iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Leyenová nemůže řídit Evropu, není de Gaulle či Churchill

EU dnes nemá žádnou osobnost, která by se postavila do světové války proti nebezpečnému koronaviru, ale i řešení uprchlické krize a tisícům uprchlíků, kteří jsou v Turecku i jinde, a nikdo neví, co s nimi. Je jasné že Leyenová z Německa, Ital Michel, Sassoli či komisařky, jako je Švédka Johanssonová a spol., na to nemají znalosti, umění, strategii a schopnosti. Tady chybí takoví politici a váleční odborníci, jako byli de Gaulle či Churchill ve válce proti Hitlerovi. Dokud EU nevymění vedení, nebude úspěšná v Evropě i světě.

Koronavirus v Bruselu. Nakazil se hlavní brexitový vyjednávač EU Barnier: Michel Barnier, hlavní vyjednavač Evropské unie v rozhovorech o budoucí podobě vzájemných vztahů unie s Británií po brexitu, ve čtvrtek oznámil, že byl pozitivně testován na nový koronavirus. V prohlášení zveřejněném na Twitteru dodal, že se cítí dobře a neklesá na mysli. „Chtěl bych vás informovat, že jsem byl pozitivně testován na nemoc COVID-19. Cítím se dobře a snažím se myslet pozitivně. Dodržuji všechna potřebná opatření, stejně jako můj tým.

Můj vzkaz všem, kdo jsou také zasažení nebo v izolaci: Společně se toho dostaneme,“ napsal Barnier na Twitteru. Podporu Barnierovi na Twitteru bezprostředně vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel, který mu popřál brzké uzdravení.

Druhé kolo rozhovorů, které se původně mělo konat v Londýně tento týden, bylo kvůli epidemii koronaviru zrušeno už minulý čtvrtek. Plán na jednání prostřednictvím videokonference se dosud neuskutečnil. Mnoho expertů nyní míní, že bude kvůli problémům způsobeným koronavirem nutné prodloužit přechodné období ve kterém se Británie ocitla po odchodu z Evropské unie 31. ledna, připomněl bruselský server Politico.

Britská vláda nicméně zatím trvá na tom, že se bude držet plánovaného časového rozvrhu. Navzdory pandemii chce tak Londýn s Bruselem dohodu o budoucích vztazích po brexitu nadále dojednat do konce roku.

V ITÁLII OHNISKO KORONAVIRU, MÁRNICE PLNÉ, KREMATORIA NESTÍHAJÍ

Italským epicentrem současné pandemie je Lombardie. Nemoc si zde vyžádala přes 1 900 obětí. Pohřební služby nestíhají a v márnicích se hromadí těla. „Mrtvých je prostě příliš mnoho,“ říkají místní duchovní. Zaměstnanci pohřební služby si stěžují, že nemají dostatek ochranných prostředků.

„Bohužel, nevíme co s nimi,“ svěřil se listu The New York Times bratr Marco v márnici kostela Všech svatých v Bergamu. Márnice v místních nemocnicích jsou přeplněné a starosta města nechal nedávno pro veřejnost uzavřít hlavní městský hřbitov. Stalo se tak poprvé od druhé světové války.

Právě do kostela v areálu hřbitova jsou nyní sváženy rakve s oběťmi choroby COVID-19. Krematorium však nestíhá. „Kremace nějaký čas trvá a mrtvých je prostě příliš mnoho,“ vysvětluje při pohledu na hromadící se rakve duchovní.
Přeplněné jsou také pohřební ústavy. Zjistil to i Luca di Palma, jehož otec koronaviru podlehl minulou středu. Pohřební služba si tělo neodvezla, místo toho mu doručila rakev, svíčky a chladicí zařízení a poradila mu, aby otcovy ostatky uložil do obývacího pokoje. Pohřbili ho až o čtyři dny později.

Každá rodina někoho ztratila

Lombardie je italským epicentrem pandemie. V bohatém regionu na severu země jí do této středy podlehlo 1959 lidí, nakažených je přes 18 000. Na jednotkách intenzivní péče jsou stovky pacientů a místní nemocnice hlásí, že už nemají lůžka pro lidi, kteří potřebují podporu dýchacích přístrojů. Nemocné tak převážejí do sousedních regionů.

Každý den přibývají desítky mrtvých. Tradiční rozloučení se zemřelými je za současné situace nemyslitelné. Vláda v rámci boje proti šíření nákazy zakázala jakékoliv civilní i náboženské ceremonie. Pohřby se odehrávají v rychlosti a je na nich jen pár pozůstalých. Ve vesnici Zogno severně od Bergama se místní kněz rozhodl, že umíráček rozezní jen jednou denně. Jinak by zvonil po celý den.

„Virus způsobil v našem údolí masakr. Každá rodina ztratila někoho blízkého,“ říká Alessandro Valoti z městečka Cene, kterému minulý pátek zemřel otec. V ten samý den podlehlo novému koronaviru v nemocnici v Bergamu dalších devadesát pacientů. „V Bergamu je tolik těl, že neví, co s nimi dělat,“ říká Alessandro.

Deset stran nekrologů

Jeho slova potvrzuje pohled do místních novin L’Eco di Bergamo. Dříve nekrology zabíraly jednu stránku, dnes plných deset. „Jsou to lidé, kteří zemřeli osamělí a také byli o samotě pohřbeni. Nikdo je nedržel za ruku. Jejich pohřby byly malé, kněz pronesl jen krátkou modlitbu. Jejich příbuzní jsou často v karanténě,“ říká šéfredaktor listu Alberto Ceresoli.

Obyvatelé Brescie proto vybírají peníze na tablety, přes něž se lidé umírající v nemocniční izolaci mohou rozloučit s blízkými. Agentura Reuters upozorňuje, že obětí koronaviru je zřejmě daleko více, než ukazuje oficiální statistika. V domovech důchodců od počátku března zemřely desítky klientů s horečkou a respiračními potížemi, kterým test na koronavirus nikdo nedělá. Není na to kapacita.

Pracovníci pohřebních služeb si stěžují, že nemají dostatek respirátorů a rukavic. „K mrtvým se musíme chovat jako k infekčním jedincům. Pokud se totiž o mrtvé nepostaráme my, tak budou muset zavolat armádu,“ vysvětluje šéf Národní federace pohřebních služeb Alessandro Bosi.

STOVKY UPRCHLÍKŮ SE POKUSILY DOSTAT Z TURECKA DO ŘECKA, I PŘES SLZNÝ PLYN

Na řecko-turecké hranici ve středu ráno řecká policie opět použila slzný plyn, když se na 500 migrantů pokusilo dostat z Turecka do Řecka. Slzný plyn použila proti řeckým bezpečnostním složkám i turecká policie, která podle řeckých médií i evropských zpravodajů z místa pomáhá migrantům dostat se do Řecka.

Situace se na řecko-turecké hranici po několikadenním relativním klidu zdramatizovala ve středu ráno. Střety trvaly asi dvě hodiny. Podle AP je u hranic v provizorních přístřešcích stále asi 2 tisíce běženců, kteří věří, že se dostanou do EU. Turecká agentura Anadolu v úterý napsala, že u hranic je uprchlíků dokonce až deset tisíc.

Střety pokračovaly i ve středu večer. Řecká policie proti stovkám běženců, kteří se pokusili překonat hraniční plot, použila slzný plyn a vodní děla. Migranti poté na turecké straně hranice zapálili několik ohňů, uvedla agentura AP Deník Kathimerini dnes připomněl, že při ochraně řeckých hranic i dnes pomáhali příslušníci bezpečnostních složek z ostatních zemí Evropské unie vyslaní unijní pohraniční agenturou Frontex.

Agentura Anadolu v úterý s odvoláním na guvernéra turecké příhraniční oblasti uvedla, že od konce února překročilo hranici do Řecka přes dva hraniční přechody v oblasti Edirne „asi 147 132 žadatelů o azyl“ a že migranti hranici stále přecházejí.
Podle téhož zdroje na hranici od konce února při zásazích řeckých bezpečnostních složek tři migranti zemřeli a 214 jich bylo zraněno, z toho osm běženců zůstává v nemocnici.

Řecko omezí pohyb migrantů

Řecké úřady dnes ve snaze zamezit šíření nového koronaviru rozhodly o omezení pohybu v uprchlických táborech na ostrovech. Nařízení má platit nejméně měsíc. Migranti na ostrově Lesbos a čtyřech dalších ostrovech budou mít povoleno navštívit okolní města jen v malých skupinách a na omezenou dobu, uvedlo řecké ministerstvo. V táborech zatím nebyl potvrzen žádný případ nákazy, nicméně zároveň není jasné, kolik lidí bylo vůbec otestováno, uvedla agentura AP.

