iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Generál Bubeník velet vojákům ve válce s covid-19 v ČR

Hejtman Vysočiny MUDr. Běhounek už přes týden žádá a prosí Babišovu vládu, aby do kraje okamžitě dodala potřebný zdravotní materiál pro lékaře, sestry a další pracovníky zdravotnictví a sociálních služeb. Hovoří o tom, ve všech televizích, které tady máme a kterého ho žádají o informace.

Hejtman Běhounek je lékař, a tak dobře ví, co zdravotníci potřebují. Současně je i prezidentem asociace krajů, takže ví i o tom, co potřebují zdravotníci ve všech krajích. Vysočina je na dně s pracovníky zdravotnictví, proto požádal ministra obrany Metnara, aby poslal na Vysočinu okamžitě vojáky. Místo vojáků ale přišla pouze záporná odpověď, že nejsou kapacity.

Metnar není voják, nerozumí armádě a bojům a válkám, které se odehrávají ve světě. Jedině, kdo to ví, je brigádní generál Zoltán Bubeník, který je českým generálním chirurgem a hlavním lékařským poradcem Severoatlantické aliance jako 8. předseda COMEDS, výbor generálních chirurgů NATO a partnerské země. Byl také vyznamenán medailí Ozbrojených sil České republiky, záslužným křížem ministra obrany ČR, pamětním křížem náčelníka štábu slovenských ozbrojených sil, čestným odznakem AČR „V zásluhách“ a medailí za operační služby na Balkáně a v Afghánistánu .

Brigádní generál Bubeník by měl okamžitě v ČR velet vojákům ČR ve válce s koronavirem, protože je lékař a hlavně ví, co je nutné ve válce neprodleně dělat. Má možnost okamžitě povolat na pomoc vojenské zálohy, které už dříve se do služby hlásily a chtěli pomoci. Může okamžitě povolat na pomoc i studenty vojenských škol a vojáky, kteří jsou v zahraničí.

Vrchním velitelem armády ČR je prezident Miloš Zeman, který má možnost hned generála Bubeníka jmenovat náčelníkem armády ve válce s covidem-19 a dát mu neomezené pravomoci, abychom v této válce zvítězili.

SESTRA Z THOMAYEROVY NEMOCNICE V PRAZE ZEMŘELA

Mezi oběťmi na nový typ koronaviru je také zdravotní sestra z Thomayerovy nemocnice v Praze. Zemřela doma, uvedl mluvčí nemocnice. Zprávu o úmrtí zdravotní sestry z Thomayerovy nemocnice přinesl server Seznam zprávy. Mluvčí nemocnice Petr Sulek zprávu pro iDNES.cz potvrdil.„Můžeme potvrdit, že doma zemřela zdravotní sestra z Thomayerovy nemocnice. S ohledem na přání rodiny nebudeme k tomu sdělovat žádné další informace,“ napsal mluvčí v sms zprávě. Žena je tak zřejmě první obětí nákazy mezi zdravotníky.

V Česku zemřelo zatím 16 lidí, kteří byli pozitivně testovaní na nemoc COVID-19, kterou koronavirus způsobuje. Dosud to byli převážně lidé, kteří byli ve vyšším věku a již dříve trpěli závažnými zdravotními problémy. Počet nakažených v neděli večer přesáhl 2 800.

V průběhu dne dále zemřely další dvě nakažené ženy, které trpěly i jinými komplikacemi. Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze zemřela 80letá seniorka. Podle nemocnice měla rakovinu a COVID-19 nebyl příčinou úmrtí. V havlíčkobrodské nemocnici pak podlehla koronaviru žena narozená roku 1943 z domova důchodců v Břevnici. Také měla i jiné nemoci.

Thomayerova nemocnice ve středu uvedla, že se na její klinice geriatrie a následné péče nakazilo 13 seniorů, jeden z nich zemřel. Ředitel nemocnice Zdeněk Beneš v pátek řekl, že celkem se na oddělení nakazilo 25 pacientů a dvě sestry, podle něj byly v dobrém stavu a bez teploty.

