iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Volkswagen, Škoda, zavírají výrobu v Evropě, i TPCA

Německý Volkswagen uzavře na dva až tři týdny své evropské závody. Poslední směna ve většině provozů bude tento pátek, oznámil koncern. Zaměstnanci Škody Auto skončí v práci už ve středu večer, uvedl šéf odborů Jaroslav Povšík. Příští středu zastaví výrobu také kolínská automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA).

Největší výrobce aut na světě přerušuje výrobu kvůli pandemii způsobené novým koronavirem. „Vzhledem k významnému zhoršení odbytu a zvýšené nejistotě, co se týče dodávek dílů do našich závodů, zastavíme v nejbližší době výrobu v závodech, které provozují značky koncernu,“ uvedl šéf Volkswagenu Herbert Diess.

Ke konci týdne se podle něj výroba zastaví ve španělských závodech, v portugalském městě Setubal, dále v Bratislavě a v italských provozech Lamborghini a Ducati. Většina německých a evropských závodů Volkswagenu se začne připravovat na pozastavení výroby na dva až tři týdny, uvedl koncern.

Škodovka má první nakažené

Závody skupiny Volkswagen v Číně provoz naopak znovu zahájily. Výjimkou jsou závody ve městech Čchang-ša a Urumči. Škodovka už má dva případy nakažení koronavirem, uvedlo vedení firmy v dopise zaměstnancům. Několik dalších zaměstnanců je z preventivních důvodů v domácí karanténě. Škoda Auto uzavře ve středu večer své závody v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí.

„Zaměstnanci skončí v práci ve středu 18. března ve 22 hodin. Výroba se má znovu obnovit 5. dubna noční směnou. Pro zaměstnance jsme vyjednali náhradu ve výši 70 procent průměrné mzdy v době od 18. do 29. března a ve výši 75 procent průměrné mzdy od 30. března do 5. dubna,“ potvrdil MF DNES předseda Odborů KOVO Jaroslav Povšík.

V úterý a ve středu automobilka provede takzvaný výběh výroby, montážní linky a haly zůstanou prázdné. Firma díky tomu bude moci provést údržbu zařízení a případné investice. Zároveň některé prostory projdou dezinfekcí.
Mluvčí Škody už minulý týden uvedl, že se automobilka kvůli koronaviru obává problémů se zásobováním díly vyráběnými v Číně. Výrobci aut jsou na dodavatelích komponentů přímo závislé.

Zaměstnanci automobilky Škoda se obávají viru, chtějí zastavit výrobu

„Díly se dodávají do různých závodů firmy, postiženo jich tak může být v případě nedostatečných dodávek více,“ uvedl vedoucí komunikace Škody Auto Tomáš Kotera ve středu 11. března. „V souvislosti s koronavirem ponechávají někteří naši čínští dodavatelé své závody nadále zavřené nebo v nich výrobu pomalu rozbíhají,“ řekl Kotera. „To může vést k případnému nedostatečnému zásobování díly a subkomponenty vyráběnými v Číně,“ uvedl.

Podle informací iDNES.cz se chystá přerušit výrobu jeden prozatím nespecifikovaný dodavatel Škody v Česku. Vzhledem k tomu, že výrobní společnosti v Evropě preferují způsob dodávek do výroby just-in-time, který pracuje s minimálními zásobami a materiál zaváží kamion od dodavatele přímo k výrobní lince v přesně daném taktu a potřebných dávkách, může dojít k přerušení výroby velmi rychle. Automobilky mívají pohotovostní sklad jen na pár hodin.

Koronavirus omezil také prodejny mladoboleslavské automobilky. „Prodejna je uzavřená. Servis funguje, ovšem jen v omezeném režimu. Pracujeme z domova, řešíme internetové nabídky,“ popisuje pro iDNES.cz Jan Koštýř, vedoucí prodeje pražského dealera Škody Auto Štěpánek.

Auto Štěpánek patří k menším dealerům značky, měsíčně prodá kolem 40 aut. „Za běžného provozu prodáme jedno až dvě auta denně, předání nových aut se nyní samozřejmě odsouvá,“ dodává Koštýř s tím, že aktuálně se na novou škodovku čeká průměrně deset týdnů. Nejdéle trvá dodání modelu Superb, na něj zákazníci čekají až 15 týdnů.

Výkyv v prodejích kvůli zastavené produkci se bude vyrovnávat po opadnutí epidemie dlouho. To, že se nyní neprodává, se totiž projeví až za několik měsíců. Od objednání se na výrobu (časový slot, který si dealer předem rezervuje a při koupi vozu do něj naspecifikuje auto) čeká až několik týdnů. Je to i kvůli načasování a synchronizaci produkce u dodavatelů a v rámci logistiky.

Nyní se měla předávat zákazníkům auta objednaná začátkem roku. Auta, která by si lidé za normálních okolností kupovali v těchto dnech, by z výrobních linek sjížděla na přelomu května a června. Na sklad se v součastnosti kvůli rozmanitosti nabídky vyrábí jen málo, velkou část aut Škoda vyrábí podle přesné specifikace zákazníků.

Zisk loni škodovce stoupl o pětinu

Provozní zisk automobilky Škoda Auto se v loňském roce zvýšil o 21 procent na 1,7 miliardy eur (46,4 miliardy Kč). Výsledky podpořil vyšší objem prodeje a optimalizační a cenová opatření, která kompenzovala vyšší náklady a vyšší výdaje na nové produkty. Mateřská společnost Volkswagen o tom v pondělí informovala v tiskové zprávě o hospodářských výsledcích koncernu.

Již dříve Škoda uvedla, že loni dodala svým zákazníkům po celém světě 1,24 milionu vozů. Meziročně se její prodej snížil o 0,9 procenta, když v roce 2018 firma dodala 1,25 milionu aut. Jako důvod uvedla klesající trh s osobními vozy v Číně, klesly ale také dodávky v Indii. Na ostatních trzích naopak vzrostly.