Nákaza koronavirem mezi migranty by byla katastrofa. V táborech chybí hygiena

K řeckým hranicím se v Turecku vydalo několik desítek tisíc lidí poté, co turecká vláda koncem února oznámila, že už jim nebude bránit v odchodu do EU, jako to dosud dělala na základě migrační dohody s unií z roku 2016 výměnou za finanční pomoc a příslib bezvízového styku pro Turky. Pomoc se Ankaře už nezdá dostatečná.

Otevření hranic turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil kvůli vyhrocené situaci na severozápadě Sýrie, kde se kvůli bojům přesunul na milion běženců k turecké hranici. Turecko už od začátku války v Sýrii přijalo na 3,7 milionu syrských uprchlíků.

K řecké hranici ale nesměřovali v posledních dnech jen Syřané. Podle řeckých i zahraničních médií jsou u hranic hojně například Afghánci, dále také Pákistánci, Maročané či Bangladéšané. EU se od konce února snaží diplomatickým úsilím Erdogana přimět, aby začal dohodu z roku 2016 opět dodržovat, a Ankaře slíbila další peníze na humanitární pomoc.

VĚDCI: KORONAVIR PŘIROZENÝ PŮVOD, NENÍ UMĚLE VYTVOŘENÝ

Analýza SARS-CoV-2 a příbuzných koronavirů provedená mezinárodním týmem vědců, nepřinesla důkazy o tom, že by byl virus vyroben v laboratoři nebo jinak uměle upraven. Studii tento týden zveřejnil časopis Nature Medicine, související článek přeložili a publikovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

V posledních týdnech se na sociálních sítích objevily dezinformace o tom, že koronavirus unikl z laboratoře ve Wu-chanu pro testování nových virů. Někteří dezinformátoři také tvrdili, že vir je biologická zbraň vyvinutá Američany. František Vrabel ze společnosti Semantic Vision však pro iROZHLAS.cz uvedl, že za šířením této dezinformace stojí Rusko.
Vědci navíc nyní mají jasné důkazy, že vir způsobující onemocnění COVID-19 má přirozený původ. Genom, tedy veškeré genetické informace koronaviru, sekvenovali čínští vědci krátce po propuknutí epidemie.

Odborníci též zmapovali, že zdrojem nákazy bylo jediné zavlečení viru do lidské populace a nejednalo se o nákazu z více zdrojů. Tým vědců z USA, Velké Británie a Austrálie vycházel z těchto dat a porovnal genomové sekvence různých dosud známých kmenů koronavirů.

Vědci se zaměřili na specifická místa ve virovém S proteinu, který umožňuje vstup do buňky hostitele. Prvním je receptor, který váže doménu (RBD) odpovědnou za vazbu viru na receptor buněk hostitele (receptor je bílkovina v buňce sloužící k přijmu informací z okolí, pozn. red.). Druhým je takzvané „místo štěpení“, které po rozpoznání enzymy aktivuje virový protein. Ten pak může vstoupit do cílových buněk.

Analýza podle vědců prokázala, že nový koronavirus je nejvíce příbuzný s koronavirem z netopýrů. Na rozdíl od netopýřího viru se však RBD nového koronaviru u lidí velmi účinně váže na receptor ACE2. Ten se nachází na vnější straně plicních buněk. Dosud známé koronaviry (SARS, MERS), které jsou patogenní pro člověka, však používají k vazbám na ACE2 odlišnou RBD.

Doména spjatá s novým koronavirem je tak dle vědců zjevně „unikátním výsledkem přirozené selekce“. Ta mohla nastat buď přímo u netopýřího viru, v člověku, nebo u jiného zvířecího hostitele, jehož receptor ACE2 se podobá lidskému. Podobné znaky vědci našli i v místě štěpení.

Vědci pro přirozený původ nového koronaviru argumentují i tím, že pokud by vznikl uměle, případní tvůrci by ho odvodili od dobře charakterizovaných, v laboratořích běžně pěstovaných koronavirů. Použili by také známá funkční řešení pro vstup do buněk člověka. Podle šéfa výzkumného týmu imunologa a mikrobiologa Kristiana Andersena z amerického institutu Scripps Research však právě specifická mutace v RBD bílkovině a odlišná molekulární struktura „umělý“ původ vylučují.

Jak k přenosu došlo, zůstává otázkou

Tým také popsal dva možné původy nového koronaviru. Podle prvního scénáře se virus do nynější podoby vyvinul ve zvířeti a pak přeskočil na člověka. Tak vznikla předchozí ohniska koronavirů, která způsobila nemoci SARS a MERS. Dle vědců však neexistuje zdokumentovaný případ přímého přenosu koronaviru z netopýra na člověka, existoval tak zřejmě mezihostitel. Scénář by znamenal, že epidemie propukla rychle, neboť při přenosu na člověka už byl virus patogenní a mohl se rychle šířit.

Druhá verze říká, že nepatogenní verze viru přešla ze zvířecího hostitele na člověka a teprve pak se stala škodlivou. V tomto případě vědci zmiňují například podobnosti s koronaviry luskounů. Koronavirus se mohl proměnit přímo v lidech krátce před začátkem pandemie.

Pokud virus vstoupil do člověka jako patogenní, je podle spoluautora studie Andrewa Rambauta z Edinburghské univerzity vyšší riziko, že se ohniska objeví znovu, kvůli obíhání kmenu u zvířat. Opakování druhého scénáře je méně pravděpodobné. Popsat skutečnou cestu viru je však dle výzkumníků obtížné až nemožné.

TRUMP: TESTY NA KORONAVIR PRO ZAMĚSTNANCE ZDARMA

Americký prezident ve středu podepsal balíček opatření pro boj s novým typem koronaviru v hodnotě kolem 100 miliard dolarů (asi 2,5 bilionu korun). Informoval o tom Bílý dům. Spojené státy tak nově zajistí bezplatné testování na koronavirus pro všechny zaměstnance zasažené nákazou nebo potravinovou pomoc.

Zaměstnanci budou mít nárok až na dva týdny dovolené v případě, že se u nich potvrdí nákaza koronavirem, nebo se s ní budou léčit. Nárok na ni bude mít i ten, komu lékař nebo úřady nařídí karanténu. Ve Spojených státech se koronavirem zatím nakazilo více než 8 500 lidí a mezi středeční šestou hodinou ranní a šestou hodinou večerní přibylo 2 300 potvrzených případů. Podle internetových stránek televize CNN se to očekávalo, neboť dostupných je nyní více testů.Trumpova administrativa zároveň připravuje velký soubor opatření na podporu americké ekonomiky v hodnotě až bilionu dolarů.

NĚMCI POŘÁDAJÍ KORONAVIROVÉ VEČÍRKY, POLITICI HROZÍ ZÁKAZEM VYCHÁZENÍ

Ačkoliv úřady kvůli epidemii koronaviru varují před shromažďováním většího počtu lidí, německá mládež pořádá takzvané „koronavirové večírky“, které musí rozpouštět policie. Akce, na kterých lidé podle médií společně popíjejí alkohol a grilují, mají mnohdy i více než stovku účastníků. Německo zaznamenalo rekordní nárůst případů nákazy.

V pondělí večer se v městském parku v bavorském Norimberku sešla zhruba stovka mladých lidí, kteří si s sebou vzali hudební a světelnou aparaturu, uvedla rozhlasová a televizní stanice Bayerischer Rundfunk. V nedalekém Schwabachu se takto ve skateparku bavilo asi padesát mládežníků. Policie oba večírky ukončila a účastníky z místa vykázala.

Tamní policejní prezidium následně vyzvalo veřejnost, aby se chovala rozumně a podobných setkání se vyvarovala, neboť odpovědnost za současné situace leží na každém člověku. Rozhořčeně reagoval i bavorský premiér Markus Söder. „Sorry, ale takhle to nejde,“ řekl. Poukázal na to, že kdo osobní kontakty s ostatními nepřeruší, ohrožuje sebe i ostatní.

Ve čtvrtek pak Söder obyvatele Bavorska varoval, že pokud dobrovolně nebudou preventivní opatření dodržovat, vyhlásí v této největší spolkové zemi zákaz vycházení. V Bavorsku nyní až do 19. dubna platí zákaz veřejných akcí, zapovězeno je také shromažďování.

S podobnými akcemi se potýkají i další německé země. V úterý policie v Braniborsku zasahovala na několika místech. V Teltowě u Berlína dospívající lidé slavili v areálu školy a ve Werderu nedaleko Postupimi policie zasahovala ve vodáckém sportovišti, kde pobývalo asi 40 lidí. V braniborském Kleinmachnowě si asi padesátka lidí rozdělala táborák.
V noci na čtvrtek podle deníku Bild vyjížděla policie ve Freiburgu v Bádensku-Württembersku k několika večírkům, jichž se účastnilo několik desítek až sto lidí. Účastníci společně popíjeli alkohol a grilovali.

