iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Směnky: Kočner, Rusko: Prokurátor SR žádá 20 let vězení

Slovenský prokurátor navrhl soudu shodné tresty 20 let vězení pro kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera i exministra hospodářství a bývalého šéfa soukromé televize Markíza Pavola Ruska v případu padělání směnek v hodnotě zhruba 69 milionů eur, tedy asi 1,73 miliardy korun.

Prokurátor to řekl u soudu při své závěrečné řeči, ve které se rovněž vyslovil pro uložení pokuty 300 000 eur (7,5 milionu korun) Kočnerovi. Obhajoba navrhla zamítnutí obžaloby. Zatím není známo, kdy soud vynese verdikt. Proplacení zmíněných směnek požadovala i od Markízy jedna z firem Kočnera, který v jiném případu čelí obžalobě z objednání předloňské vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka.

Rusko podle prokuratury zmíněné směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy už nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko dlužné úpisy vystavil jako fyzická osoba a zároveň podepsal za Markízu, která se tak stala ručitelem. Vzhledem k tomu, že Rusko jako hlavní dlužník ze směnek nyní vystupuje na veřejnosti jako nemajetný, povinnost proplatit je by zůstala Markíze.

„Je vyloučeno, aby směnky (v době svého údajného vystavení) existovaly. Nikdo je neviděl,“ řekl u soudu prokurátor Ján Šanta s odvoláním na výpovědi svědků. Dodal, že motivem padělání směnek byly „hamižnost a mamon“ Kočnera poté, co zjistil, že jiní spolumajitelé Markízy dostali za prodej svých podílů v televizi více peněz než Rusko.

Po Kuciakovi má Kočner další kauzu. Padělání směnek za 1,8 miliardy popírá

Znalkyně, která zkoumala Ruskovy podpisy na směnkách, dříve u soudu vyjádřila přesvědčení, že jsou až z období po roce 2013. Advokáti Ruska i Kočnera kromě jiného tvrdili, že v procesu byla porušena práva obhajoby. Stěžovali si, že soud nepředvolal další svědky a znalce a že nebyly prozkoumány všechny listiny, jak to sami navrhovali. Jeden z obhájců také zpochybnil znalecký posudek zmíněné znalkyně.

Rusko se u soudu hájil tím, že vystavení směnek bylo součástí urovnání finančního sporu s Kočnerovou firmou Gamatex v době, kdy byla podle něj ohrožena vysílací licence pro Markízu. V rámci sporu se Kočner ještě v roce 1998 neúspěšně pokusil převzít kontrolu nad televizi Markíza prostřednictvím pracovníků bezpečnostní agentury. Podle Šanty zmíněný spor byl ovšem urovnán jinou dohodou v hodnotě 80 milionů tehdejších slovenských korun.

Bratislavský okresní soud předloni Ruskovi i Markíze uložil, aby jednu ze zmíněných směnek proplatili, krajský soud ale rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání Markízy loni přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.

Padělané směnky za miliardy. Na Slovensku začal soud s Ruskem a Kočnerem

Kontroverzní směnky nebyly zahrnuty do účetnictví Markízy ze skupiny Central European Media Enterprises, na jejímž převzetí se loni dohodla investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Podle dříve uniklých přepisů komunikace z Kočnerova mobilního telefonu se podnikatel snažil získat starší tiskárnu i papír a s Ruskem také koordinoval výpovědi v civilním sporu o proplacení směnek, byť oba v něm stáli na různých stranách.
Přepisy také poukázaly na to, že Kočnerovi v soudním sporu o proplacení jednoho z dlužných úpisů pomáhala již bývalá náměstkyně na slovenském ministerstvu spravedlnosti Monika Jankovská. Někdejší politička Jankovská, které byl po její rezignaci na místo náměstkyně pozastaven výkon soudcovské funkce, kontakty s Kočnerem popřela. Zmíněné informace z Kočnerova mobilního telefonu získala policie při vyšetřování Kuciakovy vraždy.

PELLEGRINI PLATÍ REKLAMU ZE STÁTNÍCH PENĚZ?

