iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Odborník na koronavir prof. Prymula opustí ministerstvo?

Dříve šéfoval nemocnice v Hradci Králové, v současnosti předsedá České vakcinologické společnosti a koordinuje boj s nákazou novým typem koronaviru. Šéfem svého krizového štábu jmenovala vláda náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu. Roman Prymula se narodil 4. února 1964 v Pardubicích. V roce 1988 absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, později studoval na výzkumném a doškolovacím ústavu tehdejší královéhradecké Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně (JEP).

Získal mezinárodní atest v řízení nemocnic na Birminghamské univerzitě. Od roku 2007 je profesorem v oboru hygieny, epidemiologie a preventivního lékařství.

Nejdříve učil na katedře epidemiologie Vojenské lékařské akademie JEP, byl prorektorem a mezi roky 2002 a 2004 rektorem akademie. Po změnách v systému českých vojenských vysokých škol působil v letech 2004 až 2009 v Hradci Králové jako děkan Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.

Mezi roky 2009 a 2016 byl ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové, poté působil jako poradce ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD), který jej v březnu 2017 jmenoval náměstkem pro zdravotní péči. Tuto funkci zastává dodnes. Působí také jako předseda České vakcinologické společnosti. Je ženatý, má dceru a syna.

Podpora tradiční čínské medicíny

Jako lékař se věnoval imunizaci, podílel se na vývoji či studiu vakcín proti pneumokoku, rotavirům, spalničkám, příušnicím, zarděnkám nebo lidským papilomavirům. Je také autorem publikací, zaměřených například na očkování.
Z čela královéhradecké nemocnice jej v červnu 2016 odvolal tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD), podle informací tisku kvůli napojení na firmu Biovomed, která provádí klinický výzkum pro společnosti z celého světa. Firmu vlastnila Prymulova dcera.

Prymula vysvětlení odmítl. „Považuji tento důvod za zástupný problém. Hlavní důvod jsou názorové neshody v rámci fungování resortu,“ řekl Lidovým novinám Prymula, později hovořil přímo o osobních sporech s Němečkem.

Jako šéf Fakultní nemocnice Hradec Králové prosazoval Prymula například stavbu kliniky tradiční čínské medicíny, myšlenku převzal i jeho nástupce Vladimír Palička. Už od září 2015 fungovalo v nemocnici Centrum tradiční čínské medicíny (TCM), které skončilo loni v únoru,projekt kliniky se nikdy nepodařilo dotáhnout do konce.

Koncem loňského roku média informovala o tom, že Prymula stále nemá bezpečnostní prověrku, která je přitom podmínkou pro další setrvání ve funkci náměstka ministra. Podle Zdravotnického deníku byl termín pro její získání 14. březen letošního roku, server přitom uvedl, že její získání v Prymulově případě komplikuje jeho někdejší působení ve firmě jeho dcery Biovomed. Zdravotnický deník tehdy také napsal, že Prymula se kvůli chybějící prověrce sám chystá k úplnému odchodu z ministerstva.
Podle informací serveru Seznam Zprávy z poloviny března Prymula prověrku stále nezískal.

KRÁLOVNA BRITŮ KVŮLI KORONAVIRU ODJELA DO SÍDLA VE WINDSORU

Alžběta II. (93) opustila kvůli šíření koronaviru preventivně Buckinghamský palác. Stalo se tak po čtvrtečním krizovém zasedání kabinetu Borise Johnsona s jménem Cobra. Britská královna byla následně převezena do svého sídla ve Windsoru.

„Její veličenstvo je v dobré kondici a těší se dobrému zdraví. Nejlepší v současné situaci je však přemístit královnu z Buckinghamského paláce, do kterého i dnes neustále proudí pracovní návštěvy v podobě politiků z celého světa. Mnoho členů královnina personálu navíc začalo kvůli rychlému šíření koronaviru propadat panice. Nikdo nechce nic riskovat,“ řekl zdroj deníku The Sun.

Pokud se situace ohledně koronaviru výrazně zhorší, královna Alžběta, která oslaví 21. dubna své 94. narozeniny a její manžel princ Philip (98) budou umístěni do karantény na panství Sandringham v Norfolku.

Ještě v úterý pořádala královna v Buckinghamském paláci velkou recepci. Hostům bylo doporučeno, aby omezili podávání rukou. Ve středu si však sama královna potřásla rukou na setkání s profesorem Markem Comptonem.

Buckinghamský palác má přes pět set stálých zaměstnanců, Windsor pak kolem stovky. Květnové a červnové zahradní slavnosti, které pořádá palác pro 30 tisíc hostů, budou nejspíše zrušeny či odloženy. Královna se nezúčastní ani tradičních dostihových závodů v Epsomu. „Británie v nejbližších dnech zřejmě nařídí všem lidem nad sedmdesát let čtyřměsíční kompletní izolaci,“ řekl v sobotu redaktor britské televizní stanice ITV Robert Peston.

V ČR ŘÁDÍ KORONAVIRUS, ŘEDITELKA LÉČIV STOROVÁ NA KUBĚ

Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová v pátek odcestovala na dovolenou na Kubu. V ten samý den vláda Čechy upozornila, že od neděle nebude možné již cestovat do zahraničí kvůli koronaviru. Lékový ústav přitom má v Česku schvalovat lék remdesivir, který by mohl být v léčbě koronaviru účinný. Informaci o zámořské cestě Storové přinesl server Aktuálně.cz, podle média odletěla na dvoutýdenní dovolenou den poté, co vláda vyhlásila nouzový stav.

„Mohu potvrdit, že paní ředitelka je na dlouhodobě plánované dovolené. Podle zákona o státní službě je řízením Státního ústavu pro kontrolu léčiv vždy v době nepřítomnosti paní ředitelky pověřena ředitelka Odboru Kancelář ředitele Marcela Škrabalová, a to v plném rozsahu,“ potvrdila informaci iDNES.cz mluvčí úřadu Barbora Peterová.
Mluvčí zdůraznila, že ředitelka vycestovala před vydáním krizového opatření vlády do nerizikové oblasti.

„Dovolenou má řádně schválenou státním tajemníkem Ministerstva zdravotnictví ČR, který ji dosud zrušení, přerušení dovolené nenařídil. Navzdory tomu a po zjištění aktuální situace v ČR se paní ředitelka rozhodla podniknout veškeré kroky k okamžitému návratu zpět. Momentálně je tedy na cestě,“ dodala mluvčí. Na konkrétní otázku, kdy by se měla ředitelka přesně vrátit do Česka, neodpověděla.

Podle Peterové nepřítomnost ředitelky nebude mít výrazný vliv na chod instituce.

„Paní ředitelka Storová má plnohodnotný zástup a její nepřítomnost absolutně nemá žádný vliv na chod lékového ústavu, ani na zajištění léku v souvislosti s koronavirem, což plynule řeší odborníci SÚKL. Lékový ústav pracuje naplno a standardně plní své agendy,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Doplnila, že ministerstvo schválilo ředitelce dovolenou 17. února.

