iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Petříček kritizuje EU, Leyenová se nevyrovná Trumpovi

„Evropské instituce měly během pandemie koronaviru reagovat rychleji, zaspaly,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček z ČSSD. Kritikou nešetřil na adresu šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Zároveň vyzdvihl roli prezidenta Miloše Zemana při vyřízení dodávek zdravotnického materiálu z Číny.

- Jak podle vás zvládá Evropská unie krizi kolem koronaviru?

Evropská unie nemá v této oblasti kompetence. Zdravotnictví je záležitostí jednotlivých členských států. Kde reagovala poměrně rychle, to je oblast hospodářství. Tam uvolnila prostředky na pomoc poškozené evropské ekonomice. Naopak mnohem lépe by se měla koordinovat opatření na hranicích, aby nedocházelo k problémům se zásobováním. Tady Evropská unie zaspala a teď se to snaží dohnat.

Mojí prioritou je zajistit bezpečný návrat našich občanů domů. Probíhají jednání s ministry zahraničí i s představiteli Evropské komise. Problémem je třeba situace, kdy máme někde mimo Evropu čtyři Čechy a není možné pro ně vyslat speciální letadlo. Tady bychom měli jednat s ostatními členskými státy společně. My si můžeme vzít na starosti například Vietnam a na oplátku zase jiné státy mohou dovézt naše lidi z Dominikánské republiky.

- Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pro německá média přiznala, že situaci podcenila. Vnímáte to také tak?

Souhlasím. Evropské instituce v některých oblastech nereagovaly dostatečně rychle. Všichni jsme viděli, jak se zhoršuje situace v Itálii. A tady bylo na místě přijmout společná opatření, jak zabránit šíření koronaviru do dalších částí Evropy. Vyjádření šéfky komise na adresu některých členských států kvůli restriktivním opatřením na hranicích nebylo nejšťastnější (podrobnosti v článku Uzavírání hranic narušuje život lidí, kritizuje šéfka Evropské komise). Přitom šlo pouze o to, abychom zastavili přesun nakažených osob na naše území. Tady nás Ursula von der Leyenová měla naopak podpořit. Teď už se to změnilo. Evropské instituce si uvědomují vážnost situace, je to celoevropský problém, a my očekáváme pomoc zejména v hospodářské oblasti. Doufám, že unie napumpuje do ekonomiky miliardy eur, aby se včas předešlo nějaké hluboké ekonomické recesi.

Kolik Čechů teď máme v zahraničí?

Podle aktuálních informací ze systému DROZD jich v zahraničí uvázlo 16 tisíc. Ale reálné číslo bude mnohem vyšší. Na základě informací ambasád i call centra na našem ministerstvu odhadujeme počet Čechů v cizině, kteří se snaží dostat domů, na 25 tisíc a možná i více. My se jim snažíme pomoci, hledáme cestu, jak je dostat zpátky. Jednou z možností jsou komerční lety do Prahy, které ještě zbývají. Vypravujeme autobusy, speciální lety. Snažíme se vyřešit i případy lidí, kteří jsou v opravdu vzdálených lokalitách, třeba na Filipínách. Věřte, že hledáme všechny možnosti, abychom jim pomohli.

- Co byste lidem v takto vzdálených lokalitách vzkázal?

Předně, ať kontaktují náš zastupitelský úřad. Ale požádal bych občany o trpělivost. Děláme pro vás maximum, ale nemůžeme konat zázraky na počkání. Do Česka chceme dostat opravdu každého, ale vybavení jednoho speciálního letu může trvat tři až čtyři dny.

Prioritou je dostat české občany domů

- Se kterými státy je spolupráce nejhorší?

Situace se mění každou hodinu. Teď aktuálně řešíme Švýcarsko, které neumožňuje občanům cizích států pokračovat z letiště v Curychu v cestě po zemi domů. To zkomplikovalo situaci lidem, kteří třeba chtěli ve Švýcarsku přistát, a které měli v Curychu následně vyzvednout autem jejich přátelé nebo příbuzní. Není možné tam poslat ani speciální autobus, což jsme měli v plánu. Problémy máme i s Polskem. Řada Čechů je totiž na dovolené s polskými cestovními kancelářemi a vzhledem k tvrdým opatřením polské vlády jim není umožněno v letoviscích nastoupit do letadel. Nesmějí totiž vystoupit na polských letištích. Takže hledáme nějakou tranzitní variantu, aby se mohli do Varšavy, Wroclawi nebo Katovic dostat a dopravit se domů vlastními vozy, které tam velmi často mají.

Vojtěch: Toto jsme nečekali, rezignovat nehodlám a roušky dostanou všichni

- Problémem jsou i předražené náhradní lety. Lidé na dovolených prostě nemají peníze na to, aby si koupili za extrémně vysokou cenu novou letenku. Jste schopni jim pomoci?

O jejich situaci víme. Ceny letenek jsou opravdu mnohonásobně vyšší než před několika týdny. Ale teď je naší prioritou dostat české občany domů. Ve čtvrtek jsme dokončovali přesun všech našich občanů z Egypta, o totéž se snažíme v Maroku. Máme lidi v jižní Americe, jihovýchodní Asii. Bohužel není v našich silách všem zaplatit náklady za zpáteční letenky.

- Kolik speciálních autobusů a letadel máte v tuto chvíli k dispozici?

V uplynulých dnech jsme vypravili 26 autobusů. Touto cestou bych rád poděkoval ministerstvu vnitra a hasičům, s jejichž pomocí jsme schopni vyzvedávat české občany ve Frankfurtu, Mnichově a ve Vídni, kam řada lidí dorazí a nemá možnost návazných letů do Prahy. Vypravujeme i autobus do Paříže, Lucemburku i do Itálie, kde stále zůstává několik Čechů. Tyto autobusy nabízíme i našim evropským partnerům, kteří se tak mohou vrátit z Česka domů. Letecky jsme už dopravili turisty z Kanárských ostrovů, nejen Čechy, ale také Slováky, Chorvaty a Slovince. Mimochodem, byli jsme první zemí Evropské unie, která zařídila pro Slovinsko repatriační autobus.

- Co byste vzkázal českým občanům, kteří už během počínající epidemie i přes varování vlády odjeli do Itálie a dalších rizikových států?

Vzkázal bych jim, že jejich chování bylo naprosto nezodpovědné. Samozřejmě se postaráme o každého, ale pak mě mrzí, že stejní lidé nás kritizují za to, že jsme jim ze dne na den nenabídli nějaké řešení. Mezi těmito lidmi byla mimo jiné i šéfka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová, která už v době epidemie odjela na Kubu. Co říkáte na její případ?

Sice to není v mé kompetenci, ale právě lidé ve státní správě si měli už během vyhlášeného nouzového stavu uvědomit, že jejich povinnosti jsou především zde, v České republice, obzvláště v situaci, kdy pracují ve zdravotnictví.

- Jaká je teď vlastně nálada ve vládní koalici? Na veřejnost prosákly spory kolem vyhlášení nouzového stavu, kdy vaše ČSSD měla jiné názory než ANO. Projevuje se to nějak na činnosti vlády?

