iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Nečesaný chce 20 mil., dostal 1,2, Němci léčí Italy...

Lukáši Nečesanému, který čelil dlouholetému stíhání za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích, přiznalo ministerstvo spravedlnosti odškodné 1,2 milionu korun a omluvu. Mladík se bude u soudu domáhat zbytku požadované částky za nemajetkovou újmu, který činí 18,8 milionu. Uvedl to jeho advokát Michal Pokorný. Dodal, že požadavky Nečesaného příbuzných na odškodnění ministerstvo zamítlo.

Útok v kadeřnictví v Hořicích na Jičínsku se stal v únoru 2013. Pachatel udeřil ženu do hlavy polenem a vzal jí přes 10.000 korun. Obžaloba z činu vinila tehdejšího středoškolského studenta Nečesaného, který pak za pokus o vraždu strávil celkem dva roky ve vězení. Justice ho ale nakonec loni definitivně zprostila viny a případ zůstal neobjasněný.
Nečesaný žádal po ministerstvu za nezákonné trestní stíhání odškodnění ve výši 20 milionů korun, jeho příbuzní vznesli další nároky v celkové výši zhruba 25 milionů.

„Věc odškodnění Lukáše Nečesaného jsme již rozhodli, a to počátkem minulého týdne. Žadateli jsme přiznali částečnou satisfakci za utrpěnou nemajetkovou újmu,“ napsala ČTK Lucie Machálková z tiskového oddělení úřadu. S dalšími dotazy odkázala na žadatele, což je postup, který ministerstvo u odškodňovací agendy volí vždy.

Advokát Pokorný sdělil, že přiznaná částka činí 1,217.500 korun. Převážně jde o náhradu za pobyt ve vazbě a ve výkonu trestu. Za každý den ve vazbě dostal Nečesaný 1000 Kč, za den ve vězení pak 1500 Kč, respektive 2000 Kč za období, kdy už byl ženatý. Za samotné nezákonné stíhání přiznal úřad 1500 Kč měsíčně, tedy celkem 108.000 korun.
Mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová ČTK potvrdila, že žaloba Nečesaného už k soudu dorazila, a to 17. března. Muž se v ní domáhá zaplacení celkem 18,782.500 korun s úroky na základě zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Napadená kadeřnice Nečesaného nejprve jako agresora nepoznala, později jej označila za útočníka. Podle soudních znalců trpěla po napadení výpadky paměti. Královéhradecký krajský soud mladíka nejprve opakovaně poslal za mříže, po zásahu Nejvyššího soudu a změně trestního senátu jej dvakrát zprostil viny. Pražský vrchní soud osvobozující rozhodnutí vždy zrušil a žádal nové projednání a loni i druhou změnu soudního senátu, což po Nečesaného stížnosti odmítl Ústavní soud.

Poté už vrchní soud loni v březnu zprošťující rozsudek potvrdil. Předseda odvolacího senátu nicméně v odůvodnění uvedl, že rozhodnutí je z jeho pohledu špatné, ale že vzhledem k procesní situaci neměl jinou možnost. Za tento výrok pak dostal výtku od předsedy Nejvyššího soudu, ceskajustice.cz

KORONAVIRUS: NEMOCNICE V NĚMECKU LÉČÍ PACIENTY Z ITÁLIE A FRANCIE

Německé kliniky vypomáhají přetíženým francouzským a italským nemocnicím. Začaly přijímat jejich pacienty infikované koronavirem. Agentura DPA popsala, že mnohé německé spolkové země už přijaly nakažené cizince, jejichž stav vyžaduje připojení na plicní ventilátor. Kromě Německa Francii pomáhá také Švýcarsko. Bavorský premiér Markus Söder v úterý oznámil, že jeho země chce převzít do péče několik Italů ve vážném stavu. „Chceme tak projevit lidskost,“ řekl ministerský předseda.

Söderův kolega Armin Laschet ze spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, které samo patří v rámci Německa k nejpostiženějším koronavirem, přislíbil přijetí deseti nemocných ze severní Itálie, kde je epicentrum nákazy.
„Chceme vyslat vzkaz, že v tom nejste sami,“ uvedl k přeshraniční pomoci.

Podobně se zachovaly spolkové země Bádensko-Württembersko, Sasko, Porýní-Falc a Sársko, které už o první nakažené cizince ve vážném stavu pečují. Například v Bádensku-Württembersku se k pomoci zavázaly čtyři univerzitní kliniky ve Freiburgu, Heidelbergu, Mannheimu a Ulmu.

Podmínkou je však to, že se nemocnice samy nedostanou do tísně. Mluvčí zemské vlády dodal, že Bádensko-Württembersko chce být solidární v rámci možností. Sasko, které sousedí s Českem, přijalo podle zemské ministryně sociálních věcí Petry Köppingové osm nemocných z Itálie.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas na Twitteru informoval o dvou Italech z těžce postiženého Bergama, kteří jsou nyní hospitalizováni v Lipsku. „Brzké uzdravení! Držíme spolu,“ napsal Maas.

Francouzské pohraničí: kdysi boje, dnes spolupráce

Za pomoc ze zahraničí na Twitteru poděkoval francouzský prezident Emmanuel Macron. „Mnoho díků našim evropským sousedům. Evropská solidarita zachraňuje životy,“ napsal. Také z Francie totiž německé kliniky přijímají pacienty, zemi galského kohouta pomáhá i Švýcarsko.

O východofrancouzské Mylhúzy (Mulhouse) bojovala Francie s Německem přes dvě století, historická rivalita je však nyní zapomenuta. Přes 110 tisíc obyvatel města, jež se stalo jedním z ohnisek výskytu koronaviru ve Francii, pociťuje spíše ohromující solidaritu zpoza hranic.

Příhraniční region Grand Est (vznikl v roce 2016 sloučením Alsaska, regionu Champagne-Ardenne a Lotrinska) je nyní postupem nákazy kriticky zasažen, podle epidemiologů se tady začal virus rychle šířit poté, co si mezi sebou koncem února infekci předali návštěvníci shromáždění evangelikální církve v Mylhúzách. Místní noviny už kvůli rostoucímu počtu mrtvých musely přidat další strany, aby zvládly otisknout obrovské množství smutečních oznámení – stejně jako to musely udělat některé regionální listy v Itálii.

Zabijete nás, běžte pryč. Britským venkovanům vadí „covidioti“ z měst

Ve Francii má nyní větší počet nakažených jen oblast v okolí Paříže, v metropoli ale žije dvakrát více lidí než v oblastech u hranic s Německem a Švýcarskem. „Každý den nám přivezou osm až dvanáct lidí. Nevíme, co máme dělat,“ říká praktický lékař Patrick Vogt, který nyní slouží v mylhúzské nemocnici. Svou praxi opustil poté, co zdravotní služby zahltily naléhavé případy pacientů s vážnými dýchacími problémy.