Protikorupční organizace Transparency International kritizuje předsedu slovenské vlády Petra Pellegriniho kvůli jeho rozhovoru pro časopis Slovenka. Tvrdí, že premiér si interview v podstatě zaplatil pomocí grantu určenému pro sdružení, které vede vydavatelka spolu s šéfredaktorkou časopisu.

Rozhovor s Pellegrinim vyšel minulý týden. Premiér se objevil i na titulní straně časopisu, který si každý týden na Slovensku kupuje zhruba 30 tisíc lidí. Předseda vlády se rozhovorem v titulu určeném hlavně pro ženy sám pochlubil na své facebookové stránce.

Slovenská pobočka Transparency International (TI) tvrdí, že na rozdíl od ostatních politiků Pellegrini dostal „exkluzivní promo“ na čtyřech stránkách titulu, kde se běžně ostatní politici na přední stranu nedostávají a rozhovory s nimi jsou označovány jako placená reklama.

Organizace také upozornila, že minulý týden se v registru smluv objevil dar přímo z rozpočtové rezervy slovenského předsedy vlády, z nějž část nakonec skončí právě u vydavatele Slovenky. Smlouva daruje 50 tisíc eur (přes 1,2 milionu korun) spolku, který se stejně jako zmíněný časopis jmenuje Slovenka, a za účelem podpory projektu nazvaného Den kroje 2020 v Bánské Bystrici.

Toto občanské sdružení přitom vede vydavatelka stejnojmenného časopisu Mária Reháková spolu s jeho šéfredaktorkou Máriou Mikovou, která je i spoluautorkou rozhovoru s Pellegrinim. Podle zveřejněné smlouvy pak jde polovina z grantu na propagaci akce Den kroje 2020 právě v časopisu Slovenka a v dalších médiích z vydavatelství vedeného Rehákovou.
Reklama placená ze státního rozpočtu, zlobí se TI

„Jinými slovy, Pellegrini poslal 25 tisíc eur ze státního rovnou do kapsy vydavatele Slovenky. Z rezervy, která má sloužit na krizové účely,“ uvedla TI.

Organizace časopisu vytkla i otázky, které premiérovi autoři rozhovoru pokládali. Zazněly dotazy jako „Kampaň je v plném proudu, na post premiéra má zálusk vícero politiků. Vy jste si lidi, podle vás, získal čím?“ či „Říkáte to s lehkostí, ale být spontánní a snažit se o upřímnost je dar. To se nedá naučit...“. Zazněla i otázka: „Vaše aktivita přináší výsledky. Asi v tom duchu, co dáš, to také dostaneš, jak ukazuje nejnovější průzkum, podle kterého si Vás lidé opět dokážou představit v roli premiéra“.

Redakce časopisu se k celému případu vyjádřila pouze v komentáři u premiérova příspěvku na Facebooku. „Slovenka vždy byla a je pro všechny lidi. Snažíme se přinášet upřímné a lidské příběhy a rozhovory. Herci či politici jsou také jen lidé a myslíme si, že cestou korektních rozhovorů zachováváme možnost volby, která je na každém z nás,“ stojí v komentáři.

Na to však mnoho lidí na Facebooku zareagovalo spíše rozčíleně. „Vy jste se snad vrátili do období normalizace,“ stojí v jednom z komentářů. „Konec, ruším předplatné,“ napsal další z rozzlobených čtenářů. Jedna z komentujících dokonce napsala, že kvůli článku poslala podnět Státní komisi pro volby a kontrolu financování politických stran.

Mluvčí slovenského premiéra tvrdí, že se o žádnou PR akci nejednalo a šlo o standardní rozhovor. Pellegrini podle ní o udělení dotace rozhodl již minulý rok v prosinci. „My v Transparency si určitě nehrajeme na to, že rozhovory politiků v médiích se dějí jen tak bez příčiny,“ reagovala organizace.

V Bratislavě se žije v bublině, myslí si Pellegrini

Na Slovensku v minulých dnech vzbudil pozdvižení premiérův výrok na tiskové konferenci, kde se kriticky vyjádřil k lidem žijícím ve slovenském hlavním městě a ke Slovákům v zahraničí. „V Bratislavě se nežije skutečný život,“ řekl. Podle něj statisíce Slováků v hlavním městě žijí v jedné velké bublině a nechápou, jak se mají lidé ve zbytku země.
„Mnozí, kteří tu žijí, ani netuší, jak se reálně žije za průměrný plat nebo minimální mzdu,“ dodal. Podobně smýšlí také o Slovácích v zahraničí, ti podle něj také nežijí „skutečný slovenský život“.