Ministerský předseda Bádenska-Württemberska Winfried Kretschmann podobně jako jeho bavorský kolega pohrozil zavedením zákazu vycházení. „Není možné, aby teď mladí chodili po koronavirových večírcích,“ řekl podle DPA Kretschmann. „Pokud my všichni naše chování od základů nezměníme, pak se nevyhneme tvrdším opatřením a sankcím,“ dodal.

Bavorsko svírá koronavirus, lidé ve spolkové zemi přesto nenosí roušky

Stejný krok nevylučuje ani berlínský primátor Michael Müller, který je znepokojen tím, že řadu Berlíňanů dosavadní opatření, k nimž patří uzavření škol a školek i většiny obchodů, vedla především k tomu, že volný čas tráví společně ve velkých skupinách v parcích nebo na venkovních hřištích.

Rekordní nárůst

Podle Institutu Roberta Kocha, který spadá pod německé ministerstvo zdravotnictví, počet případů nákazy koronaviru v Německu za 24 hodin narostl o rekordních 2801. Celkově je v Německu nakažených 10 999 lidí. Dvacet lidí na nemoc COVID-19 zemřelo.

Nejvyšší nárůst za 24 hodin zaznamenala nejpostiženější spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, kde potvrzených případů přibylo 661 a celkem je jich 3033. Rychlý vzestup počtu infikovaných hlásí také Bádensko-Württembersko (546) a Bavorsko (449). Když se vezme do úvahy počet obyvatel jednotlivých spolkových zemí, nepostiženější je severoněmecký Hamburk, kde se koronavirem v průměru infikovalo 23,46 obyvatel z každých 100 000.

Chovejte se solidárně. Nakazit se může až 70 % Němců, uvedla Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová v ojedinělém televizním projevu řekla, že od druhé světové války Německo nečelilo takové výzvě. Její zvládnutí podle ní závisí na solidárním chování obyvatel. „Apeluji na vás: dodržujte pravidla, která teď platí,“ vyzvala kancléřka německé občany. Pokud se nebudou ohlížet na státní opatření, ta nebudou účinná, varovala.

ZAKÁZANÝ VEČÍREK EXBRANKÁŘE RŮŽIČKY V PARDUBICÍCH

Bývalý brankář hokejového Dynama Martin Růžička se ocitl v problémech. Policie uvedla, že v jeho restauraci Na Cibulce v Pardubicích v úterý večer rozehnala večírek, který se konal i přes zákaz nařízený vládou. Zakázaného večírku si policisté všimli kolem sedmé večer při běžné projížďce Polabinami v Pardubicích. „Viděli, že v restauraci se svítí a někteří lidé tancovali na stole,“ uvedla policejní mluvčí Markéta Janovská.

S policií se při prověřování situace dostal do konfliktu majitel restaurace, kterým je bývalý gólman hokejových Pardubic Martin Růžička. Podle policie bylo spolu s ním uvnitř šest nebo sedm žen, Růžička tvrdil, že jsou všechny jeho zaměstnankyněmi.

„Majitel byl vyzván k předložení občanky, což udělal, ale v nestřežené chvíli si ji vzal zpátky a už ji nechtěl policistům vydat,“ sdělila Janovská. Hlídka Růžičku několikrát upozornila, že bude předveden.

„Museli jsme použít donucovacích prostředků. Majitel se začal se bránit, policistovi strhl z obličeje roušku a z ucha mu vytrhl a poškodil příposlech radiostanice. Během toho všeho se zbytek osazenstva snažil majitele vytrhnout z rukou policie a znovu jsme použili donucovací prostředky,“ uvedla dále Janovská.

Provozní restaurace ovšem tvrdí, že policie nemá pravdu. „Nic takového se nestalo, je to trapné,“ sdělila televizi Nova, která na případ upozornila. Růžička na místě nadýchal podle policie 1,59 promile a pod vlivem alkoholu byli i všichni ostatní. Přítomné ženy měly mezi 0,45-1,72 promile. Majitel byl nakonec zajištěn, ale policie jej později propustila. Růžička teď musí dokázat, že se skutečně jednalo o zaměstnance, jinak mu hrozí pokuta až tři miliony korun.

V MOSKVĚ PRVNÍ ÚMRTÍ NA KORONAVIR, ZAVŘELI LENINOVO MAUZOLEUM

Rusko uzavřelo mauzoleum na moskevském Rudém náměstí, ve kterém spočívá nabalzamované tělo bolševického revolucionáře Vladimíra Iljiče Lenina. Jde o poslední ruskou turistickou atrakci, jež se uzavřela kvůli obavám z nového koronaviru. Rusko ve čtvrtek ohlásilo první úmrtí a eviduje 147 nakažených. Federální ochranná služba, která má na starosti bezpečnost Kremlu a prezidenta Vladimíra Putina, podle agentury TASS uvedla, že Leninovo mauzoleum se zavírá na dva měsíce kvůli údržbě.

Podle agentury Intefax je však uzavření mauzolea jedním z kroků, jež hlavní město přijalo v snaze zastavit šíření koronaviru. Nekropole pod zdí Kremlu, kde spočívají sovětští vůdci, jako byl Leninův nástupce Josif Stalin, a kterou mohou turisté vidět v rámci návštěvy mauzolea, je také uzavřena. Rusko se oficiálně zřeklo komunistické ideologie, když se v roce 1991 zhroutil Sovětský svaz. Ale Leninovo mauzoleum zůstává oblíbeným místem turistů, ruských komunistů a návštěvníků z ruských regionů.

Četná muzea, včetně moskevského Puškinova muzea a Treťjakovské galerie, a divadla, včetně Velkého, byly tento týden pro veřejnost uzavřeny v rámci opatření proti koronaviru.

Nákaza se rozmáhá už i v Rusku

Rusko ve čtvrtek ohlásilo první úmrtí na nemoc COVID-19, kterou koronavirus způsobuje. Nákaze podlehla devětasedmdesátiletá žena, která se léčila v Moskvě. Žena, která trpěla několika chronickými chorobami, podlehla zápalu plic. Podle premiéra Michaila Mišustina není důvod „propadat panice“.

Rusko vypouští dezinformace o koronaviru, aby rozvrátilo Západ, tvrdí EU

„Pacientku ve věku 79 let hospitalizovali 13. března. Od 14. března se léčila v soukromé klinice, než ji po dvou dnech přemístili do nemocnice specializované na infekční choroby, kde byla v izolaci. Test na koronavirus byl pozitivní,“ uvedl operativní štáb, sledující situaci s infekcí v Moskvě.

„Vzhledem k potížím s dýcháním byla nasazena intenzivní terapie,“ dodal. Všichni blízcí zesnulé pacientky jsou pod dohledem lékařů, nevykazují však vážné příznaky nákazy. V Rusku bylo dosud zjištěno 147 případů nákazy koronavirem, pět lidí se uzdravilo, dodal deník Vedomosti.

V ITÁLII ZEMŘELO NA KORONAVIR VÍC LIDÍ NEŽ V ČÍNĚ, UMÍRÁ I VÍC ZDRAVOTNÍKŮ

V Itálii už zemřelo 3 405 lidí nakažených novým koronavirem, a země tak registruje více mrtvých než Čína. Počet nakažených stoupl o 5 322 na 41 035. Podle agentury Reuters epidemie v zemi nabrala vyšší tempo než v minulých dnech.
Za posledních 24 hodin zemřelo 427 pacientů nakažených novým koronavirem, a země tak s celkovým počtem 3 405 obětí registruje již více mrtvých než Čína. Informoval o tom na tiskové konferenci šéf italské civilní ochrany Angelo Borrelli.

V Číně dosud zemřelo 3 245 lidí s nemocí COVID-19 z celkového počtu více než 80 tisíc nakažených. Počet případů nákazy v Itálii se za poslední den zvýšil o 5 322 (téměř 15 procent) na 41 035. Podle agentury Reuters vzestup počtu nemocných o více než 5 000 znamená, že epidemie nabrala vyšší tempo než v minulých dnech. Ve středu přibylo 4 207 nových případů, v úterý 2 989.

Podle Borrelliho se zatím z koronavirózy zotavilo 4 440 lidí. Na jednotkách intenzivní péče je naproti tomu 2 498 pacientů, kteří kvůli těžkému průběhu nemoci potřebují podporu dýchacího přístroje.

Itálie je v současnosti epicentrem pandemie, tisíce nově nakažených však denně registrují i další evropské státy. Vážná situace je například ve Španělsku, které je se 767 mrtvými čtvrtou nejpostiženější zemí po Itálii, Číně a Íránu.
V rámci Itálie je nadále nejkritičtější situace v Lombardii, kde registrují 19 884 nakažených a 2 168 mrtvých.

