iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

ÚS o nouzovém stavu, nechat umírat lidi covidem-19?

Ústavní soud (ÚS) se bude zabývat ústavní stížností na rozhodnutí vlády z 12. března o vyhlášení nouzového stavu. Stížnost podal 26. března v zastoupení klientky Petry Štěrbové advokát David Zahumenský. Další chystaná ústavní stížnost má napadat rozhodnutí vlády, kterým zakázala občanům vycestovat do zahraničí.

Podle sdělení Zahumenského manželky Venduly Zahumenské, která se ve věci také angažuje, bude o stížnosti rozhodovat plénum ÚS. Zahumenská dále ve skupině na sociální síti Facebook, kterou založila sama stěžovatelka, vyzvala k námětům na hromadnou ústavní stížnost. „Stížnost se bude týkat tzv. pozitivních závazků státu, které podle Evropského soudu pro lidská práva státy musí vůči občanům plnit,“ uvedla Zahumenská.

Podle informací České justice už na Ústavní soud minimálně jedna stížnost na postup vlády dorazila, byla ovšem z formálních důvodů odmítnuta. Ústavní soudci také rozhodují ve ztížených podmínkách, minimálně jedno zasedání již bylo z důvodu obavy z rizika nákazy koronavirem zrušeno.

Aktuální ústavní stížnost napadá samotné vyhlášení nouzového stavu, opatření vlády o omezení pohybu z 15. března a navazující, věcně shodné mimořádné opatření ministra zdravotnictví z 23. března.

Ústavní deficit je v případě vyhlášení nouzového stavu spatřován především v tom, že vláda údajně nesplnila zákonný předpoklad, kdy měla podle zákona o bezpečnosti České republiky definovat, které základní svobody omezuje. „Za daleko podstatnější nedostatek je ovšem nutno považovat to, že v Opatření o vyhlášení nouzového stavu v rozporu s výslovným textem čl. 6 odst. 1 ZOB neobsahuje vymezení, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají,“ uvádí se ve stížnosti.
Dalším důvodem, k němuž by měl ÚS přihlédnout při svém rozhodování, jsou také nejasnosti okolo svolání a rozhodování Ústředního krizového štábu (ÚKŠ). „Je zcela nepochopitelné, proč byl ÚKŠ poprvé svolán až na den 16. 3. 2020 (až poté, co usnesením vlády č. 213 došlo dne 15. 3. 2020 ke změně jeho statutu). Napadená opatření tak byla zcela neodůvodněně vydána bez koordinace ze strany ÚKŠ,“ argumentuje se ve stížnosti.

Jako zásadní spatřuje stížnost také absenci řádného zdůvodnění opatření vlády a ministra zdravotnictví, přičemž se odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu (NSS) a ÚS. „Stěžovatelka je přesvědčena, že požadavky založené judikaturou NSS a ÚS nejsou v případě žádného z napadených opatření splněny. Přestože jsou ukládána zcela zásadní opatření, která zásadním způsobem omezují základní práva a svobody jednotlivců, odůvodnění napadených opatření je naprosto kusé a nedostatečné, není možné z nich zejména seznat, v čem spočívá naplnění zákonných ustanovení (např. v čem je splněna podmínka podle čl. 5 ZOB, podle kterého se musí jednat o pohromu, která ve „značném rozsahu“ ohrožuje životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Z odůvodnění napadených opatření není možné seznat, proč byla zvolena právě tato opatření, zda byla zvažována jiná (mírnější opatření), apod. V případě opatření o vyhlášení nouzového stavu pak odůvodnění zcela absentuje, přestože byla zvolena maximální přípustná délka trvání daného opatření,“ píše stěžovatelka.

Napadán je i „svévolný postup exekutivy“, který je spatřován v tom, že vláda v záměru zamezit soudnímu přezkumu a možným sporům o odškodnění v souvislosti s vyhlášeným stavem nouze, opustila formu vládních nařízení, která nahradila opatření ministra zdravotnictví. „Vedle toho, že ministerstvo k vydání napadeného opatření nemá pravomoc, jakož i toho, že pravděpodobným cílem tohoto postupu je obstrukce v řízení o návrhu na zrušení původních opatření, spočívá jeho protiústavnost i v tom, že vláda a ministerstvo tímto postupem znemožnily osobám, které jsou napadenými opatřeními dotčeny, domáhat se náhrady škody podle § 36 krizového zákona. Vláda a ministerstvo tak výše popsaným způsobem obcházejí platnou právní úpravu o náhradě škody způsobené krizovými opatřeními, čímž protiústavně zasáhly do práva všech osob na území České republiky domáhat se stanoveným postupem svého práva u soudu, příp. jiného orgánu, zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny,“ uvádí se ve stížnosti.

Stížnost napadá i přiměřenost zvolených opatření. „Stěžovatelka poukazuje na to, že předmětnými opatřeními se „zakazuje volný pohyb osob na celé České republiky“. Tento postup je nepřiměřený, když efektivnější a méně omezující alternativou jsou např. zdravotní kontroly obyvatelstva (např. v Jižní Koreji realizované převážně s využitím nejmodernějších technologií), případně separace osob vyššího věku, u kterých hrozí reálně vážné dopady na zdraví. Nahodile a nepromyšleně zakotvené výjimky (viz např. výjimka pro pobyt v přírodě nebo parcích) pak opět vede k tomu, že dané opatření je nutno označit za svévolné. Neodůvodněně a nepřiměřeně je zasahováno rovněž do práva stěžovatelky na ochranu soukromého a rodinného života,“ uvádí se například.

V závěru pak stěžovatelka navrhuje napadená rozhodnutí a opatření zrušit s tím, že vykonatelnost zrušujícího nálezu má být „s odstupem jednoho dne od doručení nálezu účastníkům řízení, aby vláda České republiky měla přiměřený časový prostor pro eventuální přijetí nových krizových opatření“.

