iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V ČR 522 nakažených, na Slovenskui nová vláda Matoviče

Opatření proti šíření koronaviru budou trvat minimálně ještě měsíc, uvedl předseda Ústředního krizového štábu Romana Prymula po jednání s hlavní hygieničkou a zástupci ministerstev zdravotnictví, vnitra, obrany a také policie, hasičů a dalších. Premiér Andrej Babiš v České televizi uvedl, že aktuálně je v Česku 522 nakažených koronavirem.

Pět nemocných je ve vážném stavu. Čtyři pacienti jsou na umělé plicní ventilaci, jeden nemocný je napojen na mimotělní oběh. „Následující hodiny u něj ukážou,“ sdělil na tiskovém brífinku Prymula. Prymula očekává, že koncem příštího týdne by mělo být dostatek roušek, aby byly dostupné pro každého. Způsob jejich distribuce se zatím řeší. Štáb musí se ještě detailně zmapovat potřeby jednotlivých profesí.

Pro distribuci ochranných pomůcek, které do Česka dorazí z Číny, se bude používat sklad v Pardubicích. Pardubické letiště jako jediné vyhovuje potřebám velkokapacitních letadel jako je ukrajinský letoun An-124 Ruslan, který si Česká vláda pro přepravu roušek a respirátorů pronajala.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček ve středu večer upřesnil, že od pátku začnou létat do Česka letouny z Číny. Letadla dopraví do země 1,1 milionu respirátorů, sedm milionů roušek a další stovku tun materiálu. Roušky by pak měly být distribuovány do domácnosti, ale zatím není jasné, jak bude probíhat. Uvažuje se o tom, že by je rozvážela Česká pošta nebo by mohla distribuce probíhat pomocí obcí s rozšířenou působností.

Prymula také uvedl, že se již začaly používat rychlotesty, které přiletěly ve středu. V budoucnu by jich mělo dorazit až milion, což výrazně zvýší kapacity testování. Předseda Ústředního krizového štábu také řekl, že opatření proti šíření koronaviru budou trvat nejméně ještě měsíc. „Já si myslím,že dojde k prodloužení toho stavu,“ dodal. Situaci lze podle něj začít vyhodnocovat nejdříve po deseti až čtrnácti dnech po zavedení restriktivních opatření. S uzavřenými hranicemi musí občané počítat do doby, než se situace kolem epidemie koronaviru nezlepší nejen v Česku, ale také v okolních státech.

MATOVIČ PŘEDSTAVIL NOVOU VLÁDU SR

Budoucí slovenský premiér Igor Matovič veřejnosti odhalil složení nové vlády. Většinu členů budou tvořit dosavadní politici. Šéfem diplomacie se stane nynější velvyslanec ve Spojených státech Ivan Korčok, ministrem životního prostředí pak někdejší disident a poslanec Ján Budaj. Nový kabinet v sobotu jmenuje prezidentka Zuzana Čaputová.

Zřejmě nebyla tak těžká doba, kdy jedna vláda přebírala moc od druhé vlády, jak to čeká nás. Jdeme do toho s plnou zodpovědností a vědomím, že nesmíme selhat,“ řekl Matovič. Stěhování do premiérské vily odmítl a nadále hodlá žít v rodné Trnavě s rodinou.

Matovičovo hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) se ziskem 25 procent hlasů přesvědčivě vyhrálo únorové parlamentní volby. V předvolební kampani Matovič zmiňoval kromě jiného potřebu očisty justice a policie od kauz, hned při nástupu k moci se ale bude muset zabývat řešením pandemie nového koronaviru. Počet infikovaných na Slovensku překročil hranici sto nemocných.

Na vytvoření koalice se Matovič dohodl s dalšími třemi stranami, a to s populistickým hnutím Sme rodina, dále s liberální stranou Svoboda a solidarita (SaS) a stranou Za lidi exprezidenta Andreje Kisky. Čtyřkoalice má v parlamentu ústavní většinu.

Kiska se jednání o vytvoření čtyřkoalice nezúčastnil kvůli potížím se srdcem. V úterý oznámil, že se ze zdravotních důvodů vzdá získaného mandátu poslance. Předsedou strany Za lidi, kterou loni založil, ale zůstane.
Předseda koaličního hnutí Sme rodina Boris Kollár se stane předsedou parlamentu, píše server Sme.

