iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Žaloby na opatření vlády ČR, nebojí se smrti covidem-19?

Městský soud v Praze řeší desítku žalob na mimořádná opatření: Pražský městský soud přijal do dnešního rána 11 žalob, které navrhují zrušení některého z opatření vydaných v souvislosti s nouzovým stavem. Jednu odmítl, ostatní doposud nevyřídil. Uvedla to mluvčí soudu Markéta Puci. Většina žalob směřuje primárně proti rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o zákazu volného pohybu osob a zákazu prodeje zboží a služeb. Další dvě žaloby míří přímo na vládu.

Soud může takzvané opatření obecné povahy zrušit jako nezákonné na návrh kohokoliv, kdo tvrdí, že byl opatřením zkrácen na svých právech. Vzhledem k tomu, že vláda i ministerstva sídlí v hlavním městě, je k projednání všech správních žalob směřujících proti jejich rozhodnutím příslušný právě Městský soud v Praze.

Většinu aktuálních návrhů podali jednotliví občané, v jednom případě se na soud obrátily dvě firmy. Mezi návrhy jsou dvě již dříve medializované žaloby na vládu. První, která usiluje o zrušení samotného nouzového stavu a souvisejících opatření, vznesli brněnští právníci Vendula a David Zahumeští. Druhou podal přeshraniční pracovník, jenž se domáhá zrušení omezení pro tzv. pendlery zaměstnané v Německu a Rakousku.

Jeden z dalších podaných návrhů, který míří proti opatřením ministerstva zdravotnictví, dnes ČTK poskytl advokát Jakub Kadlec z kanceláře Vilímková Dudák & Partners. Podle dvojice navrhovatelů byly razantní kroky spočívající v zákazu pohybu osob a zákazu maloobchodu uvedeny do praxe, ačkoli ministerská opatření nesplňují ani zcela základní formální požadavky, které na ně kladou platné právní předpisy, a navíc nebyla vůbec zdůvodněna.

První z navrhovatelů podniká v pohostinství, takže nyní nemůže provozovat svou činnost pod hrozbou citelné sankce. Do jeho provozovny se nemohou dostat zákazníci, na kterých je existenčně závislý. Druhý žalobce poskytuje ubytovací služby, což je nyní rovněž zakázáno. V textu opatření podle žalobců zcela chybí popis úvah, které by alespoň minimálně odůvodnily přijaté zákazy a omezení.

„Není vůbec zřejmé, proč se zákaz maloobchodního prodeje vztahuje například na železářství a prodej elektroniky, ale nikoli již na květinářství a prodej zahrádkářských potřeb. Stejně tak není zřejmé, proč se tyto zákazy vztahují na provozovatele stravovacích služeb, ale nikoli na závodní stravování. Není zřejmé, proč je umožněn pobyt v přírodě a parcích, když na některých cyklostezkách je naprosto běžný, ne-li větší provoz a zároveň je zakázán provoz venkovních sportovišť,“ konstatuje žaloba. Podotýká, že všechny uvedené podnikatelské i nepodnikatelské činnosti jsou přitom obsahově téměř totožné.
Žaloba zdůrazňuje, že ani za současné situace způsobené pandemií nelze ignorovat nezbytné právní požadavky. Ministerstvo přitom podle navrhovatelů do textů opatření „pouze otrocky kopíruje nespecifickou a ničím nepodloženou informaci o nepříznivém vývoji epidemiologické situace“.

Další z žalob, která se týkala opatření ministerstva zdravotnictví z 18. března o zákazu návštěv v nemocnicích, pražský městksý soud odmítl. Návrh podali partneři, kteří očekávali koncem března narození potomka a otec chtěl být u porodu v hořovické nemocnici. Soud vyšel z toho, že ministerstvo napadené opatření samo zrušilo dalším opatřením vydaným 27. března.

„Aby mohl soud návrhu vyhovět a napadené opatření obecné povahy zrušit, musí toto opatření obecné povahy existovat nejen v době podání návrhu, ale též v době rozhodování soudu ve věci samé. Rozhodovat o zrušení již zrušeného opatření nedává smysl,“ konstatoval soudce v usnesení, které má ČTK k dispozici. Následné žádosti páru u rozšíření původního návrhu nevyhověl, podle něj si žadatelé případně musejí podat nový samostatný návrh, který bude cílit na nové ministerské opatření.

STÁT POZASTAVIT ÚMLUVU?

Lidé přišli o základní práva a svobody, stát by měl pozastavit Úmluvu: Občané České republiky přišli rozhodnutím vlády o práva a svobody, ke kterým se stát zavázal podle mezinárodní Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Stát by měl proto od závazků dočasně odstoupit od Úmluvy podle článku 15 Úmluvy, pokud práva a svobody hodlá lidem vrátit. Jinak má stát Úmluvu vypovědět. Občané zkrácení o občanská práva a svobody, které zrušit nelze, mohou nyní podávat žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva. Naopak stav nouze podle Úmluvy umožňuje zavedení nucených prací.

Úmluvu o lidských právech a základních svobodách pozastavily v roce 2016 Francie a Turecko. Obě země to řádně oznámily Radě Evropy a Evropský soud pro lidská práva na to musí brát ohled. Francie pozastavila Úmluvu kvůli masivním teroristickým útokům s vysokým počtem obětí. Země proto nedodržuje právo na spravedlivý proces, když vykonává razie mezi podezřelými atentátníky bez předchozího souhlasu soudu.

Turecko pozastavilo podle článku 15 Úmluvu po puči v roce 2016. Francie i Turecko v tomto režimu fungují dodnes.
Jednotlivé články Úmluvy lze dočasně pozastavit s výjimkou článku 2 – právo na život, a článků 3, 4. a 7. Například trest smrti může být znovu zaveden jen v době války. Zástupci českého státu opakovaně uvádějí, že stát je ve válce, avšak válečný stav vyhlášen dosud nebyl. 12. března 2020 vyhlásila vláda ČR jen nouzový stav, což je první stupeň před stavem ohrožení a válečným stavem, který vyhlašuje parlament, jak uvádí ústavní zákon 110/1998.

