iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kritika Vojtěcha, kdy si politici ČR sníží platy, jako v SR?

Poslanci v SR, od januára ich plat klesne... aj bez Kotlebovho návrhu: Čím vyšší deficit štát dosiahne, tým menej budú ústavní činitelia zarábať. Tento rok bude zrejme schodok obrovský. Debata o tom, či by nemali ústavní činitelia v čase koronavírusu zarábať menej, na chvíľu – minimálne na sociálnych sieťach – prehlušila aj debatu o samotnej epidémii. Množstvo emócií zo strany ľudí vyvolal návrh, s ktorým v národnej rade prišiel líder ĽSNS Marian Kotleba.

Na schôdzi žiadal v skrátenom legislatívnom konaní odhlasovať, aby sa poslancom, ministrom či prezidentke znížil plat o rovnú tretinu, a to aspoň v čase mimoriadnych opatrení ako prejav solidarity s ľuďmi, ktorí stratili prácu. Za Kotlebov návrh však hlasovala len ĽSNS.

Celá záležitosť má minimálne dva háčiky. Viacerí koaliční poslanci upozornili, že Kotlebovi ani tak nešlo o zníženie svojho platu ako o to, aby zaujal a zapáčil sa širokej verejnosti. Šéf ĽSNS totiž podľa poslanca OĽaNO Jozefa Bubnára neprišiel s normálnym návrhom zákona, ale len s procedurálnym návrhom.

Čím vyšší deficit, tým nižšie platy

„Aj keby sme do nohy, 150 poslancov, hlasovali za, nič by sa neudialo, lebo zákon (v tomto prípade o platoch v štátnej správe) sa nedá zmeniť procedurálnym návrhom, ale iba návrhom zákona, potom následne prvým, druhým a tretím čítaním, až napokon podpisom prezidentky. On to dobre vie. On iba dosiahol presne to, čo chcel. Fejsbukový status o tom, ako si tie nenažrané prasce nechcú znížiť platy,“ napísal Bubnár na Facebooku.

No a Kotleba zamlčal aj skutočnosť, že ústavným činiteľom s najvyššou pravdepodobnosťou klesnú od januára 2021 platy tak či tak.

Ešte v roku 2010 totiž vtedajšia pravicová koalícia upravila zákon tak, aby boli mzdy poslancov odvodené od výšky deficitu. Podľa schváleného pozmeňujúceho návrhu Miroslava Beblavého spred desiatich rokov platí, že ak deficit štátu prekročí hranicu sedem percent, platy zákonodarcov, prezidenta či členov vlády klesnú o 15 percent.

Ak by bol deficit medzi piatimi a siedmimi percentami, ich mzdy by klesli o 10 percent a ak by sa schodok pohyboval v rozmedzí tri až päť percent, znížili by sa o päť percent.

Platy rozmrazili len prednedávnom

Aký presne dosiahne štát deficit v tomto roku, ešte presne nevieme. Zrejme však pôjde o veľmi vysoké číslo. Podľa nového ministra financií Eduarda Hegera z Obyčajných ľudí môže dosiahnuť až deväť percent hrubého domáceho produktu.

V takom prípade by poslanci zarábali od budúceho roku o 15 percent menej. Tak to očakáva aj Beblavý, autor modelu, podľa ktorého sa platy ústavných čniteľov vypočítavajú.„Keďže je dnes zjavné, že deficit bude nad sedem percent v tomto roku, myslím, že všetci, čo to riešia, by sa mohli vrátiť k podstatnejším témam,“ uviedol na sociálnej sieti.