Redakce iDNES.cz oslovila i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a náměstka Romana Prymulu, který se stal v neděli zároveň šéfem Ústředního krizového štábu svolaného vládou. Na dotazy redakce zatím neodpověděli.

SÚKL má v Česku schvalovat nový lék remdesivir. „Státní ústav pro kontrolu léčiv činí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví takové kroky, aby pro pacienty v Česku byla zajištěna veškerá dostupná léčba na nemoc COVID-19. Již před časem jsme navázali kontakt se společností Gilead a požádali je o farmaceutickou dokumentaci, aby použití přípravku s léčivou látkou remdesivir mohlo být schváleno co nejdříve,“ píše ústav na svých stránkách.

Remdesivir má být určen pro pacienty v kritickém stavu. Žádost o léčbu jednotlivých pacientů budou vyřizovat příslušná pracoviště, která budou dané léčivo aplikovat. Od nedělní půlnoci nemohou lidé vycestovat z České republiky do zahraničí. Vláda minulý týden zakázala také cizincům jezdit do České republiky, s výjimkou těch, kteří mají v Česku trvalý či přechodný pobyt. Česko je také od nedělní půlnoci v karanténě, a to až do 24. března.

PRVNÍ POLICISTA ČR POZITIVNÍ TEST NA KORONAVIRUS

První policista v Česku má pozitivní test na koronavirus, počet policistů v karanténě od neděle stoupl na 279, uvedla policie na Twitteru. Nakažený je z Olomouckého kraje, kde je po Praze druhý nejvyšší počet nakažených koronavirem. Podle mluvčí olomoucké policie je 65 policistů v karanténě.

Policejní mluvčí Olomouckého kraje Marie Šafářové uvedla, že v rámci krajského ředitelství je v karanténě 65 policistů a občanských zaměstnanců. „Můžeme potvrdit, že jeden z policistů obvodního oddělení Litovel byl pozitivně testovaný na koronavirus. Výkon služby na tomto oddělení i v celé uzavřené oblasti probíhá v omezených podmínkách a zajišťují jej i jiné útvary,“ sdělila Šafářová.

Mluvčí také vyzvala občany, aby dodržovali zákaz vstupu do uzavřených obcí v Libereckém kraji a dbali pokynů krajské hygienické stanice a policistů. „Od časných ranních hodin policisté střeží veškeré přístupové cesty do lokalit na Litovelsku a Uničovsku. Dle rozhodnutí krajské hygienické stanice jsou tyto lokality uzavřeny,“ popsala situaci Šafářová.
Policejní prezident Jan Švejdar zakázal od soboty kvůli šíření koronaviru kontroly lidí a aut, při nichž by policisté přišli do osobního kontaktu. Výjimkou jsou případy, kdy je ohrožen život nebo zdraví.

Policisté na stanicích se také mají rozdělit na skupiny, které spolu nepřijdou do kontaktu.

Právě i v očekávání nákazy mezi příslušníky ozbrojených složek nařídila vláda s platností od pondělí 16. března 2020 všem orgánům veřejné moci a správním orgánům, aby až do 24. března do 6.00 hodin přešly na omezený provoz spočívající ve vykonávání jen nezbytně nutné agendy.

Omezení se týká osobních kontaktů s veřejností či klienty i mezi zaměstnanci jako takovými a snížily počet zaměstnanců na pracovišti na nezbytně nutné minimum.„To znamená, že by měly do týdne mít jenom omezený rozsah úředních hodin, a to na pondělí a středu v maximálním rozsahu tři hodiny,“ upřesnil v noci na pondělí předseda vlády Andrej Babiš.

TISÍCE VOJÁKŮ USA NEDORAZÍ, Z VELKÉHO CVIČENÍ JEN TORZO

Mělo to být největší cvičení amerických sil v Evropě za posledních 25 let. Přes Atlantik mělo bleskově dorazit 20 tisíc vojáků i s těžkou technikou. Kvůli rychlému šíření nového koronaviru však americké velení přistoupilo k razantním opatřením a z původně plánované zkoušky na obranu evropských spojenců zbylo jen torzo.

Do cvičení „Defender Europe 20“ se prakticky po celé Evropě mělo zapojit 37 tisíc vojáků ze zemí NATO a partnerských států. Američané chtěli původně přes Atlantik rychle nasadit na 20 tisíc vojáků a 13 tisíc kusů techniky včetně tanků a obrněnců. Hlavní část se měla uskutečnit na přelomu dubna a května. Přesuny techniky a části sil začaly ale už koncem února. Jenže kvůli rychlému šíření nového koronaviru je během pár dnů všechno jinak.

„Veškerý pohyb personálu a vybavení ze Spojených států do Evropy byl zastaven,“ uvedlo velitelství amerických sil v Evropě (EUCOM). „Zdraví, bezpečnost a připravenost naší armády, civilistů a rodinných příslušníků jsou naším prvořadým zájmem,“ konstatoval vrchní velitel amerických sil v Evropě Tod Wolters.

Americké jednotky, které už na cvičení přes oceán přicestovaly, se zapojí do cvičení v omezené míře. Jde zhruba o 6 tisíc vojáků včetně velitelství divize a bojového týmu obrněné brigády, která je už prakticky rozmístěna ve výcvikovém prostoru v Polsku.

USA zkusí bleskovou obranu Evropy.

„Předpokládáme, že povede se spojenci v rámci modifikovaného cvičení dělostřelecké a jiné kombinované cvičené akce,“ píše se v pondělním oznámení EUCOM. Další americké jednotky, které již byly rozmístěny po Evropě na další dílčí cvičení v rámci Defender Europe, se vrátí zpět do Spojených států. Všechna další dílčí cvičení jako Dynamic Front, Joint Warfighting Assessment, Saber Strike a Swift Response se totiž podle amerického velení vzhledem k situaci ruší.

Americké síly v Evropě

Od roku 2017 jsou v Evropě tři americké takzvané brigádní bojové týmy (ABCT Army Brigade Combat Teams).
V roce 2013 americká armáda stáhla z Evropy prakticky všechny tanky a obrněnce. Měla tak skončit sedmdesát let trvající poválečná éra masivní americké přítomnosti v Evropě. V době svého vrcholu během takzvané studené války bylo především v Německu rozmístěno až 20 amerických obrněných divizí, tedy 6 000 tanků.

Ještě v roce 1980 bylo v Evropě 200 tisíc amerických vojáků. V současnosti je to zhruba 30 tisíc.

Američané dosud z plánovaného počtu do Evropy přepravili po moři asi 3 000 kusů techniky. Dalších 9 000 vozidel bylo připraveno amerických armádních předsunutých skladech v Belgii a v Německu. Další technika zatím z USA připlouvat nebude. Transportní lodě už nebudou v belgických a nizozemských přístavech vykládány a zamíří zpět.