V tuhle chvíli se nechci této záležitosti věnovat. Teď musíme všichni plnit své povinnosti. Máme společný cíl: ochránit veřejnost, ochránit zdraví lidí, zpomalit šíření koronaviru. Jsem rád, že se velmi rychle přistoupilo k mimořádným opatřením. Něco podobného moje generace nemá s čím porovnat. Obdobnou situaci jsme zažili naposledy za druhé světové války. Omezený pohyb, problémy se zásobováním zdravotnickým materiálem – to jsou záležitosti, ve kterých musíme všichni spolupracovat a neřešit možná trochu odlišné názory. Prioritou je zastavit nákazu, ochránit zejména starší spoluobčany, nemocné a zajistili jim zdravotní péči.

Role Miloše Zemana je významná

- Premiér Andrej Babiš i ministr Jan Hamáček ocenili roli prezidenta Miloše Zemana v dodávkách zdravotnického materiálu z Číny. Jak byste zhodnotil jeho kroky vy?

Role Miloše Zemana je opravdu významná. On osobně věnoval rozvoji česko-čínských vztahu velkou pozornost. Právě jeho aktivity z minulosti nám pomáhají zajistit rychlé dodávky pro české zdravotnictví. I proto co nejintenzivněji spolupracujeme s ministerstvy obrany a vnitra na tom, aby materiál co nejrychleji doputoval do naší země.

Bez Zemana by pomoc Číny nebyla. Skončila sranda, jde o život, říká Hamáček

A poškodila podle vás kritická vyjádření řady opozičních politiků vůči Pekingu česko-čínské vztahy, což podle některých ústavních činitelů mohlo možnou spolupráci na dodávkách zdravotnického materiálu narušit?

Naše politika vůči Číně má dlouhodobě jasné parametry. Jistě, jsme demokraticky volení politici, ale bez ohledu na to, co si můžeme myslet, je třeba zajistit vše, co je teď zapotřebí. Až se toto přežene, bude čas na to, abychom se zamysleli nad budoucími vztahy s Čínou.

- Bylo těžké zajistit letecký transport zdravotnického materiálu z Číny?

Povolovací procesy jsou opravdu velmi náročné, je to něco, na čem se musí intenzivně pracovat. Jsem rád, že naše ambasáda v Pekingu i generální konzulát v Šanghaji jsou v neustálé pohotovosti. Všechno se snažíme co nejvíce urychlit. Kdyby to šlo normální cestou, trvá to až osm dní. Výsledkem naší práce je, že se sem materiál dopraví mnohem rychleji.

- Máte někoho ze svých blízkých nebo známých v karanténě?

Já jsem tak trochu sám v karanténě. Rodina mě nechala v Praze samotného, abych se mohl věnovat práci. Ale nikdo z mého okolí v není v podezření, že by se nakazil koronavirem.

MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ NIZOZEMSKA Z VYČERPÁNÍ ZKOLABOVAL, PAK REZIGNOVAL

Šestapadesátiletý nizozemský ministr zdravotnictví Bruno Bruins, který stál v čele boje proti šíření nemoci COVID-19, ve čtvrtek na svou funkci rezignoval. Učinil tak poté, co kvůli vyčerpání omdlel u řečnického pultu v parlamentu, informovala veřejnoprávní stanice NOS. Bruins ve středu večer zkolaboval v parlamentu, kde odpovídal na otázky k opatřením proti koronaviru. Na Twitteru později napsal, že je z několika týdnů intenzivního boje proti šíření viru značně vyčerpaný.

„Teď jedu domů, abych si odpočinul, abych se zítra ráno mohl vrátit do práce a bojovat proti koronaviru, jak nejlépe budu moci,“ uvedl. O den později nicméně Bruins oznámil, že se rozhodl na svou funkci rezignovat. Boj proti šíření koronaviru podle něj vyžaduje člověka v dokonalé kondici. „A já jsem musel konstatovat, že mé tělo si už nedokáže s nadměrnou únavou poradit,“ napsal na twitteru nyní již bývalý ministr.

Premiér Mark Rutte uvedl, že ministr zdravotnictví ve své funkci skončil, protože není jasné, jak dlouho se bude zotavovat. Povaha současné krize podle předsedy nizozemské vlády přitom vyžaduje ve funkci ministra zdravotnictví někoho, kdo je schopen „pracovat na plno“.

Boje s šířením koronaviru v Nizozemsku se nyní ujme vicepremiér Hugo de Jonge a to do doby, než se najde za Bruinse náhrada. De Jonge na tiskové konferenci oznámil, že hodlá ještě zpřísnit opatření, která mají zabránit šíření viru. Už nyní jsou zavřené školy, bary a restaurace. Nově nebudou smět návštěvy do domovů pro seniory a pečovatelských domů.
Podle nizozemských úřadů se v zemi potvrdilo již 2 460 případů nákazy novým typem koronaviru. Nemoci COVID-19, kterou vir způsobuje, podlehlo 76 lidí. Obětem bylo podle místních zdravotníků mezi 63 a 95 lety.

POSLANCI SR SKLÁDALI SLIB V ROUŠKÁCH, FICO SI JI SUNDAL

Necelé tři týdny po volbách se na Slovensku sešel nový parlament. Kvůli pandemii koronaviru si poslanci nasadili roušky a někteří také ochranné rukavice. Noví členové Národní rady na ustavující schůzi skládají slib a volí nové vedení sněmovny.
První schůze poslanců se podle ústavy musí uskutečnit do 30 dnů od vyhlášení výsledků voleb. Po skončení jednání parlamentu dosluhující vláda Petera Pellegriniho předá demisi prezidentce Zuzaně Čaputové, která v sobotu jmenuje nový kabinet premiéra Igora Matoviče.

Při skládání slibu poslanec podle jednacího řádu sněmovny položí ruku na ústavu, pak podá ruku úřadujícímu šéfovi parlamentu Andreji Dankovi a složení slibu potvrdí podpisem. To v době koronaviru vyžaduje trochu jiný přístup. Přímo do jednacího sálu kancelář parlamentu instalovala stojan s prostředkem na dezinfekci rukou. Ovšem ne všichni opatření dodrželi.

Někteří poslanci včetně předsedy Směru-SD Roberta Fica drželi při skládání přísahy roušku v ruce, píše Denník N. Bez ochrany úst si celý procesem prošel i předseda koaliční strany Svoboda a solidarita Richard Sulík. Ten si roušku nenasadil, ani když podával ruku Dankovi. Stejna tak Fico.

Křesla ve 150členné sněmovně si podělilo šest stran a hnutí. Čtyři z nich se dohodly na vytvoření vládní koalice, která bude mít 95 křesel. Tato výrazná většina koalici umožní bez pomoci opozice prosadit také změny ústavy.

Nastupující premiér Matovič, jehož protikorupční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) vyhrálo volby se ziskem 25 procent hlasů, chce změnou ústavy dosáhnout třeba zavedení plošných prověrek soudců. Slovenské soudnictví od minulého týdne čelí největší korupční kauze v novodobých dějinách země. Policie po raziích obvinila třináct soudců z korupce a z dalších trestných činů.

Z účasti na jednání sněmovny se omluvili dva zvolení poslanci OLaNO. Podle listu Sme jeden z nich po návratu ze zahraničí musel nastoupit kvůli zmíněné pandemii do karantény a další poslankyně je kvůli zdravotním potížím dlouhodobě práceneschopná.

