iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Hejtman Plzeňska Bernard bojuje proti Hitlerovi na hrnku

Hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard veřejně rozbil před sochou svatého Václava v Praze hrnky s podobiznami nacistických vůdců. Protestoval tak proti jejich prodeji vydavatelstvím Naše vojsko. Josef Bernard se na čtvrteční akci na Václavském náměstí dopředu připravil. Nejprve si zavolal do dvou pražských kamenných obchodů nakladatelství Naše vojsko a zjišťoval, zda mají na prodej hrníčky s Adolfem Hitlerem, Reinhardem Heydrichem, Adolfem Eichmannem a knihu Mein Kampf.

„V jednom obchodě mi řekli, ať si zajdu raději do druhého, že tam mají větší výběr. Když jsem vešel dovnitř, žádné hrníčky s nacisty jsem neviděl. Stačilo se ale zeptat a ihned otevřeli šuplíky, kde bylo těchto výrobků kolem stovky,“ zděsil se hejtman.

Koupil si jich pětadvacet a s plachtou, koštětem, kýblem, kladivem a s nápisem „Tohle svinstvo tady nechceme“ vyrazil na Václavské náměstí. Tam hrnečky propagátorů zvrácené ideologie rozbíjel a přitom volal do megafonu: „Je to popření památky šesti milionů zavražděných Židů.“

Na neobvyklé chování pod sochou sv. Václava reagovali také policisté. Josef Bernard jim vše vysvětlil a ti ho nechali akci dokončit.„Je to výzva Pražákům, aby okamžitě zastavili prodej předmětů s nacistickou symbolikou. V zemi, kde kvůli nacismu umírali tisíce lidí. Apeluji na policii. Pokud s tím ona nemůže nic dělat, ať to tedy řeší vláda,“ vzkazuje Bernard.

Hrnek a triko s portrétem nacistického vůdce Adolfa Hitlera v nabídce e-shopu vydavatelství Naše vojsko. Dodal také, že své stanovisko pošle písemně majiteli Našeho vojska a zvažuje, že se také obrátí na ministra kultury, aby se ve věci angažoval.

„Když v tom nikdo jiný nic nedělá, musím já,“ vysvětlil svoji akci na Václavském náměstí.

Vše odstartoval článek o vnukovi spisovatele Arnošta Lustiga, který si prošel Osvětimí. Svět Lustig byl v Senátu na den památky holokaustu a pak se dozvěděl, že v Praze je obchod, kde prodávají nacistické předměty. „V rozhovoru říká, že byl z toho šokovanej. Jak může Senát zorganizovat den památky, zatímco je tohle legální prodávat?
Šokovalo to i mě, myslel jsem si, že už je to dávno zakázané,“ přiznal Bernard.

Majitel Našeho vojska Emerich Drtina se rozhodl prodávat hrnky z českého porcelánu či trička s podobiznou Adolfa Hitlera, „aby trochu povyrazil veřejnost. Předměty s Hitlerem byly tak trochu mediálním trikem,“ řekl již dříve pro MF DNES Drtina. Trička s fašisty nakladatelství nabízí jako sběratelskou edici za 399 korun za kus, hrnky za 299 korun.

Prodejem tohoto zboží se už v roce 2018 zabývala pražská policie. Věc nakonec odložila. Dospěla k závěru, že v českém právním řádu není jakýmkoliv způsobem kodifikován obecný zákaz zobrazování či veřejné prezentace jakýchkoliv symbolů, či osob

OKAMURA: NĚMECKO ČR DLUŽÍ ZA VÁLEČNÉ REPARACE, VLÁDA MLČÍ

Poslanec a předseda hnutí SPD Tomio Okamura se rozhodl vypočítat, kolik podle něj Německo stále dluží České republice za škody způsobené během druhé světové války. Odmítá, že by byly splacené zabavením majetku sudetských Němců a vyzývá občany, aby tyto peníze požadovali. Česká vláda podle něj v této otázce pouze „servilně mlčí“.

Okamura tvrdí, že zaplatit tuto částku, která má celkem dvanáct nul (15 tisíc miliard korun), ukládá Německu mezinárodní dohoda z Postupimi a z poválečné Pařížské mírové konference.

Za lež označuje fakt, že v rámci poválečných vyjednávání se politici domluvili tak, že škody způsobené Československu budou splaceny zabavením majetku sudetských Němců, kteří byli po válce nuceni zemi opustit. Podle Okamury majetek zabavený jak sudetských Němcům, tak německým kolaborantům mezi reparace započítáván být nemůže.

Tvrdí také, že po jeho interpelacích vláda Andreje Babiše přiznala, že Německo České republice opravdu peníze dluží, vláda peníze však odmítá vymáhat. Vláda tak údajně nekoná, aby nedošlo k poškození vzájemných vztahů.

To však předseda SPD považuje za nesmysl a připomněl, že Německo již před deseti lety doplatilo reparace ještě z první světové války. Na to podotkl, že Československo reparace z první světové války zaplatilo tři miliardy tehdejších korun již během období první republiky. „Je to velmi sprosté,“ řekl.

Československo poctivě splácelo

Dodal, že Československo poctivě splácelo své dluhy za válečné půjčky spojencům i po skončení druhé světové války. „Odporné ovšem zůstává, že tito bývalí spojenci, v jejichž řadách bojovali Čechoslováci, si za pomoc nechali nejen zaplatit, ale nakonec zablokovali vyplácení náhrad z Německa,“ uvedl.

Okamura: Trikolóra není vlastenecká jako SPD

Hlavně západní Němci si poté podle Okamury budovali svůj blahobyt z peněz, které vlastně dlužili Čechům, kteří si obnovu země po válce museli zaplatit sami, tvrdí Okamura.