Žalobu na nouzový stav vyhlášený vládou již řeší Městský soud v Praze, konkrétně senát v čele s Vierou Horčicovou. Zde taktéž figurují manželé Zahumenští: žalobkyní je Vendula Zahumenská, kterou zastupuje její manžel David. Jednání, které bylo naplánováno na pátek 27. března však muselo být v úterý zrušeno, neboť mezitím vláda původní, žalobou napadená nařízení nahradila mimořádnými opatřeními ministra zdravotnictví. Předsedkyně senátu tak poskytla účastníkům čas na procesní reakci na tuto novou skutečnost. Petr Dimun, ceskajustice.cz

BANKROTY FIREM A PODNIKATELŮM, BEZ PENĚZ OPATŘENÍM VLÁDY

Insolvenční „Lex COVID-19“: Moratorium pro návrh na bankrot firem a možnost přerušení oddlužení: Dočasná úprava doručování, možnost přerušit průběh oddlužení nebo úprava možnosti požadovat dočasné mimořádné moratorium insolvence pro firmy. Takové návrhy zvažuje ve speciální novele insolvenčního zákona kvůli koronaviru „Lex COVID-19“ podle zjištění České justice Ministerstvo spravedlnosti. Odborníci zdůrazňují, že změny mají být uvážlivé a pouze dočasné a obávají se toho, aby po uvolnění podmínek nedošlo k neúnosnému zahlcení soudů.

Opatření budou podle zdrojů České justice navázána na dobu nouzového stavu a trvání mimořádných opatření, případně na dobu nezbytně nutnou poté. Konečnou verzi návrhu, která vznikla prakticky přes víkend, by resort chtěl dokončit v pondělí večer. Podíleli se na ni jak zástupci ministerstva, tak svými připomínkami odborníci z řady soudců a dalších právníků.

Co zvažuje ministerstvo upravit?

• Dočasnou úpravu doručování v insolvenčních věcech ze strany soudu – postačí doručení dlužníkovi a dále doručení vyhláškou;

• Možnost přerušit průběh oddlužení na nezbytně nutnou dobu z důvodu mimořádných opatření přijatých v boji s epidemií nového koronaviru – a to jak pro stará, tak pro nová oddlužení. Půjde o novou, zvláštní možnost, která bude stát vedle § 412b InsZ. V rámci rozhodování o přerušení oddlužení bude přijata úprava, podle níž insolvenční soud nemusí odůvodnit rozhodnutí, kterým návrhu plně vyhověl;

• Dočasný odklad povinnosti podat na sebe insolvenční návrh

• Úprava možnosti požadovat dočasné mimořádné moratorium.

Možnost požadavku na moratorium již dnes v insolvenčním zákoně existuje, bude však výrazně rozšířena. Po dobu trvání moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku. Při jeho vyhlášení insolvenční soud návrh věcně nezkoumá, moratorium vyhlásí, jsou-li splněny pouze formální náležitosti. Podle dnešního znění lze moratorium využít na dobu tří měsíců, nyní bude paragraf doplněn o speciální ustanovení 127a insolvenčního zákona: „V době do 31. srpna 2020 může dlužník, který je podnikatelem a který nebyl k 12. březnu 2020 v úpadku, podat u insolvenčního soudu před zahájením insolvenčního řízení, případně po jeho zahájení k návrhu jiné osoby, návrh na mimořádné moratorium,“ zní předběžný návrh resortu, který má Česká justice k dispozici. Společnosti budou muset doložit několik podmínek. Jednou z nich například je, že hlavní centrum činnosti firmy je v České republice. Další podmínkou je, že dlužník „v posledních dvou měsících nevyplatil členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím mimořádné podíly na zisku nebo mezi ně jinak rozdělil vlastní zdroje nebo že jim neposkytl jiné mimořádné plnění“.

Přerušení oddlužení až na rok

Pro fyzické osoby je zřejmě nejpodstatnější nová možnost přerušit oddlužení až na jeden rok. „Insolvenční soud může v insolvenčním řízení po schválení oddlužení rozhodnout o přerušení průběhu oddlužení až na 1 rok. Učiní tak na návrh dlužníka podaný po projednání s insolvenčním správcem z důležitých důvodů nastalých v důsledku přijetí mimořádných opatření při epidemii; tyto důležité důvody je dlužník k/v žádosti povinen doložit,“ stojí v předběžném návrhu resortu. Podle informací České justice řada odborníků varuje, že jde o populistický krok, který je neúčelný a dlužníkům ve skutečnosti nepomůže. Navíc je problematické totožně upravovovat formou „Lex COVID-19“ stará i nová oddlužení (platná po úpravě oddlužovací novely insolvenčního zákona pozn. red.). Stará úprava oddlužení totiž má instrumenty na dočasné utlumení plnění věřitelům z „objektivních důvodů“.

Někteří experti pak upozorňují, že po uvolnění mimořádných opatření může dojít k nezvladatelnému náporu na insolvenční úseky soudů, které jsou i tak dlouhodobě přetížené. Po dobu přerušení průběhu oddlužení nebude dlužník povinen plnit svou povinnost splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Soudy budou muset individuálně zkoumat, zda je skutečně důvod přerušit oddlužení z důvodu krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a také zda je dlužník objektivně v situaci, kdy kvůli krizovým opatření skutečně přišel o možnost splácet závazky. Bez ohledu na dobu trvání mimořádného opatření při epidemii zanikne opatření podle odstavce 1 nejpozději 31. prosince 2020.

V době ode dne nabytí účinnosti insolvenčního „Lex COVID-19“ může na návrh dlužníka insolvenční soud přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny, i tehdy, je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo nižší než 50 % jejich pohledávek v případě, že soud rozhodoval podle § 398 odst. 4 nebo podle § 407 odst. 3, nebo nižší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Výhodu by tak měl dlužník, kterému bude končit oddlužení v příštích měsících. I po dobu přerušení ale bude muset člověk v osobním bankrotu platit odměnu insolvenčnímu správci, byť sníženou (podle návrhu by měli správci dostávat 30 procent odměny), takže ve výsledku ho oddlužení přijde o něco dráž a stráví v něm logicky delší dobu.