Bývalý prezident a šéf jedné z příštích vládních stran Andrej Kiska zase již dříve v tomto týdnu ohlásil, že si mandát nepřevezme. Zdůvodnil to potížemi se srdcem. V opozici po volbách skončila nejen krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko, ale také sociální demokraté (Směr-SD), jejichž místopředsedou je Pellegrini. Směr-SD expremiéra Fica byl u moci s výjimkou necelých dvou let nepřetržitě od roku 2006.

NEMOCNÝ TAXIKÁŘ ČEKÁ NA REMDESIVIR Z USA OD FIRMY GILEAD

Pro pacienta, který leží v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) v kritickém stavu s nemocí COVID-19, budou moci lékaři použít experimentální lék Remdesivir. Americká firma Gilead, která ho vyrábí, schválila zařazení pacienta do svého programu a lék již odeslala do Česka.

Nemocnice ho zatím neobdržela, řekla v pátek mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. Užití experimentálního léku Remdesivir tento týden dočasně povolilo ministerstvo zdravotnictví. Americká firma ho přiděluje na základě žádosti pro konkrétní pacienty podle popisu jejich stavu.

Premiér Andrej Babiš tento týden uvedl, že vláda by pro lék poslala armádní speciál. Mluvčí nemocnice řekla, že o tom nemá informace.„Mateřská společnost v Americe potvrdila, že lék posílá do České republiky, a ta v České republice ještě nemá informace o jeho dodání. Takže teď je lék zřejmě někde na cestě,“ uvedla mluvčí nemocnice. „O armádním speciálu nic nevím,“ dodala.

Lék by měl dostat pacient, který leží ve VFN s nemocí COVID-19 a je ve vážném stavu. Jeho stav se podle mluvčí v posledních dnech výrazně nezměnil. Americká společnost musela nejdřív schválit jeho zařazení do programu, ve kterém mu lék poskytne.

O lék žádala pro jednoho pacienta ve vážném stavu také Nemocnice Na Bulovce. ČTK shání její vyjádření.

Dočasné povolení pro užití léku platí na šest měsíců. V dokumentu ministerstva je uvedeno, že „lék je určený pro pacienty v České republice, kteří mají potvrzenou infekci COVID-19, jsou hospitalizovaní a jejich zdravotní stav vyžaduje umělou plicní ventilaci“. Nemocnice musí také od pacienta zajistit informovaný souhlas s tím, že mu bude podán experimentální, oficiálně neschválený lék.

Použití nového léku v Česku musí standardně schválit Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten na základě dostupných informací od výrobce, ale také Americké lékové agentury (FDA) nebo Evropské lékové agentury (EMA) posuzuje jeho bezpečnost a účinnost.

V minulosti byl SÚKL kritizován, že běžné posuzování vstupu nového léku trvá dlouho. SÚKL podle mluvčí Barbory Peterové jedná s firmou Gilead o případném schválení klinické studie pro víc pacientů. V Česku je nyní 774 lidí, u kterých se potvrdila nákaza novým koronavirem. Podle čtvrtečních informací ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je 63 nakažených v nemocnicích, z toho pět ve vážném stavu.

GUVERNÉR POŽÁDAL TRUMPA O POMOC

Guvernér amerického státu Kalifornie Gavin Newsom vyhlásil kvůli šíření nového typu koronaviru celoplošnou karanténu. Kalifornie je prvním americkým státem, který přistoupil k plošnému omezení pohybu.

Nejlidnatější stát USA má téměř čtyřicet milionů obyvatel, kteří ode dneška mohou z domovů vycházet jen ve výjimečných případech, informovala agentura AP. Podle Newsoma dosud určitá omezení platila pro zhruba polovinu obyvatel Kalifornie, například v okresech u San Franciska. Aktuální nařízení omezení rozšiřuje na všechny obyvatele státu na západním pobřeží USA. Chodit budou nadále moci jen na nákupy potravin, do lékáren, k lékaři či na úřady. Při procházkách budou muset dodržovat patřičný odstup, zdůraznil

Newsom.

Guvernér rovněž varoval, že v následujících osmi týdnech by se novým koronavirem mohlo nakazit až 56 procent kalifornské populace, tedy více než 20 milionů lidí. V nemocnicích tak podle něj bude potřeba o 19 500 lůžek více, než má stát nyní k dispozici.

Obzvlášť těžce postižené bude podle Newsoma druhé největší americké město Los Angeles. Prezidenta Donalda Trumpa proto už guvernér vyzval, aby do losangelského přístavu vyslal „okamžitě“ armádní nemocniční loď.

Ve Spojených státech už se novým typem koronaviru nakazilo více než 13 000 lidí. Přes 200 jich nemoci COVID-19 podlehlo. Nejhůře postižené jsou státy New York (přes 4 000 případů nákazy), Washington (přes 1 300 případů) a Kalifornie (přes 1 000 případů). Co do počtu úmrtí je na tom nejhůře stát Washington se 74. Druhý stát New York eviduje 32 obětí.

ČR UŽ MÁ 4 VYLÉČENÉ LIDI

Počet vyléčených z nákazy koronavirem se v Česku zvýšil na čtyři. Poslední je žena z Moravskoslezského kraje. Informoval o tom v pátek ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.„I když každý den sledujeme nárůst pozitivních případů, postupně se objevují i dobré zprávy. Vyléčil se čtvrtý pacient!“ napsal Vojtěch na Twitteru.„Jedná se o ženu z Moravskoslezského kraje. Mám velkou radost a věřím, že počet vyléčených bude narůstat,“ dodal ministr.

Žena, která je čtvrtým pacientem vyléčeným v Česku z nemoci COVID-19 a zároveň prvním z Moravskoslezského kraje, musí po propuštění z nemocnice zůstat ještě týden v izolaci. Ženu z Frýdecko-Místecka propustili v pátek lékaři z ostravské fakultní nemocnice. Žena, ročník 1960, se nakazila v Itálii, kde byla lyžovat.

Pacientka jela na zájezd se stejnou cestovní kanceláří jako první moravskoslezský pacient. Ve Fakultní nemocnici Ostrava byla hospitalizována od 12. března. Ležela Klinice infekčního lékařství a nepotřebovala plicní ventilaci. Před hospitalizací byla v domácí karanténě.

„V případě ženy poslední dva testy vyloučily koronavirovou nákazu. Proto byla dnes propuštěna z nemocnice,“ řekla v pátek Petlachová. Dodala, že jí byla nařízena týdenní karanténa.

Vyléčených možná brzy přibude

Ředitelka Krajské hygienické stanice Ostrava Pavla Svrčinová uvedla, že v nejbližších dnech by vyléčených pacientů v kraji mohlo přibýt. Testy se budou totiž dělat i u dalších nakažených. První pacient byl v Moravskoslezském kraji pozitivně testován 9. března.

Počet potvrzených nakažených raketově roste. Den ode dne jich je dvojnásobek

V Moravskoslezském kraji bylo v pátek dopoledne 66 lidí nakažených nemocí COVID-19. Poslední dohledané případy souvisejí například s pingpongovým turnajem na Bruntálsku nebo s nákazou u zaměstnanců korejské firmy na Frýdecko-Místecku. Stále platí, že nejvíc nakažených je na Frýdecko-Místecku, kde je 29 nemocných. Nejméně, tři, jsou na Karvinsku. Ze statistiky hygieniků vyplývá, že v regionu převládá komunitní nákaza nad cestovatelskou v poměru 49 ku 17 případům.
Děčínská trojice

První tři uzdravení pacienti postižení koronavirem pocházejí z Ústecka. O jejich nakažení informovaly zdravotnické úřady hned 1. března. Napřed onemocněl muž, posléze se od něho nakazili lidé z jeho blízkého okolí. Čtyřiačtyřicetiletý muž se nakazil na lyžařském zájezdu v Itálii, v rizikovém regionu v Benátsku, kde byl s manželkou a čtyřmi dětmi. S pozitivním výsledkem byl hospitalizován v Praze. Po několika dnech přešel do domácí izolace. Česko zatím patří k těm málo zemím na světě, ve kterých nebyly vinou epidemie hlášeny žádné oběti na životech a v nichž došlo k uzdravení lidí z nemoci COVID-19.