Také mezi zdravotníky je oficiálně víc obětí než v Číně

Nakazilo se už nejméně 2 626 zdravotníků, kteří se dostali do styku s nemocnými, deset infikovaných lékařů zemřelo. Informovala o tom agentura ANSA. Čísla, která ve středu zveřejnila odborná monitorovací organizace GIMBE, vzbudila obrovské rozhořčení zejména proto, že výrazně převyšují údaje z Číny.

Tam během epidemie tvořili zdravotníci 3,8 procenta všech nakažených, v Itálii to je 8,3 procenta. Italští lékaři i sestry si stěžují zejména na přepracování a na nedostatek ochranných pomůcek.

„Údaje týkající se nakažených lékařů, sester a dalšího odborného zdravotnického personálu se začaly zveřejňovat teprve 11. března. Od té doby denně přibývají stovky nových případů. Zdravotníci v první linii by ale měli být těmi, kdo jsou nejlépe chráněni,“ řekl k bilanci šéf GIMBE Nino Cartabellotta. Organizace se zaměřuje na sběr a interpretaci dat týkajících se současné koronavirové epidemie v Itálii.

Cartabellotta míní, že skutečný počet nakažených lékařů a ošetřovatelů bude ještě mnohem vyšší, protože ne všichni se pravidelně testují a mnozí navíc při nedostatku respirátorů pečují o pacienty pouze za použití roušek, které je před nákazou prakticky nechrání.

Čína lže o počtu nakažených a masově je pouští domů, tvrdí lékař z Wu-chanu

Italské úřady přesně neevidují, kdo z lidí, kteří zemřeli po nákaze koronavirem, patřil ke zdravotnickému personálu. Podle agentury ANSA ale dosud zemřelo nejméně deset lékařů.

Například v severoitalské provincii Lodi, kde byla karanténa nařízena už koncem února, zemřeli nejméně čtyři praktičtí lékaři. Lékařská asociace FNOMCEO ve čtvrtek uvedla, že posledními oběťmi mezi doktory jsou bývalý ředitel nemocnice v Cremoně Luigi Ablondi, lékař téže nemocnice Giuseppe Finzi a obvodní lékař z Bergama Antonino Buttafuoco.

ITÁLIE PRODLOUŽÍ ZÁKAZY, VE ŠPANĚLSKU A NĚMECKU VZROSTL POČET OBĚTÍ O TŘETINU

V západoevropských zemích stále narůstá počet případů nákazy novým koronavirem. Druhou nejvíce zasaženou zemí po Itálii je Španělsko, kde stoupl počet obětí za den o 30 procent na 767. Rekordní nárůst počtu nově nakažených hlásí také Německo. Některé státy plánují prodloužit restriktivní opatření.

Ve Španělsku, druhé nejvíce zasažené zemi Evropy, počet obětí koronaviru vzrostl za posledních 24 hodin o 209 na celkem 767 mrtvých, což představuje 30procentní nárůst. Počet nakažených tam vzrostl o čtvrtinu na 17 147, informovala agentura Reuters s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví. V zemi se dosud vyléčilo 1107 infikovaných.

I ve Španělsku platí celostátní nouzový stav a karanténa. Uzavřené jsou školy i většina veřejných míst. Španělé nemají vycházet z domova, pokud se nejedná o nákup potravin či cesty do nemocnice nebo lékárny.

V Německu počet případů nákazy narostl podle Institutu Roberta Kocha za 24 hodin o rekordních 2 801 na 10 999. Institut spadající pod německé ministerstvo zdravotnictví informoval o číslech aktuálních k čtvrteční půlnoci na svém webu.
Mrtvých na nemoc COVID-19 je v Německu podle úřadu 20. Němečtí politici vzhledem k aktuálnímu vývoji uvažují o přijetí dalších opatření. Už platná restriktivní opatření hodlá prodloužit Itálie. Podle tamního premiéra Giuseppeho Conteho budou déle platit nařízení, jejichž platnost měla skončit tento měsíc či na začátku dubna.

Itálie je stále nejhůře postiženou zemí v Evropě. Podle informací CNN přibývá v průměru 3 500 nakažených za den. Nyní země eviduje téměř 36 tisíc infikovaných. Počet obětí v zemi dosáhl 2 500. Podle odborníků by mohlo šíření nákazy koronavirem v Itálii vyvrcholit během několika dní. Itálie nařídila armádě, aby z lombardského Bergama odvezla těla obětí epidemie, protože místní pohřební služby jsou zahlcené.

I ve Francii bude s největší pravděpodobností nutné prodloužit omezující opatření v souvislosti s šířením koronaviru, uvedla Geneviève Cheneová, generální ředitelka zdravotního úřadu Francouzského veřejného zdraví (SPF). Informovala o tom agentura AFP.

Země je od úterního poledne v celostátní karanténě. Ve středu zaznamenaly francouzské úřady 89 nových úmrtí, přičemž celková bilance stoupla na 264 z více než 9 000 nakažených. Stav 931 lidí je vážný, jsou připojení na dýchacích přístrojích, uvedl zpravodajský web France24.

„Dynamika epidemie závisí na tom, jak se každý z nás přizpůsobí omezujícím opatřením,“ řekla Cheneová. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici France Info dodala, že „zásadnější zpomalení epidemie by se mělo objevit ve dvou až čtyřech týdnech“.
Nizozemsko prozatím eviduje 2051 případů nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje. Zhruba šest desítek nemocných infekci podlehlo.

LIDÉ PAŘÍŽE PRCHAJÍ PŘED KARANTÉNOU NA VENKOV

Pařížané, kteří těsně před zavedením povinné izolace hromadně odjížděli z hlavního města, se na venkově dočkali chladného přijetí. Podle obyvatel regionů totiž svou nezodpovědností šíří koronavirus, vykupují potraviny v místních obchodech a zabírají lůžka v lokálních nemocnicích. Francie eviduje 264 mrtvých a přes 9 000 nakažených.

Pařížané v úterý ráno houfně opouštěli město s cílem přečkat izolaci v regionech, kde za daných okolností předpokládají příjemnější pobyt. Davy se tvořily například na pařížských nádražích, další lidé se na cestu vydali autem. V cíli ale na obyvatele Paříže čekali naštvaní venkované.

„Pařížané, nesete nám z domova virus?” uvítalo je ve vesničce Cap Ferret na jihozápadě Francie graffiti, se kterým se ztotožňuje řada místních. „Prosíme lidi, aby zůstali doma, a Pařížany, aby zůstali v Paříži. Pokud budou někteří z nich nakažení koronavirem bez příznaků, okamžitě se to rychle rozšíří,” uvedl podle The Guardian obyvatel vesnice.

Své rozhořčení místní projevili také na facebookové stránce Cap Ferret. „Pařížané a další lidé se sekundárním bydlištěm už dorazili. Supermarkety byli během dvou dnů úplně vyprodané,“ napsal jeden uživatel. „Vidět, jak všichni utíkají z Paříže, je znepokojující. Určitě sem zanesou virus,” napsal další.

Francouzi smějí od úterního poledne vycházet ven pouze s vytištěným či vlastnoručně napsaným čestným prohlášením, ve kterém je uveden jeden z povolených důvodů vycházky. Za legitimní důvody je považována cesta do práce, cesta k lékaři, vážné rodinné důvody nebo nákup potravin.

Koronavirus jsme podcenili, připustila šéfka Evropské komise

Povoleny jsou také krátké vycházky v okolí bydliště za účelem venčení domácích zvířat nebo individuálního sportu.
V ulicích jsou posíleny hlídky městské policie a porušení těchto pravidel může být pokutováno. Provinilcům hrozí pokuta 135 eur (3 700 korun). Ve výjimečných případech dokonce až 375 eur (10 400 korun).

Ve středu zaznamenaly francouzské úřady 89 nových úmrtí, přičemž celková bilance stoupla na 264 z více než 9 000 nakažených. Stav 931 lidí je vážný, jsou připojení na dýchacích přístrojích, uvedl zpravodajský web France 24.
Nemáme dost lůžek v nemocnicích, obávají se venkované

Příjezd Pařížanů v úterý zaskočil také obyvatele Bretaně. Rada bretaňského ostrova Belle-Île-en-Mer vyzvala lidi, kteří tu mají sekundární bydliště, aby sem rozhodně nejezdili. „V naší malé nemocnici hrozí rychlé naplnění. Není tu žádná jednotka intenzivní péče,“ uvedl místní starosta Thibault Grollemund.

Přijíždějícím lidem se chování místních nelíbí. „Obviňují nás, že jsme přivezli virus, vyprázdnili police supermarketů a ohrožujeme počet jejich vzácných lůžek v nemocnicích. Když jsem vykládala kufry, soused mě kritizoval s hlavou prostrčenou v živém plotě,“ uvedla Pařížanka známá pouze jako Matilda.

