iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Senátoři USA: Prezident Trump nebude sesazen z funkce

Americký prezident Donald Trump nebude sesazen z funkce. Demokraté v Senátu USA neuspěli se svou ústavní žalobou proti hlavě státu. Senátoři nejprve poměrem 52:48 hlasům rozhodli, že je Trump nevinen, pokud jde o první článek ústavní žaloby, který se týkal zneužití pravomoci. Pak poměrem 53:47 hlasů odhlasovali, že je Trump nevinný, i pokud jde o druhý článek žaloby týkající se obstrukcí vůči Kongresu.

Republikáni mají ve stočlenném Senátu 53 křesel, v prvním hlasování se k demokratům a jejich snaze o sesazení Trumpa připojil jediný republikán - Mitt Romney. Pro to, aby byl prezident odvolán z úřadu, byla potřeba dvoutřetinová většina, tedy 67 hlasů.

Senátoři hlasovali jmenovitě podle abecedy, hlasování o každém článku žaloby trvalo asi 15 minut. Každý ze senátorů musel vystoupit a nahlas říci, zda je podle něj Trump vinný či nevinný. Senát osvobozením Trumpa uzavřel několikaměsíční kauzu, která vyvrcholila právě ústavní žalobou. Tu na prezidenta loni v prosinci vznesla demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů, která hlavu státu vinila ze zneužití pravomoci a z obstrukcí vůči Kongresu, tedy parlamentu.

Demokraté Trumpa (73) obviňovali mimo jiné z toho, že se snažil nátlakem přinutit Ukrajinu, aby mu před letošními prezidentskými volbami v USA pomohla získat kompromitující informace o jeho velkém rivalovi Johnu Bidenovi. Ten se uchází o demokratickou nominaci.

Impeachment je útok na demokracii, tvrdí obhájci prezidenta Trumpa

Trump obvinění od počátku odmítal, postup demokratů přirovnával k honu na čarodějnice a považoval ho za snahu vyřadit ho z boje o znovuzvolení. Senát minulý týden v procesu odmítl předvolat další svědky, což otevřelo cestu k osvobození prezidenta. Vůdce demokratů v Senátu to označil za tragédii. Demokraté například chtěli, aby byl předvolán zejména někdejší Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton.

Ještě v pondělí žalobci zastupující demokraty v závěrečných projevech v Kongresu opakované vyzývali senátory k Trumpovu odsouzení. „Jménem Sněmovny reprezentantů upozorňuji, že vaší povinností je odsoudit prezidenta Donalda Trumpa,“ pronesl tehdy jeden z demokratických žalobců Jason Crow.

Po závěrečné řeči žalobců se slova ujali republikánští obhájci prezidenta. Zástupce obhajoby Kenneth Starr tehdy obvinil demokraty, že se v proceduře neřídili zásadami stanovenými pro soudní žalobu a dopouštěli se „unáhlených úsudků“. Snažili se podle něj ovlivnit listopadové volby, v nichž bude Trump obhajovat svůj mandát.

Senátoři proces uzavřeli den poté, co Trump v Kongresu přednesl projev o stavu americké unie, a dva dny po začátku několikaměsíčního klání demokratů, ze kterého vzejde stranický prezidentský kandidát. Ten se poté v listopadu s Trumpem utká o prezidentské křeslo.

POSLANCI BRITÁNIE URÁŽELI BRABINOVOU, PŘI PROJEVU JÍ BYLO VIDĚT RAMENO

Na labouristickou poslankyni Tracy Brabinovou se snesla vlna kritiky a urážek poté, co ji při projevu v britské sněmovně nechtěně sjel rukáv a odhalil její rameno. Poslankyně některé komentáře považuje za příliš urážlivé, podle ní je taková odezva příkladem každodenního sexismu vůči ženám.