Insolvenční systém se kvůli pandemii nového typu koronaviru ocitá pod rostoucím tlakem. Téměř všechny soudy už kvůli krizovým opatřením musely přistoupit k prodloužení lhůt pro zpracování počáteční fáze oddlužení.

Před přijímáním neuvážených změn obecně varují například insolvenční místopředsedové Tomáš Zadražil (KS v Ústí nad Labem) nebo Jiří Grygar (KS v Praze). Krizový stav podle něj vždy odhalí i zdánlivě skryté problémy platných úprav. „Objeví se mezery, na které se dříve ani nepomyslelo a to nejen v oblasti insolvencí. A to je i současný stav, který je třeba co nejlépe zvládnout ve prospěch celé společnosti. Pokud jde oblast justice, domnívám se, že je třeba promyslet úpravu „krizového chodu justice“ v době nouzového stavu, a to nejen nyní, ale zejména pro budoucí obdobné situace,“ uvedl Jiří Grygar.
V návaznosti na ekonomické dopady současné situace lze čekat, že bude přibývat nových insolvenčních návrhů s tím, jak se do existenčních problémů postupně bude dostávat stále více lidí i firem.

Vrchní soud v Praze má vlastní návrh

Pražský vrchní soud mezitím, zaslal ministerstvu spravedlnosti vlastní návrh na novelu insolvenčního zákona. Podle soudců je totiž důsledkem opatření spojených s koronavirem plošná platební neschopnost celé řady podnikatelů a dalších subjektů, na což ekonomika ani celá společnost nebyla ani nemohla být připravena.

Návrh sestavili v reakci na současné dění soudci insolvenčního úseku. Podle jejich vyjádření jde o novelu „pro zlé časy“. Návrh totiž zohledňuje mimořádné situace, které ovlivňují ekonomické prostředí – tedy nejen nouzový stav, ale i stav ohrožení státu nebo válečný stav.

Soudci uvedli, že je především zapotřebí urychleně zabránit dominovému efektu zjišťování úpadků dlužníků na návrh jejich věřitelů. Dlužníci také podle nich musí dostat delší časový rámec pro překonání jejich úpadků způsobených nouzovým stavem, a to zejména poskytnutím možnosti reorganizace nejen velkým, ale i středním a malým podnikatelům. Za další klíčový krok soudci považují odstranění bariér pro přístup k institutu oddlužení všem lidem, zejména osobám samostatně výdělečně činným.

„Platný právní stav neumožňuje dlužníkům, jejichž úpadková situace nastala až v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, rychle a efektivně zvládnout jejich dluhovou situaci, v níž se ocitli nikoliv vlastním zaviněním, neboť insolvenční zákon s takovou mimořádnou a globální situací nepočítal,“ vysvětlili autoři návrhu. „Jinými slovy řečeno, insolvenční zákon byl koncipován jen pro tzv. dobré časy, nikoli však pro časy zlé,“ dodali.
Předseda soudu Luboš Dörfl odeslal návrh nejen ministerstvu, ale také všem místopředsedům insolvenčních soudů, aby ho případně doplnili. Eva Paseková, ceskajustice.cz

POSLANCI NAVRHLI ELEKTRONIZACI NOTÁŘSKÉ ČINNOSTI

Notářskou činnost asi čeká digitalizace. Skupina poslanců navrhla, aby notáři mohli provádět část zápisů v elektronické podobě. Možnost by se od příštího roku týkala zejména právních aktů firem. Výhradně v listinné podobě by byly zatím zachovány dědické a rodinné záležitosti. Novela notářského řádu navazuje na zákon o právu na digitální služby, díky kterému mají lidé získat právo řešit úřední věci výhradně elektronicky.

Elektronické zápisy by podle předkladatelů zásadně zlepšily podnikatelské prostředí, a to zejména v případě rozhodnutí orgánů společností a zápisů do veřejných rejstříků. „Bude tak například možné zakládat společnost s ručením omezeným on-line bez fyzické přítomnosti osoby u notáře, a to při zachování ověření totožnosti, zjištění vůle zakladatele i zákonnosti názvu společnosti,“ napsali autoři z řad poslanců ANO, ODS, ČSSD a TOP 09 v důvodové zprávě.

Notáři by využívali videokonference, totožnost by se ověřovala například občanským průkazem s elektronickým čipem. Úřední razítko a vlastnoruční podpis notáře by nahradil jeho elektronický podpis. Notáři by také ověřovali pravost elektronických podpisů.

Díky předloze by notáři také dostali výslovné právo provádět zápisy do evidencí skutečných majitelů a svěřenských fondů. Notářská komora by mohla vyhotovovat ověřovací doložku k oficiálním listinám a dokumentům pro jejich použití v zahraničí. Poplatek komoře by činil 300 korun bez daně z přidané hodnoty. Nyní takovou doložku vydává podle předkladatelů jen ministerstvo spravedlnosti, zprostředkovatelé si za její obstarání účtují řádově tisíce korun.

Notářská komora by nově vedla Evidenci ověřených podpisů a Sbírku dokumentů, která by obsahovala údaje o zápisech. Oba rejstříky by byly podle novely veřejné přístupné, lidé by si tedy mohli ověřit pravost ověřovací doložky nebo notářského zápisu. Notářské registry by tak podle předkladatelů zvýšily ochranu proti různým podvodným jednáním.
Předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci.

OPRAVDU CHCEME PROMINOUT I DLUHY ZPŮSOBENÉ TRESTNÝMI ČINY?

V době probíhajícího nouzového stavu a s ním spojeného ekonomického útlumu, který českou společnost v dlouhodobém horizontu postihne mnohem citelněji než samotná nákaza, se hledají cesty, jak co nejvíce ulevit české společnosti, ať už jde o opatření sanační nebo prevenční. Diskuse se nevyhýbá ani otázkám z oblasti exekucí, kdy ještě nevíme, zda mají být zmírněny, odloženy či zastaveny.