Sársko, Porýní-Vestfálsko a Bádensko-Württembersko proto nabídly francouzských pacientům svá volná lůžka. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v poslední jmenované spolkové zemi uvedl, že se samozřejmě „budou snažit francouzským sousedům vyjít vstříc“.

Úřady daly nemocnicím pokyn, aby rezervovaly místa na jednotkách intenzivní péče nemocným Francouzům, kteří potřebují podporu dýchacích přístrojů. Německo má přitom více potvrzených případů nákazy než Francie, co do počtu obětí je však ve Francii situace mnohem vážnější.

Současné scény odehrávající se v Mylhúzách smutně připomínají ty nejkrvavější chvíle z bouřlivých dějin pohraničního regionu, který se mnohokrát stal bitevním polem znepřátelených armád, ať už během francouzsko-pruské války v 19. století nebo během obou světových válek. Alsasko, které je nyní součástí Francie, bývalo vždy jablkem sváru a válečné drancování poznamenalo místní obyvatele naprosto nebývalou měrou.

Italský pacient číslo jedna je vyléčený, po měsíci se vrátil domů

Teď regionální zdravotní úřady hovoří o tom, že oblast Grand Est s 5,5 milionem obyvatel je co se týče vývoje pandemie asi o týden napřed v porovnání se zbytkem Francie. Podle analytiků tak může pohled na Mylhúzy ostatním obyvatelům země ukázat, co je čeká.

Prezident Macron do Mylhúz vyslal polní nemocnici. Nyní ji ve městě staví asi padesát vojáků. Zařízení, které je primárně určeno pro péči o zraněné v bojových zónách, se nyní namísto chirurgických zákroků zaměří na péči o koronavirové pacienty. Do šesti stanů, z nichž každý disponuje šesti lůžky, by se mohli první nemocní nastěhovat v pondělí. Starat se o ně bude asi stovka vojenských zdravotníků.

Francouzská armáda také zajišťuje evakuaci kriticky nemocných pacientů s koronavirem z východu země do méně zatížených zařízení, což je věc, kterou Francie dosud v mírových časech ještě nezažila. „Epidemie teď plně udeřila. Virus se dál šíří. Dostávají se k nám pacienti v kritickém stavu. Zatím žádné známky naděje nevidím,“ uzavírá praktický lékař Vogt.

Itálie ke středečnímu ránu evidovala 69 176 nakažených a 6 820 obětí. Německo mělo 32 991 případů, z toho 159 mrtvých, a Francie 22 304 případů a 1 100 zemřelých.

ZEMAN NA PŘEHLÍDKU DO MOSKVY, POKUD BUDE

Prezident Miloš Zeman se zúčastní v Moskvě květnové vojenské přehlídky k výročí konce druhé světové války, pokud ji organizátoři nezruší. Kreml zatím oslavy 75 let od konce druhé světové války kvůli šíření nového koronaviru neodvolal, podle médií bude vše záviset na vývoji epidemiologické situace.

Kvůli nouzovému stavu vyhlášenému v souvislostí s epidemií koronaviru v Česku platí pro české občany zákaz cestování mimo české území. Výjimku ale mají například držitelé diplomatických a služebních pasů nebo státní zaměstnanci, kteří plní významný úkol.

Ještě před vyhlášením nouzového stavu se ústavní činitelé na schůzce na Pražském hradě dohodli, že své cesty do zahraničí omezí. Mohou ale podle nich existovat výjimky. Přípravy na vojenskou přehlídku zatím v Moskvě pokračují navzdory epidemii koronaviru. Agentura RBK ve středu napsala, že jednotky ruské armády, které slavnostní pochod procvičují, obdržely instrukce o nutnosti pečlivého dodržování hygienických pravidel.

Vojáci se třikrát denně měří

Vojáci si třikrát denně měří teplotu a procházejí pravidelnými lékařskými prohlídkami. Ubytováni byli v oddělených kasárnách moskevské posádky. Účast na přehlídce v minulosti potvrdily i armády některých zemí bývalé protihitlerovské koalice. Pokud do Moskvy jejich zástupci přijedou, budou cizí vojáci podle RBK povinni uchýlit se do dvoutýdenní karantény.

Slavnostní přehlídka k 75. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce, jak Sovětský svaz pojmenoval svůj boj proti nacistickému Německu v letech 1941 až 1945, se má na Rudém náměstí uskutečnit v tradičním termínu 9. května.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávno prohlásil, že se zatím neuvažuje o jejím zrušení nebo omezení. Vše ale podle něj závisí na situaci.

Počkáme a uvidíme

Účast v minulosti přislíbila řada zahraničních státníků včetně Zemana. Pokud přehlídka nebude ze strany organizátorů odvolána, Zeman s účastí na ní počítá, řekl ve středu agentuře ČTK jeho kancléř Vratislav Mynář. Na konečné rozhodnutí o konání akce je podle něj prozatím čas.

Čína nám jediná pomohla, řekl Zeman. Ocenil dobrovolníky, kritizoval opozici

Podle nejnovějších oficiálních informací se v Rusku koronavirem nakazilo 495 lidí, z toho 290 v Moskvě. Nemoci způsobené virem podlehla údajně jedna žena. Ruští odborníci ovšem upozorňují, že statistika s velkou pravděpodobností není ani zdaleka úplná.

Zeman již dříve řekl, že má v Moskvě dohodnuté bilaterální jednání s prezidentem Vladimirem Putinem. Mluvit s ním chce o ruské kritice českého vyhlášení 21. srpna památným dnem na připomenutí okupace ze srpna 1968. Zeman pokládá na nenormální, aby mu někdo zakazoval vzpomenout na 21. srpen 1968.

KALOUSEK CHCE UŠETŘIT NA FINANCÍCH 40 MILIARD

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že kdyby ho na osm hodin pustili na ministerstvo financí, najde za osm hodin 40 miliard korun, které by mohl stát hned poslat živnostníkům. Kalousek iDNES.cz řekl, že by škrtal v provozních výdajích ministerstev i dotace agropotravinářskému komplexu a zarazil přijímání státních úředníků.

„Pokud mě někdo pustí na osm hodin pracovní doby na ministerstvo financí, dá mi k tomu tři lidi, kteří jsou dnes zaměstnanci ministerstva financí a které si vyberu, tak za těch osm hodin předložím 40 miliard efektivních úspor, které stát další den může poslat živnostníkům,“ řekl iDNES.cz Kalousek. Podobně se vyjádřil na Twitteru.

