iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Schodek rozpočtu 200 miliard, odklad EET o 3 měsíce

Poslanci v úterý zrychleně schválili změnu státního rozpočtu a dalších pět novel zákonů, které mají pomoci zmírnit následky koronakrize. Návrh počítá s pětinásobným schodkem oproti původnímu plánu. Schodek rozpočtu by se tak měl letos propadnout do 200miliardového minusu. Cílem je udržet pracovní místa a zachovat lidem příjem.

Ministerstvo financí počítá s tím, že vybere méně na daních a bude muset více vyplatit zejména na dávkách a ¬kompenzacích za mzdy firmám. Díky tomu by se po odeznění krize mohla ekonomika rychleji znovu nastartovat.

Poslanci schválili schodek rozpočtu 200 miliard i odklad EET o tři měsíce

Náklady na řešení důsledků koronavirové infekce se nedají přesně vyčíslit a i vláda je připravená rozpočet dále upravovat, jinými slovy – deficit ještě prohlubovat.

Protože nikdo neví, jak se současná situace bude vyvíjet a kde přesně budou peníze potřeba, vyřešilo to ministerstvo financí navýšením vládní rozpočtové rezervy o 60 miliard. Z ní pak bude moci operativně peníze posílat tam, kde to bude nutné – například pro složky záchranného a bezpečnostního systému státu.

Na nemocenskou a na ošetřovné přidává rozpočet 10 miliard. Důvodem je prodloužení ošetřovného pro rodiče s dětmi na celé období uzavření škol. Navíc stát bude proplácet náhrady mzdy za pobyt v karanténě.

Armáda odloží nákupy

Ministerstvo obrany má uspořit tím, že odloží nákupy vojenské techniky, 2,9 miliardy korun. Zkrátí se také výdaje na slevy na jízdné pro studenty a důchodce o 1,5 miliardy korun. Resort financí počítá s¬ tím, že je teď lidé několik měsíců nebudou příliš využívat, takže se stejně nevyčerpají.

Co poslanci změnili a jak stát pomůže firmám po koronaviru

Celou výši slevy 5,8 miliardy však vláda škrtnout odmítla s tím, že lidé budou moci využívat levnější dopravu po odeznění krize. Důchodcům ani studentům přitom ztráta zaměstnání, a tedy výpadek příjmů, nehrozí.

Česká ekonomika letos rozhodně nepojede na plné obrátky, namísto růstu přes dvě procenta teď makroekonomičtí analytici ministerstva financí předpovídají propad ekonomiky o více než pět procent. A to za předpokladu, že se epidemii podaří zvládnout v průběhu druhého čtvrtletí. To je o něco více než v době globální finanční krize v ¬roce 2009 (-4,8 %). Kvůli očekávanému nižšímu nebo pozdějšímu výběru letos rozpočet získá o 56 miliard korun na daních méně než původně vláda předpokládala.

S tím souvisí i propad na výběru důchodového pojištění o 25 miliard. Částečně z důvodu, že všem živnostníkům navrhla vláda na půl roku odpustit důchodové pojistné ve výši povinného minima. A také proto, že se čeká ztráta některých pracovních míst a pomalejší růst mezd. Nezaměstnanost by měla narůst z loňských 2 na 3,3 procenta, tedy z 200 tisíc nezaměstnaných zhruba na 350 tisíc. Jde ale jen o ¬hrubý odhad.

Poslanci kývli na rozšíření ošetřovného i na odpuštění odvodů OSVČ

Z rozpočtu také vypadnou některé další příjmy. Neuskuteční se prodej kmitočtů pro rychlé mobilní sítě (-7 miliard) a nemůže se počítat s dividendami od státní firmy Letiště Praha, které teď víceméně stojí. Na úrocích ze státního dluhu se kvůli zvýšené výpůjční potřebě letos zaplatí o 5 miliard víc.

Celkové zadlužení Česka by tak mělo vzrůst z 29 na 33 procent HDP, což je ve srovnání s dalšími zeměmi EU relativně nízké číslo. Podle ministryně financí Aleny Schillerové nebude mít český stát problém si půjčit na dluhopisovém trhu více peněz.

Ministerstvo kromě toho navrhlo změnu pravidel pro Českou národní banku (ČNB), aby mohla nakupovat vládní dluhopisy s delší splatností a obchodovat s¬ nimi s více subjekty. Státu by to mohlo snížit úrokové náklady, pokud by se změnu ČNB rozhodla využít. Návrhem se bude Poslanecká sněmovna zabývat až na řádné schůzi v polovině dubna.