Právě v otázce zastavení exekucí se nejcitelněji projevuje roztříštěnost názorů a řešení. Umírněné návrhy směřují k zastavení jen bezvýsledných exekucí nebo exekucí do nějaké částky. Radikálnější hlasy volají dokonce po zastavení všech exekucí. Společným jmenovatelem ale je, že se vždy však hovoří o zastavení exekucí bez podmínek.

Dojde-li k tomu, pak exekucí zbavíme i pachatele trestné činnosti. Oběti trestných činů se tak spravedlnosti nedočkají. Zde si dovolím poznamenat, že tak daleko nejde ani oddlužení. Dokonce ani po úspěšném oddlužení a osvobození dlužníka od placení neuspokojených pohledávek soudem není dlužník osvobozen od povinnosti platit výživné a povinnosti nahradit škodu úmyslným porušením právních povinností, tedy zejména škodu způsobenou úmyslnými trestnými činy.[1]

Nejvyšší soud uvedl, že „okolnost, že se povinný dlouhodobě nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a že lze očekávat jeho propuštění až v horizontu několika let, nemůže být bez dalšího důvodem pro zastavení exekuce podle ust. § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř., jestliže aktuálně nemajetný povinný je zdráv a i po propuštění z výkonu trestu se ještě delší čas bude nacházet v produktivním věku, není tato jeho úvaha zjevně nepřiměřená. Opačný závěr by povinného nespravedlivě zbavoval jeho břemene k plnění závazků přiznaných exekučním titulem, přestože to je právě povinný, kdo tím, že se dopustil závažného protiprávního jednání, se stal po přechodnou dobu neschopným plnit svým věřitelům. Tím by se povinný reálně dovolával své vlastní nepoctivosti a těžil by ze svého protiprávního činu.“ [2]

O tom, zda k plošnému zastavení exekucí nakonec dojde nebo ne, rozhodne Parlament. V žádném případě ale tento institut nemůže nahradit roli oddlužení, kde osvobození dlužníka nastává jen, pokud své povinnosti v insolvenčním řízení splnil a pro uspokojení věřitelů vynaložil úsilí. Bylo by proto kardinální chybou, kdyby novela zavádějící povinné zastavení exekucí neobsahovala výčet případů, kdy se povinné zastavení exekuce nepoužije. V opačném případě by stát nedobrovolným věřitelům vzal poslední naději, že se kdy dočkají spravedlnosti. Má-li k tomu dojít, pak by stát měl věřitele odškodnit namísto dlužníka.
[1] Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2846/2016, ze dne 7. 6. 2018
[2] Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 338/2018, ze dne 2. 5. 2018
Mgr. Jakub Zahradník, ceskajustice.cz

WHO: ROUŠKY NEMAJÍ PROTI KORONAVIRU SMYSL, MOHOU BÝT RIZIKEM

Světová zdravotnická organizace nevidí žádný užitek ve všeobecném nošení roušek v nynějším boji proti šíření koronaviru. Nic nenaznačuje tomu, že by to něčemu pomohlo, konstatoval koordinátor krizové pomoci organizace Michael Ryan. Jednou z mála zemí, kde platí povinné nošení roušek na veřejnosti, je Česká republika.

Podle Ryana roušky představují spíš dodatečná rizika, když je lidé nesprávně snímají. Právě při tom se totiž mohou nakazit. „Naše rada: nedoporučujeme nošení roušek, pokud člověk není sám nakažen,“ řekl Ryan. Dodal, že při současných opatřeních ve světě se vir častěji přenáší doma mezi členy rodin než venku na ul

Rakousko v pondělí oznámilo, že od středy zavede povinnost nošení roušek při nakupování. Roušky budou lidem rozdávány u vchodů do obchodů. Německý ministr zahraničí Heiko Maas nevyloučil, že by takové opatření mohlo být zavedeno také v Německu. „Pokud to má smysl, neměli bychom něco takového vylučovat,“ řekl sociálnědemokratický (SPD) politik deníku Bild.

Podle Maase ale musí být jisté, že roušky člověka nebo lidi v jeho okolí skutečně ochrání. „Nemá smysl si pověsit na obličej něco, co nemá vůbec žádný ochranný účinek,“ řekl Maas.

V České republice je nošení roušek povinné v zásadě všude mimo domov. Český premiér Andrej Babiš dokonce o víkendu vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se českým postupem inspiroval a také v USA zavedl povinné nošení roušky na veřejnosti. Video vyzývající lidi k nošení roušek prý Babiš poslal většině evropských prezidentů a premiérů.

Protože v mnoha zemích byla zavedena přísná omezení pro pohyb venku, číhá nyní hlavní nebezpečí nákazy v rodině, upozornil Ryan. „Ve většině částí světa se nyní kvůli omezenému vycházení odehraje většina nakažení v prostředí domovů, v rodině. V jistém smyslu se přenos (nákazy) přesunul z ulice do rodin.“ Proto je podle něj nutné, aby všichni lidé v domácnostech bedlivě sledovali své zdraví.

Šití roušek doma? V Evropě jsou Češi a Slováci spíše výjimkou

Ryan nabádá, že podezřelé případy musí být rychle rozpoznány a izolovány od ostatních členů rodiny. Potvrzené nakažené je pak třeba izolovat a ti příbuzní, kteří se mohli také nakazit, musí zůstat v karanténě. Jen když se podaří toto zaručit, bude možné uvažovat o uvolnění přísných restrikcí pro vycházení, poznamenal Ryan.

Expert ze Světové zdravotnické organizace (WHO) se v pondělí opatrně optimisticky vyjádřil také k dalšímu vývoji epidemie v Itálii, která je nejpostiženější zemí v Evropě. Podle něj by omezení pohybu a další opatření z uplynulých dnů měly vést k brzké stabilizaci epidemie, ale i poté bude třeba ostražitosti.

„Doufáme, že Itálie a Španělsko už tam téměř jsou, vir se nevyčerpá sám od sebe, je třeba ho unavit úsilím v oblasti veřejného zdravotnictví,“ poznamenal Ryan.

