iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Koronavirus: Na Slovensku nepretržite zasadá krízový štáb

Premiér Igor Matovič informoval, že krízový štáb bude od dnes zasadať na Slovensku nepretržite. Permanentný krízový štáb je vyskladaný z odborníkov ako vedca Roberta Mistríka, profesora tropickej medicíny Vladimíra Krčméryho či predsedu Lekárskeho odborového združenia Petra Visolajského. Spolu budú riešiť situáciu koronavírusu na Slovensku.

Podľa premiéra Igora Matoviča treba permanentne sledovať situáciu, lebo sa stávalo, že pravá ruka nevedela, čo robí ľavá ruka. „Cieľom permanentného štábu bude zosúladenie procesov a informácií,“ povedal Matovič na tlačovom brífingu, počas prestávky v rokovaniach.

Len počas dnešného zasadania prerokovali na krízovom štábe už približne 60 návrhov a riešení. Jedným z návrhov bolo aj zladenie informovania verejnosti o potvrdených prípadoch na Slovensku.

O nových prípadoch nákazy tak zrejme budú informovať vždy iba raz za deň a to tak, že sa uzávierka urobí večer v ten deň a informovať o nich budú na druhý deň ráno. Musí to ešte schváliť krízový štáb.

a súkromných laboratórií je podľa neho približne 3000 testov za deň. Dnes je denne testovaných 300 ľudí. „Ak chceme dosiahnuť čo najväčší počet vyšetrení testami na vírus, treba do toho zapojiť aj súkromné laboratóriá,“ vyhlásil.
Na lieky sa nespoliehajme

Podľa Vladimíra Krčméryho existujú na koronavírus lieky.

„Koronavírus nie je úplne nová choroba. Doteraz je pomerne veľký počet štúdií a zo 6 liekov, ktoré boli v týchto štúdiách sú na Slovensku registrované a dostupné 4 druhy liekov, hovorí Vladimír Krčméry,“ povedal člen nového krízového štábu Vladimír Krčméry. Lieky podľa neho máme k dispozícii a už sa pripravuje aj registrácia piateho lieku.

Ďalší člen krízového štábu Robert Mistrík tvrdí, že aj napriek tomu, že existujú lieky, upozorňuje, že to nie sú lieky, na ktoré sa môžeme úplne spoliehať. Sú to skôr lieky na zmiernenenie ťažkých klinických príznakov. Podľa jeho slov je stále najdôležitejšia disciplína obyvateľov.

Mistrík hovoril aj o vakcínach. „Vývoj vakcíny je komplikovaná vec, lebo ide o život človeka, po svete sa testuje mnoho vakcín. Zvyčajne taký vývoj trvá rok, rok a pol, ale keďže je taká situácia, aká je, firmy sa to snažia stlačiť na mesiace,“ dokončil na tlačovom brífingu.
Krízový štáb po brífingu v rokovaní ústredného krízového štábu pokračuje ďalej, aktuality.sk

X X X

Marek Vagovič: Kičuru zrodil Mečiar, vychoval Dzurinda a zdokonalil Fico

Predražené rúška, respirátory aj testy na koronavírus. Správa štátnych hmotných rezerv je už roky dojnou kravou vyvolených s politickým krytím. Odvolanie jej šéfa však zďaleka nestačí: túto inštitúciu treba od základov prekopať a nastaviť jej fungovanie inak. Pred pár dňami ho takmer nikto nepoznal. Dnes je Kajetán Kičura symbolom korupcie a tunelovania štátu v tej najnevhodnejšej chvíli.

Rozkrádanie spoločného majetku/peňazí je problémom vždy. No ak sa to deje v čase pandémie, akú práve zažívame, ľudia sú o poznanie citlivejší. Vidno to na reakciách vrcholových politikov (premiér Matovič), ktorým nestačí len Kičurov odchod z funkcie, ale chcú ho hnať až pred súd.

Strach o život

Spôsob, akým riadil Správu štátnych hmotných rezerv (SŠHR), však rozčuľuje aj bežnú populáciu, ktorá začína mať strach o holý život. Predstava, že niekto si aj teraz dovolí kšeftovať – a nedokáže plniť svoju základnú úlohu – burcuje vášne a oživuje spomienky na defenestráciu.

