry. Odstraněním sedadel by podle něj vznikl na palubách letounů prostor pro sto až sto padesát lůžek intenzivní péče s příslušným vybavením jako jsou ventilátory a kyslíkové přístroje.

Další výhodou nápadu je dobrá dopravní dostupnost letišť, píšou The Times. Přilehlé hotely by mohly ubytovat pracovní síly JIP. Zdravotnický personál by tak nemusel cestovat za prací a snížilo by se i riziko šíření nákazy ze zdravotníků do jejich rodin. Využití by se našlo i pro zaměstnance letišť, kteří se nyní oprávněné obávají propouštění.

Šéf britské skupiny, chirurg, podnikatel a akademik Jonathan Sackier popisuje, že lidé nakažení koronavirem a trpící dýchacími potížemi jsou sledováni v „klasických“ nemocnicích na odděleních pohotovosti. Jakmile se jejich zdravotní stav zlepší, posílají je lékaři do domácích karantén. Dýchací potíže se ale mohou vrátit a nakažené je potřeba znovu přijmout.

Právě těmto pacientům by podle Sackiera měla sloužit letadla přetransformovaná do podoby jednotek intenzivní péče.
Iniciativa by podle Sackiera mohla pomoct jak zemím prvního světa, jako jsou Spojené státy, tak zemím s nedostatečně rozvinutými ekonomikami. „Tyto státy mají v tomto ohledu omezené schopnosti. Trpí nedostatkem JIP a koronavirová pandemie by pro ně mohla znamenat katastrofu biblických rozměrů. Naproti tomu leteckou infrastrukturu má většina světové populace,“ uvádí Sackier.

Nemocnice ve vzduchu

Jedno z letadel značky Airbus už se jako nemocnice osvědčilo. Airbus A310 MRT německé armády na začátku minulého týdne začal přepravovat pacienty z přetížených italských nemocnic do Německa. Letoun disponuje šestnácti jednotkami intenzivní péče a 44 nemocničními lůžky.

Aerolinky v posledních dnech stěží popadají dech. Jak píše Forbes, 43 světových aerolinií uzemnilo celou svou flotilu. Letecké organizace jako je Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) žádají pomoc od států. A výše potřebné finanční injekce pro letecké odvětví může globálně dosáhnout až k jednomu bilionu dolarů.