iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ministryně Benešová uvažuje o amnestii, Babiš proti

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová zvažuje v souvislosti s pandemií amnestii. Ministryně uvedla, že na toto téma dostala spoustu podnětů a dopisů. Milost by se týkala pouze těch, kteří nespáchali závažné trestné činy. Premiér Andrej Babiš se naopak staví k amnestii odmítavě. Pravomoc vyhlásit amnestii má pouze prezident.

„Tuto možnost samozřejmě velmi citlivě a ve všech souvislostech zvažuji. Zejména pak vzhledem k doporučení Světové zdravotnické organizace a dění v Itálii a dalších okolních státech. Pan Toman není první, který se ozval. Dostávám zhruba 14 dní mnoho e-mailů i dopisů na toto téma. Od vypuknutí této krize se tématem zabývám a diskutuji jej s kolegy i Vězeňskou službou,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Upozornil na to Deník N.

Podle mluvčího úřadu Vladimíra Řepky by amnestii ministryně rozhodně nenavrhla v době nouzového stavu a při omezeních ministerstva zdravotnictví. V případě, že by ministryně amnestii prezidentovi opravdu navrhla, určitě by se netýkala vězňů odsouzených za násilné trestné činy.

Řepka následně doplnil, že amnestie se nyní nechystá. „V tuhle chvíli resort justice amnestii nepřipravuje. Jedná se pouze o obecné úvahy v souvislosti s doporučením Světové zdravotnické organizace a aktuální situací v okolních státech, které pečlivě sledujeme.“

Na ministryni spravedlnosti se ve čtvrtek obrátil advokát Petr Toman z advokátní kanceláře Toman, Devátý a Partneři. Ten zaslal svůj podnět taktéž prezidentovi Milošovi Zemanovi, o podporu žádal taktéž premiéra Andreje Babiše.

„Jsem zásadně proti amnestii, s paní Benešovou to proberu. Zatím jsme o tom nemluvili,“ odpověděl iDNES.cz Babiš v návaznosti na dotazy, zda si myslí, že je amnestie dobrým krokem a co říká na vyjádření ministryně a podnět Tomana.
„Pokud má amnestie smysl, tak právě nyní“

„V této těžké chvíli našeho života se na Vás obracím jako občan, dlouholetý advokát a obhájce ve věcech trestních: zvažte prosím využití Vašich pravomocí ke zmírnění současných problémů rodin, jejichž členové vykonávají trest odnětí svobody za méně závažná provinění a nemohou se o ně starat ani jim v tomto složitém období pomáhat,“ píše Toman v podnětu zaslaném Zemanovi ve čtvrtek.

Podle advokáta si situace kolem koronaviru vyžaduje mimořádné řešení.

„Pokud mělo kdy v historii vyhlášení amnestie nějaký smysl, pak je to právě nyní. Vyhlášení amnestie by bylo nejen projevem lidského pochopení současné tíživé situace občanů České republiky, ale i odpuštění těm, kteří si to zaslouží,“ stojí v dokumentu.

Toman v dopise poukazuje na současnou přeplněnost českých věznic – v současné době vykonává trest odnětí svobody v českých věznicích přes 21 tisíc osob – a na vysoké náklady státu na pobyt vězňů ve věznicích. že vyhlášení amnestie by nevychýlilo misky spravedlnosti jedním směrem, ale napomohlo obnovení spravedlnosti tak, jak ji chápou a uplatňují ostatní státy Rady Evropy,“ odůvodňuje svůj návrh.

Amnestie by se však podle advokáta netýkala hromadného propuštění všech vězňů, jak tomu bylo například u amnestie v roce 2013, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus. Týkalo se to pouze vězňů s nejmírnějším trestem, u kterých je předpoklad aktivního zapojení do řešení současné situace.

Milosti a prezident

Hlava státu může dle svého uvážení udílet milosti. Existují přitom tři druhy odpuštění trestu. Při abolici jde o přerušení nebo nezahájení trestního řízení, agraciace znamená odpuštění nebo zmírnění dosud nevykonaného trestu a rehabilitace zahlazení odsouzení.

Prezident může také rozhodovat o rozsáhlejší amnestii. K takovému kroku se naposledy odhodlal v roce 2013 tehdejší prezident Václav Klaus. Prezident Miloš Zeman již dříve uvedl, že milost bude udělovat pouze velice výjimečně a většinou v případě těžce nemocných odsouzených.

Prezidentský pardon by se tak dopadl například na ty s uloženým nepodmíněným trestem odnětí svobody za úmyslný trestný čin nepřevyšující jeden rok, nebo ty, kteří mají nepodmíněný trest odnětí svobody za nedbalostní trestný čin na dva roky maximálně.

U podmíněně odsouzených prominout tresty nepřevyšující dva roky u úmyslných trestných činů, u nedbalostních pak nepřevyšující roky tři. Amnestie by se podle něj měla dotknout také lidí s uloženým trestem domácího vězení, nebo s těm s obecně prospěšnou prací. Dále navrhuje prominout také část peněžitých trestů a jejich zbytků.

