iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prof. Prymula: Epidemie bude narůstat ještě zhruba měsíc

Epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví prof. Roman Prymula v následujících dnech očekává nárůst dalších případů nákazy koronavirem. Podle vývoje v ostatních státech předpokládá, že nouzový stav by v ČR mohl platit ještě týdny. „Ve středu proběhne co nejrychlejší distribuce roušek a respirátorů", říká šéf krizového štábu Prymula.

.- Co v nadcházejících hodinách čeká Českou republiku?

Asi s nejvyšší pravděpodobností nárůst dalších případů. Budeme ale v dalších dnech s očekáváním sledovat, jak na křivku vývoje onemocnění zapůsobí razantní opatření, která vláda přijala. A obecně budeme na občany apelovat, aby omezili kontakt s jinými osobami na nezbytně nutnou míru a co nejvíce zůstávali doma.

- Jsou uzavírána první města a obce. Dojde nebo za jakých podmínek by došlo k uzavření dalších?

Vzhledem k tomu, že na Litovelsku a Uničovsku bylo v neděli večer evidováno 25 případů koronaviru, přistoupili hygienici k tomuto opatření. Kromě Uničova, Červenky a Litovle se to týká také dalších 18 okolních obcí. Dané nařízení vychází právě z nepříznivého vývojem epidemiologické situace této oblasti. Karanténa těchto obcí je klíčovým krokem k tomu, jak zamezit šíření onemocnění. Případné uzavření dalších oblastí nelze v tuto chvíli predikovat, ale budeme k tomu přistupovat naprosto výjimečně.

- Jak se v současné době mají lidé chovat?

Být hlavně v klidu a dodržovat nařízení, která vláda zavedla. Jejich cílem je omezit kontakt mezi lidmi a zamezit tak šíření onemocnění. Pokud občané mohou, ať zůstanou doma. Pokud to nejde, při odchodu z domova, hlavně v MHD, v obchodech, lékárnách, nemocnicích a při pohybu všude, kde dochází ke kontaktu s lidmi, by neměli zapomínat na správnou ochranu nosu, úst a očí. Stačí jednoduchý šátek a do něj vložit kapesníček. Neměli by se také dotýkat předmětů bez rukavic. Těmito jednoduchými pravidly chráníme sebe i své okolí. Zároveň doporučujeme zaměstnavatelům využívat co nejvíce práci na dálku, podporovat dovolené a placené volno pro zaměstnance.

- Přes omezení pohybu v zemi mohou lidé chodit ven?

Mohou, ale jen pokud je to nezbytně nutné, například do zaměstnání, pro základní životní potřeby či do zdravotnických zařízení. Nebráníme ani pobytu v přírodě nebo parcích, nicméně určitě je nutné se neshlukovat na jednom místě a udržovat bezpečné rozestupy. Protože nechceme v ČR život úplně zastavit a chceme, aby lidé chodili do práce, zákaz se nevztahuje na veřejnou hromadnou dopravu, služby pro obyvatele včetně zásobování, rozvážkovou službu či veterinární péči.

- Vládní speciál odletěl do Číny pro roušky a respirátory. Kdy se vrátí a kdy budou zdravotnické pomůcky distribuovány?

Vládní letadlo by se mělo vrátit v úterý večer. Ve středu proběhne co nejrychlejší distribuce.

- Bude v případě zásob stát roušky a respirátory lidem rozdávat zdarma?

Určitě s tím počítáme. Až zabezpečíme nemocnice a lékaře v první linii, abychom zajistili zdravotní péči.

- Dojde k plošnému nařízení, aby si lidé chránili obličej? Jak?

V současnosti to není vládou nařízené. Nicméně lidem to zásadně doporučujeme. Pokud mají roušku, ať nosí roušku, pokud ne, postačí aspoň šátek s kapesníčkem. Doporučujeme také nosit brýle a rukavice.

- Z Číny přiletí i rychlotestry. Kdo bude prioritně testován? Budou to starší a nejvíce ohrožení lidé?

Testy jsou určené pro rychlou diagnostiku osob, které mají příznaky respiračního onemocnění a je u nich podezření pro nákazu koronavirem. Budeme je zejména využívat v odběrových stanech, které chceme zřídit po republice.

- Co byste v současné době doporučoval seniorům?

V současně době doporučujeme seniorům, aby co nejvíce možného času trávili doma a maximálně omezili kontakt s lidmi. Pokud je to možné, prosíme, aby nechodili do supermarketů a využívali například dodávky potravin a rozvozy jídla domů či pomoc rodiny. Rodině doporučujeme své blízké ve vysokém věku navštěvovat výhradně s rouškami, nebo je nenavštěvovat a jídlo jim nechávat za dveřmi. Senioři jsou vysoce rizikovou skupinou.

- Pořád je bezpečné, aby mladší lidé navštěvovali své starší příbuzné? Dá se očekávat, že by vláda i tento kontakt omezila?

Vzhledem k rizikové skupině, kterými jsou senioři, doporučujeme z preventivních důvodu, aby se vyvarovali obecně kontaktu s dalšími lidmi. Je vhodné také dodržovat bezpečnou vzdálenost (cca 2 metry).
Hygienici zavřeli Litovel, Uničov a 19 obcí. V izolaci je 24 tisíc lidí

- Hrozí, že bude vyhlášen stav, že nikdo nebude moci vycházet?

Situace je velmi dynamická a jednotlivá opatření se budou odvíjet podle toho, jak se situace bude nadále vyvíjet.

- Jak ohrožení jsou zaměstnanci třeba automobilek a jak by k práci třeba ve větším kolektivu měli přistupovat?

Vláda vyzvala zaměstnavatele, aby v maximální možné míře u svých zaměstnanců využili práci z domova, aby maximálně vyhověli případným žádostem o dovolenou či placené volno a aby omezili výkon prací, které nejsou významné pro zachování činnosti zaměstnavatele. Pokud to situace neumožňuje, je vhodné, aby zaměstnavatelé přistupovali k situaci co nejvíce obezřetně, což se může projevit například ve snížení počtu osob ve směnách či přítomnosti dezinfekčních prostředků. Zároveň je vhodné, aby pracovníci udržovali mezi sebou dostatečnou vzdálenost.

- Do kdy bude současný stav trvat - mám na mysli, co bude muset nastat, aby byl stav odvolán?

Uvidíme. Budeme situaci průběžně vyhodnocovat. Podle vývoje onemocnění v ostatních státech však předpokládáme, že tento stav může trvat ještě týdny

IMUNOLOG ZADRAŽIL: KORONAVIRUS UMÍ NAŠI OBRANYSCHOPNOSTI DOBŘE UNIKAT

Ohniskem nákazy novým typem koronaviru je nyní Evropa. Virus zmutoval ze známé rodiny koronavirů a lidský imunitní systém se s ním teď snaží bojovat. „Viry jsou extrémně malé a umí se v buňkách dobře schovat. Imunitní systém si ale nejdřív musí vycvičit specializované vojáky, aby ho porazil,“ říká imunolog Zdeněk Zadražil.