Jak přesně vypadá odstoupení od Úmluvy podle článku 15 Česká justice informovala v souvislosti s odstoupením Turecka.
Od roku 1953 pozastavilo Úmluvu celkem osm států včetně Velké Británie, která tak učinila v souvislosti s násilím v Severním Irsku a znovu po 11. září.

Nouzový stav a občanská práva a svobody

V České republice byla rozhodnutím vlády o vyhlášení nouzového stavu dne 12. března 2020 omezena nebo zcela zrušena některá práva a svobody občanů. Stát takové zásahy v případech omezení některých práv učinit může, ale jen za určitých podmínek a konkrétní omezení musí být stanovena zákonem. Některá práva a svobody lidem odejmout vůbec nelze.
Zásadním zásahem do garantovaných svobod podle mezinárodní smlouvy, kterou ČR ratifikovala je svoboda pohybu podle článku 2 dodatkového protokolu 4 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách.

V současnosti občané ČR nesmějí na neurčitou dobu opustit území státu. Opatření nijak nesouvisí se Schengenským prostorem, který pouze upravuje hraniční kontroly, žádný zákaz odcestování z vlastní země neobsahuje, neboť jde o základní lidskou a občanskou svobodu podle Úmluvy o lidských právech a základních svobodách.
________________________________________
Článek 2 Úmluvy: Svoboda pohybu
1.Každý, kdo se právoplatně zdržuje na území některého státu, má na tomto území právo svobody pohybu a svobody zvolit si místo pobytu.
2. Každý může svobodně opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní.
3. Žádná omezení nemohou být uvalena na výkon těchto práv kromě těch, která stanoví zákon a jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, udržení veřejného pořádku, předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.
4. Práva uvedená v odstavci 1 mohou v určitých oblastech podléhat omezením stanoveným podle zákona a odůvodněným veřejným zájmem v demokratické společnosti.“
________________________________________
Ke svobodě pohybu se váže také Článek 3, podle kterého žádný stát nesmí zbavit občana práva vrátit se do státu, jehož je občanem. V souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem však stále existuje riziko, že nebudou zpátky na území vpuštěni ti občané, kteří pracují v zahraničí, ačkoli je to Úmluvou bez výjimky vyloučené.
________________________________________
Článek 3 Úmluvy: Zákaz vyhoštění státních občanů
1.Nikdo nebude, ať individuálně nebo hromadně, vyhoštěn z území státu, jehož je státním občanem.
2. Nikdo nebude zbaven práva vstoupit na území státu, jehož je státním občanem.“
Podle Úmluvy je rovněž zakázáno hromadně vyhošťovat cizince, v ČR se to nyní týká velmi nejistého postavení zahraničních pracovníků, které občas s vyhoštěním hraničí: Článek 4 Zákaz kolektivního vyhoštění cizinců má jedinou větu: „Hromadné vyhoštění cizinců je zakázáno.“
Zcela zásadní je upření práva občanům České republiky uzavřít manželství. Český zákon je ovšem postaven tak, že bez obřadu a fungující matriky nelze manželství uzavřít s jedinou výjimkou, totiž uzavření sňatku na smrtelné posteli. Česká justice u o tom informovala.
Úmluva o lidských právech a základních svobodách ovšem říká něco jiného:
________________________________________
Článek 12 Úmluvy: Právo uzavřít manželství
Muži a ženy, způsobilí věkem k uzavření manželství, mají právo uzavřít manželství a založit rodinu v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon tohoto práva.
________________________________________
Dalším garantovaným právem, kterého byla velká skupina občanů zbavena, je právo na vlastnictví. Tento institut obsahuje nejen právo něco vlastnit, ale rovněž právo majetek užívat. Právo vlastnit může stát omezit, jak učinil za náhradu v případu zabaveného zdravotnického materiálu firmě v Lovosicích. Statisícům živnostníků a podnikatelů ovšem stát zatím bez náhrady zrušil právo užívat – živnosti, obchody a jejich vybavení, know-how.
________________________________________
Článek 1 Úmluvy: Dodatkového protokolu Ochrana vlastnictví
Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva.
Předchozí ustanovení nebrání právu států přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut.
________________________________________
Dalším právem, o které situace zasáhla, je právo na spravedlivý proces. Jeho nedílnou součástí je totiž právo na projednání věci veřejně a v přiměřené lhůtě. Soudy se pokoušejí samy vypořádat se s lhůtami a předsedové soudů s advokáty vyzvali ministerstvo spravedlnosti, aby zákonem vyřešilo stavění a přerušení lhůt. Resort vládě v úterý předložil návrh změnových zákonů „Lex COVID-19“, který má na situaci reagovat. Musí ho ale ještě schválit parlament a podepsat prezident.
Článek 6 – právo na spravedlivý proces nemá v Úmluvě žádné výjimky ani dodatek, že může být omezeno zákonem. České soudu v současnosti stovky jednání ruší a odročují na pozdější termíny, rovněž informovala Česká justice.
________________________________________
Článek 6 Úmluvy: Právo na spravedlivý proces
Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků, anebo v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.
________________________________________
Občané rovněž přišli o právo pokojně se shromažďovat. Toto právo je však i v české legislativě upraveno podle odstavce 2 předmětného článku Úmluvy a svobodu shromažďování lze omezit.
________________________________________
Článek 11: Svoboda shromažďování a sdružování
Každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich.
________________________________________
Na výkon těchto práv nemohou být uvalena žádná omezení kromě těch, která stanoví zákon a jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, ochrany pořádku a předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Tento článek nebrání uvalení zákonných omezení na výkon těchto práv příslušníky ozbrojených sil, policie a státní správy.
Obyvatelé České republiky rovněž přišli o právo vyjádřit svoji víru prostřednictvím bohoslužby sám nebo společně s jinými lidmi, a to veřejně nebo soukromě. Také zákaz bohoslužeb musí být stanoven zákonem.
________________________________________
Článek 9 Úmluvy: Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání
Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání; toto právo zahrnuje svobodu změnit své náboženské vyznání nebo přesvědčení, jakož i svobodu projevovat své náboženské vyznání nebo přesvědčení sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, bohoslužbou, vyučováním, prováděním náboženských úkonů a zachováváním obřadů.

