iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Třičtvrtě mld. v Omnipolu a Junek skončil u majitele Hávy

V Omnipolu skončil šéf představenstva firmy, u které se ministerstvo spletlo v nákupní ceně o třičtvrtě miliardy. Zbrojařskou firmu Omnipol opouští Milan Jurek, dlouholetý důvěrník hlavního majitele Richarda Hávy a spoluarchitekt řady projektů společnosti. Firma odmítá, že by „padaly hlavy“ za nezvládnutí projektu pasivních sledovacích systémů od dceřiné společnosti ERA. Ministerstvo vzbudilo jejich nákupem za 1,5 miliardy obrovský rozruch, původně totiž uvádělo, že je pořídí za poloviční cenu.

Rozdíl v ceně vznikl údajně kvůli pouhé chybě úředníka. Po drtivé kritice způsobu nákupu sledovacího systému z úst premiéra Andreje Babiše (ANO) dnes rezignoval také náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Filip Říha.

„Informaci o ukončení činnosti pana Ing. Milana Jurka v orgánech společnosti Omnipol můžeme potvrdit. Stalo se tak k 28.1. 2020. Rozhodně vylučujeme, že by toto rozhodnutí bylo v souvislosti s jakoukoli konkrétní zakázkou. Odchod pana Jurka ze společnosti Omnipol proběhl po vzájemné dohodě a v přátelské atmosféře,“ uvedla pro Ekonomický deník Marika Přinosilová, ředitelka marketingu a komunikace Omnipolu. Jurek byl místopředsedou představenstva mateřského Omnipolu a předsedou představenstva pardubické firmy ERA, která je právě výrobcem pasivního sledovacího systému VĚRA. V obou funkcích skončil.

Některé zdroje ze zbrojařské branže mluví o tom, že se nenadálá personální změna udála poté, co se začalo kriticky mluvit o ceně pořízení pasivních sledovacích systémů VĚRA NG pro českou armádu a celkově nezvládnutém procesu akvizice, která dosáhla tragikomických rozměrů. „Samozřejmě jsem řval celý týden, když jsem četl, co píšou v médiích, a ptal jsem se, co to tam má ministr Metnar za pitomce, když jsou schopni dát pro info vládě neaktuální cenu a o té správné se neobtěžují vládu informovat a dozvídám se ji z médií?,“ napsal předseda vlády Babiš na svůj Facebook. Kritici mimo jiné poukazovali na to, že je cena pro „domácí“ armádu až 3 x vyšší, než pro Agenturu NATO. To však ministr obrany Lubomír Metnar i náčelník generálního štábu Aleš Opata odmítají. Podle nich jsou oba poptávané systémy nesrovnatelné a ten pro českou armádu je daleko komplexnější a mobilnější. Znalecký posudek, který by měl cenu ospravedlnit, však odmítají zveřejnit.

Zakázkou se minulý týden zabýval sněmovní Výbor pro obranu a zcela ji nedořešil. Poslanci dostali od zástupců armády a ministerstva detailní informace o zakázce, včetně materiálů, které jsou klasifikovány stupněm „Důvěrné“ a nestihli je detailně prostudovat. Usnesli se na tom, že detaily dořeší na svém příštím jednání 19. února. Poslance především zarazilo, že se o chystaném kontraktu, jehož výše není zanedbatelná, se nedozvěděli ani na výjezdním zasedání výboru, které se konalo 12. a 13. listopadu. Tedy pouhý den předtím, než zakázku schválilo kolegium ministra. Původně totiž poslanci schválili jen cenu přes 700 milionů. Poslanci jsou přitom běžně informováni o zakázkách nad 50 milionů korun.