Premiérův výrok hned vyvolal reakce na sociálních sítích:

Podle slovenských médií však poměrně velká část současných obyvatel Bratislavy, včetně Pellegriniho, do města přišla z ostatních regionů. Premiér se tím podle mnoha lidí snaží oslovit voliče mimo metropoli, aby dali hlas jeho straně Smer-SD. Ta totiž nemá v Bratislavě dlouhodobě příliš mnoho voličů a snaží se tedy vliv města, kde žije přes 400 tisíc lidí, snížit.

Pellegrini tak svým výrokem v určitém smyslu navázal na svého předchůdce ve funkci předsedy vlády, Roberta Fica. Ten se však v roce 2018 vyjádřil v úplně opačném duchu a řekl, že na východě Slovenska nic není.„Představa, že by měla mafie zájem o východní Slovensko je absurdní, protože tam nic není,“ řekl doslova na tiskové konferenci během návštěvy komise europoslanců na Slovensku.

SOUDY ZTRÁCEJÍ ZNALCE, NÍZKÉ ODMĚNY

Soudních znalců ubývá. Ti současní stárnou a noví se do oboru příliš nehrnou. Příští rok začne platit nový zákon o znalcích, který odborníci kritizují a znaleckou činnost kvůli němu někteří ukončují nebo o tom uvažují. Vlivem nedostatku a vytížení odborníků se prodlužuje i soudní řízení. „Mohlo by dojít ke kolapsu justice,“ upozorňuje jeden ze znalců.

Bez znalce se soud neobejde. Vyloží mu symboly extremistů, psychiku obžalovaného nebo způsob provedení vraždy. Jenže soudních znalců ubývá. Ti současní stárnou a noví se do oboru příliš nehrnou. V Česku je 8 186 soudních znalců. Za posledních 13 let ubyla čtvrtina a odcházejí další. Jsou i obory, ve kterých soudní znalci vůbec nejsou. Třeba obor jaderná fyzika nemá ani jednoho zapsaného znalce.

Soudní znalec

• Vypracovává znalecké posudky nebo jinou odbornou činnost pro potřeby soudu, ale i jiných orgánů, institucí či osob.
• Pokud při konkrétním řízení není dostupný žádný zapsaný znalec, může jím být ustanoven i člověk, který v seznamu znalců není.
• K 5. únoru je jich 8 186, jejich úplný seznam najdete v databázi Ministerstva spravedlnosti.

Příští rok začne platit nový zákon upravující činnost znalců, který odborníci kritizují. Redakce iDNES.cz oslovila desítky expertů z různých oborů. Ti chování státu kritizují a spousta z nich činnost ukončuje nebo o tom uvažuje, přitom zákon má za úkol znalce v justici udržet. Největší přetížení potvrdili především znalci ze zdravotnických oborů.
Vlivem nedostatku a velkého vytížení odborníků se prodlužuje i soudní řízení. „V souvislosti s ukvapeně přijatým zákonem o znalcích bude skokový propad počtu znalců ještě větší než na přelomu letošního roku. Stát legislativně šlape jako slon v porcelánu,“ řekl iDNES.cz předseda Komory soudních znalců Vladimír Vácha.

„Za stovku nenajmete ani kopáče“

Většina znalců má znalecké posudky jako vedlejší činnost k běžnému zaměstnání. Odborníkům se znalectví finančně nevyplácí jako dříve. Podle nich je odměna „hanebná, směšná a tristní“. Hodinová mzda je stejná už sedmnáct let. Pohybuje se v rozmezí od 100 korun do 350 korun hrubého. Odměna se tedy ještě snižuje o srážky na daních a o sociální a zdravotní pojištění. „Za sto korun dnes nenajmete ani ukrajinského kopáče na stavbu,“ říká soudní znalec z oboru psychiatrie Jiří Pokora.