Zdravotní pojištění

Podle ministerstva financí jsou na tom se svými rozpočty dobře i obce, města a kraje a také zdravotní pojišťovny. Ty plánovaly vybrat letos na pojistném 350 miliard korun, nyní ale očekávají výpadek 40 miliard. Budou jej zřejmě schopny pokrýt z rezerv. Ještě loni lékařské odbory požadovaly rozpuštění rezerv na zvýšení platů ve zdravotnictví.

Příští rok už se o rezervy nebudou moci pojišťovny opřít. A protože ekonomika zřejmě bude oslabená, a ¬tedy příjmy z pojistného budou zaostávat za dlouhodobými plány, hrozí, že se bude škrtat na úhradách na zdravotní péči. Případně vypomůže stát z rozpočtu: z peněz půjčených na dluh může navýšit pojišťovnám platby za státní pojištěnce, a tak jim výpadek příjmů z pojistného dorovnat.

RUSKO SE INSPIROVALO V ČÍNĚ, STAVÍ ZVLÁŠTNÍ NEMOCNICE

Na okraji Moskvy kvůli čím dál většímu počtu lidí nakažených koronavirem vzniká nová velká nemocnice. Staví ji pět tisíc dělníků z pětatřiceti stavebních firem. Hotovo by měli mít příští měsíc. Podle agentury AP bude mít nemocnice kapacitu až pět set lůžek. Rusko oficiálně hlásí méně případů nákazy koronavirem než Evropa či Spojené státy. Přesto nyní horečně buduje nemocnici speciálně vyčleněnou pro léčbu pacientů s nemocí COVID-19, kterou koronavirus způsobuje.

Staví se na poli nedaleko Moskvy u obce Babenki, píše Rádio Svobodná Evropa. Nová nemocnice by měla pojmout až pět stovek pacientů. Ve stejné oblasti, jen o něco blíž metropoli, se také už nyní starají o nakažené Rusy.
Ty v obci Kommunarka v úterý navštívil ruský prezident Vladimir Putin, napsala agentura AP. Ve žlutém ochranném obleku ocenil „vysokou profesionalitu místních zdravotníků“, kteří podle něj pracují „jako hodinky“.

Kromě nové nemocnice chtějí Rusové postavit ještě další samostatné nemocniční jednotky pro pacienty s koronavirem. „Rozhodli jsme o výstavbě izolovaných středisek v několika regionech, abychom byli připraveni na všechny možné cesty, jakými by se současná situace mohla vyvinout,“ uvedl podle serveru The Moscow Times vicepremiér Marat Chusnulin.
Dodal, že si Rusko pečlivě nastudovalo zkušenosti Číňanů, kteří se s novým typem koronaviru potýkali jako první. Právě v čínském Wu-chanu totiž na konci ledna speciálně pro nakažené občany postavili obří nemocnici, a to během pouhých dvou týdnů.

Rusko dosud ohlásilo 495 nakažených, jedna žena zemřela. Nově potvrzené případy jsou hlášeny ze čtrnácti ruských regionů. V Moskvě mají případů nejvíc, ošetřují 290 pacientů s chorobou COVID-19. Od pondělí tam přibylo 28 pozitivních testů. Celkový počet uzdravených je 22.

Agentura AP ovšem upozorňuje, že podle některých expertů se dají nízké počty případů nákazy vysvětlit spíš tím, že se v Rusku stále málo testuje. Až donedávna testy vyhodnocovala jen jediná laboratoř v Novosibirsku. Nyní už se otevírají další.

Také moskevský starosta Sergej Sobjanin v úterý připustil, že šíření koronaviru v jeho městě je mnohem horší, než ukazují oficiální statistiky. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o zatím nejsilnější prohlášení někoho z významných ruských činitelů, z něhož vyplývá, že úřady nemají úplný přehled o tom, jak dalece se nákaza v největší zemi světa rozšířila.

„Vzniká vážná situace,“ řekl Sobjanin na schůzce s prezidentem Putinem s tím, že skutečné množství případů je neznámé a rychle se zvyšuje. Podle Sobjanina, který platí za blízkého spojence šéfa Kremlu, se dělá málo testů na koronavirus a neví se, zda nejsou nakaženi ti obyvatelé Moskvy, kteří se vrátili z cest do zahraničí a izolovali se u sebe doma nebo na chatách.