Na přetřes také přišla otázka výběru znaleckého ústavu, který posuzoval, zda navrhovaná cena přes 1,2 miliardy bez DPH je obvyklá. Některým poslancům vadilo, že zástupci ministerstva nedokázali říct, jaké zakázky v oblasti znaleckých posudků již firma CETAG realizovala ani její zkušenosti z vojenského sektoru. Velké pochybnosti budí rovněž mimořádně nízká cena 216 tisíc za posudek vzhledem k ohromnému objemu zakázky. Ekonomický deník se tématu věnoval již v předchozím textu Ministerstvo obrany se zdráhá zveřejnit posudek k systému VERA NG. Ohledně samotného Milana Jurka dnes v byznysových kruzích zaznívají úvahy, že se stal jako zajímavý zdroj informací velmi cenným zbožím pro další zbrojaře, ale možná i pro zpravodajské služby a orgány činné v trestním řízení. Jiří Reichl, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

MÍSTO MINISTRA METNARA ODCHÁZÍ KVŮLI RADARŮM NÁMĚSTEK ŘÍHA

Ve středu rezignoval na funkci náměstka ministra obrany pro vyzbrojování Filip Říha. Řízením sekce bude do ukončení výběrového řízení na obsazení postu náměstka ministra obrany Lubomíra Metnara pověřen současný ředitel odboru řízení a podpory Lubor Koudelka. Upozornil na to jako první server Lidovky.cz.

„Říha po dohodě s ministrem obrany rezignoval k dnešnímu dni (ke středě) na funkci náměstka pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany,“ oznámil resort v tiskové zprávě.

Z funkce odstoupil po rozhovoru s ministrem obrany Lubomírem Metnarem. „Služební zákon samozřejmě nezná jinou formu. Bylo to po dohodě s panem ministrem,“ řekl LN Říha. Podle něj resort čelil neúnosnému tlaku.
„Žádnou chybu jsem neudělal. Dodržel jsem zákon v plném rozsahu, ale mediální tlak, který se zde konal, zanechával pachuť i na resortu obrany. To nebylo schůdné,“ dodal k důvodům, proč se rozhodl klíčovou pozici opustit.

Metnar se snažil obhájit armádní nákupy v poslaneckém klubu ANO. A právě tam zazněl požadavek na personální obměnu. Obrana čelila podezření z navyšování cen několika posledních nákupů. Šlo zejména o pořízení armádních radarů Vera NG za 1,5 miliardy korun, ačkoli loni Metnar vládu informoval, že nákup bude stát 780 milionů.

Zvýšení ceny se týkalo i nákupu armádních rušiček. Resort se od loňského října marně snaží vysoutěžit menší letoun pro vládní letku. Metnar přitom nedokázal tyto nákupy věrohodně obhájit.
Metnar musel Babišovi vysvětlovat nákup radarů, podle obrany není předražený

Metnarovo a Říhovo počínání kritizoval v sobotu na sociálních sítích také premiér Andrej Babiš právě kvůli zakázce na radarové rušičky a pasivní radary. Šéf rezortu obrany podle Babiše předložil vládě neaktuální cenu. Na stejné zakázce skončil i Říhův předchůdce Daniel Koštoval.

„Chybou tohoto nákupu totiž není prodražení, ale hloupý úředník, který nepřemýšlel a pan ministr si to nepohlídal. Fakt nevím, na co tam má náměstka pro vyzbrojování,“ napsal Babiš a dodal, že celou záležitost Metnar podle jeho soudu mediálně vůbec nezvládl.

„Jsem rád, že se v loňském roce podařilo uzavřít smlouvy u několika důležitých modernizačních projektů, mj. na vrtulníky, radary MADR nebo lehká obrněná vozidla Titus. Úkolem nového náměstka bude dohled nad probíhajícími a připravovanými zakázkami, ale i zlepšení externí komunikace, zejména s členy sněmovního výboru pro obranu,“ uvedl ve středeční tiskové zprávě ministr Metnar.