Jsem zoufalý z toho, jak jsou zoufalí živnostníci. Paní ministryně,@alenaschillerov, pusťte mě v 7,00 ráno na ministerstvo, dejte mi tři lidi dle mého výběru a já Vám v 16,00 předložím 40 mld úspor, které můžete druhý den poslat živnostníkům bez zvýšení deficitu. Berete?

Na dotaz, kde by šetřil, aby takové peníze našel, Kalousek ve středu řekl, že by deset procent škrtl z provozních výdajů
„Okamžitý stop stav přijímání státních zaměstnanců. Zrušení všech tabulkových míst, které jsou teď prázdné a čerpají se na ně peníze. Prostě zrušení, tečka, konec. Když jsme to do čínského virusu zvládli bez nich, tak teď to musíme zvládnout tím spíš,“ řekl iDNES.cz Kalousek.

„Samozřejmě škrtnutí takových hovadin jako sleva na jízdném. To je typický příklad volebního dárečku, který se musí škrtnout bez náhrady,“ uvedl bývalý ministr financí.

Ušetřil by na dotacích. „Agropotravinářský komplex je štědře dotován ze společné evropské unijní politiky a vedle toho si tato vláda prosadila ještě spoustu dotací z národních zdrojů. Současnou krizí bude agropotravinářský komplex zasažen nejméně, jíst se musí. Nemilosrdně bych mu škrtl dotace z národních zdrojů,“ řekl bývalý ministr financí Kalousek.
„Mám za sebou třicet let práce ve veřejných financích, šest let práce ministra financí a to i v krizových dobách. Jsem si naprosto jist, že za osm hodin pracovních hodin se třemi kompetentními spolupracovníky najdu 40 miliard, které můžeme poslat živnostníkům následující den. To je moje nabídka ministryni financí,“ řekl iDNES.cz Kalousek.

KARANTÉNA: STAROSTA BELGIE NA VEČÍRKU, POLICIE ZUŘÍ

Starosta belgického města Izegem vzbudil značné rozhořčení. Navzdory tomu, že vláda zavedla celostátní karanténu, se zúčastnil pouličního večírku na ulici, kde bydlí. Starosta se hájí tím, že lidé dodržovali nutný odstup. Podle policistů ale překročil hranici. Požadují od něj omluvu.

K incidentu došlo v sobotu. V ulici, kde bydlí i starosta Bert Maertens, začal jeden ze sousedů jako DJ pouštět hudbu. Podle Maertense, který si přišel muziku poslechnout, se nicméně nejednalo o žádnou „pouliční party“, ale o „dobře míněnou“ iniciativu na podporu zdravotníků.

Maertens tvrdí, že všichni účastníci byli dostatečně daleko od sebe a nedošlo tedy k porušení zákazu shromažďování. „Po krátké konzultaci s policií jsem sám řekl lidem, že bude lepší tuto iniciativu rozpustit,“ napsal starosta na svém Facebooku s tím, že tak chtěl zamezit nejasnostem ohledně toho, zda se neporušuje zákon.

„Takže to, co o tom noviny píšou dneska, je další skvělý příklad toho, jak se pokoušíte někoho osobně zasáhnout tím, že o něm síříte falešné zprávy,“ odmítá starosta nařčení, že se jednalo o nepovolenou pouliční party. Místní policisté však jeho verzi událostí nepřijímají. Podle nich na počátku mohla iniciativa probíhat tak, jak líčí Maertens. Poté, co na místo dorazili, ale lidé už byli příliš blízko u sebe. Někteří se údajně po zahlédnutí hlídek pokusili odjet na kole, uvádí server HLN. be.

Podle policistů starosta svým bagatelizováním situace vzbuzuje dojem, že zastavili večírek bez dobrého důvodu, ačkoli dělali pouze svoji práci. Po starostovi proto požadují omluvu.„Starosta opravdu překročil linii,“ cituje belgický deník De Standaard jednoho z policistů, kteří se na protest vyfotili zády k radnici. „Všichni v policejním sboru jsou znechuceni jeho jednáním.“

Záznam z kontroverzní party, která se uskutečnila v ulicích Izegemu:

Starosta oznámil, že policejní sbory kontaktoval, aby s nimi incident probral. Podle veřejného prokurátora hrozí účastníkům večírku pokuta 250 eur (skoro 7 000 korun). Ta se však nevztahuje na Maertense, protože ten má poslaneckou imunitu.
Kromě policistů zkritizovali Maertense samozřejmě i místní opoziční politici, podle nichž ukázal neúctu k policistům. Vlámský ministr veřejného zdraví a sociálních věcí Wouter Beke má za to, že starosta svým činem „plivl do tváře zdravotníků“. Někteří politici požadují, aby Maertens odstoupil.

Belgie minulý týden zavedla celostátní karanténu. Lidé mají zůstat doma, povoleny jsou jen cesty do práce, za blízkými či na nákup. Povolena je také fyzická aktivita v přírodě, pokud se k sobě lidé nepřiblíží na více než 1,5 metru. Na dodržování pravidel dohlíží policisté. Belgie také o víkendu uzavřela své hranice pro osobní dopravu.

Belgičtí starostové si stěžují na Nizozemsko

Starostové belgických měst na hranicích s Nizozemskem si přitom stěžují, že méně přísná opatření nizozemské vlády mohou způsobit, že se koronavirus bude do Belgie i přes omezení na hranicích ze sousední země šířit. „V Nizozemsku jsou obchody stále otevřené a setkání sta lidí jsou stále povolena – jedná se o semeniště (viru),“ cituje magazín Politico Marina Keulena, starostu belgického pohraničního města Lanaken.

„Nizozemská vláda je v reakci na koronavirovou krizi nekompetentní a směšná,“ uvedl Leopold Lippens, starosta belgického městečka Knokke-Heist, který rozhodl o lokální karanténě ještě před rozhodnutím vlády. „Nizozemsko nedělá nic, takže se musíme chránit.“

S výtkami belgických starostů částečně souhlasí nizozemský premiér Mark Rutte. Na páteční tiskové konferenci, tedy před uzavřením belgických hranic, řekl, že byl údajně „velmi překvapen“, když zjistil, že někteří Nizozemci navzdory koronaviru jezdí do Belgie na výlety nebo pro benzin. V Belgii je momentálně 4 269 nakažených. Nemoci COVID-19 podlehlo 122 lidí. V Nizozemsku je 5 585 nakažených a 227 zemřelých.

MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ODLOŽILO VÝBĚR NOVÝCH PŘEDSEDŮ KS

Jedním z důsledků vyhlášeného nouzového stavu a vládou nařízeného omezení volného pohybu je i odložení výběrových řízení na místa předsedů tří krajských soudů. České justici to potvrdili uchazeči i ministerstvo spravedlnosti.
„Ano, výběrová řízení byla skutečně zrušena z důvodu probíhající pandemie. Náhradní termín není doposud stanoven a bude záležet na vývoji situace kolem pandemického stavu,“ sdělila České justici Andrea Šlechtová z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

Výběrová řízení byla vyhlášena v lednu, a to na místa předsedů Krajského soudu (KS) v Českých Budějovicích, KS v Ústí nad Labem a KS v Hradci Králové.

KS v Ústí nad Labem vede po odchodu Luboše Dörfla do čela Vrchního soudu v Praze na začátku letošního roku místopředsedkyně Lenka Ceplová, KS v Českých Budějovicích místopředseda Jiří Šťastný. Mandát předsedovi KS v Hradci Králové Janu Čiperovi končí s posledním červnovým dnem.

Blíží se ovšem konec mandátu i dalším předsedům KS, například 30. září bude odcházet předseda KS v Plzni Miloslav Sedláček. Ten, i s ohledem na řešení situace okolo pandemie koronaviru, doufá, že jeho nástupce bude vybrán co nejdříve.

Předsedy krajských soudů jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Funkční období předsedy je sedm let. Šéfové soudů nesmí mandát podle rozhodnutí Ústavního soudu opakovat. Petr Dimun, ceskajustice.cz

KORONAVIRUS: PUTIN ODLOŽIL REFERENDUM, LIDEM DAL VOLNO

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu v televizním projevu k národu oznámil odklad celostátního hlasování o ústavních reformách, které mu mají zajistit možnost setrvat v nejvyšší funkci dalších 12 let, tedy do roku 2036. Nové datum hlasování, jež se mělo uskutečnit 22. dubna, šéf Kremlu neoznámil.

Putin sdělil spoluobčanům, že v zájmu boje s nebezpečnou novou nákazou nebude příští týden pracovní. Výše mezd se toto opatření nedotkne. Stávající sociální dávky budou po dobu šesti měsíců automaticky pokračovat, občané nebudou muset žádat o jejich případné prodloužení.

Rodiny z dětmi budou do letošního června dostávat mimořádně 5000 rublů měsíčně (asi 1600 korun). Další opatření se vztahují na nezaměstnané, jejichž maximální měsíční podpora se zvyšuje zhruba o polovinu na 12 tisíc rublů, zvýší se rovněž dávky v nemocenské. Putin dále oznámil zavedení moratoria na splátky dluhů, které má vyloučit past exekucí. Plátci spotřebních a hypotečních úvěrů budou mít kromě toho možnost odkladu splátek, pokud se jejich příjmy v důsledku krize snížily o třicet a více procent.

Vláda podpoří drobný a střední byznys půlročním odkladem splátek sociálního pojištění a daní, kromě daně z přidané hodnoty. Prezident rovněž doporučil zavedení půlroční ochrany podniků před vyhlášením insolvence, aby bylo možné odvrátit bankroty.

Veškeré dividendy směřující do zahraničí by měly být zatíženy patnáctiprocentní daní, což je mnohonásobné zvýšení, řekl Putin. Výnos vláda využije na podporu rodin s dětmi a nezaměstnaných. Příjmy z cenných papírů převyšující miliardu rublů budou zatíženy daní ve výši třinácti procent, což se podle prezidenta dotkne asi jednoho procenta Rusů.

Absolutní prioritou je zdraví a životy lidí, prohlásil Putin

„Uspějeme, uděláme-li všechno, co na každém z nás závisí, pokud budeme solidární a efektivní v reakci na nynější výzvu,“ vzkázal prezident spoluobčanům. „Absolutní prioritou je zdraví a životy lidí a jejich bezpečnost,“ zdůraznil.
Putin ve středu rovněž nařídil prověřit připravenost armády na boj s koronavirem. V armádních útvarech mají být vytvořeny speciální jednotky, v regionech budou vytvořeny kapacity pro léčbu a karanténu nemocných.

V Moskvě ve středu s okamžitou platností nařídili uzavření provozu kin, zábavních středisek, dětských hřišť a nočních klubů. Provoz restaurací a kaváren omezen není. Zubaři a zubní kliniky mají omezit péči na nejnutnější případy, kontakt se správními úřady má probíhat především elektronicky. V ruském hlavním městě bylo zaznamenáno 410 z 658 případů evidovaných v Rusku. Epidemie má údajně zatím jednu oběť.

Ruský problém s předáním moci

Návrh změn v ústavě předminulý týden schválili poslanci a senátoři, jakož i zákonodárné sbory všech 85 ruských regionů. Pak jej podepsal prezident a předal ústavnímu soudu, který usoudil, že návrh neodporuje základnímu zákonu.
Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, který umožňuje Putinovi ignorovat dosavadní ústavní omezení a znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024. To mu potenciálně otevírá cestu k dalším dvěma šestiletým funkčním obdobím v čele státu.

ZÁKAZ CEST NA CHATY A CHALUPY

Vláda prostřednictvím ministerstva zdravotnictví nařídila obyvatelům pobyt v místě bydliště. Tím definitivně zakázala cesty na chaty a chalupy. Přestože v první části mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví je povolen pobyt v přírodě, jak zjistila Česká justice, někde už policie nepouští lidi z velkých měst mířící do chatových oblastí. Zákaz cest mimo bydliště Ministerstvem zdravotnictví platí od úterý 24. března do 1. dubna a navazuje na předchozí nařízení vlády, která ale byla zrušena. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka mají lidé zůstat doma a chodit jen na nákup a na chalupy nejezdit.

Jak Česká justice zjistila, policie už například zastavuje vozidla na hlavní trase z Prahy do rekreační oblasti Slapy a ze Štěchovického (Slapského) kopce řidiče, kteří neprokáží důvod cesty dle výjimek ministerstva, vrací zpět. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dnes v Interview ČT24 řekl, že policie má omezené kapacity ke kontrole a proto spíše spoléhá na to, že lidé zůstanou doma: „Budu lidi varovat. Před tímto víkendem, před dalším víkendem, dokud tu nemoc nepřemůžeme. Lidé mají zůstat doma a chodit jen na nákup nebo se projít. Ale já nemohu nikoho přivázat k jeho bydlišti. Pokud někdo musí na chalupu jet, tak ho nikdo nezastřelí, ale není to dobře,“ vysvětlil.