No zvyšovanie napätia je to posledné, čo momentálne potrebujeme. Po odvolaní Kičuru a začatí vyšetrovania treba upokojiť situáciu. A presadiť riešenia, aby sa už podobná situácia neopakovala. Problém štátnych hmotných rezerv totiž nevznikol dnes, včera ani predvčerom.

Draho kúpiť, lacno predať

Kičura bol len nakazenou figúrkou v systéme, ktorý sa zrodil za Mečiara. V 90. rokoch bol šéfom hmotných rezerv jeho človek Anton Goga.

Táto štátna inštitúcia vtedy uzatvárala zmluvy so spriaznenými podnikateľmi, ktorí jej neplatili. Vznikli z toho miliónové pohľadávky. Goga bol neskôr obvinený zo zneužitia právomoci. Podľa polície podpísal záruky za nevýhodné pôžičky, čím prišiel štát o 104 miliónov korún.

Za Dzurindu sa to nerobilo tak primitívne a nahrubo, ale o čosi sofistikovanejšie. Štát draho nakupoval a po čase lacno predal. Napríklad obilie, chystal sa aj rozpredaj síl. Keď na to upozornila SIS, odstúpil šéf hmotných rezerv Ján Odzgan aj jeho zástupca Štefan Soták.

Platinové sitká

Počas prvej Ficovej vlády viedol túto štátnu inštitúciu jeho človek Marián Čakajda. Predsedovi Smeru ho mal odporučiť Andrej Babiš. Podľa Mariána Leška vtedy SŠHR čudne predala podiel v podniku, bez ktorého nemohla štátna firma na výrobu vakcín efektívne fungovať. Krátko po páde Radičovej vlády vyšlo najavo, že hmotné rezervy pod vedením Evy Hrinkovej (SDKÚ) predali platinové sitká za štvrtinu ceny. Kúpila ich firma, ktorú vlastnil Michal Hudoba. V roku 2006 kandidoval za SDKÚ, Hrinková bola predtým Dzurindovou šéfkou úradu vlády.

Vyvolený Bonul

Počas druhej a tretej Ficovej vlády riadil hmotné rezervy jeho človek Kajetán Kičura. Vyvolenou sa stala strážna služba Bonul z portfólia bödörovcov. Predražené rúška, respirátory alebo testy na koronavírus už boli len posledným klincom do Kičurovej rakvy. Cynizmom, ktorým prerazil dno. V kombinácii s realitami, ktoré podozrivo lacno nakupoval pre svojich blízkych, išlo o toxickú zmes, ktorú by zrejme nerozriedil nikto.

Štát v štáte

Výmena skompromitovaného Kičuru však zďaleka nestačí. Hmotné rezervy treba od základov prekopať a nastaviť ich fungovanie inak.V prvom rade zabezpečiť, aby sa ich predseda nezodpovedal vláde ako celku, ale konkrétnemu ministrovi – šéfovi rezortu hospodárstva.

Pod toto ministerstvo by prešla aj agenda SŠHR. Kľúčový je tiež účinnejší systém kontroly, ktorý by zabránil podpisovaniu nevýhodných zmlúv. Inými slovami, aby neboli hmotné rezervy v čase „mieru“ štát v štáte, kde si každý robí, čo chce. A nemyslí na budúcnosť, len na svoj vlastný prospech. Nehovoriac o tom, že v čase „vojny“ sú sklady prázdne, lebo ich vybrakovali obchodníci s politickým krytím. Tu treba začať naozaj od podlahy, aktuality.sk

X X X

Koronavírus: Záhreb teraz bojuje s dvomi krízami naraz

Hasiči v týchto dňoch kontrolujú statiku ostatných budov, ktoré po zemetrasení ostali stáť

Hlavné mesto Chorvátska je po nedeľnej reťazi zemetrasení v zložitej situácii. Po tom, ako krajinu v nedeľu ráno zasiahlo najsilnejšie zemetrasenie od roku 1880, ostalo mnoho ľudí bez strechy nad hlavou.

„Existujú pravidlá, kedy dôjde k zemetraseniu, ale keď dôjde k zemetraseniu a súčasne je globálna pandémia, potom je to oveľa zložitejšia situácia,“ opísal ťažkú situáciu chorvátsky minister vnútra Davor Bozinovic. Krajina má vyše 300 prípadov nákazy koronavírusom.