Americké oznámení o výrazném omezení přichází po intenzivních konzultacích se spojenci. Už na sklonku minulé
ho týdne německý Bundeswehr avizoval, že vzhledem k šíření onemocnění COVID-19 ruší podstatnou část své účasti na cvičení. Německo přitom hrálo ve scénáři cvičení hlavní logistickou úlohu pro přijetí amerických sil a další přesuny jednotek do dalších koutů Evropy.

Jasné taky není zapojení českých vojáků. Armáda plánovala vyslat vojáky 7. mechanizované brigády do dílčí fáze v Polsku. Ta měla být podle brigádního generála Seana Bernabeho ze štábu amerických pozemních sil v Evropě jedním z epicenter cvičných operací a Češi měli sehrát roli podpůrných rotačních sil.

Předběžně se počítalo s asi sedmdesátkou vojáků této těžké brigády a doposud blíže neupřesněným počtem techniky. Po rozhodnutí o výrazném omezení cvičení nyní podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové čeští vojáci čekají, zda budou do Polska nakonec povoláni.

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ USA NAPADLI HACKEŘI?

Americké ministerstvo zdravotnictví bylo v neděli večer cílem kybernetického útoku. S odkazem na tři informované zdroje to napsala agentura Bloomberg. Představitelé resortu se údajně domnívají, že útok přišel ze zahraničí, ačkoliv zatím nemají prokazatelné důkazy. Ministerstvo je nyní klíčovým orgánem v boji proti šíření koronaviru v USA.

Bezpečnostní experti podle agentury Bloomberg zaznamenali několik incidentů. Jedním z nich byl pokus útočníků zpomalit počítačové systémy ministerstva, servery proto zahltily miliony požadavků během několika hodin.

Servery se jim však shodit nepodařilo. Zatím se zdá, že hackeři neukradli ani žádná data.

Národní bezpečnostní rada (NSC), která působí v Bílém domě, vydala prohlášení na Twitteru, v němž varovala před šířením nepravdivých zpráv o úmyslu zavést celostátní karanténu v USA. Podle zdrojů Bloombergu oznámení rovněž souviselo s kyberútokem na ministerstvo zdravotnictví. Incident nyní prošetřuje Národní bezpečnostní agentura (NSA), o útoku byli informování ministr zahraničí Mike Pompeo i prezident Donald Trump, kteří jej však zatím nekomentovali.

POLICEJNÍ VETERÁNI NABÍZEJÍ POMOC, NENÍ NA TO VŠAK PRÝ ZÁKON

Pomocnou ruku v boji proti novému koronaviru nabízí i někteří vysloužilí policisté. Jejich pomoc ovšem nemohou policejní složky kvůli právní překážce přijmout. Přesto policejní prezident dobrovolníky vyzval k pomoci svým obcím ve formě zajišťování základních životních potřeb jiných osob.

Policejní prezident Jan Švejdar na svém Twitteru poděkoval za podporu od policejních veteránů. A ačkoliv jejich pomoc musel kvůli právní překážce odmítnout, vyzval všechny k dobrovolné pomoci v obcích.„Mohli by využít vaší pomoci ve formě dobrovolnictví nebo sousedské výpomoci k obstarávání základních životních potřeb pro jiné osoby než příbuzné či osoby blízké,“ vyzval i tak bývalé příslušníky policejních sborů k pomoci.

Zároveň Švejnar všechny dobrovolníky vyzval k dodržování všech doporučených pravidel a hygienických norem, aby se nákaza dále nešířila. Ministerstvo vnitra v pondělí doporučilo všem občanům používat jakoukoliv ochranu obličeje. „Každá ochrana je lepší než žádná,“ upozornilo. I přesto, že ochranných roušek v České republice není dostatek, stačí podle politiků i ty po domácku vyrobené.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha na ochranu úst a nosu stačí jednoduchý šátek a do něj vložit kapesníček. Podle Vojtěcha je také důležité, aby se lidé nedotýkali předmětů bez rukavic.

Policejní prezident Jan Švejdar v neděli zakázal kvůli šíření koronaviru kontroly lidí a aut, při nichž by policisté přišli do osobního kontaktu. Výjimkou jsou případy, kdy je ohrožen život nebo zdraví. Týká se to mimo jiné preventivních dopravních kontrol a upraveno bylo i vnitřní fungování v úřadovnách a služebnách.

Policisté nesmějí kontrolovat lidi ani auta, nařídil jejich prezident

Počet policistů v karanténě od neděle stoupl na 279, uvedla policie na Twitteru. V pondělí se potvrdila nákaza u prvního policisty. Nakažený je z Olomouckého kraje, kde je po Praze druhý nejvyšší počet nakažených koronavirem. Podle mluvčí olomoucké policie je 65 policistů v karanténě.

VLÁDA V NOUZI CHCE PROBRAT ZÁKON O STŘETU ZÁJMŮ

Vláda na program své pondělní schůze dodatečně zařadila návrh zákona, který by podle organizace Transparency International mohl pomoci premiéru Andreji Babišovi ve sporu o jeho údajný střet zájmů. Upozornil na to spolek Milion chvilek. Ministerstvo spravedlnosti se proti dřívějšímu vyjádření Transparency International ohradilo.

Podle Babiše je na sociálních sítích účelově zmanipulovaný obrázek od Milionu chvilek. „Má vytvořit dojem, že resorty předkládají mimořádně jen jeden zákon, což je lež,“ uvedl premiér v neděli na Twitteru.

Zařadit zákon na jednání vlády společně se zákonem proti praní špinavých peněz podle něj navrhla ministerstva spravedlnosti a financí. Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost.
Premiér a také ministryně spravedlnosti Marie Benešová poukázali na to, že oba zákony navazují na aktualizovanou evropskou směrnici proti praní špinavých peněz, jež má lhůtu pro začlenění do legislativy členských států. Skončila podle důvodové zprávy v lednu.

„To myslím vyvrací tvrzení, že se zákony na vládě objevily, aby nahrávaly panu premiérovi, to je prosím nesmysl, který odmítám,“ uvedla Benešová.

Podle nové předlohy o evidenci skutečných majitelů firem by byl Babiš považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil skupinu Agrofert, ale nikoliv za vlastníka samotného holdingu, uvedla v lednu TI. Ministerstvo spravedlnosti tehdy zdůraznilo, že zákony nepřipravuje tak, aby nahrávaly konkrétním lidem. Transparency International dnes sdělilo, že ministerstvo předlohu přepracovalo, jde ale jen o formulační změny a dílčí úpravy.

„Nepřehlednost a nejasný výklad pak může nahrávat výrazným způsobem právě společnostem premiéra Babiše. Navíc tento zákon zásadně ovlivní dění v České republice, a to na několik let dopředu. Je více než zarážející, že se vláda premiéra Babiše snaží schválit tento zákon právě teď,“ uvedl v neděli analytik IT Milan Eibl.