Matovičovo hnutí obsadí polovinu křesel v šestnáctičlenném kabinetu. Například na funkci ministra životního prostředí navrhlo dosavadního poslance a někdejšího disidenta Jána Budaje, který byl během sametové revoluce v roce 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Ministrem vnitra se stane někdejší šéf armádní rozvědky Roman Mikulec, který stál za vyšetřováním podezření z tunelování majetku vojenského zpravodajství za první vlády bývalého premiéra Roberta Fica. V roce 2013 Mikulce policie obvinila z ohrožení utajované zkušenosti, soudy ho však pravomocně obžaloby zprostily.

Mikulec je podle Denníku N překvapivá volba, protože původně se mluvilo o poslanci Gáboru Grendelovi a jeho nominaci už schválila i prezidentka. Matovič však míní, že i Mikulec bude dobrým ministrem a do policie přinese nový pohled.
„Chtěl jsem, aby to byl člověk, který má zkušenost s řízením lidí,“ uvedl Matovič s tím, že jde o skutečného vojáka a ne jen „papírového kapitána z Národní rady“. „Potřebujeme rozhodného člověka, který dokáže zavelet,“ dodal. Nový ministr vnitra bude i šéfem krizového štábu, který nyní zasedá kvůli pandemii koronaviru.

Budoucí ministr zahraničí Korčok bude muset podle šéfa jedné z koaličních stran po návratu na Slovensko nastoupit do povinné karantény, kterou úřady v souvislosti s koronavirem nařídily pro všechny Slováky vracející se z ciziny.
Volby vyhrálo OLaNO. Na Slovensku skončila vláda zla, řekl Kiska

„Ivan Korčok se vrátí z Ameriky, přečká karanténu a poté z něj bude skvělý ministr zahraničí. Slovensko je v těžké době, Ivan Korčok je prakticky slovenská diplomatická špička,“ řekl šéf SaS Richard Sulík, jehož strana navrhla Korčoka na funkci šéfa diplomacie.

Vicepremiérka Veronika Remišová z Kiskovy partaje obsadí nové ministerstvo regionálního rozvoje a investic, které bude koordinovat správu eurofondů, uvádí Sme. Nejsilnější strana v dosluhujícím kabinetu, Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Fica, která je u moci s výjimkou necelých dvou let nepřetržitě od roku 2006, míří do opozice. Oba koaliční partneři Směru-SD, a to Slovenská národní strana (SNS) a strana Most-Híd, v únorových volbách propadli a do parlamentu se nedostali.

Nová slovenská vláda

Premiér: Igor Matovič (OLaNO)
Vicepremiér pro ekonomiku a ministr hospodářství: Richard Sulík (SaS)
Vicepremiérka a ministryně regionálního rozvoje a investic: Veronika Remišová (Za lidi)
Vicepremiér pro legislativu a plánování: Štefan Holý (Sme rodina)
Ministr financí: Eduard Heger (OLaNO)
Ministr vnitra: Roman Mikulec (OLaNO)
Ministr obrany: Jaroslav Naď (OLaNO)
Ministryně spravedlnosti: Mária Kolíková (Za lidi)
Ministr zahraničních věcí: Ivan Korčok (SaS)
Ministr zdravotnictví: Marek Krajčí (OLaNO)
Ministr školství: Branislav Gröhling (SaS)
Ministr dopravy: Andrej Doležal (Sme rodina)
Ministr práce a sociálních věcí: Milan Krajniak (Sme rodina)
Ministr kultury: Natália Milanová (OLaNO)
Ministr zemědělství: Ján Mičovský (OLaNO)
Ministr životního prostředí: Ján Budaj (OLaNO)

MYNÁŘ: K PREZIDENTOVI MÁ PŘÍSTUP MINIMUM LIDÍ

Hradní kancléř Vratislav Mynář v rozhovoru pro Seznam Zprávy ve středu prozradil, že Miloš Zeman je kvůli epidemii koronaviru na zámku v Lánech. Přístup k němu má většinu času pouze on, ostatní lidé z jeho okolí se s ním podle něj setkávají jen výjimečně. TV Prima ve čtvrtek odvysílá jeho projev k občanům.

Všichni, kteří přijdou se Zemanem do styku, musí používat ochranné rukavice a respirátory. „Pohyb kolem pana prezidenta je minimalizovaný,“ řekl kancléř Vratislav Mynář v rozhovoru.