Pracoval jste v několika laboratořích po celém světě, dnes se u nás na nový typ koronaviru testují tisíce lidí. Jak vypadá cesta vzorku, než se potenciální nakažený dozví „test byl pozitivní/negativní“?

To je dnes celkem jednoduché. Odebere se vzorek ze sliznic a izoluje se z něj genetická informace. V té se potom hledá přítomnost viru pomocí takzvané polymerázové řetězové reakce. Díky tomu se nám vzorek buď rozmnoží, nebo ne. Jestli se izolovaná informace shoduje s odebraným vzorkem, rozmnoží se a test je pozitivní. Pokud ne, je test negativní.

- To může udělat každá laboratoř?

Musí jít o akreditovanou laboratoř, která má potřebné vybavení, znalosti personálu a dovednosti, aby nedocházelo k chybám. V takových situacích, jako prožíváme v posledních měsících, se okamžitě vyrábí a distribuují ve speciální formě testovací kity, které jsou určené pro detekci viru a obsahují k tomu všechno potřebné.

- Jak ale laboratoře v Brně i Singapuru ví, co přesně mají testovat?

Vědí, co hledají. Řekněme, že všichni hledají v krabici s kousky nejrůznějších stavebnic jeden kousek Lega. Vědí jak vypadá, jak je veliký, jakou má barvu. Ten kousek má i jasné pořadí součástí, kterými se spojuje s jiným kouskem Lega - to jsou takzvané báze, které jsou celkem 4 - ACGT.

Báze se dají přirovnat k digitálnímu kódu v jedničkách a nulách, akorát jsou složitější, protože jsou složené z čísel 1, 2, 3, 4. Laboratoře všechny tyto informace mají a jsou tak schopné ten jeden kousek Lega, virus, v krabici s miliardami kousků různých stavebnic najít.

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor imunologie. Doktorandské studium absolvoval na přední Nanyang Technological University v Singapuru, která je v hodnocení univerzit 11. nejlepší na světě.Ve výzkumu se věnoval stárnutí imunitního systému a infekcí virů CMV. Výsledky výzkumu prezentoval v Japonsku, Itálii či na Havaji.

V současné době vyučuje na 1. lékařské fakultě a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

- Co se tedy dosud o viru s jistotou ví?

Pořád probíhá intenzivní výzkum. Kromě zmíněné sekvence “jedniček a nul” víme také, přes jaký receptor se virus dostává do buňky, což je důležité pro léčení pacientů. Nakaženému by se dal lék, který by receptor zablokoval a vir by se do buňky nedostal.

Jednou z možných mutací nového typu koronaviru může být také to, že se do buňky dostane rychleji než koronavirus SARS. V podstatě obranu buňky rychleji prorazí.

- Je žádoucí blokovat v buňkách určité receptory? V těle mají svojí funkci.

To je zrovna v tomto případě obrovská otázka - jestli by blokování nebylo kontraproduktivní. Tento receptor, konkrétně se jmenuje ACE-2, je součástí hormonálního systému. Tento systém ovlivňuje krevní tlak a průtok, rovnováhu tekutin či solí v organismu. To úplně blokovat nechceme, nebo zatím nevíme, co by se mohlo stát, kdybychom to udělali.

- Všechno tohle jsou důležité informace pro léčení nakažených pacientů a současně i pro vývoj vakcíny?

Ano i ne. Čím víc toho o tom konkrétním viru víme, tím samozřejmě lépe. Ale že by to byly zásadní informace, to se říct nedá. Vakcína se teď vyvíjí a jestli bude za rok, tak je to opravdu rychle. Normálně trvá vývoj jakékoli vakcíny i několik let, v tomto případě je to až neuvěřitelná rychlost.

K jejímu vývoji je totiž potřeba najít část viru, proti které bude imunitní systém reagovat. Používá se například jen upravený obal toho viru, který v těle mimikuje infekci a naučí se proti ní bojovat. Když je pak napadený virem “naostro”, už ví, jak se bránit. To je smysl vakcinace.

- Dobře. Vyvíjí se lék, ale je možné si v současné době po prodělání COVID-19 udělat protilátky, podobně jako u jiných infekcí?

To je otázka, kterou zatím neumíme zodpovědět. Obecně, když člověk dostane infekci úplně poprvé, kterou nikdy předtím neměl, trvá dlouho, než tělo dokáže vycvičit specializované jednotky pro boj s virem - to je takzvaný adaptivní imunitní systém, který nastoupí za zhruba 7-10 dní.

Do té doby proti infekci bojují jen pěšáci, kteří se snaží zničit všechno cizí, ale nemají na to potřebné vybavení. Místo cílených zbraní spíš plošně viry likvidují a ty se tomu maximálně snaží vyhnout.

- Ale drží do té doby, než nastoupí ta vylepšená druhá linie?

Přesně tak. Ale my chceme, aby ta druhá linie nastoupila hned, takže jí vakcinací cvičíme. Když tělo infekci porazí, pacient se uzdraví a některé z buněk, které boj přežily, povýší a stanou se z nich takzvané paměťové buňky. Jakmile člověka napadne stejná infekce znovu, bojuje proti ní tělo daleko účinněji, jednodušeji, lépe, rychleji. Druhá linie nastupuje velmi rychle a paměťové buňky jsou takoví její generálové.

- A mohou nové informace z výzkumu o koronaviru ovlivnit vývoj vakcíny? Aby to za rok nebylo tak, že se řekne „Aha, my jsme to vyvinuli na něco jiného“.

To ne. Díky tomu, že je příbuzný ostatním koronavirům, tak se o něm od začátku ví poměrně dost. Vývoj vakcíny by tak zásadně nemělo nic ohrozit. Kdyby to byla úplně nová nemoc, rozdíl by byl diametrální a nikdy by to nešlo takhle rychle. Od začátku víme, o jaký typ patogenu jde. To jsme třeba u HIV nevěděli, a proto je řešení tak složité.

- Vakcíny by byly různé pro děti, dospělé a seniory?

Ne. Ale imunitní systém odpovídá na vakcíny u různých věkových skupin rozdílně.

Za posledních 20 let je to už třetí velká mutace viru. Prvotní informace byla, že se virus dá přenést na 1,6 metrů a s nakaženým musíme být v kontaktu aspoň 15 minut. Teď se tvrdí 4,5 metru, a že virus vydrží ve vzduchu 30 minut. Jak to tedy je?