Inkriminované jednání britské Dolní komory se odehrálo v pondělí. Fotografii Brabinové s odhaleným ramenem zveřejnil jeden z uživatelů Twitteru. „Je tento oděv skutečně vhodný do parlamentu?“ zeptal se původce fotky. Brabinové lidé začali ve velkém psát. Některé reakce politička považuje za velmi urážlivé. BBC řekla, že taková odezva je smutná a jde o „další příklad každodenního sexismu vůči ženám“. Dodala, že jí jen trošku sjel rukáv, když se nahnula. Vždy se prý navíc snaží vypadat elegantně.

Komentující podle Brabinové překročili hranici únosnosti. „Předháněli se v tom, kdo bude hrubější,“ řekla. Považuje za důležité, aby se o takových problémech hlasitě mluvilo a ženy se nemusely stydět ozvat, když je někdo očerňuje pro jejich vzhled.

Brabinová se s kritikou vyrovnala po svém. Na Twitteru sdílela původní příspěvek a vyjmenovala nadávky, které obdržela.
„Omlouvám se, že nemám čas odpovědět na všechny vaše komentáře. Můžu ale potvrdit, že nejsem coura, nemám kocovinu, ani nejsem opilá,“ dodala namátkou Brabinová. Některé další nadávky měly hlavně sexuální podtext.

Její odpovědi, která má nyní na Twitteru asi 40 tisíc pozitivních reakcí, si všimla i světová média. Mnozí komentující jí teď naopak vyjadřují podporu. „Kdo by čekal, že odhalené rameno vzbudí v lidech tolik emocí...,“ napsala Brabinová.
Guardian připomíná, že politička se k sexismu vyjadřovala už dříve. Kritizovala třeba i své spolustraníky z vedení selektivních kampaní vůči ženským poslankyním.

V BERETĚ OBVINĚNI HOLUB, ŠIMA, MÁCHOVÁ, GÁBORIK, ŠÍMA

V takzvané kauze Beretta navrhla policie obžalovat pětici obviněných. Kauza se týká údajného vynášení informací z trestních řízení. České televizi i ČTK to potvrdila vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

V kauze čelí obvinění pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a někdejší policista Igor Gáborík. Podle kriminalistů Holub, Šíma a Máchová neoprávněně Gáboríkovi předávali informace, například z kauz Nemocnice Na Homolce nebo pražského dopravního podniku. Gáborík je pak údajně poskytoval dál.

Pátý stíhaný člověk v kauze je podle ČT bývalý protikorupční detektiv Vladimír Zmrhal. Stíhají ho za podílnictví. Počet obviněných je konečný, uvedla v prosinci 2018 televize. „Obviněná fyzická osoba si podala stížnost do zahájení trestního stíhání a o této bude rozhodovat nadřízené státní zastupitelství,“ sdělila tehdy České televizi Bradáčová.
„Policejní orgán vede trestní stíhání v současné době pro trestný čin zneužití pravomocí úřední osoby, pro úplatkářské trestné činy,“ dodala tehdy.

Bradáčová ve středu uvedla, že policie navrhla obžalobu na konci ledna. Obvinění jsou podle ní stíhaní kvůli zneužití pravomoci úřední osoby, korupci, neoprávněnému přístupu k počítačovému systému, porušení tajemství listin a podílnictví.

Policie stíhá pátého člověka v kauze Beretta, bývalého detektiva

Holub, Gáborík a Šíma byli v případu obviněni v květnu 2016, Máchovou začali policisté stíhat o pět měsíců později. Zmrhal, který je obviněn z podílnictví, byl obviněn na konci roku 2018.

Máchové byly v květnu 2016 v souvislosti s prošetřováním kauzy Beretta odebrány všechny trestní případy a městské státní zastupitelství ji přeřadilo na netrestní úsek. Poté, co byla obviněna, ji tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán dočasně zprostil funkce.

Případ řešila protidrogová centrála, pod kterou přešel na základě rozhodnutí Bradáčové po reorganizaci policie. Předtím se jí totiž zabýval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, který byl při policejní reformě v srpnu 2016 sloučen s protikorupční policií. Kvůli sloučení odešel od policie ředitel protimafiánského útvaru Robert Šlachta.