Predseda vlády Andrej Plenkovic preto ľuďom odkázal: „zostaňte mimo svojich domovov a udržujte odstup.“
Pomoc už prisľúbila aj Európska komisia

Následky ničivého zemetrasenia dnes v uliciach chorvátskej metropoly sanovali chorvátski vojaci s rúškami na tvári. Ľuďom, ktorí ostali bez domova, rozdávali pracovníci Chorvátskeho červeného kríža jedlo a základné potreby.
Vláda má pre nich zabezpečiť ubytovanie v študentskom internáte, kde nájde dočasnú strechu nad hlavou okolo 1800 ľudí.

Pomoc Chorvátsku už prisľúbili aj susedné európske štáty či Európske komisia. Pomoc sa týka stanov, postelí, matracov, ohrievačov či spacákov.

Katedrála prišla o jednu vežu

Zemetrasenie poškodilo desiatky historických budov, ktoré sú situované práve v centrálnej časti mesta. Okrem obytných domov poškodilo aj múzeá, vrátane ikonickej katedrály mesta, pričom vrchol jednej z dvoch veží sa zrútil. Popadané trosky a betónové kusy domov popadali na ulicu a autá.

Podľa miestnych médií padajúca časť stropu zasiahla aj 15-ročné dievča, ktoré bolo v kritickom stave, ďalších 16 ľudí sa zranilo. Zemetrasenie zasiahlo aj miestnu pôrodnicu, inkubátori s deťmi prenášali vojaci na bezpečné miesto.
Miestni opísali, že zemetrasenie trvalo viac ako 10 sekúnd, za ním nasledovali ďalšie otrasy. Cítili ich aj ľudia na juhu Rakúska a v Slovinsku.

Koronavírus je horší

Krajina pritom tiež bojuje so šírením koronavírusu a ľudia majú dodržiavať zákaz združovania väčšieho počtu ľudí ako je päť.
Minister zdravotníctva Vili Beroš povedal, že zemetrasenia je nebezpečné, ale koronavírus ešte viac.
Polícia uzavrela mýtnice, aby zabránila ľuďom cestovať do pobrežných častí krajiny a rozšírovať tak vírus aj na pobrežie Jadranu.

K dnešnému dňu hlási 315 infikovaných, pričom piati sa už stihli vyliečiť a päť ľudí je na umelej pľúcnej ventilácii. Najviac prípadov je v Záhrebe.
„Čelíme dvom vážnym krízam, zemetraseniu a epidémii,“ povedal minister vnútra Davor Bozinovic, aktuality.sk

X X X

Koronavírus: Čínsky Wu-chan dovolil ľuďom vyjsť z domu a vrátiť sa do práce

Regionálne úrady v čínskom meste Wu-chan zvoľnili v nedeľu opatrenia zamerané proti šíreniu koronavírusu. Obyvatelia sa môžu začať vracať do práce. Mesto sa postupne opäť otvorí. Správu priniesol britský denník The Guardian.
Wu-chan začal prísne karanténne opatrenia uvoľňovať v čase, keď ich väčšina krajín začala naopak zavádzať.
Regionálne úrady povolili obyvateľom po dvoch mesiacoch vychádzať z domu. Tí, ktorí nemajú príznaky koronavírusu a doložia certifikát od svojho zamestnávateľa, sa môžu vrátiť späť do práce.

Úrady takisto potvrdili, že mesto sa postupne opäť otvorí, premávať začne aj verejná doprava.
Ľudia, ktorí v meste uviazli po tom, ako v meste začali platiť prísne opatrenia, môžu požiadať o odchod.
Čínske úrady zákaz vychádzania a ďalšie opatrenia zaviedli 23. januára.

Hoci počet prípadov domáceho prenosu vírusu SARS-CoV-2, ktorý spôsobuje chorobu COVID-19, klesol, Čína zápasí s „privezenými“ prípadmi nakazenia, ktorých potvrdený počet v nedeľu vzrástol o 39 na 353. Oznámila to v pondelok čínska Národná zdravotnícka komisia, ktorej údaje prevzala tlačová agentúra DPA, aktuality.sk

X X X

Škótskeho expremiéra súd zbavil obvinení zo sexuálnych deliktov

Bývalého škótskeho premiéra Alexa Salmonda v pondelok súd zbavil všetkých obvinení zo sexuálnych zločinov voči deviatim ženám. Informovali o tom agentúra AFP a stanica BBC.Škótska prokuratúra Salmonda ešte v januári 2019 obvinila z pokusu o znásilnenie a sexuálneho útoku. Proces sa začal 9. marca.