Za pochybení bude soudním znalcům hrozit až půlmilionová sankce

Nový zákon má odměny zvýšit, konkrétní částku upřesní až ministerská vyhláška. Podle resortu spravedlnosti by mohla být hodinová sazba 500 až 700 korun za hodinu. Zvýší se však i pokuty. Pokud znalec v něčem pochybí, hrozí mu sankce až půl milionu korun. Podle Váchy míra sankcí i za bagatelní pochybení převyšuje nízký profit z této činnosti. Půlmilionová pokuta může padnout třeba za pozdní dodání posudku.

A v poslední době několik znalců pochybilo do té míry, že se sami ocitli před soudem v roli obžalovaných. V Ostravě byli loni odsouzeni znalci Radek Matlach a Igor Fargaš za to, že zkreslili posudky v kauze vraha Petra Kramného.
Znalci si také budou muset zřídit povinnou pojistnou odpovědnost. Příležitostné znalce to však odrazuje. Znalecká práce je také časově náročná. Odborníci uvádějí, že nad jedním případem mohou trávit i několik týdnů. Často musí prostudovat odbornou literaturu nebo se poradit s kolegy.

Může zkolabovat justice, varují znalci

Znalecká činnost je pro odborníky většinou vedlejším výdělkem při hlavním zaměstnání a pro znalce nebude problém činnost ukončit. „Následky tohoto kroku mohou být pro naši justici katastrofální. Soudní jednání především u opatrovnických soudů se mohou protáhnout i na několik let. V horším případě by mohlo dojít k úplnému kolapsu některých částí naší justice,“ upozorňuje Pokora.

To popsala i advokátka Alexandra Floriánová, která se věnuje rodinnému právu. „Častým důkazním prostředkem v opatrovnickém řízení jsou posudky zabývající se psychickým stavem rodičů a nezletilých, jejich vzájemným vztahem a výchovnými kompetencemi rodičů,“ uvedla Floriánová s tím, že znalci jsou zcela přetížení a nařízení vypracování znaleckého posudku může rozhodnutí oddálit i o více než půl roku. Nedostatek znalců zaznamenávají i advokáti. Podle všech oslovených advokátů jsou soudní znalci přetížení a soudní řízení se čekáním na znalecký posudek prodlužuje.
Nedostatek znaleckých posudků pociťuje i advokát Marek Nespala. „Kvůli nedostatku znalců zejména v oblasti kybernetiky nebo dětské psychiatrie a sexuologie jsou trestní řízení na celé měsíce paralyzována. A to nemluvě o skutečnosti, že vždy nejméně jedna strana nebude se znaleckým závěrem spokojená, a tak si nechá pořídit znalecký posudek revizní. Pak nezbude než dva znalce rozsoudit supervizním posudkem,“ uvádí Nespala.

Ministerstvo: Zákon situaci zlepší

Oslovení znalci však svou práci dělají rádi a mrzí je, jaké kroky stát činí. Například znalkyně z oboru psychiatrie Marta Holanová uvádí, že díky znalectví se setkává s problematikou, která se v běžné praxi nevyskytuje. „Pokud však budu stále více stresována množstvím práce, termíny, pokutami a buzerována sankcemi, přezkušováním, zlehčováním odborné práce, pak mi nic nebrání se znalectvím skončit. Ostatně i nadále bude moje práce smysluplná, protože psychiatrů je málo a pacienti jsou ohleduplnější než stát,“ zakončila.

Ministerstvo spravedlnosti slibuje, že zákon situaci zlepší. „Odměna u řádně fungujícího znalce zcela pokryje náklad na povinné pojištění v jednotkách tisíc korun,“ slibuje mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Již schválený zákon o znalcích má platit od ledna 2021.

VLÁDA SR DO VOLEB PROSADÍ DÁLNICE ZDARMA A 13 DŮCHOD

Slovenská vláda schválila návrhy na zdvojnásobení dětských přídavků, zavedení 13. penze pro poživatele různých typů důchodů a zrušení dálničních známek. Podle opozice je to kupování hlasů voličů a opatření zatíží hospodaření státu pod vedením příštího kabinetu. Jedna ze tří koaličních stran předem ohlásila, že změny v sociální oblasti nepodpoří.