Předseda správní rady Volkswagenu Herbert Diess v dřívějším prohlášení řekl, že loňský rok byl úspěšný pro celou skupinu Volkswagen. Varoval však, že letošní rok bude obtížný, protože epidemie onemocnění koronaviru přinese zatím neznámé provozní a finanční problémy. Koncern kvůli tomu neposkytl hospodářský výhled na letošní rok.

Škoda Auto provozuje tři výrobní závody v České republice, vyrábí v Číně, Rusku, na Slovensku, v Alžírsku a Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Je aktivní na více než 100 trzích a v ČR zaměstnává asi 37 tisíc lidí.

Její mateřský Volkswagen je pak největším výrobcem aut na světě, skupina vlastní celkem 12 značek. Patří mezi ně značky osobních automobilů Volkswagen, Audi, Seat, Škoda, Bentley, Bugatti, Lamborghini a Porsche, značky nákladních aut MAN a Scania a rovněž užitkové vozy Volkswagen a motocykly Ducati.

Provoz zastavují i další automobilky

V pondělí oznámil dočasné uzavření svých evropské závodů, včetně továrny ve slovenské Trnavě, francouzský výrobce automobilů PSA. Téhož dne o přerušení provozu ve většině závodů informoval rovněž italsko-americký konkurent Fiat Chrysler Automobiles (FCA). Odstávky mají u obou automobilek trvat do 27. března.

Od středy 25. března bude přerušena výroba v kolínské automobilce Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA). Pozastavení výroby by mohlo trvat až do pátku 17. dubna, řekl ČTK mluvčí TPCA Tomáš Paroubek. V TPCA pracuje v současnosti zhruba 2500 lidí a firma představuje jednoho z největších exportérů v České republice a zároveň největšího zaměstnavatele na Kolínsku.

Provoz ve svém závodě v Maďarsku od pondělí zastaví také výrobce luxusních vozů Audi, který je rovněž součástí koncernu Volkswagen. Rozhodl se tak v reakci na oznámení skupiny. „To opatření ovlivní závody Audi v Ingolstadtu, Neckarsulmu, Bruselu, dále v Mexiku a v maďarském Györu,“ dodala automobilka.

České Sdružení automobilového průmyslu navíc v příhraničních oblastech hlásí kvůli uzavřeným hraničním přechodům problémy s pracovníky dojíždějícími ze zahraničí. Kvůli frontám a nutnosti použít vzdálenější přechody jezdí do práce až o několik hodin později. Největší potíže mají výrobci zaměstnávající tzv. pendlery z Polska.

Problémy s dojížděním polských pracovníků mají podle sdružení kromě Škody Auto v Kvasinách například firmy Grupo Antolin, KLEIN automotive, Vitesco Technologies Czech Republic a částečně také Hyundai v Nošovicích, jehož zaměstnanci se na hranicích jen více zdrží a nenajedou navíc desítky kilometrů, jako jinde.

ZEMĚ EVROPY NEVYLUČUJÍ, ŽE BUDOU V BOJI S KORONAVIREM ZESTÁTŇOVAT

Italská vláda se chystá převzít zadluženou leteckou společnost Alitalia. Ta se s problémy potýká už roky, Řím ale k nezvyklému kroku přikročil až v kontextu nouzových opatření proti dopadům pandemie způsobené novým koronavirem. Zestátňování při pomoci velkým podnikům nevylučuje ani Francie a Německo.

Italská vláda plánuje zřídit novou společnost, kterou bude zcela ovládat ministerstvo hospodářství a financí, případně založí společnost ve většinovém vlastnictví státu, uvedl kabinet v komuniké zveřejněném v noci na úterý. Časové a další podrobnosti zestátnění aerolinek Alitalia italská vláda neupřesnila. Podle médií chystá Řím pro sektor letectví, v němž největší podíl zastupuje právě Alitalia, záchranný balíček za 600 milionů eur (16,2 miliardy Kč).

Ke konci roku analytici vyčíslili, že Alitalia už proplýtvala zhruba devět miliard eur, které dostala z peněz daňových poplatníků. Podnik už přitom záchranným programem prošel dvakrát - v roce 2008 a pak znovu v roce 2014.
Podpořit své firmy se chystá i Francie. „Nebudu váhat s využitím všech dostupných nástrojů na ochranu velkých francouzských společností,“ řekl novinářům francouzský ministr financí Bruno Le Maire. „To lze učinit skrze rekapitalizaci, lze to učinit převzetím podílu. Mohu také mluvit o znárodňování, jestliže to bude nutné,“ dodal.

Německý ministr financí Peter Altmaier podle týdeníku Der Spiegel už minulý týden uvedl, že zestátnění by mohlo být jednou z variant při záchraně důležitých podniků. Na otázku, zda je nutné, aby stát dočasně vstoupil do důležitých podniků, jako je například Deutsche Telekom nebo Siemens, ministr později na tiskové konferenci odpověděl, že zatím to není třeba.

EXPERT. NÁKAZA V ITÁLII VYVRCHOLÍ DO 11 DNŮ, PAK ZPOMALÍ

Podle odborníků, které v úterý citovala italská média, by mohlo šíření nákazy koronavirem v Itálii vyvrcholit za dva až 11 dní. I pak budou počty nakažených stoupat, ovšem už ne tak rychlým tempem. Informovala o tom agentura DPA. Statistické modely přisuzují evropským mocnostem vrchol nákazy ke konci března.

Odborníci americké společnosti JPMorgan podle svých statistických modelů odhadují vrchol v počtu současných nakažených případů v Itálii do sedmi dnů, napsala agentura Reuters.„Očekáváme, že v příštích dnech, tak do neděle, se ukáže, zda se vývoj epidemie v zemi zpomalí,“ řekl v úterý podle agentury ANSA Giulio Gallera z regionální vlády severoitalské Lombardie, kde je nejvíce případů nákazy.