Poslanci, ktorí nežijú v Bratislave, dnes spolu s paušálnymi náhradami zarábajú okolo 5200 eur mesačne. Tí, ktorí majú trvalý pobyt v Bratislavskom kraji, si mesačne prilepšia o asi 4900 eur. Ešte donedáva zarábali podstatne menej, v roku 2018 to bolo 3300, resp. 3500 eur. Ich platy nestúpali celé roky, parlament ich totiž každý rok zmrazil. Pred dvoma rokmi sa však poslanci rozhodli so zmrazovaním skončiť, aktuality.sk

ŘEDITELKA DOMOVA LUSKOVÁ Z HRADCE VOJTĚCHOVI: NEDĚLEJTE Z NÁS BLBEČKY

Nedělejte z nás blbečky, za stav seniorů můžete vy, kritizují zdravotnice ministra: Na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se snáší kritika kvůli koronavirové epidemii. Šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková míní, že právě kroky jeho resortu zavinily rozšíření nákazy v domovech důchodců. Nedělejte z nás blbečky, nazvala pak svůj dopis Vojtěchovi a ministryni práce Janě Maláčové ředitelka domova pro seniory v Hradci Králové Daniela Lusková.

Lusková oběma vyčetla, že z pracovníků sociálních služeb dělají „nekompetentní blbečky“, když jim radí, aby dbali na hygienu rukou a klientům měřili teplotu.„Naštvalo mě, že nám dávají stupidní pokyny k měření teploty a hygieně rukou, což je za této situace automatické, ale zásadní věci nevyřeší,“ řekla Lusková, která je také viceprezidentkou Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Za zásadní považuje například chybějící ochranné pomůcky v sociálních službách, informace o tom, které z nich jsou potřeba, nebo ujasnění postupů při testování klientů s podezřením na koronavirus. Kvůli šíření nemoci COVID-19 mezi seniory ministerstvo zdravotnictví nařídilo, aby domovy důchodců zpřísnily svá karanténní opatření. Podle něj by například neměly nakažené s mírnými příznaky posílat do nemocnic, ale měly by se o ně starat samy, ráno a večer musí všem klientům měřit bezkontaktními teploměry teplotu.

„Je-li vydáno takové opatření, potřebujeme podmínky, abychom to vůbec dokázali udělat,“ řekla Lusková. Svůj zdravotní stav by měli podle opatření ministerstva více kontrolovat také zaměstnanci.

Vojtěch v neděli v ČT řekl, že s kritikou ze strany Luskové nesouhlasí. „Nezdá se mi to korektní,“ uvedl. Ministerstvo podle něj o opatřeních proti šíření viru v domovech pro seniory předem informovalo prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého.

„Na konci března, kdy je pandemie v plném útoku a dopadá na kolektivní zařízení, nám doporučíte, abychom zakázali návštěvy, zavedli hygienu rukou a měřili zaměstnancům a klientům teplotu. No dovolte! Děláte z nás nekopetentní blbečky,“ uvedla Lusková v dokumentu, který vyvolal pozornost také na sociálních sítích.

Vojtěcha kritizují i odboráři

Do ministra zdravotnictví se v neděli pustila i předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Ta tvrdí, že za rozšíření koronaviru v domovech seniorů nese odpovědnost ministerstvo zdravotnictví. To podle ní na začátku března omezilo možnost nákupu roušek a dezinfekcí, což zapříčinilo, že jich domovy mají nyní nedostatek. Ministr Vojtěch to odmítá.

„Sklízíme plody toho, co se neudělalo před čtrnácti dny. Lidé, kteří se nakazili před čtrnácti dny, jsou teď klinicky nemocní,“ řekla Dagmar Žitníková v OVM na ČT.

Koronaviru podlehla seniorka z domova v Břevnici, kraj žádá o pomoc armádu

Na to, že v sociálních službách chybí zdravotnické pomůcky, podle ní poskytovatelé péče upozorňovali ministra Vojtěcha už začátkem března. „Na počátku bylo chybné rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, které omezilo nákupy roušek, respirátorů i dezinfekce,“ tvrdí. Adam Vojtěch to odmítl. „Tato omezení se týkala pouze respirátorů FFP3,“ upozornil. „I roušek,“ oponovala mu však Žitníková.

Ministr zdravotnictví zároveň popřel, že by zanedbali opatření, která se týkala seniorů. „Jako první jsme zavedli například přísný zákaz návštěv v nemocnicích,“ řekl Vojtěch. Česko je podle něj v zahraničí dáváno za vzor, jak rychle zavedlo plošné povinné nošení roušek na veřejnosti.