Částka, kterou předseda hnutí vyčíslil podle něj také nepatří vládě, nýbrž všem českým občanům. „Každý občan České republiky má v Německu nejméně 1 a půl milionu,“ podotkl. Dodal také, že o válečné reparace se ozvalo již Polko nebo Řecko. Česká vláda však podle Okamury pouze „servilně mlčí“.

Sám chtěl s spolu s poslanci jeho hnutí o otázce reparací jednat na půdě Poslanecké sněmovny, vládní koalice ANO s ČSSD i ostatní strany ovšem diskusi na toto téma odmítli a hlasovali proti.

Česká vláda v listopadu 2018 uvedla, že nepovažuje otázku požadavku na vymáhání reparací od Německa za aktuální. Případné rozhodnutí odškodnění vymáhat by nepokládala za šťastné, uvedl tehdy premiér Babiš v reakci na písemnou interpelaci poslance Jiřího Valenty z KSČM. Valenta tak reagoval na záměr Polska odškodnění od Německa vymáhat.
Nežalujte EU jen kvůli Agrofertu, vzkazuje SPD vládě

Okamura tento týden ostrou kritikou na adresu české vlády nešetřil. Již dříve reagoval na rozhodnutí kabinetu Andreje Babiše zažalovat Evropskou komisi kvůli pozastavení dotací pro Agrofert.

Byl by rád, aby Česko komisi nezažalovalo pouze kvůli dotacím, ale i kvůli „vynucování inkluze, ve věci migrační politiky, potravin dvojí kvality, snahy o omezení legálního držení zbraní a v dalších případech otevřeného diktátu porušování práv českého státu a občanů,“ napsal na Facebooku.

Posteskl si však, že vláda žádnou takovou žalobu nechystá.

BABIŠ: NÁZORY NA ROZPOČET EU SE LIŠÍ, NA SAMMITU NEBUDE DOHODA

Premiér Andrej Babiš se v Bruselu sešel předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Probírali spolu vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu EU. Babiš mu řekl, že Česko nehodlá dělat kompromisy a bude usilovat o zvýšení příspěvků pro méně vyspělé země proti současnému návrhu.

Rozpočtový summite je plánovaný na 20. února. Vrcholné jednání podle Babiše vzhledem k dosavadní neústupnosti jednotlivých zemí zřejmě dohodu nepřinese. Babiš Michelovi zopakoval, že Česko chce podobně jako další státy čerpající z fondů soudržnosti v rozpočtu na roky 2021 až 2027 zachovat současný objem peněz na kohezi, z nichž profitují hlavně méně rozvinuté státy.

Požadavky zemí východního a jižního křídla EU však narážejí na odpor některých bohatších zemí západu a severu, které by rády i s odvoláním na britský odchod z unie chtěly dále snížit celkovou výši rozpočtu i peněz na kohezi.

Současný návrh počítá s tím, že proti končícímu sedmiletému období ubude ve fondech kohezní politiky téměř 40 miliard eur (skoro bilion korun). Podle Babiše je nynější návrh nepřijatelný, neboť Česko v něm na rozdíl od některých vyspělejších zemí tratí v příspěvcích z unijních fondů.

„Ty propočty se nám nelíbí, protože motivují země, které mají vysokou nezaměstnanost a nízký růst HDP. Tyto země mají dostat stejně, kolik měly a naopak my, kteří máme nejnižší nezaměstnanost a slušný růst HDP, tak nám se to krátí,“ řekl Babiš novinářům po jednání s Michelem.

Škrty na investice jsou nepřípustné, shodli se lídři 12 zemí EU

Belgickému expremiérovi představil svůj pohled na to, kde by se v návrhu rozpočtu daly najít peníze na posílení kohezní kapitoly. Podle českého premiéra by se měly například zrušit slevy z odvodů, které si kdysi vyjednala Británie a těží z nich další vyspělé západoevropské země. Ušetřit by se dalo i na výdajích na evropskou obranu či provoz unijních úřadů, řekl Babiš.

Michel se tento týden sešel již s více než desítkou premiérů včetně předsedů vlád Maďarska či Slovenska Viktora Orbána a Petera Pellegriniho. Stejně jako další vůdci méně vyspělých zemí trvali na zmíněném požadavku, který patnáctka států stvrdila na víkendovém summitu Přátel koheze v Portugalsku.

Šéf Evropské rady ale jednal i s premiéry Nizozemska, Dánska či Švédska, kteří by naproti tomu rádi výdaje ještě omezili, aby celkový objem rozpočtu nepřekročil jedno procento hrubého národního důchodu (HND) EU. Méně vyspělé země by naproti tomu chtěly, aby byl přinejmenším na úrovni současného návrhu finského předsednictví, tedy 1,08 procenta HND.

„Těch střetů je tam strašně moc, čistí plátci chtějí platit méně, chtějí zachovat rabaty a nechtějí kohezi,“ prohlásil Babiš.
„Já osobně neočekávám, že dojde k nějaké dohodě, protože ty rozdíly jsou obrovské,“ dal najevo skepsi před mimořádným summitem, od něhož si Michel slibuje přinejmenším sblížení názorů na celkový objem rozpočtu.
Babiš před schůzkou s Michelem krátce o rozpočtu jednal i s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která prosazuje přerozdělení části peněz z tradičních kapitol na nové priority jako jsou boj s klimatickými změnami či digitalizace. „Pro nás je to hlavně o kohezi a investicích,“ nastínil rozdílný český postoj Babiš.