Nařízení pobytu v místě bydliště vydala už rozhodnutím dne 15. března vláda, avšak učinila tak v jiné podobě a podle krizového zákona. Rozhodnutí vlády jsou však obecné povahy a přestupky podle krizového zákona lze podle ministerstva vnitra trestat pokutou až 20 tisíc korun. Nařízený pobyt v místě bydliště byl nyní nahrazen opatřením ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které je vykonatelné policií a s drakonickou sankcí, jak rovněž potvrzuje ministerstvo vnitra ve své informaci v souvislosti s mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví.

Zákaz volného pohybu resortem zdravotnictví platí od úterý 24. března do 1. dubna 2020. Ministerstvo vydalo toto opatření postupem podle §69 zákona 258/2000 o ochraně veřejného zdraví. Pobývat na veřejných místech se také smí kromě členů společné domácnosti v počtu maximálně dvou osob. O tom, že již nejde o nařízení vlády, ale ministerstva zdravotnictví, Česká justice informovala. Znamená to, že v případě porušení některého ze zákazů nebo příkazů hrozí obyvatelům pokuta až 3 000 0000 korun. Kvůli nařízení a případným nárokům na odškodnění tak nyní také nelze žalovat přímo stát, což vyplývá i ze sdělení předsedkyně senátu Městského soudu v Praze k žalobě advokáta Davida Zahumenského na vládu.

V předmětném novém opatření ze dne 23. března 2020 ministerstvo zdravotnictví v bodě 1) shrnuje a opakuje předešlé vydané zákazy a k tomu přidává nové. I nadále platí zákaz cestování s výjimkou cestování do práce, za účelem pomoci rodině, obstarání nezbytných věcí a záležitostí. Mezi výjimkami je jmenován i pobyt v přírodě a v parku. K bodu 1) však ministerstvo přidalo ještě bod 2), který zní takto:

S účinností od 24. března 2020 od 6:00 do dne 1. dubna 2020 do 6:00 se nařizuje:

1. a) Osobám pobývajícím na území České republiky omezit pohyb na veřejně dostupných místech na dobu nezbytně nutnou a pobývat v místě svého bydliště s výjimkou případů uvedených v bodě 1. písm. a) až j)
2. b) Omezit kontakty s jinými osobami na nezbytně nutnou míru
3. c) Pobývat na veřejně dostupných místech nejvýše v počtu dvou osob, s výjimkou členů domácnosti, výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, účasti na pohřbu, a zachovávat při kontaktu s ostatními osobami nejméně dva metry, pokud je to možné. Irena Válová, ceskajustice.cz

DESINFEKCE Z MINISTERSTVA PRO SOUDY

Zatímco při rozdělování zdravotnických pomůcek k ochraně proti koronaviru panuje často chaos a pracovníci z krajů si stěžují, že někde nedostali vůbec žádné pomůcky, zástupci justice si spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti pochvalují. Resort zatím získal pro soudy zásoby desinfekce a plánuje distribuovat i roušky nebo respirátory. Na přerozdělování dohlíží ekonomický náměstek Zbyněk Spousta.

Několik soudců Městského soudu v Praze České justici potvrdilo, že v posledních dnech se v budově objevily zásoby desinfekce. Ministerstvo české justici potvrdilo, že zásoby získalo od Ministerstva průmyslu a obchodu. „V současné době zpracováváme souhrnný požadavek na osobní ochranné prostředky (roušky, respirátory, apod.), který bude zítra odeslán dle nově stanoveného systému přerozdělování na Ministerstvo vnitra. Tento požadavek by měl být postupně uspokojován snad již od tohoto týdne,“ uvedla Andrea Šlechtová z tiskového odboru.

Dezinfekční i ochranné prostředky jsou podle ní distribuovány na soudy, Vězeňskou službu nebo státní zastupitelství a další podle stanoveného klíče tak, aby byly poměrně rozděleny mezi jednotlivé složky rezortu. „Zatím se však jedná pouze o část požadovaných prostředků, proto jsou požadavky jednotlivých složek uspokojovány pouze částečně,“ dodala Šlechtová.

Předseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček České justici už minulý týden potvrdil, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová pomocí videokonference s předsedy řešila, jaké vybavení je na soudech třeba.

Podle mluvčí Městského soudu v Praze Markéty Puci dostal personál zásoby desinfekce zhruba na měsíc. „Ministerstvo vyzve krajské soudy k převzetí a ty pak distribuují na své podřízené okresní či obvodní soudy. S ohledem na nedostatek ochranných pomůcek a nutnost jejich používání, jedná ministerstvo v případě jejich přidělení okamžitě tak, aby se dodávky dostaly co nejdříve ke všem soudům a státním zastupitelstvím,“ vysvětlila rozdělování materiálu v praxi.

Ve zdravotnictví je situace o poznání horší. Dodávky ochranných pomůcek některé kraje nerozdělily tak, jak se původně naplánovalo. Materiál tak nezbyl třeba na praktické lékaře či ambulantní specialisty, někteří museli zavřít. Po jednání ústředního krizového štábu to v úterý přiznal i jeho šéf Roman Prymula. Eva Paseková, ceskajustice.cz

KS V HRADCI ŘEŠÍ JEN NEJNUTNĚJŠÍ PŘÍPADY

Krajský soud v Hradci Králové a jeho pobočka v Pardubicích projednávají jen nejnutnější věci, naprostá většina jednání byla přerušena nebo odložena. Uvedl to mluvčí krajského soudu Jan Kulhánek. Nikomu ze soudců krajského soudu nebyla nařízena kvůli koronaviru karanténa, pracují buď přímo na pracovišti nebo formou práce z domova.
„Ze stovek nařízených jednání se mohlo v březnu uskutečnit hrubým odhadem asi tak deset, v dubnu bude zřejmě situace obdobná. S ohledem na vývoj aktuální situace jsou nařízená jednání v dalších týdnech postupně odročována,“ řekl Kulhánek.

Vedení hradeckého krajského soudu předpokládá, že více jednání nebude dříve než po Velikonocích. „Nebereme to však za nijak pevný termín a budeme reagovat na celkový vývoj situace,“ sdělil Kulhánek. Omezení se netýkají neodkladných věcí, jako jsou třeba rozhodování o vazbách nebo o návrzích na nařízení předběžného opatření.
„Vedení soudu doporučilo soudcům ke zvážení nutnosti konání hlavního líčení či jednání ve věci. Ostatně s ohledem na soudcovskou nezávislost není plošný zákaz konání jednání v moci vedení soudu,“ řekl Kulhánek.

Krajský soud v Hradci Králové zavedl mimořádná opatření kvůli riziku nákazy novým typem koronaviru v první polovině března. Například justiční stráž při vstupu do budovy krajského soudu v Hradci Králové a v Pardubicích kontroluje lidem teplotu, zákaz vstupu mají také lidé s viditelnými symptomy respiračního onemocnění nebo ti, kteří se vrátili z rizikových oblastí, případně byli v kontaktu s lidmi vystavenými riziku infekce.