Svoboda projevovat náboženské vyznání a přesvědčení může podléhat jen omezením, která jsou stanovena zákony a která jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu veřejné bezpečnosti, ochrany veřejného pořádku, zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.
________________________________________
Zatím v jednom případě bylo občanům upřeno právo na svobodné volby, když volby do Senátu byly odloženy dosud bez stanovení náhradního termínu, jak vyplývá z webu ministerstva vnitra. Rozhodnutí již zkritizoval a odmítl Nejvyšší správní soud. „Chránit je třeba nejen zdraví, životy a hospodářství, ale i demokratický ústavní a právní stát,“ stojí v rozhodnutí NSS, které je dostupné v jeho internetové databázi. Vládní usnesení označuje za akt, který je nutné považovat za „natolik vadný, až je nicotný“. „Konečně odůvodnit odložení hlasování ve volbách omezením svobody pohybu je nepřípustné a není to ani přesvědčivé – konstrukce mimořádných stavů podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky je taková, že zákon má stanovit, jaká základní práva a svobody a v jakém rozsahu lze dočasně omezit. Pasivní a aktivní volební právo omezit podle zákona z těchto důvodů nelze, a nelze proto jejich omezení odvozovat od omezení jiných základních práv, jinak by zcela pozbyl smyslu taxativní výčet omezitelných základních práv v § 5 krizového zákona. Ostatně pak by omezením svobody pohybu mohly být zmařeny jakékoliv volby, i bez výslovného opatření, stačilo by s poukazem na zákaz pohybu zabránit voličům dojít do volebních místností a odevzdat hlas.“ V návaznosti na rozhodnutí ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) prohlásil, že úpravu voleb prosadí zákonem.
________________________________________
Článek 3 Úmluvy dodatkového protokolu Právo na svobodné volby
Vysoké smluvní strany se zavazují konat v rozumných intervalech svobodné volby s tajným hlasováním za podmínek, které zajistí svobodné vyjádření názorů lidu při volbě zákonodárného sboru.
________________________________________
Kromě toho zákazem svolávání zastupitelstev přišli občané o právo na samosprávu, jak Česká justice rovněž informovala.
Naopak česká vláda má podle Úmluvy o lidských právech a základních svobodách nezpochybnitelné právo zavést nucené práce. Vláda už toho využila, když nařídila pracovní povinnost pro studenty. Úmluva v článku, kterým se zakazují nucené a otrocké práce, takovou situaci přímo jmenuje:
________________________________________
Článek 4 Úmluvy: Zákaz otroctví a nucené práce
Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví.
Od nikoho se nebude vyžadovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce.
________________________________________
Za „nucenou nebo povinnou práci“ se pro účely tohoto článku nepovažuje: a. práce běžně požadovaná při výkonu trestu uloženého podle článku 5 této Úmluvy, nebo v době podmíněného propuštění z tohoto trestu; b. služba vojenského charakteru nebo, v případě osob, které odmítají vojenskou službu z důvodů svědomí v zemích, kde je takové odmítnutí vojenské služby uznáváno, jiná služba vyžadovaná místo povinné vojenské služby; c. služba vyžadovaná v případě nouze nebo pohromy, která ohrožuje život nebo blaho společenství; d. práce nebo služba, která tvoří součást běžných občanských povinností.

Kdy má stát odstoupit od závazků Úmluvy o lidských právech a základních svobodách? Upravuje to Článek 15 Úmluvy. Stát má o opatřeních informovat Radu Evropy:
________________________________________
Článek 15 Úmluvy: Odstoupení od závazků v případě ohrožení
V případě války nebo jiného veřejného ohrožení státní existence, může každá Vysoká smluvní strana přijmout opatření k odstoupení od závazků stanovených v této Úmluvě v rozsahu přísně vyžadovaném naléhavostí situace, pokud tato opatřen nebudou neslučitelná s ostatními závazky podle mezinárodního práva.
Podle tohoto ustanovení nelze odstoupit od článku 2, kromě úmrtí vyplývajících z dovolených válečných činů, a článků 3, 4 (odstavec 1) a 7.

Každá Vysoká smluvní strana využívající svého práva na odstoupení bude v plném rozsahu informovat generálního tajemníka Rady Evropy o opatřeních, která přijala a o jejich důvodech. Generálního tajemníka Rady Evropy bude rovněž informovat o tom, kdy tato opatření pozbyla platnosti, a kdy ustanovení Úmluvy budou znovu prováděna v plném rozsahu. Irena Válová, ceskajustice.cz

MINISTERSTVO ODSTRANILO Z JUSTIČNÍ DATABÁZE JMÉNA ÚČASTNÍKŮ

Ministerstvo spravedlnosti odstranilo z justiční databáze Infojednání jména účastníků řízení. Veřejnost tak ztratila možnost dovědět se touto cestou, koho se konkrétní soudní jednání týkají. Úřad svůj krok hájí tím, že v budoucnu chce zveřejňovat anonymizovaná rozhodnutí soudů nižších stupňů. Podle tiskového oddělení ministerstva totiž existuje riziko, že by soukromé subjekty mohly rozhodnutí deanonymizovat, a ohrozit tím práva účastníků řízení na ochranu osobních údajů.

V aplikaci Infojednání bylo doposud možné za několik vteřin zjistit jména účastníků konkrétního řízení po zadání příslušného soudu a k tomu spisové značky, nebo místa a dne konání. Nyní už se uživatelům zobrazuje pouze jméno soudce, který příslušnou věc řeší. Novináři a další zájemci z řad veřejnosti se tak budou muset obracet na mluvčí jednotlivých soudů, případně na právní zástupce účastníků.