Z dosud 27 980 potvrzených případů nákazy v Itálii jich téměř 15 tisíc zaznamenali právě tam. V celé Itálii kvůli koronaviru zemřelo už 2 158 lidí a 2 749 nakažených se už zcela zotavilo. Gallera také varoval, že Lombardie už nemá téměř žádná volná místa na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích, kde by mohla poskytnout potřebnou péči. „Když jsem se dozvěděl, že nám milánský červený kříž pošle 30 ventilátorů, málem jsem se rozplakal štěstím,“ popsal dramatickou situaci.

Virolog Roberto Burioni, jehož citoval deník Corriere della Sera, se ale domnívá, že zpomalení šíření nákazy v Itálii bude trvat déle. Stejně tak experti z janovské univerzity předvídají, že vrchol šíření nákazy v Itálii přijde až kolem 25. března.
Všechny tyto předpovědi ale závisí na tom, jak budou Italové dodržovat opatření vyhlášené vládou ve snaze šíření nákazy omezit. V šedesátimilionové Itálii platí od 10. března karanténa pro celou zemi a od 12. března jsou v zemi zavřené restaurace i obchody s výjimkou prodejen potravin a lékáren.

Na pobřeží riviéry se kvůli lidem, kteří karanténu nedodržují a chodí volně ven, zavírají některé pláže a pobřežní promenády. K vyklízení pláží přistoupily úřady po zkušenosti z uplynulého víkendu, kdy se kvůli krásnému počasí k moři vydaly tisíce lidí. Řada Italů tráví karanténu ve svých rekreačních domech mimo město a navzdory nařízení, aby se ven vydávali jen v opravdu nutných případech, někteří vyrážejí na procházky.

V Itálii během jediného dne na koronavirus zemřelo skoro 350 lidí

Takové chování kritizuje i řada jejich krajanů na sociálních sítích. Například senátor Stefano Bertacco, který bojuje s rakovinou, a čas proto tráví v izolaci ve svém domě poblíž Verony, ve svém videovzkazu neukázněné Italy odsoudil. „Taky bych si rád vyrazil na procházku. Mohla by to ale být moje poslední,“ řekl v něm.

Statistiky firmy JPMorgan také podle Reuters ukázaly, že v největších zemích EU – Německu, Francii, Španělsku, Itálii a Británii – by měl vrchol počtu momentálně nakažených přijít koncem března a celkem by se mohl přiblížit až 80 tisícům případů. Zhruba tolik případů dosud nahlásila Čína, odkud se koronavirus začal v prosinci šířit.

Míň než 20 tisíc obětí bude dobrý výsledek, říká britský poradce

Nelze přesně odhadovat, jak dlouho bude potřeba kvůli koronaviru omezovat společenský život, ale opatření pro snížení kontaktů mezi lidmi zůstanou v platnosti nejméně několik měsíců. Takto v úterý podle deníku The Guardian komentoval boj proti nákaze přední představitel anglického zdravotnictví Jonathan Van-Tam.

Britská vláda v pondělí výrazně zpřísnila doporučení pro obyvatele, zřejmě i kvůli studii, která předpovídala smrt 260 tisíc lidí při pokračování předchozí strategie. Podle vládního poradce Patricka Vallance by bylo „dobrým výsledkem“, kdyby počet britských obětí pandemie nepřekročil 20 tisíc.

Premiér Boris Johnson ve večerním projevu vyzval spoluobčany, aby v největší možné míře pracovali z domovů, dále například řekl, že všichni lidé s horečkou nebo kašlem by měli na dva týdny zůstávat v domácí izolaci. Obyvatelé Británie dále mají omezit cestování a vyhýbat se hospodám či divadlům.

Země v pondělí evidovala kolem 1 550 nakažených, v úterý bilance poskočila na 1 950 při více než 50 tisících testovaných lidí. Přítomnost koronaviru se v Británii poprvé prokázala na konci ledna a od té doby na něj zemřelo 56 lidí.
Počet pacientů je nicméně nižší než v jiných velkých zemích Evropy a britská vláda zatím nenařídila rušení větších akcí nebo zastavení školní výuky. Čelila kvůli tomu značné kritice a nyní podle všeho mění kurz, zatímco experti odhadují, že ve skutečnosti už se v zemi koronavirem nakazily desetitisíce lidí.

Agentura Reuters uvádí, že k posunu přispěla i studie vědců z Královské univerzity v Londýně, která předpovídala dramatické důsledky vládní snahy dosáhnout „kolektivní imunity“ na koronavirus, spíše než zastavit nákazu. I při zavedení opatření na ochranu starších či chronicky nemocných obyvatel by prý při pokračování tohoto přístupu mohlo do okamžiku zažehnání hrozby zemřít zhruba čtvrt milionu lidí. Nebyli by to jen pacienti s koronavirem, ale také další, kterým by se lékaři kvůli náporu na systém nemohli věnovat.

Podle jednoho z autorů analýzy, profesora Neila Fergusona, vláda přechod na přísnější režim načasovala „víceméně správně“. Efekt nejnovějších opatření se prý dá očekávat nejdříve za dva až tři týdny. „Myslím, že jsme stále pozadu za epidemií, kterou vidíme v jiných evropských zemích,“ řekl Ferguson ve vysílání BBC.

Vláda nyní dává najevo cíl udržet počet mrtvých v řádu desetitisíců. „Jestliže to dokážeme omezit na 20 tisíc nebo méně, bude to dobrý výsledek, pokud jde o to, kam bychom se rádi s touto nemocí dostali,“ řekl výboru poslanců hlavní poradce pro vědecké otázky Vallance. „Stále je to strašlivé, stále je to obrovský počet úmrtí a je to obrovský tlak na zdravotnický systém,“ dodal podle Reuters.

„Nevylučujeme přijetí dalších opatření, pokud budou nutná, hodně to závisí na tom, jaký bude vývoj v následujících dvou týdnech,“ uvedl zástupce hlavního hygienika Anglie Van-Tam. I podle něj byla nová doporučení oznámena ve správnou chvíli. Van-Tam nevyloučil, že omezení společenského života by mohla platit i rok a myslí si, že s nimi lidé budou muset žít několik měsíců.