ITALŮM V KARANTÉNĚ DOCHÁZEJÍ PENÍZE, ZAČÍNAJÍ KRÁST A HROZÍ REVOLUCÍ

Italům dochází po třech týdnech v karanténě trpělivost i peníze. Nejhorší je situace na jihu země, kde už lidé nemají čím zaplatit za jídlo a začínají krást. Někteří obyvatelé obviňují vládu, že se o ně nedokázala postarat a vyhrožují revolucí. Nepřehledné situace na Sicílii navíc využívá mafie, která chce destabilizovat systém.

Itálii se ani po třech týdnech od zavedení celostátní karantény nepodařilo koronavirus zkrotit. Nemoci COVID-19 už v zemi od začátku epidemie podlehlo přes jedenáct tisíc lidí, celkový počet infikovaných se přehoup přes sto tisíc. Naději a trpělivost u obyvatel vystřídal strach, co bude s jejich životem dál.

Itálie kvůli šíření koronaviru zavedla řadu opatření včetně omezení pohybu a zastavení postradatelné výroby. Lidé smějí opouštět domov jen kvůli nákupu potravin, návštěvě lékaře či cestě do práce. Omezení mají zatím platit do 3. dubna, ale vláda je může prodlužovat až do 31. července.

Zoufalost obyvatel lze podle stanice SKY News vidět především na jihu země. Na sociálních sítích se například objevilo video zoufalého muže, jenž se v Apulii dobýval do zavřené banky, protože tam potřeboval vyzvednout matčin důchod, který je nyní jediným stálým příjem pro celou rodinu. Jeho matka následně přivolané strážce zákona prosí, aby ji následovali domů a přesvědčili se na vlastní oči, že rodina už nemá vůbec nic k jídlu.

V Itálii je přes 100 tisíc nakažených

Nákaza koronavirem se v Itálii potvrdila už u více než sto tisíc lidí. Onemocnění COVID-19 v zemi podlehlo od neděle dalších 812 pacientů, celkem tamní úřady nyní evidují 11 591 obětí. Italové v posledních dnech na internetu hojně sdíleli také emotivní video otce s malou dcerou. „Pane premiére. Už skoro dvacet dní jsme zavření doma a jsme na hranici našich možností,“ uvedl s tím, že jeho dcera jí v posledních dnech jen chleba, protože nic jiného si rodina nemůže dovolit.

„Stejně jako moje dcera, ani jiné děti nebudou mít v příštích dnech do úst už ani ten kousek chleba. Buďte si jisti, že toho budete litovat, protože zažehneme revolucí,“ prohlásil zoufalý muž.
Nemám peníze na zaplacení, řekl u pokladny muž v italské Neapoli:

Situace zneužívají mafiáni, chtějí destabilizovat systém

Na Sicílii musela armáda v posledních dnech zakročit proti lidem, které nouze donutila krást v místních supermarketech potraviny. Podle SKY News se lidé dokonce začali o „úderech“ na obchody domlouvat hromadně na sociálních sítích. Jiní chodí k prodejnám o jídlo prosit lidi vycházející ven s nákupem.

Podle Leolucy Orlanda, starosty sicilského Palerma, musí město čelit také zločineckým gangům, které situace zneužívají a podněcující násilí. „Neklid mezi obyvateli roste. Zaznamenáváme znepokojivé informace o protestech a hněvu,“ popsal Orlando, podle něhož chtějí zločinci destabilizovat systém.

Použijeme na vás plamenomety! Italští starostové spílají lidem v ulicích

„Čím více času ubíhá, tím více prostředků je vyčerpáno. Ta trocha úspor, které lidé mají, rychle ubývá. Brzy propuknou společensko-ekonomické problémy,“ dodal Orlando.Italský premiér Giuseppe Conte sice uvolnil 25 miliard eur na podporu rodin a podniků zasažených koronavirovou karanténou, obyvatelé si ale stěžují, že na pomoc stále marně čekají. Někteří navíc na podporu nemají nárok, protože nejsou nikde registrovaní a peníze dostávají měsíčně na ruku.

V NIZOZEMSKEM MUZEU KRÁDEŽ OBRAZU VAN GOGHA

Neznámí pachatelé ukradli v pondělí ráno z muzea Singer Laren v Nizozemsku obraz slavného malíře Vincenta van Gogha. Oznámila to tamní agentura ANP. Muzeum je kvůli epidemii koronaviru uzavřené. Zda zloději odnesli i jiná umělecká díla, není zatím jasné. Krádež provedli v den 167. výročí van Goghova narození.

Policie zatím bezvýsledně po pachatelích pátrá. Přes den byly na skleněné fasádě budovy vidět zakryté rozbité dveře, kudy zloději podle policie kolem třetí hodiny ráno vniknuli dovnitř. „Jsem v šoku a neuvěřitelně rozladěný, že se to stalo,“ řekl ředitel muzea Jan Rudolph de Lorm podle agentury AP.

Policisté uvedli, že pachatelé spustili alarm, který na místo přivolal hlídky. Bohužel dorazily pozdě. Vyšetřovatelé nyní zkoumají záznamy bezpečnostních kamer a sbírají svědecké výpovědi.

Zcizený obraz Jarní zahrada z roku 1884 zapůjčilo muzeum v Groningenu pro výstavu Zrcadlo duše.

Na ní mohli v Larenu východně od Amsterdamu do uzavření expozice návštěvníci vidět díla malířů tvořících ve stylu neoimpresionismu, pointilismu, expresionismu a kubismu. Na instalaci výstavy se podílelo amsterodamské Rijksmuseum.
„Vzali společnosti tuhle krásnou a dojemnou malbu...Pro všechny je to strašné, protože umění by mělo být viděno a sdíleno, aby inspirovalo a uklidňovalo,“ uvedl de Lorm

Muzeum Singer Laren bylo zřízeno k prezentaci děl z pozůstalosti amerického sběratele Williama Singera, potomka miliardářské rodiny pittsburghských ocelářů. Nekradlo se v něm poprvé, v roce 2007 zloději odnesli ze zahrady sedm děl, včetně bronzové sochy Myslitele od Augusta Rodina. Našla se výrazně poškozená o několik dní pozděj

JANEČEK S KNĚŽKOU LILII JEN 7 LET?