Osobně nejsem schopný takové odhady vytvářet. Ale standardně kapénka, kterou je infekce šířená, vydrží ve vzduchu krátký času a gravitací se usazuje. Může se tak šířit na vzdálenost několika metrů. Ve výsledku nejsou metry ani centimetry tak důležité, podstatné je udržovat co nejmenší fyzický kontakt.

- Současný virus zmutoval z jiného. Je možné, aby zmutoval znovu, „obletěl svět“, do Číny se zase vrátil v trochu jiné podobě a tak to šlo pořád dokola?

Troufám si říct, že je to velmi nepravděpodobné, že by současně kolující SARS-COV2 mutoval tak, že by se stejnou silou koloval po celém světě tam a zpět. Ale existuje možnost vzniku dalšího nového viru. V posledních 20 letech se stala už třetí velká mutace, která toto umožnila - SARS, MERS a teď COVID.

Problém je pro nás hlavně v tom, že náš imunitní systém je naivní - na jakoukoli novou infekci neumí hned účinně odpovídat. Žádný imunitní systém není připravený, nemá vycvičenou zmíněnou druhou linii s generály.
Vzpomeňme si na kolonizaci Ameriky a Indiány. I jejich imunitní systém byl naivní a zemřeli na infekce od kolonistů.
Je navíc pravděpodobné, že v tomto případě mutace koronaviru došlo k přeskoku viru ze zvířete na člověka, a na to je potřeba dost drastická mutace. Je možné, že těmto mezidruhovým přeskokům dost napomáháme.

- Jak to myslíte, že tomu pomáháme?

Existuje hypotéza, že je to například úzkým kontaktem se zvířaty, jejich prodejem na trzích, obchodováním se zvířecím masem a podobně, což je rozšířené například právě v Číně. Konkrétně zrovna na těch trzích nejsou navíc ani hygienické standardy potřebně vysoké, hygiena je přitom velmi důležitá.

- Několikrát jsme už mluvili o mutacích. Jak vůbec mutace vznikají?

Je to vlastně čistá náhoda. Viry ani bakterie nemutují záměrně, aby se vylepšily. Ale když se náhodou stane, že můžou přerůst ostatní, udělají to. Když vedle sebe bude žít člověk a netopýr, může mezi nimi vir „prolétnout“ stokrát, tisíckrát za den a nic se nestane. Pokud ale náhodu dostane vir šanci si nějak polepšit, chopí se jí.

Pravděpodobnost se zvyšuje tím, jak blízko a často mezi sebou člověk a zvíře jsou v kontaktu. Z prostředí, kde jsou jen netopýři nebo jakákoli jiná zvířata s mutujícími viry, nepřeskočí na člověka, protože tam člověk není. Pak tedy mutace vymře. Jestliže ale vir zmutuje tak, že na člověka může přeskočit a člověk tam je, logicky na něj přeskočí a uchytí se.

Toto je ale konkrétní příklad, obecně dává prostředí možnost se jednotlivým mutací uchytit, nebo neuchytit. Mutace se v přírodě dějí běžně. Dejme tomu, že například nějakému zvířeti naroste víc srsti. Pokud bude žít ve chladném počasí, pomůže mu to a oproti dalším jedincům, kteří tu srst nemají, zimu přežije a ostatní vymřou. Mutace se pak uchytí a je to evoluce druhu. Když by to samé zvíře žilo v tropech, je mu víc srsti k ničemu, jedinec zemře, mutace se neuchytí a nic se nestalo. Potřebují k tomu jednoduše spolupráci prostředí.
Buňky imunitního systému jsou hasiči, co čekají na požár

- Je lehké, nebo naopak těžké virus chytit?

Je velmi infekční. Jeden člověk může v průměru nakazit dva až tři další. Virových částic, které se produkují v nose a v ústech, je asi tisíckrát víc, než u onemocnění SARS-COV1 v roce 2003. Neznamená to ale, že by byl tisíckrát infekčnější, ale je koncentrovanější.

Zatím se neví, jestli člověk nemoc roznáší v době, kdy ještě nemá symptomy. Vypadá to ale, že pacienti, kteří ještě nemají symptomy, nebo je mají jen velmi mírné, mohou produkovat opravdu velké množství těch infekčních částic.

- Jak moc důležité je v těchto dnech a v takových situacích dodržování karantény, jak nás dokáže ochránit?

Je to opravdu velmi důležité. V první řadě se tím sníží rychlost šíření viru. To je důležité hlavně pro zdravotnický systém. Pak je to důležité pro náchylné skupiny, jako jsou právě senioři nebo další lidé s poruchami imunitního systému. Karanténou se sníží i kontakt mezi lidmi, který je nutný k tomu, aby se přenesl na někoho jiného. Tím se to minimalizuje a šíření se zmírní.

Takže někde virus chytnu v pondělí, ale špatně je mi až ve čtvrtek?

Ano. A nebo až příští čtvrtek nebo až za dva týdny. Inkubační doba je několik dní a obecně se pohybuje kolem týdne.
Čtyři simulace karantény od The Washington Post

Americký deník nasimuloval čtyři různé typy karantény. Ohniska nákazy se ve světě šíří exponenciálně a je potřeba křivky co nejvíce zploštit a nové případy nákazy rozložit na delší dobu, aby pacienty mohl zdravotní systém zvládat. The Washington post ukazuje na čtyřech simulacích šíření nákazy.

- Za jak dlouho budeme o viru vědět všechno?

O patogenu můžeme vědět hodně. Zjistit genové informace o viru, z jakého kmenu je a podobně, bylo poměrně snadné. Ale jak na virus v těle reaguje imunitní systém, to je zatím velká neznámá. Lépe řečeno, víme jak obecně na viry reaguje nespecifická část imunitního systému, ta první obranná linie, ale jak se jí tento konkrétní virus brání a jak na něj následně reaguje ta specifická část imunitního systému, to ještě nevíme. Dobrým začátkem je fakt, že známe receptor, přes který se virus do buněk dostává.

- Dobře. Dejme tomu, že jsem chytla koronavirus. Co se od té doby v těle děje?

Začíná závod imunitní systém vs virus. Infekce začne napadat buňky. Ty se viru snaží zabránit v jeho rozmnožování tím, že páchají sebevraždu. Když to stihnou ještě předtím, než se virus dokáže přemístit na jiné buňky, infekci obranyschopnost porazí a zvítězí.

Jenže virus se v tom snaží buňce zabránit, protože potřebuje celý systém buňky funkční a vezme si ho jako rukojmí, aby mohl sám sebe namnožit. Jak se jí v tom virus snaží zabránit, volá buňka o pomoc tím, že ukazuje na povrchu všechno, co se v ní děje. Ve výsledku tak i to, že je infikovaná. Ale i v tom se virus dokáže schovávat. A to jsem zatím pořád jen v první vlně obrany imunitního systému.