O prezidentovu bezpečnost se starají tři šestičlenné týmy z útvaru pro ochranu prezidenta. Všichni členové ochranky absolvovali test na koronavirus, musí používat ochranné pomůcky a zůstávají na zámku v Lánech, aby se nedostali do styku s veřejností. Kromě ochranky se v okolí hlavy státu pohybují dvě pracovnice Správy Pražského hradu, které prezidentovi asistují. Na zámku je také kuchař, ten se však se Zemanem osobně nesetkává.

„Všichni jsou adekvátně chráněni, všichni prošli testováním,“ ujistil kancléř.

Výjimkou, kdy se s prezidentem mohli setkat další lidé, bylo středeční natáčení projevu, který se bude vysílat ve čtvrtek večer na TV Prima a setkání s předsedou poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem. S tím podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka řešili volbu Stanislava Křečka ombudsmanem. Zeman poslancům ANO poděkoval za to, že Křečka podpořili. Vděk jim vyjádřil také za podporu ve věci ústavní žaloby, kterou na něj chtěla podat skupina senátorů.

Mynář ve středečním rozhovoru také řekl, že Zeman se rozhodl veřejně vystoupit až nyní proto, že doposud měla konat hlavně vláda a krizový štáb. „Kdyby vystoupil dopředu, plno lidí by se ozvalo s tím, ať se do toho nemíchá,“ myslí si. Kritice se podle něj ovšem nevyhne ani nyní. „Důležité je, že vystoupí a promluví k národu. Vyhodnotil to tak, že teď je to vhodné. Proslov má připravený a těší se na něj,“ zakončil kancléř.

Projev chtěla vysílat i ČT

Ve čtvrtek v 19:25 ho odvysílá TV Prima. Podle Adama Halmošiho ze zpravodajství TV Prima prezident v předtočeném projevu hovoří k aktuální situaci a k opatřením v boji proti novému typu koronaviru. Projev natočený na zámku v Lánech bude mít asi osm minut.

Bez Zemana by pomoc Číny nebyla, říká Hamáček

Ředitel České televize Petr Dvořák kvůli projevu napsal kancléři Mynářovi dopis. Žádá ho v něm, aby mohla veřejnoprávní televize přenos odvysílat souběžně se soukromou stanicí.

Argumentuje větším dosahem pro diváky i tím, že stejně se postupuje v případě Zemanova vánočního poselství, které vyrábí Nova, ale vysílají ho i další média. Poznamenal, že „snad nejvýznamnější rolí televize veřejné služby v těchto dnech je aktuální zpravodajství týkající se rizik spojených s šířením nového koronaviru“ a informovat veřejnost, jak se před ním chránit či jak se s ním vypořádat.

PROF. PRYMULA: MÁME 3 TÝDNY, ABYCHOM NESKONČILI JAKO ITÁLIE

Česká republika má podle šéfa Ústředního krizového štábu Romany Prymuly zhruba tři týdny na to, aby stačila připravit nemocnice na přijímání vážných pacientů s nemocí COVID-19, aby se situace nezvrhla jako v Itálii, kde denně umírají stovky lidí. „Zastřelte nás až potom,“ řekl v nadsázce senátorům Prymula.

„Opravdu máme tři týdny. Jestli nepostavíme kapacitu nemocnic v průběhu těch tří týdnů a nedokážeme tu křivku oploštit, tak samozřejmě budeme mít velký problém,“ uvedl doslova šéf Ústředního krizového štábu.

„Situace v Itálii je v tuto chvíli naprosto neakceptovatelná, tam umírají lidé proto, že nejsou ventilátory. Leží vedle nich na lůžkách, kde ventilátory nejsou. A tomu my se chceme vyhnout,“ vysvětloval Prymula restriktivní kroky vlády.
Premiér Andrej Babiš tento týden řekl, že pražská Nemocnice Na Homolce a brněnská Fakultní nemocnice u sv. Anny budou vyčleněny na boj s šířením koronaviru. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch to zpochybnil.

„Nechceme omezovat činnost Nemocnice na Homolce, využijeme jen část lůžek, která je ventilovaná. Musí počítat i jiné nemocnice, že budou využity její kapacity,“ řekl senátorům ministr Vojtěch. Pacienti s nemocí COVID-19 budou podle něj rozprostřeni do víc nemocnic.