NIŽŠÍ POČET ROZHODNUTÍ NS, RUŠIL JE ÚS

Počet rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS), které následně ruší Ústavní soud (ÚS), se od roku 2016 snižuje. Podle dat NS klesl počet rušených rozhodnutí v roce 2019 o 55% oproti roku 2016.

NS to uvedl ve své tiskové zprávě, v níž reagoval na článek České justice. „Tato statistika vypovídá o rostoucí kvalitě rozhodnutí, která vydávají senáty Nejvyššího soudu a také o tom, že jsou tato rozhodnutí v potřebné míře kvalitně odůvodňována. Publikovaná čísla dokládají i to, že soudci Nejvyššího soudu ctí judikaturu Ústavního soudu. To zdůrazňuji především v reakci na nepodložené zprávy, které se občas objevují v médiích a tvrdí se v nich, že mezi Nejvyšším soudem a Ústavním soudem snad panuje jakýsi pomyslný válečný stav. Četl jsem o tom naposledy i minulý týden,“ citovala tisková zpráva předsedu NS Pavla Šámala, o jehož kariéře Česká justice vydala rozsáhlou analýzu. S jeho jmenováním ústavním soudcem vyslovil souhlas minulý týden Senát.

Pavel Šámal se stal předsedou NS v lednu 2015 a zmíněná statistika uvádí za rok 2016 Ústavním soudem zrušených 102 rozhodnutí NS. Právě v tomto roce tehdejší třetí senát ÚS ve složení Jan Filip, Radovan Suchánek a Jaroslav Fenyk konstatoval „judikatorní rozkol“ mezi ÚS a NS. Ve svém nálezu III. ÚS 247/14 uvedli na adresu NS ústavní soudci mj., že „tímto „svérázným“ přehodnocováním obsahu nálezů Ústavního soudu se Nejvyšší soud dopouští postupu ultra vires, neboť k takovému jednání ho právní řád nikterak neopravňuje“. A poměrně zásadní kritika NS ze strany ÚS pokračovala i v dalších letech.

Hned z kraje roku 2018 například senát ve složení Jan Musil, Jan Filip a Jaromír Jirsa v nálezu III. ÚS 976/17 opět konstatoval ze strany NS přehlížení konstantní judikatury ÚS, kdy „nerespektování právního názoru Ústavního soudu, vyjádřeného navíc opakovaně v jeho nálezech ze strany orgánu veřejné moci, nadto zakládá porušení principu rovnosti, jakož i dotčení v právní jistotě občanů“. Krátce na to, v červnu téhož roku, pak druhý senát ve složení Ludvík David, Kateřina Šimáčková a Vojtěch Šimíček ve svém nálezu II. ÚS 2109/17 označil postup NS při odmítnutí dovolání stěžovatele dokonce za absurdní. „Nelze tudíž uvěřit tomu, že by Nejvyšší soud nebyl schopen stěžovatelem v dovolání takto (byť nepřímo) označenou judikaturu identifikovat,“ kritizovali postup NS při odmítnutí dovolání ústavní soudci.
Kritika postupu NS ve vztahu k dovolání zaznívá ze strany ÚS setrvale. Učinil tak například v říjnu minulého roku opět senát ve složení Vojtěch Šimíček, Ludvík David a Kateřina Šimáčková v nálezu II. ÚS 554/18.