Advokát také navrhuje, aby prezident uložil ministryni spravedlnosti předložit mu návrhy na zastavení trestního stíhání, prominutí či zmírnění trestů v případě, že se jedná o těhotné ženy, ženy či muže pečující o dítě mladší 15ti let či příbuzné starší 70ti let, popřípadě osoby invalidní nebo trpící závažnou chorobou.„Plně respektuji rozhodnutí prezidenta, zda amnestii vyhlásí či nikoliv, i případné rozhodnutí, jak široká by amnestie mohla být, případně kterých trestných činů by se vůbec netýkala,“ doplnil Toman.

KORONAVIR. STÁTY VE VELKÉM OTEVÍRAJÍ VĚZNICE

Je to průvodní jev pandemie v mnoha zemích. Zatímco bezúhonní občané se izolují doma, brány věznic se otevírají dokořán. Stalo se tak třeba v Íránu, Súdánu i Spojených státech. Vlády se tak snaží zamezit šíření koronaviru ve stísněných prostorách cel, mnohde už tak přeplněných.

Mýdlo je nedostatkové zboží, s pouty na rukou se člověku při kašli a kýchání těžko zakrývají ústa. Dezinfekce se považuje za kontraband, protože většinou obsahuje alkohol. Na malém prostoru se tísní mnohem víc lidí, než je podle současných koronavirových doporučení vhodné. Podle některých expertů právě vězni čelí zvlášť velkému riziku nákazy. Výkon trestu kvůli pandemii stát brzy přeruší třeba tisícovce německých vězňů. Ve středu to oznámil ministr spravedlnosti v Severním Porýní-Vestfálsku Peter Biesenbach.

Šanci však mají jen ti, kteří jsou odsouzeni maximálně na rok a půl a trest jim končí nejpozději v červenci.

Další zase nemusejí zatím do vězení vůbec nastoupit. Nárok na propuštění naopak nemají násilníci a sexuální delikventi. I ti, kdo vězení opustí, však musí podle Biesenbacha počítat s tím, že se za mříže vrátí, až bude po všem a svět se vrátí do normálu.

V Íránu už v polovině března dočasně pustili na svobodu 85 tisíc trestanců, mezi nimi i politické vězně. A to poté, co se v tamních káznicích v předchozích týdnech rychle zhoršila situace a věznění lidé začali umírat, napsal Business Insider. Svobodu si budou užívat nejméně další dva týdny.

K propouštění brzy přistoupily i některé americké věznice. Starosta New Yorku Bill de Blasio minulý týden oznámil, že vzniká seznam provinilců, které by bylo možné pustit na svobodu. Dodal, že to budou hlavně lidé s tresty za nepříliš vážné zločiny a vězni se zdravotními problémy.

Prohlášení přišlo jen pár hodin poté, co se ukázalo, že se koronavirem nakazil jeden strážný a jeden vězeň. Ostatně právě v této káznici na ostrově Rikers seděl i filmový producent Harvey Weinstein, u kterého testy nákazu později také potvrdily. To už byl ovšem ve vězení v Aldenu u Buffala, kde se podle jednoho ze strážných nakazili dva vězni.

Stovky trestanců byly k polovině března na svobodě v Los Angeles, tamní šerif navíc připustil, že klesl i počet zatčených lidí. Američtí soudci pořádají mimořádná stání, kde se uzavírají nové dohody mezi odsouzenými a prokurátory nebo se rozhoduje o podmínečném propuštění.

V africkém Súdánu pak ve středu propustili více než 4 200 vězňů, podobný plán má i sousední Etiopie. Soudci na severovýchodě Tanzanie zase dostali nařízeno, aby „za žádnou cenu“ neudělovali tresty vězení. A delikventům, kteří na to budou mít nárok, mají poskytnout možnost propuštění na kauci.

„Zjistíte, že tyto směrnice jsou v rozporu s běžnou praxí a jdou možná i za hranu zákona. Vězte však, že životy naše i druhých lidí jsou důležitější,“ uvedl tamní soudce Sam Rumanyika, který nařídil omezit také počet přítomných u jednotlivých přelíčení.

Zákazy návštěv pobouřily méně šťastné vězně

Věznice přistupují i dalším opatřením, dočasně například ruší návštěvy. Což v mnoha případech pobouřilo ty vězně, kteří propustku nedostali. Jako ve Venezuele, kde při nedávné vzpouře uprchlo přes osmdesát lidí. Deset z nich pak policie při pronásledování zabila.

Začátkem března se vzbouřili vězni také v Itálii, kde zemřelo nejméně osm lidí. Francouzští vězni se zase po procházce na dvoře odmítali vrátit do cel. Zákaz návštěv se nelíbil ani trestancům v Kolumbii. Při nepokojích v noci na 22. března v několika věznicích zemřelo třiadvacet lidí a přes osmdesát utrpělo zranění, mezi nimi i sedm dozorců.

K alespoň částečnému vyprázdnění věznic vyzvala svět i vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Přednost by podle ní měli dostat staří a nemocní nebo ti, kteří pro společnost nepředstavují příliš velké riziko. A třeba Velká Británie o této možnosti nyní uvažuje, uvedla BBC.