ZA DEN VE SLUŽBĚ DURYNSKÝ PREMIÉR DOSTANE MILIONOVĚ ODSTUPNÉ

Durynský ministerský předseda Thomas Kemmerich byl sice ve funkci pouhý jeden den, přesto si přijde nejméně na 93 000 eur (2,3 milionu korun). Informují o tom média redakční skupiny RedaktionsNetzwerk Deutschland. Kemmerich ve čtvrtek rezignoval kvůli bouři nevole kvůli jeho zvolení hlasy protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD).

Premiérovi více než dvoumilionové spolkové země přísluší plat ve výši 16 100 eur měsíčně, tedy v přepočtu zhruba 402 000 korun, doplněný o další příspěvky. Čtyřiapadesátiletý Kemmerich navíc dostane peníze, které šéfovi vlády náleží po odchodu z funkce. V jeho případě je to za šest měsíců po rezignaci 75 468 eur, tedy 1,9 milionu korun.

Kemmerich ze Svobodné demokratické strany (FDP) se ve středu stal prvním ministerským předsedou některé ze spolkových zemí, jemuž do funkce pomohla pravicově populistická až radikální Alternativa pro Německo (AfD). Hlasy dostal také od své FDP a CDU, tedy partaje kancléřky Angely Merkelové.

Volba byla důsledkem patové situace po říjnových zemských volbách v Durynsku. Nepodařilo se po nich totiž sestavit žádnou většinovou koalici. Ve volbách nakonec o jediný hlas zvítězil Kemmerich. Proti volbě se zvedla bouře nevole. V Durynsku či v Berlíně proti ní protestovaly lidé na ulicích. Tvrdě ji odsoudily židovské organizace, německá média i politici.

„Byl to špatný den pro demokracii. Byl to den rozchodu s hodnotami a přesvědčením CDU,“ okomentovala volbu kancléřka Angela Merkelová, která zdůraznila, že výsledky musí být „vzaty zpět.“ Podobně se vyjádřila i šéfka CDU

Annegret Krampová-Karrenbauerová.

Kvůli značnému tlaku se Kemmerich rozhodl rezignovat. „Odstoupení je nevyhnutelné,“ citovala politika agentura DPA. „Je třeba sejmout poskvrnu podpory AfD z úřadu durynského premiéra,“ poznamenal také čtyřiapadesátiletý politik.
V dějinách spolkové republiky nikdo funkci zemského premiéra nezastával tak krátce jako právě politik FDP, který by měl v úřadu skončit v příštích dnech, maximálně týdnech.

USA VARUJÍ: VE ŠPANĚLSKU HROZÍ SEXUÁLNÍ ÚTOKY

Spojené státy varují své občany před sexuálními útoky ve Španělsku. Tamní ambasáda USA vydala na začátku tohoto týdne bezpečnostní upozornění, kde zmiňuje, že úřady zaznamenaly nárůst v počtu sexuálně motivovaných útoků po celé zemi. A připojila několik rad, jak se vyhnout problémům.

Podle ambasády mají občané Spojených států problém zorientovat se ve španělské legislativě, která se od té americká velmi liší. Proto vydala několik doporučení pro americké občany, kteří se do země chystají.„Pijte zodpovědně,“ stojí na webu ambasády. Varuje také Američany, aby odmítli nápoje, o kterých nevědí, odkud pocházejí. Doporučuje jim také, aby používali takzvaný „buddy system“, což znamená, že by měli cestovat v doprovodu kamarádů, nebo rodinných příslušníků.

V případě, že dojde k napadení, vybízí americké úřady své občany, aby ihned kontaktovali policii. Ambasáda má k dispozici i anglicky mluvící právníky, kteří mohou být cestovatelům v nesnázích nápomocní.

Ve Španělsku začal soud kvůli vraždě starosty, obžalováni jsou i dva Češi

Varování podle americké televize CNN přišlo v reakci na údajné znásilnění třech američanek ve španělském městě Murcia, které leží na jihovýchodě země nedaleko Středozemního moře. K činu, ze kterého byli obvinění tři muži, mělo dojít na konci minulého roku během silvestrovských oslav. Obvinění muži pocházejí z Afghánistánu a nedávno dostali ve Španělsku politický azyl.

Zemí zmítaly protesty kvůli rozhodnutí soudu

CNN také upozornila, že ve Španělsku vyšly minulý rok stovky lidí kvůli jednomu z případů znásilnění do ulic. Pobouřilo je rozhodnutí soudu. Ze znásilnění čtrnáctileté dívky bylo obviněno šest mužů. Dívka byla pod vlivem drog a v bezvědomí.
Muži nebyli ze znásilnění usvědčení. Dostali však tresty odnětí svobody mezi 10 a 12 lety a pokutu celkem 12 tisíc eur. Lidem, kteří proti rozsudku demonstrovali, vadilo hlavně to, že je soud neshledal vinnými ze znásilnění. Soud rozhodl, že se Afghánci činu nedopustili, protože dívka byla v bezvědomí.

Podle Španělského práva je trestný čin klasifikován jako znásilnění, pokud útočník použije vyloženě násilí, nebo zastrašování.

JUSTIČNÍ AKTIVISTA MÁ ZAPLATIT POKUTU 50 TISÍC

Bloger a právní publicista Tomáš Pecina má zaplatit pokutu 50 tisíc korun. Uložil mu ji Úřad pro ochranu osobních údajů za nezákonný provoz databáze soudních jednání, v níž byly archivovány údaje za několik let včetně jmen účastníků.

Pecina je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. V roce 2016 vytvořil a na svém blogu spustil aplikaci nazvanou Přehled soudních jednání. V databázi bylo možné najít spisovou značku, datum konání, místo, jméno soudce a jména účastníků, ať už fyzických osob či názvů firem. Data čerpal z InfoSoudu, který provozuje Ministerstvo spravedlnosti.