NEMOCNICE NEPŘIJALA NEPOJIŠTĚNÉHO Z USA, ZEMŘEL NA KORONAVIRUS?

Sedmnáctiletý mladík z amerického města Lancaster, který zřejmě zemřel na koronavirus, nebyl vpuštěn do nemocnice, protože neměl zdravotní pojištění. Tvrdí to starosta Lancasteru. Úřady prověřují, zda skutečně zemřel na nemoc COVID-19. Koronavirus byl pravděpodobně příčinou smrti i u sedmnáctiletého fotbalisty z Louisiany.

„V pátek byl zdravý,“ řekl o mladíkovi z kalifornského Lancasteru starosta města Rex Parris. „Ve středu mrtvý,“ dodal s tím, že neví o žádných předchozích zdravotních problémech mladého muže. Když teenager onemocněl, jeho rodiče ho vzali do střediska urgentní péče. Tam ho ale odmítli, protože neměl zdravotní pojištění. Poslali ho do místní nemocnice. Během cesty prodělal zástavu srdce. V nemocnici ho dokázali udržet při životě šest hodin, nakonec ale zemřel.

Losangeleský odbor veřejného zdraví v úterý prohlásil za příčinu mladíkovi smrti COVID-19. Později však uvedl, že je potřeba další analýza, uvádí server The Hill. Starosta Lancasteru hovoří o smrti sedmnáctiletého mladíka, kterého nemocnice nepřijala, protože neměl zdravotní pojištění:

„Ačkoli první testy naznačily pozitivní výsledek na COVID-19, případ je složitý a může existovat alternativní vysvětlení této smrti. Kvůli ochraně osobních údajů pacienta nemůžeme v současnosti říci další podrobnosti,“ napsal odbor ve veřejném prohlášení.

Podle listu Los Angeles Times mohl mladý muž získat koronavirus od svého otce, který je řidič alternativní taxislužby Uber. Parris tvrdí, že rodina pohřbila mladíka, aniž by věděla, že má koronavirus. „Už měl pohřeb. Jeho rodina neměla vůbec tušení, že se jedná o chlapce ve zprávách. Nevěděla o COVID-19. Na pohřbu si potřásali rukami,“ řekl listu Los Angeles Times.

Koronavirus ohrožuje i mladé lidi, v USA bojuje o život dvanáctiletá dívka

Stanice CNN s odvoláním na Parrise tvrdí, že otec měl pozitivní testy na koronavirus, stejně jako synův spolužák.
Server Business Insider poukazuje, že více jak 27 milionů Američanů, tj. 8, 5 % populace, nemá zdravotní pojištění. I ti, co pojištění mají, se ale bojí, že nebudou schopni finančně pokrýt léčbu koronaviru, ukazují studie.

Na COVID-19 zřejmě zemřel i jiný sedmnáctiletý mládenec z Louisiany. Podle guvernéra Johna Bela Edwarde je to důkaz toho, že „každému hrozí riziko“. „Nikdo nemůže předpokládat, že tato nemoc jej výrazně nezasáhne nebo že nemá potenciál jej zabít,“ cituje guvernéra list The New York Post.

Otec mladého fotbalisty tvrdí, že příčina smrti jeho syna je stále neznámá. „Bylo to selhání srdce,“ řekl místního tisku. „Lidé nechtějí, abyste se nechal léčit…jsem tak naštvaný.“Pokud by se u obou zemřelých potvrdilo, že příčina smrti byl COVID-19, šlo by o nejmladší oběti koronaviru v USA.

Mladí, buďte na pozoru, varují odborníci

Nemoc je podle studií zvláště nebezpečná pro starší a ty, kteří mají zdravotní potíže. Podle odborníků by ji ale neměli podceňovat ani mladí. V Atlantě museli na plicní ventilátor připojit dvanáctiletou dívku. Její stav se údajně zlepšuje.
Tisíce tun milosrdenství. USA nasazují do boje s virem plovoucí nemocnice