„Uvedené opatření výlučně souvisí s realizovaným projektem zveřejňování rozhodování soudů nižších stupňů k naplnění závazku ČR vyplývajícího z Akčního plánu ČR Partnerství pro otevřené vládnutí 2018-2020 k zajištění transparentnosti soudního rozhodování,“ uvedla Lucie Machálková z tiskového oddělení.

Uvedla, že součástí projektu je vývoj nástroje pro pseudonymizaci publikovaných rozhodnutí. Nástroj má v maximální míře zajistit jak vypovídající schopnost textu, tak ochranu osobních údajů.

„Některé soukromé subjekty – navzdory opatřením Úřadu pro ochranu osobních údajů, který takové jednání neshledává v souladu s pravidly na ochranu osobních údajů – dlouhodobě z této aplikace čerpají jak jmenné, tak i číselné spisové údaje, a po jejich strojovém zpracování je ve svých aplikacích veřejně zpřístupňují s adresným jmenným vyhledáváním,“ připomněla Machálková.

„V kontextu s projektem zveřejňování rozhodování soudů nižších stupňů tak existuje zcela reálné riziko, že práva účastníků řízení na ochranu osobních údajů – zajišťovaná pseudonymizačním nástrojem – mohou tato druhotná zpracování soukromými subjekty ohrozit. A to tím, že publikovaná rozhodnutí budou s odvozeným využitím dat z InfoJednání depseudonymizována. Z tohoto důvodu jsme přistoupili k tomuto opatření,“ vysvětlila.

Ministerstvo zdůraznilo, že změny v databázi Infojednání jsou dlouhodobě připravovaným ochranným opatřením. Jako absurdní odmítlo spekulace, že omezení informací záměrně načasovalo na dobu nouzového stavu, aby změny prošly nepovšimnuty.

„Tuto záležitost jsme začali řešit už v polovině loňského roku, a to po jednáních s ÚOOÚ ve věci zmiňovaných nelegálních databází třetích osob. I z důvodu jejich iniciativy jsme začali přemýšlet o vypnutí této funkce. Finální objednávku pro dodavatele systému jsme odeslali v lednu 2020 se zapracováním do nejbližší distribuce, tedy do března 2020. Čili spojitost s nouzovým stavem je nulová,“ uzavřela Machálková.

Jedním ze soukromých subjektů, který na internetu bezplatně nabízí vlastní databázi s přehledem soudních jednání, je aktivista Tomáš Pecina. Na svém webu uvedl, že proti opatření ministerstva zvažuje vhodný právní postup. Vyjádřil ale obavu z toho, že soudy nebudou ochotné tento stav změnit.

ADVOKÁTI SE OBÁVAJÍ ZMĚN U EXEKUCÍ

Česká advokátní komora se vyjádřila k návrhu „Lex Covid-19“, obává se změn u exekucí: Dne 31. 3. 2020 schválila vláda návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu (tzv. „Lex Covid-19“). Jde o legislativní opatření v oblasti justice, kde se stanoví specifické a časově omezené důsledky přijatých mimořádných opatření. Česká justice nyní přináší připomínky České advokátní komory.

Návrh vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti a byl vládě předložen mimo připomínkové řízení, kdy výjimku pro takovýto postup udělil v souladu s Legislativními pravidly vlády předseda vlády. Lze usuzovat, že pro zrychlený legislativní proces ve stavu legislativní nouze je zde momentálně prostor, neboť je potřeba urychleně řešit nejen dopady na podnikatele, zaměstnavatele a zaměstnance, ale i na celou řadu dalších osob, kterých se týká soudní nebo jiné řízení.

Z důvodů výše uvedených nemohla Česká advokátní komora uplatnit k návrhu zákona připomínky v rámci standardního připomínkového řízení, nicméně měla možnost se k některým částem vyjádřit prostřednictvím člena sekce pro právo soukromé ČAK doc. JUDr. Bohumila Havla, Ph.D., který byl přizván do pracovní skupiny pověřené přípravou návrhu zákona a mohl se tedy podílet na jeho výsledném znění.

Návrh zákona byl dne 1. 4. 2020 projednán podvýborem ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení na společná schůzi s podvýborem pro ochranu spotřebitele, kterého se zúčastnil člen představenstva a vedoucí sekce insolvenčního práva ČAK JUDr. Michal Žižlavský.

Navrhované změny lze seřadit do čtyř oblastí:

a) Zvláštní ustanovení o možnosti prominutí zmeškání lhůt
Zavádí se možnost prominout zmeškání lhůty nebo navrácení lhůty pro vykonání úkonu ze strany vybraných subjektů soudních řízení nebo osob na řízení jinak zúčastněných.
b) Změny týkající se právnických osob

Navrhuje se po dobu trvání mimořádných opatření umožnit rozhodování orgánů právnické osoby s využitím technických prostředků nebo rozhodování per rollam i v případech, kdy taková možnost rozhodování není upravena v zakladatelském právním jednání.

Zákon počítá i s prodloužením funkčního období člena voleného orgánu právnické osoby pro případ, že uplyne v průběhu trvání mimořádného opatření.
Návrh zákona dále prodlužuje i lhůtu pro svolání valné hromady kapitálové společnosti a členské schůze družstva z důvodu projednání řádné účetní závěrky.

c) Akutní změny v insolvenčním právu

Návrh zákona upravuje celou řadu institutů v oblasti insolvenčního řízení, jejichž cílem je zajistit, aby aktuální hospodářská situace vyvolaná mimořádnými opatřeními neměla pro úpadce likvidační účinky. Zakotvuje se zvláštní lhůta 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, po kterou nemá dlužník povinnost podat na sebe insolvenční návrh. Rovněž tak se nebude do 31. 8. 2020 přihlížet k insolvenčnímu návrhu podanému věřiteli po nabytí účinnosti „Lex Covid-19“.
Dále se zavádí zvláštní režim oddlužení plněním splátkového kalendáře v těch případech, kdy oddlužení probíhá podle právní úpravy účinné před nabytím účinnosti zákona č. 31/2019 Sb. Dlužníku se rovněž v oddlužení přiznává za určitých okolností možnost podat návrh na osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek i tehdy, pokud nesplatil stanovený poměrný díl pohledávek.

