iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

JUDr. Bilíková odhaluje nedostatky u žalobců, co NSZ?

Žalobkyně z kauzy Vítkov: Ve státním zastupitelství mi chyběl respekt: V těchto dnech uplynulo deset let od případu, který ji jako státní zástupkyni zviditelnil a ona se rozhodla, znechucena poměry ve státním zastupitelství, odejít do advokacie. Řeč je o Brigitě Bilíkové, bývalé státní zástupkyni Krajského státního zastupitelství v Ostravě (KSZ). Bilíková vykonávala dozor a u soudu zastupovala veřejnou žalobu v případu žhářského útoku na romskou rodinu ve Vítkově, při níž utrpěla rozsáhlé popáleniny malá romská dívka Natálka.

Dnes advokátka v jedné pražské advokátní kanceláři, dříve dokonce předsedkyně Etické komise Unie státních zástupců před ostravským okresním soudem popsala, že možná právě tento případ stál na začátku konce její kariéry ve státním zastupitelství. Bilíková u soudu vypovídala jako svědkyně o poměrech mezi ostravskými státními zástupci ve sporu, v němž na straně žalobkyně stála odvolaná vedoucí Okresního státního zastupitelství v Ostravě (OSZ) Tamara Kornasová, žalovanou pak byla Česká republika, zastoupená vedoucím KSZ v Ostravě Liborem Malým. Důvodem sporu byl údajný bossing a šikana, kterého se měla vůči Kornasové dopouštět bývalá dlouholetá vedoucí KSZ v Ostravě Zlatuše Andělová.

Bilíková nastoupila na tehdejší ostravskou městskou prokuraturu, v jejímž čele už stála Andělová, v roce 1991. V roce 1996 se rozhodla zkusit jiná právní odvětví a odešla nejprve pracovat do bankovního sektoru, pak působila v České televizi.

V roce 2003 jí Andělová učinila nabídku vrátit se do státního zastupitelství, kterou akceptovala a vydržela v soustavě až do května minulého roku, kdy se rozhodla odejít. A jako důvod uvedla soudu, že již měla dost toho, jak se vůči státním zástupcům chovají Andělová a její náměstci. „Vadilo mi, že se nepřistupuje ke všem státním zástupcům stejně. Situaci měli horší ti, kteří byli méně ochotni se podřídit. Já jsem mezi tyto méně podřídivé patřila, a proto jsem denně narážela na problémy, které byly tímto mým osobním založením vyvolávané.

Musela jsem například vysvětlovat věci, které byly naprosto jasné. Například bylo období, kdy jsem musela psát denně záznamy o tom, s jakými policisty jsem jednala a o čem. Rozhodně to nemuseli ale psát všichni státní zástupci a ani já jsem toto nemusela psát po celou dobu. Proč jsem ale musela v určitém období tyto záznamy psát, to já nevím, já jsem žádné problémy nevyvolávala. Já nevím, jak si to vysvětlit. Myslím si, že když jsem řešila kauzu Vítkov, bylo to v letech 2009 až 2012, a v této souvislosti jsem byla i mediálně prezentována, tak je možné, že JUDr. Andělová začala mít obavy z mého možného kariérního růstu a že bych ji mohla ve funkci nahradit,“ uvedla u soudu například Bilíková.

Zákaz přednášek

Následoval zákaz přednášek a seminářů, který neměl být Andělovou nijak vysvětlen a když jí byla nejvyšší státním zástupcem Pavlem Zemanem učiněna nabídka stáže na NSZ, byla stáž Andělovou zamítnuta také. S odůvodněním, že má malé děti a měla by se o ně starat. Poté se situace podle Bilíkové ještě zhoršila. „Nicméně snažila jsem se, aby se mě tyto podmínky na pracovišti nedotýkaly. S JUDr. Andělovou jsem komunikovala jen v nezbytně nutné míře, ale přesto jsem cítila, že na pracovišti pracuji v takovém toxickém prostředí, které jsem nechtěla dlouhodobě snášet, a proto jsem na jaře letošního roku ze státního zastupitelství odešla,“ prohlásila ve svědecké výpovědi Bilíková s tím, že o své situaci řekla Pavlovi Zemanovi, jeho náměstkovi Pavlovi Pukovcovi, Lence Bradáčové i Ivovi Ištvanovi, ale podle ní nebyla z jejich strany snaha věc řešit.