PUTINOVU ZMĚNU ÚSTAVY POSVĚTIL SOUD

Ruský ústavní soud oznámil, že návrh ústavních změn, které umožní Vladimiru Putinovi zůstat hlavou státu až do roku 2036, je v pořádku. Ruští právníci, vědci, novináři a spisovatelé však napsali politikům a soudcům ústavního soudu otevřený dopis, ve kterém proti změnám protestují. Podepsaly se pod něj více než čtyři stovky známých osobností. Návrh změn v ústavě minulý týden schválili poslanci a senátoři, jakož i zákonodárné sbory všech 85 ruských regionů. Pak jej podepsal prezident a předal ústavnímu soudu. Změny mají schvalovat voliči v referendu naplánovaném na 22. dubna.

Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, schválený oběma komorami parlamentu, který umožňuje Putinovi ignorovat dosavadní ústavní omezení a znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024.
To mu potenciálně otevírá cestu k dalším dvěma šestiletým funkčním obdobím v čele státu.

Představitelé ruské inteligence varují před potvrzením těchto změn. Pod dopis se podepsaly více než čtyři stovky známých osobností, včetně sociologa Lva Gudkova, novináře Leonida Parfjonova či spisovatele Viktora Šenderoviče.
„Nad naší zemí se objevila hrozba hluboké ústavní krize a protiprávního protiústavního převratu v pseudolegální podobě,“ praví se v dopise, zveřejněném na webu rozhlasové stanice Echo Moskvy.

Za protiprávní a politicky a eticky nepřijatelné pokládají autoři výzvy návrh „vynulovat“ Putinova dosavadní prezidentská období, aby mohl znovu kandidovat na hlavu státu v roce 2024, kdy mu skončí nynější čtvrtý mandát. Připomněli, že nález ústavního soudu z 5. listopadu 1998 zakazuje manipulovat s počítáním prezidentských období.

Návrh podle nich také odporuje ustanovením ústavy o rovnosti před zákonem, o dělbě moci, nezávislosti soudnictví a o zárukách práv a svobod. Za problém navíc pokládají, že jednotlivé návrhy na změny v ústavě nejsou mezi sebou propojeny. Jejich přijetí by znamenalo „porušení právního řádu“, „protiústavní převrat“ a hrozbu národního rozkolu.
Svět se hroutí. Kreml vysvětluje, proč Putin musí zůstat u kormidla

„Nejtěsněji“ dopadlo schvalování návrhu ústavních změn v moskevském sněmu, kde proti hlasovalo 11 ze 45 poslanců. A v rozpravě podle serveru Newsru.com nechyběly ironické návrhy udělit Putinovi titul „doživotního prezidenta“ či v ústavě zakotvit sňatek jako „svazek muže, ženy a Putina“.

Kreml dal v pondělí najevo, že neuvažuje o změně termínu referenda kvůli šířící se nákaze koronavirem. Počet potvrzených případů nákazy podle vicepremiérky Taťjany Golikovové stoupl na 93.

LÍDŘI ZEMÍ EU BUDOU ŘEŠIT S MICHELEM KORONAVIRUS

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou v úterý na dálku probírat další opatření v boji proti koronaviru a jeho dopadům na evropské hospodářství. V pondělí to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Státy v Evropě zavádějí kvůli šířící se nákaze stále přísnější kroky. Evropská komise je však nabádá, aby zajistily volný průchod zboží.

Unijní instituce se snaží koordinovat mnohdy rozdílná opatření jednotlivých států a poskytovat jim finanční podporu ke zmírnění ekonomických následků. Po první videokonferenci lídrů minulé úterý přišla Evropská komise s balíčkem opatření na podporu unijních ekonomik.

„Klíčem je dostat pod kontrolu šíření viru, zajistit dostatek lékařského vybavení, posílit výzkum a omezit hospodářský dopad,“ napsal Michel na Twitteru. Brusel již mimo jiné zřídil pro unijní země investiční fond ve výši přibližně 37 miliard eur (963 miliard korun) a slíbil uvolnění rozpočtových pravidel či možnost poskytovat zasaženým sektorům běžně nedovolenou státní pomoc. Komise také zahájila společné nákupy ochranných prostředků pro dvě desítky zemí včetně Česka.

Už dříve sestavila speciální „koronavirový“ tým, ve kterém si pětice komisařů rozdělila jednotlivé aspekty problému. Krizový management dostal na starosti Janez Lenarčič ze Slovinska, oblast zdravotnictví řeší Kypřanka Stella Kyriakidesová, problémy související se zajištěním hranic Švédka Ylva Johanssonová a mobilitu Adina Văleanová z Rumunska.
Koronavirus už je v celé Evropské unii. Ta se brání kritice, že nic nedělá

Ekonomickými aspekty krize se zase zabývá bývalý italský premiér Paolo Gentiloni.
„Chceme se vyhnout tomu, aby členské státy zaváděly nekoordinovaná či dokonce protichůdná opatření, která by nakonec podkopala společné úsilí v boji proti šíření nákazy,“ napsala Komise.

Zboží musí dál proudit, nabádá Komise členské země

Státy Evropské unie by měly zajistit volný průchod zboží přes své hranice, které část z nich uzavírá v rámci prevence šíření koronaviru. Zvláště kamiony s citlivým nákladem jako jsou léky či potraviny by neměly být nuceny kvůli hraničním kontrolám čekat.

Evropská komise to v pondělí uvedla v doporučeních, která podle Bruselu mají zajistit ochranu zdraví i jednotného unijního trhu. Úplné uzavření hranic není nejlepší cestou, zopakoval mluvčí EK.

„Musíme přijímat výjimečná opatření k ochraně zdraví našich občanů. Měli bychom ale zajistit, aby zboží a klíčové služby mohly nadále na našem jednotném trhu proudit. Jedině tak předejdeme nedostatku lékařského vybavení či potravin,“ upozornila v pondělí předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Komise podle mluvčího Erica Mammera stále soudí, že úplné uzavírání hranic není ideálním řešením. „Virus je přítomen ve všech zemích a uzavírání hranic není nutně nejlepší cestou ke kontrole jeho šíření,“ řekl Mammer. Už v pátek se podobně vyjádřila i von der Leyenová, podle níž by Brusel dával přednost zdravotním kontrolám na hranicích.

Své hranice přitom pro cizince prakticky uzavřelo Česko, podobná opatření přijímají také Německo, Polsko, Maďarsko nebo Dánsko. Uzavírání hranic v pondělí naopak zkritizoval francouzský prezident Emmanuel Macron.

Doporučení EK, která představily komisařky Kyriakidisová a Johanssonová ministrům členských zemí prostřednictvím videokonference, se o úplném uzavírání hranic nezmiňují. Vnitřní kontroly by podle nich měly probíhat tak, aby se při nich netvořily fronty hrozící dalším šířením viru. Země také mají povinnost pustit přes hranice své občany, avšak mohou jim nařídit karanténu

EU ZAKÁŽE NA 30 DNÍ LIDEM CIZÍCH ZEMÍ VSTUP

Evropská unie dočasně zakáže občanům cizích států vstup do unijních zemí s výjimkou nezbytných případů. V pondělí to navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zákaz má platit 30 dní. Unie by také mohla poskytnout 28 až 40 miliard eur (až 1,1 bilionu korun) malým a středním podnikům, které se potýkají s dopady koronaviru. Opatření, po němž v rámci boje proti šíření koronaviru volaly některé členské státy, šéfka unijní exekutivy v pondělí projednala s lídry zemí skupiny G7.