V Královéhradeckém kraji se k dnešnímu ránu počet potvrzených případů onemocněním novým koronavirem dostal na 30, v úterý odpoledne jich bylo 22. Nemocní evidovaní krajskými hygieniky jsou ve všech okresech Královéhradeckého kraje. V České republice bylo ráno potvrzených bezmála 1500 případů, deset lidí se vyléčilo, tři zemřeli.

NEMOCNICE PO KORONAVIRU V DLUZÍCH

Na stovky milionů odhaduje Karlovarský kraj propad v hospodaření nemocnic v souvislosti s aktuální pandemií koronavirového onemocnění COVID-19. Stát má podle jeho názoru dát jasný signál, jak se k vzniklé situaci postaví.
Karlovarská krajská nemocnice (KKN) jede v současné době přibližně na polovinu kapacity. „Rušíme plánované operační zákroky, omezujeme rovněž ambulantní práci,“ uvedla předsedkyně představenstva KKN Jitka Samáková.

Výjimkou jsou pochopitelně akutní případy. Omezení se ovšem negativně odrazí v hospodaření všech zdravotnických zařízení. Podle krajského radního pro oblast zdravotnictví Jana Bureše by bylo jedním z možných řešení, kdyby zálohové platby, které zdravotní pojišťovny nemocnicím posílají, nebyly zálohové, ale definitivní.

Obdobným problémům čelí i privátní nemocnice. „Od úterý je zastavena plánovaná operativa. Pacienti, kteří jsou již objednáni na operace, budou vyrozuměni o odložení zákroku personálem nemocnice,“ informovala Markéta Singerová, mluvčí nemocnic v Sokolově a Ostrově, které jsou součástí sítě zdravotnických zařízení Penta Hospitals.
Nadále zde platí zákaz návštěv. „Návštěvy jsou možné pouze ve výjimečných případech, například u umírajících, výhradně však se souhlasem zdravotního ředitele. S platností od 19. března není umožněn vstup ani pro doprovod k porodu, a to bez výjimek,“ doplnila Singerová. V Karlovarské krajské nemocnici platí stejná pravidla.

Do nemocnice lze projít jen přes speciální stan

Všechny nemocnice ovšem musely přijmout i dílčí provozní opatření. Tím nejviditelnějším je vstup výhradně přes takzvaný triážový stan.„V něm působí jak lékařský personál, tak medici. Pokud by při pohovoru vzniklo podezření na možné nakažení pacienta, je odveden jinou cestou na infekční oddělení,“ popsala mechanismus v karlovarské nemocnici Jitka Samáková. V Karlových Varech je také zatím jediné mobilní odběrové místo v kraji. Stan, kde lékaři provádějí stěry, stojí v dolní části areálu. Podle krajského radního Jana Bureše je zásadním problémem nedostatek testovacích sad.

„Na něm vázne rozšíření těchto míst i do dalších nemocnic. Personál by byl, prostory taky, ale chybí sady. Snažíme se proto tlačit na Romana Prymulu, aby nám je dodal. V současné době jich máme asi 400,“ řekl za krajskou nemocnici Bureš. Vedle místa v nemocnici v kraji působí ještě dvě výjezdové skupiny, které nabírají vzorky přímo v domácnostech lidí, u nichž je podezření na nákazu.

Praktici se hlásí na výpomoc do nemocnice

Druhým zádrhelem je fakt, že hygienici a praktičtí lékaři neposílají do zařízení v nemocnici na testy dost lidí. „V Karlových Varech provedeme deset až patnáct testů za den, což neodpovídá možnostem místa,“ naznačil Bureš.
„Indikace pacientů se přesouvá hlavně na praktické lékaře. Hygienici mají spíše trasovat kontakty nakažených,“ uvedl Josef Mašek, člen představenstva KKN, který má na starosti zdravotnický provoz nemocnice. Komunikační systém mezi praktiky a nemocnicí je podle jeho názoru nastavený dobře.

Karlovarská nemocnice má na infekčním oddělení k dispozici dvacet lůžek. Aktuálně na nich leží tři lidé s pozitivním testem na COVID-19. „Dva jsou zde delší dobu, třetího jsme přijali v úterý. Vypadá to, že bychom nyní mohli jednoho z pozitivně testovaných propustit,“ řekl Mašek.

Personálně je podle Maška infekční oddělení zajištěné dobře. Čtyři kmenové lékaře doplňuje dostatečný počet středního zdravotního personálu. „Navíc se na základě výzvy hejtmana přihlásily tři praktické lékařky, které dříve na infekčním oddělení pracovaly. Máme nabídky na výpomoc i pro další oddělení nemocnice,“ dodal Josef Mašek.

V ČÍNĚ VELKÝ POČET ROZVODŮ

Příliš času pohromadě a z toho plynoucí konflikty s partnerem, kterému se už nedá vyhýbat. I to jsou důsledky karantény, v níž jsou po celém světě už více než dvě miliardy lidí. V Číně teď proto mnoho advokátních kanceláří hlásí plné kalendáře kvůli nebývale velkému množství žádostí o rozvod.

V Evropě je podle právničky Fiony Shackletonové nejvyšší nárůst žádostí o rozvod o letních prázdninách a přes Vánoce, kdy spolu lidé tráví nejvíce času. V Asii je tomu tak po čínském Novém roce a po přijímacích řízeních na vysoké školy. A nyní se ke kritickým spouštěčům zařadila karanténa.

„Stačí si jen představit, jaké to je, když jsou rodiny uzavřeny doma po dlouhou dobu,“ prohlásila v britské Sněmovně lordů právnička, jejímiž někdejšími klienty jsou například Paul McCartney, princ Charles, Madonna či Liam Gallagher.
Dalším důvodem však může být i fakt, že mnoho právních kanceláří nemá po dobu karantény otevřeno, tudíž se jim žádosti hromadí a pracovníci je musí posouvat.

Číňané o rozvodech diskutují na populární sociální platformě Weibo. Pod otázkou „Co uděláte, až zruší karanténu?“ mnoho uživatelů píše právě to, že se nechají okamžitě rozvést, uvedl server RadiiChina.
Zprávy sledujte jen dvakrát denně, radí psycholožka lidem v současné krizi

Úředník Lu Š’-ťün z města Ta-čou v provincii S’-čchuan listu SupChina sdělil, že od konce února, kdy jejich kancelář znovu otevřela, obdrželi přes 88 žádostí o rozvod, přičemž více než sto párů stále na podání žádosti čeká.
„Se všemi žádostmi máme plné ruce práce do konce března,“ uvedl Lu Š’-ťün. Zároveň dodal, že velké procento tvořily mladé páry.