„Když mně pak jednou zamítla JUDr. Andělová účast na školení, tak jsem napsala JUDr. Ištvanovi dopis s žádostí o řešení. Následně mi JUDr. Ištvan volal, řekl mi, že tuto žádost o řešení mám adresovat ministerstvu, protože se jedná o záležitost správní, a já jsem mu na to odpověděla, že když to neřeší oni, tak proč by to mělo řešit ministerstvo. Na to mi JUDr. Ištvan odpověděl, což mě pobavilo, že pokud bude takových stížností na ministerstvu třeba 80, tak se tím už zabývat budou.

Já jsem na základě toho vyhodnotila situaci v soustavě státního zastupitelství jako beznadějnou a rozhodla se odejít,“ popsala soudu své důvody k odchodu ze soustavy Bilíková. Ta ve své výpovědi popsala i situaci, kdy žádala z důvodu vyčerpání po deseti letech na agendě násilné trestné činnosti o přidělení agendy jiné, avšak nebylo jí vyhověno. Teprve po dvou letech od žádosti jí byla přidělena trestná činnost hospodářská.
Vrchní státní zastupitelství neobnoví trestní stíhání tří bývalých poslanců, kteří před dvěma lety čelili obvinění v jednom z případů Jany Nečasové Reprofoto ČT

„Nejprve doktorka Andělová této státní zástupkyni nechtěla stáž umožnit z pracovních důvodů s tím, že měla odůvodňovat ještě nějaký opravný prostředek. A tak jsme se dohodli s doktorkou Andělovou, že stáž doktorky Bilíkové bude posunuta o nějakou dobu, asi o půl roku. Když jsem pak začal vyřizovat stáž doktorky Bilíkové a dokonce jsem požádal i Nejvyšší státní zastupitelství, aby rozhodli o tom, že doktorka Bilíková může jít na stáž, tak vzápětí týden poté, co jsem vše vyřídil, mně doktorka Bilíková sdělila, že odchází ze soustavy státního zastupitelství do advokacie,“ uvedl k tomu ve své výpovědi u téhož soudu vedoucí VSZ v Olomouci Ivo Ištvan.

Ten připustil, že byl o neshodách mezi státními zástupci v Ostravě informován. Podle jeho názoru byla ale Andělová často kritizována nespravedlivě a pokud má srovnat situaci na mezi KSZ v Ostravě a v Brně, tak nevidí výraznější rozdíly. Ze své pozice navíc nemohl stížnosti týkající se správy státního zastupitelství řešit, neboť k tomu nemá ze zákona žádné kompetence.
Senát Okresního soudu v Ostravě v čele se soudcem Jiřím Šopkem žalobu Kornasové 28. ledna tohoto roku zamítl, když konstatoval, že k šikaně či bossingu nedošlo. Petr Dimun, ceskajustice.cz

NS PŘEZKOUMÁ ZASTAVENÍ STÍHÁNÍ ŽALOBCE GRYGÁRKA

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal dovolání v kauze Libora Grygárka, bývalého náměstka pražského vrchního státního zástupce. Uvedla to dnes Česká televize, které to potvrdil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Grygárkovo stíhání zastavil loni v červenci pražský městský soud, verdikt v říjnu potvrdil pražský vrchní soud. Někdejší náměstek Vlastimila Rampuly čelil obžalobě ze zneužití pravomoci v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty.

„Mohu potvrdit, že nejvyšší státní zástupce podal dovolání v neprospěch obviněného, a to dne 4. února 2020,“ cituje ČT Malého. Věcí se bude zabývat Nejvyšší soud.

Pražský městský soud zastavil Grygárkovo stíhání zčásti z důvodu, že žalovaný skutek není trestným činem, zčásti kvůli promlčení. Dozorové Vrchní státní zastupitelství v Olomouci proti rozhodnutí neúspěšně podalo stížnost k pražskému vrchnímu soudu. Pražský vrchní soud podle ČT případ uzavřel s tím, že nelze exnáměstkovi oprávněně vyčítat, že nedal pokyn k zahájení úkonů trestního řízení ohledně Janouškových švýcarských kont.
Analýza: Co říká usnesení soudu v kauze Libora Grygárka?

