iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Neschopná EU, vyměnit Leyenovou z Německa, Michela

Nynější šéfové EU Leyenová z Německa a Ital Muchel nemají na to, aby řešili a rychle vyřešili nejen problémy s uprchlíky, kteří jsou dnes na hranicích Turecka a Řecka. Ale jsou ještě i další sta tisíce, co jsou v jiných táborech a už delší dobu nevědí, co s nimi bude, kde skončí natrvalo a budou žít normálním životem. A jsou i jiné problémy v EU, které je třeba řešit. Na to ale určitě Leyenová a Michel podle mnohých odborníků a politiků nemají dost svých schopností. A nemají ani vědomosti a nápady na vytvoření nové a skvěle fungující společnosti EU, nebo se nynější státy osamostatní, jako to udělala Británie pod vedením Johnsona a královny.

TURECKO SE S ŘECKEM NEDOHODNOU

Řekové nás posílají zpět do Turecka ve spodním prádle, stěžují si uprchlíci: Migranti, kteří se pokouší překročit turecko-řeckou hranici, se podle svých slov setkávají s velmi násilným jednáním ze strany řecké policie. Ta je má svlékat, brát jim mobily a další osobní majetek a posílá je zpět v jejich spodním prádle do země nikoho mezi Tureckem a Řeckem. Někteří migranti popisují dění na hranicích jako „hororový film".

„Svlékli nás do naha a vzali nám naše batohy a peníze. Afghánské ženy mlátili plastovými tyčemi,“ popisuje údajné kruté zacházení řecké policie jeden uprchlík. „Evropané neustále tvrdí, že respektují lidská práva. Kde jsou lidská práva na tomhle místě?“

Turecké provládní stanice TRT World vyzpovídala asi dvacet až třicet migrantů, především mladých mužů, které zadržela řecká policie při pokusu o překročení řecko-turecké hranice u přechodu Kastanies. Migranti tvrdí, že je pohraniční stráž zbila a donutila v chladném počasí vrátit se do tzv. země nikoho mezi Tureckem a Řeckem.

Na fotkách pořízených reportéry stanice je vidět jeden migrant s ranami na jeho zádech. „Zbili ho, protože měl telefon. Zlomili mu kosti a pak nás donutili svléct naše oblečení. Ať je Bůh potrestá,“ rozčílil se při pohledu na něj jiný migrant.
Americká stanice CNN získala od TRT video, na němž se muži ve spodním prádle vrací zpět na turecké území. Stanice však nebyla schopná nezávisle ověřit dané video či okolnosti, za jakých bylo natočeno. Někteří jí vyzpovídaní migranti však hovořili o podobných zkušenostech.

„Vzali nám všechno naše oblečení, nechali nás ve spodním prádle. Začali nás mlátit. Někteří byli zbiti tak těžce, že nemohli vůbec chodit. Doklady a oblečení spálili, nechali si telefony a peníze,“ uvedl Abdel Aziz, dvacetiletý krejčí ze Sýrie.

Afghánský uprchlík Nesir, který se pokusil překročit řecké hranice již třikrát, sdělil stanici Al-Džazíra, že řečtí vojáci svlékli migranty do spodního prádla, pustili do nich elektřinu taserem a mlátili je obušky. Poté jim dali na ruce pouta, vzali je k řece a skopli do ní. Podle něj je situace na turecko-řeckých hranicích jako z „hororového filmu“. Řečtí uživatelé sociálních sítí tvrdí, že zprávy o svlečených migrantech jsou dílem turecké propagandy. Podle nich se schválně vysvlékli, aby vykreslili řecké policisty ve špatném světě.

Lidskoprávní organizace jako Amnesty International již dříve zmiňovaly podobné případy násilí, kterého se měla řecká policie dopouštět na přicházejících lidech z Blízkého východu a Afriky. Řecko veškeré takové zprávy dlouhodobě odmítá.
Snižujete naše šance na azyl, zlobí se syrští uprchlíci.

Podle agentury Reuters některé syrské uprchlíky vůbec netěší skutečnost, že se do Řecka kromě nich pokouší dostat i lidé z Afghánistánu, Pákistánu či Afriky. Myslí si, že tito ekonomičtí migranti svým předstíráním syrského původu jim škodí v jejich legitimním nároku na azyl.