KORONAVIR: SKLÁRNA MOSER PROPUSTILA 50 ZAMĚSTNANCŮ

Světoznámá sklárna Moser musela kvůli dopadům krize způsobené koronavirem propustit padesátku ze svých zhruba 300 zaměstnanců. Omezená je i výroba a část zaměstnanců zůstává doma. Všichni pracovníci, jejichž přítomnost v areálu podniku není nezbytná, jsou doma. Platí také zákaz vstupu všech pracovníků nebo návštěvníků, kteří v minulých dnech pobývali v zemích s vysokým rizikem nákazy.

Zaměstnanci, kteří cestovali do ciziny, jsou povinni to oznámit nadřízeným, ti rozhodují o dalším postupu.
„Tato opatření a především současná dramatická situace v domácím i mezinárodním obchodě mají významný dopad na ekonomiku firmy. Společnost Moser proto byla nucena uzavřít provoz pece číslo 1 a přistoupit k propuštění celkem padesáti zaměstnanců, včetně několika pracovníků provozu v Karolince v okrese Vsetín,“ uvedl mediální zástupce firmy Tomáš Hečko. .

„Firma vzniklou situaci řeší v úzkém kontaktu s Úřadem práce v Karlových Varech a je připravena v této věci poskytnout úřadům státní správy maximální součinnost,“ dodal. Společnost také uzavřela provoz huti. Při ručním foukání skla není možné s ohledem na tradiční pracovní postupy udržet takovou úroveň hygieny, která je v současné situaci nezbytná.

Podle výroční zprávy z roku 2018 zaměstnávala tehdy společnost okolo 315 lidí. Firma v roce 2018 hospodařila s obratem bezmála 300 milionů korun a vykázala ztrátu po zdanění ve výši 51 milionů korun.

PROF. PRYMULA CHCE OMEZIT SLEVY, DOPORUČIT TEXTILNÍ ROUŠKY

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula je proti tomu, aby pokračovaly v současnosti v supermarketech slevové akce na potraviny. Navrhne vládě, aby je zcela zrušila. Podle něj to způsobuje komplikace. Rozvoz letáků je podle něj také zdrojem šíření koronaviru.

„Vládě navrhnu, že slevové akce zrušíme. Myslím si, že v této době je to zbytečné, nemají význam. Ba naopak, jsou potencionálně nebezpečné, protože každý chce vhazovat různé letáky do schránek a to je další evenutální riziko šíření viru,“ prohlásil Prymula po jednání Ústředního krizového štábu.

Prymula v pátek také doporučil všem nošení textilních roušek. Řekl, že by chtěl je dostat ke všem obyvatelům. Znovu vyzval veřejnost, ať zůstane o víkendu doma. A pokud do venkovských sídel přece jen zamíří, nemají chodit mezi místní lidi.

„Chtěl bych apelovat na občany, aby tak činili pokud je to nezbytně nutné. Pokud tak učiní, aby udržovali elementární pravidla, nestýkali se s místním obyvatelstvem,“ řekl Prymula k případným víkendovým cestám na chalupy či do přírody. Se stejným požadavkem na veřejnost apelují také policisté.

Protože se stále ptáte: Nehodláme kontrolovat, jestli má někdo v kufru motyčku a jídlo na 3 dny... Pokud musíte na chalupu, jeďte... ALE nechoďte mezi místní, dodržujte nařízení vlády a neohrožujte sebe ani ostatní „Spoléhám, že lidé jsou rozumní a zváží, jestli je nutné na chatu jezdit. Nařízení je jasné,“ řekl na páteční tiskové konferenci také ministr vnitra Jan Hamáček.

Prymula zároveň vyloučil spekulace, že by se v rámci omezujících opatření měly uzavírat velké územní celky, jako je Praha. Upozornil, že se situace neustále vyhodnocuje a že maximálně může jít o malé obce, jako se stalo v případě Litovle.

„Otázka uzavření Prahy se tu ukazuje každý den. Je to naprosto nesmyslné. Nejsme Čína, nemůžeme si dovolit opouzdřit takovouto lokalitu. Ostatní regiony by musely nahradit její produkci a to je naprosto nemožné. My naopak budeme analyzovat situaci v Litovli a dalších uzavřených obcích, řešíme, jakým způsobem tam zajistit zásobování a léky. Může se stát, že uzavřeme malé vesničky, ale určitě to nebude otázka Prahy ani jiných velkých měst,“ řekl Prymula.

Zapomeňte na chaty, nabádá ministr. Policie bude přesuny kontrolovat

Prymula rovněž řekl, že považuje možnost vyhlášení zákazu vycházení za zcela krajní řešení, které v současné i dohledné době nijak nepředpokládá.„Je to naprosto limitní opatření, kdyby všechno selhalo. Doufám, že k němu nebude třeba přistoupit. Nemyslím si, že to nastane ,“ řekl.

Zároveň apeloval na obyvatele, aby, pokud mají možnost, používali textilní roušky. „Ukazuje se, že použití jednorázových roušek je příliš náročné. A příliš opakovaně je používat nelze. I my sami budeme uvažovat, abychom pro obyvatelstvo získali roušky textilní,“ řekl.

Prymula okomentoval také současný stav českého zdravotnictví. „Detailně jsme zmapovali zdravotnické vybavení, které máme. Máme poměrně vysoký počet ventilátorů, další dokoupíme až do výše 400. Je tu spousta pacientů, kteří umělou plicní ventilaci potřebují,“ řekl.

„Chystáme se také na přeškolování sestřiček, abychom mohli z hlediska kapacity určité sféry zdravotnictví doplnit,“ dodal.
Hotely pro zdravotníky Prymula také řekl, že ministr zahraničí Tomáš Petříček navrhuje vyčlenit určitou kapacitu hotelů tak, aby bylo možné zdravotníkům poskytnout ubytování u zdravotnických zařízení.

U remdesiviru musíme čekat na výsledky, pak to může být lék, říká biochemik

„Potkáváme se s tím, že zdravotníci a jejich rodiny hodnotí svoji misi, to znamená péči ve zdravotnických zařízeních jako rizikovou a nechtějí v případě nákazy toto zavléci do svých rodin. Mohli by bydlet v hotelích u zdravotnických zařízení, přestože tady zatím tolik nákaz u zdravotníků není,“ poznamenal Prymula.Tento model je podle něj aplikován v několika zemích v zahraničí. „Takže jsme připraveni postupovat i tímto způsobem,“ doplnil předseda štábu. Vláda už dříve omezila provoz ubytovacích služe

TRUMP: ČERVNOVÝ SUMMIT G7 NAHRADÍ VIDEOKONFERENCE

Kvůli šíření nového typu koronaviru zrušil americký prezident Donald Trump summit hospodářsky nejvyspělejších zemí G7, který se měl uskutečnit v červnu v rezidenci Camp David v americkém Marylandu. Lídři USA, Kanady, Japonska, Německa, Francie, Itálie, Británie a zástupce Evropské unie se spojí místo toho prostřednictvím videokonference.