O propojení Rampulova náměstka a pražského podnikatele Janouška v minulosti opakovaně psala média. Koncem roku 2011 vyšlo najevo, že Grygárek jednal s Janouškem v době, kdy pražské vrchní státní zastupitelství řešilo pět případů, které se lobbisty týkaly. Janoušek býval označován za šedou eminenci pražské politiky, v roce 2012 však opilý srazil ženu v pražské Michli, za což ho soudy potrestaly vězením v délce 4,5 roku.

Švýcarská prokuratura dříve Janouškovi zablokovala tamní účty kvůli podezření z praní špinavých peněz v celkové výši dvou miliard korun. Švýcaři ale případ v roce 2010 odložili. Olomoučtí státní zástupci v obžalobě z února 2018 mimo jiné tvrdili, že Grygárek v ČR v rámci právní pomoci vyžádané ze švýcarské strany nedal pokyn k řádnému objasnění případu a že existuje důvodné podezření, že tak postupoval záměrně kvůli osobním vztahům.

Exnáměstek čelil stíhání od konce roku 2013, vinu od počátku odmítal a opakovaně si stěžoval na průtahy v trestním řízení. Vítal, když se věc posunula k soudu, a v médiích uvedl, že neexistuje žádný důkaz o jeho trestné činnosti.
Současná ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) označila Grygárka v roce 2007 za součást justiční mafie – tedy skupiny lidí, kteří se údajně snažili ovládnout justici tak, aby sloužila vládní garnituře. Policejní poznatky získané při prověřování Grygárka, Janouška, lobbisty Iva Rittiga a dalších lidí vedly k zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu na úřadu vlády v červnu 2013. Kvůli kauzám spojeným se zásahem následně rezignoval tehdejší premiér Petr Nečas (ODS).

MÍSTOPŘEDSEDA NS DR. KUČERA BY SE DOŽIL 11. ÚNORA 80 LET

Místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera se narodil 11. 2. 1940 v Kladně. Zde chodil do základní školy a vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu (Gymnázium Kladno). Kladeňákem zůstal po celou dobu, byť profesně působil jak v Kladně, tak i v Praze a v Brně. Bydlel v Kladně-Kročehlavech, kde žil po celý svůj život.

Tři semestry studoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Studia nedokončil a vykonal základní vojenskou službu. Po vojně začal v roce 1962 studovat Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval v roce 1967. Od roku 1967 působil v kladenské poradně středočeského Krajského sdružení advokátů jako advokátní čekatel a po složení advokátních zkoušek 1969 jako advokát. Dne 30. 6. 1972 byl zvolen Českou národní radou soudcem Okresního soudu v Kladně. Zde působil jako trestní soudce. Dne 16. 12. 1976 byl zvolen Českou národní radou soudcem středočeského Krajského soudu v Praze. Fakticky nastoupil počátkem roku 1977 a působil jako trestní soudce odvolací i nalézací agendy až do roku 1990. Roku 1980 získal titul doktor práv (JUDr.) na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Ženatý byl celkem třikrát, ale jen se dvěma ženami. Nejprve si vzal spolužačku, s níž se rozvedl. Roku 1965 a znovu v roce 1973 se oženil se svou druhou a poslední manželkou Zdeňkou, rozená Linhová (narozena 1943). Seznámili se na pražském letišti. Byla letuškou ČSA a on si jako student přivydělával coby řidič vozíku zásobujícího letadla jídlem. Po prvním sňatku se rozvedli, ale vzájemná přitažlivost je znovu svedla k sobě a manželství pak vydrželo až do smrti Pavla Kučery. I to dokresluje jeho zajímavý životní příběh. S manželkou Zdeňkou měl dceru Jitku (narozena 1966), která pracovala jako letuška ČSA a provdala se do Itálie. Měl dva vnuky – Matteo a Daniele, kteří žijí v Itálii.