„Rozčiluje mě, když potkávám lidi s Maroka, Pákistánu a dokonce Afghánistánu,“ neskrýval své roztrpčení dvacetiletý uprchlík Jehya Rais ze syrského Aleppa. „Pokud by zde byly jen dva až tři tisíce Syřanů, možná by Řecko otevřelo hranice. Oni vědí, že jsme opravdoví uprchlíci,“ řekl agentuře Reuters Rais.

Nesyrští migranti přiznávají, že nemají s sebou doklady, aby mohli předstírat, že jsou ze Sýrie a měli větší šanci získat azyl. V Německu skoro všichni Syřané získají azyl, ale více než dvacet procent žádosti Afghánců je zamítnuto.
Informační válka

Davy migrantů se na hranicích s Řeckem začaly shromažďovat poté, co Ankara minulý měsíce oznámila, že jim nebude bránit v cestě do Evropy. Athény to vnímají jako pokus Turecka Řecko „destabilizovat“ a vydírat Evropu. K této interpretaci se kloní i někteří vysoce postavení evropští státníci, např. rakouský premiér Sebastian Kurz.

Turci nás vozí k hranicím, tvrdí migranti. Připomíná to invazi, zní z Řecka

Za Řecko se postavila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Události na řecko-turecké hranice jasně ukazují politicky motivovaný tlak na vnější hranice EU,“ řekla v pondělí před setkáním s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Po Turecku von der Leyenová žádá, aby stáhlo migranty od hranice s Řeckem, aby bylo možné „nalézt řešení této situace“.

Napětí mezi dlouholetými rivaly je přiživováno značným počtem různých neověřených informací, které se šíří v médiích a na sociálních sítích v obou zemích. Turecko např. obviňuje Řecko, že střílí a zabíjí migranty. Athény to odmítají jako „falešné zprávy“.

V zuřící informační válce došlo i na koronavirus. Jeden turecký komentátor naznačil, že Řecko je „plné koronaviru, na rozdíl od Turecka“, a doporučil lidem, aby „nenavštěvovali Řecko“. Agentura Reuters podotýká, že je to v jistém rozporu s výzvami Ankary, aby migranti šli do Řecka.

Někteří uživatelé na sociálních sítích radí Řecku, aby poslalo do Turecka lidi nakažené koronavirem:

Turecko nemá zatím žádný potvrzený případ koronaviru. Řecko má 73 potvrzených případů koronaviru, ale žádné zemřelé. V porovnání s některými evropskými zeměmi, zvláště pak s Itálií, je to poměrně malý počet.

Podle průzkumu veřejného mínění, o němž v pátek informoval deník Kathimerini, mají Řekové větší obavy z vývoje na hranici s Tureckem než z toho, že se nakazí novým koronavirem šířícím se od prosince z Číny. V průzkumu společnosti Pulse pro řeckou televizi Skai odpovědělo 83 procent dotazovaných, že se obává vývoje na řecko-turecké hranici. Obavy z nového koronaviru vyjádřilo v průzkumu 42 procent dotazovaných, u starších lidí nad 60 let tak učinilo 54 procent.

TRUMP ZAVÍRÁ NA 30 DNÍ HRANICE LIDEM Z EU

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek ohlásil 30denní zákaz veškerých cest z Evropské unie do Spojených států. Omezení, které má zpomalit šíření nového koronaviru v USA, bude platit od půlnoci z pátku na sobotu. Evropská unie opatření zkritizovala, protože Trump zákaz letů z Evropy vyhlásil jednostranně a bez konzultací.

Podle amerického ministerstva vnitra se opatření týká všech lidí, kteří se v posledních 14 dnech pohybovali na území států Evropské unie vyskytujících se v takzvaném schengenském prostoru. Nevztahuje se tedy například na Irsko nebo na Velkou Británii, která Unii letos opustila.

Američtí občané dostanou na návrat vymezeno 48 hodin, a to přes vybraná letiště a s podstoupením přísného zdravotního screeningu.„Toto je v moderních dějinách nejsmělejší a nejkomplexnější úsilí vyvíjené tváří v tvář cizímu viru,“ prohlásil Trump, když nová opatření oznamoval v hlavním vysílacím čase z Oválné pracovny Bílého domu v projevu k národu. Obvinil v něm Evropskou unii, že nekoná dostatečně rychle proti „cizímu viru“. Shluky nákazy v USA podle něj „rozeseli“ cestující z Evropy.