Až deset procent personálu britských věznic je totiž v karanténě a dočasné opatření by tak káznicím umožnilo lépe zvládnout každodenní provoz. Vláda by podle stanice mohla dočasně propustit třeba desítky těhotných vězenkyň, lidé čekající na svůj proces by se pak mohli přestěhovat do hostelů. Kvůli zákazu návštěv by méně nebezpeční odsouzenci mohli dostat telefony.

Britský ministr spravedlnosti Robert Buckland k otázce propouštění nicméně poznamenal, že se bude muset „vybalancovat ochrana života s potřebou ochránit veřejnost“. Polsko chce zase podle agentury Reuters rozšířit možnost domácího vězení až pro 12 tisíc odsouzených, kteří na ni před pandemií neměli nárok.

Turecká vláda tento týden předložila parlamentu reformu trestního řádu, díky které by měla z věznic vyjít až třetina vězňů. Lidé odsouzení ve vykonstruovaných a nespravedlivých procesech však mezi nimi nejspíš nebudou, stejně jako lidé s obviněním z terorismu.

Právě po propuštění těchto lidí volají turečtí aktivisté, kteří se kvůli otřesným hygienickým podmínkám panujícím ve věznicích a kvůli šířící se nákaze koronaviru obávají o životy nevinných Turků. Na serveru Change.org spustili petici, kterou ke čtvrtečnímu odpoledni podepsalo přes 56 tisíc lidí.

„V situaci, která si žádá propuštění vězňů za účelem ochrany základního práva na život, povede nařízení držící za mřížemi intelektuály, politiky a umělce (...) k dalším ranám na veřejném svědomí,“ podotýkají autoři a žádají propuštění „v první řadě nemocných, starců, žen a dětí“. V osmdesátimilionové zemi je teď za mřížemi téměř 300 tisíc lidí. Kapacita věznic je však jen asi 218 tisíc míst.

NEČESANÝ SE NEBUDE SOUDIT O ODŠKODNÉ 25 MILIONŮ

Příbuzní Lukáše Nečesaného stáhnou žaloby, kterými se chtěli domáhat odškodného za jeho stíhání kvůli pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích. Uvedl to advokát Nečesaného Michal Pokorný. Příbuzné podle něj zklamal postoj ministerstva spravedlnosti a věcí se už nechtějí dále zabývat. Po státu žádali celkem 25 milionů korun.

Rodina Nečesaných vznesla vůči ministerstvu nároky v celkové výši 45 milionů korun. Samotný Nečesaný požaduje za nemajetkovou újmu 20 milionů, zbytek částky nárokovala jeho manželka, rodiče, bratr a prarodiče. Ministerstvo nicméně příbuzným podle Pokorného nepřiznalo nic, a to s odůvodněním, že nejsou účastníky řízení.

„Po obdržení ministerského stanoviska v tom smyslu, že nemají právo na náhradu nemajetkové újmy, a to ani v podobě prosté omluvy či politování nad utrpením, kterým si prošli, dospěli shodně k závěru, že již žádné náhrady požadovat nebudou. Podané žaloby vezmou zpět. Požadavek prokazování zcela zřejmé skutečnosti obav o Lukáše shodně považují za nedůstojné a ponižující,“ vysvětlil právník.

Nečesanému se úřad za nezákonné stíhání omluvil a přiznal mu odškodné ve výši 1,2 milionu. Zbytku vzneseného nároku, tedy 18,8 milionu korun, se bude mladík domáhat soudně.

„Je třeba ocenit skutečnost, že ministerstvo se v zákonné lhůtě k požadavku na odškodnění vyjádřilo, přiznanou částku okamžitě vyplatilo a současně sdělilo, na základě jakých skutečností nepřiznalo celých požadovaných 20.000.000,- Kč,“ uvedl Pokorný.

S argumenty ministerstva nicméně nesouhlasí. Zdůraznil, že pražský vrchní soud nerespektoval dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu, že jeho klient ztratil medializací případu soukromí a že stíhání trvalo šest let. „Bude třeba poukázat a prokazovat ojedinělost a mimořádnou závažnost dopadů do nemajetkových práv Lukáše Nečesaného způsobených nezákonným trestním stíháním,“ nastínil strategii u soudu.

Útok v kadeřnictví v Hořicích na Jičínsku se stal v únoru 2013. Pachatel udeřil kadeřnici do hlavy polenem a vzal jí přes 10.000 korun. Obžaloba z činu vinila tehdejšího středoškolského studenta Nečesaného, který pak za pokus o vraždu strávil celkem dva roky ve vězení. Justice ho ale nakonec loni definitivně zprostila viny a případ zůstal neobjasněný.

JAK POŽÁDAT O ODKLAD EXEKUCE? MINISTERSTVO RADÍ DLUŽNÍKŮM

Ministerstvo spravedlnosti radí na svém webu lidem, kteří se vlivem nouzového stavu dostali do ekonomických problémů. Zveřejnilo obecné vzory žádostí o odklad exekuce, o snížení výše měsíční splátky či o přerušení insolvenčního řízení. Informace mají pomoci především těm dlužníkům, jimž kvůli současným vládním opatřením hrozí nižší příjem nebo jeho celková ztráta. Úřad to dnes uvedl v tiskové zprávě

Ministerstvo připomnělo, že lidé v exekuci mohou navrhnout její odklad soudnímu exekutorovi. Exekutor pak nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. „To neplatí v případě, že se jedná o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva, nebo pokud jde o návrh, ve kterém účastník řízení uplatnil stejné okolnosti, o kterých již bylo rozhodnuto,“ upozornil úřad.