Dne 1. 2. 1990 se z iniciativy prvního kancléře prezidenta Václava Havla a advokáta Josefa Lžičaře stal náměstkem vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, kde působil až do 15. 4. 1991, kdy byla tato funkce zrušena. Dne 22. 5. 1991 byl na návrh Pavla Rychetského zvolen Federálním shromážděním soudcem československého Nejvyššího soudu a následně předsedou soudu Otakarem Motejlem jmenován předsedou jeho trestního kolegia. K 1. 1. 1993 se stal soudcem Nejvyššího soudu České republiky a 25. 2. 1993 byl jmenován prezidentem Václavem Havlem místopředsedou Nejvyššího soudu. Pavel Kučera spoluzaložil v roce 1996 časopis Trestní právo, kde vykonával funkci předsedy redakční rady v letech 1996-2017.

Po odchodu z Nejvyššího soudu vykonával od 1. 1. 2011 advokacii s úředním sídlem ve svém bydlišti, ale s faktickým umístěním kanceláře v Praze, Královodvorská 10. Jako advokát byl činný do posledního dne svého života. Pobíral sice penzi, ale nebyl skutečným důchodcem ani vteřinu. Neposkytoval přímé zastoupení před soudem, ale konzultoval řadu velkých případu své doby (kauza Zemků a předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové, kauza poslanců Tluchoře, Šnajdra a Fuksy, Oleo Chemical atd.). Jeho sekretářkou na Nejvyšším soudě byla Monika
Procházková, která s ním přešla do advokacie jako asistentka a pracovala s ním do posledního dne jeho života.

Pavel Kučera uměl stručně vystihnout právní podstatu věci. Byl demokratem, když za tvůrce právního řádu skutečně považoval volený parlament. Nebyl členem komunistické strany a nemusel měnit názory na rozdíl od některých právníků, kteří ovace na vedoucí úlohu komunistické strany a třídní povahu justice vyměnili po listopadu 1989 za pojmy materiální ohnisko ústavy a ducha zákonů maskující soudcovskou svévůli.

Nebál se své názory zastávat. Zloba vůči němu vyvstala, když publikoval s Jakubem Chromým právně perfektní text „K problematice předání trestní věci do ciziny“ v časopise Trestní právo 6/2005, jenž se týkal kauzy katarského prince. Pavel Kučera se nezalekl a kritizoval manipulace v kauze Jiřího Čunka, když Okresní státní zastupitelství v Přerově mimo svou zákonnou působnost za podpory Krajského státního zastupitelství v Ostravě a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci rozjelo stíhání tehdejšího místopředsedy vlády Jiřího Čunka, které je příkladem trestního stíhání na objednávku.

Pavel Kučera spolupracoval se třemi předsedy Nejvyššího soudu – Otakarem Motejlem, Eliškou Wagnerovou a Ivou Brožovou. Funkční tandem s Motejlem (1993-98) nahradil neméně funkční tandem s Eliškou Wagnerovou (1998-2002), kdy se vzepřeli Otakaru Motejlovi v roli ministra spravedlnosti i jeho nástupci ministru Jaroslavu Burešovi a jejich plánům na nevhodnou reformu justice. Ovšem cenil si Burešových řídících kvalit a podpořil jeho jmenování druhým
místopředsedou Nejvyššího soudu. S tím však nesouhlasila další předsedkyně Iva Brožová. Jejich vztah tak směřoval k nedobrému konci, kdy Brožová na Pavla Kučeru nakonec podala kárnou žalobu. Řízení bylo zastaveno rezignací Pavla Kučery, přičemž skončil na Nejvyšším soudu 31. 12. 2010, kdy ze zákona stejně končil z důvodu věku (70 let), a stal se advokátem.

Pavel Kučera byl člověkem, který mnohé lidi v justici stvořil. Přivedl na Nejvyšší soud jeho budoucího předsedu Pavla Šámala (předseda od 2014) i jeho budoucí manželku Miladu, doporučil ministrovi Otakaru Motejlovi Josefa Baxu (později předseda Nejvyššího správního soudu 2003-18) na pozici jeho náměstka, Marii Benešovou na pozici nejvyšší státní zástupkyně, pomohl i Jaroslavu Fenykovi (náměstkovi nejvyšší státní zástupkyně 1999-2006 a budoucímu soudci Ústavního soudu) při jeho nástupu na Nejvyšší státní zastupitelství. Doporučil i Zdeňka Koudelku na pozici náměstka nejvyšší státní zástupkyni Renatě Vesecké v roce 2006.