- Takže jakmile buňka ukáže, že je infikovaná, začne reagovat i další vlna obranyschopnosti, ta adaptivní?

Buňky imunitního systému neustále čekají, podobně jako hasiči na stanici. A jakmile začne požár, vyjedou a jdou oheň hasit. Když vidí něco, co tam nepatří a je nebezpečné, rozjedou proti tomu obrannou reakci. A adaptivní imunitní systém se dokáže nastartovat až za těch zmíněných 7 až 10 dní.

- To je ale docela dlouho na to, že je to závod.

Je, ale ta první vlna imunitního systému se snaží koupit čas pro adaptivní systém, který je mnohem účinnější a dokáže virus likvidovat přímo.

- Co se děje dál?

Pořád je to závod a pořád je to boj. Někde virus zvítězí, jinde se stihne buňka sama zničit. Jakmile se virus dostane k buňce, do které projde přes zmíněný receptor, začne se množit. Ale buňky na to nejsou samy, komunikují mezi sebou a předávají informace zdravým buňkám, aby se připravily. Poté volají o pomoc celý organismus, přivolávají další podporu imunity z celého okolí.

Tělo reaguje na to, že v těle je virus, co napadl buňky a snaží se samo sebe chránit. Takže ve snaze zabít virus většinou zabije i buňku. Například v krevním řečišti se na něj navážou protilátky a zabrání mu infikovat další buňky.
V současné situaci to vypadá, že těžké respirační problémy, které pacienty nakažené novým typem koronaviru provází, mohou být jedním z faktorů obrany imunitního systému. Že si ublíží sám.

- Vlastní imunitní systém si začne ubližovat? Jak?

Virus napadne hodně buněk a hodně rychle. V jednu chvílí tak začne volat o pomoc velké množství infikovaných buněk najednou, systém se přetíží a celá reakce je nekontrolovatelná. Imunitní systém se trošku zblázní a některá poškození si působí sám.

Dá se to dobře ukázat na příkladu hepatitidy. Při ní je poškození jater způsobené jenom imunitním systémem. Ten zabíjí buňky, ve kterých virus je, ale on jim vlastně nic nedělá. Ono je jedno, že v buňce je a žijí spolu v jakési pokřivené symbióze. Ale imunitní systém má rozkaz, že buňka v játrech má nějak vypadat a v případě, že tak nevypadá, je to chyba a buňka musí pryč.

Takže když je v ní virus, imunitní systém ho chce vymýtit. Ale zase - nepodaří se mu vybít všechny a část unikne. Takže tam stejně furt je a jde dál. Ve výsledku si tak imunitní systém sám ubližuje. V případě hepatitidy to trvá roky, tady je to rychlejší.

Senioři mají imunitní systém vyčerpaný, chybí jim generálové

- Takže imunitní systém je všude tak trochu pozdě? Sice infikovanou buňku zničí, ale některé rozmnožené části mu uniknou.

V těchto případě se to v podstatě tak dá říct. Ono mu trvá, než všechno zaregistruje a mobilizuje svoje síly pro boj. Než se vyvine adaptivní obranyschopnost, získá poměrně významný náskok.
Může být rozlezlý všude možně a způsobovat poškození. Pak je také podle statistik 80 procent nakažených bez větších příznaků a 20 procent má horší symptomy. Je tak otázkou, kolik lidí ani neví, že má COVID-19 a přejde to jako nachlazení. Většinou to ale zachytíme právě hlavně u seniorů, kteří patří mezi ty nejohroženější.

- Čím to je?

Mají obecně slabý imunitní systém a vlastně ti, co ve světě každoročně umírají, jsou převážně senioři. Nebo lidé s ještě nějakou další přidruženou nemocí - kardiovaskulární onemocnění nebo obezita a další, které jim na zdraví nepřidají a v rámci komorbidity nakonec nemocem podlehnou.

- Takže je ve stáří imunitní systém vyčerpaný?

Dá se říct, že je vyčerpaný. Prostě už nemá dostatek vojáků, ani dostatek generálů. Je slabý. Všechny ty buňky různých populací nefungují, jak mají, nemají energii, reagují pomalu, či naopak nekontrolovaně. Každá buňka vlastně vypadá jako malý stařeček a je unavená. V imunitním systému starších lidí určité populace buněk odumírají, určité zase zbytečně narůstají. Vychýlí se tím potřebná rovnováha, obranyschopnost je hrozně málo plastická a nepřizpůsobuje se.

- A jak je to u dětí?

Dětský imunitní systém se teprve vyvíjí a funguje trochu jinak, než u dospělé populace. Proč u dětí pozorujeme případů infekce COVID-19 tak málo, to zatím nevíme.

Takže můžu „prodělat“ koronavirovou infekci, aniž bych se o tom dozvěděla a projevily se mi nějaké příznaky?
Rozhodně. A vypadá to, že takových lidí je hodně. Jenže my nemáme jak je spočítat nebo změřit, protože prostě nemůžeme testovat všechny.

BABIŠ: JSME VE VÁLCE S KORONAVIREM, Z ČÍNY BUDE 30 MILIONŮ ROUŠEK

Premiér Andrej Babiš se omluvil občanům za to, že nejsou roušky, které mají bránit rozšiřování koronaviru. „Celý svět chce roušky, my se omlouváme,“ řekl premiér a prohlásil, že jsme ve válce. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka je z Číny zajištěno přes 30 milionů roušek i 6 milionů respirátorů. Na tiskovou konferenci se vlády přišel spolu s Babišem poprvé v roušce.

Všem se omlouváme, myslím si, že jsme udělali maximum,“ řekl také Babiš o nedostatku roušek. Hamáček řekl, že do Česka by se z Číny mohla do konce týdne. Premiér oznámil, že vláda zakázala vývoz léčiv dovezených do Česka. Opatření má zajistit, aby léky zůstaly k dispozici pro české občany.Nakažených koronavirem je podle Babiše už 396, z toho jeden případ je velmi vážný.

U nejtěžších pacientů budou moci lékaři použít Remdesivir, lék, který vyvinula firma Gilead původně proti ebole a který je nyní klinicky testován u pacientů s nemocí COVID-19 v Číně. Remdesivir zafungoval v případě SARS a MERS, které způsobují velmi podobné typy koronavirů.

Vláda rozhodla i o tom, že by na ošetřovné měli lidé nárok po celou dobu, kdy budou uzavřeny školy. Činit by pro zaměstnance mělo 60 procent denního základu výdělku na dítě do deseti let jako dosud. Opoziční lidovci i ODS prosazují, aby to bylo sto procent, aby lidé, kteří zůstanou s dítětem doma kvůli zavřeným školám dostávali v té době stoprocentní plat.