SENIOŘI ŠPANĚLSKA UMÍRAJÍ OPUŠTĚNI, NENÍ NA NĚ ČAS

Španělská armáda, jež byla vyslána, aby pomáhala v boji s koronavirem, nachází v pečovatelských domovech opuštěné a v některých případech i mrtvé seniory. Uvedlo to ministerstvo obrany s tím, že už zahájilo vyšetřování. Podle španělských médií si příbuzní důchodců stěžují na to, že se o jejich blízké nikdo nestará. Španělsko vyslalo vojáky, aby pomáhali s dezinfekcí domovů a tím zabraňovali šíření koronaviru. Při návštěvě některých domovů pro důchodce narazili na velmi smutné obrázky zmaru.

Armáda během některých návštěv našla některé staré lidi zcela opuštěné. Některé dokonce mrtvé v jejich postelích,“ řekla ministryně obrany Margarita Roblesová na soukromém španělském kanálu Telecinco. Podle Roblesové takové „nelidské zacházení“ nebude tolerováno a viníci budou přísně potrestáni.

Ministerstvo obrany uvedlo, že zaměstnanci opustili tato zařízení poté, co se v nich objevila nákaza koronavirem. Neuvedlo, o jaké zařízení se přesně jednalo.

Španělský deník El País shromáždil výpovědi rodinných příslušníků a zaměstnanců pečovatelských domů. Dotyční si v nich stěžují na jednání lékařů. Podle některých rodinných příslušníků ambulance odmítla nakažené důchodce odvést s tím, že je kvůli jejich vyššímu věku či předchozím zdravotním problémům považuje za ztracené případy.
Jeden zaměstnanec domova důchodců řekl listu, že mu lékař po přivolání ke kašlajícímu 91letému seniorovi řekl, že muž je nakažen koronavirem. Neměl ale u sebe test, tudíž to nemohl potvrdit. Ambulance odmítla muže převést s tím, že už nemůže nic dělat.

V emailu zaslaném rodině jednoho z klientů madridského domova pro důchodce Albertia de Moratalaz se lékař omlouvá, že „tu je jen málo možností pro přesun do nemocnice“. V domově na nákazu zemřelo devět obyvatel.
V Itálii a ve Španělsku virus „kosí“ zdravotníky. Tvoří desetinu nakažených

Španělské nemocnice uvádějí, že jsou přeplněné pacienty. Lékařům navíc chybí potřebné vybavení, což zvyšuje riziko, že sami budou nakaženi. Sestry, lékaři a další zaměstnanci zdravotnických zařízení tvoří zhruba 14 procent všech infikovaných.

Rodinní příslušníci si ale stěžují i na zaměstnance pečovatelských domovů. Podle některých jim o nákaze jejich blízkého řekli, až když bylo pozdě. Příbuzným vadí, že nemohou být nemocným nablízku. „Odmítám uvěřit, že jsem dal svou matku na to nejhorší možné místo a že ji už znovu neuvidím,“ napsal listu El País Miguel Ángel López, jehož matka je v domově důchodců, kde žije několik nakažených.

Zaměstnanci opatrovnických domů se hájí tím, že se snaží proti koronaviru bojovat nejlépe, jak umí. Tvrdí, že je jich málo a nemají potřebné prostředky. Též se bojí, že koronavirus zavlečou mezi své příbuzné.
„Pracovníci v tomto sektoru nasazují vlastní kůži, s minimem prostředků, bez ochranných pomůcek,“ prohlásil předseda asociace ředitelů zařízení sociálních služeb José Manuel Ramírez. Vyzval lidi, ať „nekriminalizují“ ty, kteří jednají jako „hrdinové a hrdinky“.

Do karantény šla kvůli koronaviru miliarda lidí. Uzdravených je 100 tisíc

El País cituje zdroje z agentury Imserso zabývající se sociálními záležitostmi, podle nichž mohou existovat izolované případy středisek, které péči o starší klienty nezvládají. Většina zařízení zařízení ale funguje přiměřeně s ohledem na nedostatek materiálu a lidí. Ministryně obrany též uvedla, že většina pečovatelských zařízení, které armáda navštívila, své povinnosti plnila řádně.

Madrid neví kam s mrtvými, z kluziště dělá márnici

Za normálních okolností se zemřelí umísťují do chladné komory. V případě podezření na nákazu koronavirem se ovšem musí počkat, až přijedou zaměstnanci pohřební služby vybavení ochrannými prostředky. I ti se ale potýkají s nedostatkem náležitého vybavení. V Madridu, kde je situace nejhorší, oznámila pohřební služba, že přestane přebírat zemřelé, protože nedokáže zajistit ochranu svých zaměstnanců.