Dlužníci v insolvenčním řízení pak mohou v současné mimořádné situaci požádat o snížení výše měsíčních splátek nebo o přerušení splácení. S žádostí se musí obrátit na příslušný insolvenční soud.

Pro řízení, která začala po loňském červnu, platí, že dlužník může požádat o změnu výše splátek kvůli změně poměrů. „Takové žádosti soud může vyhovět, pokud by aktuální výše splátek v podstatě znamenala, že dlužník nebude schopen dlouhodobě splácet,“ uvedl úřad. Soud rovněž může na návrh dlužníka rozhodnout o přerušení oddlužení až na rok, ovšem pouze jednou.

Ministerstvo také připravuje k insolvencím a exekucím balíček změn, které by měly reagovat právě na současnou situaci spojenou s koronavirovými opatřeními. Vláda chce balíček projednat příští týden. Vlastní novelu insolvenčního zákona sestavili také soudci pražského vrchního soudu, kteří návrh zaslali ministerstvu.

NÁPADY VÁLKOVÉ, S LUZAREM A MIHOLOU NAVRHUJÍ DEN ZRADY

Den zrady, zánik státnosti Československa navrhují zavést na datum 15. března jako významný den poslanci Leo Luzar (KSČM), Jiří Mihola (KDU-ČSL) a Helena Válková (ANO11). Datum 15. březen je podle nich dnem dokonání mnichovské zrady, které se na Československu dopustily Německo, Francie, Itálie a Velká Británie. Ministerstva nesouhlasí, protože dřívější zrádci jsou dnešní spojenci a návrh ohrožuje vztah s Německem.

Návrh má projednat vláda na svém jednání v pondělí 30. března 2020. Návrh poslanců už byl zařazen na pondělní jednání vlády.

Podle odůvodnění předkládajících poslanců byla dnem 15. března, kdy hitlerovské Německo vtrhlo do Československa, dokonána zrada čtyř velmocí z Mnichova: „Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy: V tento den se dokonala zrada spojenců započatá v Mnichově roku 1938 kdy velmoci Velká Británie, Francie, Německo a Itálie donutili Československou vládu přijmout odstoupení území Sudet Německu. Po svévolném rozhodnutí Hitlera vojensky obsadit zbytek území Československa a vzniku Slovenského státu se Velká Británie a Francie zmohla pouze na diplomatický protest. Tímto dnem zanikla státnost mladé Československé republiky a vznikl Protektorát Čechy a Morava,“ uvádí poslanci v návrhu.

Předkládajícím poslancům vadí, že mnoho lidí o faktech z historie české státnosti nic neví: „Podle průzkumu agentury Sofres-Factum k 60. výročí okupace pouze 52 % dotázaných mladých Čechů ve věku do 29 let vědělo, že 15. března 1939 začala německá okupace Čech a Moravy,“ předkládají výsledek průzkumu. Z průzkumu organizace Post Bellum z jara 2019 vyplynulo, že 56 % dotázaných Čechů správně označilo datum 15. března 1939 za začátek německé okupace a protektorátu.

Školství: Označujete čtyři mocnosti za zrádce

Jak ovšem vyplývá z přiložené předkládají zprávy, ministerstva kultury, ministerstvo školství a tělovýchovy a ministerstvo zahraničí vyslovila k návrhu nesouhlasné stanovisko. Neutrální stanovisko mají k návrhu ministerstva vnitra a spravedlnosti.

Ministerstva s nesouhlasným stanoviskem argumentují, že podobný návrh byl už jednou zamítnut, když ho navrhovala skupina poslanců v čele s poslanci SPD Kobzou, Okamurou a Fialou.

Ministerstvo školství navíc argumentuje, že označit současné spojence za zrádce je nevhodné: „Za zcela vhodné nepovažuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ani navrhované označení ,Den zrady, zánik státnosti Československa´, neboť předkladatelé označují za zrádce spojence, tedy Velkou Británii, Francii, Itálii a Německo, což pociťuje jako rozporné se snahou o zachování dobrých vztahů s uvedenými státy. Samotné označení ,Československo´je navíc v daném období nesprávné, neboť podle § 1 ústavního zákona č. 299/1938 Sb., o autonomii Slovenskej krajiny, byl stát označen jako ,Česko-Slovenská republika´, od kterého se odvíjí zeměpisné označení ,Česko-Slovensko´,“ uvádí například ministerstvo školství.