Živnostníci, kteří na ošetřovné nyní nemají nárok, by měli dostat peníze z programu ministerstva průmyslu. Vláda chce pravidla pro ošetřovné změnit nařízeními, ne změnami zákonů. Nebude tak Sněmovnu žádat o vyhlášení legislativní nouze a rychlé schvalování novel zákonů.

Babiš pohrozil zrušením výjimky pro pendlery

Premiér po jednání vlády vyzval zaměstnance německých a dalších zahraničních firem, kteří dojíždějí do práce přes hranice, aby po návratu do Česka dodržovali vyhlášená bezpečnostní opatření proti šíření koronaviru. Jinak pohrozil zrušením výjimky, která pendlerům umožňuje přejíždět hranice ve chvíli, kdy byly pro ostatní kvůli epidemii uzavřeny.
Vláda má podle Babiše signály, že ne všichni pendleři dodržují zákaz vycházení ven mimo bezodkladné cesty. „Nezbude, než zavést povinnou karanténu pro toho, kdo se vrací domů z Německa,“ pohrozil Babiš.

Kvůli koronaviru budou si také po jednání kabinetu naplánoval jednání s předsedy sněmovních stran, rovněž formou telekonference. Na otázku iDNES.cz, zda není na místě uvažovat o odložení dalších vln EET, jak to požaduje opozice, premiér Babiš odvětil, že neví, ale že kvůli tomu osloví ministryni financí Alenu Schillerovou.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil, že podepsal opatření, podle nějž nemocnice od úterý omezí plánované výkony, které je možné odložit, a vyčlení kapacity na léčbu pacientů s koronavirem.

Hospodářská komora vyzvala vládu, aby umožnila okamžitý přístup firem postižených nouzovým stavem k bezúročným úvěrům. Žádosti o ně začala v pondělí přijímat Českomoravská záruční a rozvojová banka. Komora navrhuje také zavedení takzvaného kurzarbeitu, kdy stát při omezení či zastavení výroby zaměstnancům podniků přispívá na mzdy, aby se zabránilo propouštění.

BABIŠ SLIBIL, ŽE ZVÁŽÍ ODKLAD EET

Premiér Andrej Babiš podle lídra ODS Petra Fialy i předsedy Pirátů Ivana Bartoše slíbil, že kvůli epidemii nového koronaviru zváží odklad elektronické evidence služeb. O tom předseda vlády mluvil i na tiskové konferenci po jednání vlády, kde se ho na to zeptal iDNES.cz. Odklad dalších vln EET požadují také cestovní kanceláře, které o tom mluvily s členy vlády již minulý týden. Současná krize totiž může být pro celý cestovní ruch likvidační.

Z jednání s premiérem je ale opozice částečně zklamaná. „To jednání nenaplnilo mé očekávání, chvíli to vypadalo jako pokračování tiskové konference vlády,“ řekl iDNES.cz Fiala. Podle něj Babiš řekl, že zváží i zákaz vývozu dividend do zahraničí.To navrhuje ODS jako jedno z opatření k omezení ekonomických dopadů koronaviru.

„Jsme připraveni podpořit rozumná vládní opatření,“ řekl před schůzkou s předsedou vlády. „Neslyšeli jsme žádnou představu o legislativních krocích,“ postěžoval si ale po diskusi s Babišem lídr občanských demokratů.

Ještě před jednáním s premiérem vytkl šéf ODS vládě, že nejsou roušky a označil to za její vážné selhání. „Všichni nás ujišťovali, že roušky a respirátory budou do konce týdne,“ připomněl lídr občanských demokratů poslední jednání s vládou. Teď je ale podle něj důležité, aby táhli všichni za jeden provaz.

Opozice chce, aby ošetřovné bylo v plné výši platu

ODS také žádá, aby stát převzal od firem vyplácení nemocenské lidem, kteří se dostali do karantény. Ošetřovné by se podle strany mělo zvýšit na 100 procent vyměřovacího základu. To je návrh, se nenadálé kterým jako první přišla také opoziční KDU-ČSL.

Piráti včera navrhli odpuštění sociálních a daňových odvodů za zaměstnance. Diskutovat s vládou chtějí i o dostupnosti zdravotních ochranných pomůcek, léků v lékárnách a nemocnicích a o řešení sociálních dopadů situace.
Zatímco ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že promine lidem a firmám, když podají daňové přiznání o tři měsíce později, TOP 09 chce následné rozložení odložené platby do 12 měsíců. Podnikatel by zažádal o splátkový kalendář a finanční úřad by vyhověl.

Strana navrhuje i bezúročné půjčky od 50 tisíc do 15 milionů korun pro OSVČ nebo malé a střední podniky. Splácet by bylo možné začít nejpozději v lednu 2021. O tři měsíce by mělo být OSVČ, malým a středním podnikům odloženo splácení úvěrů a hypoték.

Kdyby opatření proti šíření viru trvala déle než 3 měsíce, mělo by se podlet TOP 09 diskutovat i o snížení odvodů za zaměstnance nebo OSVČ na polovinu. A stát by měl zvážit o odklad spuštění třetí a čtvrté vlny EET. To od vlády požadovaly také cestovní kanceláře.

KDU-ČSL chce s vládou jednat o tom, aby ošetřovné bylo ve výši sta procent vyměřovacího základu. Osobám samostatně výdělečně činným by pak měl stát poslat podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky na ošetřovné až 23 tisíc měsíčně, vládní návrh počítá s částkou o deset tisíc nižší. Na jednání s premiérem Andrejem Babišem bude KDU-ČSL navrhovat také služební volno vojákům, policistům a hasičům, kteří se starají o děti. Ošetřovné by měli podle lidovců dostat i lidé pracující v jiných formách zaměstnání.

DOMOV SENIORŮ V UNIČOVĚ PŘIŠEL O POLOVINU PERSONÁLU

V komplikované situaci se v pondělí ocitl domov pro seniory v Uničově uzavřeném kvůli šíření nákazy koronavirem. Do práce se totiž nedostala většina personálu. O lidi tak pečovalo jen pár ošetřovatelek, kterým navíc chyběly potřebné roušky.„Zůstala nás tady polovina zaměstnanců proti běžnému stavu, což vzhledem k celkovým počtům lidí v sociálních službách není dobré. Máme asi tři roušky na celé zařízení. Situace je zoufalá,“ popisovala v pondělí po telefonu ředitelka uničovského domova pro seniory Monika Glatterová.

