iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Expremiér SR Fico bez ochranky, z luxusního bytu holobyt

Slovenský expremiér Robert Fico přišel o státní ochranku, kterou dosud využíval, i když na ni neměl nárok už téměř dva roky. Skončilo papalášství, říká nová vláda. Šéf Směru-SD už týdny tají svou adresu. A to od chvíle, kdy opustil své luxusní sídlo a před odchodem z něj udělal holobyt. Poražený Směr ovšem v opozici může nabrat nové síly.

Úderem pondělní půlnoci ztratil Fico bodyguardy, na které byl zvyklý téměř čtrnáct let. Poprvé je dostal v roce 2006, kdy se stal premiérem. Od své rezignace po vraždě novináře Jána Kuciaka před více než dvěma lety na ně měl nárok ještě devadesát dnů. Přesto ho hlídali až dosud.

Doprovod mu pravidelně prodlužovala Ficova stranická kolegyně a dnes už bývalá ministryně vnitra Denisa Saková. Pro ochranu lídra Směru podle ní stále byly objektivní důvody, například výhrůžky. Nyní zřejmě pominuly. Podle Denníku N nový šéf resortu Roman Mikulec totiž Ficovi státem hrazenu ochranku odebral. Sám expremiér ještě loni tvrdil, že „existuje milion důvodů“ pro to, aby u něj ochránci dál sloužili. Nyní tvrdí, že ukončit spolupráci s úřadem na ochranu ústavních činitelů bylo nezbytné.

„Nepřeji si být pod kontrolou pana Matoviče,“ uvedl. Co nedodal, je zda si najme soukromou agenturu, která by ho chránila. Pokud by si ji v posledních téměř dvou letech platil sám, vyšla by ho na víc než 250 tisíc eur (6,7 milionu korun), napsal před časem server Sme. Nový premiér Igor Matovič posléze informace médií potvrdil. „Zbytečné mrhání statisíců a bezbřehé papalášství skončily,“ napsal na sociálních sítích:

Ochranka není to jediné, co už někdejší nejmocnější muž Slovenska od nového kabinetu nedostal. Vedení parlamentu také hned po volbách odmítlo Ficův požadavek, aby lídři stran dostali parkovací místo v garáži u Národní rady, kam mají přístup jen předseda a místopředsedové sněmovny.

Chtěl se tak vyhnout setkáním s novináři před hlavním vchodem. Ani to se mu nepovedlo. „Asi zapomněl, jak se k nám choval – teď je překvapený,“ vyjádřil se tehdy k Ficovu rozladění budoucí předseda parlamentu Boris Kollár. Ten v čele Národní rady vystřídal Andreje Danka, který svému koaličnímu partnerovi parkování poskytoval, přestože na něj Fico neměl nárok.

Nyní se tak zdá, že Ficovy zlaté časy skončily. Do dražby brzy půjde i luxusní byt v Bratislavě, který si šéf Směru téměř osm let pronajímal od usvědčeného a odsouzeného daňového podvodníka Ladislava Bašternáka. Sousedem mu v komplexu Bonaparte byl třeba Marian Kočner, který si podle obžaloby objednal Kuciakovu vraždu.

Fico sídlo o ploše 377 metrů čtverečních, se dvěma terasami a výhledem na Bratislavský hrad po veřejné kritice opustil loni v létě. Od té doby je jeho adresa neznámá. Ještě než odešel, dal si záležet na tom, aby nikdo nemohl poznat, na jak vysoké noze žil. Z apartmánu je totiž holobyt.

Nejenže chybí drahý italský nábytek a veškeré vybavení, z bytu podle Denníku N zmizely i kuchyňská linka, umyvadla, vana, vodovodní baterie, lustry, zárubně či mramorové desky. Na krbu už není obložení, z podlah někdo dokonce vytrhal parkety.
Naposledy Směr po působení v opozici lámal rekordy

Předseda donedávna nejsilnější politické strany na Slovensku se stáhl do ústraní už před volbami do parlamentu, ve kterých vsadil na volebního lídra a předsedu vlády Petera Pellegriniho. Ten platí za jednoho z nejoblíbenějších politiků a jeho image skandály kolem Kočnera nepoškodily tolik jako Fica.