„Učinili jsme krok zachraňující životy včasným konáním vůči Číně,“ prohlásil americký prezident. „Nyní musíme konat stejně vůči Evropě,“ obhajoval cestovní restrikce Trump, kterého na podzim čeká obhajoba prezidentského mandátu.
Hlava USA výslovně upozornila na to, že omezení se nebude vztahovat na Velkou Británii a že Spojené státy budou situaci sledovat, aby mohly případně cestování obnovit dříve.

Po počátečních nejasnostech Trump na Twitteru upřesnil, že omezení se netýká importu zboží z Evropy. „Restrikce zastaví lidi, ne zboží,“ zdůraznil.Třicetiletá obyvatelka Washingtonu Michelle Cravezová, která je nyní v Praze na návštěvě bratra, si podle Reuters rychle přeobjednala letenku do USA na pátek, ačkoli chtěla odletět až příští týden.

„Brzy se stalo zjevným, že poptávka žene ceny nahoru a sedadla rychle mizela,“ uvedla v písemné konverzaci s Reuters. „Brzy poté jsme zjistili, že rozhodnutí se asi nevztahuje na občany. Ale když se všechno tak mění, kdo ví, zda se lety nezačnou rušit. Rozhodli jsme se spolknout hořkou pilulku a zarezervovat nový itinerář, který nás dostane domů před nejzazším termínem,“ popsala situaci Cravezová.

Pojišťovny nebudou požadovat spoluúčast pro nakažené

Trump v proslovu dále oznámil nespecifikovanou finanční úlevu pracovníkům, kteří onemocní, budou dáni do karantény nebo se budou muset kvůli koronaviru starat o druhé. Trump rovněž slíbil možnost odkladu podání daňového přiznání o tři měsíce pro některé firmy a jednotlivce.

Žádní mrtví, koronavirus zvládáme, chlubí se Trump. Kritiky nepřesvědčil

Kromě odkladu daňového přiznání přislíbil Trump nízko úročené půjčky zasaženým firmám. Zopakoval dále výzvu Kongresu, aby schválil snížení daně z příjmu v zájmu povzbuzení ekonomiky. „Toto není finanční krize,“ zdůraznil. „Toto je jen dočasný časový okamžik, který překonáme společně jako země a jako svět,“ ujistil Trump. Virus podle něj nemá žádnou šanci. Americkou ekonomiku a zdravotní systém označil za nejlepší na světě.

V projevu také uvedl, že jednal se zdravotními pojišťovnami. Ty se podle něj zavázaly, že nebudou požadovat spoluúčast pacientů s koronavirem na platbě za léčbu. To bude v americkém systému zdravotní péče úleva pro ty, kteří by si potřebnou léčbu nemohli dovolit.

„Nacházíme se v kritické fázi boje proti koronaviru,“ zdůraznil Trump. „Vir proti nám nebude mít žádnou šanci,“ dodal. „Žádná země není lépe připravená a odolnější než Spojené státy,“ prohlásil prezident a vyzval k jednotě národa a k tomu, aby se z nynější krize nedělalo politikum v probíhající kampani před podzimními prezidentskými volbami.
Bílý dům později oznámil, že Trump z preventivních důvodů ruší plánovanou účast na akcích na konci týdne ve státech Colorado a Nevada.

Na epidemii reagují místními opatřeními i jednotlivá města v USA. V New Yorku, v Bostonu, San Francisku, Philadelphii, Pittsburghu či Chicagu se například neuskuteční tradiční průvody na oslavu irského svátku svatého Patrika. V samotném Washingtonu byla turistům do konce března uzavřena budova Kapitolu, sídla parlamentu, kterou ročně navštíví na tři miliony lidí.

PELLEGRINI: ŽUPAN PINDÁ, NEMÁ JEDINÉHO PACIENTA

Slovenský premiér Peter Pellegrini zkritizoval župany, kteří plísnili vládu za nepřipravenost na pandemii koronaviru. Nevšiml si však, že jsou před ním zapnuté mikrofony a jeho hovor s ministryní vnitra se rázem stal veřejným. Jeho kolegyně zase odpovědnost za výdaje na boj s koronavirem hodila na budoucí vládu.

„Bude to drahé,“ pronese Pellegrini před začátkem tiskové konference v hovoru, který měl být původně soukromý. „No a co. Však oni na to budou hledat peníze,“ odpoví mu dosluhující ministryně Denisa Saková. Odkazuje tak zřejmě na kabinet Igora Matoviče, který se v těchto dnech skládá.

