iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Leyenová EU nezachrání, třeba de Gauille či Johnsona

Už několik dnů je známo, že nynější vedení EU Leyenová z Německa, Ital Michel a Ital Sassoli nejsou těmi pravými politiky, kteří dokáží vytvořit novou, schopnou, průbojnou EU a rázně, důrazně, prozíravě, nebojácně řešit každý problém, který se v Evropě vyskytne. To dokázali v minulosti jedině generál de Gaulle, Churchill, Tito, nebo dnes Brit Johnson, který nastoupil po Mayové a rychle vyvedl Británii z EU. Takové lidi, jako je Johnson, potřebuje dnes do vedení EU, nebo se EU rozpadne, jak o tom odborníci i obyčejní lidé hovoří už delší dobu.

NA HRANICÍCH ŘECKA A TURECKA SE PŘIPRAVUJE BOJ, VÁLKA?

Je jasné, že EU, Leyenová, Michel, Sassoli a spol. si s uprchlíky na hranicích Řecka a Turecka nevědí rady. Je jich tam už více než 25 tisíc a možní i více. A další stále přicházejí. Prezident Turecka Erdogan je zpět nechce. Co tedy s nimi? To šéfové EU i mnozí politici zatím nevědí. Dnes se víc věnují koronaviru, než uprchlíkům.

V médiích se objevily možná odstrašují názory. Ale možná ani odstrašující nejsou: Server Neviditelný pes a Lidovky uvedly názor Zdeňka Holáska: Patřím k té většině, která nepotřebuje kvůli každému nesouhlasu s kdečím pořádat demonstrace, anebo se jich planě účastnit. Ale nastává doba, kdy demonstrovat nejspíš bude nutno.

NEVYHLÁŠENÁ VÁLKA?

Bez jakýchkoli pochybností právě probíhá na turecko-řecké hranici začátek oficiálně nevyhlášené války Turecka s Řeckem a Evropskou unií, a tedy i s námi. Na hranici se nekoncentrují uprchlíci ze Sýrie, což je už nyní z řady zdrojů prokazatelné, ale drsní imigranti převážně z Afghánistánu, Pákistánu, Somálska a severní Afriky, tedy muslimové. Při útocích na řeckou a unijní hranici mají podporu tisícovky tureckých policistů a jejich slzný plyn a je zcela legitimní, že tomu tlaku začínají řecké síly čelit střelbou. Obyvatelé ostrovů v Egeji se mohou obávat nejhoršího, pokud se jim nedostane podpory v jejich zoufalé situaci tam, kde jsou doma, na rozdíl od gaunerů, kteří si hodlají cestu vybojovat za každou cenu.

Na agresi se nedá odpovědět jinak než agresí a jestli dnes nepocítí muslimský živel tvrdou reakci EU, budou nakonec vznikat vnitřní hranice, a tedy ploty. Jestli má někdo z politiků nebo z lidskoprávních aktivistů dojem, že je fér, aby se do EU kdokoli mohl dostat pomocí násilí s nepřátelskými úmysly, pak jsou to zrádci evropské civilizace. Žádná norma mezinárodního práva veřejného obranu vlastních hranic neomezuje a ani nemůže.

Myslí-li si kdokoli, že muslimský svět je fajn a lze s ním koexistovat, nechť se sebere a přejde hranici bez víza či jiného dokumentu opravňujícího jej ke vstupu třeba do Turecka, do Íránu nebo do bohaté Saúdské Arábie, ať si vezme do ruky kámen nebo pytlík s exkrementy a hodí jej na tamního policistu. A pak ať mi pošle pohlednici, jak se mu vede.

HAMÁČKOVÝCH 8 POLICISTŮ K NIČEMU

Naše vláda by nyní měla tvrdě jednat a poslat do Řecka pořádný ozbrojený kontingent hodný toho jména. Jestli její místopředseda Hamáček považuje osm policistů a pár kamionů s materiálem za pomoc, je třeba jej ošetřit, pohladit, uklidnit a v tichosti jej nahradit někým jiným. Asi má horkost.

Mám stovky známých a jejich rodin, kteří jsou z nejrůznějších vrstev naší společnosti se vzděláním od nejnižšího až po to nejvyšší, řada z nich živí mnoho dalších lidí s jejich rodinami. Neznám mezi nimi ale nikoho, který by si přál převzetí kohokoli z těchto lidí, kteří nejsou ničím jiným než všehoschopnými agresory.

Žádejme od vlády víc, informujme naše poslance a chtějme ráznou akci od vlády a Parlamentu ČR a nečekejme na Brusel. K ničemu to nevede. Tam jsou lidé, kteří by si nejraději s námi vytřeli své prosezené zadnice a kterým jsme dobří jen na to, abychom platili daně a drželi hubu a krok, končí názor v serveru Neviditelný pes a Lidovkách.

UPRCHLÍCI VINA MERKLOVĚ, UŽ DŘÍVE JE ZVALA DO EVROPY

Merklová ale stále něco vymýšlí a nevede to ke spokojenosti lidí v EU i Evropy: Chovejte se solidárně. Nakazit se může až 70 % Němců, uvedla Merkelová: V Německu by se koronavirem mohlo nakazit 60 až 70 procent obyvatel. Na tiskové konferenci to ve středu s odvoláním na odborníky uvedla kancléřka Angela Merkelová. V prvním veřejném vyjádření k situaci kolem epidemie vyzvala Němce, aby se chovali solidárně s ohroženými skupinami obyvatel.„Naše solidarita, náš rozum, city jednoho k druhému jsou podrobeny zkoušce a já si přeju, abychom v této zkoušce obstáli,“ uvedla kancléřka.