Přesto to na úspěch nestačilo, Směr volby po dvanácti letech prohrál. Fica to k rezignaci nepřimělo, vždyť se přece neúčastnil kampaně. „Chci být dál předsedou levicové strany,“ řekl. Směr zamířil do opozice, kde prakticky nemá konkurenci – kromě směráckých poslanců už v ní jsou jen krajně pravicoví kotlebovci – a může znovu posílit, varují politologové.
Kauzu Gorila rozkryl náhodou bývalý zpravodajec. Jsem chyba v systému, říká

Současné vládě chce poražená partaj rozhodně šlapat na paty. „Nebudeme dělat šaškárny jako pan Matovič, ale budeme profesionálně, odborně pracovat v Národní radě Slovenské republiky,“ varoval Fico. Díky dlouhodobému vládnutí mají jeho poslanci zkušenosti i velkou sumu informací.

„Směr může z této situace preferenčně spíš získat. Zda to bude jen z krátkodobého, nebo i dlouhodobého hlediska, je však otázka,“ uvedl pro Denník N ředitel agentury Focus Martin Slosiarik, podle kterého vnímání politiků voliči nyní ovlivňuje hlavně pandemie koronaviru.

A v této souvislosti si Slováci zřejmě budou pamatovat, že se Pellegrini zvládnutí bezprecedentní situace věnoval do poslední chvíle, než vládu předal Matovičovi. U dalších voleb si ovšem mohou vzpomenout i na to, že zdravotníci po dobu jeho přítomnosti v čele vlády neměli ochranné pomůcky a sklady podle Matoviče Pellegrini odevzdal prázdné.

Když byl Směr v opozici naposledy, vyšel z ní tak silný, že další volby ovládl s rekordním ziskem 44 procent a čtyři roky mohl vládnout sám. Je otázka, zda se to dá zopakovat a zda to znovu dokáže Fico. Podle sociologa Pavla Haulíka si strana musí vyjasnit, jestli chce být tradiční sociální demokracií evropského střihu, anebo spíš lidovou konzervativní stranou. „Část voličů patří právě do této kategorie,“ podotkl pro Webnoviny.sk.

USA POŠLOU ITÁLII ZDRAVOTNICKÝ MATERIÁL ZA 2,4 MILIARDY

Na pondělní tiskové konferenci v Bílém domě oznámil americký prezident Donald Trump, že Spojené státy pošlou Itálii zdravotnické pomůcky v hodnotě 100 milionů dolarů (2,4 miliardy korun). Uvedl také, že pokud to bude možné, chce do Itálie, Francie a Španělska poslat ventilátory.

Trump řekl, že o zaslání zdravotnických pomůcek hovořil s italským premiérem Giuseppem Contem. „Giuseppe byl velmi, velmi šťastný,“ uvedl Trump. Podle prezidenta má jít o vybavení, které nebudou Spojené státy potřebovat, napsala agentura Reuters.

Spojené státy podle Trumpa také začaly nakupovat zdravotnické pomůcky v zahraničí. „Získáváme to z celého světa a také posíláme do jiných částí světa věci, které nepotřebujeme,“ uvedl.