Epidemie koronaviru

Prezidenti a premiéři unijních států by jej měli schvalovat během úterního videosummitu. Ten svolal předseda Evropské rady Charles Michel. „Klíčem je dostat pod kontrolu šíření viru, zajistit dostatek lékařského vybavení, posílit výzkum a omezit hospodářský dopad,“ napsal na Twitteru.

Dočasné zákazy cest v rámci vnitřních hranic schengenského prostoru už zavedlo několik unijních států včetně Česka. Některé země volaly i po opatření týkajícím se EU jako celku. „Čím méně bude cest, tím lépe můžeme dostat virus pod kontrolu,“ zdůvodnila návrh von der Leyenová.

Zákaz se podle ní nebude vztahovat na cizince s dlouhodobým pobytem v EU, rodinné příslušníky občanů unijních zemí či diplomaty. Výjimky budou mít i lékaři, zdravotní sestry, pečovatelé či výzkumní pracovníci. Přes vnější hranice EU budou moci nadále jezdit i řidiči přepravující zboží. Evropská komise totiž členské země vyzvala, aby zboží zajistily volný průchod přes hranice.

Peníze pro malé a střední podniky

Evropská unie by mohla okamžitě poskytnout 28 až 40 miliard eur (až 1,1 bilionu korun) na podporu malých a středních podniků, které se potýkají s negativními dopady pandemie nového typu koronaviru. Uvedla to Evropská investiční banka (EIB) v dopisu adresovaném ministrům financí EU.

Ekonomická aktivita v Evropě je podle dopisu v útlumu v důsledku vládních opatření, která mají omezit šíření koronaviru. „Ekonomické škody jsou bezprostřední a rozsáhlé,“ napsal podle agentury Reuters v dopisu prezident EIB Werner Hoyer. „Potřebujeme silnou evropskou reakci,“ prohlásil. „Pokud chce Evropa v této situaci prokázat svou hodnotu, musí postupovat společně,“ dodal.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) již v pátek schválila balík opatření v hodnotě jedné miliardy eur (zhruba 27 miliard korun), který má firmám v oblastech její působnosti pomoci zmírnit ekonomické dopady nákazy. „Je to první krok,“ uvedla EBRD, mezi jejíž akcionáře patří EU i EIB.

EIB je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Dává k dispozici peníze na životaschopné projekty, čímž přispívá k dosažení politických cílů EU.

PRO LIDI NAD 70 LET DVĚ NEMOCNICE

Pražská Nemocnice Na Homolce a brněnská Fakultní nemocnice u sv. Anny budou podle premiéra Andreje Babiše vyčleněny na boj s šířením koronaviru. Vláda doporučila občanům nad 70 let, aby kvůli koronaviru nevycházeli. Kvůli riziku šíření koronaviru se členové vlády pro jistotu ani osobně nesešli a jednali na dálku formou telekonference.

Babiš po jednání kabinetu řekl, že do Číny poletí sedm letadel, aby odtamtud přivezly 5 milionů roušek a více než milion respirátorů. Můžeme se od Číny v boji s koronavirem učit, řekl premiér po jednání vlády. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch po jednání vlády řekl, že podepsal opatření, aby nemocnice odložily výkony, které nejsou akutní. Řekl, že ve čtvtek, nejpozději v pátek by měly přijet do Česka kamiony s objednanými respirátory a rouškami.

Každý den objednáváme respirátory a ústenky. Dnes dorazilo do meziskladu Správy státních hmotných rezerv dalších 50 tisíc respirátorů, které okamžitě budou distribuovány do nemocnic. A zítra dorazí dalších 100 tisíc ústenek. V pátek očekáváme velkou dodávku 1,4 mil. respirátorů.

„Pravda je, že dnes je situaci komplikovanější,“ připustil ministr Vojtěch, když dostal otázku, jak mají lidé nosit roušku, když nejsou k sehnání. Vláda také vyčlení další miliardu korun na program bezúročných půjček pro podnikatele a udělala výjimku ze zákazu poskytování ubytovacích služeb pro cizince do doby opuštění České republiky a pro cizince, kteřím mají platné pracovní povolení na českém území.

Babiš odpovídal na otázku, proč přišel on a další členové vlády na tiskovou konferenci bez roušek, které politici v jiných zemí, třeba na Slovensku nosí, Premiér řekl, že když je na veřejnosti, ochrannou roušku nosí, ale v tiskovém sále je vzdálenost mezi ním a novináři bezpečná a navíc vláda významně redukovala počet novinářů, kteří mohou osobně přijít na vládu - mezi „povolené“ patří ČT, Nova, Prima, Český rozhlas a ČTK. Všichni ostatní mají smůlu a otázku smí položit jen prostřednictvím ČTK.

K rozhodnutí o prodloužení ošetřovného se vláda vrátí v úterý

Vláda zatím nerozhodla o tom, že by na ošetřovné měli lidé nárok po celou dobu, kdy budou uzavřeny školy. Dostávat od státu „ošetřovné“ je jedna z možností, pokud se lidé rozhodnou zůstat doma s dítětem. K jednání o tom se vláda vrátí v úterý dopoledne. Babiš podpořil, aby na ošetřovné měli nárok také živnostníci.

Prodloužení ošetřovného navrhla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která předložila balíček na podporu pro rodiny s dětmi. Chce, aby kvůli tomu předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček svolal mimořádnou schůzi poslanců.

„Musíme urychleně pomoci rodinám s nezletilými dětmi všemi možnými nástroji. Pomoc si zaslouží zaměstnanci i OSVČ,“ uvedla Maláčová. Zaměstnanci s nemocenským pojištěním by ho mohli dostávat na děti do 15 let. Živnostníkům, kteří na ošetřovné nemají nárok, by pak stát mohl poskytovat příspěvek 424 korun za den. Podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí by opatření letos stála 1,5 až 2,5 miliardy korun.

Premiér a šéf ANO Andrej Babiš už uvedl, že ho v tuto chvíli nezajímá, jaký bude schodek státního rozpočtu.
V neděli na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády oznámil Babiš rozhodnutí svého kabinetu vyhlásit karanténu pro celé území České republiky do půlnoci z neděle na pondělí do 24. března, do šesti hodin ráno. Češi také ode dneška nesmějí jet do zahraničí a cizinci nesmí přijet do České republiky.

Epidemie koronaviru

V současnosti je možné čerpat ošetřovné maximálně 9 dnů, respektive 16 dnů pro rodiče samoživitele, a osoby samostatně výdělečně činné na něj nemají nárok. Ošetřovné se teď vyplácí ve výši šedesáti procent denního vyměřovacího základu. Maláčová navrhla, aby na ošetřovné budou mít také rodiče, kteří podnikají, ale z důvodů uzavření příslušných zařízení nemůžou vykonávat samostatně výdělečnou činnost.