Epidemie koronaviru

Obyvatele vyzvala, aby brali ohledy na starší a nemocné, u kterých je vyšší riziko těžkého průběhu nemoci COVID-19. „Virus dorazil do Evropy, je tu, to musíme všichni pochopit,“ zdůraznila. Nyní je podle ní hlavním úkolem šíření viru bránit, zpomalit ho, a zajistit tak, „abychom nepřetížili zdravotnický systém“.„Není to tak, že by bylo jedno, co děláme, není to všechno marné... jde o to, abychom získali čas,“ zdůraznila Merkelová. Žádná drastická opatření proti šíření koronaviru, jaká přijala například Itálie, však kancléřka neoznámila.

Více než osmdesátimilionové Německo má podle posledních údajů přes 1 200 nakažených. Ve středu potvrdilo třetí oběť nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje. Vyjádření německé kancléřky komentoval i český premiér Andrej Babiš. Podle něj prohlášení Merkelové o možném nakažení 60 procent Němců může vyvolat paniku.
„Česká republika přijala opatření, aby tak černý scénář nenastal,“ řekl Babiš.

KORONAVIRUS V CELÉ EU, EU SE BRÁNÍ KRITICE

V Evropské unii už není jediný stát bez pacienta nakaženého novým typem koronaviru. Každá země se epidemii snaží zvládnout po svém a mnohé přišly s razantními kroky. Sama EU je však z pohledu kritiků skoro neviditelná. Za nečinnost ji plísní euroskeptici i její obyvatelé. Unie se však brání. Podle Evropské komise dohlíží na výměnu informací i to, aby nevznikala protichůdná opatření.

Poslední unijní zemí, do které nemoc COVID-19 doputovala, je Kypr. Jedním ze dvou pozitivně testovaných je podle stanice Deutsche Welle čtyřiašedesátiletý lékař, který se začátkem měsíce vrátil z Velké Británie.

Druhým je pak pětadvacetiletý muž, jenž přijel z Milána, píše portál In-Cyprus. Podle tamního ministerstva zdravotnictví však není důvod k panice. Každý, kdo přijel ze země s potvrzenými případy koronaviru, se má uchýlit do domácí karantény a zavolat na předepsané číslo.

V Evropě, ať už v EU nebo mimo ni, už přitom prakticky není stát, který by neměl svého nemocného. Objevil se všude od Švédska po Řecko, od Francie po Ukrajinu včetně zemiček, jako je San Marino, Andorra nebo Lichtenštejnsko. Výjimkami jsou jen Černá Hora a Kosovo.

V každé zemi k nákaze přistupují jinak a ani v Unii se dosud nezavedla jednotná opatření. V rozhovoru pro Radiožurnál to v úterý uvedl také náměstek českého ministerstva zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula. Epidemii se podle něj nikde v Evropě dosud nepodařilo dostat pod kontrolu.

„Když vidíme, jak skokový je vývoj třeba ve Španělsku, je zcela na místě diskutovat o nějakých opatřeních, která by se měla týkat celé Evropy a která by měla harmonizovat aktivity jednotlivých zemí,“ řekl.

Evropskou unii za její nečinnost kritizují zejména euroskeptici, mezi nimi třeba předseda italské strany Liga a bývalý ministr vnitra Matteo Salvini. „Říkejte mi o Unii! Když jiní něco potřebují, Italové musí platit, ale když Itálie potřebuje jiné, zavřou své dveře a peněženky,“ prohlásil.

Situaci v Evropě minulý pátek okomentovala také americká CNN, podle které zdejším státům hrozí nejen nedostatek roušek a respirátorů, jak upozornil český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ale i léků. A to proto, že se většinou vyrábějí v Číně a Indii.

„Pokud Evropa není připravena, není to úplně její vina,“ dodává stanice s vysvětlením, že si jednotlivé unijní země odpovídají za své zdravotnictví a hranice samy. Informace si však podle ní měly předávat dříve a lépe, nejen mezi sebou, ale i s Bruselem.

Hlídáme, aby nevznikala protichůdná opatření, říká Komise

Evropská komise nicméně sestavila speciální „koronavirový“ tým, ve kterém si pětice komisařů rozdělila jednotlivé aspekty problému. Krizový management dostal na starosti Janez Lenarčič ze Slovinska, oblast zdravotnictví řeší Kypřanka Stella Kyriakidesová, problémy související se zajištěním hranic Švédka Ylva Johanssonová a mobilitu Adina Văleanová z Rumunska.

Ekonomickými aspekty krize se zase zabývá bývalý italský premiér Paolo Gentiloni. Ten už minulý týden uvedl, že Brusel s ohledem na koronavirus zváží pružnější přístup k dodržování rozpočtových a dluhových pravidel, která chce Itálie s ohledem na svou křehkou ekonomickou situaci uvolnit.

Kroky Evropské komise

• Na posílení celosvětové připravenosti, na prevenci a izolaci viru Komise uvolnila 232 milionů eur. Evropská unie tak podpoří Světovou zdravotnickou organizaci (WHO).
• Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události spolufinancovalo několik letů z Wu-chanu a Jokohamy, díky kterým se do Evropy mohlo vrátilo 515 občanů EU.
• Koordinační středisko EU pro reakci na mimořádné události koordinuje veškerou spolupráci mezi orgány civilní ochrany a útvary pro mimořádné události členských států.

Zdroj: výběr z webu Evropské komise

Komise pak na svých stránkách popisuje, že její rolí je především podpořit členské státy tak, aby současnou krizi zvládly. Nabídnout může doporučení, jak by měly dále postupovat.