Pavel Kučera měl dar velké družnosti. V jeho kanceláři se střídaly návštěvy, sotva jeden člověk odcházel, jiný přicházel. Vždy vyzařoval dobrou náladu a měl smysl pro humor, včetně sebeironie. Patřil k lidem řídící se heslem: Svým smutkem neobtěžuji. Byl zapáleným tenistou a zakladatelem tenisového turnaje v Brně pro soudce Nejvyššího soudu o pohár předsedy Nejvyššího soudu. Sportu musel zanechat pro potíže s klouby. Na operaci však nechtěl, obával se toho, že při operaci usne a již se neprobudí. Byť byl Pavel Kučera velmi společenský, byl to abstinent. Pavel Kučera zemřel náhle, ale klidně ve spánku 23. 7. 2019. JUDr. Zdeněk Koudelka, ceskajustice.cz

ZÁSAH POLICIE VE ZLÍNĚ, OVLIVŇOVÁNÍ ŽALOBCŮ, SOUDCŮ?

Snaha o ovlivňování moravské justice? Soudce i přísedící byli po zásahu NCOZ zproštěni mlčenlivosti: Pro účely svědectví v kauze údajného ovlivňování moravské justice zprostil předseda Krajského soudu v Brně mlčenlivosti tři osoby. Podle zdroje České justice blízkého vyšetřování má jít o jednoho soudce a dva přísedící.

Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v pondělí ráno zasahovali mezi podnikateli na Zlínsku, uvedl server Lidovky.cz. Kauza se podle informací České justice týká snahy o ovlivňování justice. Zásah potvrdil mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej, věc dozoruje Krajské státní zastupitelství v Brně. Policie zadržela čtyři lidi. Podle zdroje LN aktéři případu chtěli ovlivnit rozhodování Krajského soudu v Brně. Údajně měli být ochotni zaplatit desítky milionů korun.

„Náš útvar dnešního dne provádí úkony trestního řízení pod dozorem Krajského státního zastupitelství v Brně. V tuto chvíli více informací poskytovat nebudeme,“ řekl Ibehej. I Hynek Olma z brněnského krajského zastupitelství serveru řekl, že v této věci žádné bližší informace poskytovat nebude, ceskajustice.cz

DALÍK PODLE KONTROLY MINISTERSTVA NEMĚL VE VĚZENÍ VE ZNOJMĚ VÝHODY

Ministerstvo spravedlnosti dnes potvrdilo svůj předchozí závěr, že odsouzený lobbista Marek Dalík neměl ve vězení výhody proti ostatním vězňům. Výhrady úřad nemá ani k tomu, že Dalík dostával v rámci kázeňských odměn propustky. Ministerstvo to označilo za ověřenou praxi znojemské věznice. O výsledcích dalšího šetření informoval dnes v tiskové zprávě mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Podmínky Dalíkova věznění řešilo ministerstvo loni v listopadu, kdy některá média informovala o tom, že lobbista docházel v době výkonu trestu pracovat do znojemského penzionu. Už tehdy uvedlo, že ve Věznici Znojmo nezjistilo ohledně zaměstnávání odsouzených žádné nestandardní skutečnosti. Další šetření pokračovalo do letošního února a skončilo závěrem, že věznice neporušila žádný právní předpis.

Podle ministryně Marie Benešové (za ANO) kontrola prokázala, že se mediální spekulace nezakládaly na pravdě. „Pokud budu ministryní, nepřipustím, aby byl některý z odsouzených při výkonu trestu zvýhodňován, nebo naopak diskriminován. V tomto ohledu budu apelovat i na Vězeňskou službu ČR, aby zachovávala rovnost podmínek všech odsouzených,“ vzkázala.

V pořádku tak podle úřadu bylo jak zařazení Dalíka na pracoviště Penzionu u císaře Zikmunda, tak využívání kázeňské odměny ve formě přerušení výkonu trestu. „Co se týká počtu těchto odměn, nedá se soudit, že by docházelo k nějakému zvláštnímu zvýhodňování odsouzeného Marka Dalíka,“ konstatovalo ministerstvo.