Vedení španělské metropole proto rozhodlo, že zřídí provizorní márnici na kluzišti místního obchodního centra. Plocha kluziště, které je v centru plném obchodů a restaurací, je 1800 metrů čtverečních. V budově je nyní kvůli opatřením proti šíření koronaviru otevřena jen lékárna a supermarket.

Ve Španělsku za posledních 24 hodin zemřelo dalších 514 lidí nakažených koronavirem, celkový počet obětí je nyní 2 696. Počet infikovaných vystoupal na 39 673. Podle agentury AFP se jedná o dosud nejvyšší denní nárůst počtu obětí, v pondělí úřady evidovaly 2 182 mrtvých.

X X X

Europarlament oceňuje snahu EÚ vytvoriť rezervy zdravotníckeho zariadenia

Európsky parlament (EP) v utorok oznámil, že v spolupráci s členskými štátmi EÚ sa snaží zabezpečiť, aby mohla Únia zakúpiť dostatok dýchacích prístrojov, ochranných masiek a ďalšieho zdravotníckeho vybavenia pre nemocnice v Únii.
EP v správe pre médiá pripomenul, že Európska komisia minulý týždeň vo štvrtok rozhodla o vytvorení prvej strategickej rezervy zdravotníckeho zariadenia v systéme rescEU, ktorá by mala byť v rámci boja proti nákaze COVID-19 urýchlene sprístupňovaná členským štátom trpiacim akútnym nedostatkom vybavenia. Systém rescEU je súčasťou mechanizmu EÚ na posilnenie spolupráce medzi členskými štátmi v oblasti civilnej ochrany.

Prioritne by sa mali obstarávať zariadenia určené na liečbu pacientov a pomôcky na ochranu zdravotníckeho personálu a spomalenie šírenia nákazy.

Parlament zároveň spresnil, že spolu s členskými štátmi pracuje na urýchlenom uvoľnení 40 miliónov eur - z celkového objemu 50 miliónov ebur - na nákup zariadení intenzívnej starostlivosti. Ide napríklad o ventilátory, ale aj osobné ochranné prostriedky vrátane opätovne využiteľných respirátorov.

Členské štáty spájajú svoje sily aj prostredníctvom Dohody o spoločnom obstarávaní, na základe ktorej by mali nakúpiť prostriedky osobnej ochrany, dýchacie prístroje (ventilátory) a testovacie sady na COVID-19. EP upozornil, že vzájomná spolupráca posilní vyjednávaciu pozíciu členských štátov EÚ na svetovom trhu.
Historické rozhodnutia

Predseda Výboru EP pre životné prostredie, verejné zdravie a bezpečnosť potravín (ENVI), francúzsky europoslanec Pascal Canfin privítal túto iniciatívu Európskej komisie a uviedol, že ide o niekoľko "historických rozhodnutí" prijatých v boji proti nákaze COVID-19 a jej dopadom na hospodárstvo EÚ.

"Nehovoríme o tom dostatočne a nehovoríme to dosť nahlas. Európa robí pre záchranu životov všetko, čo môže. Mechanizmus EÚ v oblasti civilnej ochrany už v minulosti pomáhal občanom EÚ, ktorých postihli zemetrasenia, hurikány a záplavy, či ktorí bojovali s lesnými požiarmi. Dnes po prvýkrát využívane fondy EÚ v rámci programu rescEU na boj proti koronavírusu, a to zaistením dostupnosti nevyhnutne potrebného zdravotníckeho a ochranného vybavenia. Ide o solidaritu EÚ priamo v akcii," zhodnotil situáciu Canfin.

Podľa jeho slov súčasná zdravotná kríza poukazuje na dôležitosť vyčlenenia dostatočných finančných prostriedkov pre mechanizmus EÚ v oblasti civilnej ochrany po roku 2020 tak, ako to požaduje Európsky parlament, aktuality.sk

X X X

Obvinený sudca Srogončík podľa priznania usporil dvojnásobok platu. Malo ísť o chybu

Šéf okresného súdu v Petržalke Dušan Srogončík, ktorého v stredu zadržala polícia, má nezrovnalosti v majetkových priznaniach. Minulý týždeň predsedu Okresného súdu Bratislava V Dušana Srogončíka zadržala Národná kriminálna agentúra počas akcie Búrka spolu s ďalšími 12 sudcami.