„Chceme se vyhnout tomu, aby členské státy zaváděly nekoordinovaná či dokonce protichůdná opatření, která by nakonec podkopala společné úsilí v boji proti šíření nákazy,“ píše Komise.To potvrzuje také česká zástupkyně v Komisi Magdalena Frouzová. „Její činnost sice není vidět na první pohled, ale právě díky ní se neděje spousta věcí, které by se nejspíš jinak děly,“ uvedla pro iDNES.cz.

Spustil se i mechanismus krizové koordinace nazývaný ARGUS, jehož prostřednictvím v EU proudí veškeré důležité informace a varování. „Komise také pravidelně organizuje setkání krizového koordinačního výboru,“ připomíná Frouzová.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že „je třeba hledat cesty, jak podpořit sektory, na které má koronavirus ničivý dopad“. Třeba leteckou dopravu. „Komise proto velmi brzy přijde s legislativou ohledně letištních slotů,“ sdělila von der Leyenová. Jde o časy, kdy mohou letadla operovat na letištích.

Eurokomisař Janez Lenarčič vyzývá k solidaritě mezi zeměmi EU:

O koronaviru v úterý dopoledne ve zkráceném zasedání debatovali také europoslanci. Většina z nich se shodla na tom, že státy EU by měly projevovat více solidarity k regionům, které trpí nedostatkem ochranných prostředků. Měly by podle nich také zajistit, aby se výroba důležitých léků přesunula z asijských zemí do Evropy.

„Členské státy by měly být připraveny si pomáhat, ne egoisticky omezovat vývoz ochranných prostředků,“ kritizoval předseda nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber omezení vývozu ochranných roušek a respirátorů.

K tomu po Německu a Francii sáhla v menším měřítku řada dalších zemí včetně Česka. Předseda Evropské rady Charles Michel pak na úterní podvečer svolal videokonferenci prezidentů a premiérů členských zemí. Ti se shodli, že EU umožní státní pomoc pro postižené firmy a vytvoří investiční fond v hodnotě 25 miliard eur (asi 640 miliard korun) s cílem zmírnit dlouhodobý ekonomický dopad současné epidemie.

Von der Leyenová upřesnila, že peníze nový pro fond jsou součástí evropského rozpočtu a jsou „spojené se strukturálními fondy“. Půjdou na zdravotnické systémy jednotlivých zemí, pro malé a střední firmy a pro trh práce a další citlivé části ekonomiky. Podle šéfky Komise se budou uvolňovat v těsné spolupráci s členskými státy bloku.

Evropská komise do konce týdne členským zemím sdělí, jak budou moci využívat unijní pravidla pro státní pomoc a jak pružněji aplikovat evropská pravidla týkající se schodku a zadlužení. Už v pondělí by věc měli mít na stole ministři financí zemí eurozóny. Komise také zřídí mezinárodní tým epidemiologů a virologů.

V SR OBVINILI 13 SOUDCŮ A DALŠÍ OSOBY

Obvinění 13 soudců, dále jedné bývalé soudkyně a čtyř dalších osob oznámila slovenská policie po dnešní rozsáhlé razii. Zadržení čelí obvinění z korupce, maření spravedlnosti a z trestného činu zasahování do nezávislosti soudu. Mezi obviněnými v největší justiční kauze v novodobých dějinách Slovenska je podle svého advokáta také podnikatel Marian Kočner, který podle dřívějších informací komunikoval s představiteli slovenské justice a ovlivňoval rozhodování soudů. Slovenská média uvedla, že dnešní razie souvisí právě s aférami Kočnera, který byl nepravomocně odsouzen za padělání směnek a který čelí také obžalobě z objednání předloňské vraždy novináře Jána Kuciaka.

Kromě zmíněných soudců kriminalisté zadrželi a obvinili jednu advokátku, dále správkyni konkurzní podstaty a dvě další osoby. Bližší informace o obviněných policie nesdělila. Již loni policisté zabavili několika představitelům slovenské justice včetně soudců mobilní telefony kvůli jejich komunikaci s Kočnerem.

Mezi zadrženými je podle tisku místopředsedkyně slovenského nejvyššího soudu Jarmila Urbancová, která zmíněný soud řídí od loňského podzimu kvůli tomu, že tato nejvyšší soudní instance v zemi nemá svého předsedu. Kriminalisté předvedli podle médií také soudkyni a bývalou náměstkyni na ministerstvu spravedlnosti Moniku Jankovskou.

Kromě soudců kriminalisté na pracoviště elitní policejní jednotky v Nitře předvedli z vazby také Kočnera. Jeho advokát Marek Para novinářům řekl, že podnikatele policie obvinila v souvislosti s uplácením soudců a že Kočner odmítl vypovídat.
Kočner byl na konci února nepravomocně odsouzen spolu s exministrem hospodářství Pavolem Ruskem k dlouholetému vězení za padělání směnek. Kromě zmíněného případu a obžaloby z objednání Kuciakovy vraždy je Kočner podezřelý i v několika případech ekonomické kriminality.

Po výslechu začali policisté převážet soudce podle listu Sme do věznic v okolí Košic na východním Slovensku, kde sídlí ústavní soud. Právě ústavní soud musí podle ústavy nejprve dát souhlas k uvalení vazby na soudce, a to na podnět generálního prokurátora. O samotném návrhu na vazební stíhání soudců by pak rozhodoval jiný soud.