Prezidentův ekonomický poradce Larry Kudlow, který měl uspořádání červnového summitu na starosti, už podle agentury Reuters o rozhodnutí informoval zástupce všech dotčených zemí. Trump s lídry ostatních států ze skupiny G7 jednal prostřednictvím videokonference už v pondělí. Prezidenti a premiéři se radili o společném postupu proti globální pandemii nového typu koronaviru či o hospodářských důsledcích současného vývoje.

Podobnou videokonferenci jako v pondělí chce Bílý dům uspořádat i v dubnu, květnu a nakonec i v červnu, kdy se mělo uskutečnit osobní setkání na venkovské rezidenci amerických prezidentů Camp David. Podle mluvčího Bílého domu Judda Deerea se americký prezident rozhodl zrušit setkání v USA a nahradit jej videokonferencí, aby „každá země mohla soustředit všechny své zdroje na reakci na zdravotnickou a hospodářskou výzvu, jakou COVID-19 představuje“.

Trump podle agentury Reuters původně plánoval, že hlavním tématem červnového jednání bude hospodářství. Do pozadí chtěl odsunout například boj proti klimatickým změnám.

Poslední summit zemí G7 se konal v srpnu v jihofrancouzském letovisku Biarritz. Trump původně plánoval, že by se letošní vrcholná schůzka mohla uskutečnit v jeho soukromém golfovém středisku na Floridě. Po kritice, kterou si za to vysloužil, oznámil, že lídry G7 pozve do rezidence Camp David ve státě Maryland.

U REMDESIVIRU MUSÍME ČEKAT NA VÝSLEDKY, PAK TO MŮŽE BÝT LÉK

Nakaženým koronavirem svítá naděje. Státní ústav pro kontrolu léčiv u nás povolil podávání látky remdesivir. Dostávat ji budou jen pacienti v kritickém stavu, protože jde o experimentální preparát, který není registrovaný. „Je nutné, aby prošel klinickými studiemi a prokázal účinnost i bezpečnost,“ říká medicinální chemik Radim Nencka.

- V čem je remdesivir zásadní pro případnou léčbu nového typu koronaviru?

Remdesivir je přímo působící antivirotikum, které zasahuje hlavní replikační enzym koronaviru SARS-CoV-2, tedy jeho polymerázu. Jde o enzym, bez kterého se nemohou propojovat nukleotidy, což jsou takové stavební kameny genetické informace. Remdesivir zabrání tomuto enzymu (polymeráze), aby dokončil zapsání celého kódu viru do jedné molekuly RNA. Ta se tak nedokončí a virus se nemůže množit.

Když si to představíme jako strom, který se větví, je remdesivir zahradník, který větev zařízne. Nemůže se tak větvit a množit dál, čili se dál v našem těle nešíří.

- Jak látka v těle působí?

Remdesivir je podáván infuzí do žíly. Krevním oběhem se dostane do zasažené tkáně, do plicních buněk. Tam je změněn tak, že může oklamat virus a tvářit se jako normální stavební kámen pro syntézu jeho genetické informace. Tak se chová jako takový Trojský kůň, který zastaví invazi viru v buňkách.

Radim Nencka

Mgr. Radim Nencka, Ph.D, je vedoucím výzkumné skupiny v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB).
Je absolventem Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. Získal doktorát z organické chemie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze pod vedením dr. Huberta Hřebabeckého ve skupině prof. Holého na ÚOCHB, postdoktorandský pobyt strávil v laboratoři medicinální chemie univerzity v belgickém Gentu.

Ve své výzkumné práci se zabývá např. syntézou nových sloučenin pro léčbu virových onemocnění.

- Když pacient remdesivir dostane, za jak dlouho začne látka působit?

Podle dostupných informací, které jsou v současné době jen kusé a zatím nejsou podloženy solidními klinickými studiemi, látka vykazuje určitou aktivitu a to poměrně rychle a můžeme ji zachytit v řádech dnů. Pořád je to ale všechno hodně čerstvé, studie jsou ovšem v plném proudu.

Co všechno je potřeba pro to, aby byla látka remdesivir případně schválena oficiálně jako lék?

Je jednoznačně nutné, aby remdesivir prošel klinickými studiemi a prokázal jak účinnost, tak bezpečnost u rozsáhle skupiny lidí. Je například důležité, aby bylo jednoznačně prokázáno, jestli látka přináší potřebný efekt v porovnání s možnými vedlejšími účinky. U pacientů v kritickém stavu jsou samozřejmě tato měřítka jiná než u pacientů s lehkými příznaky jako jsou u chřipky.

- Co to v praxi bude pro lidi znamenat, že se stane oficiálním lékem?

Tady bych opravdu zatím nepředbíhal, klinické zkoušky hotovy nejsou. Podle toho, jak dopadnou, tak významný bude vliv na léčbu pacientů. V současné době u nás tento lék schválen není. O každé jeho použití se musí žádat a bude použit pouze u závažných případů, kdy jim může zachránit život.

S ohledem na remdesivir se o něm můžeme reálně bavit jako o léku na COVID-19?

Toto asi souvisí s předchozí otázkou. Můj velmi optimistický odhad je, že to uvidíme za měsíc nebo dva.
Koronavirus umí naší obranyschopnosti chytře unikat, říká imunolog Zadražil

- Jak dlouho to ještě může trvat, v jaké jsme fázi?

Remdesivir je v poslední, tedy třetí fázi, klinických zkoušek, které probíhají jak v USA, tak v Číně. Pak následuje schvalovací proces, kde se zhodnotí všechna data získaná v klinických zkouškách.
Testy po celém světě tedy probíhají. Kdy se jedná jen o práci v laboratoři, a kdy už začnou probíhat první testy na lidech?
Tady je „laboratorní“ práce již dávno hotová. U remdesiviru testy na lidech probíhají díky spojení s virem Ebola již dávno. U většiny normálních léčiv probíhá celý proces v preklinickém a klinickém stupni. Preklinická část zahrnuje vlastní výzkum nových kandidátů na léčiva a jejich testy například na zvířatech. Klinické hodnocení léčiv se provádí na lidech ve třech fázích.

- Pokud remdesivir prošel přes SÚKL a MZČR znamená to, že je už ten lék u nás zaregistrovaný?

Remdesivir je pouze experimentální preparát, není nikde registrován, ale SÚKL schválil jeho experimentální použití.

- Je správně, že už se bude remdesivir podávat, i když celým procesem neprošel?

Samozřejmě probíhá paralelně klasicky vývoj léčiva ve smyslu klinických testů. To může trvat rok i dva, ale bude záležet na vývoji onemocnění, tzn. jestli bude dost pacientů na testování. Smysl je právě ve vyhodnocení účinnosti na jedné straně a bezpečnosti na straně druhé.

- Pracuje se na nějakým jiných variantách léků, nebo je toto jediná cesta, kterou se nyní výzkum ubírá?