Změnou insolvenčního zákona se zavádí tzv. mimořádné moratorium, jehož účelem je dočasně ochránit provozuschopné podniky, které se pouze v důsledku dočasného výpadku způsobeného mimořádnými opatřeními dostaly do přechodných platebních potíží. Návrh na mimořádné moratorium lze podat pouze do 31. srpna 2020.
Veškeré shora navrhované změny považuje Komora za potřebné, neboť přinášejí větší míru stability a právní jistoty do probíhajících řízení nebo do právní situace dotčených adresátů právních norem.

d) Změna exekučního řádu

Relativně samostatnou změnu představuje novela exekučního řádu (část třetí); jde o úpravu obligatorního zastavení exekuce pro případ, že po dobu posledních 3 let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a nebyl-li v ní po dobu posledních 3 let zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce.

Zde považujeme za nutné upozornit na to, že jde o návrh převzatý z aktuálního znění novely exekučního řádu, kterou již nějaký čas projednává Poslanecká sněmovna (viz tisk 545). Vzhledem k tomu, že nejde o návrh bezprostředně reagující na mimořádná opatření, je otázka, zda jeho přijetí ve zkráceném legislativním procesu ve stavu legislativní nouze nenaráží na ústavní mantinely (viz § 99 odst. 5 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny).

Navzdory společenské citlivosti problematiky exekucí v ČR si dovolujeme vyslovit nezbytnou míru obav z negativních dopadů narušení základní zásady civilního práva hmotného pacta sunt servanda, a to nad rámec dopadů mimořádných opatření. Návrh totiž významně poškodí věřitele, kteří již měli značné výdaje s nalézacím a vykonávacím řízením. Mnoho aktuálně postižených živnostníků a individuálních věřitelů ztratí definitivní šanci jednou se domoci svých nároků.

Smyslem a důsledkem zastavování exekucí by nemělo být, že vytvoří nové dlužníky či nové úpadce. V tomto bodě považuje návrh za populistický, přičemž se může snadno dostat do rozporu s ústavním právem vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny).
Podobná argumentace zazněla rovněž na jednání podvýboru ÚPV, kde také padl návrh na vypuštění celé části třetí a projednání této problematiky v rámci tisku 545, jak bylo původně plánováno, ceskajustice.cz

OMBUDSMAN ŘEŠÍ KORONAVIR A OŠETŘOVNÉ

Více než deset stížností dostal v souvislosti s opatřeními proti šíření nového koronaviru veřejný ochránce práv. Týkají se například ošetřovného či přítomnosti otců u porodu. Budeme se jimi zabývat, řekla dnes mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková. Kancelář v březnu eviduje meziměsíčně o něco méně podnětů.

Kancelář ombudsmana podle mluvčí eviduje 13 stížností v souvislosti s opatřením proti šíření nemoci COVID-19. „Týkají se především ošetřovného a přítomnosti otce u porodu, ale například i školství – organizace přijímacích zkoušek – nebo vězeňství. Je to všechno záležitost posledních dnů, takže se jimi postupně budeme zabývat a vyřizovat je,“ uvedla mluvčí.

Vláda v boji proti šíření nového viru přijala řadu opatření, například zakázala přítomnost otců u porodu. Důvodem je obava ze zavlečení choroby do nemocnice. Řada nastávajících rodičů s tím ale nesouhlasí. Opatření také minulý týden napadli u pražského městského soudu advokát Ondřej Pecák a Liga lidských práv. Ve správní žalobě se domáhají toho, aby soud opatření zrušil.

Kancelář ombudsmana eviduje za březen, kdy opatření proti šíření nového koronaviru postupně začínala platit, o něco méně podnětů než za předchozí měsíce. V březnu jich přišlo 637, v předchozích měsících 714, respektive 713. „Struktura se také nijak nemění, nejvíc podnětů bylo i v březnu z oblasti sociálního zabezpečení, stavebnictví, vězeňství, soudů a zdravotnictví a zaměstnanosti. A ani témata nejsou jiná, lidi trápí stejné věci,“ uvedla mluvčí.

SOUD EU: ODMÍTÁNÍM KVÓT UPRCHLÍKŮ PORUŠILY ZEMĚ POVINNOSTI

Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie. K tomuto závěru dnes dospěl Soudní dvůr Evropské unie. Podle vrcholného orgánu unijní justice se trojice zemí nemohla dovolávat toho, že odmítáním migrantů chrání svou vnitřní bezpečnost. Soud odmítl i argument, že systém zavedený v roce 2015 byl nefunkční.

Trio visegrádských zemí u soudu v Lucemburku zažalovala Evropská komise s cílem domoci se dodržování unijního práva. Právníci dotčených států však tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót již skončilo a rozsudek tedy nemůže zajistit nápravu.

Premiér Andrej Babiš dnes ČTK řekl, že není podstatné, že Česko společně s Polskem a Maďarskem spor u unijního soudu prohrálo. Podle ministerského předsedy důležité je, že Česká republika nebude přijímat žádné migranty a že kvóty v mezičase skončily.

Podle dnešního verdiktu byl sice požadavek na ochranu bezpečnosti státu oprávněný, systém kvót jej však uspokojivě zohledňoval. Zemím nedával právo odmítnout program přerozdělování jako celek, ale mohly jako bezpečnostní riziko vyhodnotit přímo jednotlivé migranty.

Státy se hájily tím, že článek 72 smlouvy o fungování EU jim dává právo v zájmu ochrany vnitřní bezpečnosti vzepřít se rozhodnutí Rady EU, kterým bylo přerozdělování zavedeno. Podle soudu by však státy musely „po individuálním posouzení jednotlivých případů odkázat na shodující se, objektivní a přesné skutečnosti, na jejichž základě lze mít podezření, že dotyčný žadatel představuje skutečnou nebo potenciální hrozbu“.

Unijní státy jednorázový program migračních kvót zavedly – proti vůli některých členů EU z centrální a východní části bloku – v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Uvedená trojice se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s tvrzením, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti států je výlučně v jejich kompetenci.