Kabinet premiéra Petera Pellegriniho hodlá zmíněná opatření v hodnotě stamilionů eur ročně prosadit na mimořádné schůzi sněmovny ještě do nadcházejících parlamentních voleb, které se v zemi uskuteční 29. února. Vyšší dětské přídavky od příštího roku a vyplácení jedné penze navíc poprvé již letos jsou dva ze tří bodů programu, se kterým vstoupila do předvolební kampaně nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD), jejímž volebním lídrem je místopředseda strany Pellegrini. Obě opatření by měla přijít stát v příštím roce dohromady na 777 milionů eur (19,4 miliardy korun) ročně, což odpovídá například zhruba polovině ročního rozpočtu ministerstva školství.

Zrušení dálničních známek, kterými stát zpoplatňuje jízdu osobních aut po dálnicích a rychlostních silnicích, zase z důvodu nedobudované dálniční sítě požadovala koaliční Slovenská národní strana (SNS). V příštím roce by tak stát po jejich zrušení přišel o 60 milionů eur (1,5 miliardy korun). Například roční dálniční známka stojí 50 eur (1250 korun).
Výše rodinných přídavků, na které má na pětimilionovém Slovensku nárok přes milion dětí, by měla stoupnout na 50 eur (1250 korun) z nynějších 24,90 eura (623 Kč) měsíčně. Třináctá penze, kterou Směr-SD sliboval již před deseti lety, by zase nahradila stávající vánoční příspěvek důchodcům, jehož výše závisí na výši důchodu. Dodatečná penze bude podle návrhu vyšší než zmíněný příspěvek, jehož nejvyšší částka loni stoupla na 200 eur (5000 korun), tedy na dvojnásobek předchozí sumy.

Čeká Slovensko po volbách zemětřesení? Šanci na úspěch má dvanáct stran

Opatření plánuje kabinet prosadit do voleb na mimořádné schůzi sněmovny ve zrychleném režimu. Ten vláda navrhla s odůvodněním, že bez schválení zmíněných změn by podle ní byla ohrožena základní lidská práva a svobody. Odborníci již dříve upozornili, že zmíněné předlohy nesplňují podmínky pro projednání návrhů ve všech třech čteních na jedné schůzi sněmovny.

Zvyšování dávek prosazuje vláda jen měsíc poté, co kabinet uložil ministrům a šéfům dalších úřadů dodržet letošní objem výdajů svých institucí na plánované úrovni z důvodu, že hospodaření státu se odchýlilo od plnění rozpočtových cílů. Pellegriniho vláda dříve ustoupila od svého cíle dosáhnout vyrovnaného hospodaření státu a pro tento rok naplánovala schodek veřejných financí odpovídající částce 0,49 procenta hrubého domácího produktu. Nezávislá rozpočtová rada ovšem upozornila, že bez schválení dodatečných opatření bude deficit mnohem vyšší.

Směr-SD je sice dlouhodobě nejpopulárnější stranou na Slovensku, jeho preference ale již několik let klesají. Tříčlenná koalice by podle sondáží neměla většinu ve sněmovně. Popularita koaliční SNS zase spadla těsně nad hranici pěti procent, jejíž zdolání ve volbách je pro jednotlivé strany podmínkou pro zisk křesel ve sněmovně. Třetí koaliční strana Most-Híd, která by se podle průzkumů do sněmovny již nedostala, už v úterý odmítla návrhy Směru-SD na zvýšení přídavků na děti a na zavedení dodatečné penze.

KOMISE ODKRYLA ČÁST DOPISU BABIŠE

Evropská komise odtajnila část dopisu, který předloni v listopadu zaslal tehdejší komisař Günther Oettinger premiérovi Andreji Babišovi kvůli jeho možnému střetu zájmů. V pasážích, které komise ponechala s ohledem na probíhající auditní řízení zakryté, Oettinger premiérovi radil, jak se střetu zájmů vyhnout, informoval ve středu web irozhlas.cz.

Český premiér Andrej Babiš s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou (6. února 2020) | foto: Reuters
Stránky rozhlasu uvádí, že redakci se podařilo získat Oettingerův dopis z listopadu 2018 celý, tedy i s textem těch částí, které komise zakryla. V nich se podle irozhlas.cz s odkazem na evropské nařízení o střetu zájmů píše, že premiér má nadále zájem na ekonomickém úspěchu holdingu Agrofert, který uložil do svěřenských fondů.