Ministerstvo zdravotnictví v sobotu oznámilo, že pro nakažené seniory vyhradilo 329 lůžek v některých pražských nemocnicích, ale také v lázních Toušeň. To Žitníková také kritizuje. „Lázně Toušeň je zařízení hotelového typu, na všech pokojích jsou koberce. Toto zařízení je absolutně nevhodné, aby se tam umisťovali nemocní lidé,“ řekla v ČT k rozhodnutí ministerstva.

Vojtěch: 15 tisíc nakažených na konci dubna

O rezignaci prý Vojtěch v současnosti neuvažuje. „Toto se bude řešit až epidemie skončí a bude vidět, jak jsme situaci zvládli. Krize teprve přijde,“ řekl ministr na otázku, zda si myslí, že bude obětním beránkem a na konci krize bude odvolán. Podle Vojtěcha bude na konci dubna okolo 15 000 nakažených.

Vojtěch se také vyjádřil k twitterové hádce s ministrem vnitra Janem Hamáčkem. „Pouze jsem zhodnotil stav, jak jsme si minulý týden na vládě rozdělili kompetence. Kraje a sociální služby mělo řešit ministerstvo vnitra. Já jsem to pouze konstatoval,“ řekl ministr zdravotnictví.„Naše fakultní nemocnice jsou zásobovány a dostávají zdravotnické prostředky jak potřebují. Myslím si, že systém takto funguje,“ dodal.

HAMÁČEK A VOJTĚCH SE PŘELI O ZÁSOBOVÁNÍ

Na českém Twitteru se o víkendu odehrály zajímavé věci. Nejprve se do sebe pustili ministr vnitra Jan Hamáček a šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch kvůli zásobování domovů pro seniory. Andrej Babiš se zase rozhodl radit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, jak se vypořádat s koronavirovou krizí.

Jedním z největších českých problémů během koronavirové krize je zásobování domovů pro seniory, kde se během posledních dnů nákaza rozšířila v sedmi zařízeních. Nakažených seniorů je už několik desítek. Polemiku odstartoval v sobotu odpoledne šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMOKS) Josef Středula, který upozornil, že nedostatek ochranných pomůcek v těchto zařízeních může být velký problém.

Ministr vnitra Jan Hamáček však svůj resort na sociálních sítích brání. „Dneska jsme rozvezli půl milionu respirátorů a tři miliony roušek. Víc nemáme. Čekáme na další letadlo,“ reagoval na svém Twitteru. Pak se ozval i ministr zdravotnictví, který se vůči komentáři, že by zásobování mělo být v kompetenci ministerstva zdravotnictví, ohradil. „Nechci vést zbytečnou polemiku, ale toto má skutečně na základě rozhodnutí vlády zajistit ministerstvo vnitra. Ale jsme partneři, takže jim rádi pomůžeme, což se teď stalo,“ reagoval Vojtěch.

Ministerstvo zdravotnictví totiž prý vypomohlo ministerstvu vnitra a uvolnilo 200 tisíc respirátorů, které následně resort vnitra začal distribuovat v rámci sociálních služeb. Oba politici se následně na sociální síti pustili do přestřelky, jak by mělo zásobování přesně vypadat. Nakonec se dohodli, že si situaci vyjasní na pondělním zasedání vlády.

Ministr zdravotnictví v sobotu oznámil, že v reakci na přibývající počty nakažených seniorů v domovech důchodců a podobných zařízeních vyhradí 329 lůžek v pražských nemocnicích Na Bulovce, Na Františku, v lázních Toušeň a části specializované vojenské nemocnici v Těchoníně u Žamberka

Už v pátek ministerstvo zdravotnictví zpřísnilo nařízení týkající se domovů pro seniory. Ty musejí nově vyčlenit pokoje či umývárny a další prostory pro lidi s podezřením na nákazu koronavirem. Počítat by měly s izolací deseti procent lůžek. Některá zařízení upozornila, že nelze všude provést veškerá nařízená zpřísnění režimu.

Babiš radí Trumpovi

Pozadu nezůstal ani Twitter premiéra Andreje Babiše, kde se v neděli ráno objevil příspěvek, ve kterém radí americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby začal bojovat s koronavirem tak jako Česká republika. Spojené státy registrují více než 120 000 případů nákazy koronavirem, což je nejvíc na světě. Přes 2 000 lidí infekci podlehlo.