Takových látek jako je remdesivir je poměrně málo, i když včera se objevila i informace o látce favipiravir, která má podobný mechanismus účinku a byla na tento koronavirus i úspěšně testována. Ale těch cest je celá řada. Bohužel v současné situaci můžeme počítat pouze s látkami, které jsou, řekl bych, ve velmi pokročilé fázi. To znamená, látky byly schváleny na nějakou jinou nemoc anebo byl jejich vývoj spojen s podobnými viry a jsou již minimálně v klinických studiích.
V Číně je na seznamu potenciálně účinných látek kromě remdesiviru také chlorochin, generické léčivo schválené proti malárii, které se jeví, že v preklinických studiích zabraňuje vstupu koronaviru do buňky.

- Jaké další léky se pacientům nakaženým koronavirem podávají a zmírňují příznaky nemoci COVID-19?

V tomto případě se samozřejmě aplikuje symptomatická léčba, tedy léčba příznaků toho onemocnění. Objevily se také informace, že u pacientů s pokročilým onemocněním COVID-19 se osvědčilo použití tocilizumabu eventuálně sarilumabu, což jsou monoklonální protilátky, které působí přesně jen proti jedné věci, v tomto případě receptoru na interleukin-6. Tato léčba má vlastně zabránit přehnanému zánětu, který tento virus může u některých lidí vyvolat.

NĚMCI CHODÍ NAKUPOVAT DO OBCÍ NA DĚČÍNSKU, NEMAJÍ ROUŠKY

Starosta města Dolní Poustevna na Děčínsku v pátek vyzval místní prodejce, aby nic neprodávali cizincům, kteří nelegálně překračující zelenou hranici. Ti si do českého městečka chodí kupovat hlavně levnější alkohol a cigarety.

„Dostávám plno zpráv od místních občanů, že ve městě na české straně hranic stále i přes zákaz potkávají naše německé sousedy. Ti si většinou jdou do našich obchodů koupit alkohol nebo chodí po městě a různě posedávají,“ řekl pro iDNES.cz starosta Dolní Poustevny Robert Holec.

„Proto jsem dnes vydal doporučení českým obchodníkům, aby neobsluhovali zahraniční občany, abychom jim ukázali, že to, co je vydané v České republice, se musí dodržovat,“ dodal starosta města, které sousedí s německým Sebnitz.
Místním lidem se navíc nelíbí, že většina cizinců se po městě pohybuje bez roušek.„V Německu je virus daleko rozšířenější než u nás a opatření tam jsou daleko měkčí. Takže hrozba, že to sem někdo donese, je veliká,“ podotýká Holec.

Starosta Dolní Poustevny se o pomoc obrátil na policii a armádu. „Právě mi policie slíbila, že začnou hlídat i zelenou hranici. Jsem moc rád, že koordinace je na dobré úrovni a policie a armáda se opravdu snaží,“ pochválil si v pátek krátce před třetí hodinou odpolední. „Němce jako sousedy tu máme rádi a dobře spolu s nimi spolupracujeme. Myslím si však, že platná nařízení by se měla dodržovat,“ podotýká starosta hraniční obce.

RADNÍ PRAHY TŘEŠTÍKOVÁ SE ZVIDITELŇUJE DOPISEM ZEMANOVI

Velmi ostrý dopis posílá prezidentovi Miloši Zemanovi pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková. Zastala se herců, které prezident napadl ve svém projevu k situaci k epidemii koronaviru v televizi Prima. Napsala mu, že divadla se proměnila v dílny, kde se šijí roušky, zatímco on mlčel a jeho poradce Martin Nejedlý po návratu z Číny porušoval karanténu.

Pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková napsala dopis prezidentovi Miloši Zemanovi. Zastala se herců, na které Zeman ve svém projevu zaútočil.

„V Praze jsou desítky divadel, která se ihned po svém uzavření přeměnila na šicí dílny a vyrábí tisíce roušek pro zdravotníky, domovy důchodců, pečovatelská centra i pro jednotlivé obyvatele. Suplují tak pomoc státu, které se zatím nedostává,“ napsala na Hrad pražská radní Třeštíková, která byla zvolena za uskupení Praha sobě. Dopis zveřejnila i na svém Facebooku.

Prezident ve svém projevu poděkoval Číně za to, že kvůli koronaviru posílá do Česka roušky i respirátory. „Chtěl bych proto poděkovat Čínské lidové republice, která nám jako jediná země pomohla v dodávce těchto prostředků,“ řekl Zeman. Pro pomoc přitom letělo z Kyjev ukrajinské letadlo Ruslan a Čína tak v tomto konkrétním případě Česku pomáhá.
V části projevu, který vadí radní pro kulturu Třeštíkové, napadl Zeman herce. „Herci, z nichž někteří si stěžovali, že nemají kšefty, by udělali lépe, kdyby například navštívili domovy důchodců a přinesli tam trochu radosti,“ prohlásil doslova prezident. Návštěvy domovů důchodců jsou přitom z rozhodnutí Bezpečnostní rady státu zakázané.

„Kulturní obec, která bude jednou z ekonomicky nejhůře postižených sfér, v uplynulých týdnech naší zemi pomáhala, jak jen to šlo, zatímco Vy jste coby prezident republiky mlčel, Vaši arogantní pobočníci porušovali karanténu, roznášeli po Praze smrtelně nebezpečný virus a nikdo z vašeho okolí nemusel řešit svou finanční budoucnost,“ napsala Zemanovi pražská radní.

„Svým projevem jste nespravedlivě a hrubě urazil desetitisíce skvělých lidí, kteří svým sousedům každý den nabízejí úlevu duše a dnes pomáhají, kde to jen lze,“ píše na Hrad Třeštíková a vyzvala Zemana k omluvě. Také řada opozičních politiků se k projevu Zemana vyjádřila kriticky.

NEMOCNICE POTŘEBUJÍ KREV, DÁRCŮ UBYLO O POLOVINU

Nebojte se a pojďte darovat krev, vyzývají nemocnice. Ty kvůli pandemii koronaviru pociťují nedostatek dárců, snížil se až o polovinu. Transfuzní stanice se začínají obávat o dostatek krevních zásob. Přestože se chod nemocnic zpomalil, akutní výkony a operace se zastavit nemohou, krev je proto potřeba.

„Od minulého týdne došlo k dramatickému poklesu počtu přicházejících dárců, a to zhruba o polovinu. Vzhledem k omezení zdravotní péče asi dojde zároveň k mírnému poklesu spotřeby transfuzních přípravků, ale samotný pokles počtu odběrů je podstatně větší a brzy se můžeme dostat do určitých problémů,“ konstatuje primář transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice Petr Turek.

Podle lékařky Veroniky Hanzlíkové z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze jsou přípravky z lidské krve nenahraditelnou součástí léčby mnoha hematologických a onkologických pacientů nebo předčasně narozených dětí. Krev od dárců se také může využívat při komplikovaném porodu. „Chtěla bych proto vyzvat všechny dárce, aby se nebáli, a i nadále chodili darovat krev, jak jsou zvyklí,“ apeluje Hanzlíková.

Doplnila, že některé přípravky nelze dlouho skladovat. Červené krvinky se mohou použít do 42 dnů od odběru, ale například krevní destičky se musí použít do pěti dní od odběru.

Přenos koronaviru z krve zatím nebyl prokázán

„Někteří jsou v karanténě nebo v uzavřených lokalitách, například v Litovli či Uničově,“ objasnil snížený počet dárců tiskový mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Olomouci Adam Fritscher. Někteří lidé mají také strach. Podle Dany Lipovské, mluvčí brněnské nemocnice u svaté Anny, se lidé bojí vycházet ven kvůli možnosti nákazy a kontaktu s cizími lidmi.