„V nálezu sp. zn. II. ÚS 1990/15 ze dne 5. 4. 2016 v bodě 22 (N 59/81 SbNU 47) Ústavní soud uvedl k rozhodování Nejvyššího soudu o přípustnosti dovolání, že z usnesení o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost musí vyplynout, z jakého důvodu obsaženého v ustanoveních § 237 a 238 o. s. ř. je podané dovolání nepřípustné, včetně stručného a výstižného (s uvedením nosných důvodů) odůvodnění. Dovolací instance II. ÚS 554/18 9 v nyní posuzované věci tyto požadavky nenaplnila. Jen pokračovala ve směru nastaveném odvolacím soudem (body 24, 25 výše) a poskytla odvolacímu soudu „krytí“ formulacemi, že újma je skutečně v určité míře sdílena a že též ohledně nákladů zastoupení stěžovatelů před správními soudy sice rozhodnutí odvolacího soudu „nevyhovuje všem požadavkům“, ale jeho „případné“ nedostatky nejsou na újmu dovolatelům (sic!). Obě napadená rozhodnutí tedy při aplikaci kritéria sdílené újmy trpí podstatnou vadou nepřezkoumatelnosti, jež dosahuje v daných skutkových i právních aspektech věci intenzitu protiústavnosti,“ stojí ve zmíněném nálezu.

Právě údajná necitlivost a přepjatý formalismus NS při odmítání dovolání bývá zmiňován jako hlavní důvod ostražitosti ÚS ve vztahu k požadavku Nejvyššího správního soudu (NSS) na rozšíření institutu nepřijatelnosti kasační stížnosti. Na nedávném semináři v Poslanecké sněmovně to zmínil bývalý generální sekretář ÚS, dnes soudce NSS Ivo Pospíšil.
Z poslední doby pak je nutné zmínit výraznou kritiku ÚS na adresu NS z června minulého roku ze senátu, v němž tehdy zasedal Jaromír Jirsa, Jan Filip a Pavel Rychetský. V nálezu IV.ÚS 2932/18 konstatovali tito soudci vědomé nerespektování názoru ÚS bez předložení náležité ústavněprávní oponentury ze strany NS.

„Ústavní soud tak shledává, že nevzal-li Nejvyšší soud ústavněprávní výklad vyložený ve výše citovaných nálezech Ústavního soudu v potaz, resp. se jím vůbec nezabýval, porušil tím, vzhledem ke smyslu a účelu efektivního a smysluplného koncentrovaného (specializovaného) ústavního soudnictví, majícího nezanedbatelnou funkci při sjednocování judikatury v oblasti ústavně zaručených kautel, maximu plynoucí z čl. 89 odst. 2 Ústavy, dle níž vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány a osoby. Nerespektování právního názoru Ústavního soudu ze strany orgánu veřejné moci nadto zakládá porušení principu rovnosti, jakož i dotčení v právní jistotě občanů,“ nebrali si servítky ústavní soudci ve zmíněném nálezu. Petr Dimun, ceskajustice, cz

PŘEDSEDA NS ŠÁMAL UDÍLEL VÝTKY SOUDCŮM, NEPODALI PŘIZNÁNÍ

Soudců, kteří nepodali včas průběžná majetková přiznání, meziročně ubylo z 57 na 31. Osmi soudcům udělil předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal za opožděné podání výtku. Jednu soudkyni, která už v justici skončila a nepodala ani výstupní oznámení, poslal Nejvyšší soud do přestupkového řízení. Informace dnes médiím poskytl mluvčí soudu Petr Tomíček.

Zákon o střetu zájmů pověřuje Nejvyšší soud přijímáním a evidencí oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích soudců a dohlížením nad jejich úplností. Soudci, kteří byli ve výkonu funkce k 1. lednu 2019, byli povinni podat průběžné oznámení za rok 2018 do 30. června 2019.

Z 3021 soudců zapsaných k 1. lednu 2019 ministerstvem spravedlnosti do centrálního registru se zákonná povinnost podat průběžné oznámení za rok 2018 vztahovala na 3017 soudců. Pět soudců zemřelo před uplynutím lhůty pro podání, přičemž jedna – dnes už zesnulá – soudkyně ještě stihla průběžné oznámení podat.