Ministerstvo také navrhuje, aby se ošetřovné mohlo vyplácet, i pokud o uzavření příslušného zařízení rozhodne kvůli epidemii sám zřizovatel. Tak, jak to už nyní platí u mateřských škol. Nově by nárok na ošetřovné vznikl i při uzavření zařízení určeného pro péči o zdravotně hendikepované děti alespoň v I. stupni závislosti. Ošetřovné mají získat i rodiny se zdravotně hendikepovanými nezaopatřenými dětmi staršími 15 let, které jsou závislé na pomoci jiné osoby.

LIKVIDACE VÝSTAV, MILIONOVÉ ZTRÁTY

Absolutní náraz do zdi. Tak popisují firmy pořádající veletrhy, výstavy či další akce nynější situaci. Kvůli karanténě jim obrat klesl prakticky na nulu a pro řemeslníky, kterých je na trhu za normálních okolností většinou nedostatek, najednou nemají práci. I přesto s nimi nechtějí ukončovat spolupráci. Už by je totiž nemuseli znovu sehnat.

Ačkoli je ještě příliš brzy na to předpokládat, jak dlouho bude současný nouzový stav trvat, už nyní mohou firmy počítat ztráty. „Do konce března to jsou stovky milionů korun,“ konstatuje předseda České eventové asociace Jan Kubinec.
Generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš mluví i o vyšších částkách. „Při započtení celého byznysu včetně veletrhů, firemních akcí, kongresů a eventů jsou tržby tuzemského odvětví na úrovni pěti miliard korun. Ty jsou nyní ohrožené. Jen naše firma přijde za březen o několik stovek milionů korun v tržbách,“ uvádí.

Veletrhy Brno (BVV) jsou největší veletržní správou ve střední Evropě. Prakticky všechny vlastní či hostující akce prvního pololetí společnost zrušila, první plánuje až na začátek června.

Do ztrát musí zahrnout nejen uniklé tržby, ale i investice do těchto akcí včetně vyplacených mezd a výdaje na marketingové kampaně, které na různých kanálech běží například u přesunutého zemědělského veletrhu Techagro.

BVV nyní upírá své naděje k Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu (MSV), který je pro firmu klíčovou akcí, a který se má konat v říjnu. Každoročně na veletrhu pracují poslední týden až dva tisíce lidí. „Příprava MSV probíhá standardně, účast se nyní jeví dokonce lépe. Bojíme se ale, že se rozpadne náš subdodavatelský řetězec, že nepřežijí malé a střední firmy na nás navázané. Pro ně je současná situace téměř likvidační,“ uvádí Kuliš.

Těžká volba

Právě řemeslníci podílející se na přípravách výstav a veletrhů, jako jsou elektrikáři, sádrokartonáři, zámečníci nebo truhláři, patří dlouhodobě mezi nedostatkové profese. Eventové firmy nyní přemýšlí, jak naložit s pracovní silou, která logicky z domova pracovat nemůže.

„Firmy jsou nyní postavené před těžkou volbu. Buď nechají řemeslníky doma v podstatě za sto procent mzdy s tím, že si je udrží, nebo jim mzdu sníží a riskují, že jim lidé utečou,“ říká vedoucí marketingu Veletrhů Brno Jiří Smetana.

Ředitel Vít Rozehnal ze společnosti Event Selection, která mimo jiné poskytuje vybavení festivalů a veletrhů, uvádí, že zatím na výplatu mezd zaměstnanců využívá rezervy společnosti. „Otázkou zůstává, jak dlouho situace bude trvat a jak dlouho to vydržíme. Charakter našeho podnikání nám v tuto chvíli neumožňuje aktivně pracovat,“ říká Rozehnal.

Česká eventová asociace, jíž je Rozehnal místopředsedou, od státu nyní požaduje pro eventové firmy s okamžitou platností odklad plateb DPH a osvobození od odvodů na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Podle organizace Společenství organizátorů výstavních akcí ČR (SOVA) pouhé odložení daní nestačí a eventový sektor bude muset požádat vládu o rozsáhlejší pomoc.

V areálu holešovického Výstaviště Praha zůstávají v omezeném režimu lidé, kteří se starají o jeho provoz. „Všichni zaměstnanci, kteří nemusí v areálu nezbytně být, dostali možnost pracovat z domova mimo jiné na obnovení programové nabídky areálu,” říká předseda představenstva výstaviště Tomáš Hübl.

Podle prvních odhadů převýší ztráty holešovického výstaviště deset milionů korun. Hůř je na tom pražský veletržní areál v Letňanech PVA EXPO Praha. Společnost ABF, která areál vlastní, počítá s celkovým výpadkem tržeb v měsíci březnu více jak sto milionů korun.

„Uzavření výstaviště přišlo v době, kdy jsme měli zahájit největší a nejvýznamnější veletrhy v oboru v České republice. Nahrazení příjmů je neřešitelné,“ říká Tomáš Kotrč, generální ředitel ABF. Některé akce, jako jsou konference, by mohly změnit formát a tím pádem zmírnit dopady na celé odvětví. Společnosti již nyní registrují zvýšený zájem o audiovizuální přenos některých porad a setkání.

V NĚMECKU OMEZEN PROVOZ BARŮ A RESTAURACÍ

Německá kancléřka Angela Merklová v pondělí oznámila striktní omezení sociálního kontaktu ve snaze zabránit šíření nového typu koronaviru. Německo omezuje provoz restaurací, barů i kulturních zařízení. Výjimkou budou obchody s potravinami a lékárny. Merkelová na tiskové konferenci řekla, že zůstanou otevřené obchody s potravinami nebo lékárny. Restaurace budou mít omezené otvírací hodiny a musí zajistit minimální vzdálenosti mezi stoly. Zavřou se také kulturní zařízení a zábavní podniky.

Podle agentury Reuters však uvedla, že vláda bude usilovat o to, aby soubor opatření na zpomalení postupu epidemie nového koronaviru měl co nejmenší dopad na ekonomiku. Podle agentury DPA Merkelová po jednání několika grémií, která se zabývají nynější krizí, rovněž oznámila konec cestování na dovolené v Německu i do zahraničí.

Podle deníku Bild se na zmíněných opatřeních dohodli zástupci vlády s šéfy vlád jednotlivých spolkových zemí. Na nich je, kdy přesně začnou zákazy a omezení u nich platit. Například Bavorsko ohlásilo už ráno, že obchody, které nejsou nezbytné pro zajištění základních potřeb, zavře ve středu.

„Dostaneme se přes tuto fázi tím dříve, čím více bude každý jednotlivec tyto povinnosti dodržovat,“ odpověděla podle DPA kancléřka na otázku, jak dlouho zůstanou zákazy a omezení všedního života v platnosti. „Jsou to opatření, která v naší zemi ještě nebyla,“ konstatovala kancléřka. Podle ní jde o to omezit kontakty mezi lidmi.