Zdá se podle něj, že v posledních dvou dnech se daří procentuální nárůst zpomalovat, což je podle ministra důvod k velmi mírnému optimismu. S uzavřenými hranicemi musí podle Prymuly občané počítat do doby, než se situace kolem epidemie koronaviru nezlepší nejen v Česku, ale také v okolních státech. „Onemocnění má problém v tom, že řada pacientů po vyléčení vylučuje virus nadále. Teď se ukázalo, že ani dvojnásobný negativní test na závěr nemusí stačit,“ uvedl Prymula.

Proto je podle něj nutné pacienta i po dvou negativních testech ještě týden držet stranou. „Není to virus, který zamoří celou populaci. Nevyhubí lidstvo,“ řekl také náměstek ministra zdravotnictví, „Víme, že tady nejsou ochranné pomůcky. Ale žádná země nebude mít 100 milionů ochranných pomůcek na měsíc tak, jak bychom potřebovali, abychom je vyměňovali skutečně každý den,“ zdůraznil šéf Ústředního krizového štábu.

Jak přežívá virus SARS-CoV-2

Zhruba 3 hodiny - v aerosolech
8 hodin - na mědi
24 hodin - na běžných površích, na nerezové oceli, příborech, na papíře
48 hodin - na různých plastech

„Nakupujeme ve Vietnamu, v Číně v Jižní Americe, protože v České republice je kapacita nedostatečná,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.„Ministerstvo zdravotnictví není standardně nákupcem zdravotnického materiálu,“ uvedl v horní komoře parlamentu.

Senát se sešel v nebývale úsporném formátu. V karanténě jsou totiž místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková, její stranická kolegyně, lékařka z Litovle Alena Šromová, senátor za ANO Peter Koliba a Tomáš Goláň, člen klubu Senátor 21.

VĚDCI: KORONAVIRUS PŘEŽIJE VE VZDUCHU HODINY, NA POVRCHU I DNY

Koronavirus, který způsobil globální zdravotnickou krizi, může ve vzduchu přežívat i několik hodin. Na některých typech povrchu pak může přežívat i celé dny. Naznačuje to studie vědců amerického institutu NIAID, který je součástí Národního ústavu zdraví (NIH) Spojených států, publikovaná v odborném časopise New England Journal of Medicine. Podle agentury Reuters mohou závěry studie posloužit jako vodítko pro prevenci onemocnění COVID-19, které už má ve světě asi 8000 obětí.

Podobně jako další viry, které oslabují dýchací soustavu, se i nový virus SARS-CoV-2 šíří prostřednictvím kapének, tedy miniaturních kapiček slin či nosního sekretu, které infikovaný člověk vypouští nosem a ústy. Zatím ale není příliš jasné, jak dlouho může zůstat aktivní mimo lidské tělo. Čínští vládní experti nedávno uvedli, že ve vzduchu virus setrvává asi 30 minut, jejich studie ale byla časopisem Practical Preventive Medicine několik dní po zveřejnění z neznámých důvodů stažena.

Zjištění výzkumníků z NIAID nasvědčují tomu, že z kapénky uvolněné při zakašlání či kýchnutí se může jiný člověk nakazit i o několik hodin později. Když vědci nový virus vypustili ze speciálního rozprašovače, detekovali jej ve vzduchu i po třech hodinách, kdy tento experiment končil.

Co se týče přežívání na povrchu předmětů, životnost viru se výrazně lišila u různých materiálů. Na kartonu prý SARS-CoV-2 zůstává aktivní až 24 hodin, na plastovém či nerezovém povrchu byl „funkční“ virus zaznamenán dokonce i po třech dnech. Nejkratší byla jeho životnost na mědi, kde při pokusu zůstal nebezpečný jen čtyři hodiny.

Odborníci z NIAID se při experimentu snažili simulovat pobyt nakaženého člověka v domácím nebo nemocničním prostředí a to, jak by mohl infekci šířit kašlem a doteky. „Použili nástroj na dávkování aerosolu, který reprodukoval mikroskopické kapénky vytvářené při kašlání a kýchání,“ vysvětluje Reuters.

„Výsledky přináší klíčové informace o stabilitě SARS-CoV-2, který způsobuje COVID-19, a naznačují, že lidé se mohou virem nakazit ze vzduchu a po sáhnutí na kontaminované předměty,“ komentuje studii na svém webu NIH. Její autoři zkoumali také „poločas rozpadu“ a došli k závěru, že při výskytu v aerosolových kapičkách ztrácí polovina virových částic své schopnosti po přibližně 66 minutách.