V souladu s interními předpisy o předcházení násilí mezi vězni bylo podle úřadu i zařazení Dalíka do tzv. kategorie DVO, která znamená „další vytipované osoby“. „Do kategorie DVO nejsou zařazeni pouze odsouzení známí z veřejného života, ale také ti, proti kterým se vedlo medializované trestní stíhání pro zvlášť závažnou trestnou činnost nebo trestnou činnost spáchanou na dítěti,“ uvedl Řepka.

Dalík byl odsouzen k pěti letům vězení za podvod při nákupu obrněných transportérů Pandur pro českou armádu. Někdejší tajemník premiéra Mirka Topolánka (ODS) si za mřížemi nakonec odpykal polovinu trestu, soud ho v listopadu podmíněně propustil na svobodu.

Ministerstvo už dříve zveřejnilo, že penzion, kde Dalík pracoval, zaměstnal od roku 2007 celkem 46 vězňů a že tam většinou současně pracovali jeden až dva odsouzení. Dalík na pracovišti trávil 8,5 hodiny denně, při každém odchodu a příchodu do věznice musel projít dechovou zkouškou na alkohol. Mimo pracovní dobu se zdržoval ve vězeňské cele s dalšími šesti odsouzenými.
Ministryně v současné době šetří také podmínky věznění někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha, který je za mřížemi kvůli korupci.

IMÁM SHEHADECH: BOJOVAL JSEM PROTI GENOCIDĚ

Bývalý imám Samer Shehadeh v závěrečné řeči u soudu uvedl, že se nedopustil zločinu, když posílal peníze ve prospěch islamistů v Sýrii. Pouze prý pomáhal v boji s režimem, který se dopouští genocidy. Řekl, že je na to hrdý. Státní zástupce Marek Bodlák navrhl jej deseti lety vězení.

Podle jeho úterní závěrečné řeči před pražským městským soudem se podařilo prokázat, že pomohl svému bratrovi Omarovi a jeho družce Fátimě Hudkové odejít do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci An-Nusra. Zároveň s jejich pomocí poslal teroristické organizaci finanční prostředky vybrané ve sbírkách v Česku. Shehadeh se k tomu přiznal, nepovažuje však své jednání za trestné.

„Důkazní situace byla doznáním obžalovaného do značné míry usnadněna,“ prohlásil Bodlák. Mezi další důkazy usvědčující Shehadeha i jeho bratra se ženou zařadil audionahrávky jejich rozhovorů či výpovědi svědků. Podle žalobce tak zbývalo posoudit, zda bývalý imám pomocí bratrovi a Hudkové odejít k An-Nusra a posíláním peněz do Sýrie spáchal trestný čin.

Podle islámského práva bylo jednání bývalého imáma považováno za správné a bohulibé, podotkl Bodlák. „Ale ač se to panu obžalovanému nelíbí, český právní řád se právem šaría neřídí,“ uvedl Bodlák. An-Nusra, později známá jako Džabhat Fatah aš-Šám (Fronta dobytí Sýrie), je podle něj zařazena na seznam teroristických organizací, a Sámer a Omar Shehadehovi i Hudková se tak dopustili trestných činů účast na teroristické skupině a financování terorismu. Pro Omara a Hudkovou navrhl žalobce desetiletý a pětiletý trest vězení.

Samer Shehadeh pomohl podle obžaloby odejít svému bratrovi Omarovi odjet do Sýrie a přidat se k Džabhat Fatah aš-Šám v listopadu 2016. V následujícím roce zajistil cestu i Hudkové, kterou předtím po internetu s Omarem oddal.
Část výpovědi Shehadeha z ledna 2020:

Posílal peníze do Sýrie

Státní zástupce uvedl, že trestné činy účast na teroristické skupině a financování terorismu se trestního zákoníku dostaly až v roce 2017, to však neznamená, že by před tím jeho jednání nebylo trestné. Naopak se podle něj trestalo přísnější sazbou. Ani složitá situace v Sýrii pak nemůže podle něj být důvodem, aby trojici mohl považovat za nevinnou.
KOMENTÁŘ: Imám a přerostlá puberťačka aneb džihád v Česku