„Spousta mladých lidí je hospitalizována, mnohem víc, než uvádíme. A ano, možná nezemřete, ale život s poškozenými plícemi nebo poškozenými orgány není dobrý,“ poukazuje ředitel Arnhold Institute for Global Health Prabhjot Singh.
„Existují zprávy, které přicházejí z Francie a Itálie o tom, že někteří mladí lidé jsou vážně a velmi vážně nemocní a leží na jednotkách intenzivní péče,“ varovala Deborah Birxová, koordinátorka reakce amerického Bílého domu na koronavirus. „Je možné, že se disproporčně vysoký počet nákazy vyskytuje u generace mileniálů – u naší největší generace, která je naším pokračovatelem pro další řadu dekád.“

Ve Francii podle zpráv na koronavirus zemřela šestnáctiletá dívka. Podle její sestry lidé musí „přestat věřit, že tohle (koronavirus) zasahuje pouze starší lidi.“V USA je přes 130 tisíc nakažených, nejvíce na světě. Co se týče počtu zemřelých, smutné prvenství stále drží Itálie, která má přes 10 000 obětí. V USA na COVID-19 zemřelo nejméně 2300 lidí.

VLÁDA O TÝDEN PRODLOUŽÍ OMEZENÍ POHYBU?

Vláda pravděpodobně minimálně o týden prodlouží omezení volného pohybu. České televizi to v neděli řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Současné nařízení platí do 1. dubna. Vláda by se jeho prodloužením měla zabývat na jednání počátkem týdne, poprvé se kabinet sejde hned v pondělí. Premiér Babiš vrchol epidemie očekává v dubnu.

Prodloužení volného pohybu o týden Vojtěch označil za minimální dobu. Do 1. dubna vláda na počátku tohoto týdne prodloužila i další svá nařízení, která například zakazují maloobchodní prodej, zavírají restaurace nebo povolují otevření úřadů jen na dva dny v týdnu.

Premiér Andrej Babiš v neděli v České televizi občany opět vyzval, aby vládní nařízení dodržovali. Pokud by podle něj nebyla zavedena, bylo by teď v ČR 10 tisíc nakažených. K nedělnímu večeru bylo prokázaných nemocných 2 775.
Vrchol epidemie Babiš očekává v dubnu. Za důležité označil pondělní zkušební spuštění projektu takzvané chytré karantény, při kterém se úřady budou pokoušet nalézt lidi, se kterými byli nakažení v kontaktu, pomocí moderních technologií. Babiš věří, že pokud projekt uspěje, tak Česko virus porazí. Pro pilotní projekt vláda vybrala Jihomoravský kraj.

Premiér se vyjádřil i k víkendovému sporu ministrů zdravotnictví Vojtěcha a vnitra Jana Hamáčka. Ti se dostali do rozepře na Twitteru ohledně distribuování ochranných pomůcek. Babiš je na pondělní vládě požádá, aby spory neřešili veřejně.
Volný pohyb po celé republice vláda zakázala už 15. března s účinností do 24. března. Zákaz se nevztahuje na cesty do zaměstnání, nezbytné cesty za rodinou, pro základní životní potřeby nebo do zdravotnických zařízení či na pobyty v přírodě a parcích.

V pondělí 23. března vláda zákaz volného pohybu prodloužila do 1. dubna a ministerstvo zdravotnictví zároveň vydalo omezení sdružování, podle kterého se mohou lidé na veřejně dostupných místech pohybovat nejvýše ve skupinkách po dvou. Výjimku z omezení sdružování mají členové jedné domácnosti, účastníci pohřbů nebo lidé vykonávající své povolání či podnikatelskou činnost. Nově ministerstvo také nařídilo lidem, aby od ostatních udržovali alespoň dvoumetrový odstup, pokud je to možné.

MINISTRYNĚ MALÁČOVÁ CHCE ZMĚNIT ZÁKON, VYPLÁCET JEDNORÁZOVÝ PŘÍSPĚVEK

Lidem pracujícím na dohodu by měl stát jako pomoc při pandemii koronaviru vyplácet jednorázový příspěvek. Ministryně práce Jana Maláčová to v neděli uvedla v DVTV. Hodlá proto navrhnout úpravu zákona, která by to řešila. Vládě návrh zřejmě předloží na pondělním jednání.