Dřívější úvahy britské vlády zpochybňovali politici i odborníci. Ani snaha co nejvíce zpomalit šíření nákazy skrze narušení každodenního života ale není bez zásadních úskalí. „Má to dlouhodobé důsledky, protože ta partie se nedá ukončit. Nepřijde moment, kdy bychom mohli ta opatření stáhnout, aniž by se virus vrátil, protože nedojde k vybudování imunity u široké veřejnosti,“ popsal zpravodaj BBC James Gallagher.

Na vládu se navíc valí další vlna kritiky za to, že nejnovější oznámení nejsou dostatečně jasná. Ozývají se hlavně představitelé pohostinství či kulturní sféry, kde podniky kvůli oficiálním doporučením pravděpodobně přijdou o zákazníky, zároveň ale nemají nárok na odškodné od pojišťoven. Asociace britských pojišťovatelů (ABI) ovšem následně v prohlášení uvedla, že většina firem by tento nárok neměla, ani kdyby jim vláda nařídila přerušit provoz.

Francie zavádí karanténu, lidé prchají z Paříže

Po Itálii, Španělsku nebo Česku v úterý zavedla omezení pohybu lidí ve snaze dostat pod kontrolu šíření nového koronaviru také Francie. Karanténní režim pro místních přibližně 67 milionů obyvatel začal platit v poledne a podle ministra vnitra Christophea Castanera jsou pravidla v evropském srovnání nejpřísnější.

Média informovala o dopoledním „exodu“ z velkých měst včetně Paříže, odkud lidé hromadně prchali s cílem přečkat izolaci v méně zalidněných oblastech. „Raději bychom byli v méně uzavřených podmínkách, ve větším domě se zahradou než v pařížském bytě,“ řekla na stanici Gare du Nord agentuře Reuters novinářka Camille, která se s partnerem stěhovala za matkou žijící na severu Francie.

Paříž opouštěla také 32letá Léa Bélorgeyová, která v rozhovoru s AFP vyjádřila znepokojení nad tím, co na cestě zažila. „Jsem z toho trošku nervózní, na nádraží Montparnasse bylo dnes ráno hodně lidí, nebyly mezi nimi žádné bezpečnostní rozestupy,“ uvedla.

Další lidé se na cestu z metropole vydávali autem a ti, kteří naopak zůstávali, podle Reuters vzali útokem lékárny a supermarkety, ačkoli tyto prodejny zůstanou nadále v provozu. Dokládají to i záběry šířené francouzskými médii, jako například video televize BFM TV z jistého obchodu na pařížském předměstí.

Zároveň přicházela varování ohledně vytíženosti francouzského zdravotnictví. „V některých regionech se blížíme nasycení (kapacit),“ konstatoval ve vysílání rozhlasové stanice France Inter ministr zdravotnictví Olivier Véran. Situace je napjatá zejména na severovýchodě Francie.

Prefektka departementu Haut-Rhin Josiane Chevalierová ráno oznámila, že resuscitační oddělení v tamních nemocnicích jsou plná, zatímco v sousední oblasti Bas-Rhin jsou „z velké většiny obsazená“.Počet potvrzených případů onemocnění COVID-19, ve Francii od začátku minulého týdne několikanásobně vzrostl už na více než 6 600. Už o víkendu se objevovaly informace, že stovky lidí v této souvislosti vyžadují intenzivní lékařskou péči. Podle pondělní bilance v zemi zemřelo 148 lidí, kteří měli pozitivní test na koronavirus.

Izrael chce sledovat nakažené jako teroristy. Bude jim monitorovat mobily

Vláda kvůli tomu po uzavření škol, restauračních zařízení a méně důležitých obchodů vyhlásila celostátní karanténu, přičemž prezident Emmanuel Macron hovořil o „zdravotní válce“. Ministr vnitra Castaner v úterý na začátku nejméně dvoutýdenního krizového režimu vyzval obyvatele, aby byli v tomto boji „spojenci“ vlády. Francie podle něj zavedla nejpřísnější pravidla v celé Evropě, zakázány jsou veškeré „kolektivní činnosti“.

„Stolování s rodinou, večeře s přáteli, sledování fotbalu s několika kamarády, sraz na partičku karet. (...) Tohle všechno nejen že není doporučené, je to zakázané,“ citoval Castanera deník Le Monde. Podle ministra zdravotnictví vláda nemá v úmyslu bránit lidem v přesunu do „sekundárních“ bydlišť, pravidla pro omezení mezilidského kontaktu ale prý budou po celé zemi stejně přísná. Na jejich dodržování má v terénu dohlížet 100 tisíc příslušníků bezpečnostních složek.

Státní tajemník zodpovědný za dopravu Jean-Baptiste Djebbari dále avizoval „výrazné omezení provozu pozemní i letecké dopravy“, píše Le Monde. Státní železniční společnost SCNF prý tento týden zredukuje počet spojů na zhruba polovinu oproti běžnému stavu, plán aerolinek Air France bude údajně seškrtán asi na pětinu.

I přes celostátní karanténu bude od čtvrtka opět zasedat dolní komora francouzského parlamentu, aby se mohla projednávat krizová opatření vlády. Národní shromáždění nicméně bude pracovat v „omezeném formátu“, který má podle dnešního oficiálního prohlášení „zajistit dodržování hygienických pravidel“. Ve Francii už mělo nejméně 18 poslanců pozitivní test na koronavirus, dodává AFP.