Súdna porota v Edinburghu v pondelok rozhodla o Salmondovej nevine v 12 z 13 bodov obžaloby. Obvinenia v poslednom bode neboli podľa porotcov podložené dôkazmi. Štrnásty bod, ktorý zahŕňal sexuálny útok na desiatu ženu, prokuratúra už predtým stiahla.

Bývalý líder Škótskej národnej strany (SNP) pravdivosť obvinení dlhodobo popieral a tvrdil, že sa „nijakého trestného konania nedopustil“. Obvinenia voči svojej osobe označil za politicky motivované.
Salmonda obvinilo viacero žien vrátane jednej poslankyne SNP. Trestných činov sa mal podľa nich dopustiť v období, keď pôsobil vo funkcii škótskeho premiéra (2007–2014).

Alex Salmond odstúpil z premiérskej funkcie po neúspešnom referende o samostatnosti Škótska, ktoré sa konalo v septembri 2014. V strede pozornosti zostal ako mediálna osobnosť – v roku 2017 vyvolal polemiku, keď odštartoval vlastný program The Alex Salmond Show na ruskej televíznej stanici RT, ktorú podporuje Kremeľ.
Zo svojej Škótskej národnej strany vystúpil v roku 2018 po tom, čo ho obvinili zo sexuálneho obťažovania. /agentury/

KORONAVIRUS SE ŠÍŘÍ AFRIKOU, PŘENOS NELZE ZASTAVIT

Afrika doposud byla koronavirem zasažená méně než zbytek světa. Počet případů nákazy však i zde roste stále větším tempem. Nejvíce infikovaných v celé Africe eviduje Jihoafrická republika, kde se za pondělí počet případů více než ztrojnásobil. Kvůli drahé vodě a těsnému prostoru existují obavy, že se bude virus šířit zvláště v chudinských slumech.

V Jihoafrické republice se v pondělí zvýšil počet případů nakažených koronavirem ze 128 na 402, informuje agentura AP. Nejvíce nakažených je v provincii Gauteng, kde leží hlavní město Pretoria a nejlidnatější město Johannesburg.

Po Jihoafrické republice následuje Egypt, který má k dnešnímu dni 327 potvrzených případů a 14 úmrtí, píše agentura Reuters. V pondělí zde na onemocnění COVID-19 zemřel druhý vysoce postavený člen armády. Počet případů v Tunisku se podle BBC zvýšil na 75. Další ze států severní Afriky, Libye, zavádí od středy 10denní omezení pohybu ve východní části země.

Koronavirus zasáhl také největší stát subsaharské Afriky, Konžskou demokratickou republiku. Všech 30 doposud potvrzených případů a dvě úmrtí hlásí hlavní město Kinshasa, ve které platí omezení pohybu. To bylo v pondělí zavedeno i v části provincie Horní Katanga na jihovýchodě země, kde se těží kobalt a další vzácné kovy, používané pro výrobu elektroniky, píše agentura Reuters.

Kongo má o to těžší pozici, že bojuje i s dalšími epidemiemi. V roce 2018 zde propukla ebola, která usmrtila 2 000 lidí, ta je nyní však již na ústupu. V roce 2019 ale zemi zachvátily spalničky, na něž tu od té doby zemřelo přibližně 6400 lidí a s nimiž se Kongo stále nevypořádalo.

První úmrtí na COVID-19 v pondělí ohlásily Zimbabwe a Nigérie. V Zimbabwe, které má oficiálně pouze dva případy koronaviru, podlehl podle informací agentury AFP tomuto onemocnění 30letý muž v hlavním městě Harare. První nigerijskou obětí je 67letý pacient, který se léčil v Británii a trpěl cukrovkou a rakovinou, píše Reuters.
Plošné omezení pohybu a uzavření hranic začalo platit v neděli ve Rwandě, která má zatím 19 potvrzených případů infikovaných koronavirem, píše BBC. V zemi zavřely obchody, bary i tržiště, zaměstnanci pracují z domova.
Své hranice uzavřela v pondělí i Etiopie poté, co se počet potvrzených případů zvýšil na 11, informuje BBC.