Merkelová dále zdůraznila, že vláda chce co nejvíce zachovat ekonomickou aktivitu. Ujistila, že bude dostatek peněz na pomoc firmám a bude zřízen zvláštní fond pro vážné případy.

EU zakáže na 30 dní občanům cizích zemí vstup do unijních zemí

V Německu za posledních 24 hodin přibylo více než tisíc potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru. Celkem je jich tak v zemi již přes 6 000. Na nemoc COVID-19, kterou virus způsobuje, zemřelo už 13 lidí, informoval v pondělí na svých stránkách Institut Roberta Kocha (IRK).

Stav nouze v pondělí vyhlásilo i Švýcarsko. V této alpské zemi musí od půlnoci zůstat zavřené téměř všechny obchody, všechny restaurace, trhy, muzea či zábavní podniky, oznámila v Bernu prezidentka Simonetta Sommarugaová. Stejně jako v Německu zůstanou otevřené obchody se zbožím denní potřeby a také čerpací stanice či pošty. Podle aktuálních čísel je ve Švýcarsku 2 200 nakažených lidí nový typem koronaviru. Obětí se stalo 14 lidí.

ŘIDIČI NESMÍ NA BENZINKÁCH NA TOALETU, JEN DO LESA

V neděli přistoupila síť čerpacích stanic EuroOil k preventivnímu opatření. Pro zákazníky uzavřela toalety, což má omezit přenos koronaviru. Řidiči si však nemohou kvůli zákazu ani umýt ruce. Podle hygieniků jsou rizikem hlavně řidiči kamionů, kteří Českem projíždějí.„Ruší se až do odvolání používání vnitřního i vnějšího posezení. Zákazníci by po nákupu pohonných hmot a dalšího zboží měli prostory čerpací stanice co nejdříve opustit,“ reaguje síť čerpacích stanic Čepro, pod kterou EuroOil spadá.

Benzinka rovněž všem zákazníkům doporučuje, aby při tankování používali jednorázové rukavice.

Podle hygieniků jsou benzinky nebezpečné zejména kvůli řidičům kamionů, pro které je Česko pouhou tranzitní zemí.
„Jako řidič kamionu toho vidím hodně. Vím, že si o nás lidé myslí jen to nejhorší, že jsme nemytá hovada nebo tak. Ale je to samozřejmě o lidech,“ říká kamioňák Vlastimil Lepší, který i v době nouzového stavu pravidelně míří na jih Evropy.
„Třeba, když do Itálie přijedou Poláci, Rumuni nebo Bulhaři, tak nikdo z nich nemá roušky ani rukavice. Močí i v této době přímo v areálu, takže je pořád vykazují,“ dodává.

Zákaz volného pohybu lidí: co v praxi znamená karanténa

Lepší upozorňuje, že právě řidiči z těchto zemí často projíždí Českem. „Dělají si u nás často pauzy. Nad tímhle by se měl někdo zamyslet. Pokud lidi budou dodržovat, to co mají, tak to půjde. Ale tihle řidiči z východních zemích dělají největší bordel,“ přibližuje řidič.

To, že mohou nákazu přenášet kamioňáci, potvrzuje i ředitelka karlovarské hygieny Lenka Šimůnková. „Řidič kamiónu v riziku přenosu je při překládce, na benzince a podobně. Když přijede domů, většinu času tráví s rodinou, protože se s ní jinak málo vidí, do společnosti moc nechodí. Proto s výjimkou rodiny pro své okolí nebezpečný moc není,“ říká Šimůnková.
Zakrýt nos i ústa. Bez toho nevycházejte, nabádají ministři

Jenže zastavit kamionovou dopravu je nemožné. „Problémů je mnoho a každou hodinu se mění. V současnosti nám největší problém dělá absolutní nedostatek respirátorů a dezinfekčních prostředků,“ upozorňuje Martin Felix, mluvčí Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA.

„Vláda si uvědomuje, že bez silniční nákladní dopravy se zhroutí celé hospodářství a vyjmula ji z opatření nouzového stavu, doprava bez ochranných pomůcek nemůže fungovat, protože většina zákazníků je po řidičích vyžaduje a s jejich absencí nelze vykládat a nakládat,“ dodává Felix.

KRÁL ŠPANĚLSKA SE VZDÁ DĚDICTVÍ PO OTCI, SEBERE MU DŮCHOD

Španělský král Felipe VI. se vzdá dědictví, které by mu připadlo po otci Juanu Carlosovi, a odebere bývalému panovníkovi jeho apanáž – ta podle tisku ročně činí 194 tisíc eur (asi pět milionů korun). V neděli večer o tom překvapivě informoval španělský královský palác. Španělská monarchie čelí podezření z finančních machinací v daňových rájích.

Švýcarské orgány nyní vyšetřují společnost, která fungovala v daňovém ráji a jejímž prostřednictvím prý Juan Carlos v roce 2008 získal na 100 milionů dolarů (2,4 miliardy Kč) od saúdskoarabského krále Abdalláha, uvedla agentura AP. Podle švýcarského deníku Tribune de Genève se vyšetřovatelé domnívají, že to byly úplatky.

Podle sobotního vydání britského deníku The Daily Telegraph byl příjemcem peněz z tohoto fondu i sám Felipe. Současný král v prohlášení popřel, že by o existenci fondu věděl. Juan Carlos v červnu 2014 abdikoval po 39 letech na trůnu. Mezi Španěly byl velice oblíbený a byl považovaný za klíčovou postavu přechodu z diktatury k demokracii po smrti generála Franciska Franka v roce 1975. Ke konci vlády jej však dostihla řada skandálů.

Jeho syn Felipe VI. se ihned po usednutí na trůn snažil od otce distancovat, aby obnovil lesk monarchie. Ač se o něm tehdy psalo jako o nejpřipravenějším následníkovi trůnu v historii země, v některých záležitostech podle kritiků neobstál. Navíc podle mnohých Španělů monarchii vzdálil lidem svým chladným vystupováním, odlišným od neokázalého stylu svého otce.

ČERNÁ HORA BEZ KORONAVIRU

Na evropském kontinentu je stále jedna země, do které nebezpečný koronavirus nedoputoval. Černá Hora nákaze odolává a žádný z desítek provedených testů dosud nebyl pozitivní. Tamní vláda zavedla tvrdá preventivní opatření, aby neinfikovanou zemí zůstala i nadále.

„Černá Hora, jediná koronaviru prostá země v Evropě, představuje nová dočasná opatření na ochranu občanů před nemocí COVID-19. Zaprvé zakazuje vstup cizincům, s výjimkou lidí, kteří zde mají povolení k pobytu, a transportu zboží,“ uvedla černohorská vláda na Twitteru.

Lékaři otestovali už desítky Černohorců, dosud však neměli jediný pozitivní výsledek, píše server The Sarajevo Times.
Poté, co Kosovo v pátek potvrdilo první dva případy nakažených koronavirem, tak Černá Hora skutečně zůstává poslední „zdravou“ evropskou zemí. A chce jí být i nadále. Kromě zmíněných opatření proto v pátek zavedla povinnou domácí karanténu pro každého, kdo přijede ze zahraničí. Dotyčný se navíc musí podrobit testům na koronavirus.