Podle komunikace z Kočnerova mobilního telefonu, kterou policie zajistila při vyšetřování Kuciakovy vraždy a která unikla do slovenských médií, Jankovská ještě jako náměstkyně na ministerstvu spravedlnosti pomáhala Kočnerovi v obchodním sporu se soukromou televizí Markíza ohledně proplacení jedné ze zmíněných směnek; ředitelem a spolumajitelem televizní stanice byl v minulosti Rusko. Podle médií mezi zadrženými soudci je i soudkyně jednoho z bratislavských okresních soudů, která ve sporu o proplacení směnky rozhodla ve prospěch jedné z Kočnerových firem a kterou Jankovská úkolovala.

Policejní razii pod názvem „Bouře“ uvítal dosluhující premiér a místopředseda vládních sociálních demokratů (Směr-SD) Peter Pellegrini, jehož strana po únorových volbách míří do opozice. „Je to další z kroků, jak se vrátit ke zvýšení důvěryhodnosti soudního systému. Po nástupu do funkce předsedy vlády jsem řekl, že nikdo nebude chráněnou zvěří,“ řekl Pellegrini. Právě Jankovská byla ještě v roce 2016 zvolena poslankyní parlamentu na kandidátní listině Směru-SD.
Očistu slovenské justice a zavedení plošných prověrek soudců prosazuje protikorupční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, které přesvědčivě vyhrálo poslední parlamentní volby na Slovensku a které sestavuje nový kabinet, ceskajustice.cz

SOUDCI O KORONAVIRU, BUDE I STAV NOUZE?

Zástupci justice přijali zvýšená hygienická opatření, monitorují dovolené svých pracovníků a snaží se pro vybrané z nich využívat home office. Přestože se restriktivní nařízení vlády kvůli koronaviru na soudy zatím nevztahuje, předsedové situaci důkladně vyhodnocují a spolupracují s krajskými hygienickými stanicemi. Někteří na dotaz České justice uvedli, že už se pro jistotu připravují na případný stav nouze. Soudci mají také od ministerstva zakázané služební cesty.

Bezpečnostní rada státu po úterním zasedání oznámila zákaz konání veřejných i soukromých divadelních, hudebních, filmových a dalších představení, sportovních či náboženských akcí s účastí přesahující ve stejný čas 100 lidí. Zákaz se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nevztahuje na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci či soudů. Situace se ale může změnit a opatření při rozvoji epidemie ještě zpřísnit. S tím zástupci justice počítají.
Zvláštní místnost i videokonference

Na soudech se dezinfikují se všechna místa, kterých se lidé častěji dotýkají (například kliky, rámy dveří apod.), zpřísňují se hygienická opatření například i při eskortách vězňů, uklízí se častěji během pracovní doby i po ní. Vrchní soud v Olomouci dokonce přistoupil k celkové desinfekci soud a to zejména míst, která jsou přístupná veřejnosti.

„Konání ústních jednání v soudních věcech zatím ještě plošně omezeno nebylo, vedení soudu je však připraveno neprodleně reagovat na změněnou situaci,“ uvedl mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové Jan Kulhánek.

Vedení podle něj sleduje postupně aktualizované informace na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu anebo krajských hygienických stanic a konzultuje a činí opatření v rámci možností. „Prozatím byla přijata zvýšená hygienická opatření, bylo doplněno upozornění všem pracovníkům soudů, byli kontaktováni pracovníci soudu pobývající v zahraničí a byli upozorněni na změněnou situaci a nově přijatá opatření, zejména na to, že před návratem na pracoviště musí nejprve komunikovat s hygienickou stanicí a svým ošetřujícím lékařem stran svého zdravotního stavu a případné karantény,“ dodává mluvčí. Soud také zřídil zvláštní pracovní místnost pro zaměstnance, kteří pobývali v oblastech označených jako rizikové, ale nebyla jim nařízena karanténa a nevykazují ani známky respiračního onemocnění a není možnost, aby pracovali z domu.

Obecně jsou ze strany Ministerstva spravedlnosti zakázány služební cesty do zahraničí. Soud to plně respektuje, zdůrazňuje předseda Vrchního soudu v Olomouci Václav Čapka. „Zpracovali jsme krizové opatření pro případ rozšíření nákazy a identifikujeme zaměstnance, vracející se z rizikových a na ně přiléhajících oblastí, přičemž i v případech, kdy nebyla nařízena karanténa, považujeme za nezbytné vyloučit kontakt zaměstnanců navracejících s z těchto oblastí, s ostatními zaměstnanci. Všichni zaměstnanci soudu byli seznámeni s přijatými opatřeními, doporučenými postupy a telefonickými kontakty na příslušné instituce,“ dodává. Soudci byli vyzváni, aby pokud možno, využívali při soudních jednáních videokonferenční zařízení.

V působnosti Krajského soudu v Českých Budějovicích jsou zaměstnanci každodenně informováni o aktuální situaci ohledně koronaviru na intranetu krajského soudu. „Byla a jsou jim sdělována veškerá důležitá telefonní čísla, na která se mohou v případě potřeby obrátit. Soudem byly zmapovány pobyty zaměstnanců o dovolené. Všechny důležité informace jsou zasílány rovněž na okresní soudy v obvodu krajského soudu,“ reagovala mluvčí Ivana Vobejdová.

Soudci v karanténě

V Praze na vrchním soudu se v úterý sešel krizový štáb. Ten je složený z předsedy soudu Luboše Dörfla, místopředsedy Františka Kučery a ředitele správy soudu Václava Šilhánka. Zabýval se možnými scénáři vývoje situace a případnými opatřeními, která mohou být pro chod soudu přijata. „V současné chvíli se na chodu soudu zatím žádné přijaté opatření neprojevilo. Krizový štáb vycházel z toho, že Bezpečnostní rada státu rozhodla, že se opatření omezující shromažďování osob netýkají soudů. Ve foyer budovy Vrchního soudu v Praze je k dispozici desinfekce. Připojena je výzva, aby si všichni příchozí při vstupu do budovy vydesinfikovali ruce. K dnešnímu dni jsou pak v preventivní domácí karanténě čtyři zaměstnanci soudu, z toho dva soudci,“ uvedla mluvčí Kateřina Kolářová.