ŠPANĚLSKO REKORDNÍ POČTY OBĚTÍ, V RAKOUSKU POČET KLESÁ

Španělsko hlásí doposud největší denní přírůstek obětí koronaviru. Na nemoc COVID-19 zemřelo za poslední den 838 lidí. Naopak Rakousko eviduje nejmírnější vzestup počtu nakažených od začátku epidemie. Některé asijské státy pozorují naopak nárůst nakažených. Rekordní nárůst případů nákazy zaznamenalo Japonsko.

Obětí koronaviru v posledních dnech ve Španělsku neustále přibývá. V pátek úřady informovaly o 769 mrtvých, v sobotu zemřelo 832 lidí. V neděli počet vyšplhal na 838. Celkem tak nemoci COVID-19 podlehlo v zemi 6 528 lidí.

Nakažených je v Španělsku skoro 79 000. Oproti sobotě se počet zvýšil o více než 6 500 lidí.

Šéf španělského úřadu pro nouzové situace (CCAES) Fernando Simón nicméně upozornil, že procentuální přírůstek obětí se snižuje. Zatímco v sobotu se bilance mrtvých zvýšila o 17 procent, v neděli to bylo o 15 procent. U počtu nakažených byl dnešní vzestup dokonce o čtyři procentní body nižší, než v sobotu.

„Jsou to povzbudivá data... Tyto indikátory ukazují do dobrý, nebo dokonce velice dobrý vývoj,“ řekl na tiskové konferenci Simón. Z jeho pohledu je nyní nejdůležitější, aby se zcela nezahltily jednotky intenzivní péče (JIP), kde nyní leží skoro 4 900 pacientů. „Počet lidí na JIP se stále zvyšuje a šest regionů už má plně obsazené veškeré kapacity,“ upozornil. Například v Madridu je aktuálně obsazených více než 1400 z 1500 dostupných lůžek intenzivní péče.

Nejkritičtější situace je nyní podle absolutních čísel právě v Madridu, kde mají téměř 23 000 nakažených a přes 3 000 mrtvých. V přepočtu na počet obyvatel je ale nejvíce infikovaných v severním regionu La Rioja, kde evidují 514 nemocných na 100 000 lidí.

Předsedkyně madridské regionální vlády Isabel Díazová Ayusová, která se sama koronavirem nakazila, v neděli oznámila, že metropole bude v pondělí za oběti držet den smutku, jeho součástí bude i minuta ticha, která začne v pravé poledne.

Premiér Pedro Sánchez v sobotu pozdě večer ohlásil, že všichni pracovníci, kteří nejsou zásadně důležití pro chod země, budou muset zůstat po dva týdny doma, ale s platem, který obvykle dostávají. Španělské odbory toto rozhodnutí přivítaly, zároveň ale varovaly, že těžce zasáhne zejména průmysl a že může vést hluboké ekonomické a sociální krizi.
Španělsko je co do počtu obětí nemoci COVID-19 druhou nejhůře postiženou zemí na světě po Itálii, počtem nakažených se ale řadí až za Spojené státy, Itálii a Čínu.

Někteří španělští zdravotníci a politici tvrdí, že ohromující nárůst počtu obětí lze přisoudit rozpočtovým škrtům, které poškodily španělské zdravotnictví, píše server Politico. Výdaje na zdravotnictví se po uvolnění škrtů zvýšily, ale investice pořád zaostávají za tím, co je potřeba, míní lékař José Félix Hoyo, který pracuje na pohotovosti v Móstoles u Madridu a je šéfem španělské odbočky organizace Médecins du Monde.

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Investice do zdravotnictví poklesly z 6,8 procenta hrubého domácího produktu v roce 2009 na 5,9 v posledním návrhu rozpočtu, což je daleko méně než unijní průměr 7,5 procenta. V důsledku škrtů „je rostoucí počet nových lékařů nezaměstnaných nebo se stěhuje do jiných zemí“, uvedla loňská zpráva EU. Po úsporných opatřeních ubylo nemocničních lůžek a přibylo lékařů a ošetřovatelů pracujících na částečný úvazek, upozornil také dokument.