Český matematik a miliardář Karel Janeček (46) a jeho partnerka, kněžka Lilia Khousnoutdinová (31), se svěřili s tím, jak společně pečují o dceru Isabelu. Prozradili také, zda plánují další dítě, a naznačili, jak dlouho nejspíš vydrží jejich vztah.
Karel Janeček byl v minulosti známý mimo jiné i svými vztahy s více ženami najednou. Nyní žije s kněžkou Lilií Khousnoutdinovou, se kterou má i jeden a půl roku starou dceru Isa.

„Pokud spolu lidé souzní a patří k sobě, tak asi není důvod, aby spolu nebyli celý život. Tací lidé existují. Moje přesvědčení je, aby to nebylo něco, do čeho se člověk nutí,“ řekl Karel Janeček v rozhovoru pro pořad Život ve hvězdách.
„Já vůbec nevím, jak dlouho spolu budeme. Myslím, že těch sedm let. Já to mám vždycky sedm let. Sedm let tomu dávám určitě a dál uvidíme,“ míní jeho partnerka Lilia.

Svůj vztah se kněžka a matematik rozhodli zpečetit buddhistickým sňatkem v Bhútánu. Druhého potomka plánují podle Janečka již brzy. Khousnoutdinová si partnera v roli otce velmi pochvaluje. „Překvapil mě tím, že je hodně praktický, fungující otec, což jsem nečekala. Přebaluje, koupe, hraje si s dětmi, mohu mu malou dát a vím, že se o ni postará,“ popisuje kněžka a vysvětluje, co se pod tímto pojmenováním skrývá.

Dcera byla počata naprosto výjimečným způsobem, svěřil se Karel Janeček

„Kněžka je v zásadě ceremonialistka. Někdo, kdo provádí obřady. Forma, kterou přináším já, není vázána na žádnou konkrétní církev,“ říká Lilia Khousnoutdinová.

Ta měla s Janečkem původně naplánovanou svatbu v prosinci 2017. „Počítali jsme s tím, že pokud by se Karel nestihl rozvést, svatba měla být obřadní. Pak se vše zkomplikovalo a skončili jsme tak, že mi to pár týdnů před Karel... ne úplně odřekl, ale oznámil mi, že to nebude úplně svatba, ale spíše něco jiného. Prostě hrozné,“ vzpomíná Khousnoutdinová.
khousnoutdinova (Instagra

Karel Janeček si díky své partnerce otevřel cestu ke spiritualistickému myšlení. „Před sedmnácti lety jsem byl z hlediska filozofického přesvědčený o tom, že všechno je čistě náhodné. Pak jsem v životě poznal, že to tak není. Svět není o čistých náhodách a za spoustou věcí můžeme hledat hloubku,“ míní matematik, pro kterého je prý smyslem života hlavně kreativita.

„Vytváření hodnot, věcí, které mají přesah a v konečném důsledku ten nejhlubší cit, který máme, to znamená láska. Ale k tomu ještě také racionální myšlení,“ dodává Karel Janeček.

Janeček podpořil ženy kojící na veřejnosti

Miliardář má z prvního manželství dvě dcery. Svoji druhou manželku Mariem Mhadhbi, která pochází z Tuniska, ale žije ve Francii, si vzal v květnu 2015 a v prosinci se jim narodil syn.

Lilii Khousnoutdinovou poznal na přednášce v době, kdy měl s druhou manželkou půlročního syna a ona s britským manželem syna čtyřletého. Zatímco Lilia se rozhodla před neoficiálním sňatkem s Janečkem rozvést, miliardář zůstal tenkrát ženatý.Rozvod Khousnoutdinové se uskutečnil v říjnu 2018. Karel Janeček podal žádost o rozvod s Mariem Mhadhbi pár měsíců předtím, informoval o tom až v prosinci téhož roku.

PRINC CHARLES BEZ KARANTÉNY, CAMILA V IZOLACI

Britský princ Charles (71) může po týdnu opustit izolaci na svém skotském panství. Uchýlil se tam poté, co byl pozitivně diagnostikován na nemoc COVID-19, kterou způsobuje koronavirus. Jeho manželka Camilla (72) měla negativní testy, přesto zůstane do konce týdne v izolaci.

Princ Charles však za manželkou Camillou nemůže. Ta musí totiž ještě týden zůstat v karanténě. Přikazuje to vládní nařízení, podle něhož jakákoli osoba a rodinný příslušník, kteří přijdou do styku s infikovanou osobou, musejí zůstat v karanténě čtrnáct dní a čekat, zda se u nich nerozvine COVID-19

Následník britského trůnu měl jen mírné příznaky nemoci COVID-19. Přesto šel do karantény na svém panství ve Skotsku, odkud pracoval. Kde se nejstarší syn britské královny nakazil, není jasné. Buckinghamský palác již dříve oznámil, že královna Alžběta II. (93), která 19. března s manželem princem Philipem (98) odjela z Londýna do Windsoru, je na tom zdravotně dobře.

THAJSKÝ HRÁL V KARANTÉNĚ V HOTELU NĚMECKA S HARÉMEM

Zatímco jeho krajina bojuje s pandemií koronaviru, thajský král Mahá Vatčirálongkón (67) se uchýlil do karantény. Zvolil ovšem netradiční způsob izolace. Rezervoval si celý hotel v Německu a kromě služebnictva mu dělá společnost i dvacet konkubín z jeho harému. Thajský král si vybral čtyřhvězdičkový hotel Grand Hotel Sonnenbichl v alpském letovisku Garmisch-Partenkirchen. Rezervoval si ho celý. Jelikož to bylo v době, kdy už kvůli koronaviru v Německu bylo omezeno komerční ubytování.

Král musel mít zvláštní povolení od městské rady. Výjimku dostal, protože podle radních jde o homogenní skupinu lidí, která nepředstavuje riziko, jelikož hotel neopouští. Předtím se ovšem muselo 119 členů doprovodu vrátit zpátky do Thajska kvůli podezření na nákazu koronavirem. Vatčirálongkónovi nyní dělá společnost dvacet konkubín a četné služebnictvo. Podle německého magazínu Bild není jasné, zda jsou s ním i jeho čtyři oficiální manželky.