Uzavření Uničova a Litovle

Její zařízení s jednašedesáti klienty se jen o několik hodin dříve bez varování ocitlo v uzavřené oblasti 21 obcí na Olomoucku. Na těžko představitelnou situaci domova upozornily Seznam Zprávy.

„Bývá tady kolem osmi lidí na přímou péči, jsou tady čtyři. Základní péči poskytují. Mám tady kuchařky, uklízečku. Nemám údržbáře a sestry. Ráno jsem se snažila ty zaměstnance zkontaktovat, jestli by mohli přijet do města a 14 dnů zůstat tady a chodit do práce,“ popisuje první kroky po oznámení opatření Glatterová pro MF DNES.

Lidé, kteří do izolované zóny přijedou pracovat, už zde totiž po dobu karantény musí i zůstat.„Pro část to nepřipadalo v úvahu, jelikož jde o matky od rodin, ale byla i část, která by do toho šla a pomoc mi přislíbila,“ dodává.

Lidé začali šít roušky

Akutní nedostatek roušek řešila ředitelka domova operativně. „Hned brzy ráno jsem jela za jednou z našich uničovských pracovnic, která je velmi zručná. Přivezla jsem jí alespoň nějaký materiál na výrobu roušek, abych alespoň trochu personál mohla vybavit. Kolem oběda jsem si vyzvedla roušky pro odpolední směnu a máme i pro noční.“

Další roušky pro domov začali šít také někteří místní dobrovolníci a v průběhu pondělka si od nich ředitelka roušky přebrala.„Brýle nemáme žádné. Co se týká dezinfekcí, jsme schopni vydržet 14 dní i déle. V posledních dnech jsme zajišťovali, co šlo. Rukavic máme klidně na měsíc,“ popisuje Glatterová.

„Je ale otázka, jak začne fungovat zásobování. Dnes přijel jen dodavatel zeleniny, který je místní. Nedojela prádelna pro prádlo, nedorazily potraviny. Ti dodavatelé nejsou vybaveni ochrannými pomůckami, proto je sem nepustí. Bohužel, pondělky jsou dny hlavního závozu, kterými pokrýváme většinu týdne. Ten se dnes neuskutečnil. Naštěstí máme nějaké zásoby a týden jsme schopni vydržet, hladovět klienti nebudou,“ ujišťuje ředitelka.

Během pondělního odpoledne konečně domov obdržel alespoň 150 jednorázových roušek od hejtmanství. Následně také krizový štáb oznámil, že pro zaměstnance sociálních zařízení bude platit výjimka o možnosti cestování do uzavřené oblasti.

„Máme nastavený mechanismus, že policie bude vědět o lidech, kteří pracují v těchto zařízeních, a na základě seznamů a dokladu totožnosti budou tyto osoby propuštěny do práce a z práce,“ uvedl odpoledne hejtman Ladislav Okleštěk.
„Budeme doufat, že to bude fungovat. Pro nás je velmi důležité mít zaměstnance,“ říká ředitelka.

LIDÉ V KYNICÍCH V IZOLACI, OTESTOVALI 41 LIDÍ

Obyvatelé Kynic na Havlíčkobrodsku, které jsou od pondělního dopoledne kvůli nárůstu případů koronavirové infekce v izolaci, se smiřují se svou situací. „Je tu trochu napjatá a nervózní nálada, ale lidé jsou rozumní,“ popsala starostka Jaroslava Smetanová. Testy dnes podstoupí desítky lidí, pozitivních nálezů je tu už šest.

Sama starostka je v karanténě už od konce minulého pracovního týdne, chod obce řídí po telefonu a mailu. „Není to jednoduché. Vše vyřizujeme jen přes telefony, více než kdy jindy využíváme elektronickou komunikaci i naše webové stránky. Ven se snažíme příliš nevycházet,“ prozradila starostka. Lehkou nervozitu podle ní obyvatelé pociťovali hlavně v úterý ráno. Na dnešní dopoledne byl ohlášen výjezd zdravotnické záchranné služby do Kynic. Výjezdová skupina zde dělala odběry pro další testy.

„Sestavili jsme zvláštní výjezdovou skupinu, která odebere vzorky u lidí, kteří se účastnili hasičské oslavy k MDŽ a u těch, kteří pociťují příznaky onemocnění. Bude se jednat o desítky lidí,“ uvedl ráno mluvčí záchranné služby na Vysočině Petr Janáček.

Záchranáři sestavili už třetí terénní tým. Nechtěli narušovat práci dvěma skupinám z Jihlavy a Havlíčkova Brodu, které jezdí a odebírají vzorky na zbylém území Kraje Vysočina. Do Kynic záchranáři přivezli i desítky ochranných roušek, aby je měli obyvatelé k dispozici.

Nákupy si přebírá dispečer na určeném místě a vozí je po obci

Podle odpoledního sdělení mluvčího Janáčka byl v Kynicích sedmičlenný tým zdravotníků koordinovaný hygienikem. V obci provedl odběry celkem jednačtyřiceti vzorků.

„Biologický materiál zdravotníci transportovali do jihlavské nemocnice odkud bude následně odeslán do příslušné Národní referenční laboratoře. Ta dá v nejkratší možné době vědět lidem, jaký byl výsledek testu,“ dodal Janáček.

Nejvíce starostí má ale starostka obce s naprosto běžnými věcmi - jak zajistit lidem potraviny, hygienické potřeby, případně i léky. V Kynicích žije zhruba devět desítek obyvatel a není v nich žádný obchod. Vše se tak musí koordinovat a předávat na hranicích uzavřené oblasti.

„Máme teprve druhý den izolace, většina obyvatel nějaké zásoby má a nějaký systém teprve zkoušíme,“ vysvětluje Smetanová. Nejraději by byla, kdyby se veškeré nákupy řešily centrálně. Ale teprve se uvidí, zda to bude možné.
„Lidé nám dají seznam věcí, které by potřebovali. My je objednáme a někdo nám je přiveze na předávací místo. Určili jsme v obci dva dispečery, kteří na něm zásoby budou vyzvedávat – mého manžela a pana místostarostu, protože mají ochranné pomůcky. Ti zboží lidem dovezou,“ popisuje prozatím nastavený systém starostka.

Přístupové cesty do obce čtyřiadvacet hodin denně hlídají policisté. „Zřídili jsme čtyři pevná stanoviště. Hlídky se na nich střídají nepřetržitě, v noci nám pomáhají dobrovolní hasiči z okolních obcí,“ uvedla policejní mluvčí Dana Čírtková. Během úterka mají na stanovištích vyrůst stany, coby provizorní zázemí.

I policisté zatím pomáhají s doručováním zásob do obce. Když přijede auto se zásobami, vždy je v rukavicích o desítky metrů poponesou, aby nebyla šance, že by se lidé z izolace dostali s těmi zvnějšku do sebemenšího kontaktu. Podle Čírtkové se zatím nevyskytl nikdo, kdo by chtěl karanténu narušovat.