„Výsledkem je, že se kvůli nim cítíme provinile, zůstáváme doma a dodržujeme opatření, jak nejlépe můžeme,“ dodala.
Vyhlášení všeobecné karantény se ve Francii očekávalo již od víkendu. Především právě na Pařížany se na sociálních sítích snášela tvrdá kritika za to, že navzdory doporučení podceňují situaci a neomezili společenský život.

Roušky se ve Francii příliš nenosí

Vláda na nedostatek disciplíny reagovala uzavřením restaurací, některých obchodů a všech kulturních, zábavních a sportovních institucí a jiných podniků.

V italských nemocnicích přibývají mladší lidé. Případy jsou komplikovanější

Francouzské úřady, na rozdíl od jiných zemí, nedoporučují masivní používání masek a roušek. Obojího je nedostatek a ochranný materiál je proto určen výhradně pro zdravotnický personál. Lidé, kteří roušky venku nosí, čelili v předchozích dnech často nepochopení i výsměchu.

„S respirátorem chodím už od středy, a tak bylo zajímavé sledovat reakce. Včera jsem byla s maskou, brýlemi a rukavicemi nakoupit. Bylo to hrozné, lidé se mi smáli, jedna starší paní si mě fotila,“ uvedla česká studentka Tereza Hrdličková žijící v Paříži.

„Na koleji jsem dostala vynadáno, ať to sundám, že to prý mají nosit výhradně nemocní. Postupem času začali mít lidé zděšené pohledy. Od včera už se mě začali ptát, kde to mohou pořídit,“ dodala Hrdličková.

Scénář podobný tomu francouzskému zažila i Itálie, když se tam 8. března zaváděla karanténa v oblastech na severu. Tisíce usedlíků z jihu země, kteří pracovali v Lombardii či jinde, v předvečer omezení pohybu zamířili zpět domů. Virolog působící na jedné z milánských univerzit Roberto Burioni takovéto chování označil za „čiré šílenství“, protože cestující „si s sebou vezou infekci“

MINISTR TOMAN: OPATŘENÍ NA POMOC ZEMĚDĚLCŮM

Ministerstvo zemědělství (MZe) denně monitoruje situaci v zemědělských a zpracovatelských podnicích a hledá možnosti, jak sektoru co nejúčinněji pomoci. Kromě jiných opatření například prodlouží termíny podávání žádostí a dokumentace projektů a zjednoduší a sníží počet kontrol. MZe také připravuje balíček opatření na pomoc zemědělcům. Pracovníci Ministerstva a podřízených organizací se snaží v této situaci ulehčit zemědělcům práci. MZe na telefonním čísle 221 814 595 spustilo infolinku pro veřejnost a podnikatele. Je v provozu v pracovní dny od 8.00 do 16.30. Pro písemné dotazy funguje mailová adresa krizovalinka@mze.cz.

„Vzhledem k tomu, že zemědělci musí pracovat ve ztížených podmínkách, chceme jim pomoct úpravou některých termínů pro podávání žádostí a projektů. Také snížíme a zjednodušíme kontroly. Evropská komise mimořádně posunula termín podání Jednotné žádosti 2020 o měsíc, tedy do 15. června, a to všem zemím, které o to požádají. My na Ministerstvu k tomu připravíme potřebnou legislativu. U opatření Společné zemědělské politiky požádáme Evropskou unii o snížení míry kontrol o padesát procent,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

MZe také připravuje balíček opatření na pomoc zemědělcům, který se bude týkat například možnosti odkladu splátek u stávajících komerčních úvěrů a vytvoření nových programů v rámci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Možné je také rozšíření programů v rámci Programu rozvoje venkova a diskutovat chce MZe rovněž o možnosti snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění pro zemědělce.

V rámci Programu rozvoje venkova budou u projektů v realizaci prodlouženy maximální lhůty pro realizaci projektů a podání Žádostí o platbu o 6 měsíců. U operací 1.1.1 Vzdělávací akce a 1.2.1 Informační akce prodloužíme lhůtu pro realizaci projektů a podání Žádosti o platbu o 12 měsíců. U operace 16.1.1 Podpora operačních skupin a projektů (EIP) prodloužíme lhůtu pro předložení žádosti o průběžnou platbu v roce 2020 spolu s inovačním deníkem, a to do 31. srpna. 2020.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je připraven operativně telefonicky konzultovat s žadateli případné komplikace s doplňováním dokumentů a další administrativní podmínky. Požadované změny termínů předložení Žádosti o platbu žadatelé hlásí standardním postupem elektronicky prostřednictvím Portálu farmáře.

U 9. kola, které má proběhnout 7. až 28. dubna a týká se vzdělávání a krátkých dodavatelských řetězců, zatím vzhledem k rozsahu a charakteru projektů žádné změny nejsou třeba.

Dále bude prodloužen příjem žádostí na Místní akční skupiny (MAS) a termín předložení žádostí po administraci na MAS na RO SZIF (nad rámec schválených výzev SZIF) tak, aby žádosti na SZIF byly předloženy nejpozději do 31. října 2020.
V rámci 17. výzvy Operačního programu (OP) Rybářství bude příjem žádostí o podporu v dubnu 2020 řešen dle aktuální situace, a pokud bude nutné tak lze uvažovat o prodloužení termínů o dva týdny.

U Operačního programu Rybářství prodloužíme lhůty pro předložení konečné dokumentace k výběrovému řízení, ze současných 12 týdnů na 24 týdnů u projektů z 16. výzvy OP Rybářství. Prodloužení maximálních lhůt pro předložení žádostí o platbu, hlášení o změnách a průběžných a závěrečných zpráv o udržitelnosti bude řešeno individuálně s žadateli. Od 16. března 2020 jsou pozastaveny kontroly na místě. U projektů budou kontroly na místě s žadateli konzultovat pracovníci RO SZIF individuálně. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

LESY STUDENTŮM: PŘIJĎTE, POMOZTE V LESE

Sázet stromky, stavět oplocenky, které ochrání sazenice před zvěří, nebo také označovat kůrovcem napadené stromy mohou nyní ve svém volnu všichni studenti starší osmnácti let. Pomohou tak obnovit krajinu a dostanou svou leckdy první mzdu. Lesy ČR dodrží veškerá aktuální preventivní opatření.

„V celé zemi obnovujeme rozsáhlé plochy po kalamitě, práce pokračují a nesmí se zastavit. Právě studenti teď mohou hodně pomoci. Za práci jim nabízíme férové finanční ohodnocení. Stačí se obrátit na naši kontaktní osobu, ostatní už domluvíme,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček a zdůraznil důsledné dodržení všech preventivních opatření souvisejících s koronavirem. „Studenti budou pracovat na čerstvém vzduchu v malých skupinách a v dostatečných vzdálenostech,“ dodal.

Výzvu podpořil i ministr zemědělství Miroslav Toman: „Dohodli jsme se s rektory tří vysokých zemědělských škol, že pro práci v zemědělství, potravinářství a lesnictví nabídnou své studenty. Chybí nám tisíce pracovníků ze zahraničí, které mohou v těchto dnech nahradit právě studenti. Potřebujeme pomoct nejen na polích, ale právě i v lesích, které je nutné obnovit. Děkuji všem, kteří se do práce zapojí,“. Eva Jouklová, mluvčí, Věra Sakslová – brigada@lesycr.cz; tel.: +420 725 257 968

AIR FRANCE PŘIJALA KE KORONAVIRU MIMOŘÁDNÉ OPATŔENÍ

Shrnutí Za účelem vypořádání se s touto situací přijala skupina Air France – KLM řadu opatření k zajištění svého peněžního toku: Během několika nadcházejících dnů se počet dostupných kilometrů / sedadlo (ukazatel ASK) potenciálně sníží o odhadem -70 % až -90 %.

Toto snížení kapacity je v současné době naplánováno na následující dva měsíce. Byla stanovena úsporná opatření, která v roce 2020 vygenerují celkem 200 milionů EUR. Podle počátečního vyhodnocení investičního plánu došlo ke snížení plánu investičních výdajů o 350 milionů EUR, ke kterému se přidá dopad na snížení investic do údržby.

Neustálé zhoršování životního prostředí spojené s epidemií a prudké snížení zájmu o činnost Air France – KLM, vede skupinu k předpovědi výrazně horší finanční situace. V této mimořádně obtížné situaci uvítala skupina Air France-KLM prohlášení francouzské a nizozemské vlády, z nichž každá naznačila, že projednávají všechny možné prostředky na podporu skupiny.

Na zbývajících letech provádí skupina důkladné čištění a desinfekci, která má zajistit bezpečné cestování. Neustálé šíření koronaviru COVID-19 přimělo mnoho zemí k přijetí stále přísnějších opatření, a to primárně ve snaze zpomalit rychlost šíření epidemie. Některé země omezili pohyb cestujících z Francie, Nizozemska i z ostatních států Evropy.

Vzhledem k těmto rostoucím omezením a stále klesající poptávce ze strany zákazníků, která v posledních několika týdnech vedla k poklesu provozu a prodeje, je skupina Air France-KLM povinna postupně výrazně snižovat svou letovou aktivitu.

Air France – KLM bude nadále sledovat aktuální vývoj situace a dle možností kapacity upravovat. V důsledku snížení kapacit, přeruší Air France provoz celé své flotily Airbus 380 a KLM celé flotily Boeing 747.

Za účelem vypořádání se s touto situací přijala skupina Air France – KLM řadu opatření k zajištění svého peněžního toku:
Byla stanovena úsporná opatření, která v roce 2020 vygenerují celkem 200 milionů EUR.

Podle počátečního vyhodnocení investičního plánu došlo ke snížení plánu investičních výdajů o 350 milionů EUR, ke kterému se přidá dopad na snížení investic do údržby. Air France a KLM budou se svými volenými zástupci zaměstnanců konzultovat jednotlivá opatření, která zohlední dopad očekávaného poklesu aktivity.

Minulý týden čerpala skupina Air France-KLM úvěr v celkové výši 1,1 miliardy EUR. Letecká společnost KLM čerpala též úvěr v celkové výši 665 milionů EUR. K 12. březnu měla skupina a její dceřiné společnosti hotovost a ekvivalenty v hotovosti více než 6 miliard EUR.

Neustálé zhoršování životního prostředí spojené s epidemií a prudké snížení zájmu o činnost Air France – KLM, vede skupinu k předpovědi výrazně horší finanční situace. Skupina odhaduje, že pokles výnosů z osobní dopravy v důsledku snížení kapacity bude kompenzován pouze přibližně 50% poklesem variabilních nákladů (před opatřeními na úsporu nákladů). V této mimořádně obtížné situaci uvítala skupina Air France-KLM prohlášení francouzské a nizozemské vlády, z nichž každá naznačila, že projednávají všechny možné prostředky na podporu skupiny. Lidija Erlebachová, Senior konzultant v oboru Public Relations a firemní komunikace

WHO: AFRIKA SE MUSÍ PŘIPRAVIT NA KORONAVIR

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) vzkázal africkým státům, že by se kvůli šíření koronaviru měly připravit na nejhorší. Dosud koronaviru v Africe podlehlo 16 lidí. Afrika zatím zůstávala nejméně zasaženým kontinentem, experti se ale obávají, že zdravotnický systém mnoha afrických států by začal pod náporem epidemie kolabovat.

„Afrika by se měla probudit. V jiných zemích jsme viděli, jak se šíření viru po určitém bodu zlomu zrychlí,“ prohlásil předseda WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Novému koronaviru v Africe podlehlo šest lidí v Egyptě, dalších šest v Alžírsku, dva v Maroku a po jednom v Súdánu a v Burkina Fasu.

Burkina Faso ve středu ohlásilo první oběť koronavirem způsobené nemoci COVID-19 v subsaharské Africe. Pacientkou byla dvaašedesátiletá členka zákonodárného sboru, která trpěla diabetem. Jihoafrická republika mezitím ve středu zaznamenala prudký nárůst v počtu infikovaných. Většina ze 116 lidí se nakazila v Evropě, ve čtrnácti případech šlo o lokální přenos.

První tři případy nákazy ve čtvrtek ohlásil také Mauricius. Dva nakažení pracovali na výletní lodi a je jim 21 a 25 let, třetím je devětapadesátiletý britský turista. Ostrovní stát uzavřel školy a na dva týdny zakázal vstup turistům.

V Keni mezitím podle stanice BBC skupina mladíků ubila k smrti muže, kterého podezírala, že je infikovaný koronavirem. Mladíci na něj zaútočili, když se vracel domů z práce v rybářské vesnici Msambweni a podle jeho slov tvrdili, že je nakažený. Muž zraněním podlehl v nemocnici, pachatelé však dosud zadrženi nebyli a policie případ vyšetřuje. Keňa zatím zaznamenala sedm případů nákazy a v uplynulých dnech zavedla řadu restriktivních opatření.

CIZINCI NESMĚJÍ DO AUSTRÁLIE

Austrálie kvůli šíření koronaviru od pátečního večera zakazuje cizincům vstup do země. Opatření se vztahuje na všechny, kteří nejsou jejími občany a ani v této zemi nemají trvalý pobyt, oznámil premiér Scott Morrison.

Stejné nařízení vydal i Nový Zéland, tam ale vstoupí v platnost už od čtvrteční půlnoci. Informuje o tom agentura Reuters.
„Okolo osmdesáti procent případů, které v Austrálii máme, jsou lidé, kteří se virem nakazili v zámoří, nebo ti, kteří přišli do přímého kontaktu s někým, kdo se ze zámoří vrátil,“ vysvětlil na tiskové konferenci australský premiér Morrison.

Jeho novozélandská kolegyně Jacinda Ardernová řekla, že všech osmadvacet případů infekce v její zemi souvisí s lidmi, kteří byli v zahraničí. V Austrálii je v současnosti 640 potvrzených případů nákazy koronavirem, šest z nich nemoci dosud podlehlo.

ČÍŇANÉ SE VRACEJÍ Z CIZINY DO VLASTI, ČÍNA SE BOJÍ OPĚT NÁKAZY

Zatímco v Číně, kde epidemie koronaviru propukla, čísla nakažených klesají, jinde ve světě rostou. Číňané v zahraničí proto zvažují, že se vrátí zpět domů. Zdá se jim, že ostatní státy neberou hrozbu dostatečně vážně. Navracející se občané ale představují výzvu pro čínské úřady. Mají strach, že navrátilci do země opětovně přinesou nákazu.

Devatenáctiletá Jane Zhangová je jedním z čínských studentů, kteří se s obavami dívají na růst počtu nakažených v USA. Naději jí naopak dodává situace v Číně, kde jejich počet neustále klesá.„Čína už zvládla situaci a v Pekingu nejsou žádné nové domácí případy. Ale myslím si, že počet lidí s virem ve Spojených státech bude stoupat exponenciálně,“ řekla listu The Washington Times.

Když v New Yorku vzrostl počet případů o 30 procent přes noc, okamžitě si zamluvila let zpět do Číny. Má za to, že tam bude ve větším bezpečí, protože se zdá, že Čína na rozdíl od USA bere situaci vážně.

Dalším důvodem je systém zdravotní péče v USA, v němž náklady na léčbu hradí především pacient.

„Čínská vláda v zásadě platí za zotavení pacienta, takže se nemusíme obávat, kolik léčení bude stát,“ dodává Jane.
Podobně uvažují i Číňané v Británii, kteří skepticky hledí na vládní strategii kolektivní imunity, již obhajuje hlavní
zdravotnický poradce britské vlády Patrick Vallance. Podle něj je v boji s koronavirem účinnější nechat nakazit 60 procent Britů, aby si společnost vybudovala dostatečně silnou imunitu, než zavádět drastická opatření typu karantény.

„Byl jsem docela šokován tím, jak rychle je Velká Británie zasažena koronavirem,“ řekl deníku The Guardian student Tao Wang. Tvrdí, že jeho krajany o návrat žádají i jejich rodiny. Číňané se snaží z Velké Británie odejít také proto, že se setkávají s rasistickými projevy, protože nosí masky.

V italských nemocnicích přibývají mladší lidé. Případy jsou komplikovanější

„Dokonce ani Italové nemají náležitou léčbu,“ poukazuje čínská studentka Elena. „Pokud bych byla jako zahraniční student nakažena, nemyslím si, že bych dostala léčbu, jakou potřebuji,“ řekla serveru Nikkei Asian Review. Itálie je v současnosti po Číně zemí s největším počtem nakažených.

Mnohé lety do Číny však byly kvůli pandemii zrušeny. Náhlý vzrůst zájmu se navíc projevil i v nárůstu cen. Sedadla v ekonomické třídě v letadlech z USA stojí čtyřikrát až pětkrát více než obvykle. Přesto se Číňané do své vlasti vracejí. Podle státních médií na čínských letištích přistává každý den 20 tisíc lidí a pětkrát tolik lidí do Číny přijíždí po zemi nebo moři.

Hrozba opětovné nákazy

Pro čínské úřady však představují navracející se občané problém. Čína už pátý den v řadě reportuje více případů nákazy importovaných ze zahraničí než těch vzniklých na domácí půdě. V úterý tamní národní zdravotnická komise oznámila 13 nových případů, z toho dvanáct se týkalo lidí, kteří přišli ze zahraničí, informovala agentura Reuters.