STÁT SE OMLUVÍ ZA ZEMANŮV VÝROK O ŠARAPATKOVI

Stát se musí omluvit za výrok prezidenta Miloše Zemana o jeho bývalém poradci Zdeňku Šarapatkovi. Dnes o tom pravomocně rozhodl odvolací pražský městský soud. Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost, ten ale z úřadu vlády v době, kdy ho Zeman vedl, odešel po dohodě. Za Zemanův výrok se musí omluvit ministerstvo financí, přímo hlavu státu totiž zažalovat nelze. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček napsal, že Pražský hrad nebude rozhodnutí soudu komentovat.

Odvolací senát dnes potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 z května loňského roku. Ministerstvo musí podle pravomocného rozhodnutí zaslat Šarapatkovi doporučený dopis s omluvou do sedmi dnů od právní moci rozsudku.
„Soud prvního stupně konstatoval, že pronese-li prezident republiky nepravdivý výrok, nemůže se jednat o postup správný a s takovýmto hodnocením se odvolací soud ztotožňuje,“ řekl předseda senátu Lubor Veselý.

Šarapatka se v žalobě domáhal pouze omluvy, finanční odškodnění nežádal. Zeman o něm mluvil v televizi Barrandov v listopadu 2017. „Zdeněk Šarapatka je člověk, který kdysi pracoval, teď nevím, jestli v Lidovém domě nebo úřadu vlády, už je to hrozně dávno, ale vím, že jsem ho vyhodil pro neschopnost,“ řekl tehdy. Šarapatka ale podle žaloby v říjnu 2000 poslal vedoucímu úřadu vlády výpověď a později s úřadem uzavřel dohodu o rozvázání pracovního poměru.

Šarapatka byl poradcem tehdejšího premiéra Zemana v době takzvané kauzy Olovo, kdy v okruhu Zemanových poradců vznikl dokument s plánem diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Výpověď podle žaloby Šarapatka zdůvodnil ztrátou důvěry v čestnost, statečnost, pravdomluvnost a otevřený postoj tehdejšího premiéra ve vztahu ke kauze Olovo.

ZEMAN JMENUJE Dr. ŠÁMALA SOUDCEM ÚS, I NOVÉ SOUDCE

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek 13. února ve 14:00 jmenuje nové soudce obecných soudů. 26. února v 15:00 pak jmenuje předsedu Nejvyššího soudu Pavla Šámala ústavním soudcem. České justici to potvrdil mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček.

Na návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové Zeman jmenuje 35 nových soudců. Nejvíce z nich, 12, má zamířit k soudům v obvodu Krajského soudu (KS) v Praze. Mezi kandidáty jsou i dva státní zástupci. K Nejvyššímu správnímu soudu má být jako soudkyně jmenována advokátka Sylva Šiškeová, která na NSS působila již jako asistentka od jeho počátku. Začínala v březnu 2003 jako asistentka soudkyně NSS Marie Součkové, od roku 209 do roku 2014 pak jako asistentka soudce Jiřího Pally.

Ke konci února pak prezident jmenuje ústavním soudcem profesora Šámala. Ten v polovině února uspěl při veřejném slyšení a hlasování na plénu Senátu. Kdo Šámala nahradí v čele Nejvyššího soudu zatím není jasné. Největším favoritem je současný místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr, který je původně soudcem Nejvyššího soudu. Prezidentův mluvčí odmítl reagovat na dotaz České justice, kdy a zda se Zeman s Fremrem setká s tím, že „otázka je předčasná“. Mluví se ale také o místopředsedovi Nejvyššího soudu Romanu Fialovi nebo ústavním soudci Jaroslavu Fenykovi. Prezident ovšem musí podle zákona vybírat ze soudců přidělených k Nejvyššímu soudu.

JUDr. BUREŠ REZIGNOVAL NA SOUDCE

Jaroslav Bureš, do konce minulého roku předseda Vrchního soudu v Praze (VS), podal rezignaci na funkci soudce. Bureš skončí v justici posledního května poté, co dokončí práci na přidělených případech. Oznámení VS na síti Twitter potvrdil České justici sám Bureš.