Epidemie koronaviru

Lídr hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Matovič vyhrál únorové volby, čímž Pellegriniho a Sakové Směr-SD po dvanácti letech odstavil od moci. Končící premiér se v odpovědi Sakové také rozohnil. „Ti župani, to je též. Nemá tam jednoho pacienta a bude pindat, kolik je odběrových sanitek,“ postěžuje si.

Podle Denníku N tím míní trnavského župana Jozefa Viskupiče, kterému se nelíbí, že celý jeho kraj disponuje jen jednou sanitkou s personálem vyškoleným na převoz pacientů s podezřením na infekční chorobu. V Trnavském kraji žije podle dat z roku 2018 zhruba 600 tisíc lidí. Slovenský stát v současné situaci selhává i podle dalších županů, dodává web.
Saková předsedovi vlády ještě odvětí, že to župani „dělají naschvál“. „Každý dělá politiku,“ míní. Na konci řekne ještě něco o Matovičovi, to už ovšem mikrofony nezachytily.

Kvůli koronaviru se ruší i soud o vraždě novináře Kuciaka

Na Slovensku z rozhodnutí vlády od čtvrtečního rána platí mimořádná situace. Ta státu umožní přednostně vykupovat potřebné zboží od slovenských firem, třeba přístroje pro umělou plicní ventilaci. „Stát a vláda bude moci vynutit plnění dodávek zboží či služeb od konkrétních organizací na území Slovenské republiky. Dokonce, ale to pravděpodobně nebude nikdy použito, vláda může vynutit i plnění ze strany konkrétních osob, aby něco vykonaly v zájmu boje proti šíření koronaviru,“ řekl Pellegrini.

Slovensko zavře hranice, letiště, školy, restaurace, omezí obchodní centra

Podle něj však nejde o omezení základních práv veřejnosti. Premiér aktuální stav přirovnal k postupu například při lokálních povodních, kdy se mimořádná situace vyhlašuje na postiženém území.

Ve čtvrtek pak Pellegrini oznámil další přísnější opatření. Zavřou se školy, letiště, restaurace, omezená bude mezinárodní přeprava i provoz nákupních center, kde si lidé budou moci nakoupit jen potraviny, léky a drogerii.

Zavřené budou také hranice, vstup bude možný jen pro lidi s trvalým či přechodným pobytem. Všichni, kteří přijedou ze zahraničí, skončí v karanténě. Už od úterý pak jsou na dva týdny zakázané hromadné sportovní, kulturní a společenské akce.

Kvůli zákazu hromadných akcí se přerušilo i líčení v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Zrušené jsou zatím březnové termíny soudního stání, dubnové zůstávají v platnosti. Koronavirus se dotkl i jednání s Miroslavem Marčekem, který se k vraždě obou mladých lidí přiznal.

NĚMECKO 2 TISÍCE NAKAŽENÝCH, RAKOUSKO, POLSKO PRVNÍ MRTVÉ

V Německu se novým typem koronaviru nakazily již více než dva tisíce lidí. Potvrzený je čtvrtý mrtvý. Vládní strana CDU odložila svůj dubnový stranický sjezd, na kterém měla zvolit nového předsedu strany. První mrtvé hlásí Polsko a Rakousko.

Čtvrtou německou obětí nemoci, kterou koronavirus způsobuje, se stal 67letý muž ze spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa. Všechny tři předchozí oběti pocházely z nejlidnatější spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, které je epidemií nejvíce postižené.

V celém Německu s více než 82 miliony obyvatel je podle statistiky Univerzity Johnse Hopkinse 2078 nakažených. Středeční data německého Institutu Roberta Kocha (IRK) hovořila o zhruba 1500 infikovaných.

Strana CDU, jejíž členkou a bývalou předsedkyní je i kancléřka Merkelová, oznámila, že vzhledem k šíření koronaviru zruší svůj mimořádný sjezd. Na kongresu plánovaném na 25. dubna měla zvolit nástupce nynější předsedkyně strany Annegret Krampové-Karrenbauerové. Náhradní termín sjezdu CDU zatím neohlásila.

Východoněmecké město Halle oznámilo, že od pátku uzavře všechny školy a školy na svém území. Vyučovat se nebude ani na místní univerzitě. Opatření má podle primátora Bernda Wieganda platit zatím do 27. března. Zrušeny byly také všechny veřejné akce a představení v divadlech a kinech.