Krizový štáb se pravidelně schází i na Krajském soudu v Ústí nad Labem. „V současnosti pracujeme i s našimi okresy na identifikaci činností, které by i v případě pandemie (vyhlášení nouzového stavu) musely být vykonávány; které by mohly být omezeny a jakým způsobem, případně které by nemusely být vykonávány vůbec. Tato situace naštěstí nenastala, ale je dobré na ní být připraven. Je nám známo, že bychom v tomto případě postupovali dle krizových opatření vyhlášených vládou a dále dle „Operačního plánu Ministerstva spravedlnosti Pandemie infekčního onemocnění“,“ vysvětluje pověřená předsedkyně Lenka Ceplová, která přijala další opatření v zájmu snížení rizika rozšíření infekčních onemocnění v soudní budově a mezi soudci a zaměstnanci soudu. Jeho obsahem je stanovení povinností zaměstnanců, informační povinnosti, tak aby se snížilo na minimum riziko přenosu jakékoliv případné infekční nemoci. Soud má rovněž několik pracovníků v karanténě, kteří jsou ale bez příznaků a pracují z domova.

Vazební jednání se odložit nemůže

Justice rovněž musí řešit absence pracovníků z důvodu zavření škol. „Podle včerejšího vývoje patrně budeme muset vycházet vstříc zaměstnancům s malými dětmi, s takzvaným OČR patrně nevystačí. Dále krajské soudy za součinnosti s okresními soudy pro ministerstvo zpracovávají přehledy činností, jejichž zajištění je nezbytné i ve stavu nouze (vazby, předb. opatření, některé činnosti v insolvencích atd.), a jejichž zajištění se dá dočasně odložit,“ popsal situaci šéf plzeňského krajského soudu Miloslav Sedláček. Více podle něj zatím dělat nelze.

„Předpokládáme, že část soudců a zaměstnanců bude čerpat ošetřovné v souvislosti se zavřením škol. Až se tak stane, posoudíme, zda tato situace má vliv na chod soudu, a pokud ano, bude činnost soudu případně omezena,“ dodává mluvčí Krajského soudu v Praze Hana Černá.

S tím, že může poměrně výrazně klesnout počet nejen administrativních pracovníků, ale i soudců, počítají i další obvody. „Je evidentní, že budeme provádět pokyny Bezpečnostní rady státu, respektive upřesňující úkoly Ministerstva spravedlnosti, takže máme pro jistotu již připraveny různé varianty nouzového obsazení soudních pracovišť a čekáme,“ uvedl předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.

Nejméně situace kolem koronaviru zasahuje nejvyšší soudy. U těch se totiž málokdy nařizují veřejná jednání. I tak ale Nejvyšší soud i Nejvyšší správní soud situaci monitorují. „Současná výjimečná situace, která v ČR nastala poté, co vláda rozhodla o vyhlášení dalších opatření proti šíření koronaviru v naší zemi, nebrání Nejvyššímu soudu i nadále plnit všechny úkoly, které má. Nejvyšší soud je připraven své úkoly plnit i v okamžiku, kdy by bylo potřeba v příštích dnech některá mimořádná opatření ještě zpřísnit,“ reagoval mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Neveřejná by nově měla být jednání sněmovních výborů. Předsedům výborů to doporučil šéf dolní komory Radek Vondráček (ANO). Zároveň apeloval na poslance, aby minimálně do konce března zrušili cesty do zahraničí a maximálně omezili přijímání návštěv v sídle Sněmovny a také pořádání tiskových konferencí. Pracovníkům Parlamentu bude v případě potřeby umožněno vykonávat pracovní povinnosti z domova, uvedl Vondráček.

Podobně Senát s platností zrušil všechny akce pro veřejnost jako prevenci proti šíření koronaviru. Zrušení se týká veškerých akcí pro veřejnost, kterými jsou konference, semináře, besedy nebo vernisáže. Uzavřeno je také Informační centrum Senátu. Eva Paseková, ceskajustice, cz

SOUDCI PROJEDNALI ŽALOBU ZNALCE SMEJKALA NA 70 MILIONŮ, CHTĚJÍ DALŠÍ DŮKAZY

U Obvodního soudu pro Prahu 2 proběhlo v úterý první jednání o žalobě Vladimíra Smejkala na stát. V žalobě se profesor Smejkal domáhá odškodnění ve výši 70 mil. Kč za újmu a ušlý zisk, a to v důsledku nezákonného a údajně nedůvodného trestního stíhání. Smejkal byl v roce 2013 obviněn z toho, že měl podat nepravdivý znalecký posudek.

Soudkyně Daniela Břízová Ratajová při projednávání Smejkalovy žaloby vyjádřila předběžný právní názor, v němž zpochybnila výnosovou metodu, kterou byl vypočten ušlý zisk. Podle ní totiž nelze u fyzické osoby postupovat cestou ocenění podniku žalobce. Ušlý zisk je podle soudkyně možné stanovit pouze tak, že se definují očekávané příjmy, výdaje a předpokládaný zisk. Žalobce také vyzvala k doplnění žaloby, a to co se týče tvrzení, že ke ztrátě zisku docházelo ještě předtím, než byla profesoru Smejkalovi rozhodnutím ministerstva spravedlnosti pozastavena znalecká činnost.