Výjimku dostali pracovníci farmy, musí se postarat o 600 krav

Přesto se ale najdou lidé, kteří se do izolovaného pásma musí dostat. Ti pak mají výjimku z karantény. Jedním z takových lidí je i zemědělec Pavel Francl. Bydlí sice v Pavlově, ale v Kynicích na farmě chová na 600 krav. A o ně se musí s týmem dvanácti lidí starat.

„Policie má seznam a podle občanky tam lidi pustí. Ale jen do zemědělského areálu, ten není ve vsi, ale asi sto metrů nad ní,“ prozradil pro ČTK Francl. Přímo do vesnice podle něho pracovníci nesmějí, tím už by podmínky karantény porušili.

Výjimku získal i řidič cisterny, který jezdí pro nadojené mléko. „Máme domluvené, že se nepotká s žádným z našich zaměstnanců, dokáže to obsloužit sám. Tvrdí, že bude mít roušky a dezinfekční prostředky, ale je to na tom dopravci,“ řekl Francl.

Na karanténu se podle něho velký chov připravit dopředu nemohl. Alespoň jednou týdně je nezbytné dovézt krmivo.
„A nejde jen o to. Kdybychom snížili produkci, asi bychom s krmením vystačili déle, ale někdo ten dobytek nakrmit musí. Největší oříšek bylo, jak dostat lidi tam a zase zpátky. Teď je důležité, aby vydrželi zdraví. V momentě, kdy se dostanou do karantény, nevím, kdo by to dělal,“ dodal farmář.

Oslava dne žen, na kterou v obci jen tak nezapomenou...

V Kynicích se nákaza novým koronavirem rozšířila po oslavě mezinárodního dne žen, který na obecním úřadě uspořádali místní dobrovolní hasiči 7. března. Na akci se objevil i muž, který byl později pozitivně testován v Praze.
Že se vir přenesl i do Kynic, prokázaly výsledky testů v pondělí ráno. Pozitivní byly hned u čtyř lidí, další dva případy se objevily v úterý ráno. Ředitel krajské hygienické stanice Jan Říha proto s platností od pondělních 11 hodin nařídil obec uvalit do karantény a izolovat od okolního světa. „Nikdo nesmí dovnitř, ani ven. Je to na dobu neurčitou, minimálně čtrnáct dní,“ prohlásil.

NĚKTERÉ NEMOCNICE ZASTAVILY PORODY, JINDE ZVLÁDNOU i S KORONAVIREM

Středočeské porodnice jsou na rodičky s příznaky koronavirové nákazy připravené. U rozjetých porodů nasazují lékaři respirátory, méně akutní případy posílají na pražskou Bulovku. Některé nemocnice v kraji zpřísňují pravidla. Hořovická porodnice zakázala u porodu přítomnost otce. Všechny středočeské nemocnice zrušily kurzy předporodní přípravy.

Roušky a ochranné pomůcky bez výjimky používají lékaři a porodní asistentky u všech porodů.

„Respirátory s filtrační třídou FFP3, vzhledem k velmi omezenému počtu ochranných pomůcek napříč celou nemocnicí, používáme jen v případě podezření nákazy COVID-19 u pacienta,“ informuje mluvčí hořovické nemocnice Petra Horáková.

Rodičky dostávají roušku, jen pokud jeví příznaky koronavirové nákazy.

„V případě, že je porod již v běhu nebo akutní, nasadí si porodníci ochranné pomůcky a ženu odrodí. Pokud ne, aktuálně ji přemístíme do pražské Nemocnice Na Bulovce,“ uvedla v pondělí mluvčí mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice Hana Kopalová.

Stejný postup hlásily i ostatní středočeské porodnice. V neděli v odpoledních hodinách dostala pracoviště nové pokyny přímo z Gynekologicko-porodnické kliniky Nemocnice Na Bulovce.

„Těhotné ženy nebo rodičky v karanténě či s prokázanou infekcí koronavirem by k nám neměli automaticky předávat. U pacientek se závažnými příznaky – dušností, s podporou kyslíkem, sepsí – se budeme individuálně domlouvat s infektology o jejich případném převzetí. Preferované je poskytnutí intenzivní péče v místě před předáním k nám,“ oznámila Simona Krautová z tiskového odboru Nemocnice Na Bulovce v Praze.

Hořovická porodnice U Sluneční brány, kde se dlouhodobě rodí nejvíce dětí ve Středočeském kraji, je na rodičky s příznaky respiračního onemocnění a teplotami či s podezřením na infekci COVID-19 připravená.

„Jak na porodním sále a oddělení šestinedělí, tak v případě nutnosti i na oddělení novorozeneckém,“ potvrdila Petra Horáková. V pondělí dočasně pozastavila příjem nastávajících matek porodnice v Kladně a podle informací iDNES.cz porody pozastavila i benešovská nemocnice.

„Z provozních důvodů. Rodičky směřujeme na nejbližší pracoviště v Rakovníku, Slaném nebo do Motola v Praze,“ uvedla mluvčí kladenské nemocnice Hana Plačková.

Všechny středočeské nemocnice zrušily až do odvolání kurzy předporodní přípravy. V mladoboleslavské, příbramské a benešovské porodnici mohou mít nastávající maminky s sebou u porodu tatínka dítěte nebo jinou blízkou osobu jako doprovod. V Hořovicích ne.

Návštěvy jsou zrušené ve všech středočeských porodnicích, a to na oddělení šestinedělí i na novorozeneckých.
Roušky sociálním službám V neděli začal Středočeský kraj rozvážet ochranné roušky do 119 zařízení sociálních služeb. A to nejen do těch, kde je zřizovatelem. Jde o 7 655 roušek od Správy státních hmotných rezerv, které dorazily jako pomoc od státu v noci na pondělí.

„Postupujeme v jejich redistribuci podle aktuálního stavu zásob v jednotlivých zařízeních, zejména je dodáváme do těch, které jsme vyhodnotili jako nejohroženější. K dispozici nemáme nyní mnoho roušek, ale chceme, aby co nejvíce z přibližně osmi tisíc klientů sociálních služeb ve středních Čechách bylo chráněno před virovou nákazou. Zejména senioři totiž patří k nejohroženější skupině. Na každou organizaci tak vychází zhruba 60 kusů roušek. Dodání další větší zásilky ochranných pomůcek očekáváme od státu ve čtvrtek,“ sdělila středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

Středočeský kraj také zavedl systém redistribuce ochranných pomůcek. Všechny organizace si je budou vyzvedávat v předem určených časech na předem určených místech. Jsou jimi krajské nemocnice v Benešově, Kladně, Kolíně, Příbrami, Mladé Boleslavi a Kutné Hoře.