Zahraničí: Šíříte negativní emoce

Ministerstva kultury a zahraničí odkazují k Česko-německé deklaraci a poukazují nato, že by návrh mohl ohrozit výborné vztahy s Německem: „Vláda i Ministerstvo zahraničních věcí dlouhodobě zastávají postoj vyjádřený ve společné Česko-německé deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z 21. ledna 1997, kterou obě strany prohlásily, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti, přičemž nově navrhovaný významný den by byl s tímto postojem v rozporu. Přijetí poslaneckého návrhu zákona, který cílí na negativní emoci proti Spolkové republice Německo, by zbytečně ohrožovalo současné vynikající vztahy mezi oběma státy,“ uvedlo k návrhu poslanců ministerstvo zahraničí. Irena Válová, ceskajustice.cz

ZRUŠENÍ OSOBNÍHO BANKROTU V DŮSLEDKU KORONAVIRU? NE!

Zásadně platí, že insolvenční řízení, potažmo oddlužení („osobní bankroty“) běží a budou běžet i po 14. březnu 2020. Tedy po vydání usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření, kterým je reagováno na ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru (označovaného jako SARS CoV-2) na území České republiky.

Z této zásady je dána výjimka ustanovením § 412b insolvenčního zákona. Toto ustanovení umožňuje přerušení průběhu oddlužení (plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty) až na 1 rok. Insolvenční soud tak může rozhodnout na základě návrhu dlužníka (anebo insolvenčního správce), a to z „důležitých důvodů“. Je nabíledni, že takovýmto důležitým důvodem je též (podstatný) výpadek v příjmech dlužníka v příčinné souvislosti s koronavirovou epidemií. Bude-li průběh oddlužení přerušen, nebude lze aplikovat § 418 insolvenčního zákona. A oddlužení tedy nebude možné (pro neschopnost dlužníka plnit své závazky) zrušit.

Zároveň – s přihlédnutím ke stávající pandemii – je nutno ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona (nastavující výši minimálního příjmu, se kterým lze do procesu oddlužení vstoupit) vykládat ve prospěch dlužníků. Tedy tak, že po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen splácet svým věřitelům minimálně (jen) takovou částku, kterou je (zároveň) povinen hradit insolvenčnímu správci, aniž by byla jakkoliv zohledňována daň z přidané hodnoty (DPH). Tedy částku 900 Kč měsíčn.

To odpovídá (mimo jiné) názoru Krajského soudu v Ostravě, který se podává z jeho usnesení ze dne 8. listopadu 2019, č.j. KSOS 36 INS 7798/2019-B-7, dle nějž postačí dlužníkem předložená (celková) ekonomická nabídka ve výši 2.100 Kč/měsíc bez ohledu na to, že insolvenční správce ustanovený v daném řízení je plátcem DPH (při zohlednění této daně by dlužník musel plnit minimálně 2 x 1089 Kč, tedy 2178 Kč/měsíc). Je proto možno uzavřít, že minimální ekonomickou nabídkou dlužníka v jakémkoliv insolvenčním řízení, ve kterém je realizováno oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, představuje (toliko) částka 1.800 Kč (tj. 2 x 900 Kč) měsíčně. Je tomu tak proto, že dlužníkovi nemůže být kladeno k tíži (zvláště v dnešní pandemické situaci), že (zrovna) jeho insolvenční správce je plátcem DPH. Lze dodat, že tento výklad je zcela v souladu se zásadou rovnosti lidí (dlužníků), která plyne z čl. 1 Listiny základních práv a svobod.

Shora uvedené však bude platit jen pro oddlužení, která byla povolena v insolvenčních řízeních, ve kterých bylo o úpadku dlužníka rozhodnuto nejdříve dne 1. června 2019. To znamená pouze pro ta oddlužení, ve kterých se uplatní insolvenční zákon ve znění tzv. oddlužovací novely (zákon č. 31/2019 Sb.).

Nicméně (ani) v insolvenčních řízeních, ve kterých bylo o úpadku rozhodnuto do konce května 2019, nebude možno neplnění povinností oddlužujícího se dlužníka v důsledků výskytu koronaviru pokládat za neplnění zaviněné. A relevantní nemůže být ani to, že v důsledku koronavirové pandemie bude uspokojení pohledávek přihlášených nezajištěných věřitelů nižší než 30 % jejich výše (viz též § 415 insolvenčního zákona), potažmo nebude možné splnit podstatnou část schváleného splátkového kalendáře (srov. § 418 insolvenčního zákona ve znění do 31. května 2019).

Lze tedy uzavřít, že stávající pandemická situace nemůže být – a to ani nepřímo – důvodem pro zrušení žádného „osobního bankrotu“, resp. oddlužení, ve kterém je realizován splátkový kalendář. Oldřich Řeháček, ceskajustice.cz

V NEDĚLI ZMĚNA ČASU

O tomto víkendu v noci na neděli čeká Čechy opět změna času na letní. V neděli v 2:00 se hodiny posunou na 3:00, takže lidé budou mít noc o hodinu kratší. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí a neplní svůj původní účel, tedy úsporu energií. Pravidelná změna času je zavedena třeba ve většině států Severní Ameriky i většině evropských zemí. Europoslanci ale loni odhlasovali plány na zrušení střídání standardního a letního času v zemích Evropské unie.

Zůstat u letního času je pro zdraví horší než střídání, varuje vědkyně

Původně byl letní čas ve světě zaváděn začátkem 20. století kvůli úsporám energie. Ty jsou ale nyní podle expertů už zanedbatelné a převažují negativní důsledky změn času na lidské zdraví. Například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová loni řekla, že hodinový posun při přechodu na letní čas a zpět způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností.