Ohledně žalobcem tvrzené újmy způsobené medializací trestního řízení, právní zástupce ministerstva vyjádřil názor, že důkazní situace byla složitá a nejasná, a proto není podle jeho názoru na místě, aby žalobce „bral to trestní stíhání tak úkorně“, jak podal ve své žalobě.

Odkázal se přitom na odůvodnění rozhodnutí VS, v němž se mají naznačovat pochybnosti ohledně možného návodného zadání posudku ze strany MPSV profesoru Smejkalovi. Tomuto názoru ovšem oponoval právní zástupce žalobce tím, že orgány činné založily stíhání na jediném předpokladu, totiž že byl možný jiný dodavatel, než byla firma IBM, což se ovšem ukázalo jako nepravdivé.

Polemika se vedla i o roli médií a způsobené újmě v důsledku medializace. Zatímco Smejkalův právní zástupce vyjádřil přesvědčení, že média přejímala nekriticky názor orgánů činných, které navíc celou dobu takový způsob referování umožňovaly, zástupce ministerstva oponoval, že orgánové činní snad neinstruovali novináře, jak mají o věci psát.
I v tomto případě soudkyně Břízová Ratajová vyjádřila předběžný názor soudu, v němž, s odkazem na konstantní judikaturu, upozornila na to, že pouhá medializace případu je důsledek veřejnosti trestního řízení. Pouze z toho, že o případu média referují, nelze podle soudkyně vyvozovat odpovědnost státu za způsobenou újmu, nýbrž žalobce musí prokázat konkrétní pochybení orgánů činných, včetně příčinné souvislosti mezi medializací a újmou.
Pro doplnění důkazů dostaly strany sporu čas 30 dní a další jednání soudu proběhne v červnu.

Případ, v němž Smejkal figuroval jako obviněný a posléze jako obžalovaný, se týkal zakázky Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) na systém, který měl kontrolovat posudkové lékaře a zlepšit adresnost a účelnost vyplácení dávek. MPSV pod vedením tehdejšího ministra Jaromíra Drábka a jeho náměstka Vladimíra Šišky vypsalo v roce 2011 jednací řízení bez uveřejnění a k účasti vyzvalo jediného dodavatele, firmu IBM. Smejkal pro ministerstvo vypracoval posudek, podle něhož nemohl systém dodat nikdo jiný, což posléze orgány činné v trestním řízení vyhodnotily jako úmysl, jehož cílem bylo zajistit zakázku právě firmě IBM. Podle názoru policie při zpracování Smejkal například neprovedl průzkum relevantního trhu.

Obvinění profesora Smejkala i Vladimíra Šišky zprostil v roce 2017 Městský soud v Praze (MS) a jeho rozhodnutí potvrdil taktéž Vrchní soud v Praze (VS). Žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Zdeněk Matula totiž neunesl důkazní břemeno a soudy neshledaly v jednání obžalovaných trestný čin. „Musíme vycházet z toho, co bylo prokázáno, nikoliv z domněnek nebo dedukcí,” uvedla při odůvodnění rozhodnutí v únoru 2019 předsedkyně senátu VS Pavla Augustinová. Soudy neshledaly v jednání Smejkala ani Šišky úmysl a nebylo ani vyloučeno, že IBM byla v dané době a za dané situace opravdu jediným vhodným dodavatelem. Petr Dimun, ceskajustice.cz

ÚS: KOMUNÁLNÍ POLITICI MUSÍ OZNAMOVAT MAJETEK

Komunální politici, včetně neuvolněných funkcionářů, musí dál podávat oznámení o majetkových poměrech. Ústavní soud (ÚS) ale zrušil současný rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Podle ústavních soudců postačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, volné nahlížení přes internet porušuje právo na soukromí veřejných fu
nkcionářů. Nález vstoupí v platnost na konci letošního roku, politici by měli do té doby přijmout novou právní úpravu.
Zákonem o střetu zájmů se ÚS zabýval na podnět dvou skupin senátorů. Zákon podle nich po novele odporuje ústavnímu pořádku a nutí neuvolněné komunální politiky k „majetkovému striptýzu“.

Za 42 kolegů jednal Ivo Valenta (Soukromníci), za druhou, šedesátičlennou skupinu, vystupoval Michael Canov z klubu Starostů. Soud se oběma návrhy, které se částečně překrývaly, zabýval ve spojeném řízení. Vyhověl jim jen z menší části. Podávání majetkových přiznání podle soudu sleduje legitimní cíl, problém spočívá jen v rozsahu nahlížení do registru.
Senátoři jsou přesto spokojení. „To nám vadilo na celém tom zákoně nejvíce, aby se jakýkoliv voyeur mohl podívat na kteréhokoliv politika,“ řekl novinářům Canov. „Dnešní den je pro mne velkým vítězstvím zdravého rozumu a především komunálních politiků,“ uvedl Valenta.

Nález ocenil také předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák. V pondělí se chce sejít s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO) a diskutovat s ní o změnách zákona. Změny podle Canova očekávají i senátoři, případně je budou sami iniciovat.

Čím širší okruh lidí se bez omezení může s majetkovými poměry veřejného funkcionáře seznámit, tím intenzivnější zásah do soukromí bude takový člověk pociťovat, uvedl v nálezu soudce Vojtěch Šimíček. Přímé zveřejnění téměř všech údajů v registru není podle nich ani nezbytné vzhledem ke smyslu zákona o střetu zájmů, ani přiměřené vzhledem k právu na soukromí.