Nyní je ve Spojených státech podle univerzity Johnse Hopkinse více než 160 000 potvrzených případů nákazy, což je více než v Itálii nebo v kterékoliv jiné zemi na světě. Trump nicméně uvedl, že věří, že Spojené státy ze současné krize vyjdou silnější. Šéf Bílého domu poznamenal, že v USA možná budou zpřísněna současná doporučení, která mají zabránit šíření koronaviru

VLÁDA SCHVÁLILA 25 TISÍC PRO OSVČ, KÝVLA I NA PŘÍSPĚVEK NA MZDY

Vláda podpořila vyplacení jednorázově 25 tisíc korun pro osoby samostatně výdělečně činné, které mají ztížené podnikání kvůli pandemii koronaviru. Nárok budou mít i lidé, kteří podnikají na vedlejší činnost. Původně ministryně financí Alena Schillerová zamýšlela OSVČ vyplácet příspěvek 15 tisíc korun. Vláda schválila také pravidla pro kurzarbeit.

Podnikatel musí o podporu požádat a splnit několik podmínek předložením čestného prohlášení. Jde například o pokles tržeb za první čtvrtletí meziročně o deset procent nebo loňské minimální hrubé příjmy 180 tisíc korun. Žádosti bude správa přijímat přes datovou schránku, poštou, prostřednictvím podatelen a sběrných boxů umístěnými před finančními úřady. Formulář zveřejní správa do 3. dubna.

Částka vyplácena osobám samostatně výdělečně činným nebude daněná. Záměr bude muset ještě schválit parlament. Sněmovna bude návrh schvalovat v režimu legislativní nouze na schůzi 7. dubna, o den později to bude schvalovat také Senát. Peníze by se mohly začít vyplácet o týden později, tedy zhruba v polovině dubna.

Na jednání Sněmovny 7. dubna požádá také vláda o prodloužení nouzového stavu. Nouzový stav vláda vyhlásila vláda 12. března na třicet dnů. Vláda schválila návrh, který má chránit podnikatele před insolvencí a zmírnit podmínky lidí v oddlužení. Má dojít k zastavení exekucí, ve kterých v posledních třech letech nebylo nic vymoženo.

Maláčové prošel kurzarbeit. Cílem je udržet zaměstnanost

Na návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčová schválila vláda její program Antivirus. Jde o program kurzarbeitu pro firmy, na které dopadla opatření kvůli šíření koronaviru. „Bude se to týkat celkem asi 280 tisíc firem,“ řekla Maláčová po jednání vlády. „Cílem je udržet zaměstnanost,“ řekla Maláčová.

Nenechme padnout firmy, vyzvala ODS k zásadnímu společnému jednání vládu

Stát bude vyplácet dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března do konce dubna. Poskytne 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě a mzdy pracovníků uzavřených provozů, a to do výše 39 tisíc korun. U omezení výroby kvůli výpadku pracovníků, surovin či poklesu poptávky to bude 60 procent, a to do 29 tisíc korun. Podpora se stanoví ze superhrubé mzdy.
Ministerstvo práce výdaje za dva březnové týdny spočítalo na 10,9 miliardy korun. Náklady do konce dubna by mohly činit přes 30 miliard korun. Jakmile podniky mzdy vyplatí, mohou požádat úřady práce o refundaci výdajů. Peníze od státu dostanou ale jen zaměstnavatelé, kteří dodržují zákoník práce.

DR: KŘEČEK: STÍŽNOST NA PRŮTAHY U SOUDU DŮVODNÁ

Stížnost na průtahy v soudních řízeních je podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka důvodná, i když za ně nemůže soudce, ale stát. Na webu ombudsmana to dnes uvedla mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková. Ombudsman ohledně soudnictví každý rok dostává okolo 250 podnětů, třetinu z nich tvoří právě stížnosti na průtahy v řízeních.

Ombudsman se zabýval i jedním specifickým případem průtahů, kdy stěžovatel namítal průtahy v rozvodovém řízení, přičemž ani po roce a půl nebyla žaloba doručena protistraně. Soud však jeho stížnost na průtahy shledal nedůvodnou, protože nenastaly vinou soudce. Řízení totiž prodloužilo vyhotovování překladu do jazyka manželky stěžovatele. V seznamu soudních tlumočníků je totiž pro daný jazyk zapsán pouze jeden tlumočník a ten překlad vyhotovil až za delší čas.
Ombudsman v postupu soudce sice nespatřil zaviněné průtahy, upozornil však, že platí odpovědnost státu, který má zajistit, aby činností znalců a tlumočníků průtahy nenastávaly. „Prodlevy způsobené tlumočníkem tak lze přičíst státu,“ upozornil Křeček.