Srogončík je podozrivý z manipulácie prideľovania spisov na súde, ktorému šefoval. Obvinili ho zo zneužitia právomoci. Ústavný súd nedal súhlas na jeho väzobné stíhanie, Srogončík je teda stíhaný na slobode.

Bližší pohľad na majetkové priznanie predsedu petržalského súdu odhaľuje prinajmenšom pochybnosti.
Podľa priznaní ušetril viac, ako zarobil

Dušan Srogončík od roku 2011 podľa svojich priznaní až trikrát ušetril podozrivo veľa zo svojho platu. V dvoch prípadoch dokonca viac ako celý plat. Srogončík však tvrdí, že v priznaniach je nezrovnalosť a táto interpretácia je nesprávna.
Predseda súdu v priznaní za rok 2018 vykázal plat 37 686 eur, od predchádzajúceho roku narástli jeho úspory o 31 594 eur.
V predchádzajúcich dvoch rokoch však Srogončík ušetril viac, ako zarobil.

V roku 2017 deklaroval zárobok 37 686 eur, no ušetril 54 542 eur. Z hľadiska sporenia bol podľa priznaní pre Srogončíka najúspešnejší rok 2016. Vtedy sa mu podarilo ušetriť až 71 107 eur, pričom z funkcie sudcu mal príjem 36 932 eur.
Srogončík však tvrdí, že závratné sumy neušetril a ide o chybu vypĺňania majetkového priznania.

Srogončík napríklad v priznaní za rok 2016 uviedol okrem podielových listov v hodnote necelých päťtisíc eur aj dvoje úspor. Napísal k nim aj obdobia, za ktoré si mal sumy nasporiť. Tieto zápisy pôsobia na prvý pohľad zmätočne: aj prvé, aj druhé úspory si mal šetriť od roku 2011, len v koncovom dátume je ročný rozdiel.

Zdalo by sa teda, že ku koncu roka 2016 disponoval touto sumou peňazí: 4815 eur (podielové úspory) + 46 608 eur (1. úspory) + 71 108 eur (2. úspory), teda dovedna 122 531 eur.

Keď sme sa s ním telefonicky spojili, vysvetľoval nám, že pravda je iná. Podľa vlastných slov mal v roku 2016 nasporené len to, čo uviedol ako úspory za roky 2011 až 2016, teda 71 108 eur. Medziročne mu tak malo na úsporách pribudnúť 24 500 eur – teda suma menšia, ako bol jeho ročný plat.

„Z majetkových priznaní sudcu vyplýva, že pokiaľ ide o vami uvádzané sumy za príslušné roky, nie sú v celom rozsahu prírastkami za celý rok. Ide o súčet úspor za rok, za ktorý sa majetkové priznanie podáva, a zostatku úspor za predchádzajúce roky,“ spresnil hovorca súdu Pavol Adamčiak.

Srogončík proste položku o úsporách za roky 2011 až 2015 zbytočne skopíroval zo svojho predchádzajúceho majetkovho priznania. Na čo to robil, zostáva otázne. Tým, ako zapisoval úspory v majetkových priznaniach, zmiatol aj súdnu radu.

Súdna rada hľadá vysvetlenie

Súdna rada najprv nevedela vysvetliť, ako Srogončík ušetril viac, ako zarobil, ani ako tieto podozrenia preverovala. Hovorkyňa Veronika Müller poslala iba odkazy na uznesenia, ktorými rada berie na vedomie správu o vyhodnotení majetkových priznaní všetkých sudcov za jednotlivé roky. Zo správy za rok 2017 vyplýva, že súdna rada Srogončíka o bližšie vysvetlenie nežiadala.

Müller pritom pôvodne potvrdila, že Srogončíkove úspory vzrástli v rokoch 2016 a 2017 o závratné sumy 71-tisíc a 54-tisíc eur.

„Je potrebné zdôrazniť, že JUDr. Srogončík od roku 2015 poberá popri mzde aj starobný dôchodok, cca v sume 1000 eur mesačne. Všetky tieto skutočnosti boli v každom roku súdnou radou riadne vyhodnocované,“ dodala Müller v prvej reakcii.

Neskôr však súdna rada svoje stanovisko zmenila a Srogončíkove majetkové prírastky začala interpretovať odlišne – v súlade s tým, čo tvrdí samotný Srogončík.Podľa druhej reakcie súdnej rady v rokoch 2016, 2017 a 2018 ušetril Srogončík 24-tisíc, 30-tisíc, resp. 31-tisíc eur.