Veřejní funkcionáři podávají oznámení o majetku při vstupu do funkce, poté přiznávají i majetek, který nabyli v průběhu výkonu funkce. V oznámení musí být nemovité věci, cenné papíry, podíly v korporacích a hodnotné movité věci. Oznamují se také příjmy a závazky. Registr vede ministerstvo spravedlnosti.

Část zákona stanovující povinnost podávat majetková oznámení zůstává po dnešku beze změn. ÚS škrtl jen pasáž upravující nahlížení do registru. Zákon říká, že do registru může nahlížet každý, přičemž vidí většinu údajů. Až vstoupí v platnost nález ÚS, bude možné pouze nahlížení prostřednictvím žádosti, případně mohou zákonodárci schválit úplně jinou právní úpravu.

Polčák navrhne vyjmout z podávání oznámení o majetku neuvolněné funkcionáře z nejmenších obcí. „Podle našeho názoru toto ustanovení přispívá k nezájmu o komunální politiku,“ uvedl Polčák. Proti povinnosti stanovené pro neuvolněné funkcionáře argumentovali senátoři už v návrzích k ÚS. Podle Šimíčka je však vymezení povinnosti úkolem pro zákonodárce, nikoliv pro soud.

Ústavní soudci nebyli při rozhodování zcela jednotní, k nálezu je pět odlišných stanovisek.

POKUTA 3 MILIONY ZA PORUŠENÍ PROTI KORONAVIRU

Už minulý týden ministerstvo zdravotnictví informovalo, že za porušení opatření proti šíření koronaviru, karantény navrátilcům z Itálie, hrozí podle zákona 258/2000 o ochraně veřejného zdraví pokuta až ve výši 3 miliony korun. Tato pokuta se mezitím rozšířila i na další nařízení ministerstva. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) opakovaně říká, že jedná podle § 69 předmětného zákona. Uvalit na lidi vysokou sankci mu ale umožňuje jiné ustanovení, jak potvrdil zdroj z ministerstva.

Lidé o oprávněnosti pokuty diskutují, protože v §69 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví tak vysoká pokuta uvedena není a nenajdeme ji ani v § 64 – opatření, kterým jsou povinny podrobit se fyzické osoby. Objevují se i námitky, zda ministerstvo nepostupuje protiústavně. Mezitím na sociálních sítích kolují různé informace o výši pokut za porušení karantény.

„Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), nařizuje postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření,“ vyhlásil ministr zdravotnictví ve svém prvním „Mimořádném opatření“ o karanténě navrátilců z Itálie s datem 6. března 2020.

Tato úvodní klauzule se opakuje u každého dalšího vydaného „mimořádného opatření“. Jenže ministr postupuje nejen podle §69, který mu umožňuje vydávat „zákaz nebo nařízení určité další činnosti, ale podle několika ustanovení, které se v zákoně o ochraně veřejného zdraví k současné situaci vztahují, což mu ukládá §80 předmětného zákona.
________________________________________
Co říká předmětné ustanovení §69, odst. 1, písm. i) a odst. 2 tohoto paragrafu:
• 69
Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku
(1) Mimořádnými opatřeními při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku jsou
1. i) zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku.
(2) Mimořádná opatření podle odstavce 1 nařídí v nezbytně nutném rozsahu a rozhodne o jejich ukončení příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud je to nezbytné k realizaci opatření na ochranu veřejného zdraví, vyžádá si poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví součinnost Policie České republiky. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se řídí místem výskytu infekčního onemocnění. Odvolání proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek. Osoby jsou povinny se mimořádnému opatření podřídit.

Jak potvrdil zdroj z ministerstva zdravotnictví, ministr zdravotnictví má ve svém jednání oporu zejména v § 80, odst. 1, písm. g, ke kterému ministr odkazuje v textu každého „mimořádného opatření“.

Příslušné ustanovení § 80, odst. 1, písm. g) zní takto:
• 80
Ministerstvo zdravotnictví
(1) Ministerstvo zdravotnictví k ochraně a podpoře veřejného zdraví
1. g) nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů, a rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu,
K uvedenému §80 zákona o ochraně veřejného zdraví už je přiřazena sankce v katalogu pokut. Katalog přestupů a sankcí obsahuje § 92a – 92n předmětného zákona 258/2000 o ochraně veřejného zdraví.
Co se týče sankce na §80 navazuje §92n, odst. 1, písm. b) a odst. 3, písm. a):
• 92n
Přestupky na úseku zajištění plnění oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
1. b) nesplní povinnost uloženou mimořádným opatřením vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) nebo podle § 82 odst. 2 písm. m) k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelné pohromě nebo jiné mimořádné události,
3) Za přestupek lze uložit pokutu do
1. a) 3000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), g), h), i) nebo j),
________________________________________
(ire, cik), ceskajustice.cz

ÚS O ZMĚNĚ POHLAVÍ

Ústavní musí zodpovědět, zda operace zůstane podmínkou změny pohlaví: Ústavní soud (ÚS) se zabývá otázkou, zda operace musí nadále zůstat podmínkou úřední změny pohlaví. Soudní senát s předsedkyní Kateřinou Šimáčkovou v únoru na základě konkrétního případu postoupil plénu, tedy sboru všech ústavních soudců, návrh na provedení škrtů ve třech zákonech. Stručné usnesení je ode dneška přístupné v databázi soudu.

Právě soudkyně Šimáčková je v celém řízení klíčovou osobou. Na plénu bude zpravodajkou návrhu, vyplývá z přehledu plenárních řízení. Připraví koncept, o kterém budou jednat a hlasovat všichni ústavní soudci. Případné škrty v zákonech musí schválit vždy alespoň devět soudců z 15.

Řízení navazuje na loňský verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS), který se postavil proti úřední změně „matrikového pohlaví“ bez operace. V rozhodnutí poukázal na základní principy společnosti v Česku, která pohlaví většinově vnímá jako binární kategorii – tedy muž a žena. Rozhodl se výjimečně nenásledovat judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.

NSS a nyní i Ústavní soud se problematikou zabývají na základě případu člověka, který se narodil do mužského těla, subjektivně se však nehlásí ani k mužskému, ani k ženskému pohlaví. Požadoval změnu rodného čísla z mužského na neutrální či ženské. Ministerstvo vnitra úpravu neprovedlo, protože žadatel nepodstoupil změnu pohlaví včetně operace.
Čtěte také: Přílišné riziko. NSS se postavil proti úřední změně pohlaví bez operace

V ústavní stížnosti pisatel navrhuje škrtnout pasáž občanského zákoníku, podle které změna pohlaví nastává chirurgickým zákrokem. Ten spočívá ve znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů.
Další spornou pasáž obsahuje zákon o specifických zdravotních službách. Stojí v něm, že změnou pohlaví transsexuálních pacientů se rozumí „provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce“. Návrh směřuje také proti zákonu o evidenci obyvatel, konkrétně proti ustanovení, že druhé dvojčíslí rodného čísla se u žen zvyšuje o 50.

Když ústavní soudci obdrží od fyzické osoby stížnost proti soudním rozhodnutím spojenou s návrhem na provedení škrtů v zákonech, mohou řízení přerušit a postoupit návrh plénu. Jedině sbor všech ústavních soudců totiž může rozhodovat o případných škrtech v právní úpravě. Právě tato situace v únoru nastala. Řízení o stížnosti namířené proti soudním rozhodnutím je přerušené do chvíle, než plénum posoudí právní úpravu, kterou soudy uplatňovaly.

Ústavní soudci se musí vypořádat například s argumentací NSS, podle kterého by soudní moc měla být v podobných záležitostech zdrženlivá. Judikatura prosazující „překotné rozvolnění parametrů řádu, který je v řadě států vnímán jako přirozený“, může podle NSS vést k sílícímu politickému odmítání koncepce lidských práv. Ministerstvo vnitra zase argumentuje tím, že v případě vyhovění návrhu by se celá ženská populace ocitla v situaci, kdy jejich rodné číslo neodpovídá zákonu. Bylo by také nutné provést změny v informačních systémech, kde je rodné číslo užíváno jako jeden z identifikátorů.

NAKAŽENÝ HUDEBNÍK HRÁL NA COUNTRY VEČERU, NELAHOZEVES HLEDÁ HOSTY

Hygienici ve Středočeském kraji shánějí účastníky country večera v restauraci U Marty v Nelahozevsi. Obec na svém webu informovala, že se akce v pátek mezi 20. hodinou a půlnocí účastnil jeden z nakažených koronavirem.„V případě, že jste v inkriminovanou dobu uvedené zařízení navštívili, nelze vyloučit, že mohlo dojít k blízkému kontaktu s osobou nemocnou COVID-19,“ uvádí obec na webu.

„Dostal jsem zprávu z krajské hygienické stanice, že u nás v restauraci, kde bylo v tu dobu asi čtyřicet lidí, vystupoval nakažený muž z Kralup nad Vltavou. Okamžitě jsem na webu obce informoval občany, kterých se to týká, aby dodržovali karanténu,“ řekl iDNES.cz starosta Nelahozevsi Jakub Brynda.

Lidé, kteří byli tou dobou v restauraci, mají neprodleně kontaktovat hygieniky. Obec doporučuje, aby se obraceli na pracoviště hygieniků v Mělníku, a to na telefonní čísla 736 521 327 nebo 736 521 428.

Restaurace je zavřená, majitelka v karanténě

Restaurace je v tuto chvíli zavřená, krajská hygienická stanice umístila majitelku do dvoutýdenní domácí karantény.
„Restauraci jsem preventivně zavřela po dobu mé karantény. Zatím se celá dezinfikuje a vyčistí. Sice nám vznikne nějaká škoda, ale zdraví je přednější,“ sdělila majitelka zařízení Marta Zádová.

Starosta také uzavřel obecní úřad, protože většina zaměstnanců se musí starat o své děti, které v souvislosti s nařízením Bezpečnostní rady státu nesmí chodit do školy. Přesto je možné se po předchozí domluvě s úředníky domluvit.
Místní zpravodajský portál uvedl, že nakažený hudebník je ze sousedních Kralup nad Vltavou, v nedávné době pobýval v Itálii. Informaci potvrdil iDNES.cz mluvčí Městského úřadu Kralupy nad Vltavou Aleš Levý. Není jasné, zda muž o svém nakažení věděl.

Muž byl lyžovat v Itálii

„Dotyčný se vrátil před čtrnácti dny z lyžování v Itálii a nyní je v karanténě v domácím léčení. Jeho stav je stabilizovaný,“ informoval Levý. Krajští hygienici již poslali do karantény 114 lidí, další lidé jsou v karanténě na základě rozhodnutí praktických lékařů. Nakažení jsou z Kladenska, Mělnicka a okresu Praha-západ.

Středočeský kraj nyní připravuje ve spolupráci s ministerstvem systém přerozdělení ministerstvem dodaných osobních ochranných prostředků zdravotnické záchranné službě, nemocnicím, praktickým lékařům, stomatologům, lékárníkům a poskytovatelům sociálních služeb minimálně na jeden týden provozu dopředu