Zástupci žalovaných zemí v reakci na žalobu tvrdili, že program nefungoval a že v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady. Do jeho konce v září 2017 bylo přerozděleno jen asi 29.000 lidí z původně zamýšlených 160.000. Své kvóty zcela splnilo pouze pět unijních států, další přijaly jen část určených běženců.
Podle soudu však byla žaloba přípustná i v případě, že se komise chtěla domoci pouze konstatování, že země nesplnily své povinnosti. Dnešní verdikt navíc může mít podle unijní justice praktický význam pro „stanovení základu odpovědnosti, která může členskému státu v důsledku nesplnění jeho povinností vzniknout vůči ostatním členským státům, unii nebo jednotlivcům“. Zda by komise na základě rozsudku mohla pro členské země navrhnout například pokutu, soud přímo neuvedl.

V ULICÍCH EKVÁDORU MRTVÍ, ÚŘADY SI S NIMI NEVĚDÍ RADY

Ekvádorská armáda během posledních tří dnů odvezla z ulic města Guayaquil nejméně 150 mrtvých těl. Už několik dní tu panuje chaos, protože pohřební služby kvůli koronavirové pandemii nestíhají. Nemají dostatek rakví ani ochranných prostředků a někteří zaměstnanci se bojí s nebožtíky pracovat.

Třímilionové Guayaquil je hlavním městem provincie Guayas, kde je situace s nákazou v Ekvádoru nejhorší. V celé zemi evidují za měsíc od prvního potvrzeného případu už více než 2 800 nakažených. Sedmdesát procent z nakažených i obětí je přitom právě z provincie Guayas.

Ačkoli podle oficiálních dat zemřela v Ekvádoru na koronavirus asi stovka lidí, guayaquilští úřednici oznámili, že armáda na ulicích sebrala už nejméně 150 těl. Kvůli dramatické situaci v provincii vláda rozhodla, že tam zřídí nový hřbitov, což vedlo na sociálních sítích ke spekulacím o pohřbívání do hromadného hrobu
.
To ale odmítl šéf speciálního týmu složeného z vojáků a policistů, který vláda kvůli situaci v tomto regionu zřídila. „Nebudou to žádné společné hroby, všichni budou mít křesťanský pohřeb do jednotlivých hrobů,“ uvedl Jorge Wated. Obyvatelé mají kvůli nastalé situaci své zesnulé blízké doma i několik dní, někteří je z hygienických důvodů pokládají ven na chodníky.

Starostka Guayaquilu Cynthia Viterová v pondělí oznámila, že také ona má koronavirus. Podle ní by měla za sběr mrtvol zodpovídat národní vláda. „Lidé nechávají mrtvé kdekoliv venku na zemi, či je dávají před nemocnice. Nikdo je nechce sebrat a odvézt,“ popsala agentuře Reuters Viterová. Podle ní město těla zatím umisťuje do tří mrazících nákladních vozů, kde zůstanou až do dokončení hřbitova. Většinu mrtvých úřady považují za oběti viru, nikdo to ale nemůže říct s jistotou, protože se testuje minimum z nich.

Lidé marně shánějí rakve

V pondělí lidé na jedné z guayaquilských ulic obestoupili tělo muže, kterého policisté později přikryli modrým plastovým pytlem. Muž čekal ve frontě na nákup a zhroutil se na zem. Tělo na zemi údajně leželo několik hodin.
„Obešel jsem nejméně pět pohřebních ústavů, všude mi řekli, že nejsou rakve,“ popsal situaci v Guayaquilu ve středu Damaris Román, jehož otec zemřel v sobotu na infarkt. Podle majitele jednoho z pohřebních ústavů není dostatek rakví i proto, že řemeslníci nemohou v těchto dnech sehnat dřevo a laky k výrobě.

Situaci pozůstalým komplikuje i dlouhý denní zákaz vycházení, který v Ekvádoru už více než týden platí od dvou hodin odpoledne do páté hodiny ranní. Na jeho dodržování dohlíží policie, která ukládá za porušení pokuty. Už ale hrozí také tresty vězení od jednoho do tří let. Ekvádor má v posledních také problém s rostoucím počtem nakažených zdravotníků. Národní sdružení zdravotních sester uvedlo, že koronavirus má po celé zemi už 370 sester a pět z nich už nemoci podlehlo.

ŘEDITEL ČAK ING: KŘEČEK NABÍZÍ BABIŠOVI POMOC

Vážený pane premiére, v současné krizové době, kdy je třeba řešit spoustu důležitých věcí, Vám nabízím pomoc nejenom jménem svým, ale především jménem více jak 32 000 autorizovaných osob. V oblasti, která je nám z profesního hlediska blízká a pro další vývoj ekonomiky bude jistě klíčová, tedy v sektoru stavebnictví. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě sdružuje odborníky všech stavebních profesí, odborníky, bez kterých nelze projektovat ani stavět, ať již jde o stavbyvedoucí, tak i o projektanty a další.

Vaše vláda spustila projektem „Národní investiční plán“ dlouhodobou systematickou práci na kultivaci veřejného investování. Prvním krokem bylo samotné vymezení podstaty strategické investice. Bohužel nastalá situace nebude umožňovat „přešlapování“ na místě a dohadování se, ale naopak rychlé kroky.
Nejprve je nutné analyzovat současnou situaci a na základě provedené analýzy, navrhnout potřebná opatření.

PŘEDPOKLÁDANÉ PROBLÉMY PO UKONČENÍ NOUZOVÉHO STAVU

• Dotace do sektoru stavebnictví – jak se budou vyvíjet, zda nebudou pozastaveny, otázkou je příliv z evropských peněz, které budou možná redukovány.

• Lze předpokládat omezení soukromých investic.

• Výpadek dodávek stavebních materiálů – tuzemské závody je možné zmapovat, ale nelze odhadovat zahraniční výrobce, např. Itálie je jedním z podstatných výrobců.