KORONAVIRUS NAKAZIL MERZE OD MERKELOVÉ, CHCE BÝT V ČELE

Friedrich Merz, který se uchází o předsednický post Křesťanskodemokratické unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové, je infikován koronavirem. V úterý to řekl agentuře DPA s tím, že do konce příštího týdne je v domácí karanténě. „Test na koronavirus, který jsem podstoupil v neděli, byl pozitivní. Do konce příštího týdne jsem doma v karanténě,“ řekl 64letý Merz. „Naštěstí mám jen lehké až střední symptomy. Všechny schůzky jsou odřeknuty. Přísně dodržuji veškerá nařízení zdravotních úřadů,“ dodal.

Merz, který v minulosti vedl frakci poslanců konzervativní unie CDU a její sesterské bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), je jedním z uchazečů o post šéfa CDU. Zájem o tuto funkci veřejně oznámili ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen. Dosavadní předsedkyně Annegret Krampová-Karrenbauerová se kvůli nedostatku autority rozhodla dát úřad k dispozici.

CDU původně na 25. dubna plánovala stranický sjezd, na kterém chtěla nové vedení zvolit. Před týdnem se ale strana rozhodla akci kvůli koronaviru odložit, náhradní termín ohlášen zatím nebyl. Podle německých médií je možné, že se kvůli současné situaci nepodaří sjezd uspořádat před létem.

KOMORA: EXEKUTOŘI MAJI ZASTAVIT SOUPISY MAJETKU, VYKLÍZENÍ, OMEZIT PROVOZ

S výjimkou případů hodných zvláštního zřetele neprovádět do konce března vyklízení, soupisy majetku povinných ani kamenné dražby doporučila exekutorům kvůli riziku šíření koronaviru Exekutorská komora ČR. Komora rovněž svým členům radí, aby omezili styk s veřejností i pokladní hodiny. V pondělí k doporučení přibylo oznámení, že sídla Komory v Praze a Brně se uzavřou, ale centrální evidence exekucí dále funguje.

Komora v zájmu účastníků exekučních řízení a třetích osob doporučuje, aby exekutoři omezili úřední i pokladní hodiny a poučili účastníky, jak komunikovat elektronicky a platit dálkově. Kromě toho vydala Komora doporučení, aby exekutoři do 31. března 2020 „neprováděli soupisy a zajištění nebo převzetí movitých věcí, s výjimkou případů zvláštního zřetele hodných“.

Exekutoři nemají podle Komory vykonávat ještě další činnosti, které jsou v současnosti rizikové. Komora proto doporučuje: Neprovádět vyklizení, s výjimkou případů zvláštního zřetele hodných, neprovádět osobní doručování písemností, s výjimkou případů zvláštního zřetele hodných, popř. zvolit bezkontaktní způsob doručení u písemností, u kterých je to možné a neprovádět „kamenné dražby“, s výjimkou případů zvláštního zřetele hodných.
Doporučení má Komora i pro příjem zásilek a hotovosti: Při příjmu listinných zásilek a hotovosti dbát zvýšených hygienických opatření, uvádí Komora.

Současně Komora informuje, že pošta v oblastech rozšíření nákazy, změní způsob doručování a účastník řízení s tím musí počítat. „Prezidium Exekutorské komory ČR upozorňuje, že v případě doručování do lokalit zasažených koronavirem Česká pošta s.p. bude doručovat bezkontaktně (https://www.ceskaposta.cz/-/ceska-posta-v-pripade-plosne-karanteny-zaved...). Je proto třeba dbát pečlivěji na to, zda konkrétní způsob doručování byl v souladu s procesními předpisy,“ uvádí Exekutorská komora ČR.

Doporučení pro exekutory vydala Exekutorská komora ČR v návaznosti na opatření související s nepříznivým vývojem epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 Exekutorská komora ČR, uvádí Komora.

V pondělí k doporučení přibylo oznámení, že sídlo Exekutorské mory ČR v Praze a v Brně bude uzavřeno. Centrální evidence exekucí, kterou ze zákona Komora vede, nadále funguje, informují exekutoři na svém webu.
Ministerstvo spravedlnosti o víkendu vydalo stanovisko, podle kterého se krizová opatření nevztahují na advokáty, exekutory, notáře či insolvenční správce.

PROBAČNÍ ÚŘEDNÍCI KOMUNIKUJÍ S KLIENTY TELEFONY, ZRUŠILI NÁVŠTĚVY

Probační a mediační služba (PMS) uzavřela kvůli riziku nákazy koronavirem všechna svá střediska návštěvám. Na webu informuje, že přerušila osobní kontakt mezi svými pracovníky a klienty. Výjimku tvoří jen kontroly těch domácích vězňů, kteří nemají elektronická monitorovací zařízení. Mluvčí PMS Martin Bačkovský zdůraznil, že služba i přes přijatá opatření pracuje dál. S klienty komunikuje telefony či maily, na dálku také poskytuje poradenství obětem trestné činnosti.

„Všechna střediska a projektová pracoviště Probační a mediační služby jsou označena kontakty na jejich pracovníky, na něž se může veřejnost v době trvání preventivních opatření obracet,“ sdělil Bačkovský. Na svém webu napsala PMS klientům, že mají svého probačního úředníka v případě potřeby kontaktovat telefonicky. „Nemáte-li kredit na volání, pošlete SMS,“ doporučila.

„Střediska dále pracují na všech potřebných agendách. Například zpracováváme podklady pro rozhodnutí soudů, pravidelné zprávy o průběhu výkonu trestu a řešíme potřeby klientů zmíněnými způsoby komunikace,“ řekl Bačkovský.
Mezi úkoly PMS patří mimo jiné zajistit provádění alternativních trestů – tedy obecně prospěšných prací či domácího vězení. Nyní u jednotlivých poskytovatelů obecně prospěšných prací ověřuje, zda je v pracích možné pokračovat i za nouzového stavu. „Pokud v jakémkoliv případu dochází ke změně podmínek pro výkon trestu obecně prospěšných prací, informujeme příslušný soud a řešíme další postup s klientem,“ uvedl mluvčí.

Většinu domácích vězňů hlídají elektronické náramky. Neplatí to u zhruba padesátky odsouzených, k nimž domů musí probační úředníci i nadále chodit osobně. Kontroly se nyní podle Bačkovského uskutečňují „bez blízkého fyzického kontaktu“.