Americká studie už podle agentury AFP má i své kritiky, neboť někteří odborníci nepovažují použití rozprašovače s aerosolem za příliš věrnou simulaci reality. Metoda by prý mohla nadhodnotit intenzitu šíření koronaviru skrze kapénky ve vzduchu.

Virus bude všude, má cenu se chránit? Vyzkoušejte si, proč to má smysl

Zpravodajský web BBC uvádí, že jediné zakašlání může do vzduchu rozptýlit až 3 000 takovýchto kapiček. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), Světová zdravotnická organizace (WHO) i další zdravotnické instituce proto zdůrazňují, že důkladné mytí rukou a dezinfikování často používaných ploch je klíčové při snaze omezit šíření nemoci COVID-19.

„Vědecké bádání ukázalo, že koronaviry lze deaktivovat do jedné minuty, když se povrchy dezinfikují 62 až 71procentním alkoholem, nebo čistícími prostředky s peroxidem vodíku či chlornanem sodným,“ píše BBC. Zároveň prý není jasné, jak dlouho může být nový koronavirus nebezpečný poté, co se zachytí na oblečení nebo jiných površích, které nelze tak snadno očistit.

I tímto aspektem se pracovníci NIAID zabývají, řekl jeden z autorů čerstvé studie Vincent Munster. Nyní dále zkoumají také vliv vlhkosti vzduchu a teploty na životnost nového viru. Jeho schopnost zůstat po delší dobu aktivním mimo lidské tělo podle Munstera jen dále podtrhuje význam hygienických doporučení.

125 LET VĚZENÍ PAŠERÁKŮM ZA SMRT MALÉHO SYŘANA

V roce 2015 obletěla celý svět fotografie tříletého syrského uprchlíka Alana Kurdiho, který se utopil při pokusu jeho rodiny dostat se na řecký ostrov Kos. Snímek se stal celosvětovým symbolem utrpení způsobeného syrskou válkou a uprchlickou krizí. Minulý týden byli tři turečtí pašeráci lidí odsouzeni každý k 125 letům vězení za podíl na chlapcově smrti. Turecký soud odsoudil pašeráky na více než sto let ve vězení za smrt pěti uprchlíků, včetně Alana Kurdiho, jehož tělo se našlo na turecké pláži.

Alan zemřel společně se svým pětiletým bratrem Galipem a jejich matkou Rihan. Další dva uprchlíci utonuli, když se převrhl jejich člun, který převážel celkem čtrnáct migrantů na řecký ostrov Kos. Z chlapcovi nejbližší rodiny přežil pouze otec. V roce 2016 byli za pašování uprchlíků odsouzeni dva Syřané. Tento případ vyvolal vlnu vyšetřování organizátorů nelegálního přechodu.

Turecká policie hledala další tři podezřelé, kteří nakonec byli zajati v městě Adana. Soud v Bodrumu, kde lidé nalezli těla dětí, je minulý týden odsoudil za pravděpodobný úmysl zabití pěti utonulých migrantů. Přibližně šest měsíců po smrti syrských dětí v roce 2016 uzavřely Turecko a Evropská unie dohodu, která do značné míry přispěla k zastavení přílivu migrantů do Evropy.

Řekové nás posílají zpět do Turecka ve spodním prádle, stěžují si migranti

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan však dlouho obviňuje Evropskou unii, že neposkytla finanční prostředky, které v dohodě slíbila. Erdogan EU viní z toho, že nechala v řešení migrační krize Turecko samotné. Minulý měsíc Turecko otevřelo dveře migrantům, kteří se chtěli dostat do Evropy. Turecko tak de facto přestalo plnit dohodu. Do Řecka se nyní opět snaží proniknout tisíce lidí.

Řecká policie na hranici s Tureckem u přechodu Kastanies ve středu ráno opět použila slzný plyn, když se na 500 migrantů pokusilo dostat z Turecka na řecké území. Slzný plyn použila proti řeckým bezpečnostním složkám i turecká policie, která podle řeckých médií i některých evropských zpravodajů z místa pomáhá migrantům dostat se do Řecka.

Situace se po několikadenním relativním klidu zdramatizovala nad ránem a střety trvaly asi dvě hodiny. Podle AP je u hranic v provizorních přístřešcích stále asi 2000 běženců, kteří věří, že se dostanou do EU. Turecká agentura Anadolu v úterý napsala, že u hranic je dokonce přes 10 tisíc uprchlíků, kteří spí ve stanech za chladného počasí.
Deník Kathimerini připomněl, že při ochraně řeckých hranic i ve středu pomáhali příslušníci bezpečnostních složek z ostatních zemí EU vyslaní unijní pohraniční agenturou Frontex.