Tam však lze nalézt jen data plánovaných nebo právě probíhajících jednání, starší záznamy jsou nedostupné. Pecina dokázal díky své aplikaci uchovat na internetu i záznamy o jednáních, která již proběhla a veřejnost je na ministerském webu už nemohla najít.

V Pecinově databázi bylo možné vyhledávat nejen podle spisové značky (což umožňuje i státem provozovaný InfoSoud), ale také podle jmen a příjmení účastníků nebo konkrétních soudců, a to zpětně do roku 2016. V tom byla jeho aplikace unikátní, proto ji využívali například novináři.

Našli svá jména

V roce 2018 se na Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) obrátilo několik stěžovatelů, kteří byli v minulosti účastníky soudních jednání. Nelíbilo se jim, že v databázi na blogu Tomáše Peciny našli svá jména. Pecina uvedl, že je ochoten jejich údaje vymazat, databázi jako celek ale zrušit odmítl.

„Důvodem je veřejný zájem nad kontrolou soudní moci, přičemž zpracovávány jsou výhradně osobní údaje předtím zveřejněné soudy, případně státními zastupitelstvími, a jejich zveřejnění se děje tak, aby nedošlo k disproporčnímu zásahu do práv subjektů těchto osobních údajů,“ argumentoval Pecina.

Úředníci zjistili, že v jeho databázi jsou asi dva miliony záznamů o soudních jednáních, které obsahují jednací číslo, jméno řešitele (soudce), druh jednání (zda jde o hlavní líčení, veřejné zasedání nebo vyhlášení rozsudku) a u fyzických osob jejich jméno a příjmení. Všechna data původně zveřejnil stát.

Na Pecinově blogu byly také uchovávány rozsudky Nejvyššího správního soudu (NSS), které tato instituce zveřejnila na své úřední desce. Část z nich podle ÚOOÚ obsahovala jména a příjmení účastníků. Soud je takto – ve zkrácené formě – vyvěšoval po dobu 14 dnů v případě, že u vyhlášení byly jen soudní osoby. Po dvou týdnech je NSS nahradil anonymizovanou verzí.

Ochránci osobních údajů na konci roku 2018 dospěli k závěru, že Pecina nemá právo tato data zveřejněná státem dále zpracovávat. Nařídili mu, aby na svém webu ukončil provoz té části databáze, v níž jsou údaje o proběhlých soudních jednáních a rozsudky NSS se jmény účastníků. Tvůrce aplikace se odvolal, ale neuspěl. Šéfka úřadu loni v květnu rozhodnutí potvrdila.

Pecina poté zareagoval tak, že svůj Přehled soudních jednání přesunul na jiný web. Úředníci vzápětí vydali nový příkaz formulovaný tak, aby bloger musel provoz databáze skutečně ukončit.

Za to, že se Pecina pokusil úřední rozhodnutí obejít, dostal v tomto týdnu za přestupek od ÚOOÚ pokutu 50 tisíc korun. „Jednání obviněného bylo spácháno ve formě přímého úmyslu... celý obsah webových stránek https://legal.pecina.cz umístil na nově vytvořené webové stránky https://pv.pecina.cz, tedy chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem,“ konstatuje v rozhodnutí úřednice Lucie Lakatošová. Připomněla, že sankce mohla dosáhnout až 20 milionů eur.

„Velký den pro všechny mé nepřátele, tedy slavte, moji milí, arci s vědomím, že kdo se směje naposled, smává se obvykle nejlépe,“ reagoval na svém blogu Pecina. Proti rozhodnutí může podat odpor.Justiční aktivista postup ÚOOÚ dlouhodobě kritizuje, některé úředníky označuje hanlivými výrazy, v jednom podání jim také poslal kreslený vtip od Vladimíra Renčína, v němž stojí u úředního okénka dva muži a na provazu vedou vola. „To jsme zase my, pane úřad. Po zkušenostech z minula jsme si tentokrát vzali tlumočníka.“

NA LOUČENÍ S DOBROVSKÝM PŘIŠEL I EXPREMIÉR ČALFA

Na poslední rozloučení s někdejším ministrem obrany, diplomatem a disidentem Lubošem Dobrovským přišly do strašnického krematoria v Praze stovky lidí. Pohřbu osobnosti, která se podílela na porevolučním směřování Česka, se zúčastnili jeho rodina i přátelé z širokého spektra společenského života, přítomni byli i současní politici.

U rakve drželi čestnou stráž vojáci. Luboš Dobrovský zemřel minulý čtvrtek ve věku 87 let.

Pohřeb se konal v zaplněné velké obřadní síni strašnického krematoria, kam dorazila řada osobností činných v 90. letech, kdy byl Dobrovský členem vlády a vedoucím kanceláře prezidenta. Rozloučit se přišli například někdejší premiér a předseda Senátu Petr Pithart, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, filozof Jan Sokol či předseda STAN Vít Rakušan. Dorazil i šéf první polistopadové vlády Marián Čalfa.

Zástupce vyslala řada státních institucí, dorazil i náčelník generálního štábu Aleš Opata a někteří jeho předchůdci.
Dobrovský se narodil 3. února 1932 v Kolíně. Koncem 50. let nastoupil do rozhlasu, kde do začátku normalizace působil jako komentátor a zahraniční zpravodaj. Za normalizace byl skladníkem, čističem oken a topičem. Podepsal Chartu 77 a redigoval samizdatové publikace.

V roce 1989 se stal mluvčím Občanského fóra, později nastoupil na ministerstvo zahraničí, od října 1990 do července 1992 byl československým ministrem obrany. Později vedl kancelář prezidenta Václava Havla a v letech 1996 až 2000 zastupoval Českou republiku jako velvyslanec v Rusku. V roce 2002 ho Havel ocenil Řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Byl nositelem řady dalších ocenění.