Ombudsman soudu vytkl, že stížnost stěžovatele na průtahy nesprávně vyhodnotil jako nedůvodnou. Stížnost je podle něj totiž důvodná i tehdy, když závady v plynulosti řízení nastaly kvůli objektivním okolnostem na straně soudu. Objektivními okolnostmi se přitom podle Křečka rozumí například nadměrný počet podání, vysoký počet nedodělků, nedostatečné personální a technické vybavení soudů či dlouhodobá pracovní neschopnost lidí u soudu. A lze do nich podle ombudsmana zařadit právě i průtahy způsobené znalcem či tlumočníkem.

Podle Křečka tedy soudce aktivně konal a průtah nezavinil. Průtahy ve věci však nastaly a jsou přičitatelné státu, takže stížnost podle něj důvodná byla. Soud by měl proto takto v obdobných případech postupovat. V tomto konkrétním případě nicméně ombudsman už opatření k nápravě nepožadoval. Rozvodové řízení totiž skončilo.

OTCOVÉ U PORODU NEBUDOU

Městský soud v Praze v pondělí odmítl návrh na zrušení mimořádného opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví kvůli koronavirové krizi zakázalo přítomnost doprovodu u porodů. V tiskové zprávě o tom informovala Liga lidských práv, která se na přípravě žaloby podílela. Soud v rozhodnutí argumentuje tím, že ministerstvo napadené opatření již zrušilo, což brání dalšímu řízení. Liga upozorňuje, že opatření bylo nahrazeno jiným a míní, že soud se měl zabývat platným opatřením. Organizace chystá proti usnesení soudu kasační stížnost a pracuje i na podání k Ústavnímu soudu.

Liga se ve správní žalobě domáhala toho, aby soud opatření ministerstva zrušil. Do doby, než soud ve věci rozhodne, měl podle představ žalobců předběžným opatřením konkrétní porodnici nařídit přítomnost doprovodu u porodu umožnit. Soud v usnesení návrh odmítl. „Nezbytnou podmínkou pro řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy je existence opatření, proti kterému návrh směřuje. (…) Soudem bylo zjištěno, že napadené opatření bylo zrušeno samotným odpůrcem,“ uvedl soud.

Organizace označila takový postup za „skandální“. „Soud svým rozhodnutím vybízí ministerstvo k libovolným zásahům do lidských práv a svobod a ujišťuje jej, že se nemusí bát soudního přezkumu, pokud svá opatření bude pravidelně rušit a znovu nahrazovat podobnými,“ uvedla v tiskové zprávě právnička Zuzana Candigliota. Podle ní soud svým postupem porušil právo na soudní ochranu a ustanovení Listiny základních práv a svobod.

Ministerstvo den po podání žaloby opatření nahradilo jiným, kde stanovilo výjimky. Doprovod umožnilo mimo jiné handicapovaným rodičkám či cizinkám, které potřebují tlumočení. Zákaz obecně zůstal v platnosti. „Ústavní soud už v roce 2002 zatrhl praxi, že by se správní orgán mohl vydáváním nových opatření tohoto druhu zbavit soudního přezkumu. Neumím si vysvětlit, proč nad tímto rozhodnutím Městský soud v Praze zavřel oči, přestože jsme na něj poukazovali,“ uvedl spoluautor žaloby advokát Ondřej Pecák.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zrušení původní výjimky ze zákazu návštěv na lůžkových odděleních pro otce u porodu odůvodnil žádostmi lékařů. Ti podle něj varovali před zavlečením nákazy mezi zdravotníky přítomné u porodu. Liga argumentuje tím, že přítomnost doprovodu zlepšuje průběh porodu a otec většinou s rodičkou žije, takže se riziko šíření nákazy nezmění. Organizace uvedla, že chystá kasační stížnost a podání k Ústavnímu soudu.