Zaměstnanci PMS také musí nadále dohlížet na podmíněně propuštěné vězně a na pachatele trestné činnosti, kterým toto omezení uložil soud. Osobní schůzky úředníci i v těchto případech nahradili telefonáty. PMS své klienty na webu rovněž instruovala, aby v případě akutních zdravotních potíží zavolali svému lékaři nebo aby se při podezření na příznaky koronaviru obrátili na bezplatnou linku 1212.

VĚZNI BUDOU ŠÍT ROUŠKY, MĚSÍČNĚ 40 000 KUSŮ

Čeští vězni budou šít ochranné roušky, aby pomohli vyřešit jejich aktuální nedostatek. Podle odhadů Vězeňské služby jich měsíčně zvládnou vyrobit až 40.000 kusů. Jako první se do pomoci zapojila pardubická mužská věznice, v níž odsouzení za normálních okolností šijí vězeňské prádlo. Uvedla to mluvčí bezpečnostního sboru Petra Kučerová.
„Vězni budou vyrábět ochranné roušky určené k opakovanému použití, a to ze zdravotnicky doporučených materiálů,“ popsala mluvčí. „Ušité pomůcky nabídneme státu, ať je mezi občany rozdělí podle vlastního uvážení,“ dodala. Část roušek zřejmě zamíří i mezi příslušníky a zaměstnance Vězeňské služby.

V Pardubicích zahájili odsouzení výrobu roušek už dnes. Sbor se iniciativu chystá rozšířit i do dalších věznic na základě toho, jaký bude zájem odběratelů. Věznice bude vybírat podle toho, zda v nich funguje šicí dílna.

Látkové roušky nechrání svého nositele před nákazou novým typem koronaviru, zabrání ale nakaženým šířit virus. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dnes přiznal, že roušek je nedostatek. Společně s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) zároveň vyzval lidi, aby si na veřejnosti zakrývali ústa a nos – když ne rouškou, tak šálou nebo šátkem. Lidé na sociálních sítích sdílejí návody, jak si roušky ušít svépomocí. Obchody s látkami a textilní galanterie kvůli tomu dostaly výjimku ze zákazu otevření, který vláda vyhlásila ve snaze zastavit šíření nákazy.

AMBASÁDY ČR SE SNAŽÍ DOSTAT UVÁZLÉ ČECHY DO EVROPY

Země po celém světě uzavírají své hranice či omezují lety. V zahraničí tak zůstávají uvěznění lidé, kterým se nedaří dostat zpět do vlasti. Ambasády se je snaží dostat alespoň do Evropy. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Zuzany Štíchové se nyní debatuje o vypravení letadel pro uvázlé krajany. Ti však mnohdy ani neví, kde budou další noc spát.
V nejrůznějších zemí celého světa je nyní „uvězněno“ několik tisíc Čechů. Jedněmi z nich jsou účastníci surfařského kurzu, kteří zůstali ve městě Imsouane v Maroku.

„Měli jsme odletět v neděli zpět z Agadiru přes Berlín, ale let byl zrušen. Koupili jsme nové letenky z Marrákeše přímo do Prahy, ale zrušili i tento let. V pondělí se nám ozvala ambasáda s tím, že znovu otevřeli některé lety do Evropy, ale ty jsou buď plné, nebo mají tři přestupy a stojí kolem 45 tisíc,“ popsal situaci Aleš Tůma ze společnosti Surf and Travel, který je na místě se svými klienty.

Ambasáda předložila skupině jako první možnost odletu do Paříže nebo do Španělska. Z Barcelony, Madridu nebo Málagy stále létají spoje společnosti Ryanair do Prahy.„Ambasáda nám doporučuje dostat se trajektem do Španělska, což je strašný nesmysl vzhledem k počtu tamějších nakažených,“ dodává Tůma. „Chtějí jenom dostat lidi pryč z Maroka,“ stěžuje si.

Postup ambasád je podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka vhodný. „V tuto chvíli se hlavně snažíme dostat všechny naše občany od Evropy. Odtud je již můžeme snadněji dostat do vlasti. Samozřejmě víme, že tam nějaké to riziko je, ale ti lidi by stejně museli do karantény,“ uvedl. Do různých zemí Evropy pak pro české turisty ministerstvo vysílá autobusy.
Nově je na programu také vysílání letadel pro ty, kteří uvázli mimo Evropu. „Momentálně řešíme s ostatními členskými zeměmi, kam se nám vyplatí poslat letadla,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničních věcí Zuzana Štíchová, podle které je prioritou synchronizovat lety pro uvázlé občany Evropské unie.

Jde přitom o to, aby se zbytečně neplýtvalo místy ve vládních letadlech. Aby Česko například nevyslalo letadlo pro pět Čechů a zbytek nebyl prázdný. „Není možné, abychom letěli pro každého jednoho občana. Momentálně řešíme 2–3 tisíce dotazů denně,“ dodal ministr Petříček.

Nervozita skupiny v Maroku však mezitím podle Tůmy stoupá. Do městečka proudil velký počet turistů z Itálie, Francie, Německa a z dalších postižených oblastí. „V neděli se ve městě objevil první nakažený,“ popisuje. V úterý je podle něj situace na letištích kritická, protože se každý snaží dostat domů. Na lety se čeká ale i několik hodin.

V Jordánsku roste napětí

Osmadvacetiletá Jana Kalashniková se zase se svým přítelem zasekla v hlavním městě Jordánska Ammánu. Snaží se vrátit ze společné dovolené. „Ještě v neděli dopoledne v zemi téměř nebylo poznat, že by měla být zavedena nějaká opatření. Ale dnes se situace změnila. Letiště se připravuje na kompletní uzavření a roste zde napětí. Před chvíli sem dorazily vojenské autobusy a obrněná auta,“ popsala v pondělí.