Obtíže při boji s koronavirem

Pro obyvatele chudinských čtvrtí v Africe je téměř nemožné dodržovat doporučovaná opatření, aby se před nákazou koronavirem ochránili. Keňská vláda už nařídila zavření škol a omezila pohyb obyvatel, ve slumech je však velmi obtížné omezit sociální kontakt nebo se v případě potřeby izolovat. Lidé v nich mají ztížený přístup k vodě a panují tam špatné hygienické podmínky.

Afrika se musí kvůli koronaviru připravit na nejhorší, varuje WHO

Situaci ve slumu Kibera, rozkládajícím se na okraji keňského hlavního města Nairobi, popisuje BBC. V Kibeře žijí lidé v těsné blízkosti namačkáni jeden na druhého, ve svých příbytcích postavených z vlnitého plechu a hlíny nemají tekoucí vodu ani toalety. Ty jsou na ulici a sdílí je více lidí.

Chatrně vyhlížející domek Josepha a Janet sestává z jediné místnosti, jak je zde obvyklé. Na tomto malém prostoru rozděleném závěsy, aby vzniklo zdání dvou ložnic, kuchyně a obývacího pokoje, žijí se svými pěti dětmi.
„Pokud se nakazím, nakazím velmi rychle i svoji rodinu,“ říká Joseph. Jeho manželka Janet popisuje, jak nesnadné je získat v Kibeře vodu. Pro tu musí chodit ven z domu a za každý barel platí. Voda je pro obyvatele Kibery drahá záležitost. „Řekli nám, že si máme mýt ruce po dobu 20 vteřin. Ale voda je opravdu drahá a my nemáme peníze,“ dodává Janet. Obavy u ní vyvolává i to, zda hygienická opatření dokážou dodržet i její sousedé žijící v těsné blízkosti.

FRANCIE PŘIŠLA PŘES NOC O TŘI ČTVRTINY DÁLNIČNÍCH RYCHLONABÍJEČEK

Francouzský energetický gigant EDF ze dne na den vypnul 189 rychlonabíječek, které fungovaly na dálnicích. Motoristy – dobrodruhy, kteří elektromobily využívají i na delší cesty, tím dostal do problému. Zbývající rychlonabíječky jsou přeplněné, nebo drahé.

Vydat se dnes s elektromobilem na francouzskou dálnici znamená mít pro strach uděláno. Nebo spoustu času a peněz. Značka Izivia, dceřiná společnost energetického gigantu EDF, vypnula 189 z 217 rychlonabíjecích stanic, které tvořily páteř celé sítě nabíječek na francouzských dálnicích. A oznámila, že je neplánuje opět zprovoznit.
Prakticky tím ochromila kus své sítě Corri-Door, kterou roky budovala a stavěla na ní svoji kampaň na podporu elektromobility.

Bezpečnostní incident? Ohořelý kryt nabíječky

Izivia svoje rychlonabíječky vypnula po dvou „bezpečnostních incidentech“. Firma sice ujistila, že nebylo ohroženo bezpečí nabíjejících řidičů ani jejich aut, zároveň ale přiznala, že u poškozených stanic byly elektrickým obloukem propálené krycí plechy celé stanice. „Po těchto událostech jsme zadali nezávislé organizaci posudek a na základě jeho závěru jsme všechny stanice vypnuli,“ připustil šéf rozvoje Izivie Michel Cozic.

Pro firmu to bylo bolestné rozhodnutí, vlastní nabíjecí stanice byly totiž vlajkovou lodí celé sítě Corri-Door, která zahrnuje dohromady devět tisíc nabíjecích stanic po celé Francii a je klíčovou součástí hlavního produktu Izivie – předplacené karty, která umožňuje dobíjet u stanic i v jiných zemích než ve Francii. A co je nejtrapnější, jedna z vypnutých stanic je přímo před sídlem mateřského energetického gigantu EDF v byznysové pařížské čtvrti La Défense.
Pád symbolu skutečné elektromobility

Izivia začala nabíječky spouštět už v roce 2014. Tehdy se její síť rychlonabíjecích stanic stala argumentem, který přesvědčil tisíce Francouzů, že elektromobily dávají smysl i při cestování na delší vzdálenosti. Do té doby se „meziměstsky“ dalo jezdit leda s Teslami, které mají vlastní síť rychlodobíjecích stanic a tehdy neměly ani konkurenci v celkovém dojezdu.