Podle iniciativy Vize 0, která se zabývá opatřeními na snižování dopravních nehod, má změna času negativní dopad i na silniční provoz. Kvůli únavě a nedostatečnému spánku řidičů může během dvou týdnů po změně času stoupnout počet smrtelných nehod až o šest procent, sdělil s odkazem na analýzy nehodovosti Roman Budský z Platformy VIZE 0.

„Řidiči mohou mít problém s vnímáním a vyhodnocováním potenciálně nebezpečných situací a také jejich reakce nemusí být dostatečně rychlé. Skokové zkrácení doby spánku o jednu hodinu narušuje jeho kvalitu, což s sebou následně nese problémy s nedostatečnou mírou pozornosti za volantem,“ uvedl Budský.

Většina Čechů střídání času nechce

Pro zrušení změny času je podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK až 70 procent obyvatel Česka. Poslanci Evropského parlamentu loni v březnu podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Chtějí ale, aby členské státy EU svůj postup koordinovaly, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu.

Připravte se na změnu času. Máme pro vás pět tipů, jak na to

Návrh příslušné směrnice počítá s tím, že jednotlivé země si samy určí, zda zachovají nastálo standardní, či letní čas.
Členské státy unie mají do letošního dubna informovat Evropskou komisi, jakou variantu chtějí. Iniciativu, jejímž cílem bylo zrušení střídání času, spustila v roce 2017 skupina europoslanců v čele s tehdejším českým europoslancem Pavlem Svobodou.

PAPEŽ: PANDEMIE MĚNÍ TRADICE, PAPEŽ PRONESL URBI ET ORBI BEZ DIVÁKŮ

Papež František mimořádně pronesl požehnání Urbi et Orbi (Městu a světu). Obvykle jej uděluje pouze o Vánocích a Velikonocích. Důvodem je nynější koronavirová pandemie. Projev živě přenášela streamingová služba Vatikánu, papež mluvil na nádvoří bez přítomnosti věřících.

Papež už ve středu ohlásil, že požehnání pronese na nádvoří před vatikánskou bazilikou sv. Petra s prázdným náměstím. Mimořádnou událost mohli lidé sledovat online, stejně jako mše z kostelů po celém světě.„Obejmout Jeho kříž znamená najít odvahu obejmout všechny rozpory nynější doby, vzdát se na chvíli svého bažení po všemohoucnosti a majetku a dát prostor kreativitě, kterou může vzbudit jedině Duch svatý,“ řek papež v úvodním poselství. Zdůraznil, že síla víry osvobozuje od strachu a dává naději.

„Z tohoto místa, které vypráví o skálopevné Petrově víře, chtěl bych dnes večer svěřit vás všechny Pánu na přímluvu Madony. Z této kolonády, která objímá Řím a svět, ať na vás sestoupí Boží požehnání jako útěchyplné objetí. Pán ať žehná světu, daruje zdraví tělu a útěchu srdci,“ řekl papež František před bazilikou.

Na závěr udělil požehnání Urbi et Orbi, které je pro křesťany spojeno s příležitostí obdržet plnomocné odpustky.

Dříve zdůraznil, že chce na koronavirovou pandemii „odpovědět všeobecností modlitby, soucitu a laskavosti“. Požehnání Urbi et Orbi (Městu a světu) přitom obvykle uděluje jen na Vánoce a Velikonoce. Server Long Island Catholic pak připomíná ještě jednu příležitost – když se zvolí nový Svatý otec.

Jak zásadní pandemie je, symbolizuje i vybočení z této tradice. „Zůstaňme sjednoceni. Dejme pocítit svou blízkost těm nejosamocenějším a nejvíce zkoušeným lidem, svou blízkost lékařům, zdravotníkům a zdravotnicím, dobrovolníkům, blízkost státním představitelům, kteří přijali opatření tvrdá, ale pro naše dobro, policistům, vojákům, kteří udržují stálý pořádek na ulicích, aby se dodržovalo, co požaduje vláda pro dobro nás všech. Blízkost všem,“ dodal papež.

Koronavirem se nakazilo už přes půl milionu lidí. Mezi nimi také duchovní, který žije ve stejné vatikánské rezidenci jako papež František. Informovala o tom ve čtvrtek italská média, podle nichž jde o pátý případ nákazy koronavirem ve Vatikánu. Podle listu La Stampa pontifik dbá na preventivní opatření a nějakou dobu už například nejí s ostatními ve společné jídelně.

Španělsko hlásí rekordní počet obětí. V denních nárůstech překonává Itálii

Papež se už podrobil testu na koronavirus, podle deníku Il Messaggero byl negativní. Jednalo se už o druhý papežův test, ten první byl proveden začátkem března, kdy se hlava katolické církve necítila dobře. I tehdy byl test negativní a Vatikán uvedl, že papež je pouze nachlazen.

Itálie, která papežský stát obklopuje, je nejpostiženější zemí v Evropě. Většina zaměstnanců Vatikánu žije podle agentury AFP v italském hlavním městě Římě a za prací denně dojíždí. Nyní však většina z nich pracuje z domova.