O pondělní půlnoci země uzavřela své hranice. Pokud se turisté chtěli ze země dostat, museli to stihnout do té doby. Kalashniková se svým přítelem však měli letenky až na úterý.

Ambasáda páru v pondělí řekla, že by se měli pokusit vycestovat ze země, a popřála mu hodně štěstí. Jediný nevyprodaný let, kterým by se mohli dostat do Evropy, letěl do Litvy. Má to ale háček – země už své hranice zavřela. Do letadla směli pouze lidé s litevským pasem či povolením k pobytu. Tato možnost tedy padla. „Roste tichá panika a my ztrácíme naději, ze se odsud dostaneme,“ řekla Kalashniková.

Co s nimi nyní bude, neví. Jelikož se jim nepodařilo odletět, opustili v úterý stejně jako místní hlavní město a odjeli na vesnici. V Ammánu se totiž očekává, že vir se bude šířit rychle. „Chtěli bychom mít nějakou zprávu, jestli se máme připravit, že tu zůstaneme měsíc nebo týden. Jestli se chystá nějaká spolupráce na mezinárodní úrovni,“ líčí Češka uvězněná v Jordánsku.

Egyptské letovisko se změnilo v past. Česká studentka v Jordánsku zůstane

V podobné situaci jsou i Gabriela T. s manželem. Od cestovní kanceláře CK Itaka dostali zaplacené tři dny v hotelu, jinak nic. „Konzulát v Egyptě nám nakonec řekl, ať se domů dopravíme sami. Koupili jsme si proto letenky do Kolína nad Rýnem a doufáme, že se domů dostaneme v úterý,“ řekla. Finanční aspekt cesty je primárně zodpovědnost cestujících i cestovních kanceláří. „Některé cestovky od toho dávají trochu ruce pryč,” uvedl Tomáš Petříček.

Trosečníci na WhatsAppu

V Dominikánské republice je se svými dětmi Martina Grossová. „Jsme tu jedenáct dní, vracet jsme se měli 20. března. Tento víkend tu byly volby a prezident v sobotu uvedl v neoficiálním prohlášení, že uzavírá hranice a poslední lety do Evropy a z Evropy budou možné do 16. března v 6:00,“ popisuje.

Celá její rodina v České republice je na telefonu a snaží se kontaktovat ambasádu, kam se podle jejich slov ale nedá dovolat. „Volala jsem v neděli na leteckou společnost, že se to tu uzavírá, ale nic nevěděli. Dominikánský prezident se rozhodl a informace se zřejmě dál nedostala, takže mě ještě včera ujišťovali, že to není pravda, že žádnou takovou oficiální zprávu nemají a že domů poletíme v termínu,“ vypráví Grossová a dodává, že nyní už ví, že je to nereálné.

„Spolubydlící na hotelu z Polska hned dostali přebookovaný let a dostali se domů. Nás Čechů je tu asi 30 a jsme ve spojení s ambasádou v Havaně. Nepříjemné je, že nic nevíme určitě. Jedné z rodin paní z ambasády řekla, že možná budou vypravovat vládní speciály, ale tato informace je pouze odhad, opravdu nikdo nic neví,“ vypráví.

Uvázlí Češi jsou pohromadě ve skupině v aplikaci WhatsApp a komunikují se zástupkyní ambasády. Část z nich podle Grossové odjela v úterý na letiště, ale odmítli je vzít do letadla. „Cestu na hotel a ubytování si teď musí zajistit sami,“ vysvětluje Grossová. Poláci a Němci podle ní problémy s odletem nemají a do letadel je berou. „Zato naše rodiny s dětmi teď sedí na letišti a neví, co mají dělat, protože jejich místa obsadili jiní.“ Skupina se tak nyní smiřuje s variantou, že v zemi zůstane ještě další měsíc.

ÍRÁNCI VTRHLI DO SVATYNÍ, NAŠTVALO JE, ŽE JSOU KVŮLI KORONAVIRU ZAVŘENÉ

Šíitští konzervativci v pondělí pronikli na nádvoří dvou významných íránských svatyní, které byly kvůli koronaviru uzavřeny. Informovala o tom íránská státní média. Úřady se snaží zastavit další šíření epidemie v zemi, kterou nákaza postihla nejvíce ze všech států na Blízkém východě.

Naštvaný dav v pondělí večer vtrhl na nádvoří svatyně imáma Alího Rezy v Mašhadu a svatyně pojmenované po sestře osmého šíitského imáma Fátimě v Komu. Davy se na obou místech za běžných okolností modlí 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a dotýkají se při tom stěn svatyní a líbají je.

To vyvolalo obavy íránských úřadů ze zrychlení šíření nákazy, a vyzvaly proto šíitské duchovní, aby svatyně uzavřeli. Státní televize pak oznámila, že se svatyně skutečně zavřely, což vyvolalo demonstrace. Policie později davy protestujících rozehnala. Náboženské úřady v Komu označily demonstraci za urážku svatyně a vyzvaly věřící, aby byli moudří a trpěliví.

Íránské modlitebny přitahují šíitské poutníky z celého Blízkého východu, což pravděpodobně přispělo k rozšíření nákazy v regionu. Saúdská Arábie už dříve kvůli koronaviru uzavřela přístup k nejposvátnějším místům islámu – Mekce a Medíně.

Íránská státní televize informovala, že úřady ve třinácti provinciích i hlavním městě měří teplotu lidem, kteří se snaží odjet, a posílá ty s horečkou do karantény. Írán však má jednatřicet provincií a země nezavedla stejně tvrdá karanténní opatření jako Irák či Libanon. Teherán sice své obyvatele vyzval, aby se zdržovali doma, mnozí to ale ignorují.
Íránci urychleně kopou nové hroby. Dlouhé jámy vyfotil satelit

Írán také ve snaze šíření koronaviru zastavit dočasně propustil zhruba 85 tisíc vězňů. Západní země však islámskou republiku vyzvaly, aby osvobodila všechny vězně s dvojím občanstvím a další zadržované jako rukojmí diplomatických vyjednávání.