„Může tím být narušen nestranný a objektivní výkon vaší funkce coby premiéra ve vztahu k řízení Evropských strukturálních a investičních fondů, stejně tak by to mohlo mít dopad na skupinu Agrofert,“ napsal podle webu Oettinger.
Babišovi k vyřešení jeho možného střetu zájmů navrhl několik možných cest. Nejdříve Oettinger doporučil, aby předseda vlády Agrofert uložil do takzvaného slepého fondu či aby koncern přestal pobírat dotace. Tak by premiér podle komisaře ztratil na profitu koncernu ekonomický zájem.

Pokud by tak Babiš neučinil, měl by alespoň odstoupit z čela vládní rady pro eurofondy, zdržet se jakýchkoli rozhodnutí v souvislosti s dotacemi a určit, kdo z členů vlády jej bude na jednáních zastupovat. O některých z těchto variant už dříve informoval týdeník Respekt.

Podle něj Oettinger doporučil českému premiérovi tři způsoby, jakými by se mohl zbavit střetu zájmů. Měl by buď zpřetrhat své vazby i vazby své rodiny na holding, zajistit, aby Agrofert přestal přijímat dotace z evropských fondů, nebo se zdržet účasti na některých rozhodnutích.

Dopis poslal Oettinger krátce po tom, co se komise začala možným Babišovým střetem zájmů zabývat. Dokument byl však dosud tajný, zveřejnit ho nechtěl Brusel ani Úřad vlády. Komise psaní částečně uvolnila po stížnosti ombudsmanky Emily O’Reillyové, která se tím začala zabývat na žádost senátora Lukáše Wagenknechta (Piráti).
Eurokomisař v dopise radí Babišovi, jak se zbaví střetu zájmů

Zakryté pasáže dopisu EK zdůvodnila tím, že nemůže zveřejňovat žádné dokumenty k probíhajícímu auditu, aby tím neohrozila jeho konečný výsledek. Vzhledem k „výjimečným okolnostem“ však udělala v tomto případě výjimku a některé pasáže odtajnila.

Web irozhlas.cz připomněl, že Babiš do Bruselu v prosinci 2018 v odpovědi poslal dva dopisy. V prvním sliboval, že udělá všechno pro to, aby se vyhnul možnému střetu zájmů.

O týden později poslal druhý dopis, v němž tvrdil, že se na něj nové evropské nařízení nevztahuje. Přesto oznámil, že odstupuje z čela vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy. „Pokud by se měly řešit eurofondy, opustím zasedací místnost,“ napsal. Babiš od počátku jakékoli pochybení odmítá.

OKRADLI ČR O 180 MILIONŮ, NEPLATILI DANĚ ZA AGENTURNÍ ZAMĚSTNANCE

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) rozkryla rozsáhlou skupinu, která díky propracované síti okrádala stát na daních. Obcházení zákona se týkalo zaměstnávání agenturních pracovníků. Vlastníci agentur vytvořili skupinu společností, ve kterých vytvářeli fiktivní faktury, aby se vyhnuli platbě daně.

Kromě NCOZ se do operace s krycím názvem Prizma zapojili i kolegové ze Slovenska, a také pracovníci Finančně analytického úřadu a Finanční správy ČR. Věc dozoruje Městské státního zastupitelství v Praze. Pět obviněných v pátek skončilo ve vazbě.

„Podle našich závěrů měly personální agentury dodávat pracovníky, obvykle cizince, do řady výrobních podniků na území Česka. Aby se vlastníci těchto agentur vyhnuli odvodu daní, měli vytvořit rozsáhlou skupinu společností, které skrytě ovládali, a do nich měli dosadit nastrčené osoby,“ vysvětluje Jaroslav Ibehej, tiskový mluvčí NCOZ.

Podle policistů se skupině dařilo obcházet placení daní dlouhodobě. Samotná organizace měla několik stupňů, které by vytvořeny tak, aby se jednotlivé důležité články neznaly. V praxi to znamená, že nejnižší stupínky netušily, kdo krácení daní řídí.