• Existuje nejistý časový průběh karantén v jiných státech. S tím souvisí uzavření hranic a další s tím spojené dopady a důsledky. Na to váže i nejistota možnosti zapojení zahraničních pracovníků a firem na tuzemských stavbách. České stavebnictví, a nejen to, je dnes totiž výrazně závislé na zahraničních pracovnících. Bude zásadní, kdy dojde k uvolnění vstupu cizinců. Pro další vývoj by bylo samozřejmě dobré, aby to bylo, jak nejrychleji to půjde. To je dosti podstatný problém, jelikož některá zařízení a vybavení staveb nemohou instalovat a realizovat stavební firmy se svými českými dělníky.

• Výpadek objednávek nejen staveb, ale i projektů.

• Odliv pracovních sil prováděcích i projektových firem (včetně výrazného úbytku zahraničních pracovníků – problém zejména při provádění staveb). Dlouhodobě upozorňujeme na „stárnutí“ projektantů. Předpoklad je, že řada z nich již živnosti a firmy nebude ve složité situaci obnovovat.

• Nepřerušovat práce a následné schvalování nového stavebního zákona. Přerušení prací by vyvolalo chaos v resortu. Je možné jej připravit i s využitím poznatků současné krize.

• Doporučit investorům, aby využívali možnosti dané stavebním zákonem pro rychlejší realizaci staveb, především společné řízení (tj. společné uzemní a stavební řízení).

• Požadovat striktní dodržování lhůt stanovených zákony všemi subjekty zúčastněnými na povolování staveb, tj. všemi správními orgány (stavebními úřady a dotčenými orgány), i účastníky řízení.

• Zavést regulaci cen v rámci projektové přípravy, tj. nastavit parametry pro mimořádně nízké nabídkové ceny pro výběrová řízení, využívat pro určování cen např. portál „ceny za projekty“, cenovou kalkulačku apod.

• Podpořit veřejné investice. Zásadní je urychlení výstavby dopravní infrastruktury ve smyslu platných zákonů, především zákona č.416/2009 Sb. (liniový zákon). Jestliže má vláda investiční plán, lze se na jeho základě bavit o prioritách. Dále podpořit i ostatní veřejné investice, např. do technické infrastruktury obcí, aby se předpokládaný výpadek soukromé sféry překlenul, případně podpořit finančně kraje a města.

• Nastavit možnosti pro fungování zahraničních pracovníků, např. doložením dokladu o bezinfekčnosti z mateřského státu nebo zajištěním možnosti ubytování pouze v konkrétních zařízeních (ubytovnách, hotelích).

• Navrhnout snížení DPH na projektové práce, jedná se o službu, DPH by měla být 5 %.

• Pro podporu investování zavést možnost zrychlených odpisů pro investice zahájené v tomto krizovém období. Zavést i jiné pobídkové nástroje v oblasti daní pro urychlené nastartování stavebnictví (nejdůležitější budou určitě státní zakázky, u nichž je problémem otázka připravenosti).

Výše uvedený text zahrnuje pouze zlomek problémů a možných řešení, které nás čekají. Jedná se o mimořádně obtížnou výzvu pro nadcházející období. Jsme připraveni se na analýzách a řešení podílet a podat státu svou pomocnou ruku. Ing. Pavel Křeček

ZACHRÁNILI 330 TUN POTRAVIN

Potravinové banky ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství během dvou týdnů zachránily a rozdaly 330 tun potravin:
Za poslední dva týdny, kdy byl vyhlášen stav nouze, zachránily a rozdaly potravinové banky po celé České republice téměř 330 tun potravin. Jejich obrat ve skladech se tak proti běžnému stavu zdvojnásobil. Zachráněné potraviny pomohly lidem v nouzi v různých sociálních službách a v karanténou uzavřených městech. Jdou především k seniorům a rodičům samoživitelům.

„Jsem rád, že se naše dobrá spolupráce s potravinovými bankami osvědčila i v této nelehké době a podařilo se zachránit značné množství potravin. Chci jejich provozovatele ujistit, že jejich činnost má naši podporu. Pomáháme jim od roku 2016 a budeme jim samozřejmě pomáhat i nadále, dokud se nenajde vhodnější systémové řešení, aby tato pomoc nebyla pouze na našem ministerstvu.

Loni jsme například potravinové banky podpořili více než 116 miliony korun, což je o téměř 76 milionů více než v roce 2018,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. Ocenil práci zaměstnanců bank a dobrovolníky, kteří pracují i v těchto složitých dnech s obrovským nasazením. Do distribuce potravin v současné situaci jsou zapojené nejen neziskové organizace, ale také obce a záchranné složky v regionech.

„Značné množství ovoce a mléčných potravin se podařilo zachránit ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, které nám pomohlo koordinovat odběr 80 tun potravin z uzavřených škol. Další velkou pomocí jsou pak dary potravin od obchodních řetězců a také se s dary ozvala řada výrobců potravin,“ uvedl Aleš Slavíček, předseda České federace potravinových bank.

V roce 2016 Ministerstvo zemědělství (MZe) spustilo nový dotační program Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením. Cílem je přispět ke snížení plýtvání potravinami, předejít vzniku potravinového odpadu, a zároveň tak podpořit distribuci potravin lidem na hranici hmotné nouze, kteří nemají přístup k základním potravinám. Od počátku podpory vyplatilo MZe potravinovým bankám více než 209 milionů korun.
Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

CELNÍCI: PĚT MILIONŮ LITRŮ LIHU NA VÝROBU DESINFEKCE

Už 53 povolení a téměř 5 milionů litrů lihu pro výrobu desinfekce. Celní správa ČR v souvislosti s bojem proti epidemii koronaviru COVID-19 vydala 53 povolení umožňujících denaturaci lihu a jeho následné použití pro výrobu desinfekčních prostředků. Díky tomu už mohly jednotlivé subjekty zpracovat 4 870 547 litrů lihu. Kromě zpracovatelů lihu a lihovin jde například o výrobce kosmetiky, čisticích prostředků, vonných látek, laboratorních nebo jiných chemikálií. Povolení jsme vydali ale také hasičům, některým krajským úřadům nebo školám.