Podle Bildu pro krále rovněž neplatí omezení pohybu, které Německo zavedlo. Jeho doprovod je tak například často vidět v Garmisch-Partenkirchenu na vyjížďkách na kolech. Policie nicméně serveru FOCUS Online sdělila, pro krále a jeho lidi nařízení rovněž platí, žádné prohřešky ale policie v jeho případě neregistruje.

Portál poznamenal, že král má pověst požitkáře. Se třemi předešlými manželkami má dvě dcery a pět synů. Jeho nynější ženou je bývalá letuška Sutchida, kterou jmenoval královnou. Souběžně si rovněž vydržoval oficiální konkubínu, kterou ale po pár měsících kvůli neloajalitě zbavil titulu královské družky.

Luxusní karanténa, kterou panovník zvolil, se nelíbí některým Thajcům a svého krále na sociálních sítích kritizují. Za urážky nebo kritiku monarchy přitom v Thajsku hrozí až patnáct let vězení.

Mahá Vatčirálongkón se stal thajským králem v prosinci 2016, několik měsíců po smrti svého otce Pchúmipchona Adundéta, který strávil na trůnu sedmdesát let a těšil se nesmírné úctě a oblibě. Oficiálně korunován byl ale Mahá Vatčirálongkón až loni v květnu. List The Times připomíná, že král se ve své domovině na veřejnosti neobjevil od února.
Thajské ministerstvo zdravotnictví v pondělí ohlásilo 136 nových případů nákazy koronavirem, v zemi je oficiálně 1 524 nemocných.

KUBÁNCI SE BOJÍ KORONAVIRU, KÉŽ BY POMÁHAL RUM, ŘÍKAJÍ

V kubánských obchodech je tradičně fatální nedostatek potravin a hygienických prostředků, na které musí lidé čekat v dlouhých frontách. Kubánská vláda proto v příštích dnech posílí přídělový systém, aby omezila šíření koronaviru. Kuba zatím eviduje kolem sto padesáti potvrzených případů nemoci COVID-19, ale má velmi omezenou možnost testování. Na padesát lékařů poslala pomáhat do Itálie.

„Kdyby rum pomáhal proti koronaviru, tak jsme všichni zachráněni,“ žertuje mladý Kubánec, který stojí v jedné z mnoha front před obchody ve dvoumilionové Havaně. Zároveň ale dodává, že jeho vtip je jen obranný mechanismus. „Všichni víme, že situace je vážná,“ dodal.

Za posledních 48 hodin se počet potvrzených případů na Kubě značně zvýšil. Zatímco ve čtvrtek bylo na Kubě oficiálně osmdesát nemocných, v sobotu jich bylo už 139, tři z nakažených dosud zemřeli. Na tomto karibském ostrově s asi 11 miliony obyvatel provedli zatím jen 1 600 testů na koronavirus.

„Kuba se oficiálně nachází v předepidemické fázi,“ prohlásil v neděli ministr zdravotnictví José Ángel Portal.
Vtip o rumu má své hlubší pozadí. Na Kubě se totiž hodně pije a krom toho je to skoro to jediné, čeho je zde vždy dostatek. V obchodech je málo některých potravin, ale hlavně hygienických prostředků. Proto ty dlouhé fronty.
Kubánská vláda přiznala, že některého zboží je nedostatek a že proto bude třeba posílit přídělový systém, který v zemi funguje už asi 60 let. Snížily by se tak i fronty, které přispívají k šíření nákazy.
Americké sankce proti Kubě mohou ohrozit i evropské podniky

Úřady zatím nevyhlásily omezení pohybu v ulicích a pouze apelují na obyvatele, aby nechodili z domu, když to není nutné. Vláda nicméně od minulého týdne na měsíc zakázal do země vstup cizincům. Na karibském ostrově platí také zákaz vnitrostátní dopravy mezi provinciemi, uzavřeny jsou školy, nekonají se koncerty ani sportovní zápasy, zavřená jsou kina a divadla. Restaurace ale zůstávají v provozu a také veřejná dopravu dál funguje.
Ekonomika trpí americkým embargem

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v televizi nabádá občany, aby, pokud už musí ven, šli s rouškou na obličeji. Vyzývá je také k dodržování bezpečné dvoumetrové vzdálenosti. Zdá se, že to funguje. V ulicích je v posledních dvou či třech dnech méně lidí.

Situace na Kubě je specifická i tím, že ekonomika trpí americkým embargem a sankcemi, které americký prezident Donald Trump v posledních třech letech vůči Kubě zpřísnil po oteplení kubánsko-amerických vztahů za Baracka Obamy.
Ani nemoc COVID-19 nezlepšila vztahy mezi Washingtonem a Havanou a poslední incident dokládající napětí mezi nimi se stal právě kvůli koronavirové pandemii. Kuba poslala do více než desítek zemí, včetně Itálie či Andorry, své lékaře.
USA vyzvaly evropské země, aby tuto pomoc odmítly, protože Kuba své zdravotníky vykořisťuje. Kuba obvinění odmítla jako nemorální.

V BRITÁNII ŘÁDÍ ZLODĚJI, USA SE BOJÍ DOMÁCÍHO NÁSILÍ

Velká Británie se potýká se zločiny, které se vztahují k epidemii koronaviru. Neznámí pachatelé provedli žhářské útoky na dodávky dodavatelských služeb či propíchli gumy sanitce. V USA nicméně policisté hlásí, že díky povinným karanténám dochází k poklesu počtu některých vážných zločinů.

„Krize jako tato přináší to nejlepší, ale bohužel i to nejhorší z lidstva. Jsou tu jedinci, kteří se pokouší využít pandemie,“ řekl podle listu The Guardian mluvčí britské Národní rady policejních náčelníků (NPCC). Podle něj se objevuje stále více oportunistických zločinů, zatím ale nelze říci, zda je spojuje nějaký vzorec.