PROF. PRYMULA: I KDYŽ HOSPODY OTEVŘOU, HOSTÉ PŮJDOU OD SEBE 1,5 METRU

Epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro MF DNES přiznává, že ačkoli vládní opatření proti šíření koronavirové nákazy zabrala, ještě není vyhráno. „Stále jsme na jakési hraně, která by se mohla velmi rychle zvrtnout do průběhu, který by nebyl úplně kontrolovatelný,“ říká Roman Prymula.

- Čekají nás v blízké době další přísná omezení?

Zatím nepřipravujeme nějaké dramatické utužování současných nařízení. Teď spíše řešíme takové kosmetické drobnosti, na které se třeba zapomnělo, nebo naopak brání efektivnímu výkonu. Je to spíše dolaďování už přijatých opatření.

- Jsou současná omezení podle vás účinná?

Určitě jsou. Provádíme analýzy jednotlivých opatření a opravdu snižují explozivní rozšiřování nákazy.

- Je počet nakažených v této chvíli takový, jaký jste očekávali?

Myslím si, že se to odráží od počtu testovaných. Číslo je v tuto chvíli v souladu s našimi předpoklady. Očekávali jsme, že do konce března bude tři až tři a půl tisíce případů.

- Je nějaké pomyslné světlo na konci tunelu, že se koronavirová nákaza zastaví?

Určitě ano. Křivku nákazy máme v parametrech, kde jsme ji očekávali. Musíme ji ale samozřejmě ještě snížit. Stále jsme na jakési hraně, která by se mohla velmi rychle zvrtnout do průběhu, který by nebyl úplně kontrolovatelný. Takže s ní musíme ještě o pár desetin pohnout dolů, abychom byli v bezpečnějším pásmu.

Kdy plánujete otevřít třeba restaurace?

To je ještě těžké předvídat. I když se ale hospody otevřou, tak to nebude, jako to bylo před opatřením. Hosté třeba budou muset mezi sebou dodržovat vzdálenost jeden a půl metru.

- Takže to ještě nějaký pátek bude trvat. Jak to, že počet uzdravených je zatím tak nízký?

Vysvětlení je jednoduché, vylučování viru z těla je poměrně dlouhé. Trvá to zhruba tři až čtyři týdny, takže za čtyři týdny od prvních testů začnou narůstat počty uzdravených.

- Bude se zvyšovat počet nakažených s větším objemem testování?

Je to tak. My teď samozřejmě testujeme skupinu, která je více riziková. Když však zvýšíme protestovanost, tak se ukáže více případů i z bezpříznakových skupin. Ty se teď snažíme zjistit i prostřednictvím inteligentní karantény, kterou testujeme v Jihomoravském kraji.

- To znamená, že budete testovat i lidi, kteří nemají příznaky?

Ano. Budeme testovat jedince, kteří nemají žádné příznaky.

- Kdy plánujete, že bude fungovat v celé republice inteligentní karanténa?

Chceme, aby to začalo fungovat po Velikonocích. Premiér Andrej Babiš říká, že musíme být „odvážní a koronavirus společně porazíme“.

- Co přesně má být tím vítězstvím nad koronavirem? Co je takový pomyslný bod zlomu?

Nákaza nevymizí úplně. I když budeme mít denně nějakých sto nových případů a nebude docházet k velké progresi, tak to bude velké vítězství.

- Za jak dlouho bychom se mohli k takovému bodu dostat? Je to v řádu měsíců?

To není otázka měsíců. Tohle se podle mě ukáže do několika týdnů. Právě současná opatření v souvislosti s chytrou karanténou by mohla vést k tomuto zlomu do několika týdnů.