K výrobě desinfekčních směsí je potřeba mít příslušná povolení Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva zemědělství a místně příslušného celního úřadu, přičemž Celní správa ČR nabízí pomoc s jejich vyřízením.

Dle zákona o lihu je nezbytné, aby celníci byli přítomni u každé denaturace. Dohled Celní správy ČR (správce daně) spočívá zejména v kontrole, zda jsou plněny podmínky vyplývající ze zákona o lihu a z jeho prováděcí vyhlášky a zda nejsou porušeny zákazy a omezení dané zákonem o lihu. V současné době celníci denaturaci nejen přímo kontrolují, jak je zavazuje zákon, ale jsou i maximálně nápomocni, aby denaturace probíhaly správně a současně rychle, a to dle potřeb lihovaru často 12 hodin denně a o sobotách a nedělích.

Denaturaci lihu je nutné provést jednak z daňového hlediska (denaturovaný líh je osvobozený od spotřební daně), jednak se tím zabrání jeho dalšímu zneužití k výrobě alkoholických nápojů. Při denaturaci musí být veškeré množství lihu a denaturačních prostředků vstupujících do denaturace spolehlivě změřeno.

Případnou analýzou vzorků denaturovaného lihu se ověřuje správnost a úplnost denaturace, a zda množství denaturačních prostředků obsažených v denaturovaném lihu splňuje minimální limity dané zákonem o lihu, resp. jeho prováděcí vyhláškou. Na hraničních přechodech jsou v boji s pandemií koronaviru COVID-19 i nadále nasazeny stovky celníků. Plk. Ing. Martina Kaňková, tisková mluvčí

CESTOVNÍ RUCH JE NA BODU MRAZU, JEHO ROZJEZD PODPOŘÍ I KRAJ

Opatření zavedená kvůli koronaviru dopadají dramatickým způsobem také na cestovní ruch. Tato oblast má v krajské ekonomice důležitou roli, Moravskoslezský kraj chce proto opětovný rozjezd turismu podpořit. Kromě podpory podnikání, do které hráči z cestovního ruchu patří, kraj také připravuje kampaň, která bude do regionu lákat návštěvníky. Další pomoc regionálnímu cestovnímu ruchu by měla přijít od státu.

V minulém roce kraj zaznamenal rekordní návštěvnost, v regionu se ubytovalo více než milion turistů. Letošní statistiky tak veselé nebudou. Moravskoslezský kraj očekává významné snížení počtu návštěvníků, ale také ztrátu pracovních míst a snížení příjmů, které turismus kraji přináší. „Cestovní ruch se v březnu zastavil. Nefungují hotely, turistické atraktivity, restaurace, byla zrušena řada kulturních akcí. Podle našich propočtů lze očekávat, že kvůli pandemii přijdeme za březen i duben o 150 tisíc turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních, kteří by zde utratili přes 1,2 miliardy,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška. Z analýzy zpracované Asociací hotelů a restaurací České republiky však vyplývají mnohem závažnější důsledky. V případě, že se turismus rozhýbe v červnu, cestovní ruch v Moravskoslezském kraji může přijít až o 7 miliard korun a 8 600 pracovních míst. Pesimističtější varianta, která počítá s nastartováním až v září, vyčísluje ztrátu na 10 miliard korun a 12 300 pracovních míst v cestovním ruchu.

„Zastavení provozu u drtivé většiny restaurací a hotelů je pro jejich provozovatele katastrofickým scénářem. Příjmy se ze dne na den zastavily, ale náklady zůstávají v plné výši – stále se platí mzdy, odvody, DPH či nájmy. Dle mých informací již téměř 80 procent podniků podnikajících v cestovním ruchu propouští nebo plánuje propustit až 30 procent svých zaměstnanců. Další propouštění bude záviset na konkrétní pomoci vlády, krajů a obcí,“ řekl Petr Frýdl, předseda Krajské sekce Asociace hotelů a restaurací České republiky Moravskoslezského kraje s tím, že už nyní mohou například obce pomáhat tím, že sníží nebo prominou nájmy v prostorách, které vlastní.

Moravskoslezský kraj pro malé a střední podniky v odvětví cestovního ruchu hledá podporu. „Sbíráme data a vyhodnocujeme, jak přijatá vládní nařízení aktéry cestovního ruchu zasáhla. Bavíme se také o nejlepší možné variantě pomoci. Cestovní ruch je bohužel jednou z nejvíce postižených oblastí a pro jeho nastartování bude potřeba především evropských a národních prostředků. Bez těchto zdrojů není kraj sám schopen podnikatelům v tomto sektoru pomoci,“ řekl náměstek hejtmana pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška. Dodal, že pokud se splní předpoklad a zahraniční turistika bude letos omezená, domácí cestovní ruch naopak posílí.

Na vládní úrovni se nyní připravuje nástroj na financování rozvoje domácího cestovního ruchu a zmírnění dopadů pandemie. Jeho podstatou by měly být rekreační vouchery na pobyty v tuzemsku. „Očekávám, že Ministerstvo pro místní rozvoj v nejbližší době vydá upřesňující informace o tom, jak by měl tento nástroj fungovat. Další cestou by mohlo být rozšíření úhradové vyhlášky pro křížkové lázně, tedy ty, kam pacienty posílají lékaři. Kdyby se navýšil počet zařízení, kam by jezdili pacienti na předpis, pomohlo by to řadě wellness a spa zařízení,“ objasnil náměstek Jan Krkoška a upřesnil, že kraj nyní připravuje propagační kampaň CESTUJ PO KRAJI, která má do našeho regionu nalákat co nejvíce cestovatelů.

„Ve vztahu k trávení volného času jsem optimista. Doufám, že si lidé budou chtít vynahradit týdny izolace a jejich chuť cestovat po Česku bude o to větší. A na tento zvýšený zájem chceme být perfektně připraveni," uzavřel náměstek hejtmana Jan Krkoška. PhDr. Miroslava Chlebounová, PR specialista