VĚDCI: OPATŘENÍ NUTNÁ, NAKAZIT BY SE MOHLO SKORO CELÉ LIDSTVO

Až sedm miliard lidí by se nakazilo nemocí COVID-19, pokud by se nepřijala žádná opatření proti šíření koronaviru. Ve své aktuální studii to tvrdí vědci z Královské univerzity v Londýně (Imperial College London). Odhadují, že na nákazu by zemřelo 40 milionů lidí. Na celém světě nyní žije zhruba 7,7 miliardy lidí.

Nákaza se dosud prokázala u téměř 540 000 lidí. Přes 24 000 jich nemoci COVID-19 podlehlo.

Svět podle britských vědců kvůli pandemii čelí „vážnému a akutnímu“ nouzovému stavu a to, jak na něj budou jednotlivé vlády reagovat, je zásadní pro další vývoj. Pokud se přijmou opatření na zmírnění šíření koronaviru, která sníží sociální kontakty starších lidí o 60 procent a v širší populaci o 40 procent, mohly by se ztráty na životech podle londýnských vědců snížit o polovinu, tedy na 20 milionů.
„Předpokládáme ale, že i pokud by nastal tento scénář, budou zdravotní systémy všech zemí rychle přetížené,“ uvádí již dvanáctá zpráva, kterou tým Královské univerzity v Londýně vydal od prvního potvrzeného výskytu koronaviru v čínském městě Wu-chan na konci loňského roku.

Podle skupiny odborníků vedené profesorem Neilem Fergusonem by se poptávka po zdravotní péči dala do jisté míry uspokojit jen v případě „rychlého přijetí opatření na ochranu veřejného zdraví, jak učinilo mnoho zemí“. Experti tím mají na mysli například výrazné testování populace a izolaci nakažených či opatření k omezení sociálních kontaktů, upozornila agentura Reuters

Pokud by všechny země zavedly odpovídající opatření, dalo by se v nejlepším případě zachránit podle Fergusonova týmu až 38,7 milionu životů. Nemoc COVID-19 by si tak vyžádala asi 300 000 obětí.
Dříve či později dožene koronavirus skoro každého, říká zdravotní statistik

„Abychom se vyhnuli nebezpečí dalších epidemií, bude nutné zachovat opatření k potlačení (šíření koronaviru) v určité formě až do doby, než bude k dispozici vakcína či účinná léčba,“ uvedla Fergusonova skupina ve své studii. „Jakékoli zdržení při zavádění strategií potlačujících přenos (nákazy) povede k horším výsledkům a nižšímu počtu zachráněných životů,“ varují britští vědci.

NEDOSTATEK KONDOMŮ?, VÝPADEK SVĚTOVÉHO VÝROBCE

Největší světový producent kondomů Karex Bhd v Malajsii musel kvůli koronavirovým opatřením zastavit výrobu. Podle agentury Reuters se jedná o výpadek zhruba 100 milionů kondomů, které například prodává firma Durex. Nedostatek prezervativů zasáhne celý svět, tvrdí výrobce. Firma nakonec po deseti dnech dostala výjimku a produkci může obnovit.

Malajsijská firma Karex Bhd vyrábí zhruba pětinu kondomů na globálním trhu. V uplynulých deseti dnech však ve svých třech malajsijských továrnách nevyrobila ani jeden kus. Dle Reuters se jedná o výpadek zhruba 100 milionů kondomů, které například prodává firma Durex či je distribuují humanitární programy jako Populační fond OSN.

„Budeme svědky globálního nedostatku kondomů všude, což bude děsivé,“ řekl výkonný ředitel Karex Bhd Goh Miah Kiat. „Obávám se, že pro mnoho humanitárních programů daleko v Africe bude nedostatek trvat déle než dva týdny či měsíc. Nedostatek může trvat měsíce,“ doplnil.

Podle Reuters firma sice už dostala podmíněnou výjimku na obnovení produkce, ale světový nedostatek stále hrozí. Výrobu může firma obnovit s podmínkou, že v provozu bude jen polovina pracovníků. Ředitel uvedl, že obnovení produkce chvíli potrvá a s polovinou zaměstnanců bude těžké naplnit poptávku.

Jiným hlavním světovým producentem kondomů je Čína, odkud se koronavirus začal šířit, a kde způsobil masivní uzavírání výroby. Další důležitá výroba prezervativů se nachází v Indii a Thajsku, kde počty potvrzených případů začínají rychle narůstat. Problémy s produkcí v Malajsii zaznamenaly také firmy vyrábějící jiné důležité zboží, jako jsou například chirurgické rukavice.