Potemkinove majetkové priznania

Aj keď zdôvodnenie Srogončíka znie logicky, tvrdenia o jeho príjmoch sa už len ťažko kontrolujú, keďze prešlo niekoľko rokov. Problém je aj v kontrole súdnej rady, ktorá vlastne sama nevie, aký mal Srogončík majetkový prírastok. A napriek tomu, že sa domnievala, že vysoko prevyšuje jeho príjmy, nepožiadala ho ani len o vysvetlenie. To začala hľadať až po novinárskych otázkach.

Je to transparentnosť iná

„Svojou osobnou účasťou mám záujem v riadiacej práci pokračovať v efektívnom fungovaní, riadení a správe súdu tak, aby sudcovia tohto súdu rozhodovali v primeranom čase a aby sa zvýšila dôvera ľudí k súdu, a to aj spôsobom presadzovania otvorenosti a transparentnosti verejnej kontroly výkonu sudcovskej funkcie,“ uvádzal Srogončík v motivačnom liste vo výberovom konaní na predsedu súdu v roku 2015.

Problémy pri vypĺňaní jeho majetkového priznania však transparentnosti v súdnictve nenapomáhajú.
Srogončík je obvinený zo zneužitia právomoci verejného činiteľa z dôvodu, že mal v prospech Mariana Kočnera zabezpečiť, aby sa niektoré zmenkové prípady dostali k sudkyni Zuzane Maruniakovej, ktorá je v prípade tiež obvinená.
Podľa motivačného listu chcel Srogončík aj „dohliadať na dodržiavanie zásad sudcovskej etiky“.

Podľa životopisu je Srogončík predsedom petržalského súdu od roku 1986. Podľa zverejneného zoznamu patril medzi sudcov, ktorí za socializmu posielali do väzenia ľudí, ktorí chceli prekročiť hranice na Západ. Srogončík ako predseda súdu čoskoro skončí. Ako sudca si v čase akcie Búrka podal žiadosť o odchod do dôchodku, aktuality.sk

X X X

Nominanti SNS pri odchode „podojili“ štátny Agrokomplex na maximum

Národné výstavisko Agrokomplex nemá aktuálne dostatok hotovosti. Vedenie tejto štátnej firmy navyše ešte stihlo vyčerpať takmer celý 4-miliónový úver, ktorý si nedávno zobrali.

Štátny podnik Agrokomplex v Nitre sa ocitá na hranici prežitia.

Vedenie národného výstaviska, ktoré ovládajú ľudia zo Slovenskej národnej strany, totiž minulo všetky svoje peniaze, ktoré malo nasporené z minulosti. Ide o čiastku viac ako 3 milióny eur. Na čele štátnej spoločnosti stojí Branislav Borsuk. V parlamentných voľbách kandidoval za národniarov zo 60. miesta.
Vo vedení je aj Natália Antošová, dcéra teraz už bývalej poslankyne za SNS Evy Antošovej.

Minutý úver

Podľa informácií Aktuality.sk manažment už stihol minúť aj väčšinu zo 4-miliónového úveru, ktorý si firma zobrala len koncom vlaňajška a pred verejnosťou zatajila. Situácia je o to vážnejšia, že Agrokomplex určite príde v tomto roku o svoje najziskovejšie veľtrhy pre súčasnú situáciu v súvislosti s epidémiou koronavírusu.

Nábytkársku výstavu v marci už podnik zrušil, rovnaký osud čaká aj strojárov. Neistá je aj automobilová výstava.
Bývalý riaditeľ Agrokomplexu Eduard Krcho odhaduje výpadok tržieb v tomto roku na 50 percent, teda približne 2,5 milióna eur.

Firma už ale nemá vôbec žiadne rezervy, a preto je otázne, ako prežije nasledujúce mesiace.
Neuhradené záväzky, ako aj ďalšie zazmluvnené veci momentálne prevyšujú hotovosť, ktorú má firma aktuálne na svojom bankovom účte.

Zamestnanci sú veľmi nervózni, keďže vôbec nevedia, aká bude ich ďalšia budúcnosť.
Majú preto veľmi ťažké srdce na terajšie vedenie, keďže vrcholový manažment zložený z nominantov SNS, „rozflákal“ vlastné prostriedky na nezmyselné projekty a ešte sa aj zadlžil.

„Som zvedavý, ako a z čoho chcú splácať úver, keď firma bude mať v tomto roku polovičné tržby oproti minulosti. Tento ich postup mi pripomína po nás potopa. Vôbec ich nezaujíma, čo bude ďalej. Keby tie peniaze aspoň zmysluplne investovali do výstaviska, tak by sa to dalo chápať. Oni ich však vytunelovali,“ hovorí Krcho.