Jaroslav Bureš o svém úmyslu odejít s Českou justicí mluvil již na sklonku roku s tím, že bude věc ještě zvažovat. Rozhodnutí uspíšily náhlé zdravotní důvody, Bureš nedávno prodělal operaci srdce. „Zdravotní důvody jen urychlily rozhodnutí rezignovat,“ sdělil k tomu dnes České justici Bureš.

Vysoce ceněný odborník zejména na civilní proces absolvoval v roce 1979 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v justici působí od 80. let, kdy začínal u Obvodního soudu pro Prahu 2. V roce 1986 byl přeložen na Městský soud v Praze, kde působil do roku 1991. Byl členem KSČ, do níž vstoupil v roce 1986 a odešel z ní 20. listopadu 1989. Od roku 1991 byl soudcem tehdejšího Nejvyššího soudu České republiky, od roku 1993 pak soudcem VS v Praze. K Nejvyššímu soudu přešel v roce 1995 a stal se předsedou jeho občanskoprávního a obchodního kolegia. V roce 2000 se stal předsedou VS v Praze.

V únoru 2001 se stal ministrem spravedlnosti ve vládě Miloše Zemana, od července 2002 byl prvním místopředsedou Legislativní rady vlády. V roce 2003 se ucházel o post prezidenta republiky. Předsedou VS v Praze byl opět od roku 2013. Na konci minulého roku mu skončilo sedmileté funkční období a nahradil jej Luboš Dörfl. Petr Dimun, ceskajustice.cz

PŘEDKUPNÍ PRÁVO SE ZŘEJMĚ OMEZÍ

Předkupní právo se v občanském zákoníku zřejmě výrazně změní. Vrátit by se mělo jeho značné omezení, které platilo před pěti lety v souvislosti s novým civilním kodexem. V novele to dnes schválila Sněmovna. Vláda původně navrhovala, aby se předkupní právo vlastníků dalších bytů nevztahovalo na parkovací stání v bytových domech. Při prodeji bytu společně se stáním působí potíže. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Sněmovna na návrh ústavně-právního výboru podpořila úpravu, která prakticky znamená opětovné zrušení předkupního práva spoluvlastníků k převáděným spoluvlastnickým podílům. Do jeho pozdějšího obnovení v roce 2018 se omezilo jen na případy, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit. Právo bude podle novely i v těchto případech znovu omezeno na půl roku od vzniku spoluvlastnictví. Časové omezení nebude platit ve vztahu k zemědělskému závodu.

Vládní předloha stanoví, že při prodeji bytu přecházejí na nabyvatele případné dluhy původního vlastníka bytu, které souvisejí se správou domu nebo užíváním bytu. Upravuje nucený prodej bytu a umožní uložení smluvní pokuty nájemci bytu, který by si neplnil své povinnosti.

Vlastník bytu bude povinen oznámit všechny zamýšlené stavební úpravy uvnitř obydlí. Povinnost zahrne i takové úpravy, u kterých stavební zákon nevyžaduje ani ohlášení. Vlastník navíc bude muset podle schváleného pozměňovacího návrhu výboru předem oznámit správci domu takové podnikání nebo činnosti v bytě, které by mohly dlouhodoběji vést k narušení obvyklého klidu a pořádku v domě. Pro účely vyúčtování služeb bude také muset hlásit počet lidí, kteří například při krátkodobých pronájmech byt užívají.

„To, co dnes bylo přijato pozměňovacím návrhem, je povinnost toho, kdo pronajímá byt ke krátkodobému ubytování, aby o tom informoval společenství vlastníků jednotek,“ řekla novinářům ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

V rámci pracovní skupiny, jejímiž členy jsou zástupci všech poslaneckých klubů a některých měst (například Prahy či Českého Krumlova), řeší další možná opatření, například v souvislosti se sdílenou ekonomikou. „Tam jsme se asi shodli na tom, že první krok musí být, aby platformy sdílely data. Abychom věděli, kdo ubytovává a kdo je ubytovaný, to znamená, aby byla povinnost tyto informace od platforem jako je Airbnb i dalších poskytovat českým úřadům,“ dodala ministryně.