„Dobré je, že zájem o kondomy je stále velmi vysoký, protože, ať už se vám to líbí či nikoliv, jde o důležité zboží. Hlavně vzhledem k tomu, že v tuto chvíli lidé zřejmě neplánují počít dítě. Není na to kvůli vší té nejistotě správný čas,“ uvedl Goh.
„Je vhodná doba mít dítě?“ ptá se skotská lékařka

Skotské první ministryni Nicole Sturegonové byla ve čtvrtek na konferenci ke koronaviru položena otázka, zda je nyní vhodné, aby páry plánovaly děti. Slovo předala lékařce, která je vrchní představitelkou zdravotnictví ve Skotsku, Catherine Calderwoodové.„Měli bychom lidem doporučit, co si mají počít se vším tím volným časem – porodnice jsou vždy plné devět měsíců po Valentýnu,“ řekla Calderwoodová s úsměvem. Následně doplnila, že porody nelze na rozdíl od některých zákroků odkládat.

Zároveň však zdůraznila, že nastávajícím matkám je stále poskytována veškerá potřebná péče a nyní i konzultace s lékaři prostřednictvím internetu. Vzhledem k současné situaci by však podle doktorky nebylo dobré, aby kolem Vánoc nemocnice ochromil vysoký počet nastávajících matek.

„Zhruba polovina otěhotnění je neplánovaná, takže by možná bylo dobré se zamyslet nad tím, zda je teď vhodná doba neplánovaně otěhotnět,“ poznamenala a doplnila, že lidé by si měli položit otázku: „Nastala pro mě pravá chvíle, jsem v dobrém zdravotním stavu, je teď vhodná doba, abych začala přemýšlet o tom, že budu mít dítě?“

VE ŠVÝCARSKU 12 TISÍC NAKAŽENÝCH, JE ZA ITÁLIÍ, KONTROLY NA HRANICÍCH

Švýcarsko překonalo hranici 12 tisíc nakažených koronavirem, za den zaznamenalo takřka 1 500 nových případů. Infekci v osmimilionové zemi podlehlo 197 lidí. V poměru k počtu obyvatel je Švýcarsko jedním z nejvíce zasažených států. Vysoký počet případů eviduje do velké míry proto, že hodně testuje.

Švýcaři stojí před lékárnou v rozestupech, aby se vyhnuli nákaze koronavirem. (23. března 2020) | foto: Reuters
Podle Federálního úřadu pro veřejného zdraví průměrný věk obětí je 85 let. Většina z nich měla už před nákazou jiné zdravotní problémy.

Největší počet nakažených hlásí kanton Vaud. Z hlediska poměru je ale nejvíce zasažený kanton Ticino, kde vychází jeden nakažený na 10 000 obyvatel. Kanton se nachází v blízkosti italské Lombardie, kde vypukla epidemie koronaviru v Itálii. Ticino má též nejvíce obětí. Vysoké počty zemřelých evidují též kantony Vaud a Ženeva. Některé kantony nemají zatím žádné oběti na životech.

Švýcarsko má ze zemí, které jsou výrazně zasaženy nákazou, po Itálii nejvíce případů na milion lidí. Eviduje 1 137 případů na milion obyvatel. Itálie podle statistik Eurostatu 1 232 případů na milion obyvatel. Data jsou k 26. březnu.
Podle některých modelů je Švýcarsko z této perspektivy nejvíce zasaženou zemí na světě, uvádí švýcarský server Swissinfo.

Zároveň Švýcarsko patří mezi země, které nejvíce testují. Podle ministra zdravotnictví Alaina Berseta Švýcarsko má jeden test na 100 lidí. Celkově 74 146 testů mělo negativní výsledky, uvedl Berset ve středu.

Evropa chce kvůli koronaviru sledovat pohyb lidí. Souhlas nepotřebuje

Ve středu Švýcarsko zavedlo pasové kontroly se všemi zeměmi schengenského prostoru. Alpská konfederace již minulý týden zavedla kontroly na pozemních hranicích s Itálií, Francií, Německem a Rakouskem. Před týdnem ve snaze předejít panickému vykupování lékáren přistoupila země k řízenému prodeji některých léků. Švýcarská vláda v pátek podle Reuters poskytla kantonům pravomoc dočasně omezit tamní ekonomický život, aby bylo možné šíření viru zastavit.

TUNISKO MÁ POPRVÉ BANKOVKU S OBRAZEM ŽENY, SEVEROAFRICKÉ LÉKAŘKY

Tuniská centrální banka poprvé dala do oběhu bankovku, na níž je vůbec premiérově zobrazena žena. Tou je Tauhída bin Šajchová, která byla první lékařkou v oblasti severní Afriky. Bankovka má hodnotu deseti dínárů (82 korun) a bin Šajchová byla vybrána jako představitelka Tunisanek úspěšných ve vědě.

O bankovce s odvoláním na Abdalazíze bin Sajda z centrální banky informovala agentura AFP. Bin Sajd řekl v rozhlasu, že se doba vydání bankovky kryje s obdobím, kdy tuniští lékaři bojují s epidemií koronaviru. V zemi je 227 potvrzených případů nákazy a pět mrtvých

Bin Šajchová získala v roce 1929 jako první žena v Tunisku maturitu a později studovala medicínu v Paříži. V roce 1939 se vrátila domů, měla zpočátku dětskou ordinaci a později se specializovala na gynekologii.
Do roku 1977, kdy odešla do důchodu, řídila postupně porodnice dvou nejvýznamnějších nemocnic v zemi. Byla také předsedkyní Červeného půlměsíce, zemřela ve svých 101 letech roku 20