RECIDIVISTU PUSTILI Z VĚZENÍ HAVEL, KLAUS I ZEMAN, SEDĚL ROVNĚŽ ZA VRAŽDU

Muž, kterému prezident Miloš Zeman nedávno udělil milost, byl v minulosti odsouzen ke 13 letům vězení za vraždu a k devíti letům vězení za loupež. Trestán byl již mnohokrát, poprvé byl odsouzen již v roce 1977. Postupně byl omilostněn Václavem Havlem, Václavem Klausem a nakonec i Zemanem.

iVážně nemocnému muži udělil milost prezident Zeman v lednu. V minulosti byl opakovaně za mřížemi kvůli krádežím. Celkem ho soudy potrestaly za 18 různých skutků, přičemž na některé z nich postupně dopadly amnestie prezidentů Václava Havla i Václava Klause. Vyplývá to z přípisu ministryně spravedlnosti, který ČTK získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Prezident letos pětkrát odmítl udělit milost. Na Hrad putuje šestá žádost

Zeman muži odpustil zbytky tří trestů odnětí svobody, které mu soud uložil za ozbrojenou loupež v kladenské trafice, krádež kabátu z obchodu a krádež potravin z restaurace. Muž měl být původně ve vězení do srpna 2023, soud mu však výkon trestu už loni v létě na rok přerušil ze zdravotních důvodů. Hrad v souvislosti s udělenou milostí bez bližších podrobností informoval, že omilostněný muž je recidivistou a že dlouhodobě nemá stálé přístřeší.

Z přípisu ministryně plyne, že Krajský soud v Praze muže v roce 1980 poslal do vězení za vraždu, kde byl až do Havlovy amnestie z ledna 1990. O dva roky později skončil za mřížemi znovu, tentokrát za loupež. Osmdesátá léta minulého století i převážnou část let devadesátých tak strávil ve výkonu trestu.

Soudy muže mezi lety 1977 až 2018 potrestaly také za opakované krádeže, dále za ublížení na zdraví, porušování domovní svobody, úvěrový podvod či neoprávněné opatření platebního prostředku.

Sám byl přepaden, oloupen a pobodán

Prezident k udělení milosti uvedl, že je potřeba muže podpořit v úsilí o vedení života, který je pro společnost přijatelný. Zohlednil i to, že se omilostněný v minulosti sám stal obětí násilného útoku. Byl při něm těžce zraněn, což přispělo ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Nyní podstupuje onkologickou léčbu.

Zeman udělil dvanáctou milost, recidivistovi s nádorovým onemocněním

Podle přípisu byl muž skutečně v roce 2017 obětí pokusu o vraždu, kdy byl přepaden, oloupen a pobodán. Přežil jen díky včasnému lékařskému zákroku, při kterém přišel o slezinu. Zároveň trpí onemocněním srdce a má zhoubný nádor na plicích, kvůli kterému absolvoval několik cyklů chemoterapie.

Vězeňská služba uvedla, že jeho stav vyžaduje komplexní péči, kterou mu není schopna zajistit. „Žadatel trpí závažnou chorobou, která jej bezprostředně ohrožuje na životě a jejíž prognóza je velmi nejistá,“ napsala ministryně Zemanovi.
Aktuální milost je dvanáctá, kterou Zeman udělil. Už před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že milosti bude dávat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů.

I tentokrát prošla žádost o milost nejprve ministerstvem spravedlnosti, na něž Zeman agendu převedl. Úřad má předkládat Hradu jen ty milosti, které splňují podmínky stanovené prezidentem: pachatel nesmí mít na svědomí závažný trestný čin, musí mít závažné zdravotní problémy a zajištěné rodinné zázemí. Nejkontroverznější Zemanovou milostí zůstává omilostnění doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka.

SPLAVNĚNÍ LABE U PŘELOUČE, STÁT TO ZKOUŠÍ PO DOBRÉM

Ředitelství vodních cest chce prosadit novou trasu plavebního kanálu v Přelouči, který má umožnit splavnění Labe do Pardubic. Chystá k přírodě šetrnější variantu a doufá v dohodu s ekologickými spolky. Studie Ředitelství vodních cest. Před čtyřmi lety se plány na vybudování průplavu u Přelouče rozpadly jak domek z karet. Úřady nedokázaly před Nejvyšším správním soudem obhájit, proč schválily trasu, která protne slepé rameno Labe u Přelouče známé jako biocentrum Slavíkovy ostrovy.

Ředitelství vodních cest (ŘVC) zvolilo novou a vůči námitkám ekologů přívětivější strategii. Nejenže už nebránilo zařazení ostrovů do evropské soustavy chráněných území Natura 2000, ale dokonce souhlasilo s rozšířením tohoto území, které vláda schválila v lednu.

Teď zastánci vodního díla doufají ve vstřícnost k novému návrhu průplavu, který by znamenal jen malý zásah do biocentra. „V každém případě bude zásah jen dílčí a ovlivní jen malou část vyhlášeného chráněného území. Podle platné legislativy lze i při dílčím zásahu do chráněného území stavby realizovat, přirozeně s realizací příslušných kompenzačních opatření,“ uvedl mluvčí ŘVC Jan Bukovský.

„Souhlas s tímto rozšířením je podaná ruka. Předpokládám, že ochranářská obec úplně stejně vstřícně ale nebude bojkotovat kompromisní dohodnutou variantu,“ uvedl předseda Asociace D-O-L Jan Skalický.
Ten soudí, že „zelená lobby“ by si měla vzít příklad ze stavby průplavu Rýn- Dunaj-Mohan.