„Prostřednictvím obchodních společností měly být vytvářeny fiktivní faktury, které měly být vkládány do účetnictví personálních agentur s cílem neodvádět státu DPH a daň z příjmů,“ popisuje Ibehej. Policie zasahuje od minulé středy. Do operace Prizma se zapojilo více než 200 lidí. Bylo provedeno 30 domovních prohlídek a policisté zadrželi celkem 23 osob. Obviněni jsou nejen z krácení daní, ale i z účasti na organizované zločinecké skupině, a také z praní špinavých peněz.

EXMINISTR ITÁLIE SALVINI MŮŽE BÝT SOUZEN, NEPOVOLIL VYLODĚNÍ UPRCHLÍKŮ

Italský exministr vnitra Matteo Salvini může být souzen kvůli únosu za to, že nepovolil okamžité vylodění migrantů. Rozhodli o tom senátoři, píše agentura Reuters. Šéfovi krajně pravicové strany Liga Severu hrozí až 15 let vězení a až osmiletý zákaz politické činnosti.

Výsledky hlasování mají být formálně zveřejněny v 19:00 SEČ. Reuters však na základě předběžného sečtení hlasů tvrdí, že většina senátorů hlasovala pro to, aby Salvini byl zbaven imunity. „Jsem pyšný na to, co jsem udělal,“ řekl ve středu Salvini novinářům před jednáním Senátu. „Naše ústava jasně říká, že ochrana vlasti je svatá povinnost italských občanů,“ dodal s tím, že věří v nestrannost justice.

Salvini po nástupu do úřadu ministra vnitra v červnu 2018 prosadil přísnou protiimigrační politiku, kterou mnozí Italové vítali, protože jejich země se tehdy potýkala s masovou migrační vlnou z Afriky.

Uzavíráním přístavů si ale Salvini, který byl ministrem do loňského září, vysloužil kritiku, protože migranti prchající před násilím a bídou z Afriky museli trávit několik dní, někdy i týdnů na palubách lodí. Dřívější vylodění umožnil obvykle jen několika migrantům se zdravotními potížemi.

Salvini povolil vylodění všech z lodě až poté, co země EU slíbily, že migranty převezmou. Podobnou praxi aplikuje i Malta, která se takto stejně jako Salvini už skoro dva roky snaží přimět EU k systémovému řešení.

Středeční rozhodnutí Senátu se týká kauzy, kterou má na starost soud v Katánii a v níž má být Salvini souzen kvůli případů z loňského července. Tehdy jako ministr vnitra nedovolil okamžité vylodění na 130 migrantů zachráněných ve vodách Středozemního moře. Desítky z nich, včetně těhotné ženy a dětí, musely všichni čekat v přístavu na palubě lodi pobřežní stráže Gregoretti, než několik zemí EU slíbilo, že je převezmou.

Podle agentura AFP Salviniho advokáti chtějí jako argument použít i to, že uzavírání přístavů nebylo jen individuální rozhodnutí Salviniho, ale že se na něm podíleli i ostatní členové tehdejší vlády. Tu tvořila koalice Salviniho Ligy a Hnutí pěti hvězd (M5S), než se jejich spojení rozpadlo kvůli Salviniho snaze vyvolat předčasné volby.

Šéf Ligy tak chtěl využít svých narůstajících volebních preferencí. Volby se ale nekonaly, protože M5S uzavřelo koalici s tehdy opoziční Demokratickou stranou (PD). Nová vláda už přístavy migrantům neuzavírá.

Salvini čelí obvinění kvůli nepovolení okamžitého vylodění migrantů ve více případech. Tento měsíc má senátní imunitní výbor hlasovat o zbavení imunity v případu lodi španělské nevládní organizace Open Arms, jíž Salvini dovolil vylodit stovku migrantů v Itálii loni v srpnu až po téměř třech týdnech, když to nařídila sicilská prokuratura.

Loni v březnu odmítl senátní imunitní výbor nechat hlasovat o Salviniho imunitě kvůli případu ze srpna 2018. Tehdy povolil vylodění více než stovky migrantů z lodě pobřežní stráže Diciotti po pěti dnech, když je slíbila převzít italská katolická církev, Irsko a Albánie.
V italském systému dvou rovnocenných parlamentních komor o imunitě zákonodárců rozhoduje Senát.