Úřady se obávají, že navrátilci mohou opětovně rozšířit koronavirus v zemi. „Prevence importovaných případů se stala klíčovým úkolem čínské epidemiologické prevence a kontroly,“ prohlásil Wang Jun z Všeobecné celní správy. „Musíme rozhodně omezit šíření (nákazy) přes hranice.“

Úspěšný recept na koronavirus pochází z Číny a zní jasně: Chce to být tvrdý!

Čínský národní imigrační úřad v pondělí oznámil, že od 11. března, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila světovou pandemii, přišlo do Číny přes 62 700 lidí z „vysoce rizikových zemí“ jako je Itálie, Jižní Korea či Írán. Devadesát procent z nich byli Číňané.

Navrátilci se proto musí podrobit přísným opatřením. Například Peking určil, že každý příchozí musí jít na vlastní náklady na čtrnáct dní do hotelů „centrální karantény“.

Čínští občané, kteří se do země vracejí ze zahraničí, to přesto považují za přijatelnou cenu. „Je to obtížné rozhodnutí, ale rozhodl jsem se raději riskovat získat virus během mezinárodního letu a být v karanténě v Číně, než zůstat zde a čekat, až se věci zhorší,“ sdělil serveru Nikkei Asian Review Čen, který studuje v USA.

ROUŠKY MUSÍ MÍT SOUDCI I JUSTIČNÍ PRACOVNÍCI

Vláda ve středu schválila zákaz vycházení bez pokrývky nosu a úst – nařízení platí od půlnoci. Už během včerejšího dne zavedl povinnost nosit ochranné pomůcky Nejvyšší soud, Vrchní soud v Praze nebo Okresní soud v Mělníku.
„Nařízení bylo vydáno bezprostředně poté, co soud sám zajistil pro své soudce, zaměstnance a také justiční stráž prvních 100 ks roušek. Dodávku dalších 300 ks má Nejvyšší soud přislíbenu na tento pátek,“ uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Na mnoha soudech musí zaměstnanci roušky zajišťovat svépomocí. „Toto musí řešit každá složka samostatně, prioritou Ministerstva zdravotnictví zatím byly a jsou zdravotnická zařízení, sociální služby a další vyjmenované obory (doprava, IZS, prodej). V současné době je finalizován sběr požadavků z jednotlivých složek,“ uvedla Andrea Šlechtová z Ministerstva spravedlnosti.

Bez ochranné pomůcky, která zahaluje ústa a nos, nově nesmí justiční stráž dle vládního nařízení vpustit do budovy účastníky řízení či zaměstnance soudu. V úterý situaci řešili zástupci justice v rámci porady předsedů krajských soudů s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou. „Centrálně pomůcky zaměstnancům poskytnout nemůžeme, protože je nemáme. Máme od ministerstva spravedlnosti slíbenou dodávku, ale kdy to bude, to netušíme,“ uvedl předseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček s tím, že stačí, aby měl návštěvník či zaměstnanec soudu přes obličej například šátek. Veřejných jednání se koná minimum a soudy je odročují, plošně ale zrušena nebyla.

Vrchní soud v Praze zakázal na jednáních účast veřejnosti. K plošnému zrušení jednání nařízených do konce března přistoupil například Obvodní soud pro Prahu 2. Opatření se týká ústních jednání občanskoprávního úseku i hlavních líčení a veřejných zasedání v trestních věcech. Výjimku tvoří předem naplánovaná vyhlašování občanskoprávních rozhodnutí a vazební zasedání. Veškerá hlavní líčení a veřejná zasedání zrušil i Obvodní soud pro Prahu 7, a to až do 10. dubna. Odročil je na neurčito.
________________________________________
Soudům resort spravedlnosti ve středu zaslal následující opatření přijaté ministerským krizovým štábem:
– s účinností od 18. 3. 2020 nebude do objektů Ministerstva spravedlnosti (Vyšehradská, Na Děkance, Legerova 7) umožněn vstup osobám, které nebudou používat ochranu dýchacích cest, tj. nebudou mít zakrytý nos a ústa (rouška, respirátor, šátek, šála nebo jiná tkanina, která může pomoci bránit šíření kapének během dýchání či mluvení),
– všechny osoby jsou povinny ochranu dýchacích cest uvedenou shora využívat po celou dobu pobytu a pohybu v objektech Ministerstva spravedlnosti s výjimkou toho, kdy budou pobývat v uzavřené kanceláři bez přítomnosti další osoby.
________________________________________

„Roušky musí od čtvrtka mít každý zaměstnanec soudu a dle nařízení vlády je na každém, aby si ji zajistil. Justiční stráž ho jinak nemůže vpustit do budovy. Pokud roušku zajistí zaměstnavatel, je to spíše bonus,“ uvedla mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci. Veřejných jednání má nyní soud minimum, konají se hlavně vazební řízení.

Na současné poměry „bohatou“ výbavu zajistil svým zaměstnancům Vrchní soud v Praze. „Respirátory jsme již vybavili justiční stráž, pracovnice podatelny a kuchařky. V pondělí očekáváme dodávku 300 kusů certifikovaných pratelných roušek pro ostatní zaměstnance soudu,“ reagovala na dotaz České justice mluvčí Kateřina Kolářová. Všem návštěvníkům se také při vstupu měří teplota.

Povinnost nosit roušky po celou dobu pohybu po soudu zdůraznil na svém webu také Krajský soud v Praze. Okresní soud Praha-východ výslovně uvedl, že opatření platí bez výjimky i pro státní zástupce a obhájce. Tento soud také nově zkrátil svou pracovní dobu pouze na dopoledne.

Nejvyšší správní soud již během ledna nakoupil 200 roušek pro své zaměstnance. „Na poradě ministryně s předsedy krajských soudů byly jednotlivé soudy vyzvány, aby specifikovaly své požadavky na nákup dalších ochranných pomůcek (roušky, dezinfekční prostředky, respirátory atd.) s tím, že tyto ochranné prostředky budou nakoupeny centrálně prostřednictvím ministerstva pro všechny soudy,“ uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová. Připomněla, že vstup veřejnosti na soud je výrazně omezen.

Měření teploty provádí návštěvníkům i Okresní soud v Mělníku. Ten na základě vlastní iniciativy dokázal zaměstnancům zajistit potřebný počet ochranných roušek. „Tyto roušky mají k dispozici všichni zaměstnanci soudu a též strany a účastníci řízení, kteří přicházejí k soudu na jednání,“ uvedl mluvčí Jindřich Špergl.

Podle informací České justice dostal každý příslušník Vězeňské služby jednu jednorázovou roušku. Vedle přijatých preventivních opatření, mezi nimiž je měření teploty všem příchozím do věznic, se VS připravuje i na scénář, že by se virus za mřížemi rozšířil. Mluvčí Petra Kučerová uvedla, že generální ředitelství sboru má různé alternativy řešení, v tuto chvíli je ale nechce z bezpečnostních důvodů prozrazovat.

Vězni nedostatkové roušky také sami vyrábějí, přičemž do tohoto projektu se po pardubické mužské věznici zapojila i ženská věznice ve Světlé nad Sázavou. Podle Kučerové tak platí předchozí odhady, že odsouzení zvládnou měsíčně vyrobit 40.000 až 50.000 kusů roušek.

Bez roušky podle vládního nařízení nebudou moci od čtvrtka lidé chodit venku, do obchodů, ale ani na úřady. Podle Davida Schöna z policejního prezidia bude policie při kontrolách postupovat podobně jako v případě, kdy kontrolovala dodržování karantény. Policisté mají možnost vykázat osobu z určeného místa, za neuposlechnutí hrozí až desetitisícová pokuta.

Tématem úterní porady vedení ministerstva spravedlnosti s předsedy krajských soudů byl i způsob řešení, kterým by se zamezilo negativním důsledkům uplynutí procesních a hmotněprávních lhůt kvůli nouzovému stavu. Podle mínění představitelů soudů totiž není možné u velké části z nich jejich překročení překlenout výkladem, a proto požádali ministerstvo o legislativní úpravu. Eva Paseková. Ceskajustice.cz

POLICIE RAKOUSKA HLÍDÁ ODSTUPY MEZI LIDMI

Rakouští policisté dohlížejí na to, zda lidé mezi sebou dodržují alespoň metrové odstupy s cílem zpomalit šíření nového koronaviru. Ministerstvo vnitra podle serveru oe24.at potvrdilo, že úřady budou dodržování nařízení tvrdě vyžadovat a jeho porušování trestat. Od pátku bude Rakousko nově kontrolovat na koronavir osoby překračující hranice ze Slovinska a Maďarska. Kontroly tak alpská republika bude provádět už na všech hranicích kromě těch s Českou republikou a Slovenskem.

Rakousko dnes překonalo hranici 2000 nakažených koronavirem. Rakouské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že registruje 2013 infikovaných, z nichž šest nemoci COVID-19 podlehlo.

Všude v rakouských městech je podle oe24.at slyšet výzvy z amplionů policejních hlídek: „Dodržujte odstupy!“
„Slyšíme všude ampliony policejních hlídek, jsou tu tvrdé zátahy,“ hlásí televizní reportér oe24.at Tom Herzog. Podobné to údajně bylo i na nábřeží Dunajského kanálu, bočního ramene veletoku, kde Vídeňané rádi tráví volný čas. „Kdo na výzvy z amplionu nereaguje, toho policisté zastaví a poučí. „Nepoučitelní běžci a lidé na procházce musí zaplatit pokutu,“ říká Herzog. Její výši neupřesnil.

Tuto nově zavedenou nulovou toleranci dnes potvrdilo i rakouské ministerstvo vnitra. „Ano, od nynějška jsou za to tvrdé tresty,“ upozornilo ministerstvo. Ještě ve středu Vídeňané využili hezkého počasí a tisícovky jich vyrazily běhat, procházet se nebo se projet na kole, a to v hustých skupinách.

Rakouská vláda ve středu oznámila, že parky nebo hřiště zůstávají otevřené. Vyzvala však obyvatele, aby dodržovali bezpečnostní odstupy a aby se neshlukovali do skupin.

Mezi další rakouská opatření zaměřená na zpomalení šíření koronaviru patří kontroly na hranicích. Jejich součástí jsou i testy na koronavir. Tato opatření Rakousko postupně zavedlo na hranicích s Itálií, Švýcarskem, Lichtenštejnskem a Německem. Dnes rakouské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že od pátku budou kontroly i na hranicích s Maďarskem a Slovinskem. Zatím bez kontrol tak zůstávají už jen hranice s Českem a Slovenskem, které však kontroly provádějí v opačném směru. Rakouské hraniční kontroly mají fungovat zatím do 7. dubna.

VLÁDA ZAKÁZALA SŇATKY, V OHROŽENÍ ŽIVOTA LZE UZAVŘÍT PŘED ORGÁNEM MOCI ČI CÍRKVE

Vláda svým usnesením v rámci stavu nouze zakázala uzavírání sňatků. Vyplývá to z prováděcího pokynu Ministerstva vnitra pro matriční úřady. Podle pokynu vnitra vláda v opatření proti šíření koronaviru ze dne 15. března 2020 neudělila výjimku matrikám, aby mohla být uzavírána manželství, protože nejde o neodkladnou úřední záležitost. V ohrožení života ale lze manželství uzavřít před kterýmkoli orgánem veřejné moci nebo církve.

Ministerstvo vnitra v pokynu odkazuje k usnesení vlády č. 215 z 15. března 2020, kterým se v ČR zakazuje volný pohyb osob s vyjmenovanými výjimkami. Podle ministerstva vnitra mezi výjimkami, které vláda udělila, není uzavření sňatku, proto je tento akt nyní až do 24. března 2020 zakázán.

Usnesení č. 215 nahradilo zrušení usnesení z 12. března, kterým byl původně počet osob při svatebním obřadu omezen na třicet. Nově není možné obřad uspořádat vůbec, a proto nelze uzavřít sňatek.

„Sňatečné obřady po dobu trvání zákazu volného pohybu nelze konat, neboť na ně nedopadá žádná z výjimek zákazu volného pohybu osob vymezená v usnesení vlády č. 215 z 15. března 2020. Uzavření manželství nelze považovat za neodkladnou úřední záležitost,“ uvádí se v pokynu ministerstva vnitra doslova.

Bez veřejného obřadu nevznikne v ČR manželství

Pro uzavření manželství prostřednictvím matriky a obřadu by musela existovat výjimka, kterou vláda výslovně neudělila: „V návaznosti na to usnesením č. 215 ze dne 15. 3. 2020 rozhodla o přijetí krizového opatření ve smyslu § 5 písm. c) a § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tímto opatřením zakázala s účinností od 16. 3. 2020 od 0:00 do 24. 3. 2020 do 6:00 volný pohyb osob na území České republiky. Z tohoto zákazu stanovila určité taxativní výjimky výslovně zmíněné v dotčeném usnesení,“ odůvodňuje vnitro zákaz sňatků.

V České republice je podle zákona sňatečný obřad veřejný, vždy za přítomnosti oddávajícího jako orgánu veřejné moci, matrikáře a dvou svědků. Konání obřadu je podmínkou uzavření manželství, nelze uzavřít neveřejný sňatek. Kromě občanského sňatku ale lze uzavřít sňatek církevní, za splnění podmínek církve. Manželství je podle zákona uzavíráno vždy na místu k tomu určeném.

Výjimka: V ohrožení života

Z tohoto principu existuje jediná výjimka, totiž ohrožení života snoubence podle občanského zákoníku. „Je-li život snoubence přímo ohrožen, může sňatečný obřad provést každý orgán podle § 658, popřípadě jiný úřad stanovený jiným právním předpisem, a to na kterémkoli místě; to platí obdobně i pro církevní sňatek. Mimo území České republiky může sňatečný obřad provést také velitel námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitel letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice a je-li alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky rovněž velitel vojenské jednotky České republiky v zahraničí,“ uvádí k tomu doslova zákon.

Vnitro v pokynu matrikám neodkazuje k usnesení vlády č. 217 rovněž z 15. března 2020, které upravuje, jak má být omezena agenda státní správy: Vláda ukládá orgánům veřejné moci a správním orgánům (dále jen „orgán“), aby v rámci všech svých pracovišť zahájily omezený provoz vyplývající z nouzového stavu, spočívající v: 1. omezení práce, státní služby, zejména na ty agendy, jejichž výkon musí být bezpodmínečně kontinuálně zajišťován, a to zejména k zajištění chodu veřejné správy a služeb veřejné správy v nezbytně nutném rozsahu a plnění úkolů vlády České republiky směřujících k dosažení cílů nouzového stavu; ostatní agendy se vykonávají v rozsahu, který neohrozí níže uvedená opatření nutná k ochraně zdraví státních zaměstnanců, zaměstnanců a dalších úředních osob (dále jen „zaměstnanci“), uvádí vláda v dalším usnesení z téhož dne.
Všechna usnesení vlády ohledně nouzového stavu jsou vydána ve Sbírce zde. Irena Válová, ceskajustice.cz

NÁKAZA KORONAVIREM SE NEPOTVRDILA U VĚZŇŮ

Nákaza koronavirem se zatím nepotvrdila u žádného českého vězně. Pokud do vězení či vazby nastoupí lidé s příznaky nákazy, dozorci je okamžitě odešlou na infekční oddělení brněnské vězeňské nemocnice. Zatím tam putovali čtyři vězni, virus se neprokázal ani u jednoho z nich. Negativní test měl i odsouzený, kterého nechal vězeňský lékař převézt do civilní nemocnice. Dnes to uvedla mluvčí Vězeňské služby (VS) Petra Kučerová.

„Pokud by se u vězně objevily symptomy koronaviru, okamžitě by šel do izolace. Do určité kapacity umíme odsouzené izolovat přímo ve věznicích. Další postup pak řešíme s příslušnou hygienickou stanicí,“ uvedla mluvčí. Podle ní je na lékaři, aby vyhodnotil, zda izolace ve věznici postačí, či zda je vězně zapotřebí převést do civilního nemocničního zařízení.

Vedle přijatých preventivních opatření, mezi nimiž je měření teploty všem příchozím do věznic, se VS připravuje i na scénář, že by se virus za mřížemi rozšířil. Mluvčí uvedla, že generální ředitelství sboru má různé alternativy řešení, v tuto chvíli je ale nechce z bezpečnostních důvodů prozrazovat.

Kvůli riziku nákazy vláda už dříve zakázala vězňům návštěvy rodinných příslušníků, na které mají za běžného režimu nárok ze zákona. Podle Kučerové je i po tomto nařízení situace ve věznicích klidná. „Vězni se nechtějí nakazit. Sami apelovali na příbuzné, ať za nimi nejezdí,“ řekla.

VS se zaměřuje i na to, aby se virem nenakazili její dozorci a zaměstnanci a poté ho do věznic neroznesli. „Dozorci mají k dispozici roušky, případně je dostanou dnes a zítra (ve čtvrtek),“ uvedla mluvčí. Vězňům rozdá VS roušky také. Ředitel sboru Petr Dohnal navíc rozeslal dopis předsedům soudů, v němž je žádá, aby kvůli „extrémní možnosti přenosu infekčních onemocnění v tomto prostředí“ vybavili rouškami i soudce a další zaměstnance.

Vězni nedostatkové roušky také sami vyrábějí, přičemž do tohoto projektu se po pardubické mužské věznici zapojila i ženská věznice ve Světlé nad Sázavou. Podle Kučerové tak platí předchozí odhady, že odsouzení zvládnou měsíčně vyrobit 40.000 až 50.000 kusů roušek, ceskajustice.cz