- Dojde v polovině dubna k uvolňování současných opatření, nebo se spíš ještě prodlouží?

Doufáme, že některá z nich uvolněna budou a budou nahrazena individuální formou karantény.

- Až na to dojde, nebojíte se, že přijde druhá vlna nákazy?

To se samozřejmě stát může, proto musíme omezení uvolňovat velmi opatrně. To znamená, že budeme postupně uvolňovat různé služby a podobně. Určitě to nebude jako mávnutím kouzelného proutku, že zvedneme oponu a zase se všichni budeme chovat tak, jak jsme se chovali před tím. To určitě nenastane.

Nedávno jste prohlásil, že se hranice uzavřou na roky. Mají se lidé bát, že teď nějaký čas nepojedou na dovolenou?
Já jsem upřímně neříkal, že se zavřou třeba na dva roky, ale že si myslím, že se může stát, že se po takovou dobu nebude smět vycestovat. Pokud jde o letošní sezonu, myslím se, že vycestovat nebude možné vůbec. Pandemie bude i v jiných zemích. Jak se situace bude vyvíjet třeba příští rok, to nemůže nikdo vědět. Pokud se však najde lék, tak to bude samozřejmě něco jiného.

- Měl jste nebo máte strach z nákazy i vy jako epidemiolog?

Situace v Evropě není to, co by nás uklidňovalo. Když vidíme, jak se nemoc dramaticky šíří a jaké jsou problémy ve zdravotnických systémech třeba s hospitalizací pacientů, tak to je asi pro každého takové memento.

- Říká se, že až přijde teplé počasí, nákaza se zastaví. Je to pravda?

Nedá se to úplně předpokládat, protože třeba v Íránu asi také úplně chladné počasí nebylo. Zatím se proto nejeví moc pravděpodobné, že tam (u koronavirové pandemie – pozn. red.) bude nějaká sezona, jako je třeba u chřipky, která vždycky v březnu zmizí.

- Nyní se jako velký problém ukázaly domovy důchodců. Nepodcenili jste jejich ochranu?

Někde byl problém, že se setkaly děti se svými prarodiči. Nákaza probíhala mírně, až pak to bouchlo v několika domovech najednou.

- Jak se snažíte domy seniorů před zatažením nákazy chránit?

Snažíme se, aby personál nechodil domů. Optimální by bylo, kdyby v domovech zaměstnanci zůstávali se svými klienty a vytvořili komunitu, která se nepromoří a nenakazí, protože tam nákaza postupuje velmi rychle. Teď jsme kvůli tomu vydali kompletní opatření, aby každý kraj vyčlenil nějakou rezervní kapacitu.

Ne že bychom chtěli stěhovat všechny pacienty, ale abychom v zasažených domech uvolnili nějaká lůžka a dokázali je izolovat. Aby se dalo zařízení rozdělit na část, kde budou pacienti pozitivní, a část, kde budou zdraví.

- Zabralo by, kdyby se společnost virem promořila?

To by zabralo jen za předpokladu, že bychom byli schopni se promořit, aniž bychom obětovali příliš vysoký počet osob, které zemřou. A druhá věc je, že ještě ani nevíme, jestli kolektivní imunita u tohoto onemocnění existuje. Jsou názory, že po prodělaném onemocnění protilátky poměrně rychle mizí, takže je hypotetická možnost, že by se lidé mohli znovu infikovat.

- Je teď nějaká šance, že už se blížíme k vývoji léku?

Zatím se používá řada různých kombinací, které se zkoušely v jiných zemích a jsou k dispozici. Ale dosud není úplně vidět nějaký průlomový lék, kde bychom řekli: ano ten má 99procentní účinnost. Takový zatím nemáme.

- Za jak dlouho by se takový lék mohl dostat k českým pacientům?

Některé léky se k nám dostanou poměrně rychle.

- V čele Ústředního krizového štábu vás vystřídal ministr vnitra Jan Hamáček. Proč taková změna?