Skoro 100 tisíc nakažených v Itálii

V Itálii přibylo za posledních 24 hodin 756 obětí nákazy koronavirem. Je to méně, než v pátek a sobotu, kdy se bilance mrtvých zvýšila o 919, respektive 889. S odvoláním na údaje úřadu civilní ochrany o tom informoval deník La Stampa.
Nemoci COVID-19 už v Itálii od začátku epidemie podlehlo 10 779 lidí, celkový počet infikovaných se blíží 100 000.
Nákaza se za poslední den v Itálii potvrdila u 5217 lidí, což byl nejnižší nárůst nových případů od středy. Celkem je infikovaných 97 689, což je po Spojených státech nejvíce na světě.

Co se týče počtu mrtvých drží Itálie stále smutné prvenství, protože tam zemřela třetina z celosvětového počtu více než 32 000 známých obětí nemoci COVID-19.

V regionech na severu Itálie, které jsou epidemií nejvíce zasažené, nyní počet případů už tak strmě neroste. V Lombardii dnes nakažených přibylo o čtyři procenta na více než 41 000, mrtvých registrují 6360. V Emilii Romagne je případů kolem 13 000 a mrtvých 1448. Podle úřadů se více než 13 000 lidí z nemoci COVID-19 plně zotavilo, přes 3900 pacientů je ale dál ve vážném stavu na jednotkách intenzivní péče.

Německo má přes 50 tisíc nakažených a téměř 400 mrtvých

V Německu za 24 hodin zemřelo 64 lidí nakažených koronavirem, počet obětí se tak vyšplhal na 389. Od sobotního rána se počet případů nákazy zvýšil o 3 965 na 52 547, uvádí podle agentury Reuters Institut Roberta Kocha (RKI).
Institut upozorňuje, že údaje nejsou kompletní, protože zatím neobdržel žádná data z Bádenska-Württemberska, Hesenska a Sárska.

Šéf RKI Lothar Wieler v rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Zeitung varoval, že zdravotní systém by v Německu mohl čelit podobnému tlaku jako v Itálii, pokud šíření koronaviru nabere na intenzitě. „Nemůžeme vyloučit, že budeme mít víc pacientů než plicních ventilátorů,“ upozornil. „Musíme samozřejmě předpokládat, že kapacity nebudou dostatečné,“ dodal. Italský úřad pro civilní ochranu tento týden označil nedostatek ventilátorů a ochranných pomůcek za největší problém italského zdravotního systému.

Německo získalo čas, ale problémům s novým koronavirem se nevyhne

Německo má ve srovnání s jinými zeměmi stále nízký poměr počtu úmrtí k počtu potvrzených nakažených. „Je to primárně tím, že testujeme tak mnoho lidí,“ řekl Wieler. Upozornil, že kvůli vysokému počtu testů figuruje v německých statistikách řada mladých lidí, kteří mají pouze mírné symptomy.

Wieler rovněž varoval, že počet úmrtí v Německu by se mohl rychle zvyšovat, pokud by se koronavirus začal šířit v nemocnicích či v domovech důchodců. „Jsme stále na začátku vlny. Mohu jen všechny vyzvat, aby tuto pandemii brali velmi vážně,“ prohlásil. Dodal, že vliv opatření proti šíření koronaviru bude možné posoudit nejdříve o Velikonocích.
Země ve snaze zpomalit šíření koronaviru přijalo řadu opatření, včetně zákazu shromažďování více než dvou lidí na veřejných místech. Podle šéfa úřadu kancléřky Angely Merkelové nelze až do 20. dubna počítat s uvolněním těchto opatření. Kancléřka, která je sama v domácí karanténě, ocenila, že je Němci v drtivé většině dodržují.

V Rakousku nakažených přibývá pomaleji

Rakousko už druhý den po sobě zaznamenalo nejmírnější vzestup počtu nakažených koronavirem od začátku epidemie.
Ve srovnání s údajem před 24 hodinami stoupl do neděle.