Nezmyselné projekty

V skutočnosti išli finančné prostriedky do rôznych projektov, ktoré s Agrokomplexom a jeho hlavnou činnosťou vôbec nesúvisia. Jednou z takých zbytočných investícií je obnova kaštieľa v Malante.
„Ide o nepotrebný majetok, ktorý je v zlom technickom stave. Podnik sa ho mal už dávno vzdať a predať ho,“ priblížil bývalý šéf.

Ďalšou úplne zbytočnou investíciou bol nákup gastronomického vybavenia za približne 500-tisíc eur, pričom sa vôbec nevyužíva. Rovnako tak sú pre Agrokomplex nepotrebné nové gastroprívesy za 80-tisíc eur. Dlhé desaťročia zabezpečovali podniku gastronomické služby externí malí dodávatelia a živnostníci. Firma tým šetrila na investičných nákladoch.

Výberová firma

Ďalšou kapitolou sú stavebné práce. Vedenie dalo radšej asfaltovať cesty a rôzne plochy v areáli výstaviska, pričom do väčšiny hál zateká. Podľa Krcha bola úplne zbytočná modernizácia priestorov protokolu, kde sa prijímajú dôležité návštevy, a 500 000 eur mohli dať skôr do opráv výstavných pavilónov.

Dvorným dodávateľom stavebných prác je firma AB – Stav. Tá zinkasovala len za vlaňajšok vyše 1,6 milióna eur. Ešte aj v marci tohto roka dostala dve zákazky za takmer 160-tisíc eur. Firma AB – Stav sídli v Malom Cetíne neďaleko Nitry a má veľmi blízko k bývalému koaličnému partnerovi národniarov – Mostu-Híd.

Majiteľ a konateľ firmy Alexander Borbély daroval Bugárovej strane pred desiatimi rokmi 10-tisíc eur. Okrem toho je zamestnanec AB – Stav Arnold Mikle regionálnym šéfom Mosta-Híd v Nitrianskom okrese.

Čierna stavba

V neposlednom rade nemožno nespomenúť amfiteáter a Relax park v areáli výstaviska. Do týchto projektov, ktoré majú slúžiť verejnosti, nalial Agrokomplex státisíce eur, pričom mu neprinášajú žiadne príjmy.
Navyše Relax park zrealizovali za zvláštnych okolností, a to bez stavebného povolenia.

„Neevidujeme žiadosť o vydanie stavebného povolenia. Stavba nie je povolená – ide teda o čiernu stavbu,“ odkázal hovorca mesta Nitra Tomáš Holúbek. Za toto nerešpektovanie už štátny podnik riešia kompetentné orgány.
Ďalším problémom sú aj samotné pozemky pod Relax parkom. Vedenie Agrokomplexu sa vôbec neunúvalo majetkovo vysporiadať tieto parcely.

„Stavba je na pozemkoch, ktoré majú mnoho vlastníkov, sú tam tenké ‚slíže‘ pozemkov s viacerými vlastníkmi, evidujeme list vlastníctva, na ktorom je aj 20 vlastníkov,“ dodal Holúbek.

Matečná už neodpovedala

Štátny podnik a jeho vrcholový manažment odmietol, že by investované peniaze boli zbytočne vynaložené a že firme hrozí kolaps. „V týchto mesiacoch je na mieste jedine spolupatričnosť a pochopenie sa medzi ľuďmi, zamestnancami či susedmi a nie deštruktívne snahy podrývať a spochybňovať vedenie Agrokomplexu,“ uviedol na začiatku svojho stanoviska hovorca výstaviska Martin Lužbeťák.

Ten nám na konkrétne otázky neodpovedal, len zaslal všeobecné vyjadrenie. Podľa neho je Agrokomplex vďaka investovaniu v posledných dvoch rokoch v dobrej kondícii. Kde chce však firma zohnať peniaze na splácanie úveru, keďže bude mať výpadok príjmov, na to hovorca nereagoval.

Na margo Relax parku, ktorý je čiernou stavbou, uviedol, že vedenie podniku je naň hrdé, lebo vyrástol na ruinách zhoreniska bývalej koliby a usporiadali tam už viacero akcií pre verejnosť. Ministerstvo pôdohospodárstva, pod ktoré tento štátny podnik patrí, ešte pod vedením Gabriely Matečnej na otázky Aktuality.sk neodpovedalo vôbec.