Lidé, kteří pracují na dohodu a kvůli opatřením pracovat nemohou, by podle Maláčové měli dostávat příspěvek podobně jako drobní živnostníci. Těm bude vláda dávat 15 000 korun měsíčně po dobu trvání opatření.

„Já si myslím a v tuto chvíli se kloním k variantě, že lidé, co mají dohodu, tak by měli být ve stejném režimu jako OSVČ, to znamená, že by měli dostat ten jednorázový příspěvek,“ uvedla Maláčová. Dodala, že chce proto navrhnout změnu zákona. „Podle mých informací má být ten zákon předložen v pondělí vládě a kolem 7. dubna se má diskutovat ve Sněmovně, den poté v Senátu,“ řekla.

Vláda ve čtvrtek rozhodla, že osobám samostatně výdělečně činným, které kvůli nařízením vlády v souvislosti s šířením koronaviru nemohou pracovat, bude vyplácet 15 000 korun měsíčně po dobu trvání opatření. Ministryně financí Alena Schillerová by na pondělní jednání vlády měla připravit příslušnou legislativu. Podle hrubých odhadů by to mělo stát měsíčně zhruba sedm miliard korun.

Patnáct tisíc měsíčně pro OSVČ kvůli koronaviru, oznámila Schillerová

Stejně jako zaměstnanci budou mít také živnostníci nárok na ošetřovné, a to za péči o děti do 13 let bez určení spodní hranice věku dítěte. Živnostníkům bude náležet 424 korun za den, maximální částka bude 13 144 korun měsíčně.
Na základě čestného prohlášení bude možné o ošetřovné žádat na živnostenských úřadech. Žádost bude možné podat také elektronicky. Na ošetřovné budou mít OSVČ nárok do doby, než budou otevřeny školy.

REGISTR JUDIKATURY EU ROZŠÍŘEN V ČR

Ministerstvo rozšířilo databázi judikatury ESLP na 1400 rozhodnutí, loni v ní hledalo 7000 lidí: Ministerstvo spravedlnosti rozšířilo národní registr judikatury Evropského soudu pro lidská práva na 1400 rozhodnutí v češtině. Hledá se v ní podle národních právních pojmů. Spravedlnost plánuje databázi rozvíjet a přidat k ní rozhodnutí výborů OSN a Soudního dvora EU tak, aby judikatura lidských práv byla k nalezení na jednom místě.

Vnitrostátní databázi judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), která zahrnuje překlady rozsudků anebo jejich stručné shrnutí, se nyní podařilo rozšířit o další stovky případů, oznámilo ministerstvo spravedlnosti. „Celkem obsahuje už téměř čtrnáct set rozhodnutí. Výrazně tak usnadňuje práci české odborné veřejnosti, například soudcům či advokátům, kteří judikaturu ze Štrasburku ve své praxi potřebují,“ uvádí k tomu ministerstvo.

„Zatímco originály rozhodnutí soud zveřejňuje pouze anglicky nebo francouzsky, portál nabízí vybraná rozhodnutí v češtině a vedle úplných překladů obsahuje také výstižná shrnutí. Vyhledávací kritéria v databázi navíc zahrnují i vnitrostátně používané právní pojmy, což přispívá k rychlé orientaci při hledání,“ uvádí ve své zprávě ministerstvo spravedlnosti doslova. „Cílem je co nejvíc usnadnit tuzemským právníkům práci s judikaturou štrasburského soudu,“ dodává k tomu Petr Konůpka z Kanceláře vládního zmocněnce, která databázi spravuje.

Národní překlady jsou i v databázi HUDOC

Evropský soud pro lidská práva ovšem zveřejňuje část rozhodnutí rovněž česky. Nejde jen o rozsudky českých stěžovatelů nebo o rozhodnutí, kterými je Česká republika nějak dotčena. Jde o zajímavou judikaturu a rozsudky ve věcech proti Turecku, Ukrajině, Německu a dalším státům. Evropský soud pro lidská práva k nim upozorňuje, že jde právě o překlady českého ministerstva spravedlnosti. Díky aktivitě českého ministerstva má nakonec v původní databázi ESLP HUDOC nemalé množství přeložených věcí – celkem 893 věcí v češtině, což je více než Polsko, Portugalsko, Slovensko, Řecko nebo Nizozemí a další státy.