Bývalý imám se k pomoci bratrovi a jeho ženě i k posílání peněz do Sýrie u hlavního líčení přiznal. Považuje to však za správné, protože neuznává syrskou vládu a organizaci nevnímá jako teroristickou. Ve své výpovědi dále prohlásil, že pro něj rozhodnutí českých soudů není podstatné, nerozhodují podle islámského práva šaría. S vězením počítá.
O někdejšího imáma se zajímaly tajné služby již před několika lety, když vyzval muslimy, aby se neúčastnili bohoslužby proti terorismu spolu s křesťany. V roce 2017 odjel z Česka, následně ale přišlo obvinění z účasti na teroristické skupině. Policie ho zadržela v Jordánsku. Do Česka byl převezen v listopadu 2018 a od té doby je ve vazbě.

ŠÉFEM SENÁTU SCHORM ČI MATYS?

Poslanecký klub opoziční ODS podpoří ve volbě ombudsmana advokáta Jana Matyse, TOP 09 bude volit vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma. Také další opoziční poslanci z řad KDU-ČSL a STAN vyloučili podporu někdejšího zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka. Nejširší klub ANO bude mít volné hlasování. Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka má z komunikace s kolegy pocit, že nebude zvolen nikdo. Komunisté se rozhodnou až těsně před volbou během zasedání středečního klubu. Zástupci stran to řekli na dnešních tiskových konferencích před zahájením schůze Sněmovny.

Středeční volba ombudsmana po dosluhující Anně Šabatové bude jedním z nejsledovanějších bodů schůze. Křečka, který loni pozici zástupce veřejné ochránkyně práv ve dvou sněmovních volbách neobhájil, navrhl na ombudsmana prezident Miloš Zeman. Schorma a Matyse nominoval Senát.

Původně Zeman navrhl poslankyni ANO a vládní zmocněnkyni pro lidská práva Helenu Válkovou. Návrh stáhl potom, co vyšlo najevo, že za bývalého režimu spolupracovala na jednom z odborných článků s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Urválek se podílel na politických procesech s Miladou Horákovou nebo Rudolfem Slánským.

Křeček je pro Starosty a nezávislé podobnou katastrofou jako Válková, řekl první místopředseda a šéf poslanců STAN Jan Farský. Vyjádřil se podle něj několikrát proti tomu, co je samou podstatou úřadu, a proto pro hnutí není volitelným kandidátem. Poslanci STAN tak podpoří Schorma či Matyse. „Budeme mít na jednání klubu ještě velkou rozpravu, ke komu se přikloníme. Byť je to tajná volba a je to na každém, tak myslím, že k nějaké shodě dospějeme,“ uvedl Farský.

Také podle lidoveckého předsedy nikdo z poslanců KDU-ČSL nemá ambici podpořit Křečka, v případě zbylých dvou kandidátů bude podpora zhruba půl na půl. První místopředseda a šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura řekl, že jeho strana bude volit Matyse, neboť nejlépe splňuje představu občanských demokratů o tom, jak má fungovat ombudsman a jeho úřad. Veřejný ochránce práv má podle Stanjury hájit zájmy občanů proti úřední zvůli. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová zopakovala, že nejkvalifikovanějším a nejdůvěryhodnějším kandidátem je Schorm a její strana jej tak podpoří.

Klubu hnutí ANO se dnes představili Schorm a Matys. „Dohodli jsme se, že máme volné hlasování,“ řekl šéf klubu Jaroslav Faltýnek. „Současně je naše ambice, abychom, pokud to bude jenom trochu možné, volbu ukončili tento týden. Dohodli jsme se, že bychom pokračovali, pokud by první kolo bylo neúspěšné, ještě tentýž den ve středu v 18:00. Tento návrh by měl dnes zaznít jako výsledek jednání grémia Poslanecké sněmovny,“ dodal.

„Sám jsem zvědavý, jak volba dopadne. Na základě komunikace s kolegy mám pocit, že nebude zvolen nikdo, ale uvidíme zítra,“ uvedl předseda sociálně-demokratických poslanců Chvojka. Klubu ČSSD se dnes představili všichni tři kandidáti.