Teď jsou Francouzi s dálkovým cestováním elektromobily v podstatě opět na začátku. Pokud chtějí jet na delší vzdálenost, musí riskovat, že buď nedojedou, nebo nabíjením stráví mnohem víc času. Ať už u konvenční nabíječky, kterých je po Francii relativně dost a jsou i v těsné blízkosti dálnic, nebo čekáním u zbývajících rychlonabíječek, které budou logicky mnohem víc vytížené. Na celkových asi 13 tisíc kilometrů francouzských dálnic jich zbylo necelých šedesát.

Samotná Izivia se pak dostala pod tlak kvůli rozhodnutí stanice neobnovit. Firma to vysvětlila tím, že obnova by trvala několik měsíců. Že ten argument nedává smysl? Vtip je v tom, že za dva roky vyprší koncese na dálniční dobíjecí stanice, které nyní ovládá právě Izivia. A právě tato „nejistota investic“ vede firmu k rozhodnutí stanice neobnovit.
Může za to špatná údržba, brání se výrobce

Energetický gigant je navíc ve sporu s dodavatelem vypnutých stanic, společností EVBox. Ta sice stanice sama nestavěla, v roce 2018 ale koupila jinou společnost, která rychlonabíječky dodávala. EVBox dnes ve sporu s Izivií tvrdí, že za technickými problémy stála především zanedbaná údržba. Zejména posledních pár let údajně Izivia nedělala všechny potřebné revize, které jí předepisovala smlouva s dodavatelem. „Právě tyto pravidelné revize odhalily poruchy na krycím plechu stanic a vedly nás k nezávislému posudku,“ oponuje Cozic.

Nezávislé novinářské testy dávají za pravdu spíš EVBoxu. Například Auto Plus při zimním testu zaznamenal několik nefunkčních a zanedbaných rychlonabíječek od Izivie a redaktoři sami přiznali, že cestovat na větší vzdálenost byla spíš loterie než pohodová cesta.

Bude nová a lepší síť. Jenže ne na dálnicích

Tak jako tak nyní síť rychlonabíječek ve Francii chybí. Izivia se brání tím, že 189 stanic z devíti tisíc je zanedbatelný počet, většina těchto stanic ale není na dálnicích a nabízí jen standardní nabíjecí proud. Pokud budeme počítat jen rychlonabíječky s výkonem minimálně 70 kW, které dokážou elektromobil nabít v řádu desítek minut, a umístěné na dálnicích, zbylo jich ani ne šedesát.

Pár desítek z nich navíc provozuje Ionity, komerční projekt, ve kterém spojily síly automobilky BMW, Daimler, Ford, Volkswagen a koncern Hyundai–Kia. Fungují sice dobře, ale cena nabití je tak vysoká, že ani registrovaný uživatel s předplatným se nedostane při přepočtu na kilometr na částku, za kterou jezdí majitelé konvenčních aut se spalovacími motory.
Corri-Door od Izivie taky nebyl v porovnání s domácím nabíjením úplně nejlevnější, ale dalo se s ním přece jen dostat asi na půlku kilometrové sazby běžného auta. Konkrétní test magazínu Auto Plus ukázal, že Nissan Leaf si při 130 kilometrech za hodinu vystačil průměrně s pěti centy na kilometr, tedy asi korunou a třiceti haléři.

Izivia tvrdí, že odpojené rychlonabíječky nahradí novými stanicemi. „V nejbližších měsících začneme uvádět do provozu síť 70 nových stanic, na kterých bude dohromady kolem 300 terminálů, které mnohem lépe splňují dnešní požadavky. To znamená, že na každé stanici bude 4 až 6 terminálů a některé budou mít dobíjecí proud až 150 kW,“ vypočítává Cozic. Zároveň ale přiznává, že tyto stanice nebudou na dálnicích.