iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Námitky proti dr. Fremrovi z Haagu na NS? Zákulisní boje?

Ačkoliv se jednu chvíli mohlo zdát, že je ohledně nového předsedy Nejvyššího soudu (NS) „vymalováno“, tak není. Podle všech indicií totiž prezident Miloš Zeman neakceptoval nápad Marie Benešové na jmenování Roberta Fremra. Důvodů může být hned několik. A, samozřejmě, není vyloučeno, že paní ministryně, pro niž má pan prezident nepochybně slabost, nakonec svého dosáhne. Ale prozatím je situace taková, že si Fremr v Haagu do Brna nebalí.

Miloš Zeman už učinil nedobrou zkušenost při minulém výběru předsedy NS, z něhož měl (do jisté míry oprávněný) pocit manipulace. Tehdejší předsedkyně soudu Iva Brožová vyjádřila některým brněnským justičním špičkám ochotu odejít, přičemž podmínkou bylo, že se jejím nástupcem nestane místopředseda Roman Fiala.

Už tehdy měl být jako její nástupce coby favorit osloven také Robert Fremr, ale ten odmítl, neboť byl v Haagu poměrně krátkou dobu. Pavel Rychetský s Josefem Baxou tak „vymysleli“ Pavla Šámala, soudce s nepopiratelnou odbornou autoritou, leč se sklony k choleričnosti. Miloš Zeman byl pak postaven před hotovou věc a nechtěl-li, aby v čele soudu pokračovala Brožová, musel předložené řešení akceptovat. Manipulaci Zeman ovšem nemá rád, což pak vedlo k postupnému ochladnutí vztahů s oběma aktéry.

JUDr. VÁLKOVÁ /NEZNALA PRÝ DR. URVÁLKA/, SMRT HORÁKOVÉ/, MĚLA BÝT V ČELE NS?

Bohužel pro Fremra, paní ministryně po úspěchu s prosazením Luboše Dörfla do čela Vrchního soudu v Praze pojala záměr podobně instalovat na Nejvyšší soud i jeho. Začala tudíž vést v jeho prospěch propagační kampaň skrze média, a to bez ohledu na to, že ve výběru šéfa nejvyšší soudní instance v zemi nemá vůbec žádnou aktivní roli.

To je stále jedna z mála výhradních kompetencí hlavy státu. Nepomohlo ani to, že ve svém tažení za Fremra ho Benešová jako budoucího předsedu NS neváhala představit premiérovi Andreji Babišovi, což mohl prezident Zeman vnímat taktéž jako manipulaci. Na stranu druhou, Babiš před šesti lety nesl velmi nelibě, když se o výběru Šámala dozvěděl až když bylo hotovo, což pak jen zvýšilo jeho nedůvěru k tehdejší ministryni Heleně Válkové.

Dá se nyní očekávat, že v rámci zvýšení tlaku na prezidenta budou některým médiím se sklonem k justičnímu svazáctví předhozena jména možných Fremrových „protikandidátů“. Vzhledem k uzavřenosti justičního prostředí budou tito lidé vytaženi jako pověstní králíci z klobouku a novináři, kteří o justici píší jen jednou za rok, když jim zrovna někdo něco pošeptá, se budou zasvěceně zaobírat jejich kariérami.

Bude to opět smutný pohled na úroveň takové debaty.

Benešová se svým dosavadním postupem snaží také eliminovat vliv prezidentova okolí na výběr předsedy NS, což se jí u předsedy VS opticky podařilo. Leč, jen opticky, protože pokud někomu vděčí Luboš Dörfl za funkci předsedy, je to primárně Jan Sváček, který kandidaturu jednoduše vzdal. Benešová tak vytvořila situaci, kdy o Fremrově předurčení pro roli Šámalova nástupce nepochybuje skoro nikdo. S výjimkou prezidenta Zemana, a to na just, a z principu.
Což, jak víme, bývá u těchto osob důvod nejpádnější. Petr Dimun, ceskajustice.cz

TOP 10 ADVOKÁTNÍCH KANCELÁŘÍ, VE ZTRÁTĚ JEN SKILS KARLA MUZIKÁŘE

Velkým advokátním kancelářím se ekonomicky daří skvěle. Česká justice vytvořila žebříček top advokátních kanceláří podle tržeb z veřejně přístupné Sbírky listin webu ministerstva spravedlnosti za doposud poslední zpracované období roku 2018. Doplnila i některé údaje z registru smluv.