Mluvili jsme o tom s panem premiérem, protože se nedá sedět na třech židlích. Potřebuji se věnovat hlavně problematice všech různých opatření a konceptu medicínské péče. A sedět na všech těch štábech mi bere strašně velké množství času. Po vzájemné diskusi jsme se dohodli, že bych se věnoval chytré karanténě a opatřením, tedy především zdravotnictví.
Nyní jsou zdravotníci ve velkém stresu, máte možnost jim nějak ulevit?

Je to problém. V době epidemie moc rezerv není. Na klíčových pracovnících to bohužel leží a nikdo z nás nemá v podstatě víkendy nebo volno.

KORONAVIRUS MĚNÍ I DIPLOMACII, CENTRA ČR V ZAHRANIČÍ

Situace kolem koronaviru a s ní spojená bezpečnostní opatření se dotkla také světa veřejné diplomacie. Své o tom ví například Česká centra, organizace spadající pod Ministerstvo zahraničních věcí, jejíž úkolem je propagovat kulturní, ale i vědecké úspěchy a trendy Česka v zahraničí. Veškeré projekty a akce nyní musela přesunout do online prostředí.

Česká centra jsou jedním z nástrojů veřejné diplomacie zahraniční politiky Česka. Prezentují naši zemi v zahraničí v široké škále kulturních a společenských oblastí – od umění přes kreativní průmysly až po propagaci úspěchů české vědy a inovací.

Za tímto účelem pořádají také nejrůznější projekty, veřejné debaty nebo prezentace. Kvůli koronaviru však nyní veškerou živou činnost musely stopnout a přesunout své aktivity do prostředí webu a sociálních sítí.

Čeští umělci a vědci tak nyní mohou své projekty prezentovat v online prostoru. Již počátkem roku se třeba České centrum v Berlíně stalo iniciátorem nové „evropské“ řady projektů s názvem Science Café. Vědci z různých evropských zemí v jejím rámci představují špičkovou vědu širokému publiku. První večer proběhl ještě v sále Českého centra Berlín, další přednášky a diskuse už jsou plánovány pro online prostředí sítě EUNIC Berlin, v níž se evropské kulturní instituty sdružují.

Virtuální knihkupectví nebo online výstavy

Mnoho online akcí probíhá i v dalších centrech ve světě – České centrum Paříž spustilo projekt virtuálního knihkupectví, centrum v Madridu zase spolupracuje na přípravě festivalu Animayo, který proběhne ve virtuálním prostředí a ze svých domovů se připojí i vývojáři českých počítačových her a tvůrci animovaných filmů.

U příležitosti konání festivalu Nordic Gaming připravuje také České centrum Stockholm online stream hry Attentat 1942 následovaný diskuzí. Také centrum v Moskvě oslovuje svoje publikum prostřednictvím webu, aktuálně novou výstavou nazvanou České hrdinky.

Kvůli epidemii koronaviru se moravskoslezští umělci přesouvají na web

„S velkým obdivem sleduji, jak se kolegům v našich českých centrech daří transformovat jejich činnost, a to velmi efektivně a rychle, do ryze digitální, virtuální podoby. V mnoha teritoriích navíc pomáhají našim zastupitelským úřadům v konzulární agendě, tedy v komunikaci s českými občany. Česká kulturní scéna dokáže čelit i těžkým zkouškám posledních dnů a týdnů. Její digitální prezentace v zahraničí to dokazuje,“ komentuje situaci Ondřej Černý, generální ředitel Českých center.

Do budoucna pak organizace plánuje zařadit i další inovativní online programy včetně inteligentních her, rozhovorů s umělci a experty apod. V plánu jsou také ilustrované projekty pro děti.
V současnosti působí v zahraničí celkem 25 poboček na 3 kontinentech – kromě Českých center spravují také Český dům v Moskvě, Jeruzalémě a Bratislavě.