Kromě toho má Evropský soud pro lidská práva na webu sekci s češtinou s návody, pokyny a formuláři pro právníky i samotné stěžovatele na porušení Úmluvy. Jsou tam také v češtině příručky k jednotlivým článkům Úmluvy o lidských právech a základních svobodách nebo k azylovému právu, právu dítěte nebo k diskriminaci. K dispozici se nabízí i procesní příručky: průvodce řízením, jednací rád soudu nebo podmínky přijatelnosti stížnosti.

Cíl: Judikatura k lidským právům na jednom místě

Podle ministerstva spravedlnosti se počet případů v národní databázi se od jejího spuštění v roce 2015 více než zdvojnásobil, a to na současných 1 400 rozhodnutí, roste také návštěvnost databáze. „Loni ji využilo okolo sedmi tisíc lidí k vyhledání desítek tisíc dotazů. Průběžně se v ní objevují nejen nové rozsudky, ale doplňují se také významné případy z minulých let, které v češtině doposud chyběly. Uživatelé si tak mohou vyhledat například všechna rozhodnutí směřující proti České republice, velkosenátní rozsudky či zásadní rozhodnutí vůči jiným evropským zemím,“ uvádí k tomu doslova ministerstvo.

Podle ministerstva spravedlnosti zájemci o rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva na stránkách databáze naleznou případy ze všech oblastí práva, kterými se soud zabývá: od práva trestního či pracovního, přes vzdělávání, vlastnictví, rodinný život, zbavení svobody až po spravedlivý proces, zdravotnictví či například diskriminaci. Uživatelé mohou své dotazy filtrovat přímo podle jednotlivých právních oblastí nebo konkrétních klíčových slov,“ stojí v oznámeni ministerstva.

Kancelář vládního zmocněnce, která spadá pod Ministerstvo spravedlnosti, se do budoucna chystá databázi dále rozvíjet a inovovat, oznámilo ministerstvo spravedlnosti: „Plánujeme výrazné obsahové rozšíření databáze tak, aby nezahrnovala pouze rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, ale také výborů OSN, případně Soudního dvora EU a tuzemských vrcholných soudů,“ vypočítává Petr Konůpka z Kanceláře vládního zmocněnce. Podle něho by se tak judikatura k lidským právům z českého i mezinárodního prostředí dala najít systematicky na jednom místě, ceskajustice.cz

NEJBOHATŠÍ ČECH DOSPIVA OPSAL PRÁCI NA TITUL?

Finančník Dospiva z Penty získal titul doktora práv podvodem, opsal cizí práci: Jeden z nejbohatších Čechů, spolumajitel skupiny Penta Investments Marek Dospiva, získal v roce 2002 na Slovensku titul doktora práv opsáním cizí práce, napsal v neděli slovenský list Denník N. Dospiva podváděl, ale podobně jako v případě bývalého předsedy slovenského parlamentu Andreje Danka mu titul JUDr. už nelze odebrat. Dospiva v neděli sdělil, že způsob získání titulu nepovažuje za vhodný.

Dospivovou rigorózní prací se před rokem v tichosti zaobírala zvláštní komise Univerzity Mateje Bela (UMB) v Banské Bystrici, která už řešila Dankův plagiát. Finančník z Penty se stal doktorem práv za práci, „kterou ukradl jinému studentovi“, píše slovenský deník.

Finančníkova rigorózní práce na téma Mezinárodněprávní ochrana lidských práv se shoduje s diplomovou prací studenta Andreje Štece, která měla stejný název. Tento student ji ale odevzdal dva roky před Dospivou, roku 2000 na právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

„Štecovu 70stránkovou práci použil Dospiva skoro celou. Přepsal v ní slovo diplomová na rigorózní a vypustil půlstránkový závěr, který nahradil jiným textem v rozsahu jeden a půl strany,“ napsal Denník N.