Oznámení za rok 2018 nakonec podalo 3016 soudců, neučinila tak jediná soudkyně. Po zákonem stanovené lhůtě oznámení podalo 31 soudců. Šámal u každého z nich zvažoval individuální okolnosti, zohlednil přitom především zdravotní a osobní důvody, které některým soudcům znemožnily splnit povinnost včas. Výtku nakonec udělil osmi soudcům. O rok dříve jich bylo 19.

Výkon funkce v roce 2019 zahájilo 53 soudců, kteří měli povinnost podat vstupní oznámení. Všichni tak řádně učinili.
Oznamovací povinnost v souvislosti s ukončením výkonu funkce v roce 2019 vznikla u 71 soudců. Výstupní oznámení nepodala jen jedna soudkyně, u které chybí také průběžné oznámení za rok 2018. Nejvyšší soud přistoupil k nahlášení přestupku. Jeho projednání je po zániku funkce už v kompetenci obecního úřadu s rozšířenou působností, v jehož obvodu má soudkyně trvalý pobyt.

ČERNOCHOVÁ SE ZLOBÍ NA METNARA, NEINFORMOVAL O VYŠŠÍ CENĚ VERA NG

Představitelé ministerstva obrany neinformovali členy Výboru pro obranu poslanecké sněmovny o razantním, téměř trojnásobném navýšení ceny pasivního sledovacího systému VERA NG. Poslanci jsou přitom běžně informováni o zakázkách nad 50 milionů korun. Zaznělo to dnes na jednání Výboru pro obranu, který probíral plánované obchody v obranném průmyslu.

Pouhých 15 minut trvalo, než na dnešním jednání poslaneckého Výboru pro obranu, zvýšila na zástupce ministerstva obrany hlas jeho předsedkyně Jana Černochová (ODS). Nelíbilo se jí, že pověřený ředitel legislativního a právního odboru ministerstva Marek Vlasák „odbyl“ informaci o soudním sporu Českou zbrojovkou Uherský Brod o to, zda firma zaplatí smluvní pokutu ve výši 27 milionů za „zpackanou“ dodávku balistických vest.. „No to snad žertujete. Tady jde o nemalé prostředky státního rozpočtu a náš výbor je povinen kontrolovat nakládání s nimi. Mě by, pane ministře, zajímalo kdo je za to zodpovědný? Jaká bude změna kontrolních mechanismů? Jak budete přistupovat k sankcím,“ ptala se viditelně rozčílená Černochová.

Nepříliš přátelská atmosféra vůči ministerstvu obrany se přenesla i do dalšího jednání, kdy se začala probírat zakázka na pořízení radiolokátorů nové generace VERA NG, za kterou hodlá ministerstvo obrany utratit více než 1,2 miliardy korun. Poslance především zarazilo, že se o chystaném kontraktu, jehož výše není zanedbatelná, se nedozvěděli ani na výjezdním zasedání výboru, které se konalo 12. a 13. listopadu. Tedy pouhý den předtím, než zakázku schválilo kolegium ministra. „My jsme řešili ředitele Eduarda Stehlíka, místo aby jsme debatovali o této zakázce. Ale my jsme o ní nemohli debatovat, protože jsme o ní nevěděli. Nedostali jsme o ní informace. A to často máme v přehledech zakázky i na daleko menší částky,“ konstatoval poslanec ODS Karel Krejza. Na to ve svých odpovědích reagoval náměstek ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Filip Říha, který poslancům nabídl, že mohou stanovit některé zakázky jako klíčové. „Pane náměstku, vy my svým vyjádřením připomínáte satirický seriál Jistě pane ministře. Kdy sir Humprey řekl, ať mu politici řeknou, co chtějí slyšet a on jim to řekne,“ dodal Kozdera.

Poslanec Pavel Růžička (ANO) náměstku Kopřivovi řekl, že i jako koaliční poslanec má nyní díky způsobu informování ze strany ministerstva problém zvednout ruku pro jakýkoliv další investiční požadavek ministerstva obrany, respektive armády.