„V částech kraje, kde nemáme nemocnice, jsme k tomuto účelu využili některé naše školy. Pomůcky zde budou vydávat uvolnění pedagogové vybavení respirátory, rukavicemi a dezinfekčními prostředky,“ konstatovala Jermanová.
Jde o Střední odbornou školu a střední odborné učiliště Beroun-Hlinky, Integrovanou střední školu technickou Mělník, Střední odbornou školu Nymburk, Střední zemědělskou školu Brandýs – Stará Boleslav, Střední odborné učiliště v Jílovém u Prahy a Střední integrovanou školu v Rakovníku.

Kraj prozatím nemá pokryté potřeby zdravotních ani sociálních služeb. „Pro tuto chvíli nebudeme mít kapacitu na to rozdávat ochranné pomůcky veřejnosti,“ řekla Jermanová. Pokud se státu podaří zajistit dostatečné množství pomůcek, změní kraj distribuční systém.

IZRAEL BUDE SLEDOVAT NAKAŽENÉ JAKO TERORISTY, MONITOROVAT MOBILY

Izrael hodlá využít svou protiteroristickou technologii k sledování lidí nakažených koronavirem, aniž by o tom dotyční věděli. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který hodlá k opatření přistoupit i bez schválení parlamentem. Podle vlády tímto způsobem může Izrael najít další potenciální nakažené. Kritici tvrdí, že se jedná o příliš citelné omezení práva na soukromí.

Netanjahu prohlásil, že přijít s takovým návrhem nebylo jednoduchou volbou. Uznává, že se pravděpodobně bude jednat o citelný zásah do soukromí jednotlivce, považuje to ale za oprávněnou cenu v boji s „neviditelným nepřítelem, který musí být lokalizován“.„Jsme jedna z mála zemí s touto schopností, a využijeme toho,“ prohlásil. „Musíme udělat cokoliv, jako vláda a jako občané, abychom nebyli nakaženi a abychom nenakazili další,“ dodal.

List The Washington Post poukazuje, že některé země už začaly podobné sofistikované technologie v rámci boje s koronavirem používat.

Čína, kde epidemie vypukla, využila svůj rozsáhlý kamerový systém k sledování lidí v karanténě.
Tchaj-wan, který má navzdory blízkosti Číně poměrně malý počet případů nákazy, používal geolokačních systémů k monitorování telefonů nakažených, aby zjistil, zda se nenachází mimo karanténu.

Právě Tchaj-wan byl pro Izrael inspirací, přiznal Netanjahu. „Během veškerých let, co jsem premiér, jsem se vyhýbal používání těchto prostředků u veřejnosti, ale nyní není žádná jiná možnost,“ řekl s tím, že chce nejdříve potvrzení ministra spravedlnosti.

Podle listu The Times of Israel má izraelská policie už podobné technologické nástroje, jaké používá Tchaj-wan. Nový návrh se však týká poněkud jiného způsobu sledování. Umožňuje izraelským bezpečnostním službám, aby sledovaly nakažené jedince zpětně a zjistily, s kým komunikovali předtím, než šli do karantény.

Zpravodajské služby relevantní informace předají ministerstvu zdravotnictví, které následně napíše těm jedincům, kteří byli příliš blízko nakaženým, aby šli do karantény. Generální prokurátor Avichaj Mandelblit naznačil, že tento krok bude legální vzhledem k nouzovému stavu, který Tel Aviv vyhlásil kvůli epidemii koronaviru.

Ministři v neděli návrh schválili. V pondělí o něm jednal příslušný parlamentní výbor, jednání ale nedokončil, protože v budově zákonodárného sboru začali odpoledne skládat přísahu noví poslanci zvolení ve volbách 2. března. Netanjahu následně řekl, že vláda Kneset obejde a vydá rozhodnutí sama.

Netanjahu tvrdí, že bezpečnostní služby nebudou moci shromažďovat všechna data. Počet lidí z vlády, který bude mít přístup k těmto informacím, bude též omezen. Po třiceti dnech od doby, kdy výbor opatření schválí, zvláštní pravomoc skončí, informuje server Times of Israel.

Zásah do soukromí, tvrdí kritici

Podle kritiků je ale takováto reakce na koronavirus přepjatá a dává bezpečnostním službám příliš velkou moc. „Podle toho, co víme, nakažené osoby spolupracují s úřady při hlášení všech míst, která navštívily,“ uvedl Avner Pinchuk, právník Asociace pro občanská práva v Izraeli.

„I když předpokládáme, že tu a tam člověk může zapomenout na konkrétní schůzku nebo místo, marginální výhoda získaná technologickým sledováním míst neospravedlňuje závažné porušení práva na soukromí,“ dodal.

Izraelci jsou blízko vakcíně proti koronaviru. Brzy chtějí začít testovat

Odpůrcům návrhu zvláště vadí, že data bude získávat izraelská Všeobecná bezpečnostní služba (Šin bet), jejímž úkolem je zabránit v Izraeli teroristickým útokům. Šin bet se zodpovídá pouze premiérovi. Dlouhodobě se v Izraeli objevují hlasy, které požadují její větší transparentnost.

Podle Tehilly Shwartzové Altshulerové z izraelského institutu pro demokracii si si Izrael nepočíná jako demokracie, jestliže do věci vtahuje Šin Bet. Zapojení bezpečnostní složky tímto způsobem v době zdravotní krize považuje „nebezpečný precedens“.

Někteří odborníci mají rozpolcený názor na nové opatření. „Je to velmi efektivní nástroj na sledování pohybu a interakcí lidí,“ myslí si Simon Perry, bývalý policejní vyšetřovatel, který v současnosti působí na Federmann Cyber Security Research Center na Hebrejské univerzitě. „Ale taktéž to dává ohromnou moc vládě. Musíme si být jisti, že jsme v situaci, kdy je to nezbytné.“

Svět vzdoruje koronaviru. Země zavádějí proti nákaze stále tvrdší opatření

Kvůli koronaviru už Izrael přistoupil k některým striktním omezením. Zakázal shromažďování více než deseti lidí a zavřel restaurace, kavárny, zábavní podniky a většinu veřejných škol. Do země nemohou vstoupit cizinci, kteří si nebudou schopni zajistit následnou domácí izolaci na čtrnáct dní.

V současnosti Izrael eviduje 298 nakažených. V domácí karanténě je asi 70 000 Izraelců.
Podle izraelského ministerstva zdravotnictví testují laboratoře 1 200 lidí každý den. Ministerstvo by rádo počet zvýšilo na 2 400, schopné je údajně otestovat až 10 000 lidí denně, uvádí deník Haaretz.