Dospiva podle listu ignoroval otázku, jak je možné, že se jeho práce shoduje s diplomovou prací studenta bratislavské univerzity. V zaslaném stanovisku tvrdil, že se před 18 lety stal doktorem práv v souladu s pravidly.

Nepřípustný podvod

„Ale i tehdy platilo, že student musel práci napsat sám, a ne okopírovat cizí. Šlo o nepřípustný podvod, za který mohli studenta vyhodit, a ne mu udělit diplom,“ dodal list.

V nedělním vyjádření Dospiva reagoval tím, že absolventi Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě dostávali ještě dva roky před ukončením jeho studia titul JUDr. automaticky. „I proto jsem si chtěl po skončení na institutu v roce 1993 rigorózní titul dodělat. Rozjížděli jsme však podnikání, neměl jsem na studium čas, a tak jsem tento titul získal způsobem, který nepovažuji za vhodný. Dnes bych tak určitě nepostupoval,“ uvedl Marek Dospiva.

Ulčák a Dospiva nemusí Hušákovi zaplatit 50 milionů, rozhodl soud

Že se bohatý a vlivný podnikatel dopracoval k titulu vykradením cizí práce, svědčí i to, že v Dospivově práci jsou opsány i pasáže o kolokviu ve Štrasburku, kterého se Štec zúčastnil, ale Dospiva tam ani nebyl. Štec psal svou práci v množném čísle, Dospiva ji přepsal do jednotného čísla, ale na mnoha místech to zapomněl změnit. Podle slovenského listu opsal i hrubku.

Podle listu právnická fakulta UMB měla v té době nelichotivou pověst. Její vznik schválila vláda Vladimira Mečiara a za Dankovy plagiátorské aféry bývalý ministr školství Juraj Draxler hovořil o slabé úrovni školy a o tom, že tam bylo možné si titul koupit.

Andrej Štec v současnosti působí u Soudního dvora Evropské unie v Lucembursku. Odhalení Denníku N jej překvapilo. „Pokud se vzpomínaná fakta potvrdí, jsem šokovaný,“ řekl. Jako expert specializující se na právo duševního vlastnictví, o kterém přednáší v EU a USA, si prý dokumenty vyhodnotí z hlediska autorských práv. Zatím neví, zda bude uvažovat o žalobě.

„Dnes, po téměř 20 letech, bohužel univerzita nemá žádné možnosti vyvodit přímé důsledky (...),“ uvedl rektor UMB Vladimír Hiadlovský, který uvedené počínání odsoudil jako „naprosto neomluvitelné“. Antiplagiátový systém univerzita zavedla od roku 2010.

MUDr. ŘEHOUŠEK: BRITOVÉ MOBILIZUJÍ, JAGUÁR CHYSTÁ VENTILÁTORY

Británie má před sebou rozhodující dva týdny. Během nich se ukáže, jestli pandemii nového koronaviru zvládne, nebo ne. „Zatím panuje klid před bouří, ten největší nápor nás teprve čeká. Všude se mobilizuje,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz spinální chirurg Petr Řehoušek, který působí v Birminghamu.

- Jaká je situace v Birminghamu?

Je to druhé největší ohnisko po Londýně. Já pracuji jako neurochirug na spinálním oddělení v ortopedické nemocnici. Se současnou situací se vyrovnáváme tak, že jsme zrušili veškeré plánované výkony, kterých je normálně asi devadesát procent, a zaměřujeme se pouze na ty akutní. Takže přímo k nám se pacienti s koronavirem nedostávají, všechno se to centralizuje do největší zdejší nemocnice Queens Elizabeth.

- Zvládají to vaši kolegové na jednotkách intenzivní péče?

Zatím panuje klid před bouří, ten největší nápor nás teprve čeká. Všude se mobilizuje. V Londýně vyčlenili jednu výstavní halu, kde je asi 4 000 provizorních lůžek. Něco podobného se chystá i v Birminghamu nebo v Manchesteru.

Británie má totiž relativně málo nemocničních lůžek, v přepočtu na tisíc obyvatel asi třikrát méně než Česká republika. Už byli povoláni zdravotníci, kteří jsou už v důchodu. Přihlásilo se také asi sedm set tisíc dobrovolníků, kteří se mohou například zapojit do zásobování.

