iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Koronavir napadá i šéfy EU. Sassoli do Itálie. Co Michel?

25 tisíc, nebo možná ještě více uprchlíků z Turecka se z hranice Řecka a Turecka jen tak brzy nedostanou do EU a dalších zemí Evropy, kam se touží přesunout za lepším životem. Na hranicích Řecka zřejmě stráví nejen Velikonoce, ale třeba i Vánoce a další období. Napadnout je může i světový virus Koronavir, který by možná pomohl situaci rychleji řešit. Nynější šéfové EU, Leyenová, Michel a předseda parlamentu EU Sassoli jsou však neschopní a nevědí, co dál s uprchlíky dělat a jak problémy řešit. Teď jsou sami navíc ohroženi koronavirem a euro parlament neúřaduje.

EU OMEZILA ČINNOST

Kvůli šíření nového typu koronaviru omezil svou činnost i Evropský parlament. Na pondělní schůzi informoval jeho předseda David Sassoli o jejím přemístění do Bruselu i zkrácení schůze. Na programu jsou pouze tři body, a to opatření proti koronaviru, dlouhodobý rozpočet a situace na řecko-turecké hranici. Do dobrovolné karantény jde kvůli pobytu v Itálii i sám Sassoli.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli zahájil první březnové zasedání informací o zkrácení schůze, která se měla původně uskutečnit ve Štrasburku. „Rozhodnutí uspořádat plénum zde v Bruselu bylo přijato v duchu a za účelem zajištění kontinuity parlamentní práce,“ uvedl podle tiskové atašé zastoupení Evropského parlamentu v Česku Ireny Kubáškové v úvodu schůze předseda Parlamentu.

„Musíme učinit vše, co je v našich silách, abychom zajistili kontinuitu legislativní a rozpočtové činnosti, kontinuitu rozhodnutí v boji proti nákaze COVID-19, podporu zaměstnanosti a ekonomiky, které byly právě teď tvrdě zasaženy. Musíme však zároveň pokračovat v naší práci na Zelené dohodě, problematice přistěhovalectví a víceletém finančním rámci. To vše vyžaduje, abychom zůstali na svém místě,“ prohlásil Sassoli.

„Musíme naplnit náš parlamentní mandát a vzdát hold všem těm, kteří v Evropě a na celém světě nadále vykonávají své každodenní povinnosti ve snaze zastavit šíření nákazy,“ dodal předseda. Konference předsedů, která sestává z předsedy EP a lídrů poslaneckých klubů, rozhodla v pondělí na svém mimořádném zasedání o zkrácení čtyřdenního plenárního zasedání a úpravě jeho programu.

Stát kvůli koronaviru zavřel všechny školy, ruší hromadné akce nad sto lidí

Parlament zasedl v úterý v devět hodin dopoledne. Poslanci měli celé dopoledne diskutovat se zástupci Rady a Komise o novém typu koronaviru. Debata se měla zaměřit na aktuální situaci v souvislosti se šířením nákazy a možnosti evropské koordinace za účelem zmírnění zdravotních, hospodářských a sociálních dopadů nákazy.

Odpoledne by se plénum mělo zaměřit na závěry jednání Evropské rady z 20. února, tedy na pokrok lídrů členských států v jednáních o budoucím dlouhodobém rozpočtu unie. Parlament bude následně diskutovat o společné reakci EU na situaci ohledně migrace na řecko-turecké hranici.

Šéf Europarlamentu je po návratu z Itálie v karanténě

V dobrovolné karanténě je od úterý i sám předseda Parlamentu David Sassoli. V příštích čtrnácti dnech tak bude pracovat ze svého bruselského domova. Italský politik v prohlášení uvedl, že byl o víkendu ve své rodné zemi a hodlá respektovat přísné bezpečnostní kroky vyhlášené italskou vládou. Řím v pondělí nařídil karanténu pro celou zemi.

Italská vláda se rozhodla vyhlásit v poválečné historii nevídané opatření poté, co se počet lidí nakažených v zemi přiblížil deseti tisícům a počet mrtvých pěti stovkám. Obyvatelé šedesátimilionové země mají podle vlády preventivně zůstat doma s výjimkou nutných případů.

Podle Sassoliho se tento krok dotkne všech 76 italských europoslanců. „Z tohoto důvodu jsem se po víkendové návštěvě Itálie rozhodl preventivně podrobit zmíněným opatřením a vykonávat funkci předsedy ze svého bruselského domova,“ uvedl Sassoli.

Celá Itálie jde do karantény. Na koronavirus umírá sto lidí denně

„Členské státy by měly být připraveny si pomáhat, ne egoisticky omezovat vývoz ochranných prostředků,“ kritizoval předseda nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber omezení vývozu ochranných roušek a respirátorů, k němuž po Německu a Francii sáhla v menším měřítku řada dalších zemí včetně Česka. V Itálii, kde se těchto pomůcek nedostává, by podle dalších europoslanců mohly pomoci lépe chránit proti nákaze přinejmenším zdravotnický personál či zranitelné skupiny obyvatel.

K pomoci své zemi vyzývala i italská nacionalistická poslankyně Silvia Sardoneová, která se na rozdíl od Sassoliho rozhodla na zasedání dorazit. Členka frakce, jejímž cílem je zásadní omezení činnosti EU, volala po větší aktivitě Bruselu a uvolnění co nejvyšší sumy unijních peněz na pomoc zasaženým oblastem. Další poslanci upozorňovali na to, že ekonomické dopady koronaviru budou v Itálii a zřejmě i v jiných zemích zásadní, na což by měly být unijní instituce připraveny.

„Měli bychom přijmout kroky ke zmírnění hospodářských dopadů, včetně větší fiskální pružnosti,“ prohlásila šéfka socialistů Iratxe Garcíaová. Eurokomisař Paolo Gentiloni již minulý týden uvedl, že Brusel s ohledem na koronavirus zváží pružnější přístup k dodržování rozpočtových a dluhových pravidel, která chce například právě Řím s ohledem na svou křehkou ekonomickou situaci uvolnit.

MIZIVÉ VÝSLEDKY EU, LEYENOVÉ, MICHELA, S ERDOGANEM

Migrační dohoda Evropské unie s Tureckem z roku 2016 stále platí. Po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to v pondělí uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Státníci se sešli kvůli krizi na řecko-turecké hranici. Běženci jsou kvůli přístupu obou zemí uvěznění v prostoru mezi nimi. Představitelé EU a Ankary se v pondělí večer sešli v Bruselu kvůli nárůstu napětí na řecko-turecké hranici. K ní od konce února zamířily desetitisíce migrantů poté, co Erdogan oznámil, že budou mít volnou cestu do Unie.

Turecký prezident tak přestal plnit dohodu s EU z roku 2016, na jejímž základě dosud bránil masovému pohybu migrantů výměnou za finanční pomoc. Předseda Evropské rady Charles Michel v pondělí avizoval, že neshody ohledně naplňování paktu se nyní budou snažit urovnávat šéf unijní diplomacie Josep Borrell a turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu.

Podle agentury DPA trvalo pondělní jednání necelé dvě hodiny, turecký prezident z něj odešel bez prohlášení k médiím a Michel s von der Leyenovou při následném společném vystoupení neoznámili konkrétní výsledky. Oba rozhovory hodnotili pozitivně, Michel hovořil o prvním kroku ke zlepšení vztahů s Ankarou.

Předsedkyně EK se nechala slyšet, že dohoda z roku 2016 „zůstává platná“, dvě strany se však musí shodnout ohledně uskutečňování jejího obsahu v praxi. Na tom prý budou společně s dalšími experty v nejbližších dnech pracovat Borrell a Çavuşoglu.

Prezident Erdogan považuje finanční podporu dohodnutou v roce 2016 za nedostatečnou. Argumentuje tím, že jeho země přijala už přes tři miliony běženců prchajících před boji v Sýrii. Unie migračním paktem přislíbila pomoc ve výši šesti miliard eur (přes 150 miliard Kč) a její představitelé v posledních dnech hovoří o tureckém vydírání.

Tento výraz použil minulý týden i řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, který v pondělí vyzval Erdogana, aby uklidnil napětí na řecko-turecké hranici. Pokud chce turecký prezident revidovat migrační dohodu, musí prý odvézt ty „zoufalé lidi“ od hraniční řeky Evros a přestat se šířením falešných zpráv a propagandy.

Erdogan naopak v neděli vyzval Řecko, aby „otevřelo své brány“ uprchlíkům. To však nic takového zatím nehodlá udělat. Jeho uprchlické tábory jsou stále přeplněné z předešlé migrační krize. Zpět do Turecka se však běženci vrátit nemohou, a tak se tísní na území nikoho. Často jen ve spodním prádle, protože oblečení jim vzali při tělesné prohlídce v Řecku, než je poslali zpět.

Brzy se navíc ukázalo, že Turci migrantům aktivně pomáhají v tom, aby se do Řecka dostali. Na hranice je svážely autobusy, turecké ozbrojené vozidlo se pak pokoušelo prorazit hraniční plot, a uvolnit tak migrantům cestu do Evropy.
Kromě Erdogana o situaci na jižní hranici jednal i řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, který se v pondělí sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Podle listu Kathimerini měli probírat především jednotný unijní azylový systém a spravedlivější rozdělování migrantů mezi zeměmi EU.

Do Turecka nyní prchají další lidé, a to kvůli situaci v syrském Idlíbu. Tam nastala humanitární krize poté, co se Tureckem podporovaní rebelové a islamistické skupiny střetli se syrskou armádou.

Německo si z Řecka vezme až patnáct set dětí

Německá vláda se v pondělí podle agentury DPA usnesla, že země převezme tisíc až patnáct set dětí a nezletilých z řeckých uprchlických táborů. Opustit migrační centra tak patrně bude moci část dětí, které jsou těžce nemocné nebo bez doprovodu a je jim méně než čtrnáct let.

Na evropské úrovni se nyní jedná o vytvoření koalice zemí, které budou ochotny děti z přeplněných táborů v Řecku převzít. „V tomto rámci je Německo připraveno přiměřenou část přijmout,“ uvedla vládní koalice CDU/CSU a SPD po mnohahodinovém krizovém zasedání, které skončilo v pondělí po půlnoci.

Turecký obrněnec běžencům prorážel hraniční plot

Řecko už loni v září vyzvalo členské země EU, aby převzaly děti bez doprovodu, které žijí v nevyhovujících podmínkách v kapacitně nedostačujících uprchlických táborech. Německá vláda se zabývala i situací v Idlíbu. Na naléhavě potřebnou humanitární pomoc vyčlenila 125 milionů eur (3,19 miliardy korun).

Atény minulý týden oznámily, že během několika dnů postaví na severu země uzavřené uprchlické centrum pro migranty, kteří se od 1. března dostali a případně ještě dostanou do země. Tito běženci podle vlády nebudou registrováni a budou okamžitě vraceni do místa původu.

DO RAKOUSKA Z ITÁLIE JEN S POTVRZENÍM OD BEZINFEKČNOSTI

Kvůli šíření nového typu koronaviru Rakousko zakáže lidem přijíždějícím z Itálie vstup do země. Výjimku dostanou jen ti, kteří předloží lékařské potvrzení o bezinfekčnosti. Na úterní tiskové konferenci to oznámil rakouský kancléř Sebastian Kurz. Úřady podle něj také zorganizují návrat Rakušanů z Itálie do vlasti.

Kromě zákazu vstupu Italů do Rakouska dnes Kurz oznámil další opatření proti šíření koronaviru. Nejpozději od pondělí se uzavřou všechny univerzity a další vysoké školy. Podle Kurze je jen otázkou času, kdy vláda přistoupí i k uzavření základních a středních škol.

Tyto osoby ale budou muset následně do dvoutýdenní karantény. Rakousko má k dnešnímu dni 158 nakažených koronavirem. Do začátku dubna se nesmějí konat žádné společenské akce s více než 500 účastníky venku a s více než stem účastníků uvnitř budov. Opatření se dotkne mimo jiné divadelních představení či koncertů.

Firmy, u kterých je to možné, kancléř Kurz vyzval, aby umožnily svým zaměstnancům práci z domova.
K omezení šíření koronaviru může podle předsedy vlády přispět každý Rakušan a to tím, že „omezí své sociální kontakty“. Mladé lidí vyzval, aby brali ohled na starší občany, u kterých je nebezpečí komplikací při nakažení koronavirem vyšší.

Zabránit se podle Kurze rozšíření koronaviru v Rakousku už nedá. Cílem přijatých opatření je podle něj hlavně zbrzdit vrchol epidemie tak, aby se nekryl s vrcholem chřipkové epidemie. „Máme stále velmi nízký počet případů, ale jde o to, abychom šíření nebo rychlost šíření snížili,“ zdůraznil Kurz.

ZEMAN: LIDSKÝ ŽIVOT DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ EKONOMIKA

Prezident Miloš Zeman vládou zavedená opatření v boji proti koronaviru podporuje, přesto bychom podle něj však neměli být hysteričtí. Pokud nějaký ekonomický propad v České republice nastane, je podle Zemana důležitější zdraví občanů nežli ekonomický růst.

Speciální opatření kvůli obavě z možnému rozšíření koronaviru se nevyhnou ani Hradu, který je podle prezidenta Miloše Zemana jednou z nejnavštěvovanějších památek. „Já bych to nedramatizoval. Nebuďme hysteričtí,“ řekl v rozhovoru pro televizi Nova Zeman.

Epidemie koronaviru

I přesto je však podle něj opatrnost na místě. Zeman podporuje opatření zavedená v boji proti šíření koronaviru. „Nebudeme se Itálii posmívat. Vezmeme si z toho poučení,“ uvedl. Podle něj se u nás situace „nevyhrotí“ právě tak jako v tomto jihoevropském státě.

V rozhovoru také zdůraznil, že pokud v Česku nastane nějaký ekonomický propad, je nejdůležitější zdraví občanů, nikoliv ekonomický růst. „Jestli dojde ke zpomalení ekonomiky, tak je to cena, kterou musíme zaplatit, pokud tady nebudeme chtít desítky nebo stovky mrtvých,“ dodal Zeman.

Rozpočet je podle prezidenta ve schodku téměř třicet miliard korun, takže není příliš z čeho čerpat pro případné kompenzace. Ekonomický propad záleží na délce epidemie. Česká národní banka odhaduje zpomalení tempa růstu české ekonomiky o půl až do jednoho procenta.

Nejedlému vynadám, řekl Zeman

Prezident v rozhovoru také zmínil případ svého poradce Martina Nejedlého, který po návratu z Číny nedodržel karanténu a vydal se do restaurace v Praze. „Já mu vynadám, jakmile ho uvidím,“ řekl.
Prezident v rozhovoru nepřímo potvrdil, že se zúčastní dubnového summitu v Číně. Summit Číny se 17 středo- a východoevropskými zeměmi se má konat v polovině dubna v Pekingu. Po návratu z Číny se Zeman podle jeho slov karanténě bránit nebude. „Proč ne, když mi dovolí, aby ta karanténa byla v Lánech. Čtrnáct dní v Lánech určitě přežiji,“ dodal.

Prezident okomentoval současné chování opozičních politiků. Vzpomínal na dobu, kdy byl jako předseda ČSSD v podobné krizové situaci při povodních v roce 1997 a sám tehdy od kritiky tehdejší vlády upustil. „Když teče do lodi voda, musí všichni k pumpám,“ poznamenal.

Podle Zemana se tak současná opozice nechová. „Takovéto kalouskovské poštěkávání na opatření vlády vůči koronaviru mi přijde ubohé a hloupé,“ dodal. Nikdo nemůže tvrdit, že vláda dostatečně nekomunikuje, když se pořádá několik tiskových konferencí denně, myslí si Zeman. Na kritice vlády v takovéto době by se podle prezidenta neměly získávat politické body.

LÉKAŘ S NEMOCÍ COVID-19 NEPOCHYBIL, HYGIENU KONTAKTOVAL OPAKOVANÉ

Lékař, který ordinoval s nákazou novým koronavirem, nepochybil. Po návratu z Itálie kontaktoval hygienu, která nařídila testování až po několika dnech. Podle předsedy praktiků Petra Šonky je nyní lékař pod velkým tlakem, obává se o zdraví své rodiny a pacientů. Šonka od ministra zdravotnictví požaduje omluvu.

Praktický lékař z pražských Střešovic se minulý týden vrátil z lyžování v italském Passo Tonale, které tehdy ještě nebylo rizikovou oblastí. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky se po návratu cítil zdravý, ale kontaktoval hygienickou službu s dotazem, jak má postupovat a zda může ordinovat.

„Bylo mu sděleno, že oblast, ve které byl, není riziková, že může jít do práce a má sledovat svůj zdravotní stav. Podle informací, které jsem získal, stejné pokyny dostali i další lékaři z různých částí republiky, kteří s ním byli na společném zájezdu. Ti nastoupili také do ordinací a ke své práci v nemocnicích,“ konstatoval Šonka s tím, že lékař dotazy na hygienu opakoval a bylo mu sděleno totéž.

Během dvou dnů v ordinaci ošetřil stovku pacientů.

Poté se u něj objevil chrapot a zvýšená teplota, proto znovu kontaktoval hygienu. Ta až po objevení prvních příznaků nařídila testování, které přineslo pozitivní výsledek.

Obrovský tlak

Lékař je nyní hospitalizován v Nemocnici Na Bulovce, jeho zdravotní stav je dobrý. „Je pod obrovským tlakem. Vzniklou situací se velmi trápí a má obavu o osud svých pacientů a své rodiny a blízkých. Je nutné, aby zaznělo jasně, že kolega neudělal žádnou chybu a choval se naprosto korektním způsobem. Není třeba hledat jiného viníka a je pravděpodobné, že se ani žádná chyba nestala. Zřejmě všichni dodrželi platné pokyny a epidemiologická situace nás prostě předběhla,“ míní Šonka s tím, že Sdružení praktických lékařů nemůže dopustit likvidaci lékaře, který se ničím neprovinil

Stát kvůli koronaviru zavřel všechny školy, ruší hromadné akce nad sto lidí

„Požádal jsem ministra zdravotnictví, aby neobjektivní informace uvedl na pravou míru,“ uvedl Šonka. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula veřejně řekl, že pan doktor se zachoval správně, podle Šonky to ale mohlo zaznít silněji.
„Budeme dál usilovat o uvedení informací na pravou míru a kolegovi poskytneme naši podporu, včetně právní pomoci, pokud to bude potřeba,“ zakončil předseda Sdružení praktických lékařů.
Redakce iDNES.cz požádala ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha z hnutí ANO o reakci, ten se však do vydání článku nevyjádřil.

ČÍNA VRÁTILA ČR ZPĚT HUMANITÁRNÍ POMOC

Čtyři tuny materiálu, které se nevešly na začátku března do vojenského leteckého speciálu s humanitární pomocí do Číny, zůstanou v České republice. Čínská strana oficiálně oznámila, že netrvá na transportu a věnovala je zpět Česku, řekl v úterý novinářům vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček.

Z vojenského letiště Praha Kbely odletěl armádní speciál s humanitární pomocí do Pekingu. Letoun do Číny veze ochranné pomůcky či dezinfekční prostředky pro boj s novým typem koronaviru. (1. března 2020) | foto: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

„Mám oficiální stanovisko z čínské strany, že z té sbírky, která tady proběhla na humanitární pomoc do Číny, tak se polovina ještě nestihla přepravit. Ta tady zůstala a čínská strana ji věnovala zpět České republice. Jsou tam respirátory, rukavice, ochranné obleky,“ řekl Hamáček.

Epidemie koronaviru

Letoun do Pekingu přepravil pět tun pomoci, mimo jiné více než 780 000 párů rukavic, 43 000 roušek a respirátorů či 6 800 ochranných oděvů. Vzhledem k rozměrům pomoci se ale nepodařilo přepravit veškerý shromážděný materiál. Ten bude mít nyní k dispozici ministerstvo zdravotnictví, distribuovat ho bude do nemocnic.

Hamáček také uvedl, že ministerstvo vnitra je připraveno poskytnout ministerstvu zdravotnictví zásoby ochranných prostředků, které dříve nakoupilo pro policii a hasiče.

„Pokud ministerstvo zdravotnictví teď má nějaký výpadek a potřebuje vypomoci, tak jsme připraveni. Ale to si vyřešíme v rámci vlády,“ řekl Hamáček, podle kterého má vnitro k dispozici desetitisíce prostředků.Dary podle ministerstva zahraničí shromáždily Kancelář prezidenta republiky, Pardubický kraj, Olomoucký kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Kraj Vysočina, město Třebíč nebo například Škoda Auto. Podle záběrů z vykládání zásilky na pekingském letišti byly mezi dárci i firmy Home Credit a Sotio patřící společnosti PPF.

„Druhá část humanitární pomoci, která byla shromážděna kraji, městy a společnost bude převedena na ministerstvo zdravotnictví ve prospěch fakultních nemocnic Bulovka a Motol,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Kromě tohoto zdravotnického materiálu Česko poskytlo Číně humanitární pomoc, kterou počátkem února schválila vláda. S finančním přispěním Evropské unie ji přepravilo rakouské letadlo, na jehož palubě byla pomoc i dalších evropských zemí. ČR také přispěla šesti miliony korun na program podpory virem postižených a ohrožených zemí.

V ČR UŽ 61 NAKAŽENÝCH KORONAVIREM

V Česku je už 61 případů nákazy novým koronavirem. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch to v úterý řekl České televizi. Jedná se tak o dosud největší nárůst počtu případů za jeden den. Oproti ranní bilanci tak přibylo dalších 21 nakažených lidí, což znamená v celkových číslech přes 50 procent.

Vojtěch v průběhu večera v rozhovorech s různými médii postupně zvyšoval bilanci. „Aktuální stav je 61 případů koronavirem nakažených pacientům. Možná ještě dnes (v úterý) nějaké případy přibudou, protože v některých laboratořích dobíhají testy,“ řekl naposledy v ČT.

Epidemie koronaviru

„Dnešek je dynamický, máme 21 nových případů. Změna to je. Myslím si, že vláda opatřeními zasáhla včas,“ pokračoval.
„Bohužel dochází k epidemickému nárůstu. Musíme se připravit, že případy budou růst i v jiných krajích. Právě proto je přijmout tato plošná opatření,“ vysvětlil předtím v Českém rozhlase.

K původu nákazy Vojtěch řekl, že „složení je pestřejší“. „Stále je tam hodně cestovatelů z Itálie, účastníků lyžařských zájezdů. Máme už pacienta, který byl lyžovat v Bad Gasteinu v Rakousku. Máme pacienta ve vztahu k Mnichovu, máme pacientku ve vztahu k příbuzným ze Španělska,“ upozornil ministr.

Jeden muž se nakazil v Česku bez cestování mimo republiku, krátkodobě pronajímal byt cizincům a jezdil autem jako taxikář. Hygienici postupně prověřují jeho kontakty. Zákazníků, které obsloužil v době, kdy už měl příznaky, bylo zhruba 90.

Jednou z nemocných je studentka Vysoké školy ekonomické v Praze. Již v pondělí odpoledne se kvůli kontaktu této studentky s jiným nakaženým škola uzavřela a čekala na výsledky testu. Hygienikům nyní předala seznamy lidí, kteří s ní chodili na výuku. Další informace zatím nedostala. Škola byla v úterý uzavřená a její prostory se dezinfikovaly.
Nakažení turisté také do karantény

Vojtěch také nově informoval, že všichni cizinci, kteří překročí české hranice, budou kontrolováni na příznaky infekčního onemocnění s možností udělení karantény. Doposud to bylo možné pouze pro lidi s trvalým či přechodným pobytem v Česku, včetně cizinců pracujících na jeho území. Nově tak omezení dopadá i na běžné turisty.

Kontroly na hranicích byly zavedeny od pondělí v sedm ráno. Za prvních 24 hodin policisté na vybraných deseti hraničních přechodech na jihu a západě země zkontrolovali 35 834 vozidel, přičemž 65 aut odstavili kvůli podezření na koronavirus. Víc než 9 000 lidem hasiči změřili teplotu, do karantény putovalo šest lidí.
Koronavirus v Itálii rozsévá smrt rychleji. Za 24 hodin přibylo 168 mrtvých

Na přechodech postupně vzniká zázemí pro odběry vzorků od lidí s podezřením na nákazu koronavirem. Testovaní lidé budou muset na hranicích vyčkat zhruba 30 minut do chvíle, než bude k dispozici výsledek jejich vyšetření. Podobně se bude nyní přistupovat i k zahraničním turistům. Pokud se u nich nemoc ve zrychleném testu ukáže, půjdou do dvoutýdenní karantény. Běžné laboratorní testy trvají zhruba šest hodin, pozitivní rychlý test musí potvrdit.
U všech infikovaných má nemoc zatím mírný průběh a nikdo z nich není podle ministra v ohrožení života.

KORONAVIREM SE NAKAZIL I VNUK ČESKÉHO KRÁLE

Novým typem koronaviru se nakazil i vnuk posledního rakouského císaře a českého krále Karel Habsburský. Informoval o tom server listu Kleine Zeitung, podle kterého je aristokrat a politik již několik dní v domácí karanténě.

Když mi zavolal kamarád, že měl na jednom kongresu ve Švýcarsku pozitivní test, nechal jsem se taky otestovat,“ dodal vnuk posledního rakouského císaře Karla I. Výsledek na koronavirus byl podle něj pozitivní.

Od čtvrtka je současná hlava habsbursko-lotrinského rodu v karanténě ve svém domě v Dolních Rakousech. „Je to otravné, ale daří se mi dobře. Přece jen to není mor,“ řekl Habsburk. Dodal, že se členy rodiny nemá přímý kontakt. Jak dlouho v karanténě zůstane, záleží podle něj na výsledcích dalších testů.

Karel Habsburský se narodil v roce 1961 jako nejstarší syn Otty Habsburského a vnuk posledního rakouského císaře Karla I., který byl také českým a uherským králem.

Do Rakouska se poprvé dostal v roce 1968, krátce předtím byl pro část rodiny zrušen zákaz, který příjezd zapovídal. Karel Habsburský se angažuje v konzervativním Panevropském hnutí. Od 80. let je prezidentem jeho rakouské odnože. V politice spolupracoval s rakouskými lidovci. V letech 1996 až 1999 byl členem Evropského parlamentu. Jeho pověst poškodil skandál s nejasnými finančními toky pro Panevropské hnutí i jeho předvolební kampaň.
Má tři děti: Eleonoru, Ferdinanda a Glorii.

Loni na podzim v Rakousku prohrál soudní spor kvůli používání šlechtické předložky von. Soud ho za její používání již dříve pokutoval. Na vlastní webové stránce uváděl své jméno v němčině jako Karl von Habsburg, čímž se dopustil porušení zákona o zrušení šlechty z roku 1919. Rozsudek v listopadu 2019 potvrdil i ústavní soud.

POSLANCI RUSKA SCHVÁLILI NÁVRH NA ZMĚNU ÚSTAVY

Ruští poslanci ve středu v poměru 380 ku 43 hlasům schválili návrh ruské poslankyně za vládní stranu Jednotné Rusko Valentiny Těreškovové, který by umožnil Putinovi potřetí kandidovat na prezidenta. Podle Putina musí ústavní změny schválit Rusové v dubnovém referendu i ústavní soud.

Pro přijetí hlasovalo 380 poslanců, 43 bylo proti, jeden se zdržel, uvedla agentura Interfax a připomněla, že hlasovat proti slíbili komunisté. Ruská ústava umožňuje prezidentovi být v úřadu dvě po sobě jdoucí šestileté období. Bývalá kosmonautka Těreškovová chce, aby se zrušil zákaz opakovaných kandidatur na prezidentskou funkci.

„V jádru věci řeč není o něm (o Putinovi), ale o nás, o občanech a budoucnosti naší země. Proč se nakrucovat a chytračit, budovat nějaké umělé konstrukce. Musíme vše udělat čestně, otevřeně a veřejně,“ prohlásila s tím, že neví, zda sám Putin bude ve volbách v roce 2024 kandidovat. „Ale sama existence takové možnosti pro stávajícího prezidenta představuje vzhledem k jeho nejvyšší autoritě pro naši společnost stabilizující faktor,“ dodala.

Kvůli ústavnímu zákazu Putin po prvních dvou obdobích v čele státu se stal v roce 2008 premiérem, zatímco v prezidentské funkci jej na čtyři roky vystřídal Dmitrij Medveděv. Do Kremlu se vrátil na jaře 2012, přičemž mezitím novela ústavy prodloužila prezidentský mandát ze čtyř na šest let.

Jeho současný mandát skončí v roce 2024. Ruská média si všímají, že Putin před ruskými poslanci nevyloučil, že by opětovně kandidoval. Zdůraznil však, že změnu musí schválit Rusové v referendu i ústavní soud.
Vrchní vládce Putin? Ruská komise navrhuje nový titul hlavy státu

Stabilita, kterou by opakovaný mandát přinášel, může být v době krize přínosná, myslí si Putin, pokud však stát stabilní je, vhodnější je předání moci. „Je to nutné pro dynamiku rozvoje země,“ vysvětlil prezident.

„Přesto se domnívám, že není vhodné odstranit z ústavy omezení počtu prezidentských mandátů,“ uzavřel Putin.
Ruský prezident v polovině letošního ledna předložil zákonodárcům návrh na ústavní změny. Dodatky mají posílit pravomoci parlamentu při vytváření nové vlády nebo například zakázat vysokým hodnostářům dvojí občanství či trvalý pobyt v cizině.

Kromě toho se v základním zákonu má objevit zmínka o Bohu, o sňatcích jako svazku muže a ženy, o státotvorné roli ruského národa a jazyka či neodcizitelnosti ruského území.

Prominentní členové vládní strany opakovaně zdůraznili, že z voleb za čtyři roky vzejde nový prezident. K tomu jsou však skeptičtí zástupci opozice i nezávislí ruští politologové, podle kterých je hlavním smyslem změn udržet Putina i nadále u moci. Ruská opozice hodlá v sobotu 21. března demonstrovat. O ústavních změnách budou Rusové rozhodovat v referendu 22. dubna 2020.

V AFGHÁNISTÁNU SLOŽILI PŘÍSAHU DVA PREZIDENTI, VÝSLEDKY ZPOCHYBŇUJÍ

Ašraf Ghaní, vítěz afghánských prezidentských voleb, byl v pondělí odpoledne místního času uveden do úřadu. V tentýž den však zorganizoval svou vlastní inauguraci i jeho protivník Abdulláh Abdulláh, který výsledek voleb neuznává. V době ceremonií byly podle agentury AFP v Kábulu slyšet dva výbuchy.

Nejasnosti okolo prezidentského úřadu komplikují afghánský mírový proces. Spojené státy podepsaly koncem února mírovou dohodu s islamistickým hnutím Tálibán a v nejbližších dnech by mírové rozhovory s tímto povstaleckým hnutím měla zahájit i afghánská vláda. Kdo ji na jednání bude reprezentovat, zůstává otázkou.

Ghaní v pondělí složil přísahu v prezidentském paláci v Kábulu. Ceremonie se účastnilo mnoho zahraničních diplomatů včetně speciálního vyslance USA Zalmaye Khalilzada, který se předtím snažil spor mezi oběma rivaly urovnat. Inaugurace Ghaního oponenta Abdulláha Abdulláha se odehrála přibližně ve stejnou dobu. Podle informací agentury AFP se obřad konal v jiné části prezidentského paláce.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo po obou inauguracích vydal prohlášení, ve kterém podle Reuters zdůraznil, že Spojené státy se staví proti všem snahám vytvořit v Afghánistánu paralelní vládu. „Rozhodně odmítáme jakékoli kroky k ustavení paralelní vlády a použití síly k vyřešení politických neshod,“ uvedl Pompeo.

Prezidentské volby se v Afghánistánu uskutečnily v září 2019, oznámení výsledku ale bylo několikrát odloženo kvůli obviněním z rozsáhlých podvodů, sporům a technickým obtížím.

Prezidentem Afghánistánu bude dál Ghaní, na výsledek se čekalo od září

V únoru letošního roku volební komise oznámila, že mandát těsně obhájil dosavadní prezident Ghaní, který získal 50,64 procenta hlasů. Jeho dlouhodobý protivník Abdulláh ale výsledek s poukazem na podvody neuznal a prohlásil se sám vítězem.

Podobná situace nastala při prezidentských volbách v roce 2014, kdy Abdulláh také zpochybnil vítězství Ghaního. Prezidentští kandidáti tehdy nakonec podepsali dohodu o rozdělení moci: Ghaní se stal prezidentem a Abdulláh získal nově vytvořenou funkci „výkonného premiéra“ a stal se tak šéfem vlády.