Vedenie Agrokomplexu po zverejnení článku poslalo dodatočné odpovede. Podľa hovorcu spoločnosti Lužbeťáka z úveru je vyčerpaná zatiaľ iba viac ako polovica z celkového objemu. Penieze smorovali na zabezpečenie havarijných stavov, ktoré ohrozovali konanie výstav.

„Nie je pravdou, že podnik nemá dostatok hotovosti na účtoch, pretože disponuje sumou 1,6 mil. eur,“ doplnil hovorca, pričom nešpecifikoval veľkosť celkových záväzkov podniku, aktuality.sk

X X X

Koronavírus: Huawei a Deloitte chcú bojovať proti vírusu prostredníctvom 5G sietí

Expertné tímy z Huawei a Deloitte odhadujú, že najväčšiu pozornosť si vždy vyžadujú infikovaní pacienti a ľudia v kritickom stave. Práve tam by situáciu výrazne uľahčila možnosť okamžite zdieľať poznatky z liečby a neustále monitorovať ich zdravotný stav.

Čínsky výrobca technológií Huawei chce v spolupráci s nadnárodnou spoločnosťou Deloitte nasadiť siete 5G v boji proti celosvetovej epidémií koronavírusu. Využitie by mali nájsť v zdravotníctve, administratíve a bezpečnosti.

Termálne skenovanie, určovanie diagnózy na diaľku, videokonzultácie medzi doktorom a pacientom, alebo monitorovanie ľudí s podozrením na ochorenie COVID-19. To sú len niektoré z mnohých potenciálnych využití 5G sietí v zdravotníctve.
Tímy expertov z Huawei a Deloitte v dokumente s názvom 5G v boji proti COVID-19 opisujú konkrétne metódy zmierňovania následkov koronavírusu prostredníctvom sietí piatej generácie a umelej inteligencie.
Komunikácia je najdôležitejšia

Absolútne kľúčovými sú zber informácií, analýza dát, monitorovanie a komunikácia. Vysoká prenosová rýchlosť, extrémne nízka miera odozvy a veľké množstvo pripojených zariadení by značne pomohlo doktorom a zdravotníckemu personálu zvládať tlak najmä v kritických momentoch epidémie.

Expertné tímy z Huawei a Deloitte odhadujú, že najväčšiu pozornosť si vždy vyžadujú infikovaní pacienti a ľudia v kritickom stave. Práve tam by situáciu výrazne uľahčila možnosť okamžite zdieľať poznatky z liečby a neustále monitorovať ich zdravotný stav. Systém by bol schopný vyhodnotiť potreby a stav jednotlivých pacientov, doktori by tieto hodnotenia museli len potvrdiť.

Nasadenie siete 5G by takisto zdravotníkom umožnilo testovať, diagnostikovať a monitorovať pacientov na diaľku. Neriskovali by tak vlastné zdravie a k dispozícií by mali aktuálne informácie. Tie by navyše boli dostupné pre všetky nemocnice v krajine.

Polícia a administratíva

Zlepšenie by však nepocítili len zdravotníci, ale aj polícia a administratívne zložky. Krajiny dnes hromadne zatvárajú hraničné priechody. Cez tie, ktoré ostali otvorené sa dostanú len jednotlivci s trvalým pobytom na území danej krajiny.
Kontrola hraníc Riešením by mohlo byť monitorovanie hraničných priechodov prostredníctvom softvéru, ktorý podľa značky auta alebo snímky biometrických atribútov určí totožnosť alebo zmeria telesnú teplotu.

To by výrazne pomohlo bezpečnostným zložkám a zdravotníckemu personálu rýchlo zistiť všetko potrebné o dotyčnej osobe. Vedeli by napríklad aj to, či v minulosti cestovala do jednej z rizikových krajín, či už bola testovaná na koronavírus alebo aké zdravotné problémy v minulosti prekonala. Takýto systém by efektívne fungoval práve na báze sietí 5G.

Vypuknutie epidémie koronavírusu môže spôsobiť, že 5G siete budú musieť byť nasadené skôr ako sa pôvodne očakávalo. Na ich komerčné spustenie si pravdepodobne počkáme, prednosť budú mať najviac postihnuté oblasti. V súčasnosti je jednotkou vo vývoji a výrobe spoločnosť Huawei, ktorá už siete piatej generácie otestovala počas krízy v čínskom Wu-chane. Ich spustenie v Európe je v tomto prípade zrejme len otázkou času, aktuality.sk