Nemocnice prosí dárce, aby krev darovat přišli. Zavádí ale zvýšená bezpečnostní opatření, i když přenos koronaviru na člověka z krve zatím nebyl prokázán. Lidé musí darování krve o měsíc odložit po návratu ze zahraničí nebo po kontaktu s osobou trpící onemocněním horních cest dýchacích.

„Každému dárci ihned po příchodu měříme tělesnou teplot, pokud je tato v normě, vyplní papír, kde podepisuje, že nebyl v kontaktu s nákazou ani neprokazuje žádné známky onemocnění koronavirovou infekcí,“ vysvětlila postup mluvčí Lipovská. Pokud dárce nedá vědět, že onemocněl, transfuzní přípravky se uvolňují potřebným.

V KARANTÉNĚ ČR CHODÍ DO PRÁCE SKORO POLOVINA LIDÍ

Tři pětiny Čechů si myslí, že vláda zvládá současnou situaci v souvislosti s koronavirem a nákazou COVID-19, ukázal výzkum agentury Behavio. Ohrožené nákazou se více cítí ženy a starší lidé se bojí stejně jako mladší. Výsledky taktéž ukázaly, že lidem doma chybí nejvíce širší rodina a kolegové z práce.

Dělník na okraji uzavřené zóny u obce Litovel - Nasobůrky. (20. března 2020) | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA
V současné situaci se lidé nákazy koronavirem podle průzkumu bojí více ženy, ale strach není přímo úměrný stoupajícímu věku.

I když jsou starší lidé nemocí více ohrožení, bojí se jí stejně jako mladší ročníky. Roušky, které je povinnost nosit, si lidé museli vesměs vyrobit sami, zhruba polovina dotázaných. Zhruba 30 procent má koupené roušky nebo respirátory. I když je jejich nedostatek nejčastějším důvodem kritiky vlády, lidé ji chválí. Podle více než 60 procent účastníků průzkumu zvládá vláda koronavirovou situaci dobře.

Necelých 40 procent Čechů to ale vidí opačně. Kritičtí jsou hlavně vysokoškoláci. Mezi nejčastější důvody nespokojenosti patří nedostatek roušek a vybavení, pocit, že jim vláda neustále lže a obrací situaci ve svoje PR. Zaznívá také silná nedůvěra k premiérovi Andreji Babišovi. Rozdílné názory jsou vidět i podle voličské základny. Voliči ANO jsou vesměs spokojení, podporovatelé Pirátů či ODS to mají naopak.

Práce i aktuální dění

Momentálně je na celou Českou republiku vyhlášená karanténa. Lidé tak mají chodit ven jen v nejnutnějších případech a do práce. Do ní stále fyzicky dochází 40 procent populace, necelých 20 procent pracuje z domova.

V Praze je na home office 36 procent lidí. Přímo do práce stále v metropoli chodí 30 procent zaměstnanců. Další kraje, kde větší počet lidí pracuje z domova, jsou Pardubický (28 procent) a Jihočeský (26 procent). Podle průzkumu naprostá většina Čechů sleduje aktuální dění každý den, třetina prakticky neustále. Čtvrtina lidí si myslí, že nouzový stav, který vláda vyhlásila na dobu 30 dní, bude trvat až dva měsíce. Třetina lidí nad 55 let si myslí, že nouzový stav bude trvat déle než dva měsíce.

„Strach souvisí s tím, jak optimisticky či naopak pesimisticky lidé vnímají délku nouzových opatření. Ti, kteří jsou více nervózní, očekávat obecně delší trvání tohoto období. Dobrou zprávou je, že se lidé snaží pomáhat a to celá polovina populace,“ uvedla za agenturu Anna Hájková. Devatenáct procent lidí nabídlo pomoc sousedům, 18 procent naopak šije a rozdává roušky. Mladší lidé se taktéž hlásí jako dobrovolníci, někteří naopak poslali finanční dar neziskovým organizacím.

Chybí kolegové i rodina

Většina lidí tráví čas doma sledováním televize, filmů a videí. Dalších 40 procent lidí spíše uklízí, 25 procent lidí si čte.

Agentura se Čechů taktéž ptala, co jim nejvíce chybí.

„K vážnějším výpadkům v zásobování samozřejmě patří roušky a materiál na jejich domácí výrobu, respirátory, desinfekce. Lidé ale také ve zvýšené míře poptávají doplňky stravy, především vitamíny,“ uvedla Hájková s tím, že lidem chybí doma spíše konkrétní věci – stavební materiál, nářadí, rotoped či běhací pás.

„Lidem, zejména tedy ženám, by potěšilo zajít si na takové ty nákupy ‚pro radost’, něco pěkného na sebe i pro děti, ale i maličkosti jako třeba šátek nebo zákusek. A nebyli bychom Češi, kdyby nám nechybělo čepované pivo. Hospody se nemůže dočkat 22 procent lidí. Nejčastěji ale v izolaci lidem schází jiní lidé – rodina, přátelé a dokonce i kolegové,“ doplnila mluvčí.

„Situace se rychle mění a s ní i potřeby lidí. Proto jsme výzkum provedli včera v řádu několika hodin. Zajímá nás, jak lidé prožívají karanténu, jak se cítí a jestli mají dostatek informací. To jsou klíčové informace pro úřady a vládu, aby věděli, jak lidem pomoci. Firmy zase řeší, jak v nových podmínkách fungovat. Data jsou prostě v této době potřebná víc než kdy jindy” uvedl Vojtěch Prokeš, sociolog a ředitel výzkumu Behavio. Výzkum probíhal online na reprezentativním vzorku 1000 pro českou online populaci. Data agentury sbírala od 19.3. 15:00 do 20.3. 09:0

BRITSKÁ SESTŘIČKA DŘELA V NEMOCNICI, V PRODEJNÁCH NA NI UŽ NEZBYLY POTRAVINY

Britská sestřička dřela dva dny v kuse. Prázdné regály ji přivedly k slzám: Vyčerpaná britská zdravotní sestra Dawn Bilbroughová v slzách poprosila své spoluobčany, aby přestali vykupovat zásoby. Když totiž po 48 hodinách v práci vyrazila na nákup, nenašla v obchodě ani ovoce, ani zeleninu. Její výzvu pak zopakoval ministr zdravotnictví Matt Hancock. Do služby se mají také paradoxně vrátit lékaři v důchodu.

Jsem sestřička z jednotky intenzivní péče, právě jsem dokončila 48 hodin práce, jenom jsem si chtěla nakoupit něco na další dva dny. Žádné ovoce, žádná zelenina. Nevím, jak teď mám zůstat zdravá,“ líčila Bilbroughová po návštěvě supermarketu.

Při pohledu na prázdné regály si prý „trochu pobrečela“. „Musíte s tím prostě přestat! Protože jsou to lidi jako já, kdo se o vás bude starat, když vám bude nejhůř. Prostě s tím přestaňte!“ apelovala viditelně rozrušená zdravotnice. A není sama.
Stejnou výzvu ve videu na Facebooku adresoval lidem i Dave Holt, který se představil jako patolog působící v jihoanglickém hrabství Berkshire. „Některé z věcí, které jsem v posledních dnech viděl, jsou naprosto odporné. Viděl jsem operace bez dezinfekčního gelu, protože ho lidi kradou z recepce. Pracuju s jednou milou paní, která má problémy obstarat si něco k jídlu pro sebe a svoji rodinu,“ řekl.