Do konce dubna pak mají plno kanceláře ve velkoměstech jako je Šanghaj, Šen-čen, Čcheng-tu či Kanton. A to k nelibosti vládních autorit, které doufaly, že dvouměsíční karanténa naopak povede k „baby boomu“, tedy zvýšení porodnosti. Od zrušení politiky jednoho dítěte v roce 2015 se totiž Čína snaží porodnost podporovat, ta však stále klesá. Úředníci ve městě Luo-jang v provincii Che-nan umístili do ulic transparent, na němž stojí „přispějte své zemi, zůstaňte doma a udělejte si druhé dítě“:

Podle Číňanů diskutujících na sociálních sítích nárůst žádostí o rozvod dává smysl. „Když spolu nedokážou zůstat déle než pár dní, jak by spolu mohli vydržet celý život?“ ptají se. Problémy v soužití v karanténě se mohou různit, mohou být milostné i ekonomické. Zvyšuje se také riziko úzkostí a deprese a výjimkou nejsou hádky kvůli nerovnému dělení domácích povinností a péče o děti.

„Páry, které se chtějí rozvést, můžou zavolat den předem, a my jim přidělíme čas,“ popsala pracovnice jedné z kanceláří v prefektuře Suej-chua na severu Číny pro server Global Times. Kancelář počátkem března zprovoznila sjednávání schůzek přes online kalendář, ve kterém za jeden den obdrželi přes 15 žádostí.

Proces rozvodu či uzavření manželství podle úřednice trvá mezi 30 a 40 minutami, a to nejen pro rozvodová řízení, ale i pro uzavření nového svazku. „Kancelář budeme dezinfikovat vždycky předtím, než přijmeme další pár,“ ujistil

PRAVOMOC PLICNÍM LÉKAŘŮM, ZASLAT PŘÍMO LIDI NA VYŠETŘENÍ NA KORONAVIRUS

Plicní lékaři žádají o právo poslat pacienty na vyšetření na koronavirus: Lidé s dýchacími potížemi totiž chodí rovnou za pneumology: Plicní lékaři žádají ministerstvo zdravotnictví o povolení poslat své „podezřelé“ pacienty rovnou na vyšetření na koronavirus (COVID-19). Pacienti s dýchacími problémy chodí totiž přímo do ordinací plicních lékařů, a ti je nemohou sami na přítomnost koronaviru vyšetřit – nemají na to pravomoc, testy a ani ochranné pomůcky.

„Na plicní lékaře se trochu zapomnělo, přitom jsou v první linii ve styku s rizikovými pacienty. Lidé, kterým se špatně dýchá, chodí přímo do jejich ordinací plicních lékařů. I když vykazují symptomy virózy, a pneumologové je nemohou poslat na vyšetření koronaviru ani je sami vyšetřit,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně českých plicních lékařů (České pneumologické a ftizeologické společnosti – ČPFS ČLS JEP). Připomíná, že první vážný pacient s COVID-19 přišel právě přes nemocniční akutní plicní ambulanci a byl hospitalizován na plicním.

Nyní musí ambulantní plicní lékař posílat pacienty, u nichž má podezření na nákazu koronavirem, k praktickému lékaři pro žádanku nebo pacientovi doporučit, aby volal na hygienickou stanici. „To klade zbytečné překážky, aby mohl být pacient rychle otestován a případně léčen. Z epidemiologického hlediska přitom platí že čím vyšší vyšetřenost, tím menší mortalita,“ vysvětluje prof. Vašáková. Připomíná také, že právě lidé s chronickými plicními nemocemi jako jsou chronická obstrukční plicní nemoc, astma, či různé formy plicních fibróz, patří mezi virem zvlášť ohrožené skupiny a jsou náchylnější k horšímu průběhu nákazy než lidé zdraví. „Vir poškozuje strukturu plic a pro pacienty, zejména s CHOPN a plicní fibrózou, kteří již strukturu poškozenou mají, mohou být následky napadení koronavirem až fatální,“ dodává prof. Vašáková.

Pacienti, kteří trpí plicní nemocí, by měli ideálně nosit respirátory FFP3, ty však v dnešní době nelze sehnat. „Určitě tedy doporučujeme alespoň dobře ošetřované látkové roušky, nesmí také zapomínat na důkladnou hygienu rukou a dodržování minimálně dvoumetrové vzdálenosti od ostatních. Nedoporučujeme chodit do nákupních center a vůbec nikam, kde je větší počet lidí. Pro nákup by ideálně měli poslat někoho jiného a pokud to nejde, ať zamíří do menších obchůdků,“ říká předsedkyně českých pneumologů.

O doplnění pravidelných léků by měli tito pacienti žádat přes e-recepty a v lékárnách by je měl vyzvednout příbuzný či známý. „Pokud naši pacienti nemají chytré telefony nebo e-mail, necháváme recepty na recepci, kde si je vyzvednou příbuzní. Pro léky ze specializovaných pneumologických center by pacienti neměli jezdit osobně někdy až stovky kilometrů. Snažíme se, aby lékárny ve spolupráci s dodavateli léčiv našli řešení, jak centrový lék, který nelze vyzvednout na recept, poslat pacientovi do lékárny nejblíže bydlišti, aby nim neměli pacienti daleko,“ pokračuje přední česká pneumoložka.

Pacienti s chronickými plicními nemocemi by se však neměli zcela zavírat doma, ale naopak chodit na krátké procházky do přírody, případně denně alespoň 10 minut cvičit. A pravidelně větrat. „Průběh nemoci ovlivňuje i to, jakému množství viru byl člověk vystaven – důkladným větráním, zejména v místnostech, kde se stýkáme s ostatními lidmi (členové domácnosti, či pracoviště) je minimalizujeme,“ vysvětluje prof. Vašáková. Samozřejmostí by podle ní mělo být nekouření, konzumace zeleniny a ovoce a doplnění vitaminu C a D3. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

NĚMCI POMOHOU PENDLERŮM Z ČR

Krizové opatření vlády od 26. března 2020 zkomplikuje přeshraničním pracovníkům z Karlovarského kraje cestu za prací do Bavorska a Saska. Hejtman Petr Kubis se proto spojil s regionálními představiteli obou spolkových zemí a domluvil se s nimi, že pendlerům pomohou najít ubytování, a případně řešit i situaci jejich rodin.