Z kompletních údajů vyplývá, že největšími advokátními kancelářemi jsou Dentons a Havel & Partners. Nejlepší poměr hospodářského výsledku k tržbám má Brož, Sokol & Novák. Poměrně platí tato advokátní kancelář také nejvíce na daních z příjmů, téměř 10% ze svých tržeb. Z veřejných zakázek přitom dostala podle registru smluv v daném roce pouze 700 tisíc. Jediná kancelář z výčtu, která vytvořila v roce 2018 ztrátu, byla Skils vedoucího partnera Karla Muzikáře. Při čtyřsetmilionových tržbách prodělala 15 milionů a odvedla na dani z příjmu pouze 116 tisíc korun. Podle registru smluv je přitom významným dodavatelem veřejných zakázek.

Dentons měli v roce 2018 tržby přes miliardu korun a zisk před zdaněním přes 108 milionů korun. Na druhém místě se umístila AK Havel & Partners s tržbami přes 660 milionů korun. Vede žebříček zisku před zdaněním s 196 miliony. Na daních v ČR odvedla přes 40 milionů korun. Pomyslný bronz v tržbách pak za rok 2018 drží AK Skils s tržbami téměř 410 milionů korun. Přestože v tržbách byla Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák až na devátém místě s 213 miliony, co se ziskovosti týče, byla druhá nejúspěšnější s 135 miliony hospodářského výsledku před zdaněním. Česká justice také zmapovala objem veřejných zakázek u předních českých advokátních kanceláří. V roce 2018 největší objem tržeb vyplývající z registru smluv měla AK Havel & Partners. Bylo to přes 123 milionů korun. Přes 40 milionů korun pak ze smluv s veřejným sektorem měly advokátní kanceláře Rowan Legal, Císař, Češka, Smutný nebo Skils, ceskajustice.cz

NOC PRÁVA, NÁVŠTĚVNÍCI NA NSS

Výjimečná příležitost se v pátek naskytla veřejnosti při příležitosti Noci práva. Kdo chtěl, mohl si v doprovodu soudců a jejich asistentů zevrubně prohlédnout budovu Nejvyššího správního soudu, jeho jednací síně, plenární sál, podívat se do netradičně pojatého vnitrobloku i do knihovny. Zájemci se ale mohli zapojit i mnohem aktivněji. Umožnila jim to čtyři simulovaná soudní jednání, kde řešili případy, které v minulosti Nejvyšší správní soud rozhodoval. V nich vystupovali soudci v rolích soudců a návštěvníci v rolích žalobců nebo žalovaných.

Dalších několik desítek účastníků si dobrovolně lámalo hlavy při soudním kvízu. Otázky, v některých případech i trochu humorně laděné, se týkaly nejen fungování soudu – např. kolik u něj pracuje soudců – ale úkolem bylo také odpovědět na otázky o správním soudnictví obecně – třeba kolik procent ze všech soudců v České republice tvoří soudci správních soudů.

Zaplněný plenární sál sledoval debatu moderovanou místopředsedkyní soudu Barbarou Pořízkovou. Hostem byla prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová, která až do roku 2018 u Nejvyššího správního soudu působila. Kromě ní se s osobním pohledem na právo, soudnictví i svou práci u tohoto soudu zapojili také soudci Zdeněk Kühn, Tomáš Rychlý a Karel Šimka.

Stejně jako loni při Noci práva zaujal netradiční pohled na Nejvyšší správní soud zachycený v dokumentu z roku 2018, kdy soud slavil své 15. „narozeniny“. Úplnou novinkou pak byla možnost „vox populi“ hned při příchodu na soud, kde lidé mohli hlasovat, jak by rozhodli v konkrétním případu týkajícím se zápisu jména dítěte do matriční knihy narození. Jejich úkolem bylo rozhodnout, zda matriční úřad postupoval v souladu se zákonem, či nikoliv.