V malé balkánské zemi se také preventivně zavřely diskotéky, noční kluby, kavárny či restaurace, ale i posilovny, kasina a sázkové kanceláře. V obchodech nyní může najednou nakupovat maximálně padesát lidí, na farmářských trzích pak nejvíce sto.

Černohorské aerolinky také zrušily některé lety a na svém webu jmenují země, do kterých nyní obyvatelé nesmějí jezdit. Patří mezi ně Rakousko, Švýcarsko, Dánsko, Francie, Německo a Japonsko.

Kromě Černé Hory a Kosova za zemi, které se nákaza vyhýbala, platilo také Turecko. Tam už nyní hlásí osmnáct případů a turečtí obyvatelé míní, že jich bude mnohem víc. Oficiálním informacím nevěří. Kromě toho, že jich vláda příliš neposkytuje, prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu varoval západní novináře před používáním fotografií z Turecka v článcích o koronaviru.

GALANTERIE MAJÍ POMOCI ZÍSKAT ROUŠKY

Nedostatek roušek, jež mají chránit před šířením koronaviru, přiměl vládu k tomu, aby přehodnotila částečně rozhodnutí o zavřených obchodech. Obchody s látkami a textilní galanterie budou moci mít otevřeno. Vláda tak chce podle vicepremiéra Karla Havlíčka vyjít vstříc lidem, kteří mají zájem o materiál pro výrobu látkových roušek.

Omezení pro obchody a služby, včetně galanterií, přitom platí od sobotního rána. Otevřeno mohou mít pouze vybraná odvětví, především prodejny potravin, drogerie a lékárny. Chybějící roušky otevřely ale i galanterie.

Právě jsme na videokonferenční vládě schválili, že povolujeme maloobchodní prodej textilního materiálu a galanterie. Důvodem je dostupnost materiálu pro výrobu roušek. Současně povolujeme provozovny servisu výpočetní a telekomunikační techniky a elektroniky.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS uvedl, že zabývat se chybami bude možné, až se Česko dostane z nejhoršího. „Nyní, prosím, si každý sežeňte nebo ušijte roušku a začněte ji okamžitě nosit,“ uvedl Vystrčil.

Epidemie koronaviru

Ministr vnitra Jan Hamáček i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vyzvali lidi, aby si na veřejnosti zakrývali ústa a nos jakýmkoli způsobem. „Stačí jednoduchý šátek a do něj vložit kapesníček,“ napsal na Twitteru Vojtěch. Předseda Pirátů Ivan Bartoš si roušku sám s manželkou vyrobili.

Roušky dorazí z Číny

Situaci má pomoci zlepšit dodávka milionů roušek z Číny.

Hamáček o víkendu na Twitteru uvedl, že má nasmlouvanou dodávku 1,1 milionů respirátorů i 5 milionů respirátorů z Číny. A podle Deníku N vnitro pak podepsalo v Číně smlouvu na dodávky desítek milionů roušek a milionů respirátorů. Začnou je od úterý přivážet letadla společnosti Smartwings. Při jednání asistovala Česko-čínská komora vzájemné spolupráce.

Pět opozičních stran - TOP 09, ODS, Piráti, STAN a KDU-ČSL - vyzvalo vládu, aby pravdivě informovala o zásobách ochranných prostředků a jejich dodávkách zdravotníkům a pracovníkům v dalších profesích. Veřejnost by měla vědět, jak se může situace v Česku vyvíjet a jaká budou opatření. Lídři stran vyzvali, aby všichni nosili roušky, profesionální či domácí výroby.

Zaveďte povinné nošení roušek v MHD, vyzvala vládu TOP 09

TOP 09 před jednáním vlády přišla s požadavkem, aby vláda lidem kvůli koronaviru nařídila povinně nosit ochranné roušky v MHD a zajistila je. „Chceme povinné nošení roušek v MHD, jejichž distribuci musí vláda zajistit,“ uvedla TOP 09 v tiskové zprávě.

Připravila také několik návrhů, které by se podle ní měly projednat na mimořádné schůzi Sněmovny. Zatímco ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že promine lidem a firmám, když podají daňové přiznání o tři měsíce později, TOP 09 chce následné rozložení odložené platby do 12 měsíců. Podnikatel by zažádal o splátkový kalendář a finanční úřad by vyhověl.

Strana navrhuje i bezúročné půjčky od 50 tisíc do 15 milionů korun pro OSVČ nebo malé a střední podniky. Splácet by bylo možné začít nejpozději v lednu 2021. O tři měsíce by mělo být OSVČ, malým a středním podnikům odloženo splácení úvěrů a hypoték.

Kdyby opatření proti šíření viru trvala déle než 3 měsíce, mělo by se diskutovat i o snížení odvodů za zaměstnance nebo OSVČ na polovinu. A stát by měl zvážit o odklad spuštění třetí a čtvrté vlny EET. To od vlády požadovaly také cestovní kanceláře.

ŘEDITEL NEMOCNICE VE FRÝDKU SE VEŘEJNĚ ZASTAL NAKAŽENÉ SESTRY

Za neférové a krajně neetické považuje ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku Tomáš Stejskal útoky na zdravotní sestru, která se nakazila koronavirem. Zdůraznil, že se chovala velmi zodpovědně.

Onemocnění zdravotní sestry bylo prokázáno minulý týden. Současně muselo být částečně uzavřeno gynekologicko-porodnické oddělení, kde pracovala. A mimo jiné na sociálních sítích se hned objevilo, že se zdravotní sestra údajně nechovala natolik zodpovědně, aby se nenakazila. Ředitel to nyní v otevřeném dopisu označil za nesmysl.

„Velmi si naší kolegyně vážím, a to jak po stránce pracovní, tak i lidské. Byla jednou z těch, která po vyhlášení krizového stavu a mém doporučení necestovat do postižených zemí, sama dovolenou zrušila, a to bez jakékoliv náhrady cestovní kanceláří. Přesto se nakazila a je zřejmé, že jde o komunitní přenos,“ píše ředitel v dopise, který je podle oslovení určen kolegyním a kolegům přímo v nemocnici.

Přesto se podle něj stala terčem útoků, což ho mrzí a bere to i jako útok na svou osobu.

„Kritiku kolegyně považuji za neférovou a krajně neetickou,“ dodal a přidává i trochu kritiky jiným směrem. „Bohužel i v současné době si všímám některých spolupracovníků, kteří se k nynější situaci staví laxně,“ sdělil k zavedeným přísným opatřením v nemocnici.

Zopakoval, že si všech zaměstnanců nemocnice váží a děkuje jim za práci, kterou zvláště v současné těžké době vykonávají. Právě ve Frýdecko-Místecku je nyní nejvíce nakažených lidí, v současnosti jde o sedm lidí z celkem čtrnácti v kraj