NESCHOPNÁ LEYENOVÁ EU SE PROBUDILA: KORONAVIR JSME PODCENILI, NEŘEŠÍ ANI BĚŽENCE

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová připustila, že spolu s dalšími politiky podcenila nový typ koronaviru. „Myslím, že my všichni, kdo nejsme experti, jsme na začátku koronavirus podcenili,“ řekla. Nyní už ale podle ní všichni pochopili, že drastická opatření jsou nutná. Evropa je podle Leyenové momentálně centrem krize.

„Náš zdravotnický systém je už nanejvýš zatížený,“ uvedla von der Leyenová, podle které jsou i proto nutná nově přijatá opatření, mezi něž patří také uzavření vnějších hranic Evropské unie na třicet dní. Pokud jde o přeshraniční dopravu uvnitř EU, věří předsedkyně Evropské komise (EK), že se v příštích dnech podaří zajistit, aby byla opět bezproblémová.

Uzavírky hranic a zpřísněné kontroly nyní vedou k dlouhým zácpám před některými vnitroevropskými hranicemi.
Například na německé dálnici A4 ve směru na Polsko je ve středu kolona dokonce šedesát kilometrů dlouhá.
Další opatření jako třeba zákazy vycházení jsou podle von der Leyenové na rozhodnutí jednotlivých členských států.
„Je důležité to také respektovat,“ míní. „To není nic, co by se prostě nařídilo z Evropy,“ podotkla šéfka EK v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle von der Leyenové se Evropa s koronavirem bude potýkat ještě dlouho.

U MOŘE NA FLORIDĚ STOVKY LIDÍ, I PŘES KORONAVIR SI NEODPUSTÍ KOUPÁNÍ

Někteří Američané si ani přes varování vlády neumějí odpustit odpolední opalování na pláži. Navzdory hrozbě nákazy koronavirem se v pondělí na floridském pobřeží sešly stovky lidí. Ti, kteří se chtějí chránit, hledají inspiraci u guvernéra z Ohia Mikea DeWinea. Upřímný republikán je díky svým opatřením vzorem i pro další státy USA.

Zatímco některé pláže na Miami Beach nebo ve Fort Lauderdale zůstaly kvůli koronaviru zavřené, ve Volusia County na východě Floridy se lidé lačnící po slunci mohou koupat dál. V pondělí se na této pláži sešly stovky lidí.

A to i přesto, že americká vláda varovala před hromadnými akcemi nad deset návštěvníků. Také floridský guvernér Ron DeSantis v neděli vyzval města, aby zakázala masové akce. Svým zaměstnancům pak zrušil pracovní cesty na nejbližší měsíc a úřadům doporučil, aby svým lidem umožnily práci z domova, napsal server Florida Politics.

Poslední průzkumy přitom ukazují, že si řada Američanů nemyslí, že je nutné kvůli koronaviru odložit cestovní plány či se vyvarovat návštěv restaurací. Především příznivci republikánů považují varování za přehnaná, s čímž souhlasí i některá konzervativní média.

Guvernér Ohia je v prevenci vzorem pro zbytek Států

Cestu Spojených států v boji proti pandemii koronaviru určuje nezvyklý vůdce. Je jím třiasedmdesátiletý republikánský guvernér státu Ohio Mike DeWine, jehož preventivní opatření se stávají vzorem pro zbytek USA, napsal v úterý deník The Washington Post.

Když na počátku března DeWine zakázal hojně navštěvovaný kulturistický festival, hovořili pořadatelé o radikálním kroku s poukazem na to, že akce přináší v tržbách miliony dolarů. Jen několik dní poté byly události s velkým počtem účastníků zrušeny v celých USA.

Koronavirus narušuje primárky. Ve Washingtonu vyhrál Biden

O týden později DeWine doporučil státní univerzitě v Ohiu, aby pozastavila prezenční výuku, brzy stejný krok učinil zbytek země. Poté DeWine uzavřel veřejné školy, což následovaly i ostatní americké státy. V neděli DeWine nařídil všem restauracím a barům uzavřít. K pondělí se přidaly státy New York, New Jersey a Maryland.

Ke stanovení celoamerické strategie proti koronaviru přispěl DeWine zřejmě i v pondělí, kdy podal žalobu na vlastní stát, aby pozastavil konání úterních primárních voleb republikánů a demokratů. Soud sice požadavek zamítnul, ale místní zdravotnické úřady konání voleb zablokovaly.

Pravidelné DeWineovy tiskové konference se staly nezbytnou událostí nejen pro obyvatele Ohia, ale i pro Američany z ostatních států, kteří chtějí vědět, jaká opatření proti koronaviru v USA budou následovat, poznamenal The Washington Post.

DeWine ve svých prohlášeních pravidelně cituje doporučení zdravotních expertů, vyjmenovává fakta a nijak nezmiňuje politické záležitosti. Vyjadřuje obavy z dopadu svých rozhodnutí, u kterých přiznává, že mohou být pro hospodářství zničující. Nic nepřikrášluje, uvedl deník.

„V tomto ohledu to byla těžká rozhodnutí, ale z jiného pohledu tomu tak není. Je to otázka života a smrti,“ řekl v rozhovoru DeWine o svých nařízeních, která sice poškozují hospodářství, ale brání šíření koronaviru.
Trump se po setkání s nakaženým Brazilcem nechal otestovat na koronavirus

Guvernér za rozhodný postup sklízí chválu od zdravotnických odborníků i od politiků z řad demokratů a republikánů. Politici oceňují především to, že DeWine dbá odborných rad a nesnaží se z krize vytěžit politické body. To je podle děkanky Amy Fairchildové ze státní univerzity v Ohiu v ostrém kontrastu s postupem Bílého domu.
Americký prezident Donald Trump opakovaně bagatelizuje závažnost krize, naopak DeWine neustále stupňuje preventivní a zdravotní opatření. Guvernér zároveň obyvatelům státu říká, že nynější situace je sice třeba se obávat, ale není nutné panikařit.

SOUDCI NEMOHOU IGNOROVAT ODLIŠNÝ PRVNÍ NÁZOR

Nezávislost justice neznamená možnost ignorovat jiné právní názory, uvedl Ústavní soud (ÚS) v dnešním nálezu. Šlo o zdánlivě nepodstatný spor o 3300 korun jako náhradu za trvale vysazené porosty. Zemědělské družstvo Němčičky podobných žalob podalo více, většinou uspělo, ale v konkrétním případě Okresní soud v Břeclavi rozhodl jinak a žalobě nevyhověl. Další rozhodnutí v typově obdobných případech odmítl provést jako nadbytečný důkaz.

Podle nálezu ÚS vyhlášeného dnes prostřednictvím internetu však břeclavský soud nepostupoval správně. Legitimita soudů musí být primárně založená na přesvědčivosti argumentace, nikoliv na jejich mocenském působení.
„Nezávislost a nestrannost soudů a soudců by proto neměla být vykládána tak, že se soudci nemají nechat ‚ovlivňovat‘ jinými právními názory, nýbrž že předložené (alternativní) názory, pokud se s nimi neztotožní, mají co nejpřesvědčivěji vyvrátit, tedy překonat vlastní a kvalitnější argumentací,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka.

Nezávislost soudců podle ÚS samozřejmě představuje pojistku proti jejich nepřípustnému ovlivňování jinými mocenskými složkami a soukromými zájmy. „Určitě však nemá být interpretována jako možnost soudců zcela ignorovat odlišné právní názory, které předestře účastník řízení,“ pokračuje nález.

Nezávislost soudců je systémová a zcela nezbytná podmínka efektivního fungování justice, nikoliv výraz intelektuální nadřazenosti soudců, míní ÚS. Okresní soud v Břeclavi se případem musí zabývat znovu, bude nutné se vypořádat s existujícími jinými právními názory.

SBÍRKA EXEKUTORŮ PRO OHROŽENÉ OBČANY

Exekutorská komora reaguje na současnou situaci s epidemií koronaviru a po sérii bezpečnostních opatření se rozhodla uspořádat neveřejnou sbírku. „Sama jako počáteční vklad věnuje 100 000 Kč,“ uvedla mluvčí Lenka Desatová.
Apel Exekutorské komory byl podle mluvčí rozeslán všem soudním exekutorům společně s číslem speciálního účtu, zřízeného výhradně pro účely sbírky. S ohledem na aktuální situaci a podle potřeb bude vybraná částka věnována na nákup ochranných pomůcek, anebo rozdělena neziskovým organizacím, které se zaměřují na péči o nejvíce ohrožené občany a seniory.

Vývoj bedlivě sledujeme a na denní bázi diskutujeme, jaké kroky je třeba podniknout. Po zrušení tiskové konference a bezpečnostních opatřeních, které jsme komunikovali v pátek, jsme se rozhodli pomoci v současnosti nejvíce ohroženým občanům a seniorům,“ vysvětluje dnešní rozhodnutí Exekutorské komory její prezident Vladimír Plášil.

Opatření kvůli epidemii koronaviru zahrnují doporučení neprovádět zajištění a převzetí movitých věcí, vyklízení a také osobní doručování písemností. Jak již Česká justice informovala, exekutoři tento týden preventivně zavírají své kanceláře a dočasně se pozastavil i chod bezplatných poraden. Ty budou pro zájemce dostupné do odvolání pouze on-line. Posíleny jsou také kapacity pro telefonické kontakty pro řádnou komunikaci s účastníky řízení.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová o víkendu vydala stanovisko, podle kterého krizové opatření nedopadá na činnost exekutorů, advokátů, notářů nebo insolvenčních správců, ceskajustice,cz

KORONAVIR MŮŽE VÉST K MUTACI KORONAVIRU

Masová karanténní opatření přijatá v Číně za účelem omezení šíření nového koronaviru mohla způsobit mutace v jeho genetickém složení. To ho může učinit zákeřnějším a těžším na odhalení. Tvrdí to tři nové čínské studie, podle nichž se bude virus dále vyvíjet. Vědci zatím potvrdili, že existují dva konkurenční kmeny koronaviru.

Skupina vědců z čínského Wu-chanu, odkud se koronavirus rozšířil, se domnívá, že izolace milionů lidí v karanténě mohla způsobit mutace v genetickém složení viru, které vedly k mírnějším příznakům nemoci nebo dokonce k úplnému vymizení příznaků v časném stádiu infekce.

Čínská vláda uzavřela jedenáctimilionový Wu-chan 23. ledna. Lidé nesměli opouštět své domovy, zastavila se doprava a uzavřela veřejná místa. Přísná opatření se později rozšířila i do dalších měst v provincii a postihla téměř 60 milionů lidí.
Specialistka na respirační onemocnění Čan Čangová a její kolegové z nemocnice na Wuchanské univerzitě během výzkumu zaznamenali u pacientů s nemocí COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, neobvyklý trend.

„Zjistili jsme, že počáteční příznaky pacientů přijatých po 23. lednu se začaly lišit od těch, kteří byli přijati dříve, což přineslo nové diagnostické výzvy,“ uvedla studie. „Některé běžné příznaky nemoci COVID-19, jako je horečka, únava, zahlenění či bolest svalů byly výraznější u pacientů přijatých před 23. lednem, ale zároveň zákeřnější u pozdějších pacientů,“ dodali autoři.

Po karanténě se snížil výskyt příznaků

U pacientů, kteří byli po 23. lednu pozitivně testováni na koronavirus, se tyto příznaky příliš nevyskytovaly. Podle wuchanské studie se u nich snížila o 50 procent horečka, o 70 procent únava a o 80 procent bolest svalů. Někteří z osmdesáti účastníků studie byli úplně bez symptomů.

Koronavirus už se rozšířil téměř po celém světě a zabil více než šest tisíc lidí. Nemocí COVID-19 se zatím nakazilo kolem 180 tisíc lidí. Vědci jsou přesvědčení, že koronavirus se bude nadále vyvíjet.

Italské nemocnice zachvátila panika. Ventilátor má cenu zlata

Například v Itálii bylo zjištěno, že virus sdílí geny, které dříve experti detekovali v Německu, ale nebyly pozorovány ve vzorcích z Číny.

Samostatná studie vědců z Pekingské univerzity a Čínské akademie věd zveřejněná 3. března v magazínu National Science Review poté dospěla ohledně účinku karantény k podobnému závěru.Tato vědecká skupina analyzovala data ze 103 vzorků odebraných od pacientů v Číně a dalších zemích. Zjistila, že nejranější případy ve Wu-chanu se mohly vyvinout ve dva konkurenční kmeny – dřívější a novější agresivnější.
Studie zatím nejsou podle některých expertů přesvědčivé

Novější kmen viru tvořil 96 procent vzorků odebraných na začátku ledna, což naznačuje, že byl více infekční. Tento agresivnější kmen byl ale méně převládající ve vzorcích z Číny a dalších zemí odebraných po propuknutí nákazy ve Wu-chanu – klesl na přibližně 60 procent z celkového počtu.