Předloha sjednotí formu přijetí změn stanov společenství vlastníků jednotek. Nebudou se muset uskutečňovat notářským zápisem, jak je tomu v některých případech nyní. Rozšíří se části zákoníku, které se týkají družstev. Bytová družstva mimo jiné dostanou opět právo rozdělovat za splnění zákonných podmínek až třetinu zisku svým členům.

KRITIKA DR. KŘEČKA, PŘESTO OMBUDSMANEM

Novým veřejným ochráncem práv bude bývalý zástupce ombudsmana Stanislav Křeček. Sněmovna ho dnes zvolila ve druhém kole tajné volby. Kandidát prezidenta Miloše Zemana získal 91 hlasů ze 175 odevzdaných, oznámil poslancům předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník.

Křečkovým soupeřem byl ve finále vládní zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva Vít Alexander Schorm, kterého navrhoval Senát. Ve druhém kole získal podporu 53 poslanců. Ke zvolení bylo třeba 88 hlasů.
Jednaosmdesátiletý Křeček, který byl také dlouholetým předsedou Sdružení nájemníků ČR, nastoupí na místo po Anně Šabatové. Její šestiletý mandát skončí příští týden.

Šabatová za své vhodnější nástupce označila Křečkovy protikandidáty, tedy Schorma a advokáta Jana Matyse, kterého rovněž nominoval Senát. Matys skončil už v prvním volebním kole, když mu hlas dalo jen 20 poslanců. Ke zvolení Křečka se na dotaz ČTK dnes odmítla vyjádřit.

Zeman původně na funkci navrhoval poslankyni ANO a vládní zmocněnkyni pro lidská práva Helenu Válkovou. Ta se ale nominace vzdala poté, co vyšlo najevo, že za předlistopadového režimu spolupracovala na jednom z odborných článků s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Ten se podílel na politických procesech s Miladou Horákovou nebo Rudolfem Slánským.

Případné zvolení Křečka jako nástupce končící ombudsmanky Anny Šabatové vyvolalo odmítavou reakci spolku Milion chvilek. Křeček podle nich v době normalizace chválil socialistickou revoluci a socialistické volby. V případě jeho zvolení je spolek připraven uspořádat demonstraci. Poslanci Václav Klaus (Trikolóra) a Pavel Plzák (ANO) nebo Jaroslav Foldyna to před volbou označovali za nepřiměřený nátlak na poslance.

ÚTOK VĚŘITELŮ NA OLEO CHEMICAL

U Městského soudu v Praze proběhla 6. února další schůze věřitelů v rámci insolvenčního řízení dlužníka Oleo Chemical pod dohledem samosoudkyně Margity Víškové. Schůze byla svolána na žádost věřitelů RAVAK a GAIMAN s cílem odvolat stávající věřitelský výbor a navolit nový.

Věřitelský výbor podporuje prvoinstančně schválenou reorganizaci. V případě, že by tito prokonkursní věřitelé uspěli, podle zákulisních informací hrozilo, že se pokusí v rámci pravomocí věřitelského výboru přeměnit reorganizaci v konkurz, pokusí se získat dlužníkovo know-how, čímž znehodnotí majetkovou podstatu a sníží cenu pro svůj pokus získat Oleo Chemical za zlomek hodnoty.

V současné době se také v celé kauze čeká na rozhodnutí o odvolání proti usnesení o schválení reorganizačního plánu u vrchního soudu, který již jednou o této věci rozhodoval a reorganizaci podpořil. Společnost Ravak ale podala námitku podjatosti celého senátu vrchního soudu.