Komunitní nemocnice Withington v jižním Manchesteru ohlásila krádež kanystrů kyslíku a oxidu dusného. Nemocnice nemá žádného pacienta nakaženého koronavirem, právě ti ale ve zvýšené míře kyslík potřebují.

Zdravotníci z nemocnice ve městě Ramsgate v hrabství Kent v neděli s šokem zjistili, že někdo přes noci udělal díry do pneumatik šesti sanitních vozů. „Když si myslíte, že v této zemi už to nemůže být horší, někdo přijde a udělá díry do pneumatik sanitek,“ postěžoval si jeden zdravotník na Facebooku. Nemocnice musela vozidla odstavit.

V Bristolu v pondělí žháři zaútočili na dvě dodávky obchodního řetězce Iceland. „V době, kdy je dodávání (jídla) domů doslova záchranným lanem pro některé bezbranné lidi, je to (vážně) odporné,“ komentoval incident ředitel maloobchodního prodeje potravin Richard Walker.

Británie též zaznamenala nárůst pokusů o podvody, zvláště senioři jsou ohroženi podvodníky, kteří se vydávají za ochotné dobrovolníky, aby posléze odešli s penězi a pak je už nikdy nevrátili. Někteří prodávají falešné či dokonce nebezpečné ochranné pomůcky.

Policisté v západním Yorkshiru též uvádějí, že dav lidí na ně kašlal a plival, když se věnovali „vážnému incidentu“. Neupřesnili, o jaký incident šlo. Policie tvrdí, že se nejednalo o ojedinělou událost.

Podle think-tanku Policy Exchange hrozí, že britská opatření proti koronaviru povedou ke zvýšení násilnosti gangů. Kvůli zavření barů budou mít méně zákazníků a o to drsnější boj povedou o kontrolu obchodu s drogami.
Think-tank též varuje, že gangy využijí zavření škol, aby zlákali nudící se teenagery do svých služeb. Podle britské ministryně vnitra Priti Patelové mohou gangy skutečně využít teenagery, kteří postrádají vyžití, k přenosu drog.

Podobné případy se objevují i mimo Británii, poukazuje časopis Time, podle něhož zločinci využívají globálního strachu z nákazy. V Portlandu v americkém státě Oregon byly ukradeny stovky masek proti koronaviru, jichž je značný nedostatek. Kašlající muž v Missouri zase tvrdil zaměstnancům obchodu, že má vysokou horečku. Policie ho zatkla s tím, že jim možná předal koronavirus.

V USA výrazně roste prodej zbraní, lidé se bojí kolapsu společnosti

Policejní statistiky nicméně též ukazují, že zatímco jednomu typu zločinu se v době koronaviru daří, počty jiných klesají, protože i zločinci se obávají nemoci a dodržují povinná opatření proti koronaviru. Newyorská policie zaznamenala v období, kdy starosta nařídil zavřít školy a restaurace, 17procentní pokles v hlavních zločinech. Jediný nárůst policie zaznamenala u krádeží aut.

Podobný pokles uvádí i další americká města, například San Francisco. I severní soused USA, Kanada, reportuje menší počet kriminálních případů. Podle klingstonské policie nicméně dochází k nárůstu domácích a sousedských pří, ke kterým lidé policii volají.

Policisté se obávají, že právě počet případů domácího násilí bude pravděpodobně růst. Oběti nemohou navštívit své příbuzné a musí zůstat s násilníky doma. Pro policisty je obtížnější v těchto případech zasahovat, protože musí dodržovat povinný odstup a navíc se kvůli nákaze potýkají s chybějícími kolegy.

HLADOVÍ INDOVÉ JDOU STOVKY KILOMETRŮ PĚŠKY DOMŮ, ODPUSTĚ, PROSÍ PREMIÉR

Indický premiér Naréndra Módí požádal občany o odpuštění kvůli vyhlášenému třítýdennímu zákazu vycházení, v jehož důsledku se mnoho lidí ocitlo bez práce a hladoví. Statisíce migračních dělníků se navzdory zákazu vycházení vydaly zpátky do svých rodných vesnic a vzhledem k tomu, že v Indii nefunguje veřejná doprava, snaží se stovky kilometrů zdolat pěšky.

Vláda čelí kritice, že karanténu nařízenou v úterý s cílem zabránit šíření koronaviru předem nenaplánovala a oznámila ji s pouze čtyřhodinovým předstihem.

„Mnozí se na mě budou zlobit, že musejí zůstávat zavření ve svých domovech. Chápu vaše problémy, ale válka proti koronaviru se jiným způsobem vést nedá. Je to bitva o život a my ji musíme vyhrát,“ prohlásil v neděli Módí.
V pondělí indická vláda uvedla, že neplánuje zákaz vycházení platný do 15. dubna dále prodlužovat.
Podle vládního nařízení z minulého týdne lidé nesmějí opouštět své domovy, všechny obchody s výjimkou těch s nejnutnějším zbožím byly uzavřeny a veřejná doprava byla zastavena.

Umřeme dřív hlady než na virus, naříkají Indové. Přišli o možnost obživy

Indická vláda slíbila chudým občanům podporu, včetně rozdávání hotovosti a jídla zdarma, existují ale obavy, že se tato pomoc nedostane k těm, kteří ji nejvíc potřebují. Odchod migračních dělníků s rodinami z Dillí, Bombaje a dalších velkých měst na venkov vyvolává velké obavy z dalšího šíření viru.

Vláda v neděli vyzvala úřady v jednotlivých indických státech, aby občanům v přesunech zabránily a zřídily při silnicích provizorní přístřešky s přístupem k potravinám a pitné vodě, kde by lidé období do konce zákazu vycházení mohli přečkat.

Podle dostupných údajů zatím není Indie koronavirem postižena tolik jako řada dalších zemí světa. V Indii, jež má 1,3 miliardy obyvatel, byla hlášena asi tisícovka případů nemoci COVID-19 a 29 obětí.
Experti se ale obávají, že skutečný počet případů může být mnohem větší, protože Indie patří k zemím, které provádějí nejméně testů na světě.