Dosud se nemocí COVID-19 v zemi nakazilo 16 169 lidí a 988 jich zemřelo. Nejprve íránské úřady podle agentury nepřiznávaly, jak velkou hrozbu koronavirem způsobené onemocnění COVID-19 představuje, v uplynulých dnech však zintenzivnily testování lidí, kteří z velkých měst odjíždějí na oslavy nového roku Nourúz. Rozsáhlou karanténu obyvatel nicméně Teherán nenařídil. Satelit zachytil, že u Komu se rychlým tempem kopou nové hroby.

SENIOR POINTY, TELEFONNÍ LINKY PRO OHROŽENÉ

Chtějí zmírnit paniku a pomoci seniorům: Senior Pointy spustily nově linku pro všechny seniory v České republice: 840111122. Senior Pointy (SP) volajícím 24 hodin denně 7 dní v týdnu podají informace či zprostředkují pomoc. V dalších dnech doplní jejich stavy zkušení psychologové, kteří se budou snažit rozptýlit obavy seniorů a povzbudit je. Samotná místa, kde SP obvykle fungují, jsou kvůli karanténě zavřená.

„Již před několika dny jsme na pobočkách zaznamenali vlnu paniky v souvislosti s šířící se epidemií koronaviru a informacemi o tom, kdo patří do ohrožených skupin. Nyní se snažíme udělat vše nejenom pro ty, kdo k nám pravidelně docházejí, ale pro všechny seniory. Sháníme usilovně ochranné pomůcky, aby naši pracovníci mohli pomáhat i osobně,” vysvětluje Jakub Carda, ředitel organizace Společně o.p.s., jež celkem 38 Senior Pointů v republice provozuje.

Roušky se podařilo částečně zajistit Moravskoslezskému kraji. O víkendu jich rozdal pracovníkům sociálních služeb 30 000. „Roušky jsme nakoupili na naše náklady, nyní čekáme na další zásilku 10 000 kusů od státu. Musíme zajistit bezpečnost těch, kteří jsou se seniory v úzkém kontaktu,” říká Jiří Navrátil, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast. Právě senioři patří mezi nejohroženější skupiny, v tuzemsku jich jsou odhadem 3 miliony. Senior Pointy ročně navštíví asi 80 000 z nich. Markéta Pudilová, Ivana Šalbabová

OCHRANA ŘIDIČŮ NA OSTRAVSKU, ZÁKAZ NASTUPOVAT PŘEDNÍMI DVEŘMI, JÍZDNÉ SE NEPLATÍ

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák vydal regulační opatření v příměstské autobusové dopravě. Ode dneška 16. března cestující nesmějí vystupovat ani nastupovat do autobusů předními dveřmi. „Je nutné ochránit řidiče a vytvořit jim jakousi ‚ochrannou bublinu‘. Řidiči nebudou cestující ani odbavovat,“ uvedl hejtman Ivo Vondrák s tím, že cestující nebudou ve voze ani označovat jízdní doklady.

Náměstek hejtmana pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka dodal, že se zároveň ruší režim zastávek na znamení. „Bezpečnost cestujících a řidičů je nejdůležitější. Víme, že desítky tisíc obyvatel našeho kraje jsou závislé pouze na veřejné dopravě, proto uděláme vše, aby doprava zůstala zachována a lidé měli možnost jezdit do práce, na nákup či k lékaři. A to v prostředí, které je bezpečné. Samozřejmostí ale je, že lidé by měli v prostředcích veřejné dopravy používat roušky nebo jiné ochranné pomůcky. Věřím, že tato opatření zabrání šíření virové nákazy jak mezi řidiči, tak cestujícími,“ řekl náměstek hejtmana Jakub Unucka. Ubezpečil, že Moravskoslezský kraj je připraven dopravcům poskytnout mimořádné zálohy, které budou určeny na výplatu mezd řidičům.

HEJTMAN MUDr. BĚHOUNEK: NESTYĎME SE ZA ROUŠKY, NEZPOCHYBNIT OPATŘENÍ

Vedení Kraje Vysočina a členové Krizového štábu Kraje Vysočina s ohledem na zpřísnění nařízeních centrálních orgánů děkují občanům, kteří důsledně po svých návratech ze zahraničí dodržují povinnou dvoutýdenní karanténu. Bohužel i v našem regionu došlo k případům, kdy byla tato opatření zlehčena a nedodržena ani minimální preventivní opatření, což má nyní dopad na početnou komunitu, potenciální ohrožení je přenášeno na ošetřující personál krajských nemocnic a v první řadě zasahujících posádek Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina.

Její výjezdový potenciál byl v předchozích hodinách oslaben o 4 plnohodnotné posádky, a to pouze z důvodu zamlčení zásadních okolností pobytu v zahraničí předcházející zásahu záchranného týmu. Pouze nesobeckým jednáním a důsledným dodržením všech nařízení budeme schopni zvládnout stávající mimořádnou situaci. Žádám občany, aby byli k sobě ohleduplní a chovali se odpovědně a dospěle!

Povinná týdenní karanténa na území celé republiky, která je v tuto chvíli už nezbytnou součástí krizových opatření, je minimum toho, co zdravá populace může udělat pro uklidnění situace. V tuto chvíli není na místě přísná vládní opatření zpochybňovat nebo je záměrně porušovat, prostě je všichni dodržujme! Jak dlouho bude mimořádná situace trvat a jaké bude mít dopady, záleží na každém jednom z nás, na naší odpovědnosti.

Čím více budeme nyní ochotni se omezit, tím dříve se situaci podaří vyřešit. Máme bohužel i v regionu příklad toho, že i jeden nakažený s kontaktem v rámci skupiny může představovat ohrožení desítek lidí. Proto vyzývám všechny občany, aby nosili roušky – i ty provizorní. Nestyďte se a buďte maximálně ohleduplní! MUDr. Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina