iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V EU ztráta daňovými ráji 170 miliard eur, nejvíc Německo

Beata Daszyńska-Muzyczka, prezidentka banky Gospodarstwa Krajowego: Boj proti daňovým rájům připravuje půdu pro společnou odpovědnost: Potřeba společného úsilí v boji proti daňovým rájům EU naznačila Beata Daszyńska-Muzyczka, prezidentka banky Gospodarstwa Krajowego (BGK), která se účastní Světového ekonomického fóra v Davosu.

Proč se vyhýbání daňovým povinnostem zdá pro podniky tak snadné?

Měli bychom říci, že se to zdá tak snadné hlavně pro velké high-tech společnosti s dostatečnými zdroji. Mohou si dovolit najmout poradce, aby jim představili jasná řešení a jsou v mnohem lepší situaci ve srovnání s malými podniky, které se často snaží přežít na trhu a nemohou takové příležitosti využít.

Společné úsilí omezit vyhlídky na vyhýbání se daňovým povinnostem má obrovský význam pro podporu společné odpovědnosti nebo rovných šancí pro malé a velké subjekty. Týká se to zejména střední Evropy, která byla po mnoho desetiletí zasažena komunismem.

Jak uvádí zpráva Polského hospodářského institutu vypracovaná společně s BGK, státní rozpočty mohou z důvodu nezaplacených daní ztratit ročně dokonce 500–600 miliard EUR ročně. Jen v Evropské unii ztráta v oblasti vyhýbání se daňovým povinnostem dosahuje 170 miliard EUR, přičemž Německo, Francie a Velká Británie jsou v čele zemí nejvíce postižených praktikami daňových rájů.

Současně existuje několik zemí, které mají z těchto praktik prospěch. Jsem rád, že se tento problém objevilo v Polsku - ačkoli nejsme my, abychom ztratili nejvíce, cítíme se však povinni osvětlit nedělní jednání. Protože se polská banka zaměřila na rozvoj a podporu sociálně-ekonomického růstu Polska po téměř století, staráme se o to, aby byla uložena stejná daňová povinnost všem polským podnikatelům, ať už v zemi nebo v zahraničí, a aby byla konkurence spravedlivá.

Jsou za tímto účelem prováděny takové iniciativy, jako je daňová solidarita (informační kampaň zahájená nadací pro podporu rozvoje)?

LUXUSNÍ BYT EXMINISTRA KREMLÍKA V PRAZE NA STRAHOVĚ

Exministr dopravy Vladimír Kremlík si krátce před tím, než opustil ministerský post, pořídil byt v lukrativní části Prahy. Zaplatil za něj přes 14 milionů. Zhruba půlku splatil ze svého, na zbytek si vzal hypotéku. Právník a kariérní úředník musí vedle toho splácet další dvě starší hypotéky.

Strahov. Jedno z nejlukrativnějších míst v Praze. Pláň vysoko nad Vltavou, s náramnými výhledy na město, je tradičně spojena se sportem. Stojí tu kolosální strahovský stadion, za ním se zvedají tribuny chřadnoucího stadionu Evžena Rošického a posledním větším sportovištěm v řadě je menší stadion Přátelství, s moderním atletickým oválem a fotbalovým hřištěm.

Ke stadionu přiléhá luxusní bytový dům lemovaný pavlačemi a terasami. Tady si koncem loňského listopadu koupil dvoupatrový byt Vladimír Kremlík, ještě donedávna ministr dopravy.

Z katastru nemovitostí vyplývá, že ho vyšel na 14,4 milionu korun. Půl milionu zaplatil koncem října jako rezervační zálohu. „Další část kupní ceny ve výši 6,8 milionu, kterou kupující hradí ze svých prostředků, se zavazuje složit do pěti pracovních dnů od podpisu této smlouvy,“ píše se v listině.

Zbytek ceny, tedy 7,1 milionu, zaplatil kariérní úředník a exministr z úvěru, který si vzal u Hypoteční banky. Krom bytu v 1. a 2. podlaží získal i sklepní kóji, parkovací stání ve vnitrobloku a také v podzemních garážích.

Vladimír Kremlík nechtěl MF DNES konkretizovat, jak koupi bytu financoval, a odvolával se na to, že má prověrku Národního bezpečnostního úřadu. „O mě se teď každý zajímá. Takže já teď nechci dávat žádné rozhovory k ničemu. Mám prověrku NBÚ a zbytek je v katastru,“ uvedl.

V katastru – kde se zápis o převodu objevil až koncem ledna – je uveden jen způsob, jak za byt zaplatí. „V mém zájmu je nemluvit. Víte, co se kolem mojí osoby děje? Já jsem se stal středem mediálního světa v danou chvíli, a pokud jde o informace uvedené v médiích, já je nechci komentovat. Znovu říkám, pořídil jsem si byt, příjmy, všechny další věci, mám prověrku NBÚ několik let,“ řekl Kremlík s tím, že nic už komentovat nechce.

Kremlík: Nechci nic komentovat

Podle katastru nemovitostí jste si na konci loňského roku pořídil byt za čtrnáct milionů a necelou polovinu této částky jste zaplatil rovnou. Jak jste ten nákup financoval?

Je to uvedeno v kupní smlouvě. Všechno je uvedeno v kupní smlouvě a já mám prověrku NBÚ.

Já jsem chtěl vědět, odkud pochází ta část peněz, kterou jste zaplatil rovnou...

Víte co? O mě se teď každý zajímá, však to víte. Takže já teď nechci dávat žádné rozhovory k ničemu. Mám prověrku NBÚ a zbytek je v katastru.

Ale v katastru je uvedeno jenom to, že polovina té částky byla hrazena z advokátní úschovy a větší polovina hypotékou.
To je přece standardní mechanismus. Kupní cena se uvolňuje, když je v katastru zapsaná změna. Každý se teď o mě zajímá. Já mám v katastru zapsaných těch věcí víc. Tak si najděte kupní smlouvu.

Tu mám, ale tam není napsané, co je to za peníze. Jestli šlo o vaše úspory, nebo něco podobného?

Už nejsem ministr dopravy.

A není ve vašem zájmu to vysvětlit?

Co má být v mém zájmu? V mém zájmu je nemluvit. Víte, co se kolem mé osoby děje? Já jsem se stal středem mediálního světa v danou chvíli, a pokud jde o informace uvedené v médiích, já je nechci komentovat. Znovu říkám, pořídil jsem si byt, příjmy, všechny další věci, mám prověrku NBÚ několik let. Jestli má někdo pochybnosti, ať si dá trestní oznámení.
Nestačilo by jen vysvětlit, z jakých prostředků jste ten nákup financoval?

Každý se mě teď na něco ptá. Já už nechci nic komentovat. Děkuji, na shledanou.

Mezi ragbisty a fotbalisty

Kremlík byt koupil od Tatiany K. z Karlových Varů. Její manžel je správce ze svěřenského fondu DTMV Family Property, kterému část bytového domu patří.„Bydlení v blízkosti Pražského hradu, v jedné z nejzelenějších pražských městských částí, v nádherné lokalitě Břevnova, kde se nachází kromě klidu a image diplomatické čtvrti také bohaté možnosti kulturního a sportovního vyžití,“ představuje polyfunkční dům postavený před patnácti lety developer.

Stavba stojí uprostřed zeleně. Na jedné straně se rozkládá areál pro fotbal a atletiku, na druhé pro ragbisty či lukostřelce. O kousek dál stojí nové sídlo fotbalové asociace.

Zmiňovaných sedm milionů není jediná půjčka, kterou musí exministr, odvolaný letos 20. ledna po necelých devíti měsících v čele resortu dopravy, splácet. V oznámení o majetku při svém loňském nástupu na ministerstvo uváděl, že má dvě hypotéky v celkové výši přesahující 4,5 milionu korun a vlastní padesátiprocentní podíl ve společnosti Základní element.
Tento podíl ovšem, stejně jako jeho manželka, v loňském roce převedl na nového majitele. Podle obchodního rejstříku Kremlíkův podíl odpovídal základnímu vkladu ve výši 100 tisíc korun.

Kolik na transakci získal, ale není jisté. Z účetní závěrky z rohu 2018 se lze jen dočíst, že společnost Základní element skončila ve zmíněném roce ve ztrátě 5 246 korun. Dle přiznání Vladimír Kremlík neoplýval žádným závratným nemovitým majetkem. V oznámení sice přiznal dvě hypotéky, ale sám na sebe žádnou nemovitost napsanou neměl. V roce 2008 si s manželkou sice pořídil byt v dnes asi patnáct let starém věžáku na okraji panelového sídliště v pražských Stodůlkách, nicméně při vypořádání společného majetku v roce 2017 jej nechal manželce.

Z veřejných zdrojů je patrné, že první hypotéku splácí Vladimír Kremlík napůl se svojí manželkou. Jestli je to tak i ve druhém případě, dohledat nelze.

Ve službách státu

Vladimír Kremlík svůj profesní život zasvětil převážně práci ve státní sféře. Před nástupem na ministerstvo pracoval jako náměstek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde se staral o právní služby a hospodaření s majetkem. V letech 1999 až 2002 šéfoval sekci strategických privatizací ve Fondu národního majetku. Je považován za zkušeného advokáta, mezitím provozoval vlastní praxi.

Za ministra dopravy Aleše Řebíčka (ODS) vedl v roce 2007 na ministerstvu právní úsek. Mimochodem v té době úřad vypsal kontroverzní tendr za několik set milionů korun pro vybrané velké a vlivné advokátní kanceláře.
Právní služby resortu poskytovala i kancelář Volopich, Tomšíček & spol., do níž Kremlík po odchodu z ministerstva v roce 2008 nastoupil coby koncipient a manažer pražské pobočky. Partner této kanceláře Daniel Volopich je švagrem poradce prezidenta Martina Nejedlého.

Vladimír Kremlík pro portál Seznam.zpravy uvedl, že ho krátce před loňským Štědrým dnem navštívil Martin Janoušek, právník advokátní kanceláře zastupující firmu CGI a nabídl mu 1,5 milionu za to, když firmě podrží zakázku týkající se kontroly mýtného systému. Janoušek to ale v pondělí kategoricky odmítl a sdělil, že podá trestní oznámení pro pomluvu a křivé obvinění.

S dopravní tematikou přišel Kremlík do kontaktu v letech 2007 až 2008 ve státních společnostech Letiště Praha, Řízení letového provozu či ČD Cargo, v nichž působil jako člen dozorčí a správní rady.. Pozdější ministr dopravy v těchto pozicích působil v době, kdy státem řízené podniky běžně vyplácely odměny v řádu stovek tisíc.

V roce 2008 se ale manažeři Letiště Praha svých odměn vzdali kvůli ekonomické krizi. Nicméně rok nato, kdy už tam Kremlík nebyl, na odměnách v průměru pobírali 330 tisíc korun měsíčně. ČD Cargo zase za Kremlíkova působení v roce 2008 rozdělilo mezi své vedení v průměru asi 300 tisíc korun ročně.

V minulosti měl Kremlík blízko k sociálním demokratům. Působil třeba v sekretariátu ministra zdravotnictví Ivana Davida. Následně jako zástupce ředitele odboru poradců premiéra Vladimíra Špidly.

KREMLÍKOVU KAUZU ŠETŘÍ PROTI MAFIÁNSKÁ CENTRÁLA A KONTRAROZVĚDKA

Státní zástupce začal prověřovat údajné podplácení exministra dopravy Vladimíra Kremlíka. Úplatek 1,5 milionu korun mu podle serveru Seznam zprávy loni v prosinci nabídl právník Martin Janoušek. Případu se tak nyní věnují detektivové z Národní centrály organizovaného zločinu společně s kolegy z Bezpečnostní informační služby.

„Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 se danou věcí zabývá, a to od včerejšího dne na základě vlastní iniciativy, kdy se vycházelo z informací, které se objevily v mediálním prostoru,“ potvrdil pro iDNES.cz státní zástupce Jan Lelek. První o tom informovala Česká televize. Státní zastupitelství se tím nyní zabývá také na základě trestního oznámení, které úřad obdržel v úterý.

Na případu podle Lelka začala pracovat Národní centrála proti organizovanému zločinu. Ta podle něj zahájila úkony trestního řízení pro zločin podplácení.

Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej se pro iDNES.cz odmítl k věci vyjádřit, pro Radiožurnál v úterý pouze řekl: „Mohu sdělit pouze, že na uvedené věci již delší dobu spolupracujeme s BIS. Více informací v tuto dobu poskytovat nebudeme.“
Seznam zprávy již včera informoval o tom, že případem se zabývá Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. Trestní oznámení navíc prý podal sám bývalý ministr dopravy Kremlík.

Médium dříve informovalo o tom, že těsně před Štědrým dnem se Kremlík sešel s advokátem Martinem Janouškem. Na setkání ministrovi Janoušek údajně nabídl úplatek ve výši 1,5 milionu korun. Kremlík podle média však úplatek odmítl a o dva týdny později tento pokus nahlásil Bezpečnostní informační službě (BIS).

„Pan ředitel pana ministra upozornil, že by měl co nejrychleji tuto skutečnost oznámit orgánům činným v trestním řízení,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí civilní kontrarozvědky Ladislav Šticha. Trestní oznámení na pražské vrchní státní zastupitelství totiž v mezičase podal také pirátský poslanec Lukáš Černohorský.
Babiš: Nerozumím, co Kremlík předvádí

Kremlík údajně měl za úplatek ovlivnit zakázku na kontrolu mýta. Měl ji nechat na společnosti CGI, kterou Janouškova kancelář zastupuje. Koncem prosince se totiž začalo mluvit o tom, že by mohla být převedena na státní společnost Cendis, čemuž se Janoušek pokusil zabránit.

Podle Kremlíka mu šéf BIS slíbil, že premiéra o nabídnutém úplatku a plánu na zisk dalších důkazů informuje. Vědět o něm podle Kremlíka měl i premiér Andrej Babiš. Ten však probral věc s Kremlíkem až nyní v úterý. Jednání se účastnil podle premiéra i Kremlíkův nástupce Karel Havlíček.

Babiš uvedl, že dříve ho o údajném úplatku Kremlík neinformoval, a podivil se tomu, že místo policie se nyní bývalý ministr obrátil na novináře. „Takže tomu nerozumím, co pan Kremlík předvádí. Je právník, takže ze zákona měl konat, on to teď dodatečně podal,“ uvedl premiér. Babiš poznamenal, že po odvolání ministra už nemá potřebu se k věci vyjadřovat. „Určitě to policie vyšetří všechno,“ uzavřel. CGI po odvolání Kremlíka nakonec o dozor nad mýtem přišla. Zakázku jeho nástupce v pondělí převedl na Cendis.

ČR SE PŘE S BRUSELEM ÚSPĚŠNÉ KVŮLI ZEMĚDĚLSTVÍ

V již uzavřených případech sporů s Evropskou komisí, které se týkaly korekcí ze zemědělských fondů, má Česko zatím stoprocentní úspěšnost, uvedl pro iDNES.cz mluvčí vlády Vladimír Vořechovský. Česko se s Evropskou komisí přelo zatím šestkrát. Čtyři případy jsou již ukončené, dva doposud probíhají.

O minulých žalobách ve středu mluvil i ministr zemědělství Miroslav Toman. Podle něj se bude žaloba na Evropskou komisi u Soudního dvora EU kvůli neproplácení dotací pro firmu Agrofert podávat striktně na základě doporučení právníků.
První doposud otevřený případ se týká finanční korekce tři různých auditů. „Komise uložila České republice finanční korekci ve třech různých auditech – jednotná podpora na plochu, investice ve vinařství, požadavky podmíněnosti. Tribunál rozhodnutí Komise zčásti zrušil. Na základě toho již bylo do státního rozpočtu vráceno přibližně 66 milionů korun,“ uvedl Vořechovský. Kauza však ještě není u konce, stále probíhají jednání o kasačním opravném prostředku.

Česko se pře s Komisí také v případě finanční korekce za údajné nedostatky v kontrolách zemědělců. Ve zbývajících čtyřech věcech je však Česká republika se svými žalobami úspěšná.

Evropská komise například Česku uložila finanční korekci za údajně nadlimitní zásoby zemědělských komodit. Evropský soud EU však rozhodnutí Komise zrušil. „Do státního rozpočtu bylo vráceno přibližně 300 milionů korun,“ sdělil mluvčí.
V dalším případu se Česku do státní kasy vrátilo přibližně 55 milionů korun. Komise dříve žádala finanční opravu za údajně nesprávnou podporu restruktualizace vinic. „Tribunál žalobě nevyhověl, ale v rámci kasačního opravného prostředku Soudní dvůr zrušil rozsudek Tribunálu i rozhodnutí Komise,“ popsal Vořechovský.

Poslední dva případy se týkaly nesprávné podmínky podpory pro mladé zemědělce a nedostatky v kontrolách zemědělců. Oba případy Česko u soudu vyhrálo. Do rozpočtu se tak vrátilo přibližně 20 milionů korun.

Babiš se jednání nezúčastnil

Babiš se nezúčastnil jednání vlády, na kterém se rozhodlo, že Česká republika zažaluje Evropskou komisi u Soudního dvora EU kvůli pozastavení dotací pro holding Agrofert. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka bylo hlasování vlády jednomyslné, kabinet se řídil doporučením právníků.

„Já jsem se toho jednání vlády nezúčastnil. Je to záležitost právníků našeho státu,“ řekl Babiš o podání žaloby. Stejně reagoval i na dotaz, proč vláda o svém rozhodnutí neinformovala na tiskové konferenci. Informaci o jeho neúčasti potvrdil také Vořechovský. „Pan premiér se neúčastnil projednávání u body 2 - zákon o hnojivech, u body 3 a u žaloby.“

Všechny tři body se týkaly zemědělství.

„Dodávám, že celkový počet žalob České republiky od přistoupení k EU je vyšší, ale další žaloby se týkají jiných otázek, než jsou finanční korekce v zemědělství,“ dodal Vořechovský. Stoprocentní úspěšnost Česka u Soudního dvora EU potvrdila i mluvčí ministerstva zahraničních věcí. „Od přistoupení k EU podala ČR celkem 17 žalob. Zemědělských fondů se týkalo 6 z nich,“ uvedla Zuzana Štíchová. Zdůraznila, že podání žaloby neznamená, že by Česko jakkoliv rozporovalo výsledky auditu.

Žaloba jako technická věc

Toman odmítl námitky opozice, že se kabinet pro žalobu rozhodl kvůli tomu, že se jedná o zájmy Agrofertu. Podle Tomana podá Česko žalobu z principu, protože nesouhlasí s postupem komise. Agrofert do února 2017 vlastnil současný premiér Andrej Babiš, pak jej vložil do svěřenských fondů.

Stát chce podat žalobu kvůli tomu, že komise zastavila platby z evropského rozvojového programu. Šlo o peníze za poslední čtvrtletí roku 2018 a první loňské čtvrtletí ve výši téměř 247 000 eur (6,3 milionu korun). Lhůta pro podání žaloby uplyne příští pondělí 10. února. „Nevymyká se to vůbec jakémukoliv jinému postupu v minulosti,“ dodal Toman. Platby byly pozastaveny kvůli Babišovu možnému střetu zájmů.

Vládní zmocněnec pro zastupování státu před Soudním dvorem Evropské unie pro Český rozhlas ve středu upřesnil, že Česko jinou možnost nemá. „Protože Evropská komise minulý týden na bilaterálním jednání uznala, že minimálně z části je její rozhodnutí neopodstatněné, ale přitom své rozhodnutí ještě nezrušila. Nám končí lhůta pro napadení rozhodnutí 10. 2. letošního roku, tak nemáme jinou možnost, než právě to rozhodnutí napadnout před soudním dvorem,“ uvedl.
Druhý audit to neovlivní

Podle něj je to technická věc, kterou musí Česko udělat. „Když následně, jak jsem řekl, Evropská komise své rozhodnutí zruší, tak budeme mít možnost žalobu vzít zpět,“ dodal.

Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že předmětem žaloby je výklad českých zákonů o střetu zájmů a o Státní zemědělský intervenční fond. Výsledek nebude mít podle ní vliv na druhý unijní audit k Babišovu střetu zájmů, který se týká dotací ze strukturálních fondů a speciální předpis o fondu se u něj neaplikuje.

V návrhu, který v pondělí schválili ministři, ministerstvo uvedlo, že nesouhlasí s pozastavením části průběžných plateb. „Ministerstvo navrhuje po konzultaci s vládním zmocněncem pro zastupování České republiky před Soudním dvorem EU podat žalobu na neplatnost prováděcího rozhodnutí komise ze dne 28. listopadu 2019, kterým došlo k pozastavení průběžných plateb spojených s Programem rozvoje venkova ČR,“ stojí v dokumentu. Jedná se o období od 16. října 2018 do konce roku a od 1. ledna do 31. března 2019.

V JAPONSKU 4 TISÍCE LIDÍ V KARANTÉNĚ NA LODI

Nejméně deset nových případů nakažení koronavirem ohlásilo Japonsko. Jsou jimi cestující z výletní lodi, která v pondělí večer zakotvila v přístavu Jokohama v Tokijském zálivu. Tři z nich jsou japonské národnosti. Tamní úřady se po následujících 14 dní rozhodly držet v karanténě všech 3 711 lidí na palubě.

Na šíření nemoci na plavidle Diamond Princess pojaly úřady podezření poté, co Hongkong potvrdil koronavirus u člověka, co na lodi pobýval. Lékaři nejprve všechny cestující i členy posádky vyšetřili a pro další testy vyčlenili 273 lidí. Nákaza se potvrdila u deseti z nich, zdravotníci je společně s pobřežní stráží převezli na pevninu do nemocnic. U žádného z nich nemá nemoc závažný průběh.

Hongkongské úřady mezitím začaly podle agentury Reuters testovat na koronavirus 1 800 pasažérů a členů posádky jiné výletní lodi poté, co několik osob na palubě patrně dostalo horečku. Nikdo zatím nesmí loď opustit. Čínské úřady dříve uvedly, že 90 procent cestujících na lodi tvoří pasažéři z Hongkongu a není tam nikdo z pevninské Číny. Mezi 19. a 24. lednem ale byli na palubě tři lidé z čínské pevniny, kteří měli koronavirus.

V Japonsku bylo dosud ohlášených 23 případů nákazy, poslední tři případy tamní ministerstvo zdravotnictví potvrdilo v úterý, píše japonská veřejnoprávní televize NHK. Dva lidé jsou návštěvníci z Číny, další nakaženou je žena, kterou vláda společně s dalšími evakuovala z epicentra nákazy, čínského Wu-chanu.

Kvůli obavám z koronaviru, které se nakonec nepotvrdily, musela na konci ledna zůstat několik hodin v karanténě loď v italském přístavu Civitavecchia severně od Říma. Podezření na koronavirus panovalo u dvou čínských pasažérů.

Muže z Jižní Korei, u kterého byl na konci ledna potvrzen koronavirus, lékaři propustí z nemocnice, píše CNN. Zotavuje se i žena, která byla první potvrzenou nakaženou v zemi.

Nová bilance: v Číně je již přes 24 tisíc nakažených

Počet nakažených koronavirem v Číně stoupl z předchozích 20 438 lidí na 24 324. Počet mrtvých rovněž vzrostl na 490. O nové bilanci informovaly čínské úřady.

Onemocnění zatím mimo Čínu podlehl jeden člověk v Hongkongu a jeden na Filipínách. Na virus umírají převážně senioři a lidé s podlomeným zdravím, uvedly čínské úřady. Z dosavadních obětí jich 80 procent bylo starších 60 let a přes 75 procent jich mělo další zdravotní problémy.

Skokový nárůst v počtu nemocných se dá připsat důkladnějším kontrolám čínských zdravotníků, kteří často započítají i pacienty s mírnějšími projevy nemoci, myslí si podle agentury AP odborník WHO David Heyman.

Nový virus, označovaný jako 2019-nCoV, se začal šířit z města Wu-chan ve střední Číně. Podle lékařů vyvolává onemocnění s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním), pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání.

BOJ V SENÁTU, HILŠER NEDOSTAL SLOVO, PROTI LIPOVSKÉ 19 SENÁTORŮ

Šest nových členů Rady České televize vybírají poslanci. Vystoupení kandidátky České biskupské konference, ekonomky Hany Lipovské před volebním výborem Sněmovny, skončilo tím, že výbor neumožnil senátorovi Marku Hilšerovi položit Lipovské otázku, zda by v případě zvolení do Rady ČT nehájila spíše zájmy majitele komerční televize Nova.

„Mě zajímalo, jestli není ve střetu zájmů, protože zákon uvádí, že členové rady by měli jednat nezávisle, měli by jednat nestranně, neměli by jednat ve smyslu obchodních zájmů kohokoli,“ uvedl Hilšer.

„Já jsem chtěl položit otázku, jestli si paní Lipovská nemyslí, že vazby Institutu Václava Klause na PPF, které koupilo televizi Nova, čili jeho vitálním zájmem je, aby nebyly další konkurenční televizi, Českou televizi v tomto smyslu můžeme vnímat jako konkurenta komerčním televizím, tak mě zajímalo, jak by rozptýlila pochybnosti, že bude jednat nestranně a nezávisle,“ řekl iDNES.cz ve Sněmovně po veřejném slyšení Lipovské Hilšer.

Poslanci sněmovního výboru před tí nechtěli nechat senátora mluvit s odkazem na to, že byl již vyčerpán patnáctiminutový čas na slyšení kandidátů do Rady ČT. Hilšer byl přerušen právě ve chvíli, kdy začal mluvit o tom, že je Institut Václava Klause sponzorován finanční skupinou PPF.

Na spolupráci s Institutem Václava Klause se před tím Lipovské ptal poslanec za Piráty Tomáš Martínek. „V Institutu Václava Klause nepůsobím od 31. 12. 2019,“ opáčila mu kandidátka do Rady ČT. Lipovská je podle stránek Institutu Václava Klause stále jeho externí analytičkou.

„Já jsem vždycky na všech politicích nezávislá. Neumím si představit, že by mě jakýkoli politik mohl ovlivňovat,“ řekla ve středu poslancům Lipovská. Nepodařilo se to podle ní ani Klausovi. Lipovská byla také do roku 2018 ve výboru think-tanku Centrum pro občanské svobody Václava Klause mladšího.

Lipovská tvrdila, že nerozumí existenci veřejnoprávních médií

Ekonomka čelí kritice části politiků kvůli rozhovoru pro parlamentnilisty.cz, v němž loni zpochybnila smysl veřejnoprávních médií. „Nerozumím smyslu existence veřejnoprávních médií. Zárukou nestrannosti či svobody slova nejsou – rozhlas přece existoval i během německé okupace, televize vesele sloužila komunistickému režimu. Nikoho by dnes nenapadlo volat po veřejnoprávních novinách, je proto nepochopitelné vyžadovat a platit veřejnoprávní rozhlas a televizi,“ řekla v rozhovoru Lipovská.

Vrátila se k tomu znovu tento týden. „Televizní vysílání jako vysílání veřejné je statek takzvaně veřejně poskytovaný, který existuje na základě suverénního rozhodnutí zákonodárců země. Ekonomové tak mohou diskutovat o tom, která forma provozování televize je z hlediska hospodárnosti nejefektivnější, ale zároveň musejí respektovat platnou legislativu. Osobně proto nepovažuji za zásadní a už vůbec ne svobodu ohrožující diskusi o samotné formě vlastnictví média veřejné služby,“ řekla Lipovská tento týden pro web cirkev.cz.

„Máme povinnost prozkoumat všechny typy financování,“ hájila před poslanci svůj názor, že ČT může být financována jinak, než koncesionářskými poplatky.

Proti Lipovské minulých dnech v vystoupilo 19 senátorů, kteří vyzvali Českou biskupskou konferenci, aby její nominaci stáhla, a její nominaci kritizoval také šéf lidovců Marian Jurečka. Lipovské se zastali místopředseda ODS Alexandr Vondra, senátorka Jitka Chalánková, exministr kultury Antonín Staněk či předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší.

Volební výbor Sněmovny má za úkol zúžit seznam 86 zájemců o křeslo v Radě ČT na 18. Třetinu z nich pak jako nové radní veřejnoprávní televize vybere celá Sněmovna. Do působnosti Rady ČT patří jmenování a odvolávání generálního ředitele veřejnoprávní televize a schvalování jejího rozpočtu.

Koncem března skončí mandát předsedy Rady České televize Jana Bednáře a členů rady Luboše Beniaka, Vratislava Dostála, Michaela Hausera, Ivany Levé a Vlastimila Venclíka. Pouze Levá už znovu nekandiduje.
Bývalý viceguvernér ČNB Kysilka by vzal České televizi reklamu

Zájem o členství v Radě ČT projevil i například bývalý viceguvernér České národní banky a bývalý generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, který ve středu dorazil na jednání volebního výboru Sněmovny. „Hospodaření České televize se může významně zlepšit. Česká televize hospodaří s velkou rezervou,“ řekl Kysilka.

Čas vyhrazený reklamě v televizním vysílání České televize podle zákona na programech ČT2 a ČT4 nesmí přesáhnout 0,5 procenta denního vysílacího času na každém z těchto programů, přičemž vysílání reklam nesmí v době od 19 do 22 hodin překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny na žádném z těchto programů.Do budoucna by podle Kysilky bylo možné ještě více redukovat objem reklamy ve veřejnoprávní České televizi. „V tomhle mám relativně radikální názor dlouhodobě. Myslím si, že tahle věc by měla být velmi limitovaná nebo téměř skoro vyloučena z oblasti veřejnoprávních prostředků, že ty příjmy jsou dostatečné na to, aby si musela veřejnoprávní média přivydělávat touto cestou,“ řekl před poslanci Kysilka.

Kysilka se při dělení Československa v roce 1992 podílel na úspěšném rozdělení federální měny. „V prosinci mě oslovil Svaz průmyslu a dopravy,“ řekl poslancům, jak se ocitl na seznamu kandidátů do Rady ČT.
Ze sportu jsem zvyklý hrát fair play, řekl poslancům Šlégr

Před volební výborem vystoupil bývalý hokejový reprezentant, vítěz olympiády v Naganu a později poslanec za ČSSD Jiří Šlégr. „Myslím, že posláním Rady České televize je pracovat pro lidi. Nejsem tu proto, abych kritizoval Českou televizi,“ řekl Šlégr, v současnosti generální ředitel hokejového klubu z Litvínova, který letos bojuje o záchranu v extralize.
Je spokojený s tím, jak funguje sportovní kanál České televize. Větší důraz by podle něj mohl být dán na regionální zpravodajství a veřejnoprávní televize podle něj také může podle Šlégra vést k aktivnímu sportu více mládež. Bývalého profesionálního hokejistu totiž trápí přibývající počet obézních dětí.

„Předně bych vám chtěl poděkovat za zážitky z olympiády v Naganu. Chtěl bych se zeptat, jak si udržíte svou nezávislost?“ zeptal se Šlégra v narážce na jeho dřívější působení ve Sněmovně poslanec za Piráty Martínek. „Ze sportu jsem zvyklý hrát fair play,“ opáčil mu Šlégr.

V ISTANBULU LETADLO PO PŘISTÁNÍ SE ROZLOMILO

Na istanbulském mezinárodním letišti Sabihy Gökçenové ve středu sjelo při přistání letadlo z ranveje. Podle záběrů tureckých médii se jeho trup rozlomil nejméně na tři části, část letadla začala hořet. Nehoda si vyžádala jednoho mrtvého, zranění podle tureckého ministra zdravotnictví utrpělo 157 lidí.

„Jeden z našich občanů při nehodě zahynul, zraněných je 157,“ uvedl ministr zdravotnictví Fahrettin Koca. Dva z cestujících byly děti. Tři zranění se podle ministra museli podrobit operaci a dva jsou na jednotce intenzivní péče. „Žádný zraněný není v ohrožení života,“ dodal Koca.

Letadlo podle serveru místní stanice NTV patří turecké nízkonákladové společnosti Pegasus Airlines. Do Istanbulu přiletělo ze západotureckého Izmiru a jde o stroj typu Boeing 737-86J.

Istanbulský guvernér Ali Yerlikaya uvedl, že letadlo sjelo z dráhy kvůli špatnému počasí. V době nehody hustě pršelo a vál silný vítr. „Letadlo se nedokázalo udržet na ranveji kvůli špatným povětrnostním podmínkám a sklouzlo padesát až šedesát metrů,“ řekl guvernér. Následně se podle něj zřítilo do příkopu.

Letadlo začalo po nárazu hořet, oheň se ale podle tureckým médií podařilo rychle uhasit. Na palubě bylo 177 cestujících a šest členů posádky. Podle NTV bylo 155 cestujících z Turecka a 22 ze zahraničí, mimo jiné z USA, Číny, Iráku či Izraele. Z občanů EU byl na palubě jen jeden Švéd. Češi podle tureckých médií letadlem necestovali.

Na záběrech z místa neštěstí je vidět, jak záchranáři evakuují z letadla cestující. Někteří pasažéři se z rozlomeného stroje dostali už před tím sami. Podle dat z automatického odpovídače letadla šli piloti na přistání příliš rychle a nestrefili se na začátek ranveje. Kola se ranveje dotkla až asi tisíc metrů před koncem, a to v rychlosti 240 km/h. Na konci ranveje mělo letadlo rychlost ještě 116 km/h, uvedla stránka AV Herald.

Boeing kvůli smrtelné nehodě upraví kryty motorů u sedmi tisíc letadel

Tam záznamy končí, letadlo pak podle dostupných videí a mapy letiště zřejmě ujelo dalších 200 metrů. Narazilo pravděpodobně do antény u ranveje číslo 6, překonalo silnici a zastavilo se až o vnější zeď, kterou je letiště ohraničeno.
Není jasné, proč letadlo neopakovalo pokus o přistání. Aerolinka Pegasus nicméně nemá s přistáním v Istanbulu problém poprvé, protože 7. ledna vyjel jejich Boeing 737-800 z dráhy. Tehdy ale vyjel do strany, do konce ranveje zbývalo ještě asi tisíc metrů. Při této nehodě se naštěstí nikomu nic nestalo. Mohlo by jít ale o příznak toho, že aerolinka tlačí své piloty, aby šetřili čas (a peníze) a snažili se přistát i za ne zcela ideálních podmínek.

Letadlo z Prahy dorazilo bezpečně do Istanbulu

Pegasus Airlines provozuje i lety do Prahy. Krátce po 14. hodině SEČ odletělo z pražského letiště letadlo, které mělo přistát na letišti Sabihy Gökçenové. To však kvůli nehodě uzavřeli a všechna letadla přesměrovali na velkokapacitní nové mezinárodní istanbulské letiště.

PŘEDSTÍRALI KORONAVIRUS

Epidemie koronaviru už využívají i ti, kteří v sobě nový virus vůbec nemají. V pondělí nákazu předstíral muž letící z Kanady na Jamajku. Prý chtěl natočit virální video. Místo úspěchu ho však čeká soud, pilot totiž kvůli němu stroj se stovkami cestujících otočil zpět do Toronta. Jako obranu před znásilněním zase virus použila žena v Číně. Osmadvacetiletý Kanaďan James Potok v pondělí uprostřed letu z Toronta do jamajského Montego Bay zničehonic oznámil, že byl nedávno na výletě v Číně a že má koronavirus. Podle ostatních pasažérů si předtím fotil selfie.

Pilot jeho tvrzení podle serveru The Independent považoval za výmysl, ovšem vzhledem k tomu, že už nebezpečná forma viru zabila téměř pět set lidí, musel k situaci přistoupit se vší vážností. Neměl tak jinou možnost než letadlo otočit zpět do Kanady. Server Business Insider uvádí, že se tak stalo nad Jacksonville na Floridě zhruba dvě hodiny od startu.

Posádka údajnému nemocnému mezitím dala rukavice i roušku a posadila jej do zadní části letadla. Na letišti si jej pak převzali policisté spolu se zdravotníky. Ti se brzy ujistili, že muž žádné příznaky nákazy nevykazuje. Nyní je tak obviněn z šíření poplašné zprávy a soud ho čeká 9. března.

„Upřímně se omlouváme 243 klientům, kterých se dotkla tato nešťastná událost,“ uvedl mluvčí aerolienk WestJet s tím, že společnost v úterý přidala jeden let z Toronta na Jamajku navíc.

Sám Potok události vypráví trochu jinak. Pro stanici CBC uvedl, že chtěl natočit virální video, se kterým by pak slavil úspěchy na sociálních sítích. Muž, který se chce stát rapperem a hiphopovým umělcem, navíc tvrdí, že neřekl, že má koronavirus.

Původcem nákazy koronavirem jsou netopýři, shodují se čínští vědci

Ve chvíli, kdy vstal a zapnul kameru, prý prohlásil, že „byl nedávno v provincii Chu-nan, což je epicentrum koronaviru“. A že se necítí příliš dobře. Lidé kolem se podle něj netvářili právě nadšeně, tak přestal natáčet a zase si sedl. Nyní říká, že když se nad událostí zpětně zamyslí, zřejmě to nebyl ten nejchytřejší nápad.

Cestujícím i WestJetu se za narušení jejich plánů omluvil s tím, že nechtěl vyvolat strach. „Nedostal jsem reakci, kterou jsem hledal,“ řekl také budoucí bavič. Dodejme, že si navíc spletl provincie. Epicentrem koronaviru není Chu-nan, ale Chu-pej s hlavním městem Wu-chan.

Žena v Číně využila vir na svou obranu

Kanaďan ovšem není sám, kdo si nákazu nebezpečným virem vymyslel. V čínské provincii Kuej-čou novou epidemii jako zbraň využila žena v ohrožení. Jistá I-mou I ležela na konci ledna doma ve své posteli, když se k ní podle serveru News.com oknem do ložnice vloupal neznámý muž a pokusil se ji znásilnit. Napadená žena duchapřítomně zakašlala a řekla násilníkovi, že byla v nedávné době ve Wu-chanu, že má symptomy nákazy a je kvůli tomu v karanténě.

Sexuchtivý muž se tak vyděsil, že okamžitě utekl a cestou ztratil svůj batoh i mobil. Ještě před tím však z ženina stolu alespoň stihl ukrást peníze. Policie nakonec pětadvacetiletého muže dopadla a o případ se podělila na sociálních sítích.

ZÁSAH POLICIE VE SPRÁVĚ SILNIC STŘEDNÍCH ČECH

Národní centrála proti organizovanému zločinu zasahuje v budově Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje, uvedl server Aktuálně.cz. Silničáři v minulosti čelili kritice kvůli některým zakázkám. Mluvčí centrály Jaroslav Ibehej pouze potvrdil, že útvar provádí úkony trestního řízení.„Náš útvar provádí úkony trestního řízení. Dozor vykonává Krajské státní zastupitelství v Praze, které má vyhrazeno podávání informací,“ řekl Ibehej.

Dozorující krajský státní zástupce Pavel Staněk se k věci po telefonu odmítl vyjádřit, krajský radní František Petrtýl neměl o zásahu žádné informace, stejně jako tiskové oddělení hejtmanství. Ředitel silničářů Zdeněk Dvořák měl v podvečer vypnutý mobilní telefon.

„Nemáme žádné bližší informace. Budeme ale vyvíjet maximální součinnost s policií. Pokud si vyžádají nějaké dokumenty, budou jim předány,“ řekla Helena Frintová z tiskového oddělení krajského úřadu.

Na údajné nehospodárné chování krajských silničářů dlouhodobě upozorňuje středočeský zastupitel za opoziční ODS Michael Pánek, který kvůli svým podezřením už podal trestní oznámení. Podle něj správa proplácela i akce, které nebyly provedeny, škody Pánek vyčíslil na miliardu korun.

Petrtýl i hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová již dříve obvinění odmítli. Petrtýl tvrdí, že správa a údržba silnic je „nejvíce kontrolovanou organizací v širokém dalekém okolí“. Kraj naopak v minulosti podal trestní oznámení na Pánka kvůli údajně neoprávněné kontrole v sídle silničářů.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže také nedávno potrestal krajské silničáře pokutou 300 000 korun kvůli rozdělení veřejné zakázky na obnovu vodorovného dopravního značení. Správa a údržba silnic s verdiktem nesouhlasí a připravuje podání správní žaloby, kterou se bude domáhat zrušení rozhodnutí.

NOVÁ LEVICE LEDL A PÁVEK CHTĚJÍ MINIMÁLNÍ MZDU 20218, VYŠŠÍ DŮCHODY

Minimální mzdu přes 20 000 korun, snížení platů poslanců, zrušení soukromých exekutorů nebo regulaci nájemného chce prosadit nová politická strana Levice, která vznikla sloučením Skutečné levice a Strany demokratického socialismu. Strana připravila 11 programových bodů, které představila na středeční tiskové konferenci.

Členem předsednictva celostátního výboru jsou mimo jiné dvojka kandidátky KSČM v loňských volbách do Evropského parlamentu Andrej Bóna nebo bývalý poslanec Federálního shromáždění, pražský zastupitel a člen komunistické strany Lubomír Ledl.

Podle Petra Pávka, který v minulosti kandidoval za Zelené v parlamentních volbách, jsou členy strany mimo jiné lidé, kteří vedli protesty proti stavbě radaru v Brdech nebo proti někdejší vládě Petra Nečase. Řekl, že k Levici se přidali někteří bývalí členové ČSSD. Nová strana chce kandidovat už v podzimních krajských volbách.

Za jednu z hlavních priorit Levice považuje navázání minimální mzdy na průměrnou, odpovídat by měla jejím 60 procentům. Letos by tak činila 20 218 korun. Zvýšit by se podle Bóny měly také důchody. Peníze na to chce Levice získat tím, že razantně zdaní velké firmy.

Vykořisťování zaměstnanců

„V naší společnosti existují firmy, které dosahují enormních zisků, finančních úspěchů, ovšem jen na úkor toho, že v mnoha případech zanedbávají podmínky svých zaměstnanců nebo si nevšímají dopadu jejich činnosti na prostředí kolem sebe. To jsou organizace, kterým neváháme zvýšit daně,“ uvedl Bóna.

Dalšími programovými body Levice jsou zrušení soukromých exekutorů a převedení problému dluhů pod veřejnou kontrolu, regulace nájemného, snížení platů poslanců a zastavení růstu cen za vodu. Strana chce také zabránit zavírání menších nemocnic a pohotovostí, zastropovat ceny mobilních tarifů nebo omezit výdaje na zbrojení.

Minimální mzda se od ledna zvýšila o 1250 korun na 14 600 korun měsíčně

V oblasti životního prostředí pak Levice prosazuje rychlý přechod od uhlí na čistou energii. „Tento přechod nesmí zaplatit běžní lidé, ale ti, kdo se na fosilních palivech desítky let obohacují. Tyto firmy zaplatí novou daň za množství emisí oxidu uhličitého. Zákazníkům bude naopak garantováno, že cena za elektřinu nebude stoupat,“ uvedl Pávek.

Nedávno vzniklo také jiné levicové hnutí Budoucnost, které se chystá oslovit voliče v letošních krajských a senátních volbách se sociálním a ekologickým programem. Hnutí o sobě říká, že se postaví oligarchům a bude prosazovat spravedlivější a udržitelnější fungování společnosti. Bóna nepovažuje vznik dvou levicových subjektů v krátké době za roztříštěnost, naopak Levice s Budoucností vyjednávají o spolupráci.

V ČR VĚTŠÍ PROBLÉM CHŘIPKA NEŽ KORONAVIRUS?

Chřipka je v současnosti podle odborníků větším problémem než koronavirus. Současná epidemie bude podle ředitelky Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňky Jágrové ještě pokračovat. A na jejích vrcholné období se teprve ještě čeká. „Pro pražské hygieniky je aktuálně chřipka větším problémem než koronavirus 2019-nCoV. Nacházíme se na hranici epidemického prahu, počet onemocnění je velmi vysoký,“ uvedla ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová. Současná epidemie je podle ní na vrcholu, bude však prý ještě stoupat – největší nemocnost je podle ní okolo 12. týdne.

„Předpokládám, že v Praze potrvá ještě tak týden, 14 dnů než dojde ke stabilizaci a začne počet hlášených nemocných klesat,“ doplnila. Česká republika překročila takzvaný epidemický práh, 1500 nemocných v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.
Úmrtnost je přibližně 1,6 až 1,8 procenta. „Ne všechna úmrtí jsou však jasně vedena jako úmrtí na chřipku, řada úmrtí je asociována s chřipkou,“ dodal Milan Trojánek z Kliniky infekčních parazitárních a tropických nemocí z Nemocnice Na Bulovce.

Česko zasáhla plošná chřipková epidemie. Celková nemocnost akutními respiračními infekcemi včetně chřipky byla v pátek na úrovni 1 865 nemocných na 100 000 obyvatel, což při porovnání s předchozím týdnem představuje vzestup o 28,4 procenta. Největší nemocnost měly děti do pěti let.

KONTROLA SILNIČNÍCH ZNÁMEK, 900 SET NEPLATIČŮ

Ve dnech 1. až 3. února se po celé republice celníci zaměřili na kontrolu nových dálničních kupónů. I přesto, že řidiči byli na konci ledna upozorněni na povinnost vylepit nové, odhalili kontroloři 903 porušení a za to uložili pokuty ve výši 873 700 korun. Většinou se jednalo o absenci platného kupónu, v ostatních případech řidiči neodstranili loňský z čelního skla, či na novém nevyplnili registrační značku vozidla. Dvě stovky přestupků byly zjištěny ve Středočeském kraji. Bez platného dálničního kupónu jelo i dvě stě zahraničních řidičů. plk. Ing. Martina Kaňková, tisková mluvčí

VELETRHY FOR PASIV, WOOD A THERM V PRAZE LETŇANECH

Souběh veletrhů FOR PASIV, FOR WOOD a FOR THERM představí kromě novinek oboru nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb a dřevostaveb také trendy, nové technologie i poctivé řemeslo v oblasti vytápění. Akce se koná od 6. do 8. února 2020 v PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Oficiálními vozy veletrhů jsou automobily značky FORD.

Přesně 178 vystavovatelů ze čtyř zemí uvede oborové novinky ve svých expozicích, které zaberou plochu téměř deseti tisíc čtverečních metrů letňanského výstaviště. „Kromě přehlídky toho nejlepšího z oboru nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb, dřevostaveb a vytápění budou mít návštěvníci k dispozici také bezplatnou pomoc odborníků v poradenských centrech. Kombinaci trojice veletrhů doplní akce Střechy Praha,“ řekl ředitel obchodního týmu Matěj Chvojka.

Tematickými pilíři v únoru budou i dostupné dotace pro bydlení a s letošním rokem přicházející nová legislativa, která zpřísňuje některé požadavky na energetickou náročnost budov s platností od 1. ledna 2020. Jednou z expozic veletrhu FOR PASIV bude také stánek Státního fondu životního prostředí ČR, který se soustředí na dotační programy – například kotlíkové, dešťovka nebo Nová zelená úsporám, která je navíc partnerem veletrhu. Právě dotacím bude věnován třetí den veletrhu nazvaný Dotační den, v sobotu 8. února, který nabídne sérii přednášek na téma dotačních titulů.
Unikátní technologie i bezplatné poradenství

Komplexní informace o úsporném bydlení mohou návštěvníci získat od profesionálů napříč obory v bezplatném poradenském centru, které organizátoři FOR PASIV připravili spolu s Centrem pasivního domu. V rámci slavnostního zahájení veletržního souběhu v pátek 6. února v čase od 10:20 budou v Kongresovém sále výstaviště uděleny ceny soutěžní přehlídky energeticky úsporných staveb Úsporný dům 2019.

Unikátní technologie a novinky z oboru dřevěných staveb, konstrukcí a materiálů představí v Letňanech veletrh FOR WOOD. Jednou z nich bude expozice NOVATOP, která po premiéře v JAR poprvé zavítá do Letňan. Dvoupatrová stavba, na jejíž realizaci bude mít montážní tým Dřevostavby MC pouhé tři dny, prezentuje ojedinělý stavební systém vyráběný v České republice, který kombinuje vyspělou technologii, masivnost a především krásu přírodního dřeva. Návštěvníci ji uvidí v Hale 5.

Přestože se představí FOR THERM v rámci souběhu s FOR PASIV a FOR WOOD poprvé, vzbudil veletrh krbů, kamen a kotlů mimořádný zájem již před jeho začátkem. Návštěvníci, které zajímají komplexní informace, novinky a trendy tohoto oboru, budou mít možnost prohlédnout si expozice téměř tří desítek vystavovatelů. Lucie Bártová, Vedoucí PR oddělení ABF, a.s.

PUTOVNÍ SENIOR FESTIVAL DO CHRASTI

Putovní Senior Festival spolku Hurá na Výlet! míří v roce 2020 do města Chrast a vydává se tak na cesty, jejichž cílem je potěšit zábavním programem seniory napříč Českou republikou. Na příští rok, 2021, je plánována realizace mezinárodního Československého Senior festivalu na Moravě, kam se připravuje výprava festivalových výletníků také ze sousedního Slovenska.

Město Chrudim, kde se konal první ročník Senior Festivalu, dlouhodobě podporuje aktivity Spolku Hurá na Výlet!. Spolku poskytuje bezplatné pronájmy prostor, příspěvky na výlety a tento ročník putovního Senior Festivalu bude ze strany města Chrudim v tomto roce rovněž podpořen.

Zástupci města Chrast vřele vítají, že letošní ročník Senior Festivalu se bude konat právě v jejich městě a stali se rovněž významným podporovatelem aktivit Spolku Hurá na Výlet! Festival proběhne v sobotu 13. června 2020 v nádherném prostředí Zámeckých zahrad v Chrasti a vstupné na akci bude dobrovolné.

Protože víme, že senioři mívají problémy s dopravou, plánujeme pro ně zajištění svozových autobusů, které budou pro ně zdarma. Aktuálně finalizujeme jednání s hudebními a jinými uměleckými soubory. Veškeré aktuality bude možné sledovat na webu http://senior-fest.cz/
____
Spolek Hurá na Výlet!, který centrum provozuje, od roku 2015 realizuje volnočasové aktivity pro seniory – výlety a kulturní akce spojené s informačně osvětovou činností, volnočasové a vzdělávací aktivity. Motivem pro činnost spolku je snaha o zlepšení kvality života seniorů skrze vytváření prostoru pro aktivní trávení volného času a navazování nových přátelských vazeb.