„Akce se účastníme, protože soud je službou veřejnosti, a při této příležitosti má veřejnost ojedinělou možnost se s jeho fungováním seznámit opravdu zblízka,“ uvedla místopředsedkyně soudu Barbara Pořízková s tím, že „na průběhu Noci práva se na Nejvyšším správním soudu podílelo 11 soudců a s nimi i přes 35 dalších zaměstnanců, zejména asistentů soudců“.

Na Noc práva přišlo na Nejvyšší správní soud cca 130 účastníků.

Noc práva organizuje spolek Nugis Finem, který se inspiroval francouzskou La nuit du droit. Akce je oslavou vyhlášení a nabytí účinnosti první ústavy ČSR dne 6. března 1920, tedy Ústavní listiny Československé republiky z 29. února roku 1920, ceskajustice.cz

VE VĚZNICÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮM MĚŘIT TEPLOTU

Některé státy, například Itálie nebo Slovensko, zakázaly v souvislosti s koronavirem návštěvy ve věznicích Foto: Pixabay
Vězeňská služba (VS) zavedla kvůli nebezpečí šíření nákazy koronavirem povinné bezkontaktní měření tělesné teploty u všech, kdo vcházejí do věznic či detenčních ústavů. K zákazu návštěv odsouzených nepřistoupila.

„V případě, že u příchozí osoby bude zjištěna tělesná teplota vyšší než 37 °C, nebude moci do těchto objektů vstoupit. Vězeňská služba ČR proto informuje osoby, které pociťují respirační či jiné zdravotní obtíže, aby nejezdily na návštěvy za vězněnými osobami,“ sdělila mluvčí Petra Kučerová.

„Vězeňská služba je v tomto ohledu potencionálně zranitelnou institucí, jelikož ji na rozdíl od škol, řady úřadů, továren a některých dalších institucí nelze uzavřít a její chod musí být za jakékoliv situace z důvodu bezpečnosti zachován. Proto k celé věci přistupujeme velmi zodpovědně,“ zdůraznila Kučerová. Dodala, že sbor přijatá opatření průběžně vyhodnocuje a je připravený reagovat na případné změny situace i na krizový stav v případě vypuknutí epidemie.

Některé státy, například Itálie nebo Slovensko, zakázaly v souvislosti s koronavirem návštěvy ve věznicích. V Itálii reagovala část vězňů vzpourou a nepokoje si od víkendu vyžádaly již osm mrtvých. Šest vězňů zemřelo v Modeně, jeden ve Veroně a jeden v Alessandrii. Podle listu Il Messaggero k dnešnímu poledni protesty vypukly v 27 nápravných zařízeních.

V ITÁLII 8 MRTVÝCH VĚZŇŮ, VZPOURA KVŮLI KORONAVIRU

Vzpoury v italských věznicích, které vypukly o víkendu kvůli opatřením proti šíření nového typu koronaviru, si vyžádaly již osm mrtvých. Informovala o tom dnes místní média. Šest vězňů zemřelo v Modeně, jeden ve Veroně a jeden v Alessandrii. Trestanci se bouřili hlavně kvůli zákazu návštěv ve věznicích. Podle listu Il Messaggero k dnešnímu poledni protesty vypukly v 27 nápravných zařízeních.

Vězni, kteří zemřeli ve Veroně a Alessandrii, využili vzpoury, dostali se do ošetřoven a předávkovali se léky, které tam vzali. Předávkování léky je pravděpodobnou příčinou úmrtí také dvou vězňů z Modeny. Jeden další zemřel kvůli problémům s dýcháním. Přesná příčina smrti ale není jasná. Tři modenští vězni zemřeli po převozu do nemocnice. U nich se média o příčině úmrtí nezmiňují. Šest dalších vězňů je v nemocnici ve vážném stavu.

Příčinou nepokojů byla podle deníku La Repubblica omezení přijatá ve snaze zastavit šíření epidemie nového koronaviru v Itálii. Vězni měli obavy z toho, co se děje venku, a vyjadřovali nespokojenost s izolací a se zákazem návštěv. V neděli brzy odpoledne se vězni v Modeně zabarikádovali. Při potyčce byli zraněni dva příslušníci bezpečnostních složek a 20 zaměstnanců muselo vězení opustit.