Jeho kolegové jsou podle něj v důsledku šíření nového koronaviru pod obrovským tlakem, situaci popsal jako „absolutně katastrofální“. „A pak vidím lidi, kteří vyprazdňují regály, aby mohli jít domů a sedět a koukat dalších několik týdnů na televizi, jako by byli na dovolené. (...) My jsme neustále v práci, a když se pak dostaneme do obchodu, už tam nic nezbývá,“ dodal.

Muž ve svém videu prosí všechny, kdo mohou situaci nějak zlepšit, aby tak učinili. Britský premiér Boris Johnson už dříve vyzval obyvatele, aby nehromadili zásoby potravin, ale podle BBC jeho slova zdá se nepadla na úrodnou půdu.
Ministr Hancock ve vysílání BBC v reakci na zpověď Bilbroughové vyjádřil soucit s ní a všemi ostatními v podobné situaci. Zdůraznil potřebu dodržovat platná doporučení, vláda prý ohledně zajištění základních potřeb pro zdravotníky učiní „cokoli, co bude potřeba“.

Vláda povolává lékaře a sestry v důchodu

Britský státní zdravotnický systém NHS kvůli napjaté situaci v nemocnicích vyzývá někdejší lékaře a zdravotní sestry, aby se vrátili z důchodu do služby a podpořili boj proti nemoci COVID-19. Jde o paradoxní krok – právě senioři jsou touto chorobou nejvíce ohroženi a právě v nedostatečně vybavených ordinacích budou koronaviru vystaveni víc než jiní zaměstnanci.

Podle BBC se příslušné dopisy rozesílají více než 65 tisícům bývalých zdravotníků v Anglii a Walesu. V Británii se množí signály ohledně přetížení nemocnic, podobně jako ve Francii, přičemž zdravotníci v obou zemích také trápí nedostatek ochranných pomůcek.

Zapojení pracovníků, kteří už mají svou kariéru za sebou, bylo jedním z možných kroků uvedených v akčním plánu britské vlády zveřejněném na začátku měsíce. Tehdy měla Británie pouze několik desítek potvrzených případů nákazy novým koronavirem. Dnes je jich v zemi více než tři tisíce, přičemž 144 nakažených už zemřelo. Sílí proto obavy z vyčerpání kapacit NHS.

Britská královna poděkovala vědcům a zdravotníkům za boj s koronavirem

Podle předních představitelů britského zdravotnictví jsou bývalí zaměstnanci potřeba pro posílení složek v první linii.
Apelují na kolegy, kteří NHS opustili v posledních třech letech, aby se znovu přihlásili do služby a pomohli v boji proti „nejvážnější globální zdravotní hrozbě v dějinách“. Kromě toho by také mohli být dočasně zapojeni medici, kteří jsou v posledním ročníku studií, píše BBC.

Vedle personálních problémů se v Británii podobně jako v jiných zemích skloňuje také nedostatek ochranných zdravotnických pomůcek či ventilátorů, které mohou pacientům s COVID-19 zachraňovat životy. Vláda slibuje, že vybavení zajistí a ohledně ventilátorů už apelovala na soukromý sektor, aby soustředil své prostředky na jejich výrobu.

„Je to neuvěřitelné. Během několika dní se některé přední technologické společnosti daly do díla a už dokázaly přijít s prototypy,“ řekl v pátek britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. „Potřebujeme všechno, co zvládnete vyrobit, a koupíme to od vás, protože když jich bude pro NHS moc, byla by to pro nás velmi příjemná starost, i další země po celém světě ventilátory potřebují. Žádný počet není příliš velký,“ vzkázal.

CENTRÁLNÍ SKLAD V CHRUDIMI NA OCHRANNÉ PROSTŘEDKY, ZÁSOBY PRO ČR

V souvislosti s přípravou na velké centrální zásilky ochranných prostředků od státu prověřoval v průběhu čtvrtečního odpoledne hejtman Martin Netolický připravenost krajského centrálního skladu v Chrudimi, ale také distribuci dále do obcí s rozšířenou působností. Z toho důvodu navštívil Holice, Českou Třebovou a Ústí nad Orlicí.

„Naše krajské sklady fungují v tuto chvíli velmi dobře, avšak bude nutné jejich personální posílení v souvislosti s většími zásilkami, které stát řeší v Číně. Proto jsme se domluvili s dobrovolnými hasiči, kteří tyto sklady budou obsluhovat a pomáhat také s distribucí. Chrudimský sklad je v tuto chvíli velmi dobře funkční a svoji kapacitou by měl i větší zásilky zvládnout. Důležité pro nás však je, aby se následně materiál dostal co nejdříve i do dalších pobočných skladů v Ústí nad Orlicí a Litomyšle, ve kterých si budou příslušné dodávky odebírat obce s rozšířenou působností,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

„V tuto chvíli je systém až na drobné zádrhely v komunikaci připraven z mého pohledu velmi dobře, avšak je nutné počítat s maximálním nasazením v momentě, kdy dorazí větší objem. Se starosty jsem v pravidelném kontaktu a všichni jsou maximálně vstřícní a chtějí distribuci pomoci tak, aby se co nejdříve po naskladnění v centrálním skladu dostala k těm, kterým je určená,“ sdělil hejtman Netolický, který z důvodu usnadnění distribuce zřídil speciální zásobovací štáb, který zasedá každé ráno v 9 hodin a dle potřeby také v 15 hodin. Martin Madejewský, DiS., oddělení komunikace a vnějších vztahů

HEJTMAN MUDr. BĚHOUNEK: NEJEZDĚTE NA CHALUPY VYSOČINY I JINAM

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek vyzývá: Chataři a chalupáři odložte cesty na Vysočinu: S odvoláním na rozhodnutí vlády o zákazu volného pohybu osob platné od 16. března 2020 upozorňuji nejen občany Kraje Vysočina na zákaz volného pohybu osob na území České republiky. Tento zákaz se týká i víkendové migrace nejen z měst jiných regionů směrem na Vysočinu. Vláda jasně definovala, co je respektováno a povoleno s výjimkami cest do zaměstnání, do zdravotnických zařízení, nezbytné cesty za rodinou nebo k lékaři.

Obracím se naléhavě ne všechny občany Vysočiny a také pražských, brněnských i dalších aglomerací, aby odložili víkendovou migraci na své chaty a chalupy na Vysočinu. Cestování za rekreací není v této době vhodné. Pokud už musíte na chalupu, přijeďte na Vysočinu, ale zůstaňte tady nejméně dva týdny a dodržujte důsledně všechna doporučená opatření.

Prosím, soustřeďme se nyní na plnění svých povinností plynoucích z nouzového stavu, a odložme veškeré zbytné cesty za rekreací s pendlováním tam a zpět. Buďme na sebe maximálně přísní a odložme i práci na pozemcích v zahrádkářských koloniích. Chovejme se maximálně odpovědně, jinak hrozí další rozšiřování nebezpečné nemoci. Jen s dodržováním doporučovaných pravidel a zásad je možné zvládnout a překonat tuto nesnadnou dobu.Díky!. MUDr. Jiří Běhounek, lékař a hejtman Kraje Vysočina