„Když dojde k dohodě a ústupkům investora ve jménu ochrany přírody, tak jde o to, aby toho ochrana přírody nezneužila a nešla proti stavbě dál hlava nehlava,“ uvedl šéf Asociace D-O-L Jan Skalický.

Děti Země: Řekněte, zda se lodě do Přelouče dostanou

Klíčovým protivníkem vodního díla bylo až dosud sdružení Děti Země. To Nejvyšší správní soud přesvědčilo, že úřady měly v roce 2000 více posoudit, zda neexistuje k přírodě šetrnější trasa kanálu.

Od Dětí Země stát při přípravě nové varianty ale žádný bianko šek nedostane. Předseda Dětí Země Miroslav Patrik uvedl, že sdružení už pět let čeká, kdy začne nové hodnocení vlivu uvažovaného kanálu u Přelouče na životní prostředí.
„Očekáváme, že budou předloženy i varianty, které nebudou likvidovat biotopy více než sedmdesáti zvláště chráněných druhů organismů na Slavíkových ostrovech, včetně dvou druhů vzácných modrásků,“ uvedl Patrik. Dodal, dokud sdružení návrhy neuvidí, nemůže se k tomu vyjádřit.

Splavnění Labe pomůže nový most u Valů

Ke splavnění Labe do Pardubic jsou důležité patřičně vysoké mosty. U Valů u Přelouče od konce léta probíhají stavební práce na novém přemostění, které nahradí více než sedmdesát let starý válečný most Bailey Bridge. Staré mostní provizorium bylo kvůli své výšce jednou z překážek plavby lodí až do Pardubic.

Díky mírné zimě probíhají od konce léta nepřetržitě. Před Vánocemi dělníci přikročili k jedné z nejtěžších operací, pomocí lisů vysouvali první část nového mostu nad Labe. Na konci ledna necelých osm hodin trval druhý výsun konstrukce, která spojí Valy s Mělicemi.

Na mostní konstrukci nyní přijde ještě mostní oblouk, který bude mít v nejvyšším místě vzepětí patnáct metrů. První řidiči vjedou na moderní dvouproudový most letos v červnu. Pěší a cyklisté zde nyní využívají lávku, řidiči musí staveniště objíždět přes Lohenice a Přelouč. Most vyjde na 258 milionů korun, investorem stavby je Ředitelství vodních cest, část peněz přidal ze svého rozpočtu i Pardubický kraj.

Přípravy stavby v Přelouči může zkomplikovat fakt, že stát dodnes neví, zda bude možné vybudovat plavební stupeň Děčín, který by měl na Labi zajistit dostatek vody pro lodní dopravu. „V každém případě je příprava a výstavba kanálu z dopravního i ekonomického hlediska absurdní, dokud nebude jasné, zda velké nákladní lodě vůbec do Přelouče doplují,“ uvedl Patrik.

Ředitelství vodních cest chce nyní chráněnou lokalitu zapracovat do dokumentace strategického posouzení vlivů na životní prostředí SEA. „Její předložení k posuzování SEA předpokládáme uskutečnit na podzim letošního roku. Pak bude vybrána definitivní podoba trasy a bude možné přistoupit k detailnímu projektování a povolovacím řízením vybrané varianty,“ uvedl Jan Bukovský.

Podle Skalického z původních třinácti variant projednávaných s Agenturou ochrany přírody a krajiny zbyly dvě plus jedna.
„Je už v podstatě jasné, která varianta je nejvítanější ochranáři. Zjednodušeně řečeno zmenšuje zásah laterálního kanálu do Slavíkových ostrovů na mikroskopickou úroveň. Odbočuje z hlavního řečiště dál, tedy se zmenšuje řez Slavíkovými ostrovy,“ řekl Skalický.

Odborníci se na přelomu tisíciletí shodli, že kvůli splavnění Labe je nutné vybudovat samostatný tři kilometry dlouhý kanál, který po pravém břehu obejde stávající koryto řeky. A to i za cenu, že povede přes část Slavíkových ostrovů.
Vedla je k tomu potřeba zachování přeloučského jezu, chráněné technické památky z roku 1928, a ochránit labské hrčáky, což je jediný úsek řeky na středním toku s bystřinným prouděním.

DLUŽI TI OMLUVU, SMRT LÉKAŘE, KTERÝ VAROVAL PŘED KORONAVIREM, NAZLOBIL ČÍŇANY

Čínou se valí nebývalá vlna smutku a vzteku na tamní úřady. Vyvolal ji případ mladého lékaře Li Wen-lianga, který už loni upozorňoval na nebezpečí nového koronaviru. Místo včasné reakce si tehdy muže odvedla policie. Nakonec zemřel právě na koronavirus. „Není to smrt udavače, ale hrdiny,“ píší lidé. Jejich zprávy však mažou cenzoři.

„Nezapomeňte na to, jak se teď cítíte. Nezapomeňte tenhle pocit hněvu. Nesmíme dovolit, aby se něco podobného stalo znovu. (...) Jestli vás rozčiluje to, co vidíte, povstaňte. Mladí lidé, síla změny je ve vašich rukou,“ píší bojovní Číňané na sociálních sítích.

Epidemie nového koronaviru

V nastalé epidemii nového typu koronaviru jimi otřásla smrt muže, který před ní varoval dlouho před tím, než nakonec vypukla. Čtyřiatřicetiletý oftalmolog Li Wen-liang si riziko uvědomil už loni v prosinci. V uzavřené diskuzní skupině tehdy svým kolegům poslal zprávu, ve které je upozorňoval, že v jeho nemocnici ve Wu-chanu umístili do karantény sedm lidí nakažených neznámým virem podobným tomu, který způsobil nemoc SARS. Lékařům radil, aby nosili ochranné oblečení a pomůcky.