„Ve městě Halle máme nyní sedm případů nákazy,“ uvedl primátor. Podle něj nyní už není možné dohledat všechny kontakty nakažených, a radnice se proto rozhodla přijmout preventivní opatření. Sasko-Anhaltsko, ve které více než dvousettisícové Halle leží, bylo dlouho jedinou spolkovou zemí, v níž se žádný případ nákazy koronavirem nepotvrdil. První případy se potvrdily až v úterý.

Ve středu na tiskové konferenci s kancléřkou Merkelovou ministr zdravotnictví Jens Spahn uvedl, že není nakloněn plošnému uzavření škol v Německu.

Institut Roberta Kocha vyzval mladé obyvatele Německa, aby se chránili před nakažením koronavirem, a vyjádřili tím i solidaritu se staršími lidmi a lidmi, kteří již nějakým onemocněním trpí. Podle zástupce ředitele institutu Larse Schaadeho jsou sice mladí odolnější, „ale i když je to méně časté, i u mladých a zdravých lidí může dojít k závažnému průběhu nemoci, dokonce i ke smrti“. „Mladí by měli být samozřejmě také solidární se staršími, u kterých je vyšší riziko,“ dodal Schaade.

Rakousko: Policisté mají zákaz dovolených

Ve vídeňské nemocnici Františka Josefa v noci na čtvrtek na zemřel 69letý muž, který trpěl i jinými nemocemi. Šlo o člověka, který se vrátil z Itálie. V rakouských nemocnicích je na jednotkách intenzivní péče několik pacientů s nemocí COVID-19. Čtyři lidé se už uzdravili.

Infolinka Státního zdravotního ústavu pro kohokoliv, kdo se potřebuje poradit v souvislosti s koronavirem, je k dispozici denně na telefonních číslech 724 810 106 a 725 191 367.

Pro všech 25 tisíc policistů a policistek platí do konce dubna kvůli pandemii koronaviru zákaz dovolených. Úřady k dnešnímu ránu evidovaly 302 nakažených koronavirem, nejvíce jich je ve Vídni. Kancléř Sebastian Kurz v parlamentu varoval, že za několik dní zřejmě počet nakažených v zemi přesáhne tisíce a o týden později se dostane k deseti tisícům.
Také v Polsku v důsledku nákazy koronavirem zemřel první člověk. Jde o 57letou ženu, která byla ve vážném stavu několik dní v nemocnici v Poznani, informovaly úřady v tomto městě na západě země. Trpěla i na jiné zdravotní potíže. V Polsku je zatím koronavirem infikovaných 47 lidí.

Polská vláda ve středu informovala, že od příštího týdne budou na dva týdny zavřeny školy, včetně mateřských a univerzit. Pro veřejnost se také ode dneška uzavřely také všechny kulturní instituce, jako jsou divadla, muzea a kina.
Ministryně pro podnikání Jadwiga Emilewicz zaměstnavatelům doporučila, aby lidem umožnili co nejvíce pracovat z domova. Toto opatření už platí na státních úřadech.

V ITÁLII ZAVŘOU OBCHODY I BARY, LIDÉ NAKOUPÍ JEN V POTRAVINÁCH A LÉKÁRNÁCH

Po celé Itálii se zavřou kvůli epidemii nového typu koronaviru všechny obchody vyjma těch s potravinami a lékáren. Dočasně se uzavřou i všechny bary, restaurace a kadeřnictví. Podle agentury Reuters to oznámil premiér Giuseppe Conte. Itálie je druhou nejvíce zasaženou zemí, nemoci tam již podlehlo přes 800 lidí. Zůstanou zavřené všechny obchody, kromě těch s nezbytně potřebným zbožím, jako jsou léky a potraviny. (...) Továrny zůstanou otevřené, ale s bezpečnostními opatřeními. Doprava bude zajištěná,“ citoval Conteho deník La Repubblica

Počet infikovaných novým koronavirem, který se začal šířit loni v prosinci z Číny, dosáhl v Itálii ve středu čísla 12 462. Obětí je již 827, během středečního dne se jejich počet zvýšil o 196. Celkem 1 045 lidí se už z nemoci zotavilo. V intenzivní péči je nyní 1 028 osob. Po Číně je tak Itálie druhou nejvíce zasaženou zemí na světě.

Itálie již od února přijala řadu opatření proti šíření koronaviru, zprvu jen v severních regionech. Poslední přišlo v úterý, kdy italská vláda uvrhla na celou zemi karanténu. Tato tvrdá opatření, která výrazně omezila pohyb Italů na veřejnosti, mají platit přinejmenším do 3. dubna.