S hejtmanem jednala regionální prezidentka Horních Frank Heidrun Piwernetz a Regina Kraushaar ze zemského ředitelství v Sasku. „Bavorsko i Sasko mají velký zájem na tom, aby pendleři dále pracovali v Německu, zejména ve zdravotnictví a v sociálních službách. Proto v co nejkratší době německá strana zformuluje nabídku ubytování a finanční kompenzaci i další možnosti, jak pendlerům a jejich rodinám pomoci.

Náš kraj dostane z německé strany v nejbližších hodinách veškeré potřebné údaje a kontakty, o kterých budeme obratem informovat. Pendleři se mohou obrátit i na příslušný německý pracovní úřad, kde jim vysvětlí, za jakých podmínek lze zůstat doma a pobírat část platu,“ uvedl hejtman. Veškeré informace rovněž Karlovarský kraj postoupí Ústeckému a Libereckému kraji, odkud za prací do Německa směřují další pendleři. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

NA VYSOČINĚ ZA ROK 2019 8 PETIC, 190 STÍŽNOSTÍ

Na Krajský úřad Kraje Vysočina bylo v loňském roce doručeno osm peticí a 190 stížností, což je o 23 stížností více než v roce 2018 a počet peticí se ve srovnání s předloňským rokem navýšil o tři. Tři petice byly adresovány přímo hejtmanovi kraje, jedna oddělení vnitřní kontroly a další tři petice směřovaly na odbor dopravy a silničního hospodářství. Poslední petice požadující opravu silnice I/38 V Havlíčkově Brodě v úseku ulice Lidická byla z důvodu nepříslušnosti postoupena na Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Jihlava.

Tři petice požadovaly zachování autobusové linky č. 340 801(Dačice-Jemnice-Brno) a v tomto případě byl pisatelům v zákonné lhůtě zaslán vysvětlující dopis hejtmana. Další petice požadovala zachování stávajícího statutu rybníka Kachlička ve Skále v okrese Havlíčkův Brod. Tato petice však byla z důvodu nepříslušnosti postoupena ministerstvu zdravotnictví a krajské hygienické stanici. Tři petice se týkaly oblasti dopravy a silničního hospodářství V jedné z nich byl vyjádřen nesouhlas s plánovanou trasou silnice I/38 – MÚK Jihlava jih – Stonařov. V další petici pisatelé požadovali zachování vlakové zastávky na znamení Dvorce na trati č. 225, a to u konkrétních čísel vlaků. V poslední petici pisatelé požadovali odstranění dopravního omezení na silnici Úsobí–Herálec. Všechny tyto petice byly vyřízeny ve stanovené lhůtě a pisatelé byli o vyřízení informováni vždy do 30 dnů ode dne doručení petice.

Ve srovnání s rokem 2018 bylo vloni na krajský úřad doručeno o 23 stížností více, celkem tedy 190, a to na výkon přenesené i samostatné působnosti.

Méně bylo stížností na stav dopravních komunikací, naopak se 3x zvýšil počet stížností v oblasti dopravní obslužnosti na celkově 27 podání. Z nich bylo pouze pět důvodných stejně jako v roce 2018. Dále se zvýšil počet stížností na postup ředitelů příspěvkových organizací kraje z 10 na 15, a v tomto případě pouze jedna byla shledána jako důvodná. Podle krajské statistiky se rovněž zvýšil počet stížností na zařízení sociální péče, na postup zaměstnanců obcí při vyřizování záležitostí občanů nebo na hospodaření obcí. „Oproti roku 2018 se stížnosti dotkly i oblasti veřejných zakázek, daní a poplatků nebo sociálních dávek a sociálně právní ochrany dětí. Naopak v oblasti životního prostředí neeviduje krajský úřad za loňský rok ani jednu stížnost. Podotýkám, že tato čísla se týkají výkonu samostatné působnosti orgánů kraje, tj. stížností vyřizovaných podle pravidel rady kraje,“ upřesnila Eva Rydvalová, vedoucí krajského oddělení vnitřní kontroly.

Podle pravidel rady kraje bylo zaevidováno celkem 140 stížností, z toho 70 stížností bylo přímo šetřeno a vyřízeno orgány kraje, z nich pouze 12 stížností bylo důvodných nebo částečně důvodných. Dalších 33 případů bylo postoupeno k vyřízení jinému subjektu z důvodu nepříslušnosti k šetření a 10 stížností bylo zasláno orgánům kraje pouze na vědomí. „V roce 2018 bylo na krajský úřad doručeno 22 anonymních oznámení, v loňském roce to bylo jen 18. Z toho čtyři oznámení byly prověřovány a jedna anonymní stížnost byla shledána důvodnou,“ doplnila Eva Rydvalová. V roce 2019 bylo doručeno pět stížností upozorňujících na možné korupční jednání, z čehož dvě byly doručeny fyzicky a tři prostřednictvím e-mailu. Žádná z těchto stížností neupozorňovala na možné korupční jednání zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, z důvodu nepříslušnosti byly všechny postoupeny k šetření Policii ČR.

Celkem 31 stížností spadalo do kategorie stížností dle správního řádu a 13 stížností bylo zařazeno podle zákona o zdravotních službách. Dále bylo orgánům kraje podáno 6 stížností dle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Své aktivity musely přerušit také spolky. Omezení se dotkla například rybářských organizací

Omezení volného pohybu osob přineslo mimo jiné odložení jakákoliv spolkové činnosti prozatím na neurčito. V praxi to znamená, že například rybářské svazy přestaly vydávat členské známky a povolenky k lovu ryb, nelze pořádat rybářské závody ani pravidelné schůzky rybářských kroužků. „Podle vyjádření ministerstva zemědělství však po dobu nouzového stavu zůstávají v platnosti i rybářské lístky, kterým vypršela platnost po 1. březnu. Výkon rybářského práva a s tím související plánované zarybňování nebo například lovení rybí obsádky není nijak omezen,“ upřesňuje Martin Hyský, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství.

Konkrétně Moravský rybářský svaz zveřejnil informace, že v tomto období není možné konat žádné členské schůze orgánů pobočných spolků, schůzí výboru, ani schůze kontrolních a revizních komisí, místních skupin a dalších komisí a orgánů zřizovaných pobočnými spolky. Zákaz se vztahuje také na aktivity rybářských kroužků a další spolkovou činnost. Není možné pořádat žádné společenské akce jako například plesy a ani sportovní akce jako jsou rybářské závody. Nelze vydávat ani členské známky a povolenky k lovu ryb. V současné době může být veškerá činnost pobočných spolků včetně kontaktů mezi funkcionáři a mezi funkcionáři a členy pobočných spolků realizována pouze telefonicky nebo elektronicky, v žádném případě osobním kontaktem.: Ing. Eva Neuwirthová