Velký smutek, ale také nebývalou kritiku úřadů vyvolala v Číně smrt lékaře z města Wu-chan, který se už loni snažil varovat před novým typem koronaviru a byl policií obviněn z šíření poplašných zpráv. Čína slíbila, že okolnosti jeho úmrtí vyšetří. Cenzoři ale zároveň na sociálních sítích rychle odstraňují příspěvky, které v souvislosti se smrtí lékaře obviňují vládu.

O čtyři dny později ho navštívili policisté, obvinili ho z šíření falešných zpráv a rušení veřejného pořádku. Vyzvali ho, aby své „nelegální aktivity“ okamžitě ukončil. Podle listu The Guardian Wen-lianga také donutili podepsat prohlášení, v němž se k údajnému překročení zákona přiznal. Kromě něj si policie ze stejného důvodu odvedla sedm dalších lidí, jejich osud však není znám.

Mladý lékař se nakonec záhadným virem sám nakazil a v nemocnici bojoval o život. „Dluží ti omluvu, my ti dlužíme náš vděk. Držte se, doktore Li,“ napsal na sociální síť Weibo jeden z uživatelů. Wen-liang však svůj boj prohrál a v noci na pátek zemřel.

Podle médií by ženatý a měl jedno dítě, druhé má přijít na svět v červnu. Ve svém posledním příspěvku na svém blogu lékař napsal: „Výsledky testů dnes vyšly jako pozitivní. Všechno je jasné. Je to potvrzené.“

Na koronavirus zemřelo dalších 73 lidí i lékař, který na něj upozornil

Právě jeho smrt vyvolala mezi Číňany nebývalý smutek a vztek na vládní úřady. Stanice BBC konstatuje, že si lze jen stěží vzpomenout na nějakou událost z posledních let, která by v Číně vyvolala takové emoce. Mnozí z pisatelů kritizovali úřady, že podcenily agresivitu viru a zpočátku se snažily držet jeho šíření v tajnosti. V dalších příspěvcích zaznívaly stížnosti na nedostatečnou svobodu projevu v Číně.

Někteří uživatelé navíc vyzývali naštvané Číňany, aby vyšli do ulic. „Doufám, že jednoho dne budeme moci stát na ulici s fotkou Lia Wen-lianga,“ psalo se v jednom z příspěvků, které brzy zmizely. Státní cenzoři totiž podobně kritické příspěvky začali okamžitě mazat. Ze statisíců komentářů jich zbyla jen hrstka.

„Toto není smrt udavače, to je smrt hrdiny,“ zněl jeden z nich. „Dobří lidé nežijí dlouho, zatímco zlo přežívá tisíc let,“ napsal jiný truchlící a přidal emoji hořící svíčky. Fotografové také pořídili snímek z Pekingu, kde někdo do sněhu obrovskými písmeny vepsal „sbohem, Li Wen-liangu“.

Čínské vedení slíbilo, že okolnosti jeho úmrtí vyšetří. Kolem smrti Li Wen-lianga totiž panoval zmatek. Původní zprávu o lékařově úmrtí čínská média dementovala s tím, že je Li v kritickém stavu, ale živý. Později však potvrdila jeho smrt, která nastala v pátek ve 2:58 místního času (ve čtvrtek v 19:58 SEČ).

Čína se snaží nakrmit milionová města v karanténě, lidé křečkují jídlo

Bývalý novinář Johnny Lau, který se specializuje na Čínu, pro The Guardian popsal, že lékařova smrt se stala významným emocionálním momentem v zemi, která má svobodu projevu pod naprostou kontrolou. „Máme tady lékaře se svědomím. Lidé v přední linii jsou obětováni, ale nikdo za to úředníky nežene k odpovědnosti. Je to příklad, jak zlo vítězí nad dobrem,“ říká s tím, že rychlé mazání komentářů vyžadujících svobodu slova ještě víc rozzlobilo naštvané občany.

Od konce loňského roku si virus v pevninské Číně vyžádal 31 161 nakažených a 636 mrtvých. Stovky dalších případů infekce byly zaznamenány mimo pevninskou Čínu, po jednom mrtvém ohlásily Hongkong a Filipíny.

MRTVÝCH 23, NAKAŽENÝCH CHŘIPKOU SE ROZŠÍŘILO U DĚTÍ DO 5 LET

Nemocných s chřipkou přibylo za poslední týden jen mírně. Výrazněji stoupala pouze nemocnost u dětí do pěti let, informovalo v pátek ministerstvo zdravotnictví. Nemocných je 1 896 lidí na 100 tisíc obyvatel, což je o 1,7 procenta víc než před týdnem. Infekci zatím podlehlo 23 lidí. „Nejnovější údaje potvrzují, že i nadále probíhá plošná chřipková epidemie na celém území ČR. Cirkuluje převážně virus chřipky typu A,“ uvedla Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.

Relativní nemocnosti ARI v krajích na 100 000 obyvatel. (7. února 2020)

Do pátku eviduje ministerstvo zdravotnictví celkem 126 klinicky závažných případů, které vyžadovaly hospitalizaci v režimu intenzivní péče. Třiadvacet osob nemoci podlehlo. Největší podíl nemocných je v Plzeňském, Moravskoslezském, Jihomoravském a Zlínském kraji. Hranici pro vyhlášení plošné epidemie Česko překročilo minulý týden.

Část nemocnic v Česku uzavřela pro návštěvy lůžková oddělení, zejména plicní nebo léčebny dlouhodobě nemocných. Právě chroničtí pacienti a senioři jsou komplikacemi chřipky podle lékařů nejvíc ohrožení. Odborníci jim doporučují očkování, které mají od 65 let hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Ostatní si musí očkování zaplatit, vakcínu jim potom může proplatit pojišťovna z fondu prevence.