Švýcarsko má už 12 tisíc nakažených. V přepočtu na obyvatele je za Itálií

Rakouští zdravotníci dosud otestovali přes 46 000 lidí. Z těch, u nichž se nemoc COVID-19 potvrdila, skončilo 931 pacientů v nemocnici, z toho téměř dvě stovky jsou v kritickém stavu na jednotkách intenzivní péče. V důsledku infekce zatím zemřelo 86 lidí. Celkem je v Rakousku přes 8 500 nakažených. Epicentrem nákazy je v Rakousku tyrolský okres Landeck, ve kterém leží například i lyžařské středisko Ischgl a kde připadá 1314 případů na 100 000 obyvatel.

Ve Švýcarsku se počet nakažených koronavirem od soboty zvýšil o více než 1100 na 14 336. Švýcarsko, které má prakticky stejný počet obyvatel jako Rakousko, provedlo už přes 111 000 testů. Pozitivních jich vyšlo 13 procent. Počet obětí koronaviru ve Švýcarsku dosáhl 257, oproti sobotě je to o 22 více.

V Británii se počet obětí koronavirové nákazy vyšplhal na 1 228, za poslední den tak přibylo 209 mrtvých. Nakažených je 19 522, přičemž testováno bylo více než 127 000 lidí. Informovalo o tom v neděli ministerstvo zdravotnictví.
V sobotu britské úřady ohlásily, že nemoci COVID-19 podlehlo dalších 260 pacientů, což byla dosud nejvyšší zvýšení bilance za jediný den. Počet potvrzených případů infekce se dnes oproti sobotě zvýšil o zhruba 2 500.

Jižní Asie hlásí nárůst počtu případů

Jihoasijské státy oznámily novou a vyšší bilanci nakažených a obětí onemocnění COVID-19. Nejhorší situace je podle dosavadních statistik v Malajsii, kde se dosud nakazilo 2 470 lidí. Za den přibylo 150 nových případů infekce.
Thajsko ohlásilo 143 případů nově nakažených, v zemi je celkem 1 388 potvrzených případů. V Indonésii je celkem 1 285 nakažených, Filipíny uvádí 1 418 případů. V Singapuru je 800 nakažených.

V Austrálii se počet nakažených zvedl o 431. Celkem má 3 809 potvrzených případů nákazy. Australský premiér Scott Morrison doporučil Australanům nescházet se ve větším počtu než dvou lidí a ven nevycházet, pokud to není nezbytně nutné. Lidem starším 70 let doporučil premiér dobrovolnou karanténu.

Rekordní nárůst v Japonsku

Počet nakažených roste i v Japonsku, které se až doposud koronavirové krizi spíše vyhýbalo. Úřady v Tokiu opět zaznamenaly rekordní denní přírůstek nakažených, testy nově potvrdily nákazu u 68 obyvatel. Tři lidé od soboty nemoci COVID-19 podlehli. Celkem japonské úřady evidují 1800 případů nákazy a 55 mrtvých.

Z 68 nových případů v Tokiu jich více než 20 souvisí s šířením nákazy v nemocnici ve východní části města, kde se dříve prokázala nákaza i u jiných pacientů a zaměstnanců.Tokijská guvernérka Juriko Koikeová již dříve desítky milionů obyvatel města a jeho okolí vyzvala, aby až do 12. dubna vycházeli z domu jen v nejnutnějších případech.

Dalším ohniskem nákazy v Japonsku je centrum pro postižené v prefektuře Čiba nedaleko hlavního města. Úřady tam v sobotu nákazu potvrdily u dalších 28 lidí, celkový počet nakažených - včetně klientů centra, zaměstnanců a jejich rodin - tak čítá 86.

KARDINÁL DUKA V KARANTÉNĚ, BISKUP HERBST MIMO OHROŽENÍ ŽIVOTA

Emeritní biskup Karel Herbst, u kterého se v sobotu potvrdila nákaza novým typem koronaviru, je mimo ohrožení života. V Českém rozhlase to v neděli řekl kardinál Dominik Duka. Arcibiskup je s dalšími biskupy, kteří se s Herbstem tento týden setkali, v karanténě. Příznaky onemocnění nemá.