- Může to NHS zvládnout?

Já myslím, že ano. Rozhodující bude, kolik bude k dispozici plicních ventilátorů a kolik lidí je bude potřebovat. Při oboustranné pneumonii potřebujete plicní ventilaci, a když ji nemáte, tak musíte dělat taková rozhodnutí, jaká nyní dělají v Itálii. Tedy koho nechají přežít, a koho ne.

V Británii je asi osm tisíc ventilovaných lůžek a úřady předpokládají, že jich bude potřeba asi 30 000. Továrna Jaguar v Birminghamu se proto chystá vyrábět plicní ventilátory, výrobu předělává i Dyson, to jsou vysavače. Co se týče ochranných pomůcek, tak těch je zatím dostatek. Britové tuší, co přijde a chtějí být na to připraveni.
Petr Řehoušek

Spinální chirurg, pracuje v nemocnici The Royal Orthopaedic Hospital v Birminghamu. Specializuje se na degenerativní a nádorová onemocnění páteře.

- Kolik lidí se denně otestuje?

V současnosti se dělá šest tisíc testů denně. Do konce března to chtějí zvýšit na deset tisíc a do konce dubna na dvacet tisíc. Testují se lidé, kteří přijdou do nemocnice a mají příznaky COVID-19. Až se rozšíří testování, tak budou asi preventivně testovat i zdravotníky.

- Dodržují Britové zákaz vycházení?

Co vidím v ulicích, tak dodržují. Ven můžete jednou denně. Můžete jít na kolo, můžete si jít zaběhat, můžete jít se psem. Mělo by to být v blízkosti bydliště, lidi by neměli jezdit někam do přírody. Lidé jsou s tím smíření. Když se sejde skupina více než dvou lidí, tak je policie může pokutovat, a ta pokuta je až šedesát liber.

- Jak vypadá situace se zásobováním obchodů?

Ta situace je asi podobná jako v Česku. Před dvěma dny jsem šel nakoupit a nesehnal jsem těstoviny ani rýži. Neměli ani toaletní papír, mýdlo a paralen. Bylo vydáno nařízení, že lidé mohou koupit jen tři balení jednoho zboží, ale nevím jak se to dodržuje. Příjemně mě překvapilo, že mezi osmou a devátou ranní mohou nakupovat jen zaměstnanci NHS.

- Jak hodnotíte postup britské vlády ve srovnání s jinými evropskými zeměmi?

Tady ta omezení přišla o týden později než v České republice. Premiérův tým zpočátku záměrně chtěl, aby se nakazilo co nejvíc populace. Cílem bylo, aby se společnost promořila a získala do budoucnosti imunitu. Jestli to byl správný tah, nebo ne, těžko říct.

V Česku jsou počty nakažených stálé nízké. Otázkou je, který ten přístup je správný. Na jednu stranu samozřejmě nechcete, a to zůstává prioritou, aby vám lidé umírali bez možnosti záchrany. Na druhou stranu, když budete mít nízký počet infikovaných, tak se hrozně prodlužuje doba promoření společnosti.

- Boris Johnson ale od strategie promoření společnosti posléze ustoupil a vyhlásil zákaz vycházení. Proč?

Ano, oni zpočátku tvrdili, že budou dělat postupné kroky, ale že na ně ještě není správný čas. A pak ty kroky najednou dělali. Ještě předminulý pátek byli všichni v hospodě. A kde jinde se nakazit než v hospodě.
Možná v tom hrál roli i takový ten britský klid. Hlavně nikomu nic nezakazovat. Ani dnes se ta opatření nevyhlašují stylem „Zakazujeme chodit do restaurací“ ale spíše „Byli bychom rádi, kdyby...“. Ale lidi to respektují.

- A veřejné mínění postup vlády hodnotí jak?

Většina Britů si myslí, že to tak má být. Někdo se samozřejmě ptá, proč to neudělali už dřív, když viděli, že v Itálii je kritická situace. Ale opozice je zatím opatrná a současná opatření podporuje.