Poté bylo jednání výboru pro obranu přerušeno a pokračovalo za zavřenými dveřmi, jelikož se v nich poslanci seznamovali s detaily smlouvy na pasivní sledovací systém v režimu „Vyhrazené“ podle zákona o utajovaných skutečnostech.

Po jeho skončení jednání shrnula předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS), která řekla, že poslanci nemají problém s pořízením pasivních sledovacích systémů VERA NG, protože ví, že armáda takový systém potřebuje. „Jsme rádi, že se konečně po dlouhých letech rozhýbaly akvizice ministerstva. Pokud je ale zakázka skoro 3x dražší, než se původně plánovalo, tak musíme vznášet dotazy na ministerstvo a znát detaily té zakázky po jednotlivých položkách tak, aby jsme se za ni mohli také postavit,“ řekla Černochová s tím, že si poslanci se zástupci ministerstva vyměnili řadu názorů o tom, jak by se mělo v budoucnu o těchto věcech informovat.

Členové výboru, kteří na dnešním jednání dostali detailní informace o zakázce v režimu „Vyhrazené“ se shodli na tom, že nejsou schopni všechny materiály okamžitě nastudovat a dohodli se na odročení tohoto bodu na příští jednání, které bude za dva týdny.

Velké emoce vzbudila také otázka výběru firmy, která posuzovala celou zakázku a vypracovala znalecký posudek. Bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová se opakovaně ptala na to, jaké má firma zkušenost a co již posuzovala. Náměstek ministra obrany Filip Říha potvrdil informace, které jsme přinesli včera o zakázkách znaleckého ústavu CETAG na ministerstvu obrany. Na to náměstek Říha odpověděl, že firma má reference v posuzování oborů kybernetika, výpočetní technika, ekonomika a hardware, software.

Samotný posudek na zakázku za jedna a půl miliardy stál pouze 216 tisíc korun bez DPH a smlouva na něj byla uzavřena 10. září loňského roku. Firma CETAG má s ministerstvem obrany celkově pět smluv na různé znalecké posudky v celkové hodnotě přes 650 tisíc korun včetně daně. Všechny byly uzavřeny v loňském roce. Znalecký ústav CETAG je pravidelným dodavatelem znaleckých posudků pro státní správu. Nejčastějším objednatelem je podle statistik serveru Hlídač státu Všeobecná zdravotní pojišťovna s šestnácti smlouvami za necelých 8 milionů korun. Na druhém místě je ministerstvo vnitra s 2,5 miliony, v těsném závěsu Ředitelství silnic a dálnic s 2,3 miliony a čtyřmi smlouvami. Celkově je evidováno 44 smluv za 16 milionů korun.

Není bez zajímavosti, že výběrové řízení na znalce pro tuto zakázku muselo ministerstvo jednou zrušit, protože se do něj nikdo nepřihlásil. Tyto informace jsou obsaženy v Národním elektronickém nástroji, kde jsou povinně zveřejňovány informace o veřejných zakázkách. Jiří Reichl, ceskajustice.cz

VLÁDA NEHÁJÍ ZÁJMY ZEMĚ, ALE JEN BABIŠE?

Opozice ostře odsoudila vládu za to, že se rozhodla u Soudního dvora EU zažalovat Evropskou komisi kvůli pozastavení dotačních plateb pro Agrofert Holding. Podle politiků to znamená, že kabinet se stará víc o zájmy premiéra Andreje Babiše a koncernu Agrofert, nikoli o blaho České republiky.

Žalobu v pondělí schválil kabinet na návrh ministra zemědělství Miroslava Tomana. Informace o tom se dostaly do médií až v úterý večer. Babiš během návštěvy Zlínského kraje ve středu řekl, že nebyl na jednání vlády, na kterém se o žalobě rozhodlo.„Já jsem se toho jednání vlády nezúčastnil. Je to záležitost právníků našeho státu,“ řekl Babiš o podání žaloby. Stejně reagoval i na dotaz, proč vláda o svém rozhodnutí neinformovala na tiskové konferenci.