Chřipková epidemie přichází každoročně, a to většinou v lednu, poslední dva roky však až v únoru. V sezoně na přelomu let 2018 a 2019 vyhledalo v Česku praktického lékaře s akutní respirační infekcí a chřipkou 996 000 lidí. Z toho 625 muselo být hospitalizováno na jednotce intenzivní péče a 195 z nich zemřelo. Letos bylo vážných případů 126, infekci podlehlo 23 lidí. Lékaři odhadují, že každoročně s chřipkou souvisí zhruba 1 500 až 2 000 úmrtí.

V RADĚ ČT MŮŽE BÝT LIPOVSKÁ I VESELÝ, KTERÝ TOČÍ ROZHOVORY SE ZEMANEM

Kandidátka biskupů, ekonomka Hana Lipovská, či moderátor Lubomír Veselý, který tento týden začal natáčet pravidelné rozhovory s prezidentem Milošem Zemanem, se dostali do užšího výběru kandidátů do Rady České televize, z nichž poslanci v březnu vyberou šest nových radních.

Volební výbor Lipovskou i Veselého v pátek podpořil, stejně jako bývalého viceguvernéra České národní banky Pavla Kysilku, bývalého hokejového reprezentanta, vítěze olympijských her v Naganu a bývalého poslance sociální demokracie Jiřího Šlégra, a zúžil počet kandidátů na osmnáct.

Největší veřejný rozruch z původních 86 kandidátů do Rady ČT vzbudila Lipovská, kandidátka České biskupské konference do Rady České televize, protože zpochybnila smysl existence veřejnoprávních médií. Kvůli tomu vyzvalo 19 senátorů biskupy, aby nominaci Lipovské stáhli. Proti jejímu výběru se ohradil i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Podporu poslanců získal moderátor Lubomír Veselý, známý spíše jako Lubox Xaver Veselý. Jeho rozhovor s prezidentem Zemanem v Českém rozhlase byl nepolitický, Veselý se třeba prezident ptal, zda má něčeho v poslední době plné zuby. „Sociálních sítí, Xavere. Ne kvůli lidem, kteří mají své názory a kteří argumentují,“ řekl Zeman. Podle něj jsou problémem sociálních sítí zakomplexovaní lidé, kteří neustále jen nadávají.

Na seznamu kandidátů do Rady ČT je i asistent poslance SPD

Mezi osmnácti kandidáty do Rady České televize, kteří prošli předvýběrem ve volebním výboru Sněmovny, je i Petr Jedinák, asistent místopředsedy poslaneckého klubu SPD Radka Rozvorala.

Mezi osmnácti jmény lze najít i Martina Schmarcze, bývalého ředitele tiskového odboru premiéra Mirka Topolánka z ODS. Schmarcz pak spolupracoval také s bývalým šéfem lidovců Pavlem Bělobrádkem.Největší podporu ve volebním výboru měl Michala Klímu, který prošel manažerskými pozicemi ve více médiích a nyní je členem správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a je předsedou správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu.

Prošli také bývalý ředitel zpravodajství ČT Roman Bradáč, který se pak neúspěšně ucházel i o post šéfa televize a později vedl televizi Barrandov, či ekonom Vladimír Pikora.

Mezi finalisty volby jsou rovněž psycholog Ivan Douda, producent, dramaturg a scénárista Marek Hladký, filmový kritik a teoretik Zdeněk Holý, ekonom Jiří Schwarz, auditor Stanislav Staněk a rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku Gabriel Švejda. Šanci stát se televizními radními mají také Eva Hubková, kterou navrhla struhařovská základní organizace Českého svazu včelařů, Pavel Matocha, jenž získal nominace tří organizací, mimo jiné právnického spolku Všehrd a Šachového svazu, a novinář a vysokoškolský pedagog Jiří Závozda.

Do působnosti Rady ČT patří jmenování a odvolávání generálního ředitele veřejnoprávní televize a schvalování jejího rozpočtu. Podle kuloárních informací ve Sněmovně by třetinu nových míst v Radě ČT, která mají poslanci obsadit, mohli získat kandidáti podporovaní stranami demokratické opozice.

V Radě Českého rozhlasu může být i ředitel Národního muzea

Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš či historik Jaroslav Šebek mohou nově usednout v Radě Českého rozhlasu. Poslanci sněmovního volebního výboru vybrali šestici kandidátů do rady veřejnoprávního rozhlasu, z nichž Sněmovna v březnu vybere dva nové radní.

Mezi šesticí kandidátů do Rady Českého rozhlasu, kteří prošli „sítem“ ve volebním výboru, je i dosavadní šéfka rady Hana Dohnálková. Postoupili také galerista Marek Pokorný, porodní asistentka Zoša Vyoralová a jazykovědkyně Markéta Pravdová. V březnu končí v radě mandát Dohnálkové a místopředsedovi Jiřímu Vejvodovi.

Nové radní veřejnoprávní televize i veřejnoprávního rozhlasu zvolí celá Sněmovna na březnové schůzi Sněmovny. K výběru šesti kandidátů na dvě místa v radě veřejnoprávního rozhlasu a osmnácti kandidátů na šest míst v radě veřejnoprávní televize, která se uvolní koncem března, se poslanci sešli v pátek brzy ráno. Volební výbor Sněmovny měl za úkol zúžit seznam 86 zájemců o křeslo v Radě ČT a 32 zájemců o místo v Radě Českého rozhlasu.

Koncem března skončí mandát předsedy Rady České televize Jana Bednáře a členů rady Luboše Beniaka, Vratislava Dostála, Michaela Hausera, Ivany Levé a Vlastimila Venclíka. Pouze Levá už znovu nekandidovala.