MAKEDONIE SCHVÁLILA VSTUP DO NATO

Severní Makedonie schválila přístupový protokol o svém přistoupení k NATO. Stalo se tak jen pár dní před plánovaným rozpuštěním parlamentu kvůli volbám chystaným na 12. dubna. Pro vstup do Aliance hlasovalo všech 114 přítomných poslanců. Pro plnohodnotné členství chybí balkánské zemi už jen poslední krok.

Ve stodvacetičlenném parlamentu hlasovalo pro členství v NATO všech 114 přítomných zákonodárců. Během krátké ceremonie byla před budovou parlamentu už také vztyčena vlajka NATO.„Aliance zaručuje pevné hranice pro bezpečnou budoucnost našich dětí, pro všechny naše občany,“ prohlásil premiér Oliver Spasovski s tím, že pro jeho zemi skončily časy nejistoty a nestability.

„Členství v nejsilnější vojenské a politické alianci světa je výsadou, ale také obrovskou odpovědností,“ konstatoval prezident Stevo Pendarovski.

Hlasování proběhlo nakonec o několik týdnů před plánovaným termínem, protože současný parlament by měl být kvůli dubnovým předčasným parlamentním volbám na konci tohoto týdne rozpuštěn. Opoziční konzervativci a nacionalisté, kterým nedávné průzkumy veřejného mínění připisují možný úspěch, jdou do dubnových voleb s jasnou proklamací, že chtějí směřování země zvrátit.

Rozšiřování NATO

Severoatlantickou alianci založilo v dubnu 1949 dvanáct zemí – Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Spojené státy a Velká Británie.
Od té doby proběhlo, podle článku 10 Washingtonské smlouvy, celkem sedm kol rozšíření, během nichž se Aliance rozrostla na současných 29 členů.

• 18. února 1952: Řecko a Turecko
• 6. května 1955: Spolková republika Německo - v reakci vytvořil Sovětský svaz a jeho spojenci organizaci Varšavské smlouvy
• 30. května 1982: Španělsko
• 12. března 1999: Česká republika, Maďarsko a Polsko; první rozšíření NATO po studené válce, kdy se k Alianci připojili bývalí členové Varšavské smlouvy
• 29. března 2004: Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko; šlo o největší kolo rozšíření
• 1. dubna 2009: Albánie a Chorvatsko
• 5. června 2017: Černá Hora
Aby se Severní Makedonie stala třicátou členskou zemí NATO, schází už jen jedna formalita. Přístupové protokoly schválily v uplynulých měsících parlamenty všech současných členů Aliance až na jediný - Španělska. Madrid kvůli vleklé vnitropolitické krizi i přes opakované předčasné parlamentní volby totiž prakticky osm měsíců neměl úřadující vládu. To se v lednu změnilo a obecně se nyní očekává, že Španělsko přístupový protokol ratifikuje počátkem března.

Protokol o přistoupení Severní Makedonie k NATO podepsal před rokem 6. února v Bruselu tehdejší makedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov s velvyslanci všech členských států Aliance. O dva dny později dokument ratifikoval jako první řecký parlament jako důkaz nových lepších vztahů obou zemí.

Pro plné členství musely protokol schválit parlamenty všech 29 současných členských států. Celý proces trvá obvykle několik měsíců až rok. Například nejmladší člen Aliance – Černá Hora – zahájila přístupové rozhovory v prosinci 2015. Za pouhé tři měsíce v březnu 2016 už podepisovala přístupové protokoly a ratifikace pak trvala do června 2017.
Makedonie čekala na pozvánku do NATO už od roku 2002. Prakticky šestnáct let Atény blokovaly zahájení přístupového procesu. Tvrdily, že toto pojmenování přísluší jen oblasti na severu Řecka a požadovaly, aby bývalá jugoslávská republika, která vznikla v roce 1991, užívala jiný název.

Skopje na mezinárodní scéně užívala proto název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM), pod kterým byla země na nátlak řecké diplomacie v roce 1993 také přijata do OSN. Více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i České republiky, zemi uznávalo i pod názvem Makedonská republika.

Spor v létě 2018 ukončila takzvaná Prespanská dohoda premiérů obou zemí Zorana Zajeva a Alexise Tsiprase o přejmenování země na Republiku Severní Makedonie či zkráceně jen Severní Makedonii.