„Vláda se nevěnuje problémům naší země, místo toho řeší osobní problémy předsedy vlády a zisky jeho soukromých firem,“ reagoval ve středu předseda ODS Petr Fiala. „Evropská politika vlády se zúžila na boj s Komisí o Babišovy dotace. Občané jsou rukojmím obřího střetu zájmu premiéra. Změnit to ale mohou pouze volby,“ upozornil.
Ozvali se i další politici. „Vláda chce za ČR žalovat EK kvůli zastavení dotací pro Agrofert. Je to jasný doklad, že vláda hájí zájmy Agrofertu a nikoliv ČR. Žalobu schválila navíc v tichosti, neboť si je vědoma, jak nesmyslný je to krok, který ještě více dopadne na daňové poplatníky,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Nad krokem vlády se pozastavila také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Dojemná starost o firmu, která s ním nemá nic společného, viďte?“ napsala na Twitteru. Dodala, že by se Poslanecká sněmovna měla od vlády jednoznačně distancovat.

„To vypadá, že tu existuje jakési základní podnikatelské právo na dotace. Už pomalu čekám, že na to Agrofert vládě připraví návrh ústavního zákona,“ přisadil si europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. Babiš v roce 2017 převedl Agrofert do svěřenských fondů, podle loňské auditní zprávy Evropské komise na něj ale má stále vliv. Podle Deníku N kabinet o žalobě rozhodl, ačkoli komise později proplacení peněz schválila. Podle resortu „jde o princip“.

Platby byly pozastaveny kvůli možnému Babišovu střetu zájmů. Šlo o platby týkající se Programu rozvoje venkova za poslední čtvrtletí roku 2018 a první loňské čtvrtletí ve výši téměř 247 000 eur (6,3 milionu Kč). Lhůta pro podání žaloby uplyne příští pondělí 10. února.

ADVOKÁTŮM SE ZVÝŠÍ ODMĚNY ZA OPATROVNICTVÍ PRÁVNICKÝCH OSOB

Advokátům se zvýší odměny za opatrovnictví právnických osob. Ústavní soud dnes zrušil část advokátního tarifu. Z podobných důvodů už nedávno provedl dva škrty, díky kterým dostanou právníci více peněz za opatrovnictví lidí, kteří se nemohou ze zdravotních důvodů účastnit soudního řízení, a za opatrovnictví lidí s neznámým místem pobytu. Dnešní nález je dostupný na webu soudu.

Ústavní soud se problematikou odměn advokátů naposledy zabýval na základě stížnosti advokáta, který byl podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob ustanoven opatrovníkem. Žádal stejnou výši odměny jako za běžnou trestní obhajobu, vyčíslil ji na více než 30.000 korun.

Okresní soud v Ústí nad Labem mu však přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů pouze 16.819 korun. Při výpočtu vyšel z jiného, méně výhodného ustanovení tarifu. Muž se obrátil na Ústavní soud. Ve stížnosti zejména namítal, že okresním soudem vyčíslená odměna je nedostatečná, protože jako opatrovník právnické osoby vykonával fakticky její obhajobu.

Podle ústavního soudu tarif skutečně porušuje zásadu rovnosti. Nižší odměna pro opatrovníka právnické osoby, která nemá zástupce způsobilého k provádění úkonů v trestním řízení, degraduje advokátovu práci oproti jiným typům zastupování, a to bez rozumného opodstatnění.

„Jakkoliv proto Ústavní soud nepochybuje o tom, že kvalita odvedené právní služby advokáta se neodvíjí primárně od výše poskytnuté odměny, je třeba současně respektovat zásadu, podle níž za odvedenou práci má každý právo na spravedlivou odměnu, přičemž tato odměna má být v těchto případech za srovnatelnou práci ve srovnatelné výši,“ uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.