Podle usnesení vloženého do insolvenčního rejstříku se věřitelé ze společností Ravak a Gaiman snažili poukázat na to, že věřitel s přezkoumanou a uznanou pohledávkou, předseda věřitelského výboru Cruz Del Sur není věřitelem. S nimi spřízněné společnosti Wega Ltd s.r.o. a Grand Bassam Ltd.. se dokonce pokusily o nezákonný vstup do insolvenčního řízení namísto společnosti Cruz Del Sur. Argumentovaly přitom, že původní majitel pohledávky Kamil Jirounek svoji pohledávku nemohl postoupit. a odvolávaly se na skutečnost, že v této souvislosti je na něho podáno trestní oznámení a policie zahájila trestní řízení. Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze Marie Toťová k tomu uvedla, že věc je v šetření, ale stále probíhá přípravné řízení a ve věci nebylo nijak rozhodnuto.

K celé věci se vyjádřil i sám věřitel Cruz Del Sur, který uvedl, že danou pohledávku právoplatně nabyl a důvody uváděné věřiteli Ravak, Gaiman, Wega a Grand Bassam nejsou pravdivé. Zástupce společnosti poukázal na skutečnost, že přítomný pan Jiří Kreysa, který na této schůzi

vystupuje jako předseda představenstva RAVAK a.s., členem statutárního orgánu není už ke dni 20.1.2019, jelikož z bodu B(2) stanov RAVAK vyplývá, že funkční období jednotlivých členů představenstva, tj. i předsedy činí 5 let. Proto veškerá podání, která učinil pan Jiří Kreysa za společnost RAVAK, nejsou relevantní a nelze je považovat za podání této společnosti, stejně tak jeho vystoupení na schůzi věřitelů. Věřitel také poukázal na propojení Jiřího Kreysy z Ravaku a Blerim Camaje stojícího za společnostmi Grand Bassam a Wega). Pan Blerim Camaj se prostřednictvím společností WEGA Ltd s.r.o. a Grand Bassam Ltd. Pokusil údajně podvodným způsobem hraničícím s pokusem o krádež vstoupit do pozice Cruz Del Sur – záznam v insolvenčním rejstříku najdeme s datem 4. února 2020 a 6. února 2020.

Věřitelé na schůzi také rozhodovali o hlasovacích právech – soud zakázal hlasovat věřitelům Ravak, Gaiman, Grand Bassam, Real perfekt plus a Martinovi Urbánkovi. Soud ve svém rozhodnutí odkázal na identické rozhodnutí při schůzi hlasující o schválení reorganizačního plánu z 11.6.2019 a ztotožnil se s návrhy dlužníka a vybraných věřitelů, kteří poukázali na to, že tito věřitelé jsou v hrozícím střetu zájmů, snaží se dosáhnout překlopení reorganizace v konkurz. Už při červnovém jednání označil insolvenční správce jednání firmy Ravak, která navrhovala přeměnu reorganizace na konkurz, za rizikové.

Městský soud v Praze schválil reorganizaci společnosti poprvé v prosinci 2017. Ravak se však proti rozhodnutí opakovaně odvolal. Reorganizační plán počítá s fúzí se společností Temperatior. Ta by se uskutečnila až po ukončení insolvenčního řízení. V rámci reorganizace budou zrušena veškerá akcionářská práva původních akcionářů. Věřitelé budou uspokojeni z vypořádacího úvěru za 400 milionů korun poskytnutého Temperatiorem. Pro zajištěné věřitele je z něj k dispozici 277,3 milionu korun, pro nezajištěné 92,7 milionu korun. Zbylých 30 milionů má sloužit jako rezerva.
V návaznosti na rozhodnutí o hlasovacích právech došlo k hlasování o odvolání stávajících členů věřitelského výboru, kdy 100% hlasujících věřitelů se vyslovilo proti tomuto návrhu. O nových členech věřitelského výboru tedy nakonec hlasováno nebylo, ceskajustice.cz