„Díky bohu, zdravotní stav pana biskupa Karla Herbsta je dobrý, dá-li se tak říci, uklidněný a není v ohrožení života,“ řekl Duka. Arcibiskupství pražské v sobotu informovalo, že Herbst byl převezen ve vážném stavu na jednotku intenzivní péče do střešovické nemocnice.

Arcibiskupství v neděli na svém webu uvedlo, že se stav Herbsta stabilizoval. „Pražské arcibiskupství vyjadřuje poděkování zdravotnickému personálu střešovické nemocnice, který v tyto dny pracuje s velkým nasazením nejen pro záchranu otce biskupa, ale i všech ostatních nemocných pacientů,“ napsalo. Duka a další pražští biskupové se tento týden s Herbstem setkali, hygienici jim proto uložili karanténu. Duka poznamenal, že se na svůj věk a vzhledem k okolnostem cítí dobře. Nemá příznaky, které by měly signalizovat možnou nákazu koronavirem.

Kardinál poznamenal, že se na svůj věk a vzhledem k okolnostem cítí dobře. Nemá příznaky, které by signalizovaly možnou nákazu koronavirem. Řekl, že nyní bude pracovat pomocí mobilního telefonu a e-mailu. Celé arcibiskupství podle něj v karanténě není, protože jeho byt je oddělen a má vlastní schodiště. Ve svých bytech jsou i další biskupové, ani oni nejsou nemocní.
Biskup Herbst měl pozitivní test na koronavirus, v karanténě je i kardinál Duka

Pražské arcibiskupství uvedlo, že všichni pracovníci, kteří byli s Herbstem v pracovním kontaktu, nastoupili do karantény. „Dodržují veškerá hygienická opatření. Všichni se cítí zdravě,“ napsalo arcibiskupství.
Duka vyzval lidi, aby nepodlehli strachu a panice, protože oslabují.

Herbst, který se narodil v roce 1943, je emeritní pomocný biskup pražský. Na funkci pomocného biskupa na svou vlastní žádost rezignoval v roce 2016. Důvodem byla únava a vysoký věk.

VĚŘÍCÍ RUSKA LÍBAJÍ IKONY, I KDYŽ ŘADÍ KORONAVIR, VĚŘÍ V OCHRANU BOHA

Navzdory šíření koronaviru ruská pravoslavná církev stále umožňuje věřícím, aby líbali ikony. Pravoslavní křesťané se scházejí v kostelech, i když před koronavirem varoval i vůdce církve, patriarcha Kirill. Někteří věřící tvrdí, že právě pevná víra je ochrání před epidemií. Jako varovný příklad uvádí Itálii, kde úřady kostely zavřely.

Petrohrad je zatím jediné ruské město, které zakázalo návštěvu kostelů v době týdenních „pracovních prázdnin“, které ohlásil ruský prezident Vladimir Putin, aby zabránil šíření koronaviru. Od 30. března do 3. dubna jsou zavřeny výrobní podniky a obchody, lidé by měli zůstat doma.

Jinde však Rusové stále mohou navštěvovat kostely a účastnit se tradičních rituálů jako je líbání ikon. V Moskvě, nákazou nejvíce zasažené oblasti, nechal starosta Sergej Sobjanin zavřít restaurace, salóny krásy a kavárny. Kostely nechal otevřené, i když zároveň vyzval věřící, ať se v nich neshromažďují.

Ruská pravoslavná církev oznámila, že zavírat kostely během pracovních prázdnin neplánuje. Pro ty, kteří se kvůli obavám z koronaviru rozhodnou zůstat doma, bude bohoslužby přenášet v televizi a online.

Minulý týden církev zveřejnila hygienická pravidla, která mají pomoci zamezit šíření viru, zatímco věřící budou bohoslužby dále navštěvovat. Seznam zakazuje líbání kříže, eucharistický kalich či ruku kněze během liturgie. Kněží by též měli dezinfikovat lžíci, kterým je pravoslavným křesťanům podávána eucharistie. Totéž platí i pro ikony.

Podle serveru The Moscow Times však tato pravidla nejsou právně závazná a řada kostelů a diecézí se jimi neřídí. V žádném kostele navštíveném reportéry nebyla viditelná upozornění, aby věřící věnovali zvýšenou pozornost hygieně a udržovali si od sebe odstup. Jen jeden kostel uvedl, že začal s dezinfekcí ikon. Většina si vystačí s příležitostným otřením obrazů hadrem.

V ruském pravoslaví je obvyklým výrazem náboženské úcty líbání ikon. Církev tuto rituální praxi nezakázala, ačkoliv podle jedné odborné studie může koronavirus na některém povrchu zůstat i několik hodin.Hrozí tak, že se vir rozšíří mezi starší generací, ze které se rekrutují hlavní návštěvníci kostelů. Právě senioři jsou přitom nejvíce ohroženou skupinou.

Rusko vypouští dezinformace o koronaviru, aby rozvrátilo Západ, tvrdí EU

Někteří z nich ale nehodlají přestat v návštěvách bohoslužeb. Mají za to, že pouze víra může zamezit šíření nákazy v Rusku a ve světě. „Kostely se nesmí zavřít. Bůh vše vidí a ochrání věřící. V Itálii Vatikán zavřel (kostely) a podívejte se, co se tam stalo,“ řekla serveru The Moscow Times 59letá důchodkyně Irina.

Odpor věřících k ochranným opatřením posilují i někteří kněží, kteří zpochybňují šíři nákazy. Metropolita Hilarion z moskevského patriarchátu prohlásil v státní televizi Rusko 24, že žádná nemoc nemůže být přenesena v eucharistii. Populární kazatel Andrej Tkačev zase řekl, že koronavirus zmizí, když se vypne televize.

Někteří kněží však na nebezpečí viru upozorňují. Podle nich Rusové, zvláště pak starší generace, je poněkud lehkovážná, co se týče postoje k pandemii. Někteří, jako arcikněz Alexander Sorokin, je pro dočasný zákaz veřejných setkání. „Lidé v chrámech stojí blíže sobě, takže samozřejmě existují určitá rizika,“ myslí si.

Podle listu The Washington Post je zavření kostelů v Rusku citlivé téma. „Za bolševiků, když byly podmínky úplně odlišné a úřady byly proti církvi a rozhodly se vymýtit křesťanství z ulic Ruska, se svátosti stále konaly, kdykoli to bylo možné,“ upozorňuje jeromonach Makarios z ivanovské diecéze.

Mnoho ruských politiků v čele s Putinem navíc považuje pravoslavnou církev za páteř Ruska. Vztah států a církve podle některých odborníků v Rusku překročil klasické sekulární oddělení. Podle kritiků má církev v Rusku za Putinovy vlády až příliš výsostné postavení.

Před koronavirem varuje i vůdce ruské pravoslavné církve

Hlava ruské pravoslavné církve, moskevský patriarcha Kirill, nicméně v neděli nabádal věřící, aby se modlili ze svých domovů. „Vyhněte se návštěvě kostelů,“ citovala jej agentura RIA Novosti.

Přesto nedělní bohoslužby pokračovaly; jednu z nich sám vedl. Vyzval lidi, aby přísně dodržovali pokyny úřadů „dříve, než někdo zemře v našich rodinách“.K pravoslaví se hlásí nejméně 60 procent ze 144 milionů obyvatel Ruska. Nicméně v neděli do kostelů přišlo méně lidí než obvykle a mnozí měli na obličeji roušky

Rusko má méně případů koronaviru než Lucembursko. Iluze, nebo realita?

Rusko uvádí přes 1 534 případů nákazy a osm mrtvých, kteří zemřeli na COVID-19. Podle stanice France24 jsou právě nízká čísla důvodem, proč mnozí Rusové neberou hrozbu pandemie příliš vážně. Z jiných zemí jsou známy případy, kdy právě náboženská shromáždění vedla k šíření koronaviru. V Jižní Koreji většina nakažených lidí byla v určitém kontaktu s kontroverzním náboženským hnutím. Nákazu šířila především tzv. „bláznivá tetka“.

Některé blízkovýchodní země z obav ze šíření nákazy ve svatostáncích zavřely mešity. V Íránu, který je nejpostiženější zemí v regionu, se někteří muslimové přesto rozhodli neakceptovat vládní nařízení a vstup do mešity si vynutili.