Kromě severoitalské Modeny nepokoje propukly také ve věznicích ve městech Neapol, Alessandria či Pavia. Ve Frosinone zhruba 80 kilometrů jižně od Říma se zabarikádovala asi stovka trestanců, proti kterým zasáhla policie. Vězni sestavili seznam požadavků, který obsahoval i povolení návštěv příbuzných. Z věznice ve městě Foggia se podařilo několika trestancům uprchnout, ostraha je ale brzy dopadla. Uprchnout z vězení se pokusili také trestanci ze zařízení v Palermu; v Miláně se podařilo vězňům dostat na střechu.
Podle policejních odborů se v Pavii dva dozorci načas stali rukojmími vězňů, kteří jim sebrali klíče a otevřeli desítky cel. Na místo musely být přivolány posily.

Italská organizace Antigone, která se zabývá ochranou práv vězňů, dnes zdůraznila, že italské věznice jsou přeplněné. Do italských věznic se podle ní vejde necelých 51.000 trestanců, v současnosti v nich je ale více než 61.000 osob.
Itálie v noci na neděli zavedla na severu země řadu přísných opatření, která mají pomoci zabránit šíření epidemie koronaviru. V zemi se podle dnešní bilance dosud nakazilo 7375 lidí a 366 osob zemřelo. Nejvíce zasažená je severoitalská Lombardie, vlastní případy však potvrdilo všech 20 italských regionů.

SPOR O KOČÁREK, ŽENA KOUSLA PILOTA

Soud v anglickém Uxbridge řeší kauzu dvou žen, které měly loni v květnu kousnout a kopnout kapitána letadla švýcarského leteckého dopravce Swiss International Air Lines. Matka s dcerou se s pilotem linky Curych–Londýn dostaly do sporu poté, co jim palubní personál odmítl vzít na palubu dětský kočárek a nechal ho uložit do nákladního prostoru.

Ženy obvinění, kvůli němuž stanuly před soudem, odmítají a tvrdí, že agresivní byl naopak pilot. K incidentu došlo v květnu minulého roku po přistání v Londýně. Henrietta Mitaiareová, která cestovala se svou matkou Mary Robertsovou a malou dcerou, chtěla při nástupu v Curychu na palubu letadla vzít kočárek. Ten však patřil do nákladního prostoru, uvádí britský list The Times.

Vedoucí kabiny řekla před soudem, že Mitaiareová odmítala dát kočárek na určené místo s tím, že je „to příliš drahé“. Žena se kvůli tomu hádala s letištním personálem, než ji uklidnila její matka. Situace ale měla eskalovat po příletu do Londýna. Tam ženy po stevardce požadovaly jména švýcarských zaměstnanců letiště, aby na ně mohla podat stížnost. Hádku slyšel i kapitán letadla, který vyšel z pilotní kabiny a přerušil ji.

Následně Mitaiareovou vyzval, aby odešla. Když se jí dotkl, žena nad sebou ztratila kontrolu. Podle prokurátorky žena dostrkala kapitána zpět do pilotní kabiny, kde s ním začala zápasit. Její matka pak do kokpitu vstoupila také. S výkřiky: „Jdi pryč od mé dcery“ měla do ležícího kapitána kopat.

Kapitánovi a palubnímu personálu se nakonec podařilo ženu zpacifikovat. Podle kopilota se kapitán správně řídil Tokijskou úmluvou, jež umožňuje pilotovi letadla zakročit proti jedinci, který představuje hrozbu nebo nebezpečí pro lidí na palubě. „Použil sílu jen proto, aby jí zabránil v útoku. Neudeřil ji,“ prohlásil kopilot letounu.

Druhá strana popisuje incident jinak. Mitaiareová tvrdí, že kapitán se jí silou dotkl na rameni. Proto vytáhla svůj telefon, aby ho mohla nahrát. „To ho rozčililo. Sáhl po mém telefonu a pokusil se ho vzít do kokpitu,“ řekla podle stanice BBC před soudem.

Mezi ní a kapitánem se poté strhla bitka. Údajně ji chytil za vlasy a klekl si na ni. Mitaiareová se bála, že ztratí vědomí, a pilota kousla. „Veškeré mé činy během hádky byly v sebeobraně. Velkou část z nich jsem učinila ve stavu extrémního strachu,“ hájila se před soudem žena. Přivolaná policie obě ženy zadržela. Obvinila je z útoku na kapitána a neuposlechnutí